Zdroj: Pěstování rajčat
GALGÁN
OBSAH
Bylinky
Ke zlepšení celkového stavu přispívají i bylinky, a to při vnitřním použití. Používá se například:
- majoránka, bazalka, levandule – nálev: samostatně nebo v kombinaci,
- hloh – nálev, tinktura nebo tekutý extrakt,
- sluncovka kalifornská – 50 kapek třikrát denně,
- lípa – nálev nebo tinktura z pupenů,
- puškvorec – tinktura: 10 kapek třikrát denně,
- andělika a puškvorec – prášek: od každého třikrát denně,
- heřmánek – květ: 1 kávová lžička na 1 šálek vroucí vody, nechat louhovat 10 minut,
- třezalka tečkovaná – tinktura, tekutý nálev,
- ploštičník – tekutý extrakt.
Proti bolesti hlavy: mařinka vonná, máta, sporýš lékařský (nálevy).
Nevolnost, sucho v ústech: zázvor (rostlina nebo nálev), máta, libeček.
Poruchy vidění: levandule (silice).
Trávicí obtíže: vlaštovičník, zemědým (tekuté extrakty), galgán obecný (tinktura), koriandr, kmín, fenykl, estragon (silice), kopr (tinktura), kardamom (silice), máta (nálev).
Proti horečce: sporýš lékařský (nálev).
Proti průjmům: kvajáva (Psidium guajava, tekutý extrakt), brusinka (glycerinový macerát z mladých výhonku).
Proti bušení srdce: hloh (květy, plody) meduňka, chmel (nálev).
Proti častému močení: cibule, rdesno peprník (tekutý extrakt), spolu i s révou vinnou cv. Purpurea.
Proti citové nevyrovnanosti: měrnice černá, locika jedovatá, třezalka, mařinka vonná, štírovník růžkatý (matečné tinktury nebo nálevy) samostatně nebo v kombinaci.
Také je účinná fytobalneoterapie.
Fytobalneoterapie je terapie pomocí bylinných lázní. Přináší relaxaci nejen pro unavené tělo, ale i pro vaši psychiku. Voňavé koupele se používaly již v dávných dobách, zejména mezi bohatou vrstvou, která si mohla takový luxus dovolit. Samozřejmě i ti chudší si občas do koupele přidávali různé bylinky, a to zejména po těžkých nemocech a dlouhotrvajících nepříznivých stavech. Přidávání bylin do koupele neztratilo své opodstatnění ani v dnešní době plné moderních výdobytků. Nejen lidoví léčitelé, ale i lékaři vědí, že fytobalneoterapie působí příznivě na organismus a vyvolává příjemné pocity i v naší mysli. Vždyť komu by bylo proti srsti ponořit se do teplé vody plné voňavých bylinek a zrelaxovat své tělo po těžkém a hektickém dnu? Fytobalneoterapii dnes nabízí většina lázeňských domů či relaxačních center, vychutnat si ji ale můžete i v klidu domova. Podívejme se tedy na tento druh terapie blíže.
Při fytobalneoterapii dochází k mechanickému a termickému působení mezi lidským tělem a látkami obsaženými ve vodní lázni. Tyto procesy působí současně profylakticky a léčebně a celkově posilují organismus. Po absolvování terapie se sice můžete cítit unaveně, malátně, ale jde jen o krátkodobý důsledek terapie, který po pár dnech úplně zmizí a vy se budete cítit jako znovuzrození a plní energie.
Navzdory svým pozitivním účinkům není tato forma terapie či relaxace vhodná pro každého. Vyhnout by se jí měli pacienti s poruchami štítné žlázy, tuberkulózou, anémií a s prudkými zánětlivými stavy. Při fytobalneoterapii je vždy nutná konzultace s lékařem.
Bylinné lázně se dělí na celkové (vanové) a částečné, které se aplikují na určitou část těla, například chodidla, záda. Obvykle trvají od 10 do 30 minut, výjimečně i déle podle stavu pacienta. Do lázně se obvykle přidává 300–800 gramů bylin. Doporučená teplota je 34–38 °C.
Lázně bývají nejčastěji silicové, které využívají léčivé účinky silic, například smrkové, heřmánkové, eukalyptové nebo tříselné, nebo tříslovin, například šalvějový list či dubovou kůru. Zároveň působí dezinfekčně a protizánětlivě.
Bylinné lázně jsou vhodné v každém období, zvlášť pozitivní účinek mají právě během zimy, kdy se pomocí nich zahřejeme a ozdravíme celé tělo.
Zdroj: Neurovegetativní dystonie