Informace od profesionálů

MENU

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

GALGÁN

OBSAH

Rajče jedlé, též lilek rajče je trvalka bylinného charakteru pěstované jako jednoletka. Patří do čeledi lilkovitých. Pochází ze Střední a Jižní Ameriky. Plodem je bobule, rajské jablko neboli rajčátko, zkráceně rajče. Nezralé (zelené) plody rajčete mohou způsobit otravu organismu. Rajčata, která si vypěstujeme sami, mají vynikající chuť, která předčí veškerá očekávání. Přitom vypěstovat si vlastní rajče nemusí být nikterak složitou záležitostí ani na balkóně panelového bytu, doma na terase či na zahrádce.

Zdroj: Pěstování rajčat

Bylinky

Ke zlepšení celkového stavu přispívají i bylinky, a to při vnitřním použití. Používá se například:

  • majoránka, bazalka, levandule – nálev: samostatně nebo v kombinaci,
  • hloh – nálev, tinktura nebo tekutý extrakt,
  • sluncovka kalifornská – 50 kapek třikrát denně,
  • lípa – nálev nebo tinktura z pupenů,
  • puškvorec – tinktura: 10 kapek třikrát denně,
  • andělika a puškvorec – prášek: od každého třikrát denně,
  • heřmánek – květ: 1 kávová lžička na 1 šálek vroucí vody, nechat louhovat 10 minut,
  • třezalka tečkovaná – tinktura, tekutý nálev,
  • ploštičník – tekutý extrakt.

Proti bolesti hlavy: mařinka vonná, máta, sporýš lékařský (nálevy).

Nevolnost, sucho v ústech: zázvor (rostlina nebo nálev), máta, libeček.

Poruchy vidění: levandule (silice).

Trávicí obtíže: vlaštovičník, zemědým (tekuté extrakty), galgán obecný (tinktura), koriandr, kmín, fenykl, estragon (silice), kopr (tinktura), kardamom (silice), máta (nálev).

Proti horečce: sporýš lékařský (nálev).

Proti průjmům: kvajáva (Psidium guajava, tekutý extrakt), brusinka (glycerinový macerát z mladých výhonku).

Proti bušení srdce: hloh (květy, plody) meduňka, chmel (nálev).

Proti častému močení: cibule, rdesno peprník (tekutý extrakt), spolu i s révou vinnou cv. Purpurea.

Proti citové nevyrovnanosti: měrnice černá, locika jedovatá, třezalka, mařinka vonná, štírovník růžkatý (matečné tinktury nebo nálevy) samostatně nebo v kombinaci.

Také je účinná fytobalneoterapie.

Fytobalneoterapie je terapie pomocí bylinných lázní. Přináší relaxaci nejen pro unavené tělo, ale i pro vaši psychiku. Voňavé koupele se používaly již v dávných dobách, zejména mezi bohatou vrstvou, která si mohla takový luxus dovolit. Samozřejmě i ti chudší si občas do koupele přidávali různé bylinky, a to zejména po těžkých nemocech a dlouhotrvajících nepříznivých stavech. Přidávání bylin do koupele neztratilo své opodstatnění ani v dnešní době plné moderních výdobytků. Nejen lidoví léčitelé, ale i lékaři vědí, že fytobalneoterapie působí příznivě na organismus a vyvolává příjemné pocity i v naší mysli. Vždyť komu by bylo proti srsti ponořit se do teplé vody plné voňavých bylinek a zrelaxovat své tělo po těžkém a hektickém dnu? Fytobalneoterapii dnes nabízí většina lázeňských domů či relaxačních center, vychutnat si ji ale můžete i v klidu domova. Podívejme se tedy na tento druh terapie blíže.

Při fytobalneoterapii dochází k mechanickému a termickému působení mezi lidským tělem a látkami obsaženými ve vodní lázni. Tyto procesy působí současně profylakticky a léčebně a celkově posilují organismus. Po absolvování terapie se sice můžete cítit unaveně, malátně, ale jde jen o krátkodobý důsledek terapie, který po pár dnech úplně zmizí a vy se budete cítit jako znovuzrození a plní energie.

Navzdory svým pozitivním účinkům není tato forma terapie či relaxace vhodná pro každého. Vyhnout by se jí měli pacienti s poruchami štítné žlázy, tuberkulózou, anémií a s prudkými zánětlivými stavy. Při fytobalneoterapii je vždy nutná konzultace s lékařem.

Bylinné lázně se dělí na celkové (vanové) a částečné, které se aplikují na určitou část těla, například chodidla, záda. Obvykle trvají od 10 do 30 minut, výjimečně i déle podle stavu pacienta. Do lázně se obvykle přidává 300–800 gramů bylin. Doporučená teplota je 34–38 °C.

Lázně bývají nejčastěji silicové, které využívají léčivé účinky silic, například smrkové, heřmánkové, eukalyptové nebo tříselné, nebo tříslovin, například šalvějový list či dubovou kůru. Zároveň působí dezinfekčně a protizánětlivě.

Bylinné lázně jsou vhodné v každém období, zvlášť pozitivní účinek mají právě během zimy, kdy se pomocí nich zahřejeme a ozdravíme celé tělo.

Zdroj: Neurovegetativní dystonie


Autor obsahu

Mgr. Světluše Vinšová


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP