Ekonomika a další výhody aktivního solárního systému
Aktivní solární systémy jsou nejvíce nákladově efektivní v chladném podnebí s dobrými solárními zdroji, pokud jsou distribuce paliv, jako je elektřina, propan či olej dražší. Některé státy mají daně z prodeje, daně z příjmů, či odpočty, daň z nemovitosti nebo srážky za solární energetické systémy.
Náklady na aktivní solární systémy se budou lišit. Běžně dostupné kolektory mají záruku 10 let a více a měly by těch 10 let a déle snadno fungovat. Ekonomika aktivního systému prostorového vytápění se zlepší, pokud vám systém bude ohřívat také užitkovou vody, protože jinak nečinné kolektory, mohou v létě fungovat alespoň takto.
Vytápění vašeho domova s aktivním systémem sluneční energie může významně snížit vaši spotřebu paliva v zimě. Solární topné systémy také sníží množství znečištění ovzduší a emisí skleníkových plynů, které plynou s používání paliv pro vytápění nebo výrobu elektřiny.
V diskuzi PODLAHOVÉ VYTÁPĚNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radek.
Podlahové vytápění
Podlahové topení je nejlepší topení, co znám. Máme patrový domek, v přízemí je zmiňované teplovodní podlahové a v patře ústřední topení s deskovými radiátory Radik.Vše napojeno na plynový kotel na dva okruhy. V přízemí je všude keramická dlažba, jen obývací pokoj má plovoucí podlahu. Všem doporučuji. Do budoucna uvažuji přidat do systému tepelné čerpadlo.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel JIndřich.
Taky si myslím, že tepelné čerpadlo je pro podlahové vytápění dobrá volba. Dokáže totiž dodávat stabilní mírně teplou vodu, která je pro topení v podlaze dostačující. Jakou variantu tepelného čerpadla uvažuješ? Voda>voda nebo vzduch>voda, nebo máš u sebe možnost geotermálního vrtu?
Výběr vhodného solárního systému závisí na faktorech, jako je umístění, vzhled a potřeby vytápění vašeho domu. Mohou vás svazovat omezené možnosti, například, když majitel domu nebo sdružení instalaci solárních kolektorů na některých částech vašeho domu neumožní.
Místní klima, typ, účinnost a plocha kolektorů určí, kolik tepla může solární systém poskytnout. Obvykle nejúspornějším návrhem je, aby aktivní systém poskytl 40 až 80%, z potřebného vytápění domu. Systém poskytující méně než 40% potřebného tepla jsou jen výjimečně nákladově efektivní, kromě případů, kdy je pomoci solárních kolektorů ohříván vzduch v jednom nebo dvou pokojích, kde není vyžadována akumulace tepla. Dobře navržené a izolované domy, které zahrnují pasivní solární techniky, budou vyžadovat méně nákladné topení všeho druhu a mohou potřebovat velmi malé doplňkové teplo.
Kromě toho, že navrhnutí aktivního systému k dodávce dostatečného tepla na 100% času není obecně praktické, ani efektivní, většina stavebních řádů a hypotečních úvěrů vyžaduje záložní topný systém. Doplňující nebo záložní systémy dodávají teplo, když sluneční soustava nemůže nároky na topení splnit. Zálohy mohou být poskytovány kamny na dřevo s konvekčním systémem, či ústřední topení.
Stavební prvky, smlouvy a předpisy pro solární systémy
Před instalací solárního systému byste měli prozkoumat místní stavební a územní předpisy, jakož i zvláštní předpisy, týkající se umístění. Budete pravděpodobně potřebovat stavební povolení, pro instalaci solárního energetického systému, na stávající budovu.
Ne každá komunita nebo obec vítá, v obytných oblastech, zařízení pro obnovitelné zdroje energie. I když je to často kvůli neznalosti novinek systémů, pro obnovitelné zdroje energie. Je nutné dodržovat postupy povolené pro instalaci systému.
Otázky stavebního, či územního úřadu, o dodržování instalací solárního systému, jsou typickým problémem. Mezi běžné problémy majitelů domů, které jsou ve stavebních předpisech, patří následující:
překročení zatížení střechy;
nepřijatelné výměníky tepla;
nesprávné zapojení;
protiprávní manipulace s použitím pitné vody.
Mezi potencionální územní otázky patří tyto:
zabrání bočních metrů;
rychlostavitelné, nedovolené výčnělky na střechách;
umístění systému příliš blízko do ulic nebo hranic.
Závazně je také vyžadováno, dodržovat zvláštní oblastní předpisy pro místní obce, útvary, nebo sdružení pro majitelé domu. Tyto přísliby, historické okresní předpisy, či povodňová ustanovení lze snadno přehlédnout. Chcete-li zjistit, co je potřeba pro místní soulad, obraťte se na místní příslušnosti v územním plánování a stavebnictví, veškeré majitelé domu, útvary, sousedy a komunitní sdružení.
Ovládací prvky pro solární systémy jsou obvykle složitější, než klasické systémy vytápění, protože mají analyzovat více signálů a ovládat více zařízení (včetně konvekčního, zálohového topného systému). Solární systém používá senzory, přepínače, a také motory pro provoz systému. Systém využívá další ovládací prvky, aby nedošlo k zamrznutí nebo extrémně vysoké teplotě v kolektorech.
Srdcem kontrolního systému je diferenční termostat, který měří rozdíl v teplotě mezi kolektory a úložným zařízením. Když jsou kolektory o 5,6 až 11°C teplejší než úložné zařízení, termostat sepne čerpadlo pro cirkulaci vody, nebo ventilátor k proudění vzduchu.
Obsluha, výkon a náklady na tyto zařízení se liší. Některé řídící systémy monitorují teploty v různých částech systému, což pomáhá určit, jak vše funguje. Nejvíce sofistikované systémy používají mikroprocesory, které řídí a optimalizují přenos tepla do domu.
Je možné solární panel použít k napájení nízkého napětí stejnosměrného proudu ventilátoru (pro vzduchové kolektory) nebo čerpadla (u kapalinových kolektorů). Výkon solárních panelů porovnává zisk solárního tepla ze solárních kolektorů. Při pečlivém dimenzování, jsou ventilátory nebo otáčky čerpadla optimalizovány, pro dosažení efektivity. Během špatných slunečních podmínek je funkce ventilátoru nebo čerpadla pomalá, a při vysokém slunečním záření, běží rychleji.
Solární systém s dobíjecí baterií, může dodávat energii pro provoz centrálního topení, pokud je pro velké systémy drahá. Zajišťuje také, že systém bude fungovat v případě výpadku veřejné sítě.
Jak dobře aktivní, solární, energetický systém vybudujete, závisí na efektivním umístění, návrhu systému, instalaci a stejně také na kvalitě a trvanlivosti jednotlivých složek. Dnešní kolektory a ovládací prvky jsou vysoce kvalitní, ale stále může být problém, najít zkušeného dodavatele, který umí řádně navrhovat a instalovat.
Jakmile je systém na místě, musí být řádně udržován tak, aby byla optimalizována jeho výkonnost a zabránilo se jeho nefunkčnosti. Různé systémy vyžadují také různé typy údržby, měli byste si nastavit harmonogram úkolů údržby, které výrobce doporučuje.
Většina solárních ohřívačů kapaliny bývá automaticky zahrnuta do pojistné smlouvy vašeho domu. Nicméně, poškození mrazem nebývá do pojistky zahrnováno. Obraťte se na pojišťovnu a zjistěte, co nabízí. I když vaše pojištění bude zahrnovat solární systémy, uděláte nejlépe, když budete pojišťovnu informovat, že vlastníte nové systémy.
Jednoduchá a rychlá montáž, nenáročná obsluha, pohodlný typ vytápění, nulové náklady na údržbu. Nízké pořizovací náklady u olejových radiátorů jsou způsobeny tím, že se nemusí budovat kotelna, komín, přívod plynu a rozvody do jednotlivých místností. Můžeme zde využít i sekundární úspory, kdy se šetří také na provozu ostatních elektrospotřebičů, jelikož pro elektrické vytápění existují zvláštní tarify umožňující používat levnější energii. Další výhodou je, že lze jednoduše regulovat teplotu termostatem přímo na olejovém radiátoru, případně je možné použít bezdrátovou centrální regulaci. Díky tomu se jedná o nejdokonaleji regulovatelný topný systém s nejmenší měrnou spotřebou energie. Jedná se o topná tělesa, která jsou čistá, bezpečná a nehlučná. V dnešní době jsou vyráběny v pěkném designovém provedení. Olejové radiátory nevysouší vzduch a nevíří prach.
Sálavé vytápění má řadu výhod. Je účinnější než podlahové vytápění a obvykle efektivnější než vytápění cirkulací vzduchu, protože eliminuje ztráty v potrubí. Sálavé teplo často preferují lidé s alergií, protože není distributorem alergenů, jako mohou být nucené, vzduchové systémy. Hydraulické systémy (fungující na základě kapaliny) potřebují málo elektřiny, což je přínosem pro domácnosti mimo elektrické sítě nebo v oblastech s vysokými cenami elektřiny. Hydraulické systémy mohou na vytápění využívat širokou škálu nejrůznějších energetických zdrojů, včetně kalibračního plynu, kotlů na topné oleje, kotlů na dřevo, solárních ohřívačů vody nebo kombinací těchto zdrojů.
Přes svůj název, sálavé podlahové vytápění závisí do značné míry na proudění a přirozené cirkulaci tepla v místnostech, protože vzduch ohřívaný od podlahy stoupá vzhůru. Sálavé systémy podlahového vytápění jsou výrazně odlišné od sálavých panelů používaných ve stěnách a stropech. Z tohoto důvodu jsou tyto oddíly podlahového vytápění a sálavých panelů popisovány samostatně.
Rezidenční absorpční tepelná čerpadla používají k vytápění čpavek, který během cyklu vytápění a chlazení absorbují. Stejně jako u standardního tepelného čerpadla kondenzuje chladivo (v tomto případě amoniak) v jedné cívce a uvolňuje své teplo, jeho tlak je pak snížen a chladivo se odpaří s absorbujícím teplem. Pokud systém čerpá teplo z interiéru vašeho domu, zajišťuje tím ochlazování, pokud se uvolňuje teplo do interiéru, je tím zabezpečeno vytápění.
Rozdíl u absorpčních tepelných čerpadel je, že se amoniak odpaří a místo toho je včleněn do vody. Čerpadlo tak může čerpat za vyššího tlaku relativně nízkou spotřebou energie. Problém je v odstraňování amoniaku z vody, a to v místě, ve kterém zdroj tepla přichází dovnitř – teplo se v podstatě váže na amoniak z vody a cyklus začíná znovu.
Výkon topných těles se obecně pohybuje v rozmezí od 3kW do 12kW a běžně fungují na elektřinu, propan, zemní plyn a petrolej (informace pro vytápění dřevem a peletami naleznete v článku Topení dřevem a peletami).
Nejčastější a nejefektivnější krytinou pro podlahové vytápění je keramická dlažba, protože dobře vede teplo a umožňuje jeho ukládání. Samozřejmě mohou být použity podlahové krytiny i jako je vinyl, linoleum, koberce nebo dřevo, ale každá krytina, která izoluje podlahu v místnosti, snižuje účinnost tohoto systému.
Pokud chcete koberec, použijte tenký koberec s hustým polstrováním, nejlépe použijte jen malý koberec jako dekorativní prvek. Pokud budete mít jen některé pokoje, které budou mít podlahovou krytinu, pak by tyto místnosti měly mít samostatnou smyčku, aby byl systém vytápění těchto místností efektivnější. To proto, že voda, která teče pod zakrytou podlahou, bude muset být teplejší, aby vykompenzovala podlahovou krytinu. Dřevěně podlahy by měly být raději laminové, na místo masivního dřeva, aby se zabránilo možnosti vysoušení a praskání dřeva tepelnými účinky.
Mezi hlavní výhody kompaktního čerpadla patří jeho malá velikost a flexibilita k prostoru vytápění nebo chlazení jednotlivých místností. Mnoho modelů může mít až čtyři vnitřní klimatizační jednotky (pro čtyři zóny nebo místnosti) připojené k jedné venkovní jednotce. Počet závisí na tom, zda jsou požadavky na vytápění nebo chlazení pro celou budovu, nebo každou zónu zvlášť (což je ovlivněno tím, jak dobře je budova izolována a vzduchově uzavřená). Každá ze zón má svůj vlastní termostat, takže je možná individuální redukce teploty v každé zóně. Tím se ušetří energie i náklady.
U bezpotrubních systémů je jednodušší instalace, než u jiných klimatizačních systémů. Například přípojka mezi venkovní a vnitřní jednotkou vyžaduje pouze pěticentimetrový otvor ve zdi, pro potrubí. Většina výrobců tohoto druhu systému poskytuje různé délky spojovacího potrubí, a je-li to nutné, může být vzdálenost až 12,5 metru od vnitřního výparníku. Díky tomu je možné, aby kompresor byl umístěn na zadní straně domu a ne na straně pohledové.
Při využití tohoto systému není potřeba budovat žádné kanály, takže se vyhnete energetickým ztrátám. V potrubí je zajištěna nucená cirkulace vzduchu. Potrubní ztráty v kanálech mohou činit více než 30% spotřeby energie, než ji dopraví do požadovaného místa, a to zejména v případě, že kanály jsou v reflexním prostoru, jako je například podkroví.
Ve srovnání s jinými přídavnými systémy, kompaktní tepelná čerpadla nabízejí větší flexibilitu dizajnu interiéru. V místnostech mohou být komponenty zavěšeny na stropě nebo v podhledu, a nebo zavěšeny na zdi. V nabídkách jsou k dispozici i stojací modely. Většina jednotek je o velikosti 60x25x7 cm a jsou velmi elegantní a mají vysokou kvalitu sladění jednotlivých prvků. Mnoho z nich nabízí i dálkové ovládání, pro zajištění komfortu, aby bylo jednoduší ovládání, když je systém umístěn vysoko na zdi, nebo zavěšen na stropě.
Tento systém může pomoci udržet váš domov bezpečnější, protože je zde jen malý otvor ve zdi.
Nástěnné a stropní sálavé panely jsou obvykle vyrobeny z hliníku a mohou být vytápěny buď elektřinou, nebo hadicemi s teplou vodou. Hadice s teplou vodou ale vytvářejí obavy z pozdější netěsnosti v systému, ve stěnách nebo stropech. Většina běžně dostupných sálavých panelů pro domácnosti jsou elektricky vytápěné.
Stejně jako každý druh elektrického vytápění, mohou být i sálavé panely provozně náročné, ale mohou poskytnout doplňkové vytápění v některých pokojích nebo mohou poskytovat teplo tam, kde je instalace běžného topení nepraktická.
Sálavé panely mají nejrychlejší odezvu z jakékoliv tepelné techniky, a proto by měl každý pokoj, kde je tento panel nainstalován, mít vlastní termostat. To umožní úsporu energie ve srovnání s jinými systémy, kdy jsou pokoje zřídka obsazené. Při vstupu do místnosti může uživatel zvýšit nastavení teploty, které nastane během několika minut. Po odchodu, stejně jako u jiných systémů vytápění, nastavte termostat na minimální teplotu, která zabrání zamrznutí potrubí.
Sálavé topné panely fungují na základě přímé viditelnosti, což znamená, čím blíže panelu budete, tím bude teplo intenzivnější. Některým lidem je stropní systém nepříjemný, protože panely zahřívají vaší hlavu a ramena intenzivněji, než zbytek těla.
Všechny typy elektrického vytápění jsou ovládány pomocí nějakého typu termostatu. Základní deska topení často používá termostat napětí v síti (termostat přímo řídí výkon dodávky do topného zařízení), zatímco jiné zařízení používají termostaty nízkého napětí (termostat používá relé). Termostat napětí v síti lze zabudovat do podlahového topení, ale pak dost často není dodržována pokojová teplota úplně přesně. Nejlepším místem pro instalaci, jak termostatu napětí v síta, tak termostatu nízkého napětí, je vnitřní zeď. Oba termostaty jsou k dispozici jako programovatelné termostaty, pro automatické nastavení teploty v noci, nebo když jste pryč.
Základní topná deska dodává teplo do každé místnosti samostatně, takže se ideálně hodí do zónového vytápění, které také umožňuje zahřívání obydleného pokoje ve vašem domě, a zároveň umožňuje vytápět volné plochy (například prázdné nebo zřídka používané místnosti). Vytápění v zónách může produkovat úsporu energie o více než 20%, ve srovnání s vytápěním obydlené a neobydlené oblasti vašeho domu.
Topné zóny jsou nejúčinnější, když jsou chladnější části vašeho dumu izolovány od vytápěných částí, což umožní, aby různé zóny fungovaly skutečně nezávisle. Nezapomeňte, že chladnější části vašeho domu musí být vyhřívány alespoň na teplotu nad bodem mrazu, abyste zabránili zamrznutí potrubí.
