Téma: 

holandský řízek z mleté směsi se sýrem

Holandský řízek z mleté směsi se sýrem

Původ holandského řízku

Holanďané nejspíš ani nevědí, že se v Česku placička z mletého masa s přídavkem sýra, obalená a usmažená, nazývá po jejich domovině. Snad proto, že nejběžnějším sýrem, který do směsi přidáváme, je eidam? Asi na tom nezáleží. Holandský řízek je vylepšenou variantou karbanátku. Je chuťově jemnější, šťavnatější. Ovšem na přípravu trochu náročnější než karbanátek. Ale jen o málo. V každé domácnosti se připravuje ten jediný správný holandský mletý řízek. Mleté řízky jsou na jídelním lístku každé restaurace. Dle receptur se tento mletý řízek odborně nazývá „smažený vepřový řízek se sýrem“.

Zdroj: Holandský řízek z mleté směsi se sýrem
Zveřejněno dne: 31.8.2016

Diskuze: holandský řízek

a co česnek ?

Zdroj: diskuze Holandský řízek
Odesláno dne: 9.10.2016 uživatelem josiph vysarionivič čukašvili

Holandský řízek z mleté směsi se sýrem

Rychlý holandský řízek

Ingredience: 3 lžíce hladké mouky, 2 lžíce strouhanky, 500 g vepřového boku, 2 vejce, 1 dl mléka, olej na smažení, strouhanka, mletý černý pepř, 200 g eidamu, sůl

Postup: Do dobře umletého bůčku nebo vepřové pleci zapracujeme mléko. Vše necháme v lednici asi půlhodinu uležet. Pak do směsi přidáme ostatní suroviny: strouhaný sýr, strouhanku, mouku, vejce, osolíme a opepříme. Rukou vytvarujeme řízky podle našich představ. Mleté řízky obalíme ve strouhance. Rychlé holandské řízky smažíme v rozpáleném oleji z obou stran dozlatova. Dáváme pozor, aby byly řízky hotové i uprostřed. Rychlý holandský řízek podáváme s bramborem, chlebem nebo kaší. Občas je možné přidat pro obměnu asi 2 stroužky česneku a obalit v trojobalu.

Zdroj: Holandský řízek z mleté směsi se sýrem
Zveřejněno dne: 31.8.2016

Diskuze: Re: holandský řízek

Do holandského řízku česnek nepatří. Pokud chcete, tak česnek přidat můžete, ale potom místo holandského řízku získáte karbanátek.

Zdroj: diskuze Holandský řízek
Odesláno dne: 9.10.2016 uživatelem Kamča

Holandský řízek

Holandský řízek se sýrem

Ingredience: 500 g mletého masa, 150 g strouhaného sýra, 2 dcl mléka, 3 lžíce strouhanky, 4 lžíce mouky, 2 ks vajec, sůl a pepř, olej na smažení

Postup: Mleté maso smíchejte s mlékem, vejci, solí, pepřem, strouhankou a vypracujte kompaktní hmotu. Pokud by byla řídká, přidejte více strouhanky. Nechte hodinu odležet. Přimíchejte nastrouhaný sýr, tvořte placičky, obalujte v mouce a smažte na rozpáleném oleji.

Zdroj: Holandský řízek
Zveřejněno dne: 6.8.2015

Diskuze: Re: Re: pečení v pekárně

Ke smesi mám přidat jen vodu.Myslíte,že mám přidat i kvasnice(sušené)?

Zdroj: diskuze Pečení v pekárně
Odesláno dne: 16.3.2016 uživatelem Eva

Holandský řízek z mleté směsi se sýrem

Holandský řízek v troubě

Ingredience: 500 g mletého masa (nejlépe vepřová plec), 200 g nastrouhaného eidamu, 1 hrnek mléka, sůl, pepř, vejce, strouhanka

Postup: Den předem promícháme maso s mlékem a dáme do lednice. Druhý den přidáme sýr, osolíme a opepříme. Navlhčenýma rukama tvarujeme řízky, které vložíme nejdřív do rozšlehaného vejce a následně obalíme ve strouhance, poté ještě jednou do vejce a znova do strouhanky. Takto připravené řízky položíme na plech vyložený pečicím papírem a dáme péct do předem vyhřáté trouby. Pečeme cca 20 minut. Podáváme s bramborovou kaší.

Zdroj: Holandský řízek z mleté směsi se sýrem
Zveřejněno dne: 31.8.2016

Diskuze: Zavařené rizky

Jak zavařit smažený řízek na cesty?dekuji

Zdroj: diskuze Zavařené rizky
Odesláno dne: 29.3.2016 uživatelem Petra

Holandský řízek

Jak dělají holandský řízek Kluci v akci

Ingredience: 400 g mletého vepřového masa, 100 g goudy nebo tučného eidamu, trochu vody, mletý bílý pepř, sůl, petrželová nať, hladká mouka, vejce, strouhanka, olej

Postup: Mleté maso dobře vymícháme s nahrubo strouhaným sýrem, vodou, mletým pepřem, solí a jemně sekanou petrželovou natí. Obalíme v trojobalu (hladká mouka, rozšlehané vejce, strouhanka) a smažíme ve vysoké vrstvě oleje dozlatova.

Zdroj: Holandský řízek
Zveřejněno dne: 6.8.2015

Diskuze: Re: správné zalévání orchidejí

Vašim orchidejím ubližuje ten prach na listech. Rostliny pod tíhou prachu nemohou správně dýchat a ani fotosyntéza neprobíhá na plno, protože prach stíní. Sprchování listů je potřeba provádět pravidelně. Důležité je po osprchování nechat rostlinu vykapat, aby mohla odtéct přebytečná voda z kořenového balu. Po osprchování nezalévejte týden až dva. Pak rostlinu ponořte do směsi vody a hnojiva na 5 minut. Vytáhněte, nechte zase okapat a za dva týdny zase osprchujte a tak stále dokola.

Zdroj: diskuze Správné zalévání orchidejí
Odesláno dne: 22.1.2014 uživatelem Kamča

Holandský řízek z mleté směsi se sýrem

Řízek holandský versus soukenický

Český holandský řízek se vyrábí z tučnějšího masa (vepřový bok), do kterého se přidává sýr (většinou eidam), trocha mléka, vejce, sůl a koření. Hmota se dobře propracuje a obalí v trojobalu (mouka, vejce, strouhanka). Takto připravené řízky se fritují nebo smaží na pánvi. Pokrm se nejčastěji servíruje s bramborovou kaší a kyselou okurkou.

Proč název „soukenický řízek“? U pokrmů to bývá často, že se jejich původ nedovíme. Může jít o reklamní trik restauratérů, kteří chtěli přilákat hosty na řízek a ušetřit. Bůček je levnější než „pravé“ maso na vídeňský řízek. Mohl vzniknout někde v jižních Čechách, kde sídlilo a pracovalo hodně soukeníků. Třeba mohl vzniknout v Soukenici v hospodě blízko Mezilesí u polských hranic, kde hosté dostali na cestu řízek. Nebo podle toho, že je mleté maso kroucené jako nitě a „souká se“, tedy spojuje se dohromady jako soukeníkovo sukno? Nebo že ho do sebe máme nasoukat? Soukenický řízek je však normální mleté vepřové maso okořeněné, obalené v trojobalu a smažené. Tudíž jde o další modifikaci holandského řízku, jen s obměnou názvu.

Zdroj: Holandský řízek z mleté směsi se sýrem
Zveřejněno dne: 31.8.2016

Diskuze: Re: Beztrný ostružiník

Nejvhodnější doba pro hřížení ostružin je na jaře a na podzim. Výsledky jarního hřížení můžeme oddělit ten samý rok na podzim. Ty podzimní až následující rok na jaře. K hřížení se používají jednoleté výhony.
K vegetativnímu množení ostružin můžete také použít i další postupy, které jsou vhodnější. Je to například množení kořenovými řízky. Vhodné části kořenů získáváme na podzim. U matečné rostliny odkryjeme z jedné strany kořeny, aby je bylo dobře vidět a ostrým nožem je od rostliny oddělíme. Řízky mají být dlouhé 8-10 cm a v průměru 8-10 mm. Horní konec seřízneme kolmo na osu řízku, spodní část mírně šikmo. Pracovat musíme pozorně. Řízek vysazený obráceně neroste. Řízky zakládáme přes zimu v mrazuprosté místnosti do písku s rašelinou. V dubnu je vysazujeme na záhony s lehčí kompostní zeminou. Na záhoně vyhloubíme rýžku asi 10 cm hlubokou, která má jednu stěnu kolmou. Na tuto stěnu stavíme řízky asi 10 cm od sebe, zasypeme zeminou a navršíme 3 cm vysoký hrůbek. Po výsadbě zalijeme, kypříme, odstraňujeme plevele a přihnojujeme. Řízky je nezbytné ošetřit stimulátorem růstu.

Zdroj: diskuze Beztrný ostružiník
Odesláno dne: 2.9.2015 uživatelem Zahradník

Holandský řízek

Co je to holandský řízek

Kde se proboha vzal holandský řízek nebo moravský vrabec? Jsme národ vtipných hospodských, kteří si vymýšlejí „jídeláky“. A tak i holandský řízek nemá s Nizozemským královstvím nic společného, rozhodně však patří k oblíbeným pochoutkám českých hospod. Lidé si pletou smažený řízek se sýrem a holandský řízek. Někteří – dokonce i profesionální kuchaři – takto „zasvěceně“ hovoří. Rozdíl mezi těmito dvěma jídly spočívá v tom, že při přípravě holandského řízku se použije takzvaný mix, což je cca 30% směs masa vepřového a hovězího. Holandský řízek obecně se připravuje pouze s použitím hovězího masa a nedochucuje se muškátovým oříškem ani majoránkou. Kde je tedy pravda? Vždyť šťavnatý „holanďák“ z bůčku nemá chybu? A je jedno, jak se správně nazývá.

Zdroj: Holandský řízek
Zveřejněno dne: 6.8.2015

Diskuze: léčení prašiviny u králíků

Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).

Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.

Slintavka objevuje se u králíků tehdy, je-li na ně přenesena od nemocných krav nebo vepřů a projevuje se nakažlivým zánětem sliznice ústní neobyčejně rychle se rozšiřujícím. Nemocnému zvířeti neustále vytéká z tlamy lepkavá tekutina, která slepuje srst na krku, prsou a na předních nohách. Králík je při tom smutný, nežere, posedává v tmavých místech a nezakročí-li se včas, pak rychle hyne. Nemoc je celkem zdlouhavá, nepříjemná, léčení samo je dosti namáhavé a spočívá v desinfekci tlamy a srsti. Nejjednodušším prostředkem je narůžovělý roztok hypermanganový, chlorová voda, kterou si připravíme tím způsobem, že jednu lžíci chlorového vápna rozpustíme ve třičtvrtě litru vody. Roztokem tímto nasákneme malou hubku a tou vytíráme 5-6kráte denně až do vyléčení tlamu a slepená místa srsti.

Ušní svrab vyvolávají rychle se rozmnožující drobní roztoči, kteří napadají ušní boltce králíků. Nemocní králíci potřásají neustále hlavou a škrábou se v uších. Bližší prohlídkou boltců zjistíme, že nalézají se v nich četné strupy a sedliny krve, v nichž nachází se tisíce roztočů, jimiž se nemoc roznáší. Zastaralé a dlouho trvající onemocnění může přivoditi smrt králíka, naproti tomu choroba včas zjištěná může se během několika dnů vyléčiti. Vnitřek uší natírá se papírkem nebo štětcem namočeným v 10proc. kreolínové masti anebo v tabulovém oleji a to tak často a tak dlouho, až jsou boltce zdravé. Výborně působí též směs glycerinu a kyseliny karbolové. Strupy je nutno vždy spalovati, neboť jimi se nákaza šíří.

Sněť slezinná je nejnebezpečnější a nejprudší nakažlivou chorbou králičí, která se však na štěstí poměrně zřídka vyskytuje. Nemocní králíci nežerou, dostávají třesavku, vysokou horečku, zrychlený a krátký dech, křeče, po nichž následuje ochrnutí celého těla a smrt. Upozorňuji, že nemoc tato je přenosná také na člověka a proto doporučuji co největší opatrnost, aby se králíkář nenakazil. Nemocní králíci se vůbec neléčí, naopak všichni churaví králíci musí býti utraceni a spálení. Králíkárna má býti vždy spálena a nikdy nemá býti použita pro další chov.

Mimo nakažlivé nemoce, které jsem zhruba dosud popsal, je ještě dlouhá řada chorob více nebo méně nebezpečných, z nichž mnohé mohou způsobiti hojně škod chovatelům. K nejběžnějším nemocem patří zácpa, průjmy, křeče, ochrnutí, tubrkulosa, chřipková rýma, nemoc pohlavní, prašivina a favus.

Zácpa je nejběžnější chorobou či příznakem choroby, která se vyskytuje hlavně u králíků krmených převážně krmivem suchým a u králíků málo se pohybujících. Mívají velká břicha, nepokojně pobíhají a špatně žerou. Proti zácpě králíků se nejlépe osvědčuje krmení zelené a šťavnaté píce v létě, v zimě nevařené mrkve a řípy, kalomel, teplé mléko s přimíšeným sirným květem.

Průjmy vznikají nesprávným krmením a nevhodnou vadnou potravou. Výkaly mohou se státi až vodnatými, často k nim bývá přimíšena také krev, králící rychle vysilují a hynou. Průjem nemusí přirozeně pocházeti z chyb dietetických, nýbrž může býti toliko příznakem řady jiných chorob: jako tuberkulosy, kokcidiosy atd. Léčení spočívá předně na změně potravy, krmí se píce výhradně suchá, dobré seno, chléb, zrní, vařená rýže nebo oves. Výborným prostředkem je svatojánský chléb, černý žitný chleb, sušený celer a vrbová kůra, která se podává buď jako čerstvé vrbové větvičky, anebo jako vařená kůra ve vodě. Stejně dobře působí také tinktura opiová, nebo živočišné uhlí.

Křeče vyskytují se dosti často u králíků jako poruchy nervové, rheumatické, anebo jako příznaky jiných chorob. Králíci nemohou se pohybovati a válí se doslova z místa na místo. Doporučoval bych vtírati do těla nemocného zvířete nějaké lihové mazání a dáti jej bezpodmínečně do tepla. Stává se někdy, že králík za křečovitého svíjení se rychle nám před zraky hyne, třebaže ještě před půl hodinou byl vesel a zdráv. Při takovém křečovitém záchvatu končícím okamžitou smrtí jedná se buď o mrtvici, o otravu jedovatými rostlinami v potravě, aneb o otravu uměl. hnojivy.

Ochrnutí napadá nejčastěji velké odrůdy, na příklad: belgické obry, strakáče, ale i menší stříbřité králíky, kteří jsou chováni v tmavých a dusných kotcích. Příčinou ochrnutí je téměř vždycky choroba ledvin. Nemocný králík nejistě se pohybuje, potácí se a nakonec se po zemi pouze plazí. Doporučuji masírovati měkčím kartáčem vícekráte denně nemocného králíka kafrovým lihem a umístění jeho ve vzdušné a teplé králíkárně.

Chřipková rýma je běžným nakažlivým onemocněním podporovaným nachlazením. Nemocný králík frká, kýchá a při tom vytéká mu hojně hlenu z nosu. Hlen tento je nakažlivý a jím přenáší se choroba na zdravá zvířata. Churavý králík má se ihned odděliti, do teplé místnosti přenésti, vlažnou vodou má se nos vícekráte za den očistiti a zaprašovati balonkem práškovou kyselinou borovou.

Tuberkulosa začíná většinou katarem horních cest dýchacích a projevuje se kašlem suchým a krátkým, který bývá provázen výtokem z nozder a z tlamy králíka; králík ztrácí chuť k žrádlu, dýchá namáhavě a často dostává průjem, což svědčí o zachvácení. Onemocnění toto je absolutně nezhojitelné a králíky je nutno pozabíjeti, při čemž nesmí se zapomenouti na příslušnou desinfekci.

Nemoce pohlavních ústrojů vyskytují se nyní poměrně velice často, ačkoliv před pěti až šesti léty nebylo o nich téměř ničeho slyšeti. Onemocnění projevuje se zánětem, zvředovatěním pohlavního ústrojí a hisavým výtokem a je způsobováno choroboplodným zárodkem t. zv. Spirochaetou cuniculi, který je velmi blízkým pžíbuzným spirochaet, jež vyvolávají syfilis nebo-li příjici lidí. Nemoc napadá jak samce, tak samice, chorá zvířata špatně žerou, zvolna hubnou a slábnou, až konečně za jeden až dva roky hynou. Stává se často, že při této chorobě nelze prostým okem zjistiti žádných změn a nemoc lze prokázati teprve krevní zkouškou, jako u člověka. Doba, která uplyne mezi vniknutím zárodku do zdravého těla a mezi objevením se prvních příznaků choroby obnáší dva až čtyři měsíce. Léčení: v prvním stupni nemoce omezujeme se na desinfekci, která se provádí tím způsobem, že se pohlavní ústrojí důkladně vymyje 3% roztokem kyseliny borové a zvředovatělá místa se potřou jodovou tinkturou; pokročilejší choroba se léčí roztokem resorcínu a dávkami benzolu ostrušíkového dle živé váhy králíka vypočtenými. U velmi cenných kusů s úspěchem se v poslední době používá injekcí neosalvarsanových.

Prašivina počíná obyčejně na hlavě, rozšiřuje se na krk, hruď, přední nohy a může postihnouti celý povrch zvířete. Srst na místech postižených vypadává, tvoří se malé puchýřky hnisem vyplněné, které praskají a zasychají ve strupy anebo mokvají. Nemocné zvíře je vždy nutno odděliti, isolovati, králíkárnu je nutno vřelým louhem sodným vymýti a po uschnutí vybíliti hašeným vápnem. Při počátcích choroby potírají se strupy vaselinou, glycerinem, aby změkly a pak je pomocí mazlavého mýdla a teplé vody opatrně odstraňujeme. Poté potíráme zachvácená místa kartáčkem neb pírkem po 3 dny 2krát denně směsí stejných dílů petroleje a lněného oleje, za týden se králík vykoupe, v teple osuší a v případě potřeby se totéž léčení opakuje. Dobře se také osvědčilo seslabené vídeňské dehtové mazání, jehož hlavní součástí je dehet, líh a sirný květ.

Favus, čili moučnivka je rovněž kožní chorobou králíků, vyvolávanou plísní, zvanou Achorion Schoenleini. Na postiženém místě tvoří se v srsti zaokrouhlené, přesně omezené větší neb menší skvrny, v jejichž středu srst vypadává a později pokrývá se bělavým práškem (jako moukou), který pochází z výtrusů plísně. Nemoc zůstává obyčejně omezena na hlavy, na nohy, někdy ovšem zachvacuje celé tělo. Nákaza tato vyskytuje se nejčastěji u králíků ve stáří do 3 měsíců, jakmile dosáhnou stáří 5 měsíců, pak náhle sama zmizí. Někdy dosahuje však takového stupně, že zvířata hynou seslábnutím. Léčení spočívá v potírání chorých míst vatou, namočenou ve slabém roztoku sublimátu, kyseliny karbolové, kreolinu. Králíci obyčejně uzdraví se do týdne. Upozorňuji zase, že choroba tato je přenosná na člověka a proto je třeba velké opatrnosti. Nakažlivé nemoce králíků jsou velmi nebezpečné už proto, že nákaza se rychle přenáší na všechny kusy v králíkárně. Abychom tomu zabránili, musíme králíky občas prohlížeti a zpozorujeme-li u některého známku nemoci, pak musíme jej ihned bez odkladu léčiti. Správná diagnosa a vhodný způsob léčení je ovšem důležitý. Když zjistíme, že některý králík málo žere a sedí skrčený, máme jej hned z králíkárny odebrati, dáti do nějaké prázdné a od králíkárny více vzdálené bedny. Tam jej máme delší dobu pozorovati a léčiti, jakmile poznáme, jakou nemocí je postižen. Včasným odstraněním churavého králíka zabrání se často nakažení a vyhynutí celého chovu.

Všeobecně o léčení možno říci, že nejlépe je králíky těžce nemocné nebo nápadně již vyhublé neléčiti vůbec, lépe je takové kusy z chovu odstraniti, aby se předešlo ještě větší škodě. Pro králíkáře platí, že lépe je nemocem předejíti, nežli je namáhavě léčiti. Když jsou králíci pak krmeni vydatnou a zdravou potravou, zamezí se mnohým chorobám. Nutno dbáti, aby chovní králíci nepocházeli z chovů zamořených nějakou nemocí, nebo zdegenerovaných pokrevní plemenitbou. Koupení králíci buďtéž vždy dobře prohlédnuti a delší dobu pozorováni, jestli snad nejsou nemocní. Pouze úzkostlivou čistotou a opatrností podaří se nám králíky udržeti zdravé.

Zdroj: diskuze Léčení prašiviny u králíků
Odesláno dne: 19.12.2016 uživatelem anežka

Holandský řízek z mleté směsi se sýrem

Smažený soukenický sekaný řízek

Ingredience: 140 ml plnotučného mléka, 100 g hladké pšeničné mouky, 150 ml rostlinného oleje, 0,5 g černého mletého pepře, 160 g strouhanky, 25 g soli, 40 g vajec, 750 g vepřového boku

Postup: Vepřový bůček opláchneme, vykostíme a zbavíme kůže. Umeleme jej, osolíme, opepříme a přidáme vejce rozšlehané s mlékem. Směs dobře promícháme a uložíme do chladničky. Z prochladlé směsi tvarujeme oválné ploché řízky, 7–10 mm silné. Obalíme je v prosáté mouce, vejcích rozšlehaných s mlékem a ve strouhance. Připravené řízky usmažíme v horkém oleji dozlatova. Ihned podáváme.

Zdroj: Holandský řízek z mleté směsi se sýrem
Zveřejněno dne: 31.8.2016

Holandský řízek z mleté směsi se sýrem

Recept na soukenický řízek

Ingredience: 500 g mletého vepřového masa (nejlépe vepřová plec), 200 g nastrouhaného eidamu, 1 hrnek mléka, sůl, pepř, hladká mouka, vejce, strouhanka

Postup: Den předem promícháme umleté maso s mlékem a dáme do lednice. Druhý den přidáme sýr, osolíme a opepříme. Navlhčenýma rukama tvarujeme řízky. Vytvořené placičky obalíme v hladké mouce, vložíme do rozšlehaného vejce a pak obalíme ve strouhance a ještě jednou do vejce a znova do strouhanky, potom na oleji usmažíme. Jako přílohu dáváme uvařené brambory.

Zdroj: Holandský řízek z mleté směsi se sýrem
Zveřejněno dne: 31.8.2016

Holandský řízek z mleté směsi se sýrem

Holandský řízek

Ingredience: 600 g mletého vepřového boku (libový bez kůže), 300 g nahrubo strouhaného sýru (eidam, ementál), 1 syrové vejce, 250 ml sladké smetany na vaření, muškátový oříšek, sůl, vejce, hladká mouka, strouhanka

Postup: Mleté vepřové maso osolíme, ochutíme dle potřeby nastrouhaným muškátovým oříškem, kterým nešetříme, a poctivě do masa vmícháme smetanu a syrové vejce. Jakmile se směs spojí v celistvou světlou hmotu, dáme odpočinout do chladu na cca jednu hodinu. Poté si nastrouháme na hrubém struhadle sýr a jen spojíme s masovou směsí. Z hotové směsi tvoříme stejně velké koule, které poté v dlani uplácáme do oválu a uprostřed hranou ruky uděláme po celé délce rýhu, to proto, aby se nám řízek při smažení uprostřed neměl tendenci nafukovat a zůstal po celé ploše stejně vysoký. Takto připravené mleté řízky obalujeme postupně v hladké mouce, rozšlehaném vejci a jemně prosáté domácí strouhance. Smažíme ve vyšší vrstvě dobře rozpáleného oleje a podáváme nejlépe s bramborovou kaší a tatarskou omáčkou.

Zdroj: Holandský řízek z mleté směsi se sýrem
Zveřejněno dne: 31.8.2016

PŘISPĚJTE NA PROVOZ TOHOTO WEBU


Jakákoliv částka od Vás nám do budoucna pomůže připravit nový a zajímavý obsah.
Uděláte nám velkou radost, když nám pošlete příspěvek na nový obsah.

Číslo účtu je 2901151489/2010

Variabilní symbol: 223327

Za každý příspěvek Vám z celého srdce děkuje tým webu ČeskéNápady.cz.


SiteMAP