Téma: 

člen

CSV - Český svaz včelařů

Členství

Členství ve svazu je dobrovolné (lze libovolně vstoupit a také vystoupit). Každý uchazeč, který žádá o členství, musí podat písemnou přihlášku, ta je vyhodnocena a uchazeč je přijímán za člena základní organizace. Evidenci členů vedou právě základní organizace. Za člena může být přijat každý občan od věku 10 let, který bydlí na území republiky a souhlasí se stanovami (musí zde být souhlas zákonného zástupce). Může být i členem kroužku, který vzniká třeba při základních školách. Každý člen obdrží členskou legitimaci.

Členství zaniká vystoupením člena, které musí být rovněž písemně podloženo. Dochází k němu například nezaplacením členského příspěvku na daný rok, vyloučením (závažným prohřeškem), úmrtím, zánikem kroužku.

Členové mají právo účastnit se členských schůzí a projednávat otázky činnosti organizace, volit členy, být voleni. Obracet se s dotazy, návrhy, připomínkami a stížnostmi. Odebírat časopis Včelařství, být účastníkem řízení.

Členové jsou povinni podílet se na svazové činnosti, vykonávat funkce, do kterých byli zvoleni nebo jimi byli pověřeni. Včas platit příspěvky, podporovat společenské vztahy, plnit usnesení a rozhodnutí orgánů. Dodržovat zásady svazové a chovatelské činnosti, ochrany a tvorby životního prostředí, opatření při zajišťování a tlumení nemocí. Spolupracovat s funkcionáři svazu a umožnit jim vstup na stanoviště včelstev, zvyšovat svou odbornou včelařskou úroveň.

Zdroj: CSV - Český svaz včelařů
Zveřejněno dne: 14.11.2015

Vánočka

Vánočka

Vánočka je symbolem plodnosti a nového života, protože svým tvarem připomíná Ježíška v peřince. Vánočka se konzumuje převážně o Vánocích, ale i o jiných výjimečných svátcích. Již v minulosti bylo zvykem, že každá hospodyně pekla vánočku. Každý člen domácnosti dostal na Štědrý den krajíček, včetně dobytka, protože se věřilo, že mu to přinese zdraví. Nebo se do těsta zapékala mince, a ten kdo ji našel, měl být celý příští rok zdravý a bohatý. Když někdo vánočku spálil nebo mu při pečení praskla, bylo to špatné znamení. Vánočku také dostávali koledníci na sv. Štěpána. Na přípravu vánočky budete potřebovat mouku, mléko, máslo, droždí, rozinky, mandle, máslo, vanilku, cukr a sůl. Výborná je namazaná máslem, marmeládou nebo medem a k tomu káva, melta nebo mléko.

Zdroj: Vánočka
Zveřejněno dne: 23.10.2014

Vyhláška 50

Vyhláška 50 paragrafy

Kvalifikace pracovníků v elektrotechnice dle vyhlášky č. 50/1978 Sb. lze rozdělit do dvou základních kategorií:

  1. na pracovníky bez elektrotechnického vzdělání;
  2. na pracovníky s elektrotechnickým vzděláním.

Do první skupiny patří pracovníci seznámení (§ 3) a pracovníci poučení (§ 4). Pracovníci poučení jsou ti, kteří byli organizací v rozsahu své činnosti seznámeni s předpisy pro činnost na elektrických zařízeních, školeni v této činnosti, upozorněni na možné ohrožení elektrickými zařízeními a seznámeni s poskytováním první pomoci při úrazech elektrickým proudem. Organizace je povinna stanovit obsah seznámení a dobu školení s ohledem na charakter a rozsah činnosti, kterou mají pracovníci vykonávat, a zajistit ověřování znalostí těchto pracovníků ve lhůtách, které předem určí.

Školení a ověření znalostí provede pro obsluhu elektrických zařízení organizací pověřený pracovník s kvalifikací odpovídající charakteru činnosti, a půjde-li o práci na elektrických zařízeních, pracovník s některou z kvalifikací uvedených v § 5 až 9; pořídí o tom zápis, který podepíše spolu s pracovníky poučenými.

Do druhé skupiny patří pracovníci znalí (§ 5ú) a znalí s vyšší kvalifikací (§ 6, 7, 8). Pracovníci znalí jsou ti, kteří mají ukončené odborné (elektrotechnické) vzdělání a po zaškolení složili zkoušku v rozsahu § 14 odst. 1. Zaškolení a zkoušku je povinna zajistit organizace. Obsah a délku zaškolení stanoví organizace s ohledem na charakter a rozsah činnosti, kterou mají pracovníci vykonávat. Dále je povinna zajistit nejméně jednou za tři roky jejich přezkoušení.

Zaškolení provede organizací pověřený pracovník s kvalifikací odpovídající charakteru činnosti, kterou mají pracovníci vykonávat. Zkoušení nebo přezkoušení provede organizací pověřený pracovník s některou z kvalifikací uvedených v § 6 až 9; pořídí o tom zápis, který podepíše spolu s pracovníky znalými.

Pracovníci pro samostatnou činnost (§ 6) jsou pracovníci s vyšší kvalifikací, kteří splňují požadavky pro pracovníky uvedené v § 5 odst. 1, mají aspoň nejkratší požadovanou praxi (na elektrických zařízeních do 1 000 V je stanovena praxe 1 rok, na elektrických zařízeních nad 1 000 V je stanovena praxe 2 roky, na hromosvodech je stanovena praxe 6 měsíců) a prokázali složením další zkoušky v rozsahu stanoveném v § 14 odst. 1 znalosti potřebné pro samostatnou činnost.

Zkoušku je povinna zajistit organizace; dále je povinna zajistit nejméně jednou za tři roky přezkoušení pracovníků pro samostatnou činnost. Zkoušení nebo přezkoušení provede organizací pověřená tříčlenná zkušební komise, jejíž nejméně jeden člen musí mít některou z kvalifikací uvedených v § 7 až 9.

Pracovníci s elektrotechnickým vzděláním mohou získat kvalifikace dle § 7 a 8 – pracovníci pro řízení jsou pracovníci znalí s vyšší kvalifikací, kteří splňují požadavky na pracovníky znalé, mají alespoň nejkratší požadovanou praxi a složením další zkoušky ve stanoveném rozsahu prokázali znalosti požadované pro:

  • řízení činnosti u pracovníků pro řízení činnosti (§ 7);
  • řízení činnosti, a navíc pro řízení činnosti dodavatelským způsobem u pracovníků pro řízení činnosti dodavatelským způsobem (§ 8 odst. 1);
  • řízení činnosti, a navíc pro řízení provozu u pracovníků pro řízení provozu (§ 8 odst. 1).

Zdroj: Vyhláška 50
Zveřejněno dne: 11.12.2016

Šatna

Šatna na míru

Řada lidí se rozhodne, že si svou šatní místnost nechá sestavit od odborníka přesně na míru. Výhodou je zajištěná kvalita práce a zkušenost odborníků s uspořádáním šatny. Odborník je schopný sestavit šatnu tím nejefektivnějším způsobem, který ušetří spoustu prostoru. Dnes existuje řada firem ale i řemeslníků, kteří se stavbou takovýchto šaten zabývají. Někdy se může majitel rozhodnout, že si nechá postavit třeba jen část šatny na míru, někdy bude chtít vybavit třeba celou místnost. Někteří lidé si třeba nechají zhotovit jen skříň na míru, protože v komerčním prodeji nesehnali žádnou, která by odpovídala jejich požadavkům, nebo prostorovým dispozicím, což znamená, že jim vyšel v šatně buď příliš velký, nebo naopak příliš malý prostor a žádná běžně prodávaná skříň ho vhodně nevyplňuje. V takovém případě je právě ideální obrátit se na odborníky, kteří jsou schopni sestavit skříň podle jasně daných požadavků zákazníků. Pokud ale majitelé domu, nebo bytu nebaví objíždět nákupní střediska a hledat vhodný nábytek, tak je možné nechat stavbu celé místnosti právě na odbornících. Stavba takovéto místnosti obvykle začíná tím, že si návrhář prohlédne místnost, kde se má šatna nacházet, případně si prohlédne dům nebo byt a navrhne, kam by se šatna nejvíce hodila. V dnešní době jsou odborníci schopni vytvořit otevřenou šatnu, která je například součástí jiné místnosti, ale klidně i šatnu rohovou, šatnu samostatnou, nebo i šatnu průchozí, která spojuje více místností. Základem je znát prostorové dispozice objektu, kde bude šatna vybudována. Dalším krokem je zjištění požadavků majitele na šatnu, nejde ale jen o zjištění toho, jakou částku je do stavby šatny ochoten investovat, spíše se jedná o zjištění jeho očekávání, co by podle něj měla šatna obsahovat a jak by měla vypadat. Někteří majitelé si třeba budou přát šatnu vytvořenou hlavně z tyčových závěsných systémů, jiným naopak půjde o to, aby šatna měla co nejvíce poliček a dalších úložných prostor. V rámci těchto návrhů šaten také designér zjišťuje, co vše hodlá majitel v šatně uschovávat, jestli jen oblečení, nebo i boty a jiné doplňky, případně i jiné předměty (například vysavač, další peřiny atd.). Podle svých zkušeností a přání klienta je pak schopen sestavit návrh úložného prostoru. Někdy může být řešení ještě jednodušší a klient si vybere svou vysněnou šatnu z návrhů daného návrháře, pokud ho ale žádný jeho plán nezaujme, správný návrhář by měl být schopen sestavit šatnu opravdu i podle jednotlivých požadavků klienta. Obvykle spolu řeší kolik polic je potřeba, jakými a kolika závěsnými systémy šatnu vybavit, jestli využívat skříňky s dvířky, nebo jen čisté police, každý jednotlivý detail je na uvážení klienta. S interiérovým designérem je opravdu potřeba probrat nejen to, co bude ve skříních a poličkách uskladněno, ale je dobré mu i sdělit, které oblečení věší klient na ramínka, které prádlo a jak skládá. To vše pomůže návrháři, aby propočítal velikosti poliček a závěsných systémů.

V okamžiku, kdy spolu klient a návrhář vyřeší podobu úložného systému, přichází na řadu zbytek prostoru šatny, pokud se třeba jedná o samostatnou šatnu. Návrháře bude jistě zajímat, jak si jeho klient představuje, že bude šatna vypadat, jestli bude obsahovat nějaký prostor k relaxaci, kde a kolik bude v místnosti zrcadel, jaké osvětlení zvolit atd. Interiérového designéra bude také zajímat, jestli chcete mít v místnosti umístěné třeba i žehlící prkno (doporučuje se!), vysavač nebo třeba i šicí stroj. Vždy se bude také ptát, jak často jsou zmiňované předměty využívané, to proto, aby jim našel nejen dostatek prostoru, ale zároveň aby je umístil tak, aby byl k nim snadný přístup v případě časté potřeby, a nebo naopak je umístil někam do pozadí, kde nebudou hned na ráně, protože klient bude mít v šatně mnohem důležitější předměty. Po určení základní podoby šatny se obvykle přechází k jednotlivým detailům, jako je například barva a dekor skříní, u samostatné místnosti třeba i podlaha atd. Návrhář případně jiný člen firmy vám jistě pomůže s výběrem nejen barvy ale i materiálu šatny, obvykle jim k tomu slouží jejich vzorník, který mají k dispozici. Velmi oblíbenou variantou je bílá barva, která bývá o něco levnější než třeba klasické dřevo. V této části příprav se také řeší i jaké dveře budou vést do šatny. Je třeba si také uvědomit, že klient se nemusí rozhodnout hned na místě, má rozhodně nárok si vzít třeba vzorníky barev, materiálů ale i dveří domů a tam si vše v klidu promyslet. Pokud si bude klient přát, aby šatna obsahovala skříně s dvířky, tak i zde si bude vybírat materiál (nejčastěji se volí lamino, dýha sklo, či dřevodekor). V této části také hraje důležitou roli částka, kterou je majitel ochoten do stavby šatny investovat, podle toho se pak volí vhodný materiál na stavbu šaten. Pokud majitel chce do stavby investovat nemalou částku, může se rozhodnout, že celá šatna bude z masivního dřeva, další variantou u tohoto dřeva může být, že vnitřní police, které nejsou na očích, budou z levnějšího dřeva, z dražšího materiálu pak budou jen ty viditelné části. Pokud je šatna součástí větší místnosti řeší obvykle architekt i to, jakým způsobem šatnu oddělit od zbytku místnosti a jestli je její oddělení nutné. V okamžiku, kdy je návrh šatny jasně stanovený, tak se projekt předává řemeslníkům firmy, kteří jsou schopni šatnu podle návrhu zhotovit. V některých případech může být návrhář a řemeslník klidně jedna a ta samá osoba.

Zdroj: Šatna
Zveřejněno dne: 29.5.2017


SiteMAP