Postup: Vejce vařte 8–10 minut, tedy natvrdo. Pak je ihned zchlaďte a oloupejte. Celá vejce nakrájejte na střední kousky a nechte je vychladnout. Mezitím si oloupejte cibuli, najemno ji nasekejte a poté vmíchejte k vychladlým vajíčkům. Osolte, opepřete a spojte majonézou. Na závěr přidejte lžíci jogurtu, který salát příjemně odlehčí. Vajíčkový salát podávejte chlazený, nejlépe s rajčaty a vekou.
Tipy:
Domácí majonéza je nejen chutnější a zdravější než kupovaná (nejsou v ní žádné emulgátory ani konzervanty), ale také je výrazně levnější. Příprava trvá asi tři minuty a zvládne to i kuchyňských prací ne zcela znalý člověk.
Když nebudeme mít suroviny na majonézu stejně teplé, nebo budeme olej zpočátku přilévat velkým proudem, vznikne žloutko-olejová emulze. Nic není ztraceno. Do šlehací nádoby dáme další žloutek, šleháme a tentokrát skutečně po kapkách přiléváme žloutkovou emulzi. Musí to vyjít.
Zbylé bílky uvaříme ve vhodné nádobě v mikrovlnce a jemně rozsekáme do salátu.
Dřevo je přírodní, přirozený produkt od pradávna používaný pro stavebnictví. Nové technologie vícevrstvých konstrukcí pak omezily negativní vlastnosti (citlivost na změny teploty a vlhkosti) dřeva takovým způsobem, že tyto vícevrstvé dřevěné podlahy je dnes možné naprosto bez problémů pokládat i v kombinaci s vodním podlahovým vytápěním. Chcete-li kvalitní nadčasový interiér, pak vybírejte z kvalitních přírodních, a tedy nadčasových materiálů, takových, jako jsou právě dřevěné podlahy. Například si zvolte dvouvrstvou dřevěnou podlahu s povrchovou úpravou kartáčováním (odstranění měkkých částí dřeva), které zvýrazní charakter dřeva a zároveň zásadně zvýší odolnost. Následně je povrch upraven vrstvou 100% přírodního oleje. Přirozeně vzduchem vytvrzované oleje jsou nanášeny na parketu v několika vrstvách impregnovaných do povrchu a šetrně schnoucích několik dnů. Udržení stále krásné olejované podlahy vyžaduje jednoduchou a snadnou péči. Olejovanou podlahu lze za vlhka vytírat podobně jako jiný povrch s použitím podlahového mýdla. Jednou za čas se podlaha oživí použitím voskové emulze smíchané s vodou, a to nanesením plochým mopem. Na rozdíl od hladké vrstvy lakovaných podlah jsou na olejovaném povrchu daleko méně vidět drobná poškození, které je však možné snadno opravit. Proto se také dřevěné podlahy s olejovaným povrchem hodí i do komerčních, vysoce zatěžovaných prostor.
Otok ruky vzniká často i z důvodu dlouhodobě snížené hladiny bílkovin v krvi. První pomocí od pocitu oteklých rukou je chlazení studenou vodou nebo obklady, masáž, klidová poloha s výše položenou končetinou, dostatečný pitný režim a dlouhodoběji pomůže vyvážená strava.
Vhodné jsou masáže alpou, používání emulze s arnikou (můžou i těhotné). Doporučuje se i alpa s kaštanem. Dále vitamin B (3x denně) a dávat si na ruce skotské střiky (oplachovat střídavě v teplé a studené vodě). Nejlepší je snažit se mít ruce nahoře, ale to je v běžném životě dost obtížné.
Kofeinový zábal na vlasy neboli kávový zábal zvládne každý v pohodlí domova. Je to výtažek z kávových zrnek, který kromě barviva, vůně a dalších látek obsahuje také velké množství rychlého kofeinu. Samozřejmě nejjednodušší je uvařit si kávu s lógrem, nechat ji vystydnout a potom nalít ke kořínkům vlasů a vmasírovat. Jenže komu by se chtělo takto patlat, aby vám to všude stékalo a drolil se z vás lógr? Vyzkoušejte raději tento recept.
Budete potřebovat:
1 sáček přírodní želatiny
50 gramů umleté kávy (stačí obyčejná)
200 ml vody
špetka soli
potravinářská fólie
Postup:
Nejdříve si připravíme želatinu. Tu uvaříme dle návodu společně se špetkou soli. Po uvaření ji necháme zchladnout, pěkně nám zhoustne. Mezitím si připravíme kávu, dáme ji do malého kastrolku a zalijeme 200 ml vařící vody. Pořádně zamícháme. Měli bychom mít blátivou kaši. Necháme ji vychladnout zhruba na stejnou teplotu jako želatinu. Poté dáme do mísy želatinu společně s kávovou kaší a pomocí mixéru na nejnižší otáčky pěkně smícháme, až se vytvoří kompaktní emulze, podobná například hustému sprchovému gelu. Kofeinový zábal je hotov a můžeme jej začít aplikovat.
Ingredience: 12 ks krevet, 1 lžíce olivového oleje, 4 snítky kerblíku, 60 g másla, 1 šalotka, 1 lžíce pomerančové šťávy, 30 ml francouzského vermutu, 30 ml suchého bílého vína, sůl, mletý bílý pepř, 1 lusk vanilky
Technologický postup: Čerstvé krevety opláchneme, hlavy odstraníme, ocásky oloupeme, ale poslední kroužek skořápky s ocasní ploutví ponecháme. Krevety na hřbetě podélně nařízneme a vytáhneme černé střívko. Pokud máme jen mražené krevety, necháme je v ledničce půl dne rozmrazit. Mikrovlnku nepoužijeme, krevety by podstatně ztratily na kvalitě. Šalotku nakrájíme nadrobno a podusíme v malém kastrolku ve směsi vermutu Noilly Prat a bílého suchého (burgundského) vína. Pokud nemáme Noilly Prat, použijeme jen bílé víno. Tento vermut nelze nahradit jiným. Kousek vanilkového lusku podélně rozpůlíme, vyškrábneme dřeň špičkou nože a spolu s luskem dáme ke konci vaření do vroucího vína. I zde platí: přírodní vanilka je v tomto receptu nenahraditelná. Osolíme špetkou soli a čerstvě umletého bílého pepře. Zredukujeme až na 1–2 čajové lžičky tekutiny. Na velmi mírném ohni přidáváme po malých kouskách silně vychlazené máslo a dobře vmícháme. Další kousek přidáme až po úplném rozpuštění předchozího, musí se vytvořit homogenní emulze. Pozor, jakmile se přidá máslo, omáčka se už nesmí vařit! Pokračujeme až do zhoustnutí. Potom vmícháme lžíci pomerančové šťávy, je-li třeba dochutíme a necháme hotovou omáčku vedle plotny pod pokličkou 2–3 minuty odstát. Mezitím rozpálíme v pánvi olivový olej a připravené, kuchyňským papírem osušené ocásky krevet po každé straně 30 vteřin zprudka opečeme. Z vlažné omáčky vyjmeme vanilkový lusk a rozdělíme ji na čtyři malé předehřáté talířky. Na omáčku upravíme dekorativně krevety, ozdobíme malou snítkou kerblíku a podáváme vlažné s krajíčkem teplé, v troubě nasucho lehce orestované veky.
K léčbě je možné použít různé prostředky. Léčeni by měli být i sexuální partneři a členové rodiny, i když se u nich nevyskytují příznaky nemoci. U infikovaných se totiž mohou první příznaky objevit až po čtyřech týdnech. Používají se masti a krémy s obsahem látek, které zákožku zničí. Tyto přípravky je však nutno aplikovat na celé tělo, od krku dolů. Přípravek musí působit na parazita kontaktně. V místě, kde mast není nanesena, mohou zákožky přežívat. Léčebnou kúru, během které je nemocnému doporučeno se nemýt, je nutno podstoupit opakovaně; jednorázová aplikace nestačí. Po každé kúře je nutno všechno prádlo opět vyvařit a teprve potom se vykoupat. Podle pokynů lékaře se musí současně léčit všechny osoby v těsném kontaktu s nakaženým, i když nemají dosud klinické příznaky. U pacientů se silnými strupy je nutné léčebný postup opakovat častěji, někdy i několik týdnů. Ačkoliv se při úspěšné léčbě svědění většinou zjemní už po dvou dnech, může trvat – v reakci imunitního systému na protein roztoče – i několik týdnů. Tuto skutečnost nelze chápat jako selhání léčebného postupu. Rovněž příliš časté používání léčebných prostředků proti svrabu může vést k podráždění pokožky. Neutuchající svědění však bývá častěji zapříčiněno opětovným nakažením od rodinných příslušníků nebo nesprávným použitím léčebných prostředků. Na ošetření a léčbu se používají různé emulze (například Lindan 1%), které se nanášejí podle předepsaného vzoru. Svrab se léčí mastí s obsahem síry, kterou si pacient natírá na celé tělo. Lékaři postiženým doporučují dvou- až třídenní izolaci. Ty, kteří to sami nezvládnou, na tuto dobu hospitalizují. Během léčby by se nemocný měl zdržet pohlavního styku. Bezpodmínečně nutná je dezinfekce domácnosti pacienta hygieniky. Musí si zároveň pečlivě vyvařit a vyžehlit ložní i spodní prádlo. A vyměnit všech, co měl dotyčný v poslední době na sobě, včetně bot.
Součástí léčby je zavedení hygienických opatření:
denně měnit spodní a ložní prádlo;
prát při teplotě 60 °C;
žehlit a 3 dny prádlo nepoužívat;
větrat.
Osobní prádlo, ručníky a ložní prádlo vyperte a vyvařte nebo alespoň důkladně přežehlete žehličkou nastavenou na nejvyšší teplotu. Věci, které nelze vystavovat vysoké teplotě, uložte do igelitového pytle, vystříkejte vhodným insekticidním prostředkem dle pokynů výrobce a pevně na několik hodin uzavřete (PIF PAF, BIOLIT P 2000, FAST PL, PERIPEL 55). Postele důkladně vyluxujte, matrace rozložte, vystříkejte insekticidním prostředkem a nechte vyschnout na slunci.
Uvědomte si, že nákaza může vzniknout i z jediné zákožky.
Včelí vosk na dřevo je bezbarvý nátěr na interiérové dřevo, který v jednom výrobku jedinečným způsobem spojuje výhody přírodního oleje a včelího vosku. Jednoduchým postupem lze dosáhnout profesionálního, hedvábně lesklého povrchu dřeva. Nátěr zvýrazňuje strukturu dřeva, má dobrou odolnost vůči vodě. Natřený povrch dřeva je nenáchylný k zašpinění, odpuzuje vodu, je odolný proti oděru a příjemný na dotyk. Neprovádí se základní nátěr ani mezibroušení, nátěr neodprýskává, nepraská a neodlupuje se. Jednoduchým přetřením se může znovu renovovat.
Lehká emulze je určena pro ošetření dřevěného lakovaného, matného i lesklého nábytku, starožitností, dřevěných obkladů, dveří, podlah a dalších výrobků z masivu i dýhovaného dřeva a také proutěného nábytku a korku. Lze ji aplikovat jako lak. Vytváří pololesklý voskový film, který chrání povrch dřeva vůči otěru a mechanickému poškození. Vrstva vosku je paropropustná.
Skvělých výsledků dosahuje i při lakování dětského nábytku, dřevěných hraček a ložnic. Vyniká vysokou vydatností preparátu, cca 40 m2/kg, a naprostou nezávadností pro alergiky. Plochy ošetřené voskem ionizují vzduch, což příznivě působí na člověka a vnitřní mikroklima místnosti.
Vosk eliminuje působení geopatogenních zón. S úspěchem jej využívají renomované restaurátorské dílny hradů, zámků i muzeí, včetně památek chráněných UNESCO (Wawel, Ermitáž, Łańcut).
Je ideální pro nátěr veškerých dřevěných výrobků v interiéru z měkkého i tvrdého dřeva, z OSB desek a korku. Velmi vhodný je i pro nátěry nábytku, dveří, schodišť a ostatních dřevěných konstrukcí v interiéru: obkladů, podhledů, konstrukčních prvků krovů. Hodí se také pro povrchovou úpravu hraček a dětského nábytku. Je výborný jako leštěnka na nábytek, a to jak lakovaný, tak i nelakovaný. Snáší se s jakoukoliv původní povrchovou úpravou (lakem) ošetřovaného nábytku.
K mytí zašpiněných míst používejte mýdlový roztok. Případná silně zašpiněná místa můžete přebrousit jemným brusným papírem a opětovně natřít včelím voskem. Kraje přebroušeného místa rozleštíte hadříkem tak, že nebude vidět rozdíl mezi povrchem opravené plochy a původním nátěrem.
Včelí vosk jemně zesvětluje přírodní barevný odstín dřeva. Časem natřená plocha dřeva patinuje do krásného medově zlatého odstínu. U korkových povrchů, které mají zvlášť vysokou savost, je třeba pečlivě setřít případné přebytky a je nutné počítat s delší dobou schnutí (cca 24 hodin). Velmi dobře se osvědčilo ošetření starého lakovaného nábytku. Včelí vosk zaretušuje praskliny a odstínové odlišnosti.
Na nanášení vosku potřebujete jemnou ocelovou vlnu (k sehnání téměř všude). Vosk nejprve trochu nahřejete (stačí na pár minut položit na ústřední topení), a když získá vazkou strukturu, můžete jej nanášet.
Vosk brání přílišnému broušení dřeva vlnou a přitom se krásně dostává mezi vlákna. V zásadě platí, že čím více tlačíte, tím hlouběji se vosk dostane, takže zde není na škodu přidat trochu síly.
Ještě před zatuhnutím vyleštěte flanelovou utěrkou či prachovkou. Opět se nebojte trochu přitlačit. Po zatvrdnutí (asi za hodinku nebo dvě) můžete nanést další vrstvy. Ideální jsou aspoň tři vrstvy.
Masti, krémy, emulze a další lékové formy používané v lékařství obsahují často kortikoidy (kortikosteroidy). Jsou to uměle připravené hormony, svým složením podobné glukokortikoidům produkovaným kůrou nadledvin. Mají protizánětlivý, protialergický a protisvědivý účinek a jsou určeny především k léčení akutního ekzému. Dlouhodobé používání preparátů z této skupiny s sebou však přináší určitá rizika. Lokální léky s obsahem kortikoidů by proto měly být užívány jen krátkodobě, pokud je to opravdu nezbytné a pouze dle instrukcí lékaře. Kortikoidy neléčí vlastní onemocnění, jen tlumí jeho průběh.
Dlouhodobě podávané kortikoidy působí tlumivě na produkci přirozených hormonů kůry nadledvin. To se projeví jako akutní neschopnost organismu reagovat na zátěž, stres. Dlouhodobé používání silných hormonálních prostředků a jejich vstřebávání vede dále k chronickým změnám. Tyto poruchy se podobají příznakům vyskytujícím se při nadprodukci přirozených hormonů produkovaných v organismu či vedlejším účinkům při systémové léčbě kortikoidy. Dochází k poruše metabolismu kostí, objevení osteoporózy, tukového polštáře na zádech, změnám nálad, vzniku akné, zvýšení krevního tlaku, možnosti vzniku žaludečních vředů, snížení produkce inzulínu, změně tvaru obličeje (měsíčkovitá tvář). Těmito závažnými poruchami jsou ohroženy zejména malé děti, také u těhotných žen je nutné aplikovat tyto prostředky velmi opatrně.
Používané léky jsou vlastně synteticky vyrobené látky, které napodobují strukturu přírodních hormonů a v mnoha případech ještě vylepšují jejich působení speciální chemickou úpravou. Utlumují ale vlastní tvorbu těchto hormonů v těle, což se dá zvládnout opatrným zacházením s jejich dávkováním a hlavně precizním postupem při vysazování těchto léků.
Mezi tyto léky patří Prednison nebo Medrol. Medrol nemůže být podán dětem, neboť není pro pediatrickou (dětskou) indikaci u nás v ČR registrován. Takže pro děti jen Prednison.
Lék Prednison obsahuje léčivou látku prednison, která patří mezi syntetické kortikosteroidy. Prednison je poměrně silné imunosupresivum, které tlumí imunitní systém na více úrovních a působí protizánětlivě. Prednison brání shlukování bílých krvinek v místě zánětu a narušuje funkci lymfocytů. Léčivá látka prednison se v těle v játrech dále upravuje na prednisolon. Prednison se může použít v situacích, kdy je třeba tlumit imunitní systém a zánětlivou odpověď. Typickými indikacemi jsou alergické reakce, zhoršení zánětlivých onemocnění dýchacích cest (astma, CHOPN) a autoimunitní nemoci. Vzhledem k častému výskytu nežádoucích účinků při chronickém užívání se lék podává spíše akutně a v krátkém časovém intervalu. Ne vždy je to ovšem možné a některé formy výše uvedených chorob si bohužel vynucují dlouhodobé podávání Prednisonu. Prednison se vyrábí ve formě tablet o síle 5 a 20 miligramů. Dávka je striktně individuální a většinou se pohybuje okolo 5–60 miligramů denně. Ideální doba podání je ráno. Nedoporučuje se náhlé vysazení léku, ale postupné snižování dávky.
Medrol je lék, který patří mezi kortikoidy (což jsou synteticky vyráběná analoga kortikoidních hormonů tvořených v kůře lidských nadledvin). Jeho účinnou složkou je sloučenina metylprednisolon. Léčivá látka metylprednisolon je už přímo účinná, takže se neztrácí čas s její další přeměnou v těle, probíhá jen malá úprava v játrech a taky v ledvinách. Lék navíc obsahuje skupinu metyl-Ch3, která zesiluje účinek tohoto kortikoidu – hlavně v plicích, kůži a ledvinách! Medrol se může použít v situacích, kdy chceme tlumit imunitní systém a zánětlivou odpověď. Typickými indikacemi jsou alergické reakce, autoimunitní nemoci a zhoršení zánětlivých onemocnění dýchacích cest (astma, CHOPN). Vzhledem k častému výskytu nežádoucích účinků při dlouhodobém užívání se však lék podává spíše akutně a v krátkém časovém intervalu. Medrol se vyrábí ve formě tablet o síle 4–100 miligramů. Dávka je striktně individuální a většinou se pohybuje okolo 16–32 miligramů denně. Ideální doba podání je ráno. Nedoporučuje se náhlé vysazení léku, ale postupné snižování dávky. Lék by nikdy neměl být užíván bez vědomí předepisujícího lékaře! Medrol má při dlouhodobém užívání celou řadu vedlejších účinků, podobně jako ostatní kortikoidy. Tyto vedlejší účinky se většinou shrnují pod pojem Cushingův syndrom. Velká opatrnost je nutná u jedinců, kteří trpí nějakou infekcí, protože by jim kortikoid mohl oslabit imunitní systém a způsobit těžký průběh infekce.
Nároky na přípravu postřikové jíchy se zpřísňují, což je dáno především vyspělejší aplikační technikou, která umožňuje snižovat dávku postřikové jíchy, a snahou o vyšší využívání nízkosti úletových trysek a kapalných hnojiv. Jakákoliv chyba při přípravě postřikové jíchy se pak výrazně projeví v kvalitě ošetření. Před otevřením obalu, v němž je přípravek uložen, je proto vhodné seznámit se s údaji uvedenými na etiketě přípravku, především těmi, které se týkají přípravy postřikové jíchy a možností mísení s jinými přípravky. Jakákoliv manipulace s přípravky na ochranu rostlin by měla být provedena pouze podle zásad bezpečnosti práce s těmito látkami a vždy v ochranných pracovních pomůckách.
Postup při přípravě postřikové jíchy
Nádrž postřikovače se nejprve naplní asi z 1/3 vodou (DAMem). Přípravky na ochranu rostlin je obvykle nutné před použitím rozpustit v menším množství vody, což je důležité především u pevných formulací (SP, WG, DF, SX). Kapalné přípravky je nutné před použitím důkladně protřepat. Olejové adjuvanty je lepší lít přímo do nádrže postřikovače, protože pokud se vlijí do menšího množství vody, vytvoří se bílá kaše, kterou je třeba rozředit vodou.
Připravená koncentrovaná jícha se následně vlije (přečerpá) do nádrže, ve které se krátce předtím spustí míchání. Moderní postřikovače jsou vybaveny předmíchávací nádrží, která obsluze výrazně usnadňuje přípravu postřikové jíchy. Následně se doplní potřebné množství vody (DAMu). Doporučuje se plnit nádrž postřikovače pouze z 90 % její kapacity, aby nedošlo k vylití postřikové jíchy během transportu.
S aplikací je třeba vyčkat, až se jícha v nádrži postřikovače dokonale promíchá. Připravenou hotovou jíchu je třeba bezodkladně spotřebovat. Přípravě a manipulaci s postřikovou jíchou je třeba věnovat velkou pozornost také proto, že ke kontaminaci prostředí přípravky na ochranu rostlin dochází nejčastěji vylitím postřikové jíchy z postřikovače.
Dávka postřikové jíchy
Pro běžné aplikace pesticidů se v polních podmínkách nejčastěji používá dávka postřikové jíchy v rozmezí 200–300 l/ha. Množstvím aplikované vody výrazně ovlivňujeme pokryvnost rostlin postřikem, což ve svém důsledku ovlivňuje účinnost ošetření. Aplikace malého množství postřikové jíchy (do 200 l/ha) je výhodnější z ekonomického hlediska (doprava vody, prostoje při tankování), vyžaduje však přesnou aplikační techniku a zkušenou obsluhu, neboť i relativně malá odchylka od požadovaného množství jíchy může způsobit významné posunutí dávky přípravku. Nižší dávka aplikační jíchy může být také pozitivní z pohledu správného načasování aplikace, neboť s rostoucí výkonností se snižuje riziko opoždění aplikace z časových důvodů.
Nižší dávka postřikové jíchy se nejčastěji používá:
u systemicky působících herbicidů, které jsou v rostlině translokovány cévními svazky;
v případech, kdy by větší množství jíchy bylo na úkor smáčivosti postřiku (snížením koncentrace adjuvantu v aplikačním roztoku);
pokud je pro dosažení vysoké účinnosti třeba použít koncentrovanější aplikační roztok (například glyphosatové herbicidy);
na škůdce napadající jen horní části rostlin.
Větší množství vody (400–600 l/ha, u plísně okurkové je doporučováno i více než 1 000 l/ha) je potřeba především při aplikaci fungicidů proti patogenům napadajícím spodní patra listů a u kontaktních pesticidů a desikantů, kde je nutno dosáhnout dokonalého pokrytí celého cílového povrchu. Fungicidem nezasažené listy jsou chráněny až případnou redistribucí deštěm nebo rosou. Vyšší dávka vody zpravidla znamená, že se vytvářejí i větší postřikové kapičky (platí pro štěrbinové trysky), ty mají větší kinetickou energii a v porostu doletí dále. Po dopadu se tříští na menší a tím dále zvyšují pokryvnost cílových povrchů (nejčastěji listy rostlin).
Před namícháním většího množství postřikové jíchy TM kombinace, kterou nemáme vyzkoušenou nebo která není doporučována výrobcem, je vhodné se přesvědčit o vzájemné kompatibilitě použitých přípravků nádobovou zkouškou mísitelnosti. Důležité je to především v případech, kdy se používají jako TM partneři odlišné formulační typy pesticidů.
Test se provádí následujícím způsobem:
Půl litru nosiče (voda nebo kapalné hnojivo) se vlije do litrové průhledné nádoby.
Do nádoby se postupně přidávají jednotlivé pesticidy či adjuvanty v takovém množství, které vytvoří požadovanou koncentraci pro použití v nádrži postřikovače. Pořadí mísení je popsáno v předchozím textu. Po přidání každé složky je třeba nádobu zavřít a důkladně promíchat.
Po přidání všech složek je třeba nádobou 10 minut míchat. Následně se zkontroluje, zda je obsah homogenní, a nechá se 30 minut stát. Nakonec se opět provede vizuální kontrola.
Pokud zůstane směs uniformní, bez sraženin, lze dané přípravky použít společně ve směsi. Jakékoliv sraženiny, agregáty či usazeniny svědčí o zhoršené kompatibilitě.
Vzájemná kompatibilita pesticidů je významným způsobem ovlivněna jejich formulačním typem, kdy především reakce mezi adjuvanty mohou ovlivňovat stabilitu emulzí a suspenzí v postřikové jíše. Například přidání kationtového smáčedla do emulze, která je stabilizovaná aniontovým emulgátorem, může vést k tvorbě sraženin. Kompatibilitu adjuvantu s konkrétním pesticidem je třeba buď odzkoušet (viz výše), nebo se řídit doporučením výrobce pesticidu, který však z pochopitelných důvodů doporučuje převážně adjuvanty z vlastního portfolia.
Jde o homogenní bílý až krémově zbarvený měkký krém (emulze typu olej ve vodě).
Klinické údaje
Terapeutické indikace:
Dolgit krém je určen k zevní lokální léčbě akutních či chronických bolestivých a zánětlivých stavů pohybového ústrojí. Používá se při bolestech spojených s artrózou, u lokalizovaných forem artritid, mimokloubního revmatismu (například burzitidy, tendinitidy, tendovaginitidy, entezopatie, kapsulitidy) včetně periarthropathia humeroscapularis a dále u vertebrogenních algických syndromů včetně lumbaga. Dále u poranění pohybového ústrojí při sportu nebo při nehodách, jako je kontuze, luxace, distorze.
Dolgit krém může být používán jako podpůrná léčba současně s perorálními přípravky s obsahem ibuprofenu.
Dávkování a způsob podání
Přípravek je určen pro dospělé včetně starších pacientů a mladistvých od 14 let.
Obvykle se nanáší 3–4x denně na postižené místo 4–10 cm dlouhý proužek krému (odpovídá 80–200 mg ibuprofenu), který se lehce vtírá do kůže. Průnik do tkáně je možné podpořit také použitím okluzivního obvazu. Průnik je možno účinně podpořit rovněž použitím iontoforézy. Dolgit krém se nanese na katodu (zápornou elektrodu). Intenzita proudu by měla být 0,1–0,5 mA na 5 cm2 povrchu elektrody. Iontoforetické podání by mělo trvat přibližně 15 minut.
Po každé aplikaci by si pacient měl umýt ruce, pokud nejsou místem léčby.
Kontraindikace
Přípravek se nesmí používat při přecitlivělosti na ibuprofen a jiné protizánětlivé látky (nesteroidní protizánětlivé látky – NSAIDs), které v minulosti vyvolaly záchvaty astmatu, kopřivku nebo rýmu.
Dále nesmí být používán při přecitlivělosti na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku.
Dolgit krém nesmí být použit na porušený kožní povrch (otevřené rány nebo kožní onemocnění), na sliznice a do očí.
Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití
Pokud je Dolgit krém používán jako podpůrná léčba současně s perorálními přípravky s obsahem ibuprofenu, je nutné vzít toto v úvahu v souvislosti s celkovou dávkou užívaného ibuprofenu. Terapie perorálními NSAIDs, včetně ibuprofenu, může být někdy spojena s poškozením funkce ledvin, exacerbací peptického vředu a může vyvolat alergickou bronchiální reakci u vnímavých jedinců. I když je systémová absorpce lokálně podávaného ibuprofenu nižší než při podání ústy, tyto komplikace se mohou teoreticky objevit.
Přípravek není vhodný k terapii dětí a mladistvých do 14 let.
Přípravek obsahuje propylenglykol, který může u citlivých jedinců způsobit podráždění kůže.
Přípravek obsahuje sodnou sůl methylparabenu, která může způsobit alergické reakce.
Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Interakce nejsou při zevní aplikaci známé. Nedoporučuje se současná aplikace jiných lokálně působících látek na stejné místo. Interakce s jinými systémově podávanými léky jsou vzhledem k nízké plazmatické hladině ibuprofenu při zevní aplikaci Dolgit krému nepravděpodobné.
Těhotenství a kojení
Těhotenství: ibuprofen se vstřebává z krému do systémového oběhu minimálně. I když se teratogenní účinky během experimentů na zvířatech nevyskytly, doporučuje se nepoužívat Dolgit krém dlouhodobě a na velké plochy kůže během prvních šesti měsíců těhotenství. Lze jej použít krátkodobě a v opodstatněných indikacích. Dolgit krém nemá být použit v posledním trimestru těhotenství vzhledem k možnosti ovlivnění průběhu porodu a nebezpečí zvýšeného krvácení. Výjimečně může být vlivem ibuprofenu začátek porodu opožděn a celková doba porodu prodloužena.
Kojení: ibuprofen přechází do mateřského mléka ve velmi malém množství a dosahuje nízkých koncentrací, je tedy velmi nepravděpodobné, že by nepříznivě ovlivnil kojence. Přípravek lze užívat krátkodobě v opodstatněných indikacích.
Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Přípravek nemá vliv na snížení pozornosti při řízení motorových vozidel a na obsluhu strojů.
Nežádoucí účinky
Dolgit krém je při použití na kůži obvykle dobře snášen, při lokálním použití ibuprofenu se nežádoucí účinky vyskytují jen zřídka.
Méně časté (1/1000 až <1/100): erytém, pruritus, kopřivka či suchost kůže v místě aplikace.
Velmi vzácné (<1/10 000): u disponovaných osob může dojít k rozvoji alergické reakce ve formě dušnosti vyvolané bronchospasmem.
Předávkování
Předávkování při lokální aplikaci je nepravděpodobné. Dlouhodobé a nadměrné používání přípravku může u citlivých osob zvýšit systémovou absorpci a způsobit lokální kožní reakci jako erytém, ekzém; v takovém případě je třeba terapii přerušit. Při náhodném požití většího množství přípravku dítětem může dojít k nevolnosti a zvracení. Zvracení je vhodné podpořit nebo vyvolat.
Farmakologické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: řadí se mezi nesteroidní protizánětlivá léčiva k lokální aplikaci ATC (kód: MO2AA13).
Ibuprofen je derivát kyseliny propionové s analgetickým, antipyretickým a protizánětlivým účinkem. Protizánětlivý účinek je dán inhibicí cyklooxygenázy s následnou inhibicí biosyntézy prostaglandinů. Ibuprofen zmírňuje projevy zánětu pomocí snížení uvolňování mediátorů zánětu z granulocytů, bazofilů a žírných buněk. Ibuprofen snižuje citlivost cév vůči bradykininu a histaminu, ovlivňuje produkci lymfokinů v T-lymfocytech a potlačuje vazodilataci. Tlumí též agregaci trombocytů. Dolgit krém je určen k lokálnímu použití.
Farmakokinetické vlastnosti
Krém k zevní aplikaci umožňuje rychlý průnik léčivé látky kůží a tím dosažení vysoké, terapeuticky odpovídající lokální koncentrace v měkkých tkáních ležících pod místem aplikace. Ibuprofen proniká z Dolgit krému bezprostředně kůží až do hlubokých vrstev tkáně, do kloubů a do synoviální tekutiny a objevuje se tam v terapeuticky účinných koncentracích. V plazmě byla po místním užití Dolgit krému zjištěna jen nepatrná množství léčivé látky. Ze srovnávacích studií (perorální a lokální použití ibuprofenu) je zřejmá perkutánní absorpce ibuprofenu z Dolgit krému kolem 5 %. Účinek nastupuje po 30 minutách a trvá několik hodin. Biotransformace ibuprofenu po perkutánní aplikaci je stejná jako po perorálním podání. Ibuprofen je biotransformován v játrech a vylučován ledvinami.
Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti přípravku
Subchronická toxicita potvrzuje, že lokálně aplikovaný ibuprofen je velmi dobře tolerován jak lokálně, tak gastrointestinálním traktem. Lokální zarudnutí v místě aplikace (pokud se vytvoří) je jen mírné a rovněž nebyly prokázány žádné známky slizničních lézí nebo ulcerogenních účinků v gastrointestinálním traktu. Při posuzování slizniční tolerance bylo zjištěno, že ibuprofen způsobuje akutní, ale reverzibilní iritační reakce očí a sliznic. Akutní toxicita LD50 u myši je při perorálním podání 800 mg/kg a při intraperitoneálním podání 320 mg/kg. LD50 u potkana je při perorálním podání 1 600 mg/kg a při subkutánním podání 1 300 mg/kg.
