Téma: 

chuť koriandru

Koriandr setý

Chuť koriandru

Dobře vyzrálé plody jsou příjemně aromatické, mají nasládlou až ostře kořenitou palčivou chuť připomínající pomerančovou kůru a skořici. Pokrmům tak dodají příjemnou vůni a lehce nasládlou chuť – z toho důvodu je koriandr často součástí směsí kari koření.

Na chuť čerstvých listů si musíte zvyknout. Ochutnejte je a sami zjistíte, jestli vám budou chutnat, nebo se vám budou protivit...

Zdroj: Koriandr setý
Zveřejněno dne: 18.7.2014

Diskuze: pepřová omáčka

Dobrou chuť !

Zdroj: diskuze Pepřová omáčka
Odesláno dne: 1.2.2017 uživatelem Milada
Počet odpovědí: 0

Mrkvová polévka

Mrkvová polévka se zázvorem

Ingredience: 100 g másla, 200 g cibule, 500 g mrkve, 100 g čerstvého zázvoru, 200 ml kokosového mléka, 500 ml kuřecího vývaru, hrst koriandru, 4 plátky čerstvého kokosu, sůl, mletý pepř

Technologický postup: Na másle orestujte nakrájenou cibuli, přidejte na kostky nakrájenou mrkev a nastrouhaný zázvor. Vše zalijte vývarem a nechte vařit doměkka. Potom do polévky nalijte kokosové mléko a nechte ho krátce povařit. Poté polévku rozmixujte ponorným mixérem dohladka. Polévku servírujte s čerstvými plátky kokosu a lístky čerstvého koriandru, který polévce dodá exotickou chuť.

Zdroj: Mrkvová polévka
Zveřejněno dne: 24.9.2016

Diskuze: KNEDLÍKY

Dobrou chuť

Zdroj: diskuze KNEDLÍKY
Odesláno dne: 10.4.2016 uživatelem Jurášek
Počet odpovědí: 0

Koriandr setý

Jak využít lístky koriandru

V našich krajích se čerstvá bylinka téměř nepoužívá, má totiž specifické aroma a chuť, na které je potřeba si zvyknout. Zelené koriandrové listy jsou bohaté na vitaminy A, B1, B2, C a železo. Jejich pravidelnou konzumací můžete předejít zdravotním problémům způsobeným právě nedostatkem zmiňovaných látek.

Listy koriandru našly své uplatnění převážně v asijské a mexické kuchyni. V Evropě se místo koriandru používá raději petržel, která má podobné chuťové vlastnosti. Ale v Thajsku nebo ve východní Indii jsou listy koriandru velmi populární a nechybí v žádné polévce nebo vývaru. Často se objevují i v různých zelených kari pastách nebo čatní. Velké oblibě se zelený koriandr těší také v mexické kuchyni, kde se používá do polévek, sals nebo salátů. Charakteristický je v guacamole, což je studená omáčka připravovaná z avokáda, rajčat, cibule, citronové šťávy, chilli, česneku a zeleného koriandru.

Čerstvé listy koriandru mají oproti jiným druhům bylinek velmi krátkou trvanlivost. Není dobré je dlouho skladovat, protože velmi rychle vadnou a žloutnou. Zajímavostí je, že čerstvá šťáva z listů koriandru představuje výborné oční kapky, které pomáhají, když jsou oči začervenalé nebo pálí.

Zdroj: Koriandr setý
Zveřejněno dne: 18.7.2014

Diskuze: pražení kávy diskuse

no musím říct, že mletí kávy je dost důležitá věc a dost změní chuť kávy v lepší.. měl jsem tříštivý mlýnek jako první, po čase nahrazen s mlecími kameny a perfektní a ještě k tomu mnou upraženou kávu, to je lahoda potom.. pokud máš zkušenosti s pražením kávy doma, tak se ozvi..www.facebook.com/gro…

Zdroj: diskuze Pražení kávy diskuse
Odesláno dne: 24.7.2015 uživatelem jirka
Počet odpovědí: 0

Koriandr setý

Losos na koriandru

Suroviny:

  • 4 plátky lososa
  • 2 lžíce mletého koriandru
  • 1 lžička citronové šťávy
  • 2 lžičky nastrouhané citronové kůry
  • 4 lžíce másla
  • sůl
  • pepř
  • plátky citronu na ozdobu

Postup:

Omytého a usušeného lososa osolte a opepřete, posypte citronovou kůrou a koriandrem a opečte na másle z obou stran. Před podáváním pokapejte citronovou šťávou a ozdobte plátky citronu. Vhodnou přílohou budou například vařené brambory.

Zdroj: Koriandr setý
Zveřejněno dne: 18.7.2014

Diskuze: domácí šunka mražené maso

Dělal jste někdo domácí šunku z mraženého masa? A s jakým výsledkem? Já to zkusil a výsledek byl: Krásně růžová, homogenní, dala se krájet i na milimetrové plátky. Chuť žádná, vůně také žádná, v ústech pocit suchého masa, jako přesolená (dal jsem na 1 kg 9 g soli 9g pragandy ). Poradí někdo, nebo má někdo podobnou zkušenost? Předem díky za radu.

Zdroj: diskuze Domácí šunka mražené maso
Odesláno dne: 11.6.2016 uživatelem Frodl
Počet odpovědí: 0

Koriandr setý

Mrkvová polévka s koriandrem

Suroviny:

  • 400 g mrkve
  • 2 ks brambor
  • 1 200 ml zeleninového vývaru
  • 2 a 1/2 lžičky mletého koriandru
  • 1 ks nakrájené cibule
  • 4 lžíce pomerančové šťávy
  • 3 lžíce olivového oleje
  • 2 špetky soli
  • 100 ml husté smetany

Na ozdobu:

  • 2 snítky čerstvého koriandru

Postup:

Na oleji orestujte nakrájenou cibuli. Přidejte brambory a mrkev, obojí nakrájené na kostičky, zalijte vývarem, přidejte mletý koriandr a vařte asi 20 minut. Poté polévku rozmixujte ponorným mixérem. Přidejte smetanu, pomerančovou šťávu a podle chuti dosolte. Ještě trochu prohřejte a servírujte se snítkou čerstvého koriandru.

Zdroj: Koriandr setý
Zveřejněno dne: 18.7.2014

Diskuze: Krbová kamna

Docela dlouhý, ale zajímavý článek, rád jsem si ho přečetl. V dnešní době se hodně domácností vrací k topení dřevem, protože úspora při jeho spalování je značná. Já si dřevo těžím sám už dlouhá léta. Nejdříve jsem ho přikládal do kotle na TP a nyní do krbových kamen. Jsou s výměníkem a s přehledem ohřejí 8 radiátorů a 2 otopné žebříky Koralux. Chce to jen mít motorovou pilu, vozík za auto, prostor na skladování a chuť do práce.

Zdroj: diskuze Krbová kamna
Odesláno dne: 20.11.2013 uživatelem Markus
Počet odpovědí: 0

Koriandr setý

Koriandr recepty

Abyste se mohli přesvědčit o skutečné chuti koriandru, tak zde uvádíme několik osvědčených receptů, kde můžete vychutnat jeho aromatické účinky.

Zdroj: Koriandr setý
Zveřejněno dne: 18.7.2014

Diskuze: Re: nemoc ostružin

Když na plodech ostružin vznikají červená místa, která nedozrávají a plody mají více či méně kyselou chuť, tak škůdcem je skutečně roztočík malinový. Roztočík malinový ve velkém množství saje šťávu z dužiny plodů a tím brání jejich dozrávání. Roztočík cestuje po ostružinových výhonech a až do doby květu jej můžeme likvidovat insekticidy. V zahraničí je povolen přípravek Decis EW 50 v koncentraci 0,01 %. U nás je povolený přípravek Sumithion super, který je určen na podobného roztočíka jahodníkového, ale na malinového působí taky. První postřik se provádí již při délce výhonů 20 cm a v případě potřeby se opakuje ve 14-ti denních intervalech. Je velmi důležité důkladné postříkání výhonů ze všech stran, aby byly úplně celé pokryty roztokem.
Plody napadené roztočíkem nekonzumujte, ale oplodí odstřihněte a spalte. Jako preventivní opatření doporučuji vytvořit dostatečnou vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami, aby roztočík nemohl přelézat z jedné na druhou. Také je vhodné zjara provést postřik rostlin i okolí sirnatými prostředky například Sulka.

Zdroj: diskuze Nemoc ostružin
Odesláno dne: 24.8.2015 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

Koriandr setý

Koriandr použití

Koriandr se využívá nejen v léčitelství, ale i v gastronomii jako koření, v podstatě představuje jednu z mála kulturních plodin, které lze v kuchyni zužitkovat úplně celé. Kromě semen koriandru se totiž používají i koriandrové listy a kořen. Rostlina sice jako celek páchne, ale listy koriandru mají chuť anýzu, kořen je pak intenzivnější a semínka koriandru mají nasládlou až ostře kořenitou palčivou chuť připomínající pomerančovou kůru a skořici. Pokrmům dodají příjemnou vůni a lehce nasládlou chuť, proto koriandr velmi často tvoří součást směsí kari koření.

Koriandr je velmi oblíbený v indické kuchyni, a to jak v mletém stavu, tak i celý nebo drcený. Často bývá i součástí arabské kuchyně. Nejčastěji ho najdete v marockých specialitách z jehněčího nebo kuřecího masa. V Evropě se pak koriandr nejčastěji používá při pečení chleba nebo pečiva, často v kombinaci s kmínem. Aroma koriandru se využívá i při výrobě klobás nebo při pečení masa a ryb. V české kuchyni je například oblíbená kombinace koriandru a hub, najdeme jej tedy i v receptech na houbovou omáčku, polévku. Používá se i k nakládání hub a jiné zeleniny (červená řepa a okurky), přidává se do chleba, který tak činí stravitelnější, je klasickou přísadou do perníku, uzenářských výrobků, při přípravě jehněčího, vepřového a hovězího masa či ryb. Využití nachází rovněž ve výrobě alkoholických nápojů včetně vín.

V léčitelství se využívají listy a plody koriandru. Tato bylina obsahuje silice, třísloviny, linalon, mastné oleje, kumariny (proto ho nesmí užívat lidé s poruchami srážlivosti krve), vitamin C, geraniol, geranylacetát, gamma-terpinen. Linalon, obsažený v koriandru, omezuje růst bakterií a hub, tedy původců mnohých onemocnění u člověka. Hlavní využití koriandru spočívá v jeho vlivu na trávicí trubici, látky v něm obsažené ulevují při nadýmání a pocitu plného žaludku, mírní žaludeční nevolnost a křeče, povzbuzují chuť k jídlu. Při nemocech dýchacích cest podporuje vykašlávání. Má také příznivé účinky na nervovou soustavu.

Na vnitřní použití je tedy čaj z koriandru, často spolu s kmínem, který by vám měl pomoci při bolestech břicha a pocitu plnosti či nadýmání. Zevně se koriandr používá ve formě obkladů k ošetřování vředů nebo jako mazání při onemocněních kloubů. V takzvaném karmelitském lihu pak při revmatismu a bolestech v kloubech. Inhalace výparů z vařícího se drceného koriandru užíváme při chronické rýmě, spojené s chronickým katarem horních cest dýchacích. Dle potřeby se inhaluje jednou až dvakrát denně po 5 až 10 minutách.

Zdroj: Koriandr setý
Zveřejněno dne: 18.7.2014

Diskuze: léčení prašiviny u králíků

Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).

Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.

Slintavka objevuje se u králíků tehdy, je-li na ně přenesena od nemocných krav nebo vepřů a projevuje se nakažlivým zánětem sliznice ústní neobyčejně rychle se rozšiřujícím. Nemocnému zvířeti neustále vytéká z tlamy lepkavá tekutina, která slepuje srst na krku, prsou a na předních nohách. Králík je při tom smutný, nežere, posedává v tmavých místech a nezakročí-li se včas, pak rychle hyne. Nemoc je celkem zdlouhavá, nepříjemná, léčení samo je dosti namáhavé a spočívá v desinfekci tlamy a srsti. Nejjednodušším prostředkem je narůžovělý roztok hypermanganový, chlorová voda, kterou si připravíme tím způsobem, že jednu lžíci chlorového vápna rozpustíme ve třičtvrtě litru vody. Roztokem tímto nasákneme malou hubku a tou vytíráme 5-6kráte denně až do vyléčení tlamu a slepená místa srsti.

Ušní svrab vyvolávají rychle se rozmnožující drobní roztoči, kteří napadají ušní boltce králíků. Nemocní králíci potřásají neustále hlavou a škrábou se v uších. Bližší prohlídkou boltců zjistíme, že nalézají se v nich četné strupy a sedliny krve, v nichž nachází se tisíce roztočů, jimiž se nemoc roznáší. Zastaralé a dlouho trvající onemocnění může přivoditi smrt králíka, naproti tomu choroba včas zjištěná může se během několika dnů vyléčiti. Vnitřek uší natírá se papírkem nebo štětcem namočeným v 10proc. kreolínové masti anebo v tabulovém oleji a to tak často a tak dlouho, až jsou boltce zdravé. Výborně působí též směs glycerinu a kyseliny karbolové. Strupy je nutno vždy spalovati, neboť jimi se nákaza šíří.

Sněť slezinná je nejnebezpečnější a nejprudší nakažlivou chorbou králičí, která se však na štěstí poměrně zřídka vyskytuje. Nemocní králíci nežerou, dostávají třesavku, vysokou horečku, zrychlený a krátký dech, křeče, po nichž následuje ochrnutí celého těla a smrt. Upozorňuji, že nemoc tato je přenosná také na člověka a proto doporučuji co největší opatrnost, aby se králíkář nenakazil. Nemocní králíci se vůbec neléčí, naopak všichni churaví králíci musí býti utraceni a spálení. Králíkárna má býti vždy spálena a nikdy nemá býti použita pro další chov.

Mimo nakažlivé nemoce, které jsem zhruba dosud popsal, je ještě dlouhá řada chorob více nebo méně nebezpečných, z nichž mnohé mohou způsobiti hojně škod chovatelům. K nejběžnějším nemocem patří zácpa, průjmy, křeče, ochrnutí, tubrkulosa, chřipková rýma, nemoc pohlavní, prašivina a favus.

Zácpa je nejběžnější chorobou či příznakem choroby, která se vyskytuje hlavně u králíků krmených převážně krmivem suchým a u králíků málo se pohybujících. Mívají velká břicha, nepokojně pobíhají a špatně žerou. Proti zácpě králíků se nejlépe osvědčuje krmení zelené a šťavnaté píce v létě, v zimě nevařené mrkve a řípy, kalomel, teplé mléko s přimíšeným sirným květem.

Průjmy vznikají nesprávným krmením a nevhodnou vadnou potravou. Výkaly mohou se státi až vodnatými, často k nim bývá přimíšena také krev, králící rychle vysilují a hynou. Průjem nemusí přirozeně pocházeti z chyb dietetických, nýbrž může býti toliko příznakem řady jiných chorob: jako tuberkulosy, kokcidiosy atd. Léčení spočívá předně na změně potravy, krmí se píce výhradně suchá, dobré seno, chléb, zrní, vařená rýže nebo oves. Výborným prostředkem je svatojánský chléb, černý žitný chleb, sušený celer a vrbová kůra, která se podává buď jako čerstvé vrbové větvičky, anebo jako vařená kůra ve vodě. Stejně dobře působí také tinktura opiová, nebo živočišné uhlí.

Křeče vyskytují se dosti často u králíků jako poruchy nervové, rheumatické, anebo jako příznaky jiných chorob. Králíci nemohou se pohybovati a válí se doslova z místa na místo. Doporučoval bych vtírati do těla nemocného zvířete nějaké lihové mazání a dáti jej bezpodmínečně do tepla. Stává se někdy, že králík za křečovitého svíjení se rychle nám před zraky hyne, třebaže ještě před půl hodinou byl vesel a zdráv. Při takovém křečovitém záchvatu končícím okamžitou smrtí jedná se buď o mrtvici, o otravu jedovatými rostlinami v potravě, aneb o otravu uměl. hnojivy.

Ochrnutí napadá nejčastěji velké odrůdy, na příklad: belgické obry, strakáče, ale i menší stříbřité králíky, kteří jsou chováni v tmavých a dusných kotcích. Příčinou ochrnutí je téměř vždycky choroba ledvin. Nemocný králík nejistě se pohybuje, potácí se a nakonec se po zemi pouze plazí. Doporučuji masírovati měkčím kartáčem vícekráte denně nemocného králíka kafrovým lihem a umístění jeho ve vzdušné a teplé králíkárně.

Chřipková rýma je běžným nakažlivým onemocněním podporovaným nachlazením. Nemocný králík frká, kýchá a při tom vytéká mu hojně hlenu z nosu. Hlen tento je nakažlivý a jím přenáší se choroba na zdravá zvířata. Churavý králík má se ihned odděliti, do teplé místnosti přenésti, vlažnou vodou má se nos vícekráte za den očistiti a zaprašovati balonkem práškovou kyselinou borovou.

Tuberkulosa začíná většinou katarem horních cest dýchacích a projevuje se kašlem suchým a krátkým, který bývá provázen výtokem z nozder a z tlamy králíka; králík ztrácí chuť k žrádlu, dýchá namáhavě a často dostává průjem, což svědčí o zachvácení. Onemocnění toto je absolutně nezhojitelné a králíky je nutno pozabíjeti, při čemž nesmí se zapomenouti na příslušnou desinfekci.

Nemoce pohlavních ústrojů vyskytují se nyní poměrně velice často, ačkoliv před pěti až šesti léty nebylo o nich téměř ničeho slyšeti. Onemocnění projevuje se zánětem, zvředovatěním pohlavního ústrojí a hisavým výtokem a je způsobováno choroboplodným zárodkem t. zv. Spirochaetou cuniculi, který je velmi blízkým pžíbuzným spirochaet, jež vyvolávají syfilis nebo-li příjici lidí. Nemoc napadá jak samce, tak samice, chorá zvířata špatně žerou, zvolna hubnou a slábnou, až konečně za jeden až dva roky hynou. Stává se často, že při této chorobě nelze prostým okem zjistiti žádných změn a nemoc lze prokázati teprve krevní zkouškou, jako u člověka. Doba, která uplyne mezi vniknutím zárodku do zdravého těla a mezi objevením se prvních příznaků choroby obnáší dva až čtyři měsíce. Léčení: v prvním stupni nemoce omezujeme se na desinfekci, která se provádí tím způsobem, že se pohlavní ústrojí důkladně vymyje 3% roztokem kyseliny borové a zvředovatělá místa se potřou jodovou tinkturou; pokročilejší choroba se léčí roztokem resorcínu a dávkami benzolu ostrušíkového dle živé váhy králíka vypočtenými. U velmi cenných kusů s úspěchem se v poslední době používá injekcí neosalvarsanových.

Prašivina počíná obyčejně na hlavě, rozšiřuje se na krk, hruď, přední nohy a může postihnouti celý povrch zvířete. Srst na místech postižených vypadává, tvoří se malé puchýřky hnisem vyplněné, které praskají a zasychají ve strupy anebo mokvají. Nemocné zvíře je vždy nutno odděliti, isolovati, králíkárnu je nutno vřelým louhem sodným vymýti a po uschnutí vybíliti hašeným vápnem. Při počátcích choroby potírají se strupy vaselinou, glycerinem, aby změkly a pak je pomocí mazlavého mýdla a teplé vody opatrně odstraňujeme. Poté potíráme zachvácená místa kartáčkem neb pírkem po 3 dny 2krát denně směsí stejných dílů petroleje a lněného oleje, za týden se králík vykoupe, v teple osuší a v případě potřeby se totéž léčení opakuje. Dobře se také osvědčilo seslabené vídeňské dehtové mazání, jehož hlavní součástí je dehet, líh a sirný květ.

Favus, čili moučnivka je rovněž kožní chorobou králíků, vyvolávanou plísní, zvanou Achorion Schoenleini. Na postiženém místě tvoří se v srsti zaokrouhlené, přesně omezené větší neb menší skvrny, v jejichž středu srst vypadává a později pokrývá se bělavým práškem (jako moukou), který pochází z výtrusů plísně. Nemoc zůstává obyčejně omezena na hlavy, na nohy, někdy ovšem zachvacuje celé tělo. Nákaza tato vyskytuje se nejčastěji u králíků ve stáří do 3 měsíců, jakmile dosáhnou stáří 5 měsíců, pak náhle sama zmizí. Někdy dosahuje však takového stupně, že zvířata hynou seslábnutím. Léčení spočívá v potírání chorých míst vatou, namočenou ve slabém roztoku sublimátu, kyseliny karbolové, kreolinu. Králíci obyčejně uzdraví se do týdne. Upozorňuji zase, že choroba tato je přenosná na člověka a proto je třeba velké opatrnosti. Nakažlivé nemoce králíků jsou velmi nebezpečné už proto, že nákaza se rychle přenáší na všechny kusy v králíkárně. Abychom tomu zabránili, musíme králíky občas prohlížeti a zpozorujeme-li u některého známku nemoci, pak musíme jej ihned bez odkladu léčiti. Správná diagnosa a vhodný způsob léčení je ovšem důležitý. Když zjistíme, že některý králík málo žere a sedí skrčený, máme jej hned z králíkárny odebrati, dáti do nějaké prázdné a od králíkárny více vzdálené bedny. Tam jej máme delší dobu pozorovati a léčiti, jakmile poznáme, jakou nemocí je postižen. Včasným odstraněním churavého králíka zabrání se často nakažení a vyhynutí celého chovu.

Všeobecně o léčení možno říci, že nejlépe je králíky těžce nemocné nebo nápadně již vyhublé neléčiti vůbec, lépe je takové kusy z chovu odstraniti, aby se předešlo ještě větší škodě. Pro králíkáře platí, že lépe je nemocem předejíti, nežli je namáhavě léčiti. Když jsou králíci pak krmeni vydatnou a zdravou potravou, zamezí se mnohým chorobám. Nutno dbáti, aby chovní králíci nepocházeli z chovů zamořených nějakou nemocí, nebo zdegenerovaných pokrevní plemenitbou. Koupení králíci buďtéž vždy dobře prohlédnuti a delší dobu pozorováni, jestli snad nejsou nemocní. Pouze úzkostlivou čistotou a opatrností podaří se nám králíky udržeti zdravé.

Zdroj: diskuze Léčení prašiviny u králíků
Odesláno dne: 19.12.2016 uživatelem anežka
Počet odpovědí: 0

Koriandr setý

Semena koriandru

Světle hnědá semínka koriandru jsou u nás známá především jako součást koření používaného k přípravě nálevu pro nakládání zeleniny a hub a také jako nepostradatelná složka indického kari. Semena jsou silně aromatická a na rozdíl od listů nasládlá. Podrcená nebo celá se přidávají do slaných omáček, sladkých jídel a dezertů, například do perníku a sušenek, a do domácího chleba. Odedávna se používají jako koření do mas a salátů, stejné použití mají i mladé listy. Semena samostatně nebo v čajových směsích působí na povzbuzení chuti do jídla, stimulují trávení a účinkují proti nadýmání.

Semena koriandru jsou aromatická, stimulující, mají karminativní účinky, příznivě ovlivňují žaludeční procesy, ochlazují, tonizují, působí jako antibiotikum, diuretikum a afrodiziakum. Jejich žvýkání vám pomůže odstranit nepříjemný zápach z úst. Semena koriandru našla své využití nejen v přírodním léčitelství, ale i v tradiční medicíně. Olej ze semen má totiž silné antibakteriální účinky a používá se například na léčbu vředů nebo revmatismu.

Zdroj: Koriandr setý
Zveřejněno dne: 18.7.2014

Kardamon

Kardamom versus koriandr

Koriandr setý roste planě v oblasti Středomoří a jako koření jej lidé pěstují a používají více než 3500 let. O jeho léčivých účincích se zmiňovala každá kultura.

Koriandr je příbuzný kmínu, anýzu a kopru a představuje jednu ze základních součástí indického koření.

Koriandr se lidově označuje jako čínská nebo indická petržel. Listy koriandru jsou známy také pod pojmem „Cilantro“.

V koriandru se nacházejí tuky, bílkoviny, třísloviny, pektin a cukry, dále velké množství vitamínů A, B1, B2 a C. Koriandr v podobě čaje pomáhá při nadýmání: uvolňuje křeče hladkého svalstva a podporuje tvorbu žaludečních šťáv. Čaj připravený ze semen koriandru také zlepšuje chuť k jídlu. Koriandr se přidává do některých mastí používaných při revmatismu. Je účinný při léčbě kožních vyrážek. Pomáhá při zánětech močového ústrojí. Díky své výrazné vůni se využívá i v aromaterapii. Jeho silice pak našla uplatnění při výrobě parfémů.

Nadměrné užití koriandrových semínek i natě údajně u mužů snižuje sexualitu a u žen zastavuje menstruaci.

Koriandr se řadí k malému množství plodin, které se v kuchyni zužitkovávají úplně celé. Kromě semen se využívají i koriandrové listy a kořen.

Koriandr je velmi oblíbený nejen v indické kuchyni, ale i v té evropské. V indické kuchyni představuje důležitou složku různých kari koření nebo garam masaly.

V Evropě se koriandr používá při pečení pečiva, kdy se často kombinuje s kmínem. Typické aroma koriandru se využívá i při výrobě klobás nebo při pečení masa a ryb. V české kuchyni je oblíbená kombinace koriandru a hub, proto se koriandr přidává do houbových omáček, polévek nebo nakládaných hub. Používá se rovněž při nakládání okurek nebo kysaného zelí. Hodí se také k jehněčímu, vepřovému či hovězímu masu.

Čerstvé listy koriandru bývají výtečnou součástí orientálních pokrmů z masa (především dušených), čatní, polévek, restované zeleniny. Abychom koriandr neznehodnotili a neztratili cenné látky, přidáváme jej až na konci tepelné úpravy nebo jím pokrm zdobíme.

Koriandr a kardamom jsou součástí kari koření a garam masaly. Každé koření má typickou chuť a vůni.

Zdroj: Kardamon
Zveřejněno dne: 13.9.2016

Koriandr setý

Fazolový guláš

Suroviny:

  • 2 plechovky černých fazolí
  • 1 plechovka oloupaných nakrájených rajčat
  • 1 velká cibule
  • 1 utřený stroužek česneku
  • 2 lžičky mletého indického kmínu
  • 1 lžička chilli
  • 1 lžička mletého koriandru
  • sůl
  • pepř
  • 1 kelímek zakysané smetany
  • svazeček čerstvého koriandru
  • plátky pomeranče

Postup:

Na drobno nakrájenou cibuli a utřený česnek zpěňte na lžíci oleje. Přidejte kmín, chilli, koriandr a smažte do zlatova. Přidejte fazole, asi 1/4 nálevu z fazolí a rajčata. Dobře promíchejte, osolte, opepřete, přiveďte k varu a duste na mírném ohni asi 15 minut. Těsně před podáváním vmíchejte do guláše nasekaný čerstvý koriandr. Na talíři pak zdobte 2–3 lžícemi zakysané smetany a podávejte s plátky pomeranče a chlebem.

Zdroj: Koriandr setý
Zveřejněno dne: 18.7.2014

Mrkvová polévka

Mrkvová polévka s koriandrem

Ingredience: 2 lžíce oleje, 1 nasekaná cibule, 800 g umyté a nakrájené mrkve, 3 stroužky rozetřeného česneku, 2 lžičky mletého koriandru, 1 litr zeleninového vývaru, 4 lžíce nasekaného čerstvého koriandru, šťáva z 1 citrónu, špetka mletého muškátového oříšku, sůl, mletý pepř, 200 ml smetany

Technologický postup: Rozehřejte v hrnci olej, přidejte cibuli, mrkev a česnek a nechejte je maličko změknout (ne zbarvit). Přidejte mletý koriandr a sůl, zamíchejte, povařte asi minutu. Přidejte vývar, přikryjte pokličkou a vařte asi 20 minut, dokud mrkev úplně nezměkne. Přidejte čerstvý koriandr. Ponorným mixérem rozmixujte. Přidejte citrónovou šťávu, muškátový oříšek a dochuťte solí a pepřem. Podávejte horké, zdobené trochou smetany.

Zdroj: Mrkvová polévka
Zveřejněno dne: 24.9.2016

Koriandr setý

Brazilský bramborový salát

Suroviny:

  • 400 g vařených brambor ve slupce
  • 100 g majonézy
  • sůl
  • pepř
  • svazek koriandru
  • limetka
  • olivový olej

Postup:

Brambory oloupejte, nakrájejte na kostičky (nebo plátky) a smíchejte je opatrně s majonézou. Dochuťte solí, pepřem, šťávou z limetky a nasekaným koriandrem, zakápněte olivovým olejem a nechte v chladu proležet.

Zdroj: Koriandr setý
Zveřejněno dne: 18.7.2014

Dýňová polévka z dýně Hokaido

Jak dělají dýňovou polévku Hokaido Kluci v akci

Ingredience na polévku: 1 malá dýně Hokaido, 1 cibule, 50 ml olivového oleje, svazek koriandru, 1,5 l zeleninového vývaru, 200 g zakysané smetany, 30 g medu, citronová šťáva, sůl

Ingredience na podávání: řeřicha, vyloupané dýňové semínko

Postup polévka: Dýni a cibuli nakrájíme na menší kousky, rozprostřeme do pekáče, pokapeme olivovým olejem, osolíme a posypeme polovinou sekaného koriandru. Promícháme a vložíme do trouby vyhřáté na 200 °C na 30 minut. Poté vyjmeme z trouby, přendáme do hrnce a zalijeme vývarem. Vaříme asi 20 minut. Přidáme šťávu z citronu, med a rozmixujeme, podle chuti dosolíme. Těsně před podáváním vmícháme druhou část nasekaného koriandru. Polévku na talíři doplníme zakysanou smetanou, řeřichou i dýňovými semínky a chipsy.

Ingredience na chipsy: 1 plát listového těsta, 1 vejce na potření, maldonská mořská sůl, 2 lžíce dýňových semínek

Postup chipsy: Plát těsta potřeme vajíčkem, posypeme mořskou solí (nejlépe maldonskou, ale není nutné) a sekaným dýňovým semínkem. Rozkrájíme na čtverečky cca 3 × 3 cm a přendáme na plech s pečicím papírem. Pečeme v troubě na 200 °C dozlatova.

Zdroj: Dýňová polévka z dýně Hokaido
Zveřejněno dne: 6.12.2016

Butter chicken

Garam masala

Jde o velmi chutnou a voňavou indickou směs koření, vhodnou pro přípravu indických pokrmů a také k dochucení černého čaje s mlékem a medem.

Používá se tradičně do indických pokrmů jako pilaf, birjuní, na grilovaná a rožněná masa, na minutky, do mletých mas, na kuřata, ryby, k dochucení luštěnin – čočky a fazolí, do rýžových a jogurtových pokrmů a do dalších pokrmů orientální kuchyně.

Skládá se z koriandru, pepře, kmínu, muškátu, skořice, kardamomu, hřebíčku, citronové kůry.

Zdroj: Butter chicken
Zveřejněno dne: 16.5.2016

Koriandr setý

Kuskus s citronem a koriandrem

Suroviny:

  • 250 gramů kuskusu
  • citronová kůra z 1 omytého citronu
  • 40 gramů čerstvého koriandru
  • 4 lžíce rozinek (předem namočených v zeleném čaji)
  • 4 lžíce nasekaných piniových ořechů
  • mletý pepř
  • sůl
  • 3 lžíce olivového oleje

Postup:

Nejprve si dle návodu na obalu připravte kuskus. Do měkkého kuskusu přidejte citronovou kůru, koriandr, rozinky a piniové oříšky. Směs dobře osolte i opepřete a nakonec pokapejte dostatečným množstvím olivového oleje.

Zdroj: Koriandr setý
Zveřejněno dne: 18.7.2014


SiteMAP