Téma: 

bakteriální

Kroucení listů

Kroucení listů u citrusů

Kroucení listů u citrusů je způsobeno nevhodnou zálivkou a nedostatkem živin. Ve výjimečných případech se může jednat o virové nebo bakteriální onemocnění listů.

Zdroj: Kroucení listů
Zveřejněno dne: 29.6.2017

Diskuze: odpověď Martin

Dobrý den Martine,
toto co píšete je velmi zajímavé, v odborné literatuře o tomto moc informací není. Domnívám se, že jsou zde možná dvě vysvětlení: 1) Že došlo k otravě a to tím, že jste překročil možné dávkování nebo došlo k otravě z jiných zdrojů (například při snůšce). 2) U včel propuklo bakteriální onemocnění septikemie, tato bakterie způsobuje, že se tělo včel rozpadá. Proto jste mohl nalézt větší množství včelých křídel. Nejedná se onemocnění, které by mělo způsobit větší škody na včelstvu. Mrtvolky včel by se měly sbírat a pálit.

Zdroj: diskuze Včely diskuze
Odesláno dne: 27.11.2016 uživatelem Michal Vinš
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

Pěstování muškátů

Muškáty – choroby a nemoci

Jako nejčastější choroby a škůdce muškátů můžeme jmenovat: kadeřavost listů, bakteriální skvrnitost, muškátovou rez, botrytidu pelargonií, praskání a kroucení květního stonku, molici muškátovou, mšici muškátovou a ploštici.

Zdroj: Pěstování muškátů
Zveřejněno dne: 14.4.2014

Diskuze: Re: ivetaazdenek@email.cz

Recept na čaj z olivových lístků
Vezměte 10-20 zralých nepoškozených olivových listů ze zdravé rostliny. Důkladně je opláchněte ve vodě a mírně osušte. Mokré lístky umístěte na suchém a chladném místě po dobu 3 až 7 dní, dokud nebudou zcela vysušeny. V případě potřeby pak vezměte 10 až 15 sušených olivových listů na šálek vody a dejte je do nádoby vařit na 5 minut. Sejměte z plotýnky a nechte ještě listy plavat v převařené vodě po dobu 2-3 minut, dokud tekutina nedostane krásnou zlatavou barvu, pak teprve podáváme. Můžete přidat cukr, pokud si přejete. Čaj se dá pít teplý, ale vynikající je i studený.
Ještě zmíním léčivé účinky:
- snižuje krevní tlak
- snížuje predispozice ke krevním sraženinám (posiluje účinky Warfarinu)
- léčí cukrovku
- léčí infekce virové, bakteriální a plísňové

Zdroj: diskuze Ivetaazdenek@email.cz
Odesláno dne: 2.8.2016 uživatelem Kamča
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

Choroby rajčat

Bakteriální tečkovitost

Původcem tohoto problému je bakterie Pseudomonas syringae pv. tomato způsobující na listech rajčete 1 až 3 mm velké, tmavé, žlutě lemované skvrny, které mohou splývat a vytvářet souvislé plochy, především podél žilnatiny nebo na okrajích listů. Podobné skvrny jsou i na stoncích a květních stopkách. Na plodech se obvykle tvoří malé, slabě vyvýšené tmavé skvrny, které nepronikají až do vnitřních pletiv.

Vhodným postřikem proti této bakterii je Champion nebo Kuprikol. Velmi důležité je koupit zdravé osivo.

Na těchto fotografiích se můžete podívat, jak vypadá rostlina po napadení touto bakterií: bakteriální tečkovitost foto.

Zdroj: Choroby rajčat
Zveřejněno dne: 17.8.2015

Diskuze: Re: choroby rajčat

Důvody žloutnutí listů u rajčat:
- mohlo by to být z důvodu nedostatku dusíku v půdě. Zda-li je to tento případ můžete zjistit zkontrolováním hladiny dusíku v půdě a pak případně přidat trochu výživných látek do půdy. Po několika dnech můžete pozorovat, jestli jsou stále žluté a nebo začaly zelenat.

- dalším důvodem by mohla být houba nebo bakteriální problém jako Alternaria alternata nebo dalších nemocí rajčat. Pokud vaše rostlina má nějakou takovou nemoc, pak by měla být odpovídajícím způsobem ošetřena.

- někdy to může být problém se škůdcem v rostlinách, který musí být správně odstraněn. Mohly by to být housenky nebo červi ovlivňující zdravotní stav rostliny rajčete. Můžete použít organické pesticidy, jenž se dobře vypořádají s touto situací.

Před provedením jakýchkoli změn s půdou nebo přidáním pesticidů, je třeba se ujistit, že rostlina není vysychlá. Půda by měla být dostatečně vlhká. Pokud tomu tak není, pak může být i tento malý nedostatek důvodem ke žloutnutí listů.

Zdroj: diskuze Choroby rajčat
Odesláno dne: 13.7.2016 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

Filtry na pitnou vodu

Nádobové filtry

Voda v našich studních nebývá bez závad. Sice v ní samozřejmě není chlor, ale zato spousta manganu a železa, což jí na chuti zrovna nepřidává. Nádobové filtry zbavují vodu chloru, ale někdy i nežádoucích látek, umožňují účinně zlepšit kvalitu pitné vody z veřejného vodovodu nebo ze studny, zlepšují chuť a barvu vody, odstraňují zápach a zákal, s vysokou účinností odstraňují nežádoucí látky a zachovávají přitom minerální složení vody. Filtr je vhodný do každé domácnosti, na chatu, do kanceláře, na dovolenou... Vyznačuje se nízkou vstupní investicí i provozními náklady. Filtrační vložky jsou výměnné, jsou bakteriologicky stabilizovány a po celou dobu životnosti nezhoršují bakteriální vlastnosti vody. Upravenou vodu můžete bez obav skladovat v ledničce až tři dny, aniž by se změnily její bakteriální vlastnosti.

Zdroj: Filtry na pitnou vodu
Zveřejněno dne: 6.3.2014

Choroby a škůdci vinné révy

Bakteriální choroby

Bakteriální skvrnitost listů (Pseudomonas syringae)

  • příznaky: na plně vyvinutých listech se objeví zřetelné drobné světlezelené až žlutozelené, skvrny, ohraničené žilnatinou. Skvrny jsou ojedinělé nebo ve skupinách. Postižená místa červenají, hnědnou a postupně nekrotizují. Na okrajích skvrn postupně vznikají další světlé skvrny. Silně postižené listy žloutnou nebo červenají a předčasně opadávají. Bakterie přetrvávají dlouhodobě epifyticky na rostlinách a za příznivých podmínek napadají pletiva listů
  • ochrana: k výskytu dochází zejména za deštivého počasí, na teplotě nezáleží, výskyt této choroby tedy omezí všechna opatření, která zajistí plnou vitalitu keřů, zejména jejich vyrovnaná výživa
  • fotografie této choroby najdete mimo jiné tady: bakteriální skvrnitost listů foto.

Bakteriální nádorovitost révy

(Rhizobium radiobacter, syn. Agrobacterium tumefaciens; Rhizobium vitis, syn. Agrobacterium vitis)

  • příznaky: na hlavě keře nebo na kmínku se objevují různě velké a utvářené nádory. U sazenic jsou nádory obvykle v místě srůstu roubu a podnože a na bázi podnožového řízku. Nádory jsou zpočátku bílé nebo zelené, měkké, květákovité, později tvrdnou a dřevnatí. Postižené keře mají světlejší a menší listy a kratší a slabší přírůstky. Silně postižené keře slaběji rostou a dávají menší a méně kvalitní sklizeň
  • ochrana: je třeba zabránit nebo omezit poranění včetně poškození mrazem a případná poranění ošetřit. Důležité je zlikvidovat napadené rostliny. Riziko napadení omezuje správná péče a harmonická výživa, která zajistí plnou vitalitu keřů
  • fotografie této choroby najdete mimo jiné tady: bakteriální nádory u révy foto.

Zdroj: Choroby a škůdci vinné révy
Zveřejněno dne: 16.1.2015

Složky hnojiv

Hnojiva podle účinnosti

Přímá hnojiva obsahují přinejmenším jednu ze základních rostlinných živin buď v organické, nebo minerální formě. Dodávají rostlinám makro- nebo mikroprvky a patří mezi ně hnojiva průmyslová i statková. Nepřímá hnojiva neobsahují základní živiny v zásadním množství, ale vlivem na životní prostředí rostlin a metabolismus umožňují zvýšený příjem základních živin (což vede k vyšším výnosům). Patří k nim půdní kondicionéry, regulátory růstu (stimulátory i inhibitory), bakteriální hnojiva, inhibitory mikrobiotických procesů a podobně.

Zdroj: Složky hnojiv
Zveřejněno dne: 24.3.2014

Pěstování růží

Choroby růží

Růžím škodí nepříznivé podmínky prostředí – mráz, sucho, nadbytek vláhy a podobně. Dále pak živočišní škůdci, houbové, bakteriální a virové choroby a plevely. Důležitá je tedy správná výživa, zálivka, odstraňování odkvetlých květů a planých výhonů. V době, kdy se zjara začínají nalévat pupeny, preventivně 1x za 14 dní postříkejte rostliny prostředky proti černé skvrnitosti listů a jiným houbovým chorobám. Opadané listí na podzim vždy pohrabejte a spalte, nebo ještě lépe odneste do popelnice.

Zdroj: Pěstování růží
Zveřejněno dne: 24.11.2014

Zalévání orchidejí

Chyby při zalévání orchidejí

Orchideje jsou tropické rostliny, ne? Takže se jim líbí hodně vody, že ano?

Mnoho známých orchidejí jsou tropické rostliny, ale jsou to tropické rostliny, které rostou na stromech. V jejich přirozeném prostředí jsou vystavovány prudkým dešťům, které mohou trvat hodiny nebo dokonce dny, ale mnoho druhů je také přizpůsobeno suchému prostředí, které na slabý déšť, čeká i týdny.

Při pěstování orchidejí u vás doma, je velmi nepravděpodobné, že byste byli schopni vytvořit totožné podmínky jako v prostředí tropického lesa, se správným prouděním vzduchu, vlhkostí a úrovní světla. Proto myslete na nejčastější chyby při zalévání rostlin:

  • Zalévání příliš často - orchidej by nikdy neměla zůstat stát ve vodě, rostlina by mezi zálivkami měla zcela vyschnout.
  • Zalévání v noci – bez ohledu na to, jaký druh orchideje máte, vždy zalévejte v dopoledních hodinách. Noční zalévání dovolí vodě zachycovat se v balu a to podporuje bakteriální a plísňové onemocnění. Rostlina orchideje by měla být v noci úplně suchá.
  • Nevšímavost signálů rostlin – orchideje si dobře umí říci, co potřebují. Během vegetačního období by měla být silná, košatá s mohutnými listy. Některé opadavé orchideje mohou během zimy opadat, to je v pořádku, musíte vědět, jaký druh pěstujete.

Zdroj: Zalévání orchidejí
Zveřejněno dne: 23.2.2013

Kalendář pro vinaře - březen

Slovníček použitých odborných výrazů

  • slzení – první aktivní projev vegetace, z řezných ran vytéká míza
  • suchá vazba – vazba částí keřů (kmenů, ramen a hlavně tažňů před nástupem do vegetace
  • aktivní teplota – průměrná denní teploty vyšší nežli 10°C (např. 10,1°C)
  • suma aktivních teplot – součet číselných hodnot aktivních teplot za rok
  • iniciace – zakládání zárodečných buněk pro květenství v následujícím roce
  • „sprchlé“ hrozny – hrozny obsahující některé bobulky malé a nevyvinuté (ztráta výnosu)
  • suma srážek – součet hodnot všech srážek za rok
  • černý úhor – nakypřený povrch půdy bez rostoucích plevelů
  • ozeleňování vinic – zeleň cíleně pěstovaná pod keři révy několik let
  • zatravnění – travní směsi vyseté a udržované pod keři
  • přirozené ozelenění – sekané porosty plevelných rostlin ponechávané v meziřadí
  • výsevy směsek na ozeleňování – vyseté druhově pestré směsi bylin určených k obohacování půdního profilu
  • zelené hnojení – pěstování vybraných druhů rostlin, produkujících biohmotu, která se následně zapravuje do půdy jako organické hnojivo
  • bakteriální nádorovitost – vznik nádorů především na starších částech keře
  • fytoplazmové žloutnutí nebo červenání listů révy – karanténní onemocnění stolbur brambor, vyskytující se u révy
  • žilnatka vironosná – křís přenášející fytoplazmózu

Zdroj: Kalendář pro vinaře - březen
Zveřejněno dne: 27.4.2016

Banánovník

Banánovník choroby

Banánovník mohou napadat svilušky, třásněnky, vlnatka či červci. Často jsou tyto rostliny napadány houbovými chorobami.

V případě škůdců nejčastěji narazíte asi na svilušku. Ta poškozuje listy, které začnou odshora odumírat. V případě napadení je nutný opakovaný chemický postřik přípravky Talstar nebo Omite.

Banánovníky mohou být postiženy i bakteriózami, bohužel si této choroby nemusíte všimnout, takže může přetrvávat skrytě i dlouhou dobu. Nejčastěji se projeví po přelití v zimním období nebo po nastydnutí v průvanu. Nejprve dojde k hnědnutí listů, později se objeví i zmiňovaná plíseň. Postřik na tento problém bohužel není žádný.

V Jihovýchodní Asii se počátkem 21. století začala masově šířit takzvaná panamská nemoc způsobená houbou Fusarium. Na banánovníku trvale přežívá bakteriální hnědá hniloba, která způsobuje hnědé skvrny na plodech. Urychluje rozklad odumřelých pletiv i rozklad plodů a agresivně napadá mladé rostliny mnoha jiných rostlinných druhů v okolí. Podle některých léčitelů může houba napadat povrch některých orgánů v dutině břišní a přispět například k rozvoji leukémie, jiní varují před pravidelnou konzumací tepelně neošetřených banánů zejména ve výživě dětí a mladých lidí. Špičku banánu (kudy plíseň do plodu proniká nejprve) je třeba odříznout a oloupaného banánu se nedotýkat rukama. Příliš skvrnité plody již nekonzumujte.

Zdroj: Banánovník
Zveřejněno dne: 12.7.2014

Svrab u zvířat

Svrab u zvířat

Svrab je velmi nakažlivý a jeho prvním příznakem je intenzivní škrábání. Život parazita není vázán na roční období, proto je důležité chránit před ním zvíře po celý rok. Svrab způsobený parazitem Sarcoptes canis se vyskytuje převážně u psa, ale mezi jeho další hostitele patří spousta dalších psovitých šelem. Někdy se objevuje také u koček a je přenosný i na lidi. Svrab se nedoporučuje podceňovat, při pozdní nebo špatné diagnóze se následně léčí o to hůře a zdlouhavěji.

Dospělé zákožky žijí ve spodní vrstvě kůže, kde vrtají chodbičky a kladou vajíčka. Celý vývojový cyklus zákožek trvá 17 až 21 dní. Inkubační doba je velmi variabilní, může trvat několik dní až týdnů a závisí na množství přenesených roztočů. Onemocnění začíná malými, ale velmi svědivými lézemi, které se v důsledku neustálého drbání a lízání rychle rozšiřují a mění se na hluboký zánět kůže s druhotnou bakteriální infekcí. Kůže může na těchto místech zesílit a skládat se do záhybů. Mezi projevy napadení svrabem patří ztráta srsti a výskyt bezsrstých míst na těle, zarudnutí pokožky. Vlivem škrábání vznikají druhotné změny na kůži: povrchové krváceniny, prasklá kůže a bakteriální kontaminace. Ta může zastřít příznaky samotného svrabu a pes je pak mylně léčen na jiné onemocnění kůže. V pokročilejších stadiích se na kůži mohou vyskytnout zaschlé krusty po prasklinách kůže a srst se nachází pouze na ojedinělých místech. Diagnostika tohoto onemocnění není zrovna jednoduchá, zvláště v prvních stadiích. Je tedy nutné navštívit veterináře, který provede rozbor z kůže.

Rozlišuje se několik druhů svrabu, a to sarkoptový (zákožka svrabová), který napadá hlavně psy, dále notodektový, který napadá uši koček a jiných zvířat, která jsou s nimi v kontaktu, a v neposlední řadě trixacarusový, který se vyskytuje u morčat.

Svrab se přenáší velmi snadno přímým kontaktem. Svrab je často považován za nemoc ze špíny, ale mohou jím onemocnět i zvířata ve velmi dobré péči. Rizikem mohou být veterinární ordinace, salóny a další prostředí, ve kterých se zvířata mohou setkat s ostatními nakaženými. Takže i když chováte svého psa v hygienicky čistém prostředí, může i on chytnout svrab.

Sarcoptes canis je drobný parazit kulatého těla s osmi kuželovitými krátkými nohami. Samičky vyvrtávají chodby v kůži, kde nejen žijí, ale také kladou vajíčka a zanechávají trus. Vylíhnuté larvy vylézají na povrch kůže, kde hledají potravu v podobě tkáňového moku. Jedinci obvykle nepřežívají bez hostitele déle než 2 až 3 dny. Nejčastěji se vyskytují na řídce osrstěných místech, jako jsou slabiny, ušní boltce a další.

Zdroj: Svrab u zvířat
Zveřejněno dne: 14.11.2015

Kalendář pro vinaře - březen

Hnojení

Pomůže zelené hnojení?

To se ve vinicích také běžně používá. Vhodné jsou speciální směsky rostlin na zelené hnojení (určitě v nich nechybí rostliny z čeledi Bobovitých, jako například vikev, jetel nebo vičenec, protože na jejich kořenech žijí hlízkové bakterie, které umí vázat a dále zpracovávat vzdušný dusík). Obvykle se vysévají v druhé polovině vegetace, sekají se a ve druhém roce se zapravují do půdy tak, aby nebyly ve vinici v době, kdy už réva potřebuje dostatek vody, to znamená v době kvetení.

A co takové zahrádkářské využívání každého centimetru půdy, třeba tím, že pod keři révy se pěstuje zelenina, jahody nebo letničky? Je to možné?

Samozřejmě ano. Záleží na vlastním uvážení. Koneckonců každý správný zahrádkář dbá jak na hnojení, tak na zálivku, takže révě taková konkurence nebude vadit.

Zmiňovala jste se o polohách pro révu nevhodných, protože umožňují rozvoj houbových chorob. Co dál révě hrozí?

Kromě houbových chorob, jejichž výskyt se řeší buď preventivními opatřeními, nebo používáním prostředků na ochranu před nimi, můžeme rozpoznat také virové či bakteriální choroby. Virózám, houbovým chorobám a škůdcům se budeme věnovat později, až budou aktuální jejich příznaky.

Teď si povíme o dvou bakteriálních onemocněních révy, které se navenek projevují pomalu, protože v napadených rostlinách mohou přežívat v tzv. latentním stavu. Původci mohou být v rostlinách přítomni celé roky, ale onemocnění se projeví až tehdy, kdy jsou keře nějakým způsobem oslabené. Například po předchozích suchých letech, po mrazivých zimách, při poškozování částí keřů kroupami nebo jen při opakovaném přetěžování nadbytkem oček při řezu.

Prvním z těchto „nepřátel“ révy je Bakteriální nádorovitost, kterou způsobují dva druhy baterií: Agrobacterium tumefaciens a Agrobacterum vitis. Projevy obou druhů jsou stejné – na napadených keřích se při jejich oslabení mohou vytvářet nádory. Většinou se vyskytují na starém dřevě, tedy na kmenech a ramenech, ale také se mohou objevit na místě srůstu podnoží a roubů, a to i u nově vysazených sazenic. Nádory vypadají tak, jako kdyby se z vnitřku dřeva tlačilo na venek něco, co vypadá jako pukancová kukuřice nebo kousky polystyrenu. Malé nádory, zpočátku bílé, měkké, do konce vegetace zhnědnou a zdřevnatí. Keře postupně slábnou a mohou i uhynout. Prvotní nákaza se dostává do vinice s nákupem infikované sadby. Do dalších rostlin se dostává z půdy prostřednictvím řezných ran a dál se šíří cévními svazky. Napadené části keřů je proto nutné odřezat a ihned spálit mimo vinici, aby nedocházelo k dalšímu šíření půdou. Samozřejmě, že je lepší prevence než likvidace. Prevence spočívá v nákupu zdravé sadby u renomovaných školek. Zde se můžete podívat na odřezaný kmínek napadený Bakteriální nádorovitostí:

Odřezaný kmínek napadený Bakteriální nádorovitostí

Druhým podobným „nepřítelem“ je tzv. Fytoplazmové žloutnutí nebo červenání listů révy, způsobované stejným původcem, který u brambor způsobuje stolbur – registrované karanténní onemocnění. U révy se tato fytoplazmóza projevuje komplexem příznaků: celé listy nebo části listů ztrácejí chlorofyl a zbarvují se do žluta (bílé odrůdy) nebo do tmavě červena (modré odrůdy). Pokud se toto onemocnění projevuje na částech listů, je hranice odbarvení dána nervaturou. Také může dojít ke ztrátě barviva u všech listů či u několika keřů. Mladé hrozny mohou zasychat, zaměkající hrozny často uvadají, keře slábnou a také mohou uhynout. Toto onemocnění se šíří s napadenou sadbou, ale také má přenašeče: tím je Žilnatka vironosná, případně další křísi, kteří sají na napadených rostlinách např. svlačce rolního, kopřivy dvoudomé a na rostlinách čeledi Lilkovitých. Podobně jako u předchozí nemoci je prevencí nákup zdravé sadby a dále odstraňování těchto plevelů. U takto nemocných keřů se doporučuje odstranění napadených částí. U mladých rostlin nebo u silně napadených keřů se dokonce doporučuje úplná likvidace. Toto onemocnění je rozšířeno především na Moravě, ale i v Čechách se mohou vyskytnout takto napadené keře.

V dubnu si povíme třeba to, jak se bránit proti svilušce, hálčivci a vlnovníku, a jak révu hnojit.

Text: © Hanka Synková a © Ludmila Svobodová

Zdroj: Kalendář pro vinaře - březen
Zveřejněno dne: 27.4.2016

Okrasné slepičky milflerky

Exteriérové vady a nemoci

Nepřípustný je štíhlý, dlouhý nebo čtvercový tvar trupu, plochá prsa, příliš vysoký nebo příliš nízký postoj, chybějící nebo nesprávně utvářené supí peří či rousy.

Vady se vyskytují i v utváření nebo nasazení ocasu – k těm nejčastějším patří úzký, krátký nebo nízko nesený ocas, u kohoutů zahnuté nebo nedostatečně vyvinuté srpy.

Nevhodný je hrubý nebo příliš velký hřeben, těžká hlava, ojediněle zažloutlé nebo nazelenalé běháky nebo výše nesená křídla.

U vousatých je nežádoucí řídký nebo nesprávně utvářený vous, příliš velké vousy bránící výhledu, viditelné laloky.

Tyto slepičky mají větší citlivost k Markově nemoci. Jedná se o infekční nádorové onemocnění postihující kur domácí. Způsobuje je DNA virus sférického tvaru s ikozahedrální (dvacetistěnnou) symetrií, patřící do čeledi Herpesviridae. Virus Markovy choroby je v populaci drůbeže ubikvitární (všudypřítomný). Sérologicky se původce nemoci dělí na tři typy. Za nejvýznamnější se považuje sérotyp jedna, obsahující patogenní kmeny s jejich oslabenými variantami, a sérotyp tři (takzvaný krůtí herpetický virus), který se používá na výrobu vakcíny pro kur. Sérotyp dvě zahrnuje zcela nepatogenní kmeny. K nemoci existuje u drůbeže genetická rezistence. Té lze využít pro šlechtění odolných linií. Nákaza se šíří přímým kontaktem s nemocným jedincem a nepřímo kontaminovanými předměty a prachem. Virus obsažený v buňkách péřových váčků vylučují do prostředí i infikovaní jedinci, u nichž se neprojevují příznaky. Markova nemoc se vyskytuje nejčastěji u nosných plemen slepic na začátku snůšky, tedy kolem půl roku věku. Onemocnění se může vyskytnout i u mladších jedinců, tedy zhruba ve věku 4–6 týdnů. U brojlerů se kvůli krátké době výkrmu (35–40 dnů) s touto nemocí setkáváme jen zřídka. Klinické příznaky se mohou projevovat v několika formách, popřípadě i v jejich kombinacích. Pro akutní formu je typické, že zvířata v hejnu mají svěšená křídla a rozhozené nohy v důsledku obrny běháků. Nádory se tvoří na žláznatém žaludku. Při klasické formě nemoci jsou zánětem postiženy zejména nervy na periferii těla (zbytní), dochází k obrnám a ochrnutí končetin. Kromě těchto závažných příznaků způsobuje Markova choroba i oslabení celého imunitního systému organismu, proto se pak uplatňují druhotné bakteriální, parazitární či plísňové infekce, které průběh nemoci ještě více zkomplikují. Vzhledem k tomu, že se v České republice již od 60. let 20. století pravidelně vakcinuje, byl výskyt klinických příznaků Markovy nemoci omezen.

Zdroj: Okrasné slepičky milflerky
Zveřejněno dne: 18.5.2016

Kalendář pro vinaře - duben

Vylamování

Některé rašící výhony jsou tedy zbytečné. Budeme se jimi „pracovně“ zabývat?

Ovšem. Jakmile výhony trochu poporostou, aby bylo možné je vzít do ruky, budeme ty z rašících výhonů, které nepotřebujeme, odstraňovat vylomením. Této práci se odborně říká: podlom. Je radno jej provádět v době, kdy jsou rašící výhony ještě v bylinném stádiu, tedy měkké, abychom je mohli odstranit rukou. Na kmeni se letorosty ze spících oček odstraňují vždy, s výjimkou toho, když z nich potřebujeme zapěstovat nový kmen, třeba proto, že ten původní je starý, pokroucený a lze na něm nařezat jen minimum oček. Takovýto letorost se pak během roku vyvazuje, a naroste-li dostatečně dlouhý a silný, v následujícím roce se nařeže na výšku požadovaného nového kmene. Starý, nevyužitelný kmen je pak možné vyříznout.

Jinde nežli na kmeni se letorosty neodstraňují?

Záleží na množství času, který k provedení této práce máme. Profesionální pěstitelé obvykle odstraňují letorosty jen na kmíncích, dokonce na to mají speciální stroj, který se příhodně jmenuje ometač kmínků. Tato pozornost se kmínkům věnuje jednak proto, aby výhony z kmene keře nezahušťovaly a také proto, aby bylo možné bezpečně provádět ošetření půdy pod keři s použitím herbicidních přípravků.

A když má někdo vinici spíše pro radost a má na ni dostatek času?

Pak se podlomu může věnovat podrobněji. Především by si měl prohlédnout, kolik letorostů vyrůstá ze zásobního čípku. Pokud byl zimní řez proveden pečlivě, měly by tam být dva. Pokud byl zásobní čípek nařezán na více než dvě očka, měl by se také zde provést podlom. A měly by být ponechány dva spodní výhony. U zásobních čípků je dobré mít na mysli jejich význam: jsou zásobou letorostů pro řez v následujícím roce. Proto by mladé výhony měly být dostatečně dlouhé a přiměřeně silné, aby za rok mohly být k tomuto účelu využity. Pokud by se na čípcích ponechaly tři nebo čtyři výhony, už se zde uplatňuje apikální dominance, čili růstová převaha vrcholu, a nejintenzivněji poroste výhon horní. A my pro uplatnění zásobního čípku pro princip Guyotova řezu potřebujeme, aby i bazální výhony byly dostatečně silné. Jinak by se keře zmlazovaly jen obtížně.

Dále je možné pro lepší provzdušnění keřů odstraňovat i výhony z podoček, pokud jsou jalové. Opět, podobně jako při řezu, však zdůrazňuji, že se má ke každému keři přistupovat individuálně a před odstraněním čehokoli vzít v potaz vitalitu, čili sílu růstu keře.

Říkala jste, že se má vylamovat v době, kdy jsou výhony v bylinném stavu, tedy aby to šlo pouhou rukou...

Ano, to proto, bychom nepoškodili buňky borky, zvláště u starého dřeva. Také z praktického hlediska jde jakákoli práce „za zelena“ mnohem snáze v bylinném stavu, než když už pletiva zdřevnatí. Pracemi „za zelena“ se označují všechny zásahy do keřů v době vegetace. Pokud bychom podlom v bylinném stavu nestihli, bylo by nutné použít nůžky, které borku poraní mnohem více nežli pouhé vylomení. A poraněná borka může být vstupní branou pro různé choroby, například pro dřevokazné houby nebo bakteriální nádorovitost.

Zdroj: Kalendář pro vinaře - duben
Zveřejněno dne: 11.5.2016

Aronie

Aronie pro zdraví

Plody aronie mají blahodárný vliv na krevní oběh, snižují hladinu cholesterolu v krvi i krevní tlak. Doporučují se proto při arteroskleróze.

Prospěšné jsou dokonce i při cukrovce, obsahují totiž přírodní sorbit, což je sladidlo vhodné i pro diabetiky.

Komplex účinných látek rovněž podporuje náš imunitní systém a celkově posiluje organismus.

Cenný je nejen obsah vitamínů, ale také bioflavonoidů a rutinu, který se z plodů i extrahuje k výrobě léčiv, a dále železa, jódu, fluoru, manganu a dalších mikroelementů, jež jsou nezbytné pro pevné zdraví a vitalitu.

Výhodou při sklizni a zpracování plodů je jejich velká trvanlivost. Na stromě je můžete ponechat téměř do prvních mrazíků, i když sklízet je lze i mnohem dříve (v průběhu září). Měly by však být dokonale vyzrálé a sladké. Po sklizni vydrží plody v dobrém stavu i dva měsíce, pokud je uschováte na chladném místě.

Plody mají až 60 % šťávy. Tato šťáva se dá poměrně úspěšně použít na přibarvování světlých vín, různých nápojů, šťáv a na výrobu biologicky aktivního potravinářského barviva. Z plodů jsou výborné kompoty, zavařenina, džem, vína, šťávy. Plody lze také sušit, nepodléhají snadno plísni, kvasinkám ani bakteriální hnilobě.

Přírodní šťáva a plody aronie se doporučují jako léčebný prostředek při arteroskleróze, vysokém krevním tlaku a anacidních gastritidách. Je ověřeno, že šťáva aronie snižuje hladinu cholesterolu v krvi nemocných aterosklerózou. A zároveň zvyšuje rychlost proudění krve, což je vhodné při léčení hypertenze. Veškeré výrobky z aronie projevují aktivitu i při zpevňování kapilár. Zjistilo se, že se působením plodů a šťávy jeřábu černoplodého vyrovnávají procesy vzruchu a útlumu v mozku a snižuje se emocionální nerovnováha. Šťáva z jeřabin má podle výzkumu izraelských vědců z ovocných šťáv nejvyšší vliv na imunitní systém a stejný účinek můžeme očekávat také u aronie. Kdo tedy považuje tyto stromy jen za okrasné, dělá velkou chybu.

V dnešní době syntetických sirupů a nápojů je šťáva z aronie vítanou změnou pro přípravu nápojů. Prodávané džusy se zvýšeným podílem aronie nebo černého rybízu po zředění se stolní nebo pramenitou vodou (1 : 1) představují nápoj, který lze doporučit dětem i dospělým, kteří se bez přislazovaných nápojů dosud nedokážou obejít. Naštěstí dnes již mnozí výrobci sirupů přistupují k tomu, že své výrobky přibarvují biologicky aktivním barvivem s výtažkem z černého bezu nebo právě aronie.

Plody aronie mají až 16 % cukrů, nejvíce fruktózy a glukózy, asi 3,5 % přírodního sorbitu, málo sacharózy a obsahují až 70 % natrpklé a nakyslé, velmi silně barvicí šťávy rubínově červené až fialové barvy. Plody vydrží dlouho na stromě zralé, aniž by se kazily, takže je můžeme sklízet postupně a konzumovat je vždy čerstvé. Někdy nás ale se sklizní posledních plodů mohou předběhnout ptáci, proto lze na toto období překrýt keř síťovinou. Z jednoho keře můžeme obrat až 10 kg plodů, které lze ve vhodných podmínkách uskladňovat až 2 měsíce, aniž by utrpěly na jakosti. Produkty z aronie nejsou tak často jako například produkty z jahod či jablek zatíženy plísňovými toxiny.

Aronie je považována za jeden z nejsilnějších antioxidantů, které chrání naše zdraví. Moderní výzkumy potvrzují moudrost starých kultur a potvrzují, že plody aronie obsahují velké množství vitamínů, minerálů a biologicky aktivních látek. Vedle cukru (glukóza, sacharóza, fruktóza) obsahují pektin (gelující vlastnosti), vitamíny A a C, vitamíny skupiny B (B1, B2, B6), vitamíny E, F, K a flavonoidy, minerály (železo, měď, bor, mangan, molybden, fluor). Černý jeřáb je bohatý na látky, které stimulují imunitní systém, chrání proti různým infekcím a nemocem, posiluje stěny kapilár a působí proti chudokrevnosti.

Zdroj: Aronie
Zveřejněno dne: 13.6.2016


SiteMAP