Informace od profesionálů

MENU

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

IONTY

OBSAH

Destilovaná voda vodivost

Destilovaná voda neobsahuje žádné ionty na rozdíl od vody z kohoutku, která je obsahuje. Jsou to částice, které mají kladný nebo záporný elektrický náboj. Pokud k takové vodě připojíme elektrický proud, ionty způsobí protékání proudu. Destilovanou vodou elektrický proud vést nemůže, protože ionty neobsahuje.

Zdroj: Destilovaná voda

Diskuze

V diskuzi NA KYSELINU SIROVOU POZOR. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dan.

Pokud se rozhodnete ke snizeni pH kyselinu sirovou a mate-li vodu s vysokým obsahem vápníku, pak je nutne zminit, ze tato kyselina se ve vode navaze na pritomne ionty vapniku a vzniknou spatne rozpustne sirany, ktere se vysráží jako "vodni kamen".

K reakci dochazi nejen v bazenu jako takovem, ale take v trubkach filtrace a dalsich technologickych zarizenich, kterymi voda prochazi. Ty se vzniklym kamenem mohou castecne zanest nebo uplne ucpat.

Pouziti H2SO4 je tak mozne predevsim tam, kde "neni co by se ucpalo", u vody mekke, pripadne u vody sice tvrde, ale jejiz tvrdost je zpusobena ionty horciku, nikoliv vapniku.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Na kyselinu sirovou pozor.

Je destilovaná voda pitná

Jestli je destilovaná voda pitná? Tuto otázku si pokládá mnoho lidí. Obecně je dáno, že destilovaná voda není určena pro pití, tudíž nemá charakter pitné vody. Neobsahuje žádné minerály. Její konzumace může být nebezpečná, může poškodit střevní výstelku právě proto, že neobsahuje žádné minerály a ionty. Její konzumace vede k častému močení. Dalším příznakem je slabost, únava nebo bolest hlavy.

Zdroj: Destilovaná voda

Diskuze

V diskuzi ALKALICKÉ MINERÁLKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hans.

Mnoho let jsem věřil v alkalickou ionozovanou vodu a pil jí.Nakonec jsem zjistil,že nefuguje a nealkalizuje a že její molekuly kationtů a aniontů lidské tělo neakceptuje vůbec.Pokud mne nevěříte tak si to zkuste,je to jednoduché.Před tímto zjištěním jsem půl roku pil denně jen vodu 12pH a stále mne pálila žáha dál..To mne šokovalo a denně jsem musel brát lék Omeprazol na šilenou kyselost žaludku.Ano je to tak,zkuste si udělat ionizovanou vodu v ionizátoru 12 pH a nalejte do ní ocet 2 pH reakce neni žádná!!!Proč to je? Ionizace vody přes diafragmu stáhne a rozloží minerály na elektrodách ionizátoru při elekrolýze a tím je znehodnoti na nefunkční!!! Zůstanou jen ionty molekul minerálů,které nás klamou na měřidle ph o alkalitě a kyselosti ionizace.Po tomto zjištění dnes ani ORP ionizované vody také nevěřím a generátory vodíku už také neakceptuji!!!!Smysl a účnnost alkality jsem vyřešil minerály v KurtaTepperweina,které fungují stoprocentně a nebo lze koupit různé alkalické alkalizující přípravky v lékarnách.Toť moje zkušenost s nefunkční alkalickou ionizovanou vodou a těmito přístroji!!!!Atomární molekuly kationtů a aniontů z ionizace vody jsou k ničemu a alkalitu vody bez minerálů nedokáží.Všechny drahé přístroje pro ionizaci jsou k ničemu!!!!!!?

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Alkalické minerálky

Co je to ionizátor

Ionizátory dokážou v místnosti vzduch z velké části vyčistit a obohacují ho o lehké záporné ionty. Tento proces má blahodárné účinky zejména na: imunitní systém, kardiovaskulární systém, alergiky, astmatiky a psychiku.

Při výběru ionizátoru je nejlepší obrátit se na profesionální odborníky na lékařské přístroje.

Ionizace vzduchu se provádí pomocí generátorů iontů – ionizátorů. Některé produkují ionty obojí polarity, jiné jsou konstruovány tak, aby kladné ionty byly ihned zachyceny a ovzduší bylo obohaceno pouze o ionty záporné, z hlediska biologického působení na člověka potřebné a žádoucí. Tyto přístroje pracují na různých principech. Nejčastěji vidíme ionizátory s koronovým výbojem. Emitorem (vyzařovačem) iontů je kovová jehla, která je umístěna tak, aby se vytvořené lehké záporné ionty snadno šířily do vzdušného prostoru. Kovový emitor vyžaduje občasnou údržbu (ostření), neboť se na jeho hrotu natavují nečistoty z ovzduší, hrot se tupí a produkce iontů klesá. Druhou skupinou jsou ionizátory s uhlíkovým vláknem. V současnosti představují nejnovější způsob produkce lehkých záporných iontů. Jejich emitor je tvořen vlákny čistého uhlíku. Při stálém výkonu neprodukuje škodliviny a nevyžaduje prakticky žádnou údržbu.

Ionty jsou elementárními nosiči náboje ve vzduchu, náboj mohou mít kladný nebo záporný. Je až zarážející, že o účincích iontů, respektive vlivu atmosférické elektřiny na živé organismy, tak málo víme.

Kladné ionty mohou být jednou z příčin potíží lidí, kteří pobývají v prostoru s jejich obsahem. Prováděly se experimenty, při nichž lidé inhalovali vzduch s kladnými ionty. Následně se u nich objevily bolesti hlavy, zvýšená únava, hučení v uších a závratě. Nedostatek záporných iontů také způsobuje pocit nepohody a dusna. Příliš mnoho kladných iontů způsobuje pocity deprese, letargie, bolesti hlavy a podobné potíže.

Záporné ionty mají vliv na zdraví a psychickou pohodu člověka. Vyšší koncentrace lehkých záporných iontů činí vzduch svěžejší, dýchatelnější a čistší, u astmatiků se snižují dýchací potíže. Atmosféra obsahující vysokou koncentraci záporných iontů má letální (smrtící) účinky na bakterie a v menších koncentracích alespoň snižuje jejich množení, tohoto se využívá v nemocnicích k urychlení hojení ran, kožních chorob a popálenin (podobné účinky má také stříbro a měď). Dále je dokázán vliv na krevní oběh člověka, zvýšení pH, růst albuminů a naopak snížení hladiny serotoninů, počtu leukocytů, pokles sedimentace, krevního tlaku. Záporné ionty dále stimulují myšlenkovou činnost a zlepšují paměť, roste duševní i fyzická výkonnost. Mají rovněž příznivý vliv na rostliny a hmyz, stimulují jejich růst.

Zdroj: Ionizátor

Způsob působení

Bordeauxská směs dosahuje svého účinku pomocí iontů mědi (Cu 2+). Tyto ionty obsažené v modré skalici ovlivňují enzymy ve sporách plísní takovým způsobem, že brání klíčení. To znamená, že směs Bordeaux se musí používat preventivně, ještě před tím, než udeří houbové onemocnění.

pH Bordeauxské směsi je 7 nebo mírně nad 7.

Nutné je, aby byly postřikem z modré skalice důkladně pokryty celé rostliny. Bordeauxská jícha dobře přilne k rostlině a vydrží na ní i během dešťů, i když z dlouhodobého hlediska je deštěm smývána. V praxi se aplikuje jednou ročně, v zimním období. [2] Nebo od poloviny jara postupně v několika opakováních.

Zdroj: Bordeauxská jícha

Ionizátor do auta

Ionizátor do auta čistí a osvěžuje vzduch v automobilu a tím přispívá ke zpříjemnění prostředí v autě při řízení.

Ionizátor pro automobily obohacuje vzduch v automobilu zápornými ionty, redukuje zápach, odstraňuje ze vzduchu prach a čistí vzduch, a to v patnáctiminutových cyklech. Je konstruován pro 12V/DC zásuvku autozapalovače.

Pokud patříte mezi lidi, kteří si rádi v autě zapálí cigaretu, často převážíte zvířata nebo pokud prostě toužíte po čistém vzduchu v autě bez nežádoucích pachů, vyzkoušejte ionizátor. Pracuje s nejmodernějšími ionizačními technologiemi a pomáhá tak neutralizovat pachy, jako je například cigaretový kouř, výfukové plyny, zvířecí nebo jiné nepříjemné pachy, vytvářením záporně nabitých iontů zcela bez použití chemie. Ionizátor se jednoduše připojí do zásuvky autozapalovače a vzduch v kabině vašeho auta je rázem svěží. Díky funkci časovače se ionizátor po 15 minutách automaticky vypne.

Zdroj: Ionizátor

Vincentka nebo slaná voda

Nejznámější a nejosvědčenější minerálkou vhodnou pro inhalaci je luhačovická Vincentka. Podobné účinky má i Bílinská kyselka. Oba výrobky seženete v každé lékárně i v různých supermarketech. Pro preventivní účely se inhaluje minerální nebo slaná voda. Inhalace takové lázeňské minerálky je vhodná nejen jako prevence, ale i jako součást léčby. Pomáhá totiž v rozpouštění a vykašlávání hlenů. Ale mělo by jít o kyselky alkalické – ty obsahují zásadité minerální ionty, které jsou proti zahlenění nejúčinnější. To je ideální přírodní léčba při lehkém nachlazení nebo pro doléčení kašle či rýmy.

Když nemáte léčivou vodu po ruce, tak k preventivnímu čištění a zvlhčování dýchacích cest postačí i převařená voda z kohoutku, ve které rozpustíte kuchyňskou sůl v poměru 9 gramů soli na 1 litr vody. Vznikne tak fyziologický roztok, který tělo dobře snáší.

Zdroj: Inhalace slané vody

Rizika

Ovzduší, které nás kdekoliv venku i uvnitř budov obklopuje, je neustále více či méně ionizováno. Mluvíme o elektroiontovém mikroklimatu či o ionizaci vzduchu. Znamená to, že ovzduší obsahuje určité kvantum volných atmosférických iontů. Ionty jsou elektricky nabité molekuly, části molekul či molekulární shluky vzniklé ionizací plynných složek atmosféry. K ionizaci je potřebná ionizační energie. Na zemském povrchu působí její zdroje neustále, proto je v přírodě ovzduší v každém okamžiku ionizováno. Ovzduší elektricky neutrální se v přírodě nevyskytuje vůbec. Na tento stav je člověk dlouhodobě adaptován. Pro pocit komfortu prostředí je určitý počet atmosférických iontů nezbytný.

Kolem ionizátoru se po delším užívání usazuje jemný tmavý prach, proto kolem volných hrotů dejte třeba papír, který časem jednoduše vyměníte. Ionizátor v podstatě plní funkci miniaturního elektrostatického odlučovače prachu. Pokud se časem sníží blikání doutnavky, může to být zapříčiněno usazením prachu na koncích drátků v hrotu ionizátoru. Nejrychlejším způsobem k vyřešení tohoto problému je odstřihnutí konců drátku cca o 1 mm.

Zdroj: Ionizátor

Další zbraně proti vodnímu kameni

V obchodech jsou k dostání také přípravky na odstranění vápenných usazenin, které výrobce doporučuje použít v závislosti na tvrdosti vody až čtyřikrát ročně. Stačí je jen nasypat do nádobky na prací prostředek a pustit program s teplotou 60 °C.

Komplexnějším řešením v boji proti vodnímu kameni mohou být změkčovače vody na principu iontové výměny. Při průtoku vody úpravnou dochází k výměně iontů vápníku nebo jiných minerálů, které způsobují tvrdost vody, za ionty sodíku, který vodu změkčí. Tyto průtokové změkčovače zabraňují usazování vodního kamene v celém vodovodním řádu a tím zároveň i ve všech spotřebičích na vodu napojených, jako je myčka na nádobí nebo právě pračka. I když na pořízení těchto průtokových úpraven vody potřebujeme částku kolem dvaceti tisíc korun, z dlouhodobého hlediska se jedná o velmi výhodnou investici. Rozhodně si tím ochráníme všechny spotřebiče, k jejichž provozu potřebujeme vodu, a prodloužíme tak jejich životnost i o několik let. Ať už se rozhodnete pro kterýkoliv způsob ochrany vaší pračky před vodním kamenem, dělejte to pravidelně. Čištění pračky odborně v servisu totiž vyjde několikanásobně dráž.

Zdroj: Jak vyčistit pračku

Hlavní použití

Kromě použití proti plísňovým infekcím na vinné révě je Bordeauxská směs také široce používána pro potlačení plísně bramborové, kadeřavosti listů broskvoně a strupovitosti jablek. Ačkoli může být Bordeauxská jícha špatná pro životní prostředí, někteří zastánci ekologického zemědělství umožňují její použití, takže postřik modrou skalicí je stále často používán ekologickými zahradníky v některých částech světa.

Vzhledem k tomu, že ionty mědi z modré skalice se hromadí v půdě, neustálé používání způsobí znečištění těžkými kovy. Měď se také bioakumuluje v organismech. Ve většině zemí Evropské unie je proto nezákonné ji používat s výjimkou Belgie, Kypru, Francie, Řecka, Maďarska, Itálie, Malty, Portugalska, Rumunska a Slovinska [1].

Bordeauxská jícha se používá nebo se používala na ovocné stromy (broskve, jabloně, meruňky, švestky) před květem a po sklizni. Bordeauxská směs se také používá na brambory, rajčata, vinnou révu, jahody a mnoho dalších rostlin:

  • původně k ochraně vinné révy před plísní, na základě pozorování vinařů, kteří své révy ošetřovali „jedovatým vitriolem“, aby odradili zloděje hroznů;
  • k léčbě nebo omezení množení některých houbových chorob (kadeřavost listů broskvoně, padlí, strupovitost, rakovina atd.);
  • k léčbě některých bakteriálních onemocnění (bakterióza atd.).
Bordeauxská směs může být také použita v chemických toaletách jako výhodná náhrada tradičně používaných produktů.

Zdroj: Bordeauxská jícha

Ionizátor vzduchu

Ionizátory vzduchu mohou „ozdravit“ znečištěný vzduch v městském bytě, pomohou alergikům, zlepší krevní oběh, imunitu a působí proti depresi.

Pokud trpíte dýchacími potížemi, alergiemi či jinými civilizačními chorobami, naordinuje vám lékař v letních měsících nepochybně pobyt u moře. Nejpřirozenějším lékem je v tomto případě vzduch, konkrétně záporně nabité ionty v něm. Nemusí vás ovšem trápit žádná z těchto nemocí, abyste poznali, že takový pobyt udělá lépe i vám.

Vzduch v přírodě obsahuje kladné ionty (kationty dusíku) a záporné ionty (anionty kyslíku a páry). V čistém prostředí se udržuje přibližně shodný poměr iontů obou polarit. Člověk však svým působením tuto harmonii často narušuje. Zjištěné optimální množství iontů ve vzduchu je minimálně 1 000 až 1 500 na cm3, což splňuje přirozené klima v lesích a na horách. Ještě přípustné množství iontů je 200 až 250 na cm3. V bytech umístěných v centrech měst se však hladina aniontů pohybuje ještě níže, okolo 100 na cm3.

Domy z klasických stavebních materiálů (kámen, cihly či dřevo) kvůli své nízké vodivosti udržují přibližně stejný poměr iontů jako venku, asi o polovinu méně aniontů se nachází v panelové stavbě, v budově ze železobetonu se nevyskytují téměř žádné. Jejich množství se dále snižuje v prostředí, kde se shlukuje velké množství lidí, kde jsou v provozu počítače, televize nebo zářivky, kde je interiér vybaven předměty z umělých materiálů a plastů, kde je vzduch upraven klimatizací (proto se v autech a letadlech nenachází anionty téměř žádné) nebo kde je vzduch znečištěn cigaretovým kouřem.

V dnešní době je již téměř nemožné nemít ve svém okolí žádného alergika. Alergie jsou moderním onemocněním. Moderním v negativním slova smyslu, neboť ho nepřímo zapříčinila modernizace společnosti. Přírodním antihistaminikem se mohou stát právě záporně nabité ionty v ovzduší. Ty se po vdechnutí dostávají do krve, kde poté zvýšená koncentrace iontů v krvi působí jako regulátor látek zodpovědných za alergie či astma. Pro naše zdraví je příznivý i fakt, že vlivem aniontů dochází k likvidaci cigaretového kouře.

Umělá ionizace čistí vzduch a kromě toho, že ho činí čerstvějším, zbavuje ho také i velkého množství prachových částic. Ionizátory pracují na různých principech. V současnosti jsou nejrozšířenější přístroje kombinující čističku vzduchu s ionizátorem využívajícím takzvaný iontový vítr – vzduch je hnán kazetou přístroje, kde jsou prachové částečky pohlcovány a vzduch ionizován. Tento technologický princip je bezhlučný a nízkonákladový, čímž byly odstraněny nešvary jeho předchůdců.

Ionizátory jsou na trhu v mnoha variantách – ionizátory pokojové, stolní, stropní či do auta. Dají se koupit samostatně nebo, jak už bylo řečeno, nejčastěji v kombinaci s čističkou vzduchu. Spotřebitelé jistě ocení téměř nulovou hlučnost. Jejich nevýhodou je produkce ozonu. U kvalitních přístrojů se ovšem jedná pouze o stopové množství splňující limity.

Existují též hydrodynamické ionizátory, kde je vzduch ionizován tříštěním kapek a nárazy vody na tvrdý podklad. Tyto přístroje slouží i jako zvlhčovače vzduchu a své využití nacházejí především v lázeňství. Tento a další typy ionizátorů jsou vesměs pro domácí účely nevhodné.

Protože ionizátor vzduchu není věc v interiéru zanedbatelná, rozhodují kromě kvality výrobku i další faktory. Jak už bylo řečeno, spotřebitel ocení téměř nulovou hlučnost. Aby ionizátor vzduchu nerušil ani vzhledem, je vítaný i moderní design. Stálicí v otázce konkurence jednotlivých prodejců je atraktivní cena.

Zdroj: Ionizátor

Interakce

Vstřebávání minocyklinu ze střevního traktu mohou snižovat polyvalentní kationty, například ionty hliníku, vápníku (včetně mléka a mléčných výrobků) a hořčíku (obsažen v antacidech), stejně jako preparáty obsahující železo, aktivní uhlí a cholestyramin. Interval mezi podáním těchto přípravků a minocyklinu by měl být 2 až 3 hodiny.

Minocyklin může zvyšovat účinek orálních antidiabetik (derivátů sulfonylmočoviny) a dikumarolových antikoagulancií. U pacientů současně užívajících tyto přípravky a minocyklin by měla proto být pravidelně kontrolována srážlivost krve a glykémie a dávky léků aktuálně upravovány. Barbituráty a jiná antikonvulziva/antiepileptika (karbamapezin, fenytoin a primidon) stejně jako chronický alkoholismus mohou v důsledku indukce jaterních enzymů zvyšovat metabolismus minocyklinu, takže jeho obvyklé dávky nedostačují k dosažení terapeuticky účinných hladin. Při současném podávání minocyklinu a imunosupresiva cyklosporinu A se může zvyšovat toxický účinek cyklosporinu A.

Současné podávání minocyklinu a beta-laktamových antibiotik (penicilinu, cefalosporinů) se nedoporučuje, neboť se snižuje antibakteriální účinek. Rovněž nelze vyloučit, že při současném užívání minocyklinu a hormonálních antikoncepčních tablet může být snížena spolehlivost antikoncepce. Doporučuje se tudíž zároveň použít i nehormonální antikoncepci.

Těhotenství a laktace

Minocyklin proniká placentární bariérou a je vylučován v mateřském mléce. Těhotné ženy a kojící matky nemají minocyklin užívat (s výjimkou nevyhnutelných případů), neboť tetracyklinové depozity mohou způsobovat diskoloraci zubů, poškození zubní skloviny a zpoždění růstu kostí u plodů starších než 4 měsíce.

Možnosti snížení pozornosti při řízení motorových vozidel a obsluze strojů

Při léčbě tetracykliny byla v ojedinělých případech pozorována přechodná krátkozrakost, která může omezovat schopnost řízení motorových vozidel a obsluhy strojů.

Zdroj: Minocyklin - příbalový leták

Co se stane, když je víc chloru v bazénu

Dezinfekcí vody v bazénech se rozumí umrtvení mikroorganismů. V soukromých bazénech se používají především produkty odštěpující chlor, protože nejen usmrcují řasy a bakterie, ale současně odstraňují znečišťující látky.

Dávkované množství dezinfekčních prostředků závisí na teplotě vody, slunečním záření, hodnotě pH, mechanickém znečištění a zatížení bazénu. Se zvyšující se teplotou vody se zvyšuje i rychlost umrtvování zárodků chlorem. Tato skutečnost je pro dezinfekci příznivá, protože se zvyšující se teplotou (15–45 °C) se zvyšuje i rozmnožování bakterií. Kromě toho se zvyšuje i rozpustnost organických nosičů chloru a současně se rychleji odštěpuje chlor.

Při extrémně vysokých teplotách vody a slunečního záření (30 °C) je třeba vzít na zřetel, že uniká část uvolněného nevyužitého chloru. Proto se u venkovních bazénů doporučuje provádět chlorování nejlépe večer. Přebytek chloru je třeba zvláště pečlivě kontrolovat pomocí „testovače“ bazénové vody.

Při použití všech chlorových přípravků se vytvoří dva typy volného chloru, z nichž jeden účinkuje rychle a je účinný (kyselina chlorná – HOCl) a druhý účinkuje pomalu a je neúčinný (chlornanové ionty – OCl-). Kyselina chlorná HOCl dezinfikuje vodu tak, že oxiduje anorganické i organické kontaminující látky v ní obsažené. Její nevýhodou je chemická nestabilita, hlavně v závislosti na pH vody ⇒ při nízkém pH (<7,2) se uvolňuje plynný chlor a při vysokém pH (>7,6) dochází k disociaci na kationy vodíku a aniony chlornanu, které mají slabé dezinfekční účinky.

V mnoha zemích se doporučuje obsah volného chloru okolo 1 g/m3, a to přesto, že je známo negativní působení na lidský organismus. Za daleko nebezpečnější než vyšší obsah volného chloru se pak považuje vysoký obsah chloru vázaného – chloraminů, které mají mutagenní účinky.

V případě, že není možné čekat, až hodnota volného chloru klesne, použijte na neutralizaci chloru přípravek Attack Chlor Chock.

Při hodnotách Cl nad 2,0 se koupání NEDOPORUČUJE!

Zdroj: Hodně chlóru v bazénu

Fyzika

Za zcela ideální se považuje nepřerušovaný provoz ionizátoru. Ovzduší nelze vyčistit nebo ionizovat do zásoby. Vzduch se čistí a obohacuje lehkými zápornými ionty pouze po dobu provozu ionizátoru, po jeho vypnutí jeho efekt během několika minut vymizí.

Přístroj by měl být umístěn minimálně půl metru od nejbližšího pevného povrchu – stěny nebo nábytku – a směrován tak, aby se vyrobené ionty k člověku dostaly. Mezi ionizátorem a exponovanou osobou by neměla být pevná překážka. I tak záleží na materiálech, které jsou v interiéru užity (stavební, dekorační a zařizovací), kolik lehkých, uměle vyrobených iontů vlastně ve vzduchu místnosti zůstane, neboť je některé materiály více a některé méně pohlcují. Takzvané prostorové (bytové) ionizátory se montují napevno na strop nebo zavěšují do prostoru. Mohou být součástí lustru.

K ionizaci je nutné atomu nebo molekule dodat určitou energii, energie musí být dostatečně velká, aby nejvolněji vázaný elektron na okraji oběžné dráhy kolem jádra překonal ionizační potenciál a uvolnil se do prostoru. Protože 4/5 plynných molekul ve vzduchu tvoří dusík, je největší pravděpodobnost, že ionizující energie bude předána molekule dusíku. Odtržením elektronu z obalové dráhy vznikne kladný iont dusíku a volný elektron. Ten není schopen sám existovat a předává své elementární kvantum elektřiny jinému neutrálnímu atomu nebo molekule. Základem záporných iontů je molekula kyslíku, má stejně jako -OH skupina vody největší afinitu k elektronům. Vodní pára v ovzduší je tedy druhým hlavním zdrojem záporných iontů. Ionizovaná molekula kyslíku pak dále disociuje na atomární iont kyslíku a na neutrální atomární kyslík, který dále reaguje buď s dusíkem, nebo s další molekulou kyslíku. Vznikají tak oxidy dusíku a ozón. Ozon je velmi silný oxidant a je ideální jako čisticí a dezinfekční prostředek (využití k ošetření potravin a čištění vody), odstraňuje zápachy ze vzduchu, využívá také v ozonoterapii.

Ionizátor je vlastně zdroj vysokého napětí zakončený ostrým hrotem, ze kterého vyletuje do vzduchu řádově bilion elektronů každou sekundu. Schéma zapojení je patrné z přiložených obrázků plošného spoje. Jde o zdvojený kaskádní Delonův násobič, který svými 21 stupni vyrobí ze střídavého síťového napětí 21násobek amplitudy (asi 6 500 V na hrotu). Na hrotu je sice vysoké napětí, ale přes odpory ionizátoru prochází jen zanedbatelný proud, dotknutí hrotu je proto naprosto neškodné. Do ionizátoru je připojena fáze (modrá) a nulový vodič (žlutozelená). Nulový vodič síťového rozvodu je vodivě spojen například s vodovodním potrubím, a je tudíž na stejném potenciálu jako váš dům a zbytek zeměkoule, uzemnění přímo do zásuvky jím lze tedy nahradit. Hustota elektronů na hrotech je tak velká, že opouštějí hrot vzduchem, což je pro ně za jiných okolností cesta značně neschůdná. Tímto způsobem byly elektrony donuceny dostat se do vzduchu, kde se již dále pohybují podle sil na ně působících dle přírodních zákonů a nachytávají se na molekuly ze vzduchu.

Zdroj: Ionizátor

Redox potenciál pro bazény

Oxidačně-regenerační potenciál (ORP), známý také jako redoxní či redox potenciál (z anglického RedOx-Reduction/Oxidation), je jednotka chemické aktivity prvků nebo sloučenin v reverzibilních procesech spojených se změnou iontového náboje. Hodnota oxidačně-regeneračního potenciálu (Eh) se pro každou redoxní reakci vypočítává poměrně složitým vzorcem, vyjadřuje se v milivoltech (mV) a může mít jak kladnou, tak i zápornou hodnotu. V přírodní vodě se hodnota Eh pohybuje v rozsahu od -400 do +700 mV, což vyjadřuje celý souhrn oxidačních a regeneračních procesů, které v ní probíhají.

Hlavními procesy, které zajišťují životní funkce každého živého organismu, jsou právě redoxní reakce. Energie uvolňovaná v průběhu těchto reakcí je spotřebována na udržování homeostázy organismu a regeneraci buněk.

Normálně se ORP vnitřního prostředí lidského organismu (měřené v platinové elektrodě v poměru k chloridu stříbrnému referenční elektrody) pohybuje v rozsahu od -100 do -200 mV, pokud je tento organismus v regenerovaném stavu. ORP běžné pitné vody (voda z kohoutku, balené vody atd.) měřené stejným způsobem je téměř vždy větší než nula a obvykle se nachází v rozmezí od +200 do +300 mV.

Tyto rozdíly ORP vnitřního prostředí lidského organismu a pitné vody znamenají, že je aktivita elektronů v lidském těle mnohem vyšší než aktivita elektronů v pitné vodě. Pokud má pitná voda, kterou přijme lidský organismus, ORP v hodnotě blízké ORP vnitřního prostředí organismu, elektrická energie buněčných membrán (životní energie organismu) nemusí být vynakládána na opravu aktivity elektronů vody a voda se okamžitě vstřebává, protože má biokompatibilitu podobného parametru.

OXIDAČNĚ-REDUKČNÍ POTENCIÁL, ZÁKLADY ORP

Jednou z vlastností vody obsahující rozpuštěný molekulární vodík (například deionizovaná voda) je to, že vykazuje negativní oxidačně-redukční potenciál (ORP). Chemické reakce vyskytující se ve vodném roztoku se nazývají redoxní reakce. ORP měří schopnost roztoku buď uvolňovat, nebo přijímat elektrony od chemických reakcí. Hodnota ORP je stejně jako hodnoty pH důležitá pro určení kvality vody a pro procesy úpravy vody.

Podobně jako pH určuje relativní schopnost vody přijímat nebo získávat protony (tedy vodíkové ionty H+), tak ORP ukazuje relativní schopnost vody přijímat nebo získávat elektrony. Řešení s vyšší (pozitivní) ORP má potenciál pro oxidaci roztoku s nižší ORP. Například 700 mV je antioxidant na +900 mV, což je antioxidant na +1 100 mV.

Zdroj: Hodně chlóru v bazénu

Elektrofyzikální metody a jejich otazníky

Při pozornějším pohledu na tyto závěry mohou u některých z vás vyvstat pochybnosti, nakolik jsou v souladu s realitou.

Nelze automaticky přijmout myšlenku, že vlastnosti všech možných zavlhlých zdiv s jejich póry a kapilárami je možné ztotožnit s vlastnostmi vrstvy prachového křemene v pokusu prof. Reusse, na jejíž polopropustnosti je experiment založen. Zatímco kapiláry ve zdivu z mnohočetné zkušenosti propouštějí vodu velmi ochotně, ta usazená vrstva mikročástic křemene – účinkující jako osmotická membrána – molekuly vody propouští špatně. Dobře propouští pouze vodíkové kationty H+. Z pokusu prof. Reusse nevyplývá, že by zvýšení vodní hladiny vyvolaly jakékoliv elektrické či osmotické síly, jež by jednosměrně protlačily vodu vrstvou křemenného prachu z jedné strany na druhou. Termodynamický pohyb elektroneutrálních molekul vody není elektrickým polem usměrňován, a navíc molekuly vody touto vrstvou ani nemohou procházet. Rozdíl hladin nastal jako důsledek elektrolýzy po zapojení elektrického proudu. Elektrolýza se však mohla odehrávat pouze ve větvi s anodou (kladnou elektrodou), od níž mohly postupovat kationty H+ přes polopropustnou vrstvu křemenného prachu ke katodě v druhé větvi, tam se neutralizovat na vodík a uzavřít tím elektrický obvod. Opačný tok aniontů OH- od katody k anodě, kde by se mohly neutralizovat za vzniku kyslíku, nebyl možný, protože je polopropustná vrstva nepropustila a chovala se vůči nim jako nekonečný elektrický odpor. Elektrolyzována byla pouze voda ve větvi s kladnou elektrodou, kde voda ubývala.

V reálném zavlhlém zdivu nelze tedy uvedené podmínky vůbec předpokládat: speciálně pak polopropustnost porézního zdiva tak, aby propouštělo jen vodíkové kationty a nikoliv vodu (ostatně by potom nebylo co vysoušet). A stejně nerealizovatelné se jeví i elektrody, na nichž by docházelo k elektrolýze.

Potenciál proudění vzniká pouze v proudící kapalině v důsledku toho, že kladné ionty jsou kapalinou unášeny jinou rychlostí než záporné (v důsledku rozdílných iontových pohyblivostí). Těžiště kladného a záporného náboje se oddělí a mezi nimi vzniká elektrické pole. Jev ovšem vymizí, jestliže se proudění zastaví nebo velmi zpomalí, například je-li dosaženo ustálené výšky vzlínání kapaliny. Náboje se poté – někdy i za poměrně dlouhou dobu – zase rovnoměrně rozptýlí. Je pravda, že přiložením vnějšího elektrického pole se kationty a anionty mohou zase oddělit. Že by se ale přitom uvedla do pohybu voda v kapilárách, která tam vystoupala v důsledku velmi silných kapilárních sil, je nepodložené. Elektroneutrální voda bude v kapilárách vzlínat bez ohledu na elektrická pole ve zdivu. Co ale elektrické pole, které prostupuje kapilárami s rozpuštěnými solemi, může na vzlínavosti ovlivnit, je adhezní konstanta.

Zdroj: OsmoDry

Reverzní osmóza cena

Reverzní osmóza Winterhalter RoMatik XS je dostupná v pěti různých kapacitních variacích. Zařízení jsou schopna odstranit přibližně 98 % minerálů, a to pomocí filtrační membrány. Tyto přístroje jsou extrémně ekonomické i při vysokém odběru vody, a to především jsou-li připojené na víc mycích strojů najednou.

Zde můžete vidět cenu výrobku.

Filtrace vody – reverzní osmóza RO 600 GPD 6 – stupňový systém reverzní osmózy se 2 membránami 300 GPD je systém určený pro domácnosti a komerční technické využití na výrobu demineralizované vody.

Zde můžete vidět cenu výrobku.

Reverzní osmóza filtr Aquaphor OSMO-50 K dusičnany – čistič vody „Aquaphor-OSMO-K” je vyroben v AQUAPHORu (Rusko, St. Petersburg). Čistič vody je určen pro hluboké odstraňování soli z vody a také pro její čištění od mechanických a koloidních částic, organických přísad, radionuklidů, bakterií a virů. Čistič vody odstraňuje příchuť, zápach a barvu vody v municipálních a lokálních vodovodních sítích (artézských studnách, studnách a tak dále). Materiály jsou bezpečné, netoxické, nerozpouštějí do vody látky škodlivé pro člověka a okolní prostředí.

Způsob fungování čističe vody:

  1. Blok předběžné přípravy vody se skládá z trupu K1-P s modulem předběžného čištění 5 mkm (instaluje se jako první ve směru toku) a modulu K1-02 (instaluje se jako druhý ve směru toku vody). Blok předběžné přípravy vody zbavuje vodu mechanických suspenzí, aktivního chloru, ropných produktů, fenolu, pesticidů, chloroformu a těžkých kovů.
  2. Blok reverzní osmózy se skládá z reverzně osmotické membrány v trupu a kontrolně-ovládacího zařízení. Zbavuje vodu organických a neorganických látek, solí, bakterií, vírů, cyst.
  3. Zásobovací nádrž pro čistou vodu. Výkonnost reverzně osmotického systému není velká – od 46 do 170 ml za minutu (záleží na typu membrány, teplotě vody a tlaku ve vodovodu). Po čištění voda proudí do zásobovací nádrže na vodu, abyste měli k dispozici vždy potřebné množství čisté vody.
  4. Blok kondicionování se skládá z výměnného filtračního modulu K1-07. Blok kondicionování zbavuje vodu vedlejších příchutí a zápachů a také ji dezinfikuje. Z vodovodního systému studená voda proudí do vchodu čističe vody a přechází blokem předběžné přípravy vody. Dále přes automatickou záklopku voda proudí k reverzně osmotické membráně. Trup, ve kterém je umístěna membrána, je vybaven dvěma východy: východ čisté vody a východ drenážní vody. Drenážní voda pak odtéká do kanalizace přes omezovač proudu. Čistá voda proudí do zásobovací nádrže. Zásobovací nádrž má vestavěnou membránu, vzduch se nachází po jedné straně membrány a čistá voda se nachází po druhé straně membrány. V průběhu naplnění nádrže vodou se vzduch stlačuje. Až se zásobovací nádrž naplní, automatická záklopka uzavře přítok vody k reverzně osmotické membráně. Pokud pustíte čistou vodu, pak voda poháněná stlačeným vzduchem začne proudit ze zásobovací nádrže přes blok kondicionování vody. Přitom se zaktivuje automatická záklopka a otevře přítok vody k reverzně osmotické membráně.
  5. Blok kolektorů se skládá z trupu, kde jsou upevněny čtyři kolektory pro připojení filtračních modulů, automatické záklopky a jsou zde také otvory pro připojení čističe vody.

Zde můžete vidět cenu výrobku.

Reverzní osmóza Osmo Classic Home. Membrána RO propouští pouze molekuly čisté vody a kyslíku. Špinavá voda, která nemůže projít přes membránu, se splachuje do odpadu. 3 předfiltry poskytují předfiltraci vody (odstraňují mechanické nečistoty, chlor a jeho sloučeniny) a chrání membránu RO před předčasným znečištěním. Výkon systému RO je 10–12 litrů/h čisté vody. Tento výkon bohatě postačí pro zásobování vodou 4- až 5členné rodiny. Mineralizační patrona zpětně obohacuje vodu minerály (například vápník a hořčík) a dodá vodě příjemnou chuť horského pramene. Hezký chromovaný kohoutek s keramickou vložkou se montuje na kuchyňskou linku vedle vaší stávající baterie. Stejně jako ostatní příměsi tak i tvrdost ve vodě odstraní systém na bázi reverzní osmózy, takže už nebudete mít žádný vodní kámen na konvici a jiných přístrojích.

Zde můžete vidět cenu výrobku.

Reverzní Osmóza picobello – 190 l/den + Konduktometr (měřič vodivosti) ADWA. Nejdůležitější součástí aparatury je moderní polyamid-polysulfonová membrána, která funguje jako mikroskopické síto, které zadrží všechny molekuly větší než molekula vody. Dále obsahuje karbonový a mechanický filtr a je vhodná na montáž pod každé umyvadlo. Jde rovněž o kompaktní a výkonnou jednotku pro úpravu vody vašeho akvária. Hnací silou je vodovodní tlak, který musí být větší než 3 bary, což je v drtivé většině našich domácností.

Zde můžete vidět cenu výrobku.

Reverzní osmóza – Osmosis PRO 100. Systém používá speciální namotané RO membrány se speciálním designem pro turbulentní tok roztoku (vody). Tyto membrány akumulují očištěnou vodu, která prošla skrz membránu, ve vnitřní trubce pro permeát.

Zde můžete vidět cenu výrobku.

Reverzní osmóza pro akvária ROAL3 75GPD. Sada obsahuje smontovaný systém skládající se z mechanického předfiltru, z filtru s aktivním uhlím a z osmotické membrány o kapacitě 75 GPD (až 280 l/den), připojovací konektor na 1/2" vodovodní potrubí s kulovým ventilem, 5m hadici.

Filtr RO se v akvaristice používá pro snížení pH (kyselosti) vody o 1–2 body (v závislosti na parametrech napájecí vody), dále ke změkčení vody – RO membrána účinně odstraňuje z vody vápenaté a hořečnaté sloučeniny, obvykle snižuje hodnotu celkové tvrdosti vody na nulu, snižuje vodivosti vody – tento parametr je důležitý hlavně pro akvária se slanou „mořskou“ vodou. Reverzní osmóza je vhodná k celkové demineralizaci.

Zde můžete vidět cenu výrobku.

Reverzní osmóza Osmosis 6 filtr obsahuje membránu reverzní osmózy, která odstraňuje dusičnany, dusitany, těžké kovy, sírany, chlor, amonné ionty, železo, mangan a tak dále.

Zde můžete vidět cenu výrobku.

Zdroj: Reverzní osmóza


Autoři obsahu

Mgr. Michal Vinš

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Jiří Dvořák

Gabriela Štummerová


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP