Téma: 

chovatelé

Pavouk avicularia versicolor

Avicularia versicolor prodej a cena

Když kliknete na níže uvedený odkaz, najdete mnoho informací ohledně prodeje sklípkanů. Inzercí je nespočet a lze vybírat i podle fotografií. Chovatelé nabízejí rozličné ceny, nejčastěji se však pohybují od 100 do 200 korun za kus.

Zdroj: Pavouk avicularia versicolor
Zveřejněno dne: 3.8.2014

Diskuze: Krkavec

Dobry den mam prozbu kde sehnat nebo spise koupit mlade krkavce koukal jsem ale zadneho chovatele jsem nenasel muzete mi prosim poradit kde se da sehnat?

Zdroj: diskuze Krkavec
Odesláno dne: 5.2.2017 uživatelem petr

Kakadu palmový

Cena kakadu palmového

Cena kakadu palmového je vysoká, takže si jej mohou dovolit spíše movití chovatelé. Dá se dobře ochočit jako domácí mazlíček, ale právě z důvodu vysoké ceny ho nikdo u nás takto nechová. Cena se liší podle poddruhu, menší kakadu palmový černý je levnější, poddruh „goliath“ asi o třetinu dražší, stojí až půl milionu korun. V zahraničí je cena osm až deset tisíc dolarů za menší poddruh a za velký se požaduje až šestnáct tisíc dolarů.

Zdroj: Kakadu palmový
Zveřejněno dne: 30.11.2014

Hranostaj

Hranostaj – chov v zajetí

Lasice hranostaj se může chovat v zajetí, ale musí již pocházet z chovu v zajetí, nelze si ji odchytit v přírodě a začít chovat. Jednalo by se totiž o porušení zákona o myslivosti. Pro hranostaje budete potřebovat terárium v dostatečné velikosti, včetně dřevěného příbytku a větví. Lasičku musíte nechat i volně proběhnout v domácnosti, aby měla dostatečný pohyb. U velmi ochočené lasičky je možné s ní chodit i ven na vodítku, ale musíte mít na paměti, že se jedná stále o šelmu.

Hranostaje je možné koupit v některém zverimexu nebo přímo od chovatele.

Zdroj: Hranostaj
Zveřejněno dne: 14.11.2015

Chov včel

Dotace na chov včel

Dotace na opatření v oblasti včelařství jsou určeny pro chovatele včel registrované u Českomoravské společnosti chovatelů, a.s. Podmínky poskytnutí dotace upravuje nařízení vlády č. 197/2005 Sb., o stanovení podmínek poskytnutí dotace na provádění opatření ke zlepšení obecných podmínek pro produkci včelařských produktů a jejich uvádění na trh, ve znění pozdějších předpisů, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007, v platném znění, a nařízení Komise (ES) č. 917/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 797/2004 o opatřeních v oblasti včelařství, v platném znění. Dotací ve včelařství je i nadále velké množství a všechny informace o podávání požadavků chovatelů včel na poskytnutí dotace naleznete na webových stránkách Českého svazu včelařů, o.s..

Zdroj: Chov včel
Zveřejněno dne: 29.10.2015

Chov včel

Povolení k chovu včel

Včela medonosná je považována za hospodářské zvíře, její přínos pro člověka spočívá nejen v tvorbě medu, ale zejména v opylování rostlin. Dalšími produkty jsou pyl, včelí vosk, propolis, mateří kašička a v lékařství i včelí jed.

Právní předpisy upravující chov včel na území České republiky jsou roztříštěné. V současnosti neexistuje žádný zákon, který by sjednocoval všechny požadavky, které musí být při chovu včel, výrobě medu nebo ochraně včel splněny, a včelařství je tedy upravováno několika zákony a vyhláškami. Některá města mají vlastní vyhlášku, která stanoví ohlašovací povinnost při umístění včelstva na území obce. Nemusíte být ani členem včelařského svazu. Ale pokud budete chtít dotaci na včelstva, musíte se stát členem svazu. Chov včel se řídí zákonem č. 154/2000 Sb., o povinné registraci všech chovatelů. Pro registrování včelstev je třeba vyplnit formulář, který podepíšete a odešlete na adresu: Českomoravská společnost chovatelů, a.s., pracoviště ústřední evidence včel, Hradišťko 123, 252 09 Hradišťko pod Medníkem. Následně vám bude přiděleno registrační číslo chovatele a stanoviště. Jakmile chov zaregistrujete, musíte jej ještě přihlásit do evidence u jednatele v Českém svazu včelařů. Jedná se o svaz, který sdružuje všechny chovatele včel. Dbá na dodržování veterinárních opatření, vydává časopis, organizuje přednášky, zajišťuje záležitosti ohledně dotací.

Právní normy:

  • zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů
  • vyhláška č. 375/2003 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a o veterinárních požadavcích na živočišné produkty, ve znění pozdějších předpisů
  • vyhláška č. 327/2004 Sb., o ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů při použití přípravků na ochranu rostlin, ve znění pozdějších předpisů
  • vyhláška č. 90/2002 Sb., kterou se stanoví opatření k zabezpečení ochrany včel, zvěře a ryb při používání přípravků na ochranu rostlin
  • vyhláška č. 91/2002 Sb., kterou se upravuje registrace přípravku na ochranu rostlin a zacházení s nimi
  • nařízení vlády č. 390/2003 Sb., kterým se stanoví pravidla pro použití příjmů Pozemkového fondu České republiky k podpoře obnovy včelstev
  • nařízení vlády č. 197/2005 Sb., o stanovení podmínek poskytnutí dotace na provádění opatření ke zlepšení obecných podmínek pro produkci včelařských produktů a jejich uvádění na trh, ve znění pozdějších předpisů.

Zdroj: Chov včel
Zveřejněno dne: 29.10.2015

Prodej včelstva

Rozhodnutí k chovu včel

Včela medonosná je považována za hospodářské zvíře, důležitá je nejen pro produkci medu, ale zvláště kvůli opylování. Ceněny jsou také její další produkty, jako včelí vosk, propolis, mateří kašička a v lékařství i včelí jed. Právní předpisy upravující chov včel na území České republiky jsou roztříštěné. V současnosti neexistuje žádný zákon, který by sjednocoval všechny požadavky, které musí být při chovu včel, výrobě medu nebo ochraně včel splněny, a včelařství je tedy upravováno několika zákony a vyhláškami. Některá města mají vlastní vyhlášku, která stanoví ohlašovací povinnost při umístění včelstva na území obce. Nemusíte být ani členem včelařského svazu. Naopak pokud budete chtít dotaci na včelstva, musíte se stát členem svazu. Chov včel podléhá ve smyslu zákona č. 154/2000 Sb. povinné registraci všech chovatelů. Chovateli je přiděleno registrační číslo a stanoviště. Jakmile chov zaregistrujete, musíte jej ještě přihlásit do evidence, a to u jednatele v Českém svazu včelařů. Jedná se o svaz, který sdružuje všechny chovatele včel. Dbá na dodržování veterinárních opatření, vydává časopis, organizuje přednášky, zajišťuje záležitosti ohledně dotací.

Na počátku se musíte rozhodnout, jaký zvolíte úl (například nástavkový, rámkovou míru), kam jej umístíte, dále byste si měli opatřit ochranný oděv a základní včelařské vybavení (klobouk se závojem, včelařské rukavice, kuřák, rozpěrák a smetáček).

Dalším krokem by mělo být správné zacházení se včelami (od počátku načtená literatura). Včelařský rok se dělí na čtyři období – péče o včely v podletí (jedná se o nejdůležitější období, které se promítne na kvalitě včelstva v příštím roce), zimní klid (oprava úlů), jarní růst (přikrmení, rozšiřování) a produkční období (rojení, medobraní).

Zdroj: Prodej včelstva
Zveřejněno dne: 9.11.2015

Krkavec

Krkavec velký

Krkavce velkého (latinský název Corvus corax) můžete zahlédnout na většině území České republiky bez ohledu na nadmořskou výšku. Vyskytuje se v lesích i v otevřené krajině. Krkavec byl dříve vázán na vyšší polohy, ale v posledních letech osidluje stále častěji i nížiny. Z ekologického hlediska se jedná o velmi přizpůsobivý druh, který ovšem vyžaduje přítomnost pastvin, luk, polí a jiných otevřených ploch, kde hledá potravu. Nevyhýbá se ani blízkosti lidských sídel a oblastem s intenzivní zemědělskou výrobou. Často a ve velkých hejnech vyhledává též skládky komunálního odpadu. Krkavec velký je převážně stálý pták, jenž se v mimohnízdním období potuluje v menších hejnech po okolí hnízdiště. Tyto potulky nemají vyhraněný směr, jsou ovlivňovány potravní nabídkou a podnikají je převážně mladí ptáci. Staří ptáci se pohybují i v zimním období v blízkém okolí hnízdiště.

Krkavec velký odpovídá svému označení: je skutečně největším krkavcovitým ptákem u nás. Dosahuje velikosti od 56 do 78 cm (s rozpětím křídel až 130 cm) a váží do 2 kg.

Obě pohlaví mají opeření celé černé a kovově lesklé (modrofialově na zádech a zeleně na hlavě a spodině ocasu). Nápadný je silný a poměrně dlouhý černý zobák s výrazně zahnutou horní čelistí. Téměř polovinu zobáku svrchu kryjí dlouhé a husté nosní štětiny. Peří na hrdle bývá prodloužené a často odstává. Krkavec má velmi dlouhý stupňovitý (klínový) ocas. Mladí ptáci jsou do druhého roku života černohnědí bez lesku. Krkavci jsou výborní letci, často se vyskytují v páru a krouží ve značné výšce. V letu se také nejčastěji ozývají hlubokým a opakujícím se korrk koork nebo kruk kruk. V toku pak vydávají různé škytavé zvuky a zvučné klong klong.

Krkavec velký je monogamní osamoceně hnízdící druh, jenž vytváří celoživotní svazky. Jeho tok (na začátku jara) doprovází vzdušná akrobacie a zmíněné hrdelní zvuky. Páry spolu zůstávají celý rok a každoročně obsazují stejné teritorium, na jehož ploše mohou mít několik hnízd. Některá používají mnoho let po sobě, jiná střídají. Až polovinu populace mohou v průběhu sezóny tvořit nehnízdící ptáci. Krkavci nocují na skalách, stromech nebo stožárech elektrického vedení, hnízdící páry nocují v okolí hnízd. Hnízdo bývá mohutné a nachází se zejména na skalách, vysokých stromech v lesích a na jejich okrajích, na solitérních (osamocených) stromech, rovněž na stožárech vysokého napětí a na komunikačních věžích. U nás najdeme hnízda krkavce velkého nejčastěji na buku, jedli, dubu a na skalních útesech ve výšce 11–30 m. Na stavbě hnízda se podílejí oba ptáci, tedy samec i samice. Samice do něj poté (někdy již od konce ledna) klade 4–6 vajec s modrozeleným podkladem a šedými nebo černohnědými skvrnkami, jejichž výskyt je hustější u tupějšího konce vejce. Samice snáší vejce denně a sedí na nich (od snesení druhého nebo třetího vejce) 18–21 dní. O mláďata se stará nejprve samice, jíž přináší potravu samec, později oba rodiče. Mláďata opouštějí hnízdo po 35–49 dnech, to jest dříve, než jsou schopna létat. V blízkosti rodičů, kteří je zpočátku ještě krmí, zůstávají mladí ptáci až 6 měsíců. Krkavci hnízdí jednou ročně a k prvnímu zahnízdění dochází ve věku 2–4 let.

Potravu krkavce velkého tvoří rostlinná i živočišná složka, krkavec nepohrdne téměř ničím. V oblastech s dostatkem mršin a odpadků dává přednost právě tomuto typu potravy. Krkavec často doprovází jiné predátory (dravce nebo velké šelmy) a živí se zbytky jejich kořisti. Sám však dokáže také aktivně lovit. V takovém případě dává přednost drobným savcům, bezobratlým a ptákům, kterým vybírá hnízda. Nejčastěji loví hraboše a myšice.

Krkavec velký se dožívá věku od 10 do 15 let, v zajetí i 30 a více let.

Krkavce lze chovat i v zajetí, avšak za vhodných podmínek (voliéra). Krkavec chovaný od mládí v zajetí bývá velmi učenlivý: napodobuje lidskou řeč, brání svého chovatele, ale může též schovávat klíče či brýle. Ve stáří může být zlý na cizí lidi. Krkavec velký se může dožít stejného stáří jako člověk. Jeho jediným nepřítelem (kromě lidí), který ho ohrožuje, je výr. Mláďata krkavce je možné koupit v některých specializovaných prodejnách, na internetu nebo přímo od chovatele, cena za mládě se pohybuje okolo 3 tisíc korun.

Zdroj: Krkavec
Zveřejněno dne: 15.12.2015

Včelí smetenec

Smetenec

Smetence, také někdy nazývané jako pakety, se moc v naší republice neujaly, nemají u nás tradici. Výhodou smetenců je skutečnost, že je možné je použít pro každou rámkovou míru. Smetenec je potřeba nejprve usadit, včely si musí vystavět nové plásty a první plod se začne líhnout nejdříve za 21 dní.

V průběhu měsíce července si můžete snadno rozšířit stav včelstev na svém včelíně právě formou smetence. Je několik způsobu, jak to lze provést, ale především musíte mít k tomuto účelu kladoucí matku.

Smetenec lze udělat tak, že z několika úlů smetete do rojáku za pomoci smyku alespoň 0,5 kg včel. Do rojáku následně pověsíte v uzavřené klícce matku a roják na několik hodin odložíte do studené místnosti. Smetenec musíte trochu pokrmit alespoň medocukrovým těstem. Nachystáte si nový úl a na něj položíte další prázdný nástavek. Po několika hodinách smetenec vysypete do úlu a matku v uzavřené klícce pověsíte mezi rámky. Za dva až tři dny ji uvolníte přes medocukrové těsto.

K usazení smetence lze také použít narkotizační prostředek Apinar. Smetenec tak nemusíte vůbec ukládat do studené místnosti – včely v rojáku mírně narkotizujte, a když přestanou hučet, můžete je přímo vysypat do úlu. V tomto případě lze matku přidat takzvaně naostro vhozením mezi včely. Místo Apinaru můžete také použít Ledek 30.

Mnoho včelařů se snaží zlepšit svůj chov objednáním matek od známých chovatelů nebo rozmnožovacích chovů. Po dodání pak mnozí řeší dilema, jak novou matku přidat. Mezi časté jevy totiž patří neúspěch při přidání, což znamená nejen finanční ztrátu, ale i další komplikace při nápravě osiřelého včelstva. V podstatě nejde jen o přidání matky, ale o vytvoření nového včelstva, kterým můžeme rozšířit svůj stav nebo jím nahradit ta včelstva, která nevyhovují našim chovatelským požadavkům.

Matka zaslaná od nějakého chovatele byla na cestě v obálce přibližně dva dny. I když má v klícce doprovodné včely, není to pro ni vůbec přirozené prostředí. Pouze s několika včelami musela vzdorovat různým nepříznivým vlivům. Vyzvednete-li si matku z pošty, je důležité, aby se zklidnila. Proto ji i s osazenstvem dejte na zastíněné a teplé místo, kde není průvan. V žádném případě ji nevystavujte slunečním paprskům. Dejte také pozor, abyste ji nedali na místo, které navštěvují rádi mravenci. Nezapomeňme přejet po klícce ve vodě namočeným prstem. Toto můžete opakovat několikrát, zvláště když se rozhodnete pracovat až příští den.

Následující den od dodání včely vytvořte umělý roj smetením cca 1,5–2,5 kg včel všech kategorií do dobře větraného rojáčku. Na 1 kg musíte smést včely z cca sedmi plástů 39 x 24 cm. Je v podstatě zcela lhostejné, zda na tvorbu použijete jedno včelstvo, nebo včelstev několik. V období vrcholného rozvoje včelstev můžete z jednoho včelstva odebrat až 1 kg včel. Pro tvorbu se používá smyk a rojáček s kruhovým otvorem ve víku a plně zasíťovaným dnem nebo je zasíťování na dvou protilehlých stranách rojáčku. Velice důležité však je, abyste smétali včely všech kategorií, to znamená, že oklepáváte včely z plástů s otevřeným mladým i starším plodem, včely ze zavíčkovaných plástů, mezistěn, stavebních rámků. Zbytek doplňte včelami z medníků. Nebojte se ani toho, že se vám do smetence dostanou létavky. I ty bude nový roj potřebovat. Pokud nesmétáte nesáté včely, můžete je velice lehce porosit slabým roztokem nebo jen vlažnou vodou (zvláště jsou-li včely z více včelstev). Samozřejmě dávejte bedlivý pozor na to, aby do smetence nebyla náhodně smetena matka. Ten, kdo má matky značené, to má jednodušší.

Poté odneste rojáček do tmavé místnosti (ještě ne chladné) a počkejte asi 2 hodiny, dokud včely nezačnou „brečet“. Zůstane-li smetenec po této době v klidu, smetli jste do něho matku, a je lépe si takovýto smetenec již ponechat. Pro novou matku utvořte nový stejným způsobem, tentokrát musíte být ale pozornější. Na dobu „věznění“ si připravte matku tak, že ji vypustíte i s doprovodnými včelami na okno, kde ji opět vychytíte a uzavřete do klícky s medocukrovým těstem bez doprovodných včel. Před přidáním můžete včely v rojáčku ošetřit fumigací. Doprovodné včely z klícky usmrťte a spalte. Po zmíněných cca 2 hodinách udeřte rojákem o zem a zavěste do něj matku v klícce několik centimetrů pod otvor, na který nasaďte láhev s prosakovacím krmítkem a jedním litrem medového nebo cukerného roztoku v poměru 1 : 1. Roztok musí být chladný. Záleží jen na vás, zda otvor v klícce uzavřete tak, aby včely matku nemohly vysvobodit ještě před usazením. Včely by měly mít možnost matku z klícky vyvést. Rojáček s umělým rojem pak odneste do studeného a tmavého sklepa. Čím studenější, tím lepší. Včely se musí kolem matky skutečně semknout a utvořit hrozen jako v přirozeném roji nebo zimním chomáči. Tímto dojde k dokonalému scelení celého organismu. Větší chlad tomu velmi napomáhá, zvláště když jste utvořili smetenec silnější. Za dobu věznění se může stát, že včely roztok odeberou, pak jim dodejte nový. Nezapomeňte, že spěchem zde nic nevyřešíte.

Nyní máte skutečný roj. Včely v rojáku většinou již vystavěly srdíčko s dělničinou, ve které už naleznete vajíčka. Roj usaďte do nového úlu vystrojeného jako pro skutečný roj třetí, ještě lépe až čtvrtý den navečer. I když jsou v roji starší včely i létavky, nemusíte se bát, nevrátí se ani jediná, i kdybyste je usadili ihned vedle těch včelstev, ze kterých jste je odebírali. Roj usaďte náběhem do úlu, který je vybaven 1 souší, zbytek tvoří mezistěny a stavební rámky. Včely putují klidně do nového příbytku a téměř vždy mezi nimi uvidíte matičku, která se mezi nimi již cítí skutečně jako doma. Po usazení včelstvo podnítíte vlažnějším roztokem (vždy po ukončení letu včel). Příští den se již roj bude skutečně chovat jako roj a překvapí vás velkou aktivitou. Není-li žádná snůška, musíte roj mírně podněcovat až do doby, kdy jsou vystavěny mezistěny. Při podněcování má přednost opět med a medová voda.

Zhruba po týdnu roj podpořte cca dvěma plásty s vybíhajícím plodem a zkontrolujte kladení matky. Přibližně od desátého dne začíná roj pozvolna slábnout tím, jak se včely upracovávají. Než by se začal líhnout první plod, mohl by roj zeslábnout až o 25 %. Přidáním plodu tomuto předejdete a nová matka bude stále obklopena mladuškami. Toto opatření je jakýmsi vylepšením, ale není bezpodmínečně nutné, zvláště tvoříte-li smetenec v červnu. Další rozšiřování provádějte většinou mezistěnami nebo jen stavebními rámky. Při rozšiřování nezapomínejte, že 2 vyběhlé plodové plásty znamenají včely cca pro 6 plástů.

Pokud dáte novému roji dostatek prostoru, a bude-li mít pravidelný přísun potravy, vybudujete z něj do zimy prvotřídní včelstvo o síle cca 2 velkých nástavků.

Zdroj: Včelí smetenec
Zveřejněno dne: 11.7.2016


SiteMAP