Informace od profesionálů

MENU

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

DRUHY PAVOUKŮ V ČR

OBSAH

Fotografie tújí

Zde můžete vidět, jak vypadají různé druhy tújí.

Zdroj: Druhy tújí

Poradna

V naší poradně s názvem ODBORNÁ POMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jakub.

Dobrý den, dostal jsem úkol pořídit dva druhy ozdobných keřů do truhlíku na slunné místo. Výška 150-200cm a jeden by měl kvést žlutě a druhý modře a pokud možno současně. Prosím poraďte. Děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Jarní květový vodopád ve skladbě modrá/žlutá se skládá z modrého šeříku a žluté zákuly japonské. Do truhlíku bych to pořídil tak, aby šeřík tvořil background od rohů do středu a uprostřed bych umístil zákulu. Oba keře kvetou bohatě a současně.

Zdroj: diskuze Odborná pomoc

Túje Douglasii Aurea

Vlastnosti: Rostlina tvoří široký kužel, má žlutobronzovou barvu a dorůstá do výšky 15 metrů.

Zdroj: Druhy tújí

Diskuze

V diskuzi PAVOUČÍ KOUSNUTÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladka.

V srpnujsem byla v Jáchymově na hotelu Curie.Nechtěli nás na pokoj pustit,že je zabukovaný pro Němce,kteří tam bydleli.Mšly jsme d kolegyní 3 měsíce nahlašený nástup...jezdime na křížkové. Stálo nás to11 0000 a chtěli nás nastěhovat do takové pastoušky v ořízemí s mřížema a u popelnic.Jasně že jsem se vztekla.jezdím tak již 5 let.tak nán dali pokoj s tim,že se musime se vysrěhovat. za dva dna,pak za 3,atd...nebyloto příjemné. Pak mě uklízečka řekla,že se diví,že náa tam pustily,že to měly zakázané tam vůbec chodit.po pár dnech mě probudia ostrá bolest na levé straně levé nohy u kolena.Nrmohka jsem chodit a bylo mě moc zle. Poměsíc jsem dostala další embolii a skončila v nemocnici, Na noze mám dva černé vpichy i po 5 měsících.Jsem pacientkou Ikemu a oni nechápou co se mohko stát,že mám jed v krvi. ty dva černé vpichy mám stále.1 cm od sebe. co to mohlo být?bolest obrovská.Má dojem,že jsem toho papvouka i zahlidla 2 x,ale beru stilnox,tak jsem si myslela,že se mě to zazdálo.dodnes mě otíkají ruce nohy.....Co to mohlo bt. Pavouků se bojím tak,že by mě šlahlo.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Pavoučí kousnutí

Túje Cristata Aurea

Vlastnosti: Rostlina tvoří štíhlý kužel, má žlutozelenou barvu a dorůstá do výšky 1,5 metru.

Zdroj: Druhy tújí

Poradna

V naší poradně s názvem DÝNĚ - DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zahradník.

Je to zimní dýně. Je to jednoleté ovoce zastupující několik druhů tykví v rámci rodu Cucurbita. Pozdně rostoucí, méně symetrické odrůdy lichého tvaru, drsné nebo bradavičnaté, malé až střední velikosti, ale s dlouhověkostí a tvrdou kůrou, se obvykle nazývají zimní tykve. Od letní tykve se liší tím, že se sklízejí a konzumují ve zralém stadiu, kdy jejich semena uvnitř plně dozrála a jejich slupka ztvrdla do tuhé kůry. V této fázi lze většinu odrůd této zeleniny skladovat pro použití během zimy. Zimní dýně se obvykle před konzumací vaří a slupka nebo kůra se obvykle nejí, jako je tomu u letní dýně.
Přímo ta vaše zelená dýně je karnevalová dýně. Je to kříženec sladké knedlíkové dýně a žaludové dýně. Je to atraktivní americká odrůda s kombinací oranžových, žlutých a zelených (v závislosti na zralosti) pruhů a skvrn na krémově zbarvené slupce. Stejně jako máslová dýně má karnevalová dýně ořechovou a sladkou chuť. Stačí ji jen lehce dochutit solí, pepřem a trochou másla, ale chutná je i posypaná trochou hnědého cukru nebo pokapáním javorovým sirupem před vařením, které lze provádět v troubě nebo v pomalém hrnci. Pečená dýně zabere méně času, ale pomalý hrnec je vhodný, pokud potřebujete troubu na jiná jídla.
Dýni můžete podávat tak, jak je, nebo vydlabejte dužinu a rozmačkejte na kaši. Karnevalová dýně je jednoduchou přílohou k pečenému krůtímu nebo kuřecímu masu, stejně jako k hovězí pečínce nebo vepřovému karé.
Sklízí se teprve až před silnými mrazy. Zralá je tehdy, když se slupka zbarví a stane se matně suchou. Nebudete moci vytvořit důlek, když do ní zatlačíte prstem. Nechte na dýni 6 cm stonku a odřezávejte ho opatrně, aby nedošlo k poškození, které by mohlo zkrátit dobu skladování. Vytvrzujte 7-10 dní na slunci, aby kůra ztvrdla a zvýšila se kvalita pro zimní skladování. Před uložením na chladném tmavém místě s teplotou okolo 10 °C a 50-65% vlhkostí z kůry otřete veškeré nečistoty. Tady se můžete podívat na další obrázky podobných výpěstků: www.google.cz/images…

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eliška Vašková.

Děkuji za odpověď.

Zdroj: diskuze Dýně - druhy

Túje Compacta

Vlastnosti: Rostlina tvoří vejčitý kužel, má modrozelenou barvu a dorůstá do výšky 2 metrů.

Zdroj: Druhy tújí

Poradna

V naší poradně s názvem ORCHIDEJE DRUHY A PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zahradník.

Nechte ji povyrůst a až bude mít dostatek vzduchových kořenů, tak ji můžete odstřihnout a přesadit. Tvorbu vzduchových kořenů můžete podpořit častým sprchováním rostliny a dostatkem světla po celý den.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdena Čápová.

děkuji za odpověd

Zdroj: diskuze Orchideje druhy a pěstování

Túje Bodmeri

Vlastnosti: Rostlina tvoří vzdušný kužel, má zelenou barvu a dorůstá do výšky 2,5 metru.

Zdroj: Druhy tújí

Diskuze

V diskuzi DRUH TÚJE? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Naďa Jaskevičová.

Dobrý den. Ráda bych zjistila, který druh túje konkrétně,je na fotce. Děkuji
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ajenka.

Túje Litomyšl.

Zdroj: diskuze Druh túje?

Pokoutník domácí

Pokoutník domácí (Tegenaria domestica) je jeden z 875 druhů pavouků, které doposud vědci objevili v České republice. Na světě jich ale žije přes 43 000 druhů. Jako ostatní pavouci i pokoutník má tělo členěné na hlavohruď a zadeček. Zajímavé je, že své srdce, tedy orgán, který se nazývá srdeční trubice, má v zadečku. Nohy pavouků jsou chlupaté a tvořené 7 články. Články jsou spojeny klouby, které se dokážou každý ohýbat jiným směrem. Zadečkové končetiny se u nich vyvinuly ve snovací bradavky. Díky nim mohou pavouci stavět své krásné, propracované sítě a hnízda. Oči mají ve dvou řadách po čtyřech. Pavouci nežijí dlouho, ale aspoň jednu zimu přečkají. U některých druhů přezimují vajíčka nebo odrostlá mláďata. Samičky pokoutníka se dožívají více let.

Hlavohruď je šedohnědá se dvěma nevýraznými tmavšími proužky. Zadeček je světle šedý se zřetelnou skobovitou kresbou. Délka těla samce pokoutníka domácího je od 6 do 9 mm. Samička je o něco větší, měří 9 až 11 mm. Zdají se nám ale mnohem větší kvůli osmi poměrně velkým nohám.

Pokoutník domácí žil dříve ve volné přírodě pod kameny, na skalách, v sutích, lomech a v doubravách. V současnosti ho však spíše najdeme v lidských sídlech. Žije i ve stájích, sklenících, sklepích a na stěnách budov. Spřádá nevelké plachetkovité a husté sítě za nábytkem a v koutech místností. Právě v rozích je pro pokoutníka nejsnazší si od stěny ke stěně vytvořit síť a svůj trychtýřovitý úkryt. Uvnitř tohoto hnízda tento noční predátor stráví většinu svého života. Na venkovních stanovištích si vybírá místa chráněná proti dešti, ale i uvnitř domů si dává vždy pozor, aby byl úkryt chráněný. Lapací síť vybíhá daleko do místnosti, aby měl větší šanci chytit svoji kořist. V zimním období vyhledává pokoutník tmavá místa a vyleze až na jaře po prvním oteplení. Hned na jaře a přes celé léto se může rozmnožovat.

Když kolem sebe pokoutník zaznamená zvuk nebo pohyb, zvedá přední nohy. Pravděpodobně proto, že jemné chloupky na nohách slouží jako sluchový orgán. Pokud pavoukovi do sítě vlétne nějaký hmyz, zaregistruje jím vyvolané vibrace, rychle k němu vyběhne a kousnutím do něho vpustí jed. Malou kořist si pokoutník rovnou odtáhne do trychtýřovitého úkrytu. Když se kořist brání, pavouk se stáhne do svého hnízda, kde vyčká, až jed zapůsobí. Někdy musí větší kořist i opakovaně jedovatě kousnout. Když kořist umře, nebo se aspoň uklidní, ve svém úkrytu ji vysaje. Nejčastěji si pochutnává na mouchách. Jeho jedu se člověk nemusí bát. Pokoutník sice dokáže prokousnout lidskou kůži, ale rána se projeví jako píchnutí špendlíkem.

Zdroj: Jedovatý pavouk v ČR

Poradna

V naší poradně s názvem ORCHIDEJE DRUHY A PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdena Čápová.

na orchidei se mi nespustil květ,ale vyrostli mi tam asi 4 lístky,asi sazenička,co s tím mám udělat

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Nechte ji povyrůst a až bude mít dostatek vzduchových kořenů, tak ji můžete odstřihnout a přesadit. Tvorbu vzduchových kořenů můžete podpořit častým sprchováním rostliny a dostatkem světla po celý den.

Zdroj: diskuze Orchideje druhy a pěstování

Túje Alba

Vlastnosti: Rostlina má kuželovitý tvar, bělavé špičky a dorůstá do výšky 2 až 5 metrů.

Zdroj: Druhy tújí

Poradna

V naší poradně s názvem FÍKUSY DRUHY A PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.

Dobry den. Mam uz pomerne vysoky fikus a nevim , zda je mozne fikus ustrihnout .Dekuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Fikus snese tvarování. Klidně ho sestříhejte jak potřebujete. Lepší je to dělat na jaře.

Zdroj: diskuze Fíkusy druhy a pěstování

Túje Cristata

Vlastnosti: Rostlina tvoří štíhlý kužel, má temně zelenou barvu a dorůstá do výšky 3 metrů.

Zdroj: Druhy tújí

Diskuze

V diskuzi RÝMOVNÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vaclav.

Pěstuji tři druhy Rymovníku, který je pro výrobu sirupu nejvhodnější.Citronový ,Fialovo zelený,Panašovaný -žlutý.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zlata.

Dobrý den, prosím mohla bych si od Vás koupit všechny tři druhy Rymovniku? Předem děkuji za odpověď

Zdroj: diskuze Rýmovník pěstování

Túje Miky

Vlastnosti: Rostlina tvoří zakrslý kužel, má svěže zelenou barvu a dorůstá do výšky 1 metru.

Zdroj: Druhy tújí

Diskuze

V diskuzi DOTAZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Daniela.

Můžu použít i pro pračku AEG Lavamat 85470SL (www.covybrat.cz/nejl… ?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cutarunek.

Dobrý den,
nemyslím si, že by tohle bylo vázané na jednotlivé druhy praček. Každopádně zkoušeno u jiné AEG www.arecenze.cz/rece… a bez problémů.

Zdroj: diskuze Dotaz

Túje Columbia

Vlastnosti: Rostlina tvoří štíhlý sloup, v zimě má bílé špičky, dorůstá do výšky 15 metrů.

Zdroj: Druhy tújí

Túje Aurescens

Vlastnosti: Rostlina má úzce kuželovitý tvar, je zlatožluté barvy a dorůstá do výšky 4 až 5 metrů.

Zdroj: Druhy tújí

Túje Lutea

Vlastnosti: Rostlina má široce sloupovitý tvar, zlatožlutou barvu a dorůstá do výšky 10 metrů.

Zdroj: Druhy tújí

Túje Wareana Lutescens

Vlastnosti: Rostlina tvoří hustý kužel, má světle žlutou barvu a dorůstá do výšky 7 metrů.

Zdroj: Druhy tújí

Túje Smaragd

Vlastnosti: Rostlina tvoří široký kužel, má leskle zelenou barvu barvu a dorůstá do výšky 4 až 6 metrů.

Zdroj: Druhy tújí

Jedovatí pavouci v Česku

Pavouci jsou osminozí členovci. Jejich tělo je rozčleněno na hlavohruď a zadeček, vzájemně propojené tenkou stopkou. Zadeček není článkovaný a na jeho konci jsou umístěny snovací bradavky. Pavouci společně s dalšími řády patří do třídy pavoukovců. Třída pavoukovců pak společně s třídami hmyzu, stonožek, korýšů a mnoha dalšími patří k nejbohatšímu ze všech živočišných kmenů – členovcům.

Oteplování klimatu zapříčinilo kromě nestálosti počasí i přiliv množství živočišných a rostlinných druhů, jinak typických pro daleko vzdálenější a především jižněji položené oblasti naší planety. Tím nejméně vítaným živočišným druhem jsou pavouci, kteří vyvolávají panickou hrůzu u každého druhého Středoevropana.

Noční můra v podobě jedovatého teplomilného členovce se tak stala realitou i pro jinak relativně chladnou Českou republiku. Nejvíce pak pro její nejteplejší část, tedy Jižní Moravu, která svým podnebím asi nejvíce připomíná středomořské oblasti.

V České republice jsou téměř všichni pavouci jedovatí. Výjimku tvoří pouze zástupci čeledi pakřižákovití (Uloboridae), kteří postrádají jedovou žlázu. Jedovatí jsou téměř všichni pavouci, se kterými se u nás běžně setkáte. Výjimkou není tedy ani zápřednice jedovatá. Většina pavouků má však tak malé rozměry, respektive krátké chelicery, že nedokážou propíchnout lidskou kůži. Jsou samozřejmě druhy, které to dovedou, ale jejich kousnutí může být nanejvýš bolestivé. Mohou to být například běžnější druhy pavouků, jako například pokoutníci, cedivky, některé šestiočky a podobně. Ze vzácnějších druhů mohou člověka kousnout stepníci, nedávno na Moravě potvrzený slíďák tatarský nebo vodouch stříbřitý. Zápřednice jedovatá je poměrně velký pavouk, který má navíc velmi dlouhé chelicery, které poměrně snadno kůži prokousnou. Kvůli délce chelicer je kousnutí samozřejmě bolestivější.

Migrace do našich končin přinesla již několik nových druhů pavoukovců, mezi nimiž je asi nejnápadnější křižák pruhovaný (Argiope bruennichi), který děsí především svým exotickým vzhledem, který je již na první pohled podezřelý – žlutočerné pruhy protkané tenkými bílými proužky a velikost maximálně 15 mm u samičky (je o mnoho větší než sameček i její zbarvení je oproti druhému pohlaví o mnoho výraznější). Tento pavouk byl ještě před půlstoletím ve střední Evropě velkou raritou, s postupným oteplováním se však později přesunul do oblastí u Severního moře. Na našem území se poprvé objevil na konci devadesátých let a jeho populace je dobře pozorovatelná od roku 1991, kdy se postupně z jižní Moravy dostal i do zbytku republiky. Tento pavouk sice používá relativně silný jed k usmrcení své kořisti, avšak lidem by ublížit neměl, jelikož jeho kusadla neproniknou lidskou kůží natolik, aby byl jed účinný, natož nebezpečný. Je pravdou, že právě křižák pruhovaný je často považován za nebezpečného právě pro své křiklavé zabarvení, ale to je tak jediné, co je na něm pro běžného člověka zajímavé.

Zápřednice jedovatá (Cheiracanthium punctorium) patří mezi nejjedovatější pavouky v ČR, která se podobně jako křižák pruhovaný vlivem globálního oteplování usídlila v teplejších partiích ČR, kam se přestěhovala z jihu Francie. Oproti ostatním tuzemským druhům vyniká zejména svým zbarvením, které je lehce průhledné ve žlutém až nazelenalém odstínu, což samo o sobě dává jasnou zprávu, že zde není něco v pořádku. A skutečně není. Zápřednice je totiž jeden z nejjedovatějších a zároveň největších (1,5–4 cm) volně žijících pavouků Evropy. Svým kousnutím způsobí člověku naštěstí „jen“ bolesti. Tento argument je sice uklidňující, ovšem jen málokoho nechá chladným, že se během letního vyhřívání na rozkvetlé louce pohybuje v okolí tvor, který dokáže způsobit velmi bolestivé kousnutí, lokální ochrnutí končetin, výraznou nevolnost, malátnost a nepříjemné pocity úzkosti. Ač jsou následky kousnutí velmi individuální, oběť čeká zhruba 24 velmi nepříjemných hodin, během nichž účinky jedu pomalu odeznívají. V ČR dnes žije na deset druhů tohoto tvora, které se dělí zejména podle typu svých teritorií. Zápřednice jedovatá v současné době bohužel patří k takzvanému expanzivnímu druhu, což rozhodně neznamená, že by se její populace zmenšovala. Nalezneme ji nejčastěji v lučním porostu, kde si buduje kokony na stéblech sušších travin, které nejvíce připomínají její středomořskou domovinu. Ač jsou prognózy útoku tohoto pavouka více než nepříjemné, není podmínkou, že setkání s ním znamená automaticky inzultaci. S nejagresivnější reakcí se setkáte jako vždy u samiček, které aktivně brání svá vajíčka – zámotky. Někdo přirovnává účinky pavoučího jedu k bodnutí vosy, ale funguje zde i psychická stránka věci. Asi nejvíce ohroženou skupinou obyvatelstva jsou jako vždy alergici, u nichž nelze s předstihem odhadnout reakci organismu na neznámou jedovatou látku. Pavouci rodu Cheiracanthium jsou největšími strašáky Evropy, jedinou výhodou je, že jejich jedovatý zástupce dosahuje v porovnání s ostatními druhy největších rozměrů, takže je dobře patrný už na první pohled a včas tak své okolí upozorní na fakt, že si na něj musí dávat pozor!

Zdroj: Jedovatý pavouk v ČR

Druhy Scindapsu

Mezi druhy Scindapsu patří:

  • Epipremnum pinnuatum
  • Epipremnum pinnuatum Aureum
  • Epipremnum picta

V současné době se na trhu vyskytují čtyři barevné kultivary. Nejznámější je klasická zeleno-bíle kropenatá odrůda 'Murbel Queen', kterou zná každý pěstitel pokojovek. Další, méně známou, je 'Neon' s velmi světlými listy bez jakýchkoliv skvrn. Posledním kultivarem je překrásný, bíle tečkovaný 'Pictus' s tmavě zelenými listy.

Zdroj: Scindapsus


Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Nina Vinšová


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP