Informace od profesionálů
 |
MENU
CHOROBY
PĚSTOVÁNÍ
ŠKŮDCI
RECEPTY
Kyselina citronová vyčistí v pračce vodní kámen a zápach. Nasypte jeden hrnek kyseliny citronové do nádobky na prášek a druhý hrnek do bubnu pračky, poté nastavte program praní na nejvyšší teplotu a zapněte pračku. Pračka se vám krásně vyčistí.
Zdroj: Jak vyčistit pračku
V diskuzi ČIŠTĚNÍ PRAČKY KYSELINOU CITRÓNOVOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Adam E..
vyzkoušeno na základní praččce Indesit IWSC 61253 C ECO a skutečně to zabralo. DÍKY!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: diskuze Čištění pračky kyselinou citrónovou
Kyselina citronová pomáhá v odstranění vodního kamene. Jak na to? Nasypte jeden hrnek kyseliny citronové do nádobky na prášek a druhý hrnek do bubnu pračky, poté nastavte program praní na vyšší teplotu a zapněte pračku.
Takto můžete jednoduše vyčistit buben pračky:
Postup: Do prázdného bubnu nasypeme 250 gramů kyseliny citronové a necháme pračku prát naprázdno při teplotě 50–60 °C.
V diskuzi DOTAZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Daniela.
Můžu použít i pro pračku AEG Lavamat 85470SL (www.covybrat.cz/nejl… ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cutarunek.
Dobrý den,
nemyslím si, že by tohle bylo vázané na jednotlivé druhy praček. Každopádně zkoušeno u jiné AEG www.arecenze.cz/rece… a bez problémů.
Zdroj: diskuze Dotaz
Spousta lidí používá k čištění pračky – a nejen pračky – také ocet. Stačí místo pracího prášku nalít do pračky hrnek octa, do bubnu vložit starý hadr a spustit program vyvářky. Stejným způsobem můžete použít kyselinu citronovou nebo prací sodu. Ocet je velmi účinný i na vodní kámen, jen ho používejte s rozmyslem, protože velké množství octa poškozuje gumové části pračky a místo čisté pračky byste mohli mít stroj nenávratně poškozený. Budete-li kombinovat kyselinu citronovou a ocet, budete mít pračku bez vodního kamene i bez plísně.
V diskuzi DOTAZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin.
Po zaléčení včelstva kyselinou mravenčí,jsem našel na podložce větší množství křidélek,
neví někdo proč?Jsem začínající včelař,děkuji za odpovědi
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michal Vinš.
Dobrý den Martine,
toto co píšete je velmi zajímavé, v odborné literatuře o tomto moc informací není. Domnívám se, že jsou zde možná dvě vysvětlení: 1) Že došlo k otravě a to tím, že jste překročil možné dávkování nebo došlo k otravě z jiných zdrojů (například při snůšce). 2) U včel propuklo bakteriální onemocnění septikemie, tato bakterie způsobuje, že se tělo včel rozpadá. Proto jste mohl nalézt větší množství včelých křídel. Nejedná se onemocnění, které by mělo způsobit větší škody na včelstvu. Mrtvolky včel by se měly sbírat a pálit.
Zdroj: diskuze Včely diskuze
Nezapomínejte na čištění bubnu pračky a celé její vany. K té se bohužel bez kompletního rozebrání nedostanete. Ale můžete prostor kvalitně vyčistit tak, že místo pracího prášku nasypete do zásobníku sáček kyseliny citronové. S tímto „práškem“ pak vyperte jednu prázdnou pračku na nejvyšší teplotu. Díky tomu se vyčistí vnitřek bubnu a zčásti i těsnění a trubky pro vedení aviváže a prášku. Kyselina citronová je účinná rovněž na vyčištění bubnu. Při tomto způsobu čištění nezapomeňte do bubnu pračky vložit starý hadr nebo plenu, která nečistoty během praní pohltí. Zbavíte se tak usazeného vodního kamene a prodloužíte životnost pračky. Doporučuje se takto čistit pračku alespoň 1x za 3 měsíce. Pokud perete denně, pak raději buben vyčistěte každý měsíc.
Zdroj: Čištění pračky sodou
V naší poradně s názvem WWW.HOVĚZÍ POLEVKA-ČISTIT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Trvalová Dagmar.
Jak vyčistit hovězí polévku.Mám vývar z hov. kostí a je bílý,Jak ho vyčistit i když jsem pěnu odebrala. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Hovězí vývar vyčistíte tak, že do horkého vývaru rozmícháte vaječný bílek bez žloutku. Bílek na sebe naváže všechny drobné nečistoty a jde pak dobře vychytat přes cedník. Výsledkem je průzračný vývar.
Zdroj: diskuze Www.hovězí polevka-čistit
Pokud se vám v pračce vodní kámen usadil, můžete si vystačit s běžně dostupnými prostředky. Nejčastějším řešením je obyčejný ocet. Nalijeme celou láhev octa do nádobky na aviváž a zapneme pračku. Použijeme prací program s vysokou teplotou a delší dobou praní. Ve chvíli, kdy se voda s octem dostatečně ohřeje a dostane se opravdu všude, vypneme asi na půl hodiny pračku a necháme ocet působit. Poté prací cyklus necháme dokončit. Stejným způsobem můžeme použít i kyselinu citronovou. Kyselé prostředky ale používáme opatrně, při dlouhodobém používání by mohly poškodit gumové hadice. Je proto dobré je střídat se sodou anebo se solí.
Zdroj: Jak vyčistit pračku
V naší poradně s názvem KYSELINA CITRONOVA JAKO DEZINFEKCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vacek.
Dobrý den,
V jakém poměru naředit kyselinu citronovou, aby z ní byla dezinfekce? Nechci dát málo ani plýtvat, v době možného nedostatku. Jakým zp. dezinfikovat - postříkáním, ponořením..? Jak dlouho to tam nechat? Záleží na teplotě?
Jak to je u sody, octa, soli … ¨Zdraví Vacek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kyselina citrónová se dá použít jako desinfekce všude tam, kde je potřeba likvidovat bakterie a plísně. Bohužel kyselina citrónová neúčinkuje na viry - vůbec. Dezinfekční roztok proti bakteriím a plísním se připraví v poměru 1 sáček kyseliny citrónové a 1 litr vody ohřáté na 20°C, přičemž dezinfekční účinky se projeví při úplném ponoření desinfikovaného předmětu na dobu 30 minut a více. Pro lepší smáčivost dezinfekčního roztoku je možné přidat lžičku Jaru.
Sůl, jedlá soda, ocet mají jen omezené dezinfekční účinky proti malému počtu bakterií, na viry neúčinkují vůbec.
Nejspolehlivější způsob desinfekce povrchů proti virům je mýdlová voda, líh a chlór - to vše zabíjí viry a je to snadno dosažitelné. Nejúčinnější desinfekce, která bezpečně zabije viry, se provádí omýváním povrchu ovoce, zeleniny, ale i obalů balených potravin mýdlovou vodou po dobu 40 sekund. Další způsob je využití lihu 60% a více, do kterého se ponoří desinfikovaný předmět na dobu 20 sekund. Chlór se nehodí k desinfekci potravin. Poslední možnost desinfekce je úplně bez chemie a spočívá v izolaci desinfikovaného předmětu mimo dosah možného hostilete viru po dobu minimálně 2 dny. Po dvou dnech na povrchu nepřežije žádný vir.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: diskuze Kyselina citronova jako dezinfekce
Kyselina citronová je sice mírnější formou kyseliny, ale stále je nebezpečná. Při práci s kyselinou citronovou je třeba vždy nosit ochranný oděv. Nesprávně neutralizovaná kyselina může zabíjet zvířata, nadále rozežírat povrchy bazénů a zranit lidi. Kyselina citronová také produkuje výpary, které jsou škodlivé pro lidi a zvířata. Tato kyselina je účinným odstraňovačem skvrn, ale při nesprávném použití nebo při nedostatečném opláchnutí vážně poškozuje bazény. Mytí kyselinou citronovou mohou provádět sami majitelé bazénů, ale nejlépe je přenechat to profesionálním odborníkům na péči o bazény.
Zdroj: Kyselina citronová do bazénu
V naší poradně s názvem KYSELINA CITRONOVÁ DO BAZÉNU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš Fiala.
Dobrý den,
hledám alternativu k běžné chemii na snižování PH v keramickém bazénu se slanou vodou.
Aktuálně používám www.chlorito.cz/ph-m… co je pokud se nepletu na bázi kyseliny sírové.
Postupně v průběhu sezóny "cítím" v hlubší části "pachuť" která je pravdě podobně způsobená právě zmíněným PH-.
Můžu skutečně používat kyselinu citrónovou ke snížení pH bez nějakých vedlejších "efektů"? Chápu to tak, že je šetrnější ke kůži než sírová?
Děkuji předem,
TF
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, kyselina citronová je pro pokožku lepší, než ostatní přípravky na snižování pH v bazénu. Kyselina citronová má antioxidační vlastnosti, které pomáhají zvrátit známky stárnutí a zároveň vyhlazuje texturu a tón pleti prostřednictvím exfoliace. Při vyšší koncentraci může být tato exfoliace pro pokožku iritující. Proto je potřeba postupovat s přidáváním kyseliny citronové do bazénu po dávkách a vždy po rozpuštění dávky změřit pH vody.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: diskuze Kyselina citronová do bazénu
Pračku můžete vyčistit krystalickou sodou. Někdy jsou zrna příliš velká, a tak je dobré je zmenšit pomocí kladívka. Poté dejte takto připravenou sodu do všech tří přihrádek (hlavní praní, aviváž, předpírka) a zapněte nejdelší program s předpírkou. Pokud máte hotovo, nechte působit rozpuštěnou sodu v bubnu pračky co nejdéle, a to tak, že pračku vypnete před koncem pracího cyklu, nejlépe před mácháním. Poté zopakujte celý postup s octem a máte pračku vyčištěnou.
Zdroj: Čištění pračky sodou
V diskuzi ZAZIMOVÁNÍ ČMELÍNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna.
Takže je dobré po zimě čmelín vyčistit a na jaře opět naplnit ? V hnízdě zůstane vosk,dá se nějak využít?
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: diskuze Zazimování čmelína
Zápach, mastnotu a usazeniny z pračky odstraní půl hrnečku sody přidané do krátkého pracího programu. Tento způsob je k pračce velmi šetrný.
Zdroj: Jak vyčistit pračku
V diskuzi CHOROBY ČMELÁKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iveta Sekerešová.
Dobrý den
Letos mám čmelín prvním rokem a chtěla jsem chov rozšířit na příští rok, jelikož se ukázalo, že se ve čmelíně od jara dařilo. V průběhu července jsem zaznamenala, že čmeláci vylétají méně a méně až přestali na konci července létat úplně. Chtěla jsem se tedy do úlu podívat a co jsem viděla mě překvapilo. Od vlezu celá polovina bavlny byla úplně tvrdá a zatuchlá, připadalo mě to jako plíseň. Celé jsem to ještě neprohrabala, tak nevím jak to je uvnitř mezi bavlnou. Mohl by mě prosím někdo poradit, abych neudělala raději nějakou chybu příští rok? A jak popřípadě vyčistit úl aby se to již neopakovalo.
Se srdečným pozdravem Iveta Sekerešová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: diskuze Choroby čmeláků
Ingredience: 60 květů, 4 litry převařené vody, 10 dkg kyseliny citronové, 10 citronů
Postup: Květy namočit na 24 hodin s kyselinou citronovou, potom scedit. K tomu rozpustit 4 kg cukru a vymačkat deset citronů. Tato bezinková šťáva bez vaření je jednoduchá a velmi chutná.
Zdroj: Bezinková šťáva
V diskuzi LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje se u králíků tehdy, je-li na ně přenesena od nemocných krav nebo vepřů a projevuje se nakažlivým zánětem sliznice ústní neobyčejně rychle se rozšiřujícím. Nemocnému zvířeti neustále vytéká z tlamy lepkavá tekutina, která slepuje srst na krku, prsou a na předních nohách. Králík je při tom smutný, nežere, posedává v tmavých místech a nezakročí-li se včas, pak rychle hyne. Nemoc je celkem zdlouhavá, nepříjemná, léčení samo je dosti namáhavé a spočívá v desinfekci tlamy a srsti. Nejjednodušším prostředkem je narůžovělý roztok hypermanganový, chlorová voda, kterou si připravíme tím způsobem, že jednu lžíci chlorového vápna rozpustíme ve třičtvrtě litru vody. Roztokem tímto nasákneme malou hubku a tou vytíráme 5-6kráte denně až do vyléčení tlamu a slepená místa srsti.
Ušní svrab vyvolávají rychle se rozmnožující drobní roztoči, kteří napadají ušní boltce králíků. Nemocní králíci potřásají neustále hlavou a škrábou se v uších. Bližší prohlídkou boltců zjistíme, že nalézají se v nich četné strupy a sedliny krve, v nichž nachází se tisíce roztočů, jimiž se nemoc roznáší. Zastaralé a dlouho trvající onemocnění může přivoditi smrt králíka, naproti tomu choroba včas zjištěná může se během několika dnů vyléčiti. Vnitřek uší natírá se papírkem nebo štětcem namočeným v 10proc. kreolínové masti anebo v tabulovém oleji a to tak často a tak dlouho, až jsou boltce zdravé. Výborně působí též směs glycerinu a kyseliny karbolové. Strupy je nutno vždy spalovati, neboť jimi se nákaza šíří.
Sněť slezinná je nejnebezpečnější a nejprudší nakažlivou chorbou králičí, která se však na štěstí poměrně zřídka vyskytuje. Nemocní králíci nežerou, dostávají třesavku, vysokou horečku, zrychlený a krátký dech, křeče, po nichž následuje ochrnutí celého těla a smrt. Upozorňuji, že nemoc tato je přenosná také na člověka a proto doporučuji co největší opatrnost, aby se králíkář nenakazil. Nemocní králíci se vůbec neléčí, naopak všichni churaví králíci musí býti utraceni a spálení. Králíkárna má býti vždy spálena a nikdy nemá býti použita pro další chov.
Mimo nakažlivé nemoce, které jsem zhruba dosud popsal, je ještě dlouhá řada chorob více nebo méně nebezpečných, z nichž mnohé mohou způsobiti hojně škod chovatelům. K nejběžnějším nemocem patří zácpa, průjmy, křeče, ochrnutí, tubrkulosa, chřipková rýma, nemoc pohlavní, prašivina a favus.
Zácpa je nejběžnější chorobou či příznakem choroby, která se vyskytuje hlavně u králíků krmených převážně krmivem suchým a u králíků málo se pohybujících. Mívají velká břicha, nepokojně pobíhají a špatně žerou. Proti zácpě králíků se nejlépe osvědčuje krmení zelené a šťavnaté píce v létě, v zimě nevařené mrkve a řípy, kalomel, teplé mléko s přimíšeným sirným květem.
Průjmy vznikají nesprávným krmením a nevhodnou vadnou potravou. Výkaly mohou se státi až vodnatými, často k nim bývá přimíšena také krev, králící rychle vysilují a hynou. Průjem nemusí přirozeně pocházeti z chyb dietetických, nýbrž může býti toliko příznakem řady jiných chorob: jako tuberkulosy, kokcidiosy atd. Léčení spočívá předně na změně potravy, krmí se píce výhradně suchá, dobré seno, chléb, zrní, vařená rýže nebo oves. Výborným prostředkem je svatojánský chléb, černý žitný chleb, sušený celer a vrbová kůra, která se podává buď jako čerstvé vrbové větvičky, anebo jako vařená kůra ve vodě. Stejně dobře působí také tinktura opiová, nebo živočišné uhlí.
Křeče vyskytují se dosti často u králíků jako poruchy nervové, rheumatické, anebo jako příznaky jiných chorob. Králíci nemohou se pohybovati a válí se doslova z místa na místo. Doporučoval bych vtírati do těla nemocného zvířete nějaké lihové mazání a dáti jej bezpodmínečně do tepla. Stává se někdy, že králík za křečovitého svíjení se rychle nám před zraky hyne, třebaže ještě před půl hodinou byl vesel a zdráv. Při takovém křečovitém záchvatu končícím okamžitou smrtí jedná se buď o mrtvici, o otravu jedovatými rostlinami v potravě, aneb o otravu uměl. hnojivy.
Ochrnutí napadá nejčastěji velké odrůdy, na příklad: belgické obry, strakáče, ale i menší stříbřité králíky, kteří jsou chováni v tmavých a dusných kotcích. Příčinou ochrnutí je téměř vždycky choroba ledvin. Nemocný králík nejistě se pohybuje, potácí se a nakonec se po zemi pouze plazí. Doporučuji masírovati měkčím kartáčem vícekráte denně nemocného králíka kafrovým lihem a umístění jeho ve vzdušné a teplé králíkárně.
Chřipková rýma je běžným nakažlivým onemocněním podporovaným nachlazením. Nemocný králík frká, kýchá a při tom vytéká mu hojně hlenu z nosu. Hlen tento je nakažlivý a jím přenáší se choroba na zdravá zvířata. Churavý králík má se ihned odděliti, do teplé místnosti přenésti, vlažnou vodou má se nos vícekráte za den očistiti a zaprašovati balonkem práškovou kyselinou borovou.
Tuberkulosa začíná většinou katarem horních cest dýchacích a projevuje se kašlem suchým a krátkým, který bývá provázen výtokem z nozder a z tlamy králíka; králík ztrácí chuť k žrádlu, dýchá namáhavě a často dostává průjem, což svědčí o zachvácení. Onemocnění toto je absolutně nezhojitelné a králíky je nutno pozabíjeti, při čemž nesmí se zapomenouti na příslušnou desinfekci.
Nemoce pohlavních ústrojů vyskytují se nyní poměrně velice často, ačkoliv před pěti až šesti léty nebylo o nich téměř ničeho slyšeti. Onemocnění projevuje se zánětem, zvředovatěním pohlavního ústrojí a hisavým výtokem a je způsobováno choroboplodným zárodkem t. zv. Spirochaetou cuniculi, který je velmi blízkým pžíbuzným spirochaet, jež vyvolávají syfilis nebo-li příjici lidí. Nemoc napadá jak samce, tak samice, chorá zvířata špatně žerou, zvolna hubnou a slábnou, až konečně za jeden až dva roky hynou. Stává se často, že při této chorobě nelze prostým okem zjistiti žádných změn a nemoc lze prokázati teprve krevní zkouškou, jako u člověka. Doba, která uplyne mezi vniknutím zárodku do zdravého těla a mezi objevením se prvních příznaků choroby obnáší dva až čtyři měsíce. Léčení: v prvním stupni nemoce omezujeme se na desinfekci, která se provádí tím způsobem, že se pohlavní ústrojí důkladně vymyje 3% roztokem kyseliny borové a zvředovatělá místa se potřou jodovou tinkturou; pokročilejší choroba se léčí roztokem resorcínu a dávkami benzolu ostrušíkového dle živé váhy králíka vypočtenými. U velmi cenných kusů s úspěchem se v poslední době používá injekcí neosalvarsanových.
Prašivina počíná obyčejně na hlavě, rozšiřuje se na krk, hruď, přední nohy a může postihnouti celý povrch zvířete. Srst na místech postižených vypadává, tvoří se malé puchýřky hnisem vyplněné, které praskají a zasychají ve strupy anebo mokvají. Nemocné zvíře je vždy nutno odděliti, isolovati, králíkárnu je nutno vřelým louhem sodným vymýti a po uschnutí vybíliti hašeným vápnem. Při počátcích choroby potírají se strupy vaselinou, glycerinem, aby změkly a pak je pomocí mazlavého mýdla a teplé vody opatrně odstraňujeme. Poté potíráme zachvácená místa kartáčkem neb pírkem po 3 dny 2krát denně směsí stejných dílů petroleje a lněného oleje, za týden se králík vykoupe, v teple osuší a v případě potřeby se totéž léčení opakuje. Dobře se také osvědčilo seslabené vídeňské dehtové mazání, jehož hlavní součástí je dehet, líh a sirný květ.
Favus, čili moučnivka je rovněž kožní chorobou králíků, vyvolávanou plísní, zvanou Achorion Schoenleini. Na postiženém místě tvoří se v srsti zaokrouhlené, přesně omezené větší neb menší skvrny, v jejichž středu srst vypadává a později pokrývá se bělavým práškem (jako moukou), který pochází z výtrusů plísně. Nemoc zůstává obyčejně omezena na hlavy, na nohy, někdy ovšem zachvacuje celé tělo. Nákaza tato vyskytuje se nejčastěji u králíků ve stáří do 3 měsíců, jakmile dosáhnou stáří 5 měsíců, pak náhle sama zmizí. Někdy dosahuje však takového stupně, že zvířata hynou seslábnutím. Léčení spočívá v potírání chorých míst vatou, namočenou ve slabém roztoku sublimátu, kyseliny karbolové, kreolinu. Králíci obyčejně uzdraví se do týdne. Upozorňuji zase, že choroba tato je přenosná na člověka a proto je třeba velké opatrnosti. Nakažlivé nemoce králíků jsou velmi nebezpečné už proto, že nákaza se rychle přenáší na všechny kusy v králíkárně. Abychom tomu zabránili, musíme králíky občas prohlížeti a zpozorujeme-li u některého známku nemoci, pak musíme jej ihned bez odkladu léčiti. Správná diagnosa a vhodný způsob léčení je ovšem důležitý. Když zjistíme, že některý králík málo žere a sedí skrčený, máme jej hned z králíkárny odebrati, dáti do nějaké prázdné a od králíkárny více vzdálené bedny. Tam jej máme delší dobu pozorovati a léčiti, jakmile poznáme, jakou nemocí je postižen. Včasným odstraněním churavého králíka zabrání se často nakažení a vyhynutí celého chovu.
Všeobecně o léčení možno říci, že nejlépe je králíky těžce nemocné nebo nápadně již vyhublé neléčiti vůbec, lépe je takové kusy z chovu odstraniti, aby se předešlo ještě větší škodě. Pro králíkáře platí, že lépe je nemocem předejíti, nežli je namáhavě léčiti. Když jsou králíci pak krmeni vydatnou a zdravou potravou, zamezí se mnohým chorobám. Nutno dbáti, aby chovní králíci nepocházeli z chovů zamořených nějakou nemocí, nebo zdegenerovaných pokrevní plemenitbou. Koupení králíci buďtéž vždy dobře prohlédnuti a delší dobu pozorováni, jestli snad nejsou nemocní. Pouze úzkostlivou čistotou a opatrností podaří se nám králíky udržeti zdravé.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: diskuze Léčení prašiviny u králíků
Dříve se kyselina citronová používala při vyváření dětských plenek – změkčovala je tím, že z nich odstraňovala drobné částečky vápníku.
Prádlo změkne, je měkké a vláčné. Doporučuje se především u alergiků.
Do 1 litru vlažné vody přisypte 80–100 gramů kyseliny citronové a pár kapek éterického oleje oblíbené vůně. Dobře promíchejte a dávkujte jako běžnou aviváž.
Filtr hrubých nečistot pračky byste měli čistit hned několikrát ročně, neboť zanesený filtr může dokonce ucpat odtokovou hadici. Návod, jak filtr vyčistit, a zejména jak se k němu dostat, najdete v manuálu k vašemu přístroji. Obecně jde jen o to, dostat se k filtru, vyjmout jej, a mechanicky jednoduše odejmout usazené nasbírané nečistoty.
V hadicích se také usazuje značné množství nečistot, proto je potřeba vše důkladně čistit.
Spoustu nečistot najdete zejména v prostoru určeném k dávkování prášku či aviváže a také na těsnicí gumě bubnu, kde se s oblibou špína usazuje. Její odstranění je jednoduché a zvládnete jej třeba jen s pomocí hadříku či houbičky a trochy čisticího prostředku.
Nejproblematičtější je čištění bubnu pračky, který bývá zanesený z vnější strany, k níž nemáme volný přístup. Na mechanické čištění s hadříkem proto můžeme zapomenout. K čištění bubnu od usazenin nebo vodního kamene pomohou speciální přípravky nebo i domácí suroviny. Předem byste si ale měli dobře prostudovat například jak vyčistit pračku octem. Nadměrné množství octa totiž poškozuje gumové části pračky, a mohli byste si tak spíše uškodit. Tři šálky octa a běžný prací program třikrát do roka postačí. Alternativou je například využití sody. Chcete-li vyčistit pračku sodou, stačí ji nasypat do přihrádky namísto prášku a opět spustit praní. Pomůže vám od usazenin i vodního kamene. Pokud ale potřebujete vyčistit pračku od plísně, často doprovázené i nepříjemným zápachem, vsaďte raději na specializované přípravky volně dostupné v drogeriích. A pro příště raději nechávejte pračku pootevřenou, a občas zvolte i vyšší teplotu praní. Jinak vás zápach a nečistoty pravděpodobně i po čištění znovu brzy navštíví.
Nečistoty, které zůstávají v pračce, následně způsobují plísně a zápach.
Zdroj: Jak vyčistit pračku
Čerstvé připáleniny a mastnota neodolají ani troše horké vody v kombinaci s citronovou šťávou. Použít můžete také dužinu nebo citronový koncentrát. Směs dejte do zapékací misky, předehřejte troubu ideálně na 160 °C a misku do ní vložte. Nechte roztok takto asi čtvrt hodiny odpařovat, po vypnutí troubu ale hned neotevírejte – nechte páru, aby rozpustila co nejvíc mastnoty. Až trouba úplně vychladne, vyndejte misku, otřete troubu hadříkem a bude hotovo.
Zdroj: Jak vyčistit troubu
Na čištění budete potřebovat 3 litry octa a 2 balíčky kyseliny citronové. Obojí smíchejte a nalijte do pračky. Pusťte cyklus na 90 °C. Program nechte běžet, ale nenechte ho dokončit, aby nedošlo k vypouštění roztoku. Horký roztok nechte v pračce působit nejlépe přes noc. Poté opět zapněte a postup s vypnutím pračky před vypouštěním ještě jednou zopakujte. Znovu nechte několik hodin působit, pak program nechte dokončit.
Zdroj: Čištění pračky sodou
Důkladné čistění byste měli každé pračce dopřát jednou za měsíc. Po každém praní odhrňte gumové těsnění a vytřete ho do sucha. Nechte dveře od pračky mírně pootevřené. V uzavřeném vlhkém prostoru se může tvořit plíseň. Ze stejného důvodu byste také neměli nechávat vyprané mokré pádlo v pračce příliš dlouho, ale vytáhnout je ihned po vyprání.
Dávkovací nádoba na prací prášek a aviváž v sobě zadržuje spoustu nečistot včetně vodního kamene. Nádobu byste měli důkladně vyčistit alespoň jednou měsíčně.
Těsnicí guma u dveří pračky bývá zanesena nečistotami a různými předměty, které během praní vypadnou z prádla. Těsnicí gumu proto otřete a vysušte po každém praní.
Zanesený buben pračky je mnohem větší problém než špinavá dávkovací nádoba. Rozhodně nečistěte pračku pomocí nadměrného množství octa, který způsobuje poškození gumových částí pračky (čerpadlo, těsnění a podobně). Přílišné dávkování octa by tedy mohlo vaši pračku nenávratně poškodit. Buben můžete vyčistit speciálními prostředky, které jsou určeny právě pro čištění praček.
Jak čistit filtr u vaší pračky se dozvíte v návodu, který jste obdrželi spolu se záručním listem. Čištění filtru doporučují výrobci alespoň dvakrát nebo třikrát ročně. Používáte-li pračku téměř denně, tak doporučujeme, abyste filtr čistili alespoň jednou za dva měsíce.
Pračka je zanesena především vodním kamenem. Změkčovače vody doopravdy pomáhají tomu, aby se vodní kámen na jednotlivých částech pračky neusazoval. Změkčovač vám tak prodlouží životnost pračky minimálně o několik let.
Zdroj: Jak vyčistit pračku
Savo odstraňuje z pračky plíseň. Pokud se vám tedy někde vytvořila plíseň, nalijte 300 ml Sava do pračky a zapněte program na vysokou teplotu. Savo by mělo plíseň z pračky odstranit.
Zdroj: Jak vyčistit pračku
Mytí kyselinou citronovou je nejúčinnější u bazénu, který byl po vypuštění vyčištěn a zbaven všech nečistot. Kyselé mytí se aplikuje z květinové konve. Naplňte konev 1 dílem vody, poté přidejte 1 stejný díl krystalické kyseliny citrónové, vždy v tomto pořadí. Stěny bazénu se nejprve navlhčí vodou z hadice a poté se kyselá směs aplikuje na jednu plochu a nechá se 30 sekund stát, než se umyje kartáčem namočeným v kyselině a opláchne se. Opakujte po částech po celém povrchu bazénu. Zbytky kyseliny na dně bazénu se před likvidací neutralizují jedlou sodou.
Zdroj: Kyselina citronová do bazénu
Copyright © 2012 - 2024 NetConsulting Praha s.r.o.