Téma: 

kalendář pro vinaře

Kalendář pro vinaře - leden

Kdy réva kvete?

„Většinou v druhé polovině června a na začátku července. Velmi záleží na počasí, především na teplotě.

Kvetení se projevuje opadáváním čepiček, což jsou srostlé korunní plátky, vždy zelené barvy. Po opadnutí čepiček (někdy současně s nimi) se uvolňují pylová zrna z prašníků tyčinek a dopadají na bliznu. Tam se zachytí v sekretu, který je na blizně udrží do doby, než pylová láčka začne prorůstat čnělkou do semeníku k vajíčkům. Po opylení se semeníky zvětšují a mění se na bobule. Vinaři tomuto stádiu říkají nasazování bobulí. Délka doby kvetení je opět závislá na teplotě.“

Když kvetou růže, voní. A co réva?

„Květy révy také voní - krásně jemně.

A pak už se objevují bobulky...

„Bobule dorostly do velikosti semen hrachu, a v důsledku zvětšující se hmotnosti se ze vzpřímené polohy ohýbají dolů. Této fenofázi se proto říká velikost hrášku nebo také zavěšování hroznů.“

A hrozny se nalévají... a odborníci pro to jistě mají nějaký výraz?

„Poslední fenofází období růstu je uzavírání hroznů nebo také zapojování hroznů. Bobule dorostly do takové velikosti, že se navzájem dotýkají a hrozen se zaplňuje, děje se tak nejčastěji na konci července a v srpnu.

Následuje období vyzrávání. Především vyzrávají letorosty, které postupně dřevnatí, ztrácejí chlorofyl a pomalu začínají vypadat jako jednoleté dřevo.“

Zdroj: Kalendář pro vinaře - leden
Zveřejněno dne: 27.1.2016

Kalendář pro vinaře - leden

Řez vinné révy

Chceme-li mít vlastní dobré vínko, měli bychom vědět, kam smíme říznout a kam ne. Takže prosím polopatě: co máme tedy odříznout?

„Řež révy je zodpovědná a tvůrčí činnost a zaslouží si dost času. Vysvětlení principů řezu si proto raději necháme na dobu, až bude tato práce aktuální.“

Dobře, připomeneme se v předjaří. Teď se tedy věnujme teorii a zkusme si zmapovat části keře, abychom pak přesně věděli, co řezat a co ne. Jak tedy vinaři pojmenovávají jednotlivé části keře?

„Na podnoži pod místem srůstu na každém nodu, což je něco obdobného jako kolénko u trávy, mohou vyrůstat kořeny. Těm úplně dole se říká kořeny patní, z ostatních nodů pak vyrůstají kořeny postranní. A ještě z jednoho místa mohou kořeny vyrůstat: právě z místa srůstu roubu s podnoží. Ty jsou situovány jen mělce pod povrchem, proto se nazývají rosné kořeny, protože si odebírají povrchovou vodu, např. z rosy. Jenomže když vyrůstají právě z roubu, pak je ochranná funkce podnože eliminována a révokaz by se mohl vesele množit. A navíc níže uložené kořeny mohly postupně odumřít a takto rostoucí keř by mohl tzv. „zpravokořenět“. Proto se zvláště u nově vysazených keřů rosné kořeny odstraňují. Říká se tomu ramování.

Pokračováním podzemní kořenové části je dřevitá část, označovaná prostě staré dřevo. Je velmi často vedena jako kmen; na keři mohou být zapěstovány dva i více kmenů. Pokud je staré dřevo výše situované nežli kmen, označuje se výrazem rameno, které se obvykle situuje vodorovně, ale může být i vedené šikmo. Staré dřevo se takto označuje proto, že je na keři nejstarší, ideálně stejně staré jako podnož. Za dřevo staré se považuje všechno dřevo starší než dva roky. Na starém dřevě, které je nejméně čtyřleté, se nacházejí tzv. „spící“ očka. Běžně nejsou vidět a raší jen někdy. Výhony z nich vyrůstající jsou jalové, protože na nich nejsou květní laty. Proto jsou pro pěstitele bezcenné a většinou se odlamují, když jsou ještě v bylinném stavu. Tento pracovní úkon se označuje opět archaickým výrazem: podlom. Na Moravě se mu také někdy říká ometání kmínků. Tyto zelené výhony se ponechávají růst jedině tehdy, je-li potřeba zapěstovat nový kmen. Pro úspěšnou sklizeň má velký význam dřevo dvouleté, které vyzrálo z předloňských zelených výhonů. Je obvykle slabší a světlejší nežli staré dřevo. Jeho význam spočívá v tom, že jen z něho vyrůstající jednoleté dřevo je plodonosné. Z očka na něm na jaře vyroste zelený výhon, a tomu se říká letorost. Letorosty ponesou květenství.

Proto je velmi důležité při zimním řezu keřů dodržovat pravidlo, které říká, že jednoleté dřevo musí vyrůstat z dvouletého dřeva, chceme-li na podzim sklidit hrozny. Vyrůstá-li letorost ze staršího dřeva, tedy ze spícího očka, základní buňky pro budoucí květenství v něm nejsou založené a výhon bude jalový.

Letorost sestává ze stále přirůstajících segmentů, nazývaných internodia, která jsou od sebe oddělena takzvanými nody. Vše, co se na letorostech nachází, vyrůstá právě z nodů. Z každého nodu vždy vyrůstá list, sekundární výhon (jako u rajčat), kterému se říká odborně zálistek a starším výrazem fazoch, a vyvíjí se očko, v němž se iniciují buňky pro budoucí hrozen. Na některých z nodů se ještě nachází květenství, na ostatních úponek, což je zařízení, kterým se letorost přichytává k opoře. A na některých nodech kromě listů, zálistků a vyvíjejícího se očka už nenajdeme nic. Typem květenství je u révy květní lata, tvořená jednotlivými kvítky, kterých bývá sto až dvě stě. Po odkvětu se květenství vyvíjí do plodenství, kterému říkáme hrozen. Vrcholek letorostu je „zásobním skladem“ fytohormonu auxinu, který zodpovídá za prodlužování výhonů. Dostatečné množství auxinu umožní typickou vlastnost révy – růstovou převahu vrcholu. Proto má réva snahu stále růst vzhůru, pokud jí to vhodnou opěrnou konstrukcí umožníme. Konec konců, je to liána.“

Zdroj: Kalendář pro vinaře - leden
Zveřejněno dne: 27.1.2016

Kalendář pro vinaře - září

Dozrávání hroznů

Jak réva vinná pokročila ve svém vegetačním cyklu? Už se máme začít těšit na zralé hrozny?

Na většinu zralých hroznů si ještě chvíli počkáme. V září, u některých odrůd již na konci srpna, réva vstupuje do posledního období aktivního vegetačního cyklu, kdy začíná vyzrávat to, co vyzrávat může a co vyzrávat má. Proto tomuto období říkáme období zrání. Kromě hroznů ještě také vyzrávají letorosty, o nichž budeme mluvit v dalších měsících.

První fenofází, která toto období zahajuje, je zaměkání bobulí. Je to často doba, kdy vinař už se nejen těší na sklizeň, ale kdy už začíná mít konkrétní představu, jaká ta sklizeň bude. Bobule v předchozí fenofázi uzavírání hroznů dosáhly své konečné velikosti a dále nerostou. Hrozny jsou plné, husté, podle toho, co je jim dáno v genech. Pochopitelně, pokud nesprchly. (Vysvětlení tohoto pojmu viz Kalendář pro vinaře v měsících duben, červen, červenec.) Jak název fenofáze naznačuje, během zaměkání se mění konzistence dužniny v bobulích. Buňky se naplňují vodou, bobule se na omak stávají pružné, dají se zmáčknout mezi prsty.

Chlorofyl až do této fenofáze sloužil - jako všude jinde v  zelených částech keře - k fotosyntéze, ovšem v bobulích se teď začíná rozkládat. Postupně se v nich objevují další barviva, která byla do té doby chlorofylem zakryta. Barviva jsou u většiny odrůd umístěna ve slupkách nebo v pletivech těsně pod slupkou. Nechci článek příliš zatěžovat chemickými termíny, nicméně bych ráda uvedla názvy některých barviv, vyskytujících se u bílých odrůd: karoteny, xantofyly, kvercetiny. Pro modré odrůdy jsou typická barviva ze skupiny antokyanů. To jsou barviva, která se nacházejí v řadě ovocných druhů, jako jsou borůvky, ostružiny nebo třeba v bezinkách. U některých modrých odrůd se antokyanová barviva ukládají nejen ve slupce a těsně pod ní, ale také v moštu. Takovým odrůdám se říká barvířky a jejich vína mají velmi tmavou, intenzivně červenou barvu.

Postupně zaměkající bobule na hroznu:

Postupně zaměkající bobule na hroznu

O antokyanových barvivech už řada spotřebitelů ví, že jsou zdraví prospěšná a že patří k takzvaným antioxidantům. Jak říkával například Miroslav Horníček, červené víno je možné považovat za „mléko starců“. Možná by konzumenty i pěstitele vína zajímalo také to, proč jsou bobule modré, ale vína z nich jsou pak červená?

Protože antokyanová barviva mění svoji barvu mezi červenou a modrou podle pH: při nízkém pH jsou červená a při vysokém modrá. Jistě to znáte ze sbírání borůvek. Vaše prsty i rty jsou červené, a když se pak umyjete mýdlem (tuhé mýdlo bývá zásadité), máte ruce černé. A protože ve vínech jsou vždy kyseliny, jsou bobule modré podle prostředí ve slupce, a při kvašení se barvivo dostane do kontaktu s kyselinami z dužniny; proto jsou vína červená.

Zdroj: Kalendář pro vinaře - září
Zveřejněno dne: 1.2.2017

Kalendář pro vinaře - září

Redukce hroznů

Můžeme révě v době zrání nějak napomoci, aby výsledná kvalita hroznů odpovídala našim představám?

Kromě prací, kterými jsme k tomuto cíli přispěli v předchozích měsících, se zmíním ještě o jednom zásahu, ke kterému se někteří pěstitelé mohou stavět i odmítavě. Označuje se jako: „redukce hroznů“ a jde při tom o to, že se keřům část budoucí sklizně odebere a veškeré vznikající asimiláty pak proudí do zbývajících hroznů. Jsou různé názory na termín, kdy k tomuto kroku přistoupit. Redukovat hrozny lze po odkvětu. Důsledkem toho budou husté hrozny s velkými bobulemi, ale kvalita se tím příliš nezvýší. Proto se doporučuje toto patření provádět v době, kdy bobule rostou nebo dokončují svůj růst, tedy od fenofáze zavěšování hroznů do zaměkání. Nejčastěji se redukuje před začátkem zaměkání.

Myslím, že mnoho začínajících malopěstitelů se teď zděsilo, a tak i za ně pokládám otázku: Chcete říci, že se hrozny vystříhají a vyhodí?

Ano. Účelem toho zásahu je zlepšení kvality hroznů, především vyšší cukernatost, také tvorba přiměřeného množství kyselin a aromatických látek. Redukce hroznů zároveň podporuje kvalitu dozrávání hroznů a potlačuje nejen negativní vliv vysokých výnosů na kvalitu vína, ale i na kondici révového keře v dalších letech. Rozhodnutí, zda přistoupit k tomuto kroku, představuje však pro řadu vinařů dilema: „Celý rok se o vinici pečlivě starám a teď mám část úrody zahodit?“ Znám vinaře, kteří toto opatření jednoznačně zavrhují. A znám i ty, pro které se redukce hroznů už stala jednou z běžně prováděných prací za zelena. Zvláště tam, kde si konkurují nejen pěstitelé, ale i výrobci vín z řad malovinařů. Pokud máte kolem sebe řadu konkurentů a chcete-li prodat vše, co ve sklepě máte, musíte nabízet kvalitu. A to už se naučili i malí výrobci vín.

Když se od filozofování vrátím k onomu zásahu, je potřebné dodat, že dobrý výsledek přinese nejen zvolení správného termínu, ale i míra, do jaké se redukce provede. To je velmi ošemetné rozhodnutí a vyžaduje předchozí zkušenost. Na toto téma byla zpracována řada výzkumných prací a nelze říci, že existuje jednoznačné stanovisko.

Způsoby, jak hrozny odstranit, jsou v podstatě dva. Jedním z nich je půlení hroznů, kdy se nůžkami přestřihne hrozen v polovině, či lépe řečeno, odstraní se spodní část hroznu, kde bobule často vyzrávají hůře než na horní polovině. Tento zásah je náročný časově, protože na přepůlení hroznu potřebujete víc času než na jeho úplné odstranění. Úplné odstranění některých hroznů, to je ten druhý způsob redukování. Při něm se odstraňují celé hrozny, které vyrůstají jako třetí v pořadí na letorostu (počítáno od zdola). Někdy i hrozny druhé od shora; pak se na letorostu ponechá jen jeden, ten spodní.

Znamená to, že tentokrát odstřihujeme odshora?

Ano. Tak výrazná redukce se hodí pro keře, na kterých očekáváme velmi vysoké cukernatosti pro vína s vysokými přívlastky, jako jsou např. vína ledová, slámová nebo výběry z bobulí.

Zdroj: Kalendář pro vinaře - září
Zveřejněno dne: 1.2.2017

Kalendář pro vinaře - únor

Slovníček použitých odborných výrazů

  • zatížení keře – počet oček ponechaných na keři po řezu
  • řez – odstraňování nežádoucích částí keře
  • krátký řez – čípek o dvou až pěti očkách (plodonosné dřevo)
  • zásobní čípek – dvouoký čípek, zásoba výhonů pro využití pro následující řez podle principu Guyotova řeru
  • plodonosné dřevo – jednoleté dřevo s očky, (v předchozí vegetaci to byly zelené výhony), s předpokládanou produkcí hroznů
  • dlouhý řez – tažně o délce šest a více oček
  • tažeň – jednoletý výhon s více očky, jeho konec se uvazuje
  • princip Guyotova řezu – dvouoký zásobní čípek morfologicky umístěný pod plodonosným dřevem
  • vrcholový tvar – tvar keře zakončený tažněm nebo více tažni
  • kordonový tvar – tvar keře s ramenem nebo rameny ze starého dřeva
  • závěsné tvary – tvary s výškou kmene až na vrchol opěrné konstrukce, letorosty visí dolů
  • drátěnka – opěrná konstrukce pro jeden řádek výsadby révy, tvořená sloupky a mezi nimi umístěnými dráty
  • predátor – užitečný organizmus živící se škůdci, nahrazuje chemickou ochranu


Zdroj: Kalendář pro vinaře - únor
Zveřejněno dne: 14.3.2016

Kalendář pro vinaře - červen

Slovníček použitých odborných výrazů:

  • čepička – srostlé korunní plátky, při kvetení odpadávají
  • sprchávání – jev, kdy některé kvítky nejsou opylené
  • auxin – fytohormon řídící prodlužovací růst
  • interkostální chloróza – pletiva listové čepele ztrácejí chlorofyl kromě hlavních cévních svazků a jejich bezprostředního okolí, zabarvování do žluta nebo do červena
  • úlet – odborný výraz pro poškození rostlin při aplikaci chemických látek na jiné parcele, často s odlišnou pěstovanou kulturou

Zdroj: Kalendář pro vinaře - červen
Zveřejněno dne: 9.8.2016

Kalendář pro vinaře - únor

Vysoké vedení

Také jste zmiňovala závěsné tvary, co to je?

To je zvláštní kategorie tvarů pro vysoké vedení, kdy kmínek je veden až k vrcholu sloupků tvořících opěrnou konstrukci, takže celá zelená hmota keřů včetně hroznů visí dolů. Příkladem je tvar zvaný jednoduchá záclona, což je krátké kordonové ramínko, na kterém se nařezávají čípky. Složitějším tvarem je dvojitá záclona, někdy označovaná GDC, která na řádku tvoří dvě za sebou visící plochy. Do našich klimatických podmínek se však příliš nehodí. Zvláštním tvarem je vertikálně vedený kordon, mezi vinaři označovaný Vertiko. Jde o svislé rameno, na kterém se nařezávají tři patra se čtyřmi dvouokými čípky. Toto vedení bylo jednu dobu hodně rozšířené, ukázalo se však, že pro velké plochy příliš vhodné není. Hodí se však, jako všechny kordonové tvary, do zahrádek, kde pěstitelé mají dostatek času se mu věnovat.

Zdroj: Kalendář pro vinaře - únor
Zveřejněno dne: 14.3.2016

Kalendář pro vinaře - říjen

Slovníček použitých odborných výrazů:

  • auxin – růstový fytohormon podporující prodlužovací růst letorostů; v době dozrávání by už neměl působit
  • refraktometr – optický přístroj k namátkovému zjišťování cukernatosti, pracuje na principu lomu světla na rozhraní
  • moštoměr – zařízení pro měření obsahu sacharidů v moštu, v podstatě hustoměr se zvláštní stupnicí
  • aromatické látky – organické látky, tvořící především vůni vína, také se mohou podílet na chuti
  • terroir – souhrn lokálních podmínek pro pěstování révy, počínaje podložím, půdou, klimatickými a situačními podmínkami (orientace svahu, poloha na svahu, stíněn aj.)
  • zatížení keře – počet oček ponechaných na keři po řezu, přepočítaný na 1 m2
  • bentonit – speciální jílovitá zemina, určená pro potravinářské účely, která se používá k rychlejšímu odkalování moštů
  • partenogenetická samička – klade neoplodněná vajíčka, nepotřebuje samce k oplodnění
  • borka – povrchová vrstva buněk pletiva, chránící spodnější vrstvy kmínku
  • hálky – výrůstky na rubové straně listů, uvnitř je samička kladoucí vajíčka
  • Pinot noir – francouzský název odrůdy u nás zvané Rulandské modré
  • Roučí modré – staročeský název pro tutéž odrůdu
  • cibéby – bobulky napadené „ušlechtilou“ formou plísně šedé (Botrytis cinerea), vínům v kategorii botrytické výběry dávají zvláštní chuť
  • vína barrique – zvláštní technologie úpravy vín, především červených, která tak získávají chuť po dřevě
  • barvířky – modré odrůdy obsahující antokyanové barvivo nejen ve slupce, ale i v moštu a dužnině
  • scelování vín – smíchávání různých vín (v rámci jedné odrůdy nebo několika odrůd) za určitým účelem, např. použití barvířek pro zvýšení barvy vína nebo spojení dvou či více vín při výrobě známkových vín či při výrobě sektů

Zdroj: Kalendář pro vinaře - říjen
Zveřejněno dne: 23.3.2017

Kalendář pro vinaře - květen

Postřik

A co přímá ochrana?

Přímá ochrana – to znamená zásah vhodným chemickým přípravkem. Samozřejmě existují metody prognózy výskytu padlí révového, používají je hlavně velcí producenti, kteří si nechávají dělat jak prognózy výskytu, tak následné doporučení přípravku. Pro drobné pěstitele, a především pro ty, kteří pěstují běžné evropské odrůdy, by se dalo obecně říci, že v době před kvetením je potřebné provést jeden až dva postřiky přípravkem proti padlí. V současné době je vhodné použít některý z přípravků na bázi síry, např. Sulikol K, Kumulus WG nebo nějaký jiný. Následné opakování chemické ochrany závisí na průběhu počasí a vývoji tohoto patogenu.

I po takovémto ošetření se výskyt houbových onemocnění může opakovat?

Samozřejmě že ano, a za vhodných podmínek také velmi pravděpodobně bude! Ochranou proti chorobám a škůdcům se během vegetace ještě budeme zabývat i v následujících měsících.

Aby chorob a škůdců ubývalo a radosti z pěstování révy přibývalo, vám přejí Hanka Synková a Ludmila Svobodová.

Text: © Hanka Synková a © Ludmila Svobodová

Zdroj: Kalendář pro vinaře - květen
Zveřejněno dne: 30.6.2016

Kalendář pro vinaře - duben

Vylamování

Některé rašící výhony jsou tedy zbytečné. Budeme se jimi „pracovně“ zabývat?

Ovšem. Jakmile výhony trochu poporostou, aby bylo možné je vzít do ruky, budeme ty z rašících výhonů, které nepotřebujeme, odstraňovat vylomením. Této práci se odborně říká: podlom. Je radno jej provádět v době, kdy jsou rašící výhony ještě v bylinném stádiu, tedy měkké, abychom je mohli odstranit rukou. Na kmeni se letorosty ze spících oček odstraňují vždy, s výjimkou toho, když z nich potřebujeme zapěstovat nový kmen, třeba proto, že ten původní je starý, pokroucený a lze na něm nařezat jen minimum oček. Takovýto letorost se pak během roku vyvazuje, a naroste-li dostatečně dlouhý a silný, v následujícím roce se nařeže na výšku požadovaného nového kmene. Starý, nevyužitelný kmen je pak možné vyříznout.

Jinde nežli na kmeni se letorosty neodstraňují?

Záleží na množství času, který k provedení této práce máme. Profesionální pěstitelé obvykle odstraňují letorosty jen na kmíncích, dokonce na to mají speciální stroj, který se příhodně jmenuje ometač kmínků. Tato pozornost se kmínkům věnuje jednak proto, aby výhony z kmene keře nezahušťovaly a také proto, aby bylo možné bezpečně provádět ošetření půdy pod keři s použitím herbicidních přípravků.

A když má někdo vinici spíše pro radost a má na ni dostatek času?

Pak se podlomu může věnovat podrobněji. Především by si měl prohlédnout, kolik letorostů vyrůstá ze zásobního čípku. Pokud byl zimní řez proveden pečlivě, měly by tam být dva. Pokud byl zásobní čípek nařezán na více než dvě očka, měl by se také zde provést podlom. A měly by být ponechány dva spodní výhony. U zásobních čípků je dobré mít na mysli jejich význam: jsou zásobou letorostů pro řez v následujícím roce. Proto by mladé výhony měly být dostatečně dlouhé a přiměřeně silné, aby za rok mohly být k tomuto účelu využity. Pokud by se na čípcích ponechaly tři nebo čtyři výhony, už se zde uplatňuje apikální dominance, čili růstová převaha vrcholu, a nejintenzivněji poroste výhon horní. A my pro uplatnění zásobního čípku pro princip Guyotova řezu potřebujeme, aby i bazální výhony byly dostatečně silné. Jinak by se keře zmlazovaly jen obtížně.

Dále je možné pro lepší provzdušnění keřů odstraňovat i výhony z podoček, pokud jsou jalové. Opět, podobně jako při řezu, však zdůrazňuji, že se má ke každému keři přistupovat individuálně a před odstraněním čehokoli vzít v potaz vitalitu, čili sílu růstu keře.

Říkala jste, že se má vylamovat v době, kdy jsou výhony v bylinném stavu, tedy aby to šlo pouhou rukou...

Ano, to proto, bychom nepoškodili buňky borky, zvláště u starého dřeva. Také z praktického hlediska jde jakákoli práce „za zelena“ mnohem snáze v bylinném stavu, než když už pletiva zdřevnatí. Pracemi „za zelena“ se označují všechny zásahy do keřů v době vegetace. Pokud bychom podlom v bylinném stavu nestihli, bylo by nutné použít nůžky, které borku poraní mnohem více nežli pouhé vylomení. A poraněná borka může být vstupní branou pro různé choroby, například pro dřevokazné houby nebo bakteriální nádorovitost.

Zdroj: Kalendář pro vinaře - duben
Zveřejněno dne: 11.5.2016

Kalendář pro vinaře - květen

Slovníček použitých odborných výrazů:

  • auxin – fytohormon řídící prodlužovací růst
  • klasické pěstování – intenzivní hnojení, preventivní aplikace přípravků na ochranu, předpoklad vysokých výnosů bez ohledu na stav vinice a životní prostředí
  • rezidua postřiků – zbytky účinných látek postřiků, které zůstávají v půdě
  • integrovaná produkce – pěstování s ohledem na životní prostředí, omezené hnojení, ochrana podle signalizace
  • bioprodukce – pěstování za přísných podmínek, bez používání přípravků na ochranu na chemické bázi, velmi limitované hnojení, výsledkem „biovína“
  • interspecifické odrůdy – odrůdy pocházející z křížení mezi různými druhy rodu Vitis, rezistentní nebo tolerantní k houbovým chorobám nebo mrazu
  • sporangiofóry – nosiče sporangií, útvary vyrůstající z podhoubí, na nich se vytvářejí plodnice
  • sporangia – plodnice, nacházejí se na sporangioforech, obsahují spóry
  • spóry – výtrusy (rozmnožovací tělíska pro nepohlavní rozmnožování hub a jiných mikroorganizmů)
  • oospory – silnostěnné spóry schopné přežívat v nepříznivých podmínkách (např. v zimě)
  • zoospory – výtrusy opatřené bičíky k snadnému pohybu
  • nekrotizace – odumírání
  • patogen – biologický původce (vir, houba nebo škůdce), poškozující jiný organizmus

Zdroj: Kalendář pro vinaře - květen
Zveřejněno dne: 30.6.2016

Kalendář pro vinaře - srpen

Škůdci vinné révy

Vida, i plíseň může být k něčemu dobrá! Tokajské víno je přece velmi oblíbené... Ale co škůdci z řad živočichů? Některé druhy škůdců sice pro někoho mají nějaké ty dobré vlastnosti, neboť dokážou zpívat, nicméně nás pěstitele každým rokem potrápí.

Špačci, že? Pěkně si počkají, až hrozny začnou zaměkat a zabarvovat se, a pak hurá na ně. Možností, jak se jim ubránit, je několik. Na velkých výměrách vinic se k jejich zaplašování používají detonátory, které vybuchují v nepravidelných intervalech. Také je možný odstřel špačků, ovšem pouze za přísných podmínek daných legislativou. Musí se zažádat o povolení výjimky ze zákona. Stejně tak je možné je zahánět vyluzováním nepříjemných zvuků, jako je tlučení dvou želez o sebe. Ale kdo by to stihl hlídat celý den, že?

Hrozen po „návštěvě“ hejna špačků:


Majitelé malých výsadeb mají nespornou výhodu v tom, že mohou špačkům mechanicky zabránit v přístupu k hroznům. Prodejny vinařských potřeb nabízejí síťovinu, kterou je možné keře obalit. Je lehká, vzdušná i řídká, takže i přes ni je možné aplikovat poslední postřiky, a také je finančně dostupná. Vypadá jako pytle, ve kterých se prodává cibule. Špačci se do sítě párkrát zamotají a následně dají pokoj. Je až s podivem, jak jsou učenliví. Ke stejnému účelu lze použít i vyřazenou řídkou záclonu. Pro stolní odrůdy, které mají velké atraktivní hrozny, ale není jich na keřích tak mnoho - pokud jsme na to už při řezu mysleli a keře jsme zatížili raději méně - existuje další, avšak trochu pracnější způsob. A to obalovat síťovinou každý hrozen samostatně. Pak není problém sklízet hrozny postupně, jak dozrávají a zároveň špaččím škodám zabránit.

Zdroj: Kalendář pro vinaře - srpen
Zveřejněno dne: 21.12.2016

PŘISPĚJTE NA PROVOZ TOHOTO WEBU


Jakákoliv částka od Vás nám do budoucna pomůže připravit nový a zajímavý obsah.
Uděláte nám velkou radost, když nám pošlete příspěvek na nový obsah.

Číslo účtu je 2901151489/2010

Variabilní symbol: 223327

Za každý příspěvek Vám z celého srdce děkuje tým webu ČeskéNápady.cz.


SiteMAP