BUŇKY

Včelí matky

Včelaři většinou přidávají do oddělku zralý matečník (buňku s matkou těsně před vylíhnutím) anebo rovnou oplozenou matku. Chov včel na oddělky, kdy včelaři produkují matky či matečníky (buňky s budoucí matkou), se provádí i kvůli výměně matek ve vlastních včelstvech, navýšení jejich počtu či na prodej. Způsobů existuje mnoho, všechny využívají přirozených instinktů včel, které by se v určitých momentech pustily do výchovy nové matky i bez včelaře.

Zdroj: Chov včel na oddělky

Poradna

V naší poradně s názvem SOOLANTRA KORONAVIRUS DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan.

Já jsem taky četl, že ivermektin zabíjí koronavirus. Tady je o tom vědecký článek. www.sciencedirect.co…
Uvádí se tam, že Ivermektin, který je FDA schválený jako antiparazitikum, má také širokospektrální antivirovou aktivitu in vitro. Nyní bylo prokázáno, že je inhibitorem kauzativního viru (SARS-CoV-2), s jediným přírůstkem do Vero-hSLAM buňky 2 hodiny po infekci SARS-CoV-2, které jsou schopné dosáhnout až 5 000-násobné redukce virové RNA po 48 hodinách. Ivermektin proto vyžaduje další zkoumání možných přínosů pro člověka.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Přesně to jste vy, co se chytáte každé fámy! V celém tom vědeckém článku je mnohokrát napsáno, že výzkum byl IN VITRO! To znamená, že vše bylo zkoumáno jen v laboratoři. Navíc z toho není jasné jaká dávka je účinná a jaký má být interval v dávkování. Ivermektin je především jed! A jeho jedovatosti se využívá při léčbě parazitů ve střevním traktu, kůži a očích. Ivermektin je relativně bezpečný, ale má i své nežádoucí účinky, zejména může způsobit vážnou alergickou reakci a interagovat s jinými léky. Brát ho jen tak, jako prevenci před onemocněním covid 19, je hazardování se svým zdravím. Nyní se teprve zkoumá účinnost Ivermektinu na lidech proti covid 19 a teprve se bude upřesňovat způsob bezpečného použití. Přesné vyjádření k tomuto je zde www.fda.gov/animal-v…

Zdroj: diskuze Soolantra koronavirus diskuze

Prevence

Jako prevence rakoviny se užívá jedna lžička denně. Principem působení této receptury je, že rakovinné buňky nesnášejí zásadité prostředí, které je člověku přirozené (zdravý člověk má pH 7,3–7,5). Rakovina se rozvíjí jen v kyselém organismu (pod pH 6). Soda je zásada a s pomocí cukru, obsaženého například v javorovém sirupu (rakovinové buňky konzumují cca 18x více cukru než zdravé), pronikne přímo do buněk a ničí je.

Zdroj: Jedlá soda na zdraví

Poradna

V naší poradně s názvem JAK NA ODDĚLKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František Mráz.

Zdravím,chtěl bych poradit jak co nejejdnoduším způsobem získat oddělek od nejlepšího včelsstva ve kterém mám matku letos už čtvrtým rokem (bílá)a včelstvo stále nejlepší co do rozvoje,výnosnosti,bez rojení atd.teď už si říkám,že už to dál matka nemůže zvládnout a vzhledem ke kvalitě tato včelstva musí rozšířit.Předesílám,že nemohu a ani neumím odchovat serii matečníků od nich a vytvořit oddělky .Děkuji za případné poučení.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Rozdělení včelí kolonie znamená vzít silnou kolonii a udělat z ní dvě menší kolonie. Rozdělení včelstva je způsob, jak zvýšit počet osídlených úlů, aniž by bylo nutné čekat na roje, kterými by se úly přirozeně kolonizovaly. To pomáhá vyhnout se nejistotě přirozené kolonizace, zejména v situacích, kdy je nízká pravděpodobnost rojení. Rozdělení včel vždy znamená určité riziko poškození včel, takže by mělo být provedeno pouze tehdy, když je včelař ochoten toto riziko podstoupit a také včelař, který má dost úlů, aby to zvládl v případě neúspěchu.
Z praktického hlediska pro rozdělování včelstev je nejlepší používat nástavky s horní loučkou nebo Langstrothovy úly kvůli jejich standardním rozměrům. Tato standardizace umožňuje přesouvat plástve a včely z jednoho úlu do druhého.
Rozdělení by se mělo provádět pouze na silných úlech, které mají spoustu plodů (zapečetěné plody, mladé plody a vajíčka). Musíte vypozorovat čas, kdy jsou včely nejsilnější, kdy s největší pravděpodobností zakládají královské buňky. Základní myšlenkou je rozdělit mláďata a včely mezi dva úly a pak donutit ten bez královny, aby vytvořil novou. Včelí vajíčka jsou nezbytná pro to, aby rozdělená část kolonie, která byla ponechána bez královny, byla schopna vyrobit novou královnu, takže je nezbytné, aby byla v kolonii přítomna včelí vajíčka. Úspěch je nejpravděpodobnější, když jsou v kolonii již přítomny neuzavřené buňky královny, protože to znamená, že se přirozeně dělí (tj. chystají se rojit). Pokud nejsou přítomny žádné královské buňky, včely vytvoří novou královnu, pokud budou přítomna vajíčka.
K rozdělení včel budete potřebovat dva úly - aktivní (nebo rodičovský) úl a prázdný úl.
Někdy se povede, že v aktivní kolonii jsou přítomny buňky královny. To je zvláště dobré, protože aktivní kolonie již vytváří novou královnu a je připravena se přirozeně rozdělit. Pokud jsou již buňky královny přítomny, měla by se do nového úlu velmi pečlivě přenést alespoň jedna plástev s královnami. V aktivním úlu nahraďte každý odebraný rámek za nový. Pokud je to možné, měly by být horní laťky natřeny voskem, aby včely vytvořily nový plást ve správné poloze - jeden plást na jednu horní laťku. Vyplňte všechny prázdné prostory novými horními laťkami tak, aby byly oba úly kompletní, a znovu nasaďte víka. Přemístěte aktivní úl na nové stanoviště. Po určité době zkontrolujte, zda byla nová královna úspěšně odchována a snáší vejce. To může trvat až čtyři týdny.

Zdroj: diskuze Jak na oddělky

Mechanismus účinku

Mechanismus účinku biologické léčby na nádorové buňky je založen na tom, že se nejdřív musí najít proteinové struktury, takzvané receptory. Klasickým příkladem jsou růstové receptory. Když se na ně dostane určitá látka, nějaký protein nebo sacharid, uskuteční se přenos energie z jedné látky na druhou, až vstoupí tato informace do jádra a v jádře je drážděna určitá struktura DNA, která má za cíl například buněčné dělení. Těchto receptorů je na normální zdravé buňce třeba několik milionů nebo několik set tisíc – na povrchu jedné buňky. A u nádorové buňky jich tam jsou desítky milionů, stovky. Prostě obrovské množství těchto receptorů, takže nádorová buňka je bombardována mnoha signály k tomu, aby se dělila. A abychom tomu zabránili, je nutné tyto receptory zablokovat. Nespecifická léčba, standardní klasická, která je známá od padesátých let, působí na všechny dělící se buňky a víceméně zasahuje v nějaké fázi DNA nebo dělení buňky. To znamená, že postihuje nejenom nádorové buňky, ale i všechny jiné dělící se buňky . Máme v organismu tkáně, které se dělí velmi často a velmi rády, například krvetvornou tkáň, tkáň sliznice zažívacího traktu. S tím jsou spojeny vedlejší účinky a celkový stav pacienta a jeho schopnost přijímat další chemoterapii. Zažívací trakt jednoznačně ovlivňuje i naši psychiku. A to všechno může komplikovat celý léčebný proces.

Zdroj: Bio léčba rakoviny

Prednison a alergie

Prednison je v současné době nejúčinnějším protizánětlivým lékem v terapii alergických onemocnění. V léčbě alergií se používá již více než 50 let. Působení Prednisonu je velmi komplexní a uplatňuje se na několika úrovních při potlačování alergického zánětu. Prednison interferuje s metabolismem kyseliny arachidonové při syntéze leukotrienů a prostaglandinů, ovlivňuje propustnost malých cév, čímž působí proti místnímu otoku, zabraňuje prostupu zánětových buněk do místa zánětu a jejich aktivaci, tlumí tvorbu a uvolňování prozánětlivých cytokinů. Zvyšuje vnímavost β-adrenergních receptorů na podání β-2-sympatomimetik. Prednison působí prostřednictvím svých nitrobuněčných receptorů, které se nacházejí v cytoplazmě cílových buněk a jsou identické ve všech buňkách lidského organismu. Pouze po vazbě na receptor dochází k aktivaci tohoto receptoru a k prostupu léku do struktur buněčného jádra. Popsaným způsobem se uplatňuje Prednison na mnoha buňkách, které se účastní zánětlivé reakce. Jedná se hlavně o makrofágy, eozinofily, T-lymfocyty, ale i dendritické buňky, buňky epitelu a endotelu, částečně i žírné buňky a další.

Zdroj: Prednison - vedlejší účinky