Téma: 

kolaudační souhlas

Číslo popisné

Přidělení čísla

Vlastník nemovitosti má za povinnost a na svůj náklad označit budovu určeným číslem a udržovat je v řádném stavu. Číslo by mělo být na budově viditelné. Pokud tedy o číslo nepožádáte, může vám hrozit pokuta.

K žádosti o přidělení popisného nebo evidenčního čísla budete potřebovat kolaudační souhlas a geometrický plán; společně s geometrickým plánem oznámení stavebnímu úřadu o záměru započít s užíváním dokončené stavby, dále potvrzení stavebního úřadu, že uvedené údaje jsou pravdivé; potvrzení stavebního úřadu o rozdělení stavby či změně užívání stavby společně s geometrickým plánem; úplný výpis listu vlastnictví z katastru nemovitostí u staveb, kde nejsou zachovány původní doklady, opět společně s geometrickým plánem.

Přidělování popisných, orientačních nebo evidenčních čísel domů mají zpravidla na starosti příslušné stavební úřady či odbory a oddělení výstavby, v Praze to pak je Magistrát hlavního města Prahy, Odbor občanskosprávních agend, oddělení územní orientace.

Zdroj: Číslo popisné
Zveřejněno dne: 16.2.2017

Co je kolaudace

Kolaudace rodinného domu

Podmínky kolaudace

Abyste splňovali požadavky pro kolaudaci, dnes nazývanou kolaudační souhlas, musí váš dům splňovat všechny technické a bezpečností podmínky. Dům by měl být kompletně připraven k obývání a neměl by především ohrožovat zdraví a život osob v něm později žijících.

Kdy kolaudace probíhá?

Jestliže se stavba blíží k dokončení, podá stavebník písemnou žádost o kolaudaci, kde uvede předpokládaný datum dokončení. Dále by žádost měla obsahovat jméno, číslo stavebního povolení a seznam odchylek od stavebního povolení. Stavební úřad by měl do 30 dnů určit termín kolaudace a všechny dotčené účastníky o tom nejméně 7 dní předem informovat.

Kdo se kolaudace účastní?

Kromě zaměstnance stavebního úřadu se kolaudace účastní vlastník stavby, stavebník, uživatel stavby a majitel pozemku, na kterém je stavba postavena, dále se kolaudačního řízení může účastnit projektant, stavební dozor nebo zhotovitel.

Co budete ke kolaudaci potřebovat?

Předtím než přijde úředník na kontrolu, si zkontrolujte, že vám nechybí žádný z potřebných dokumentů, a to:

  • stavební projekt ověřený stavebním úřadem;
  • geodetické zaměření stavby, včetně vodovodů a kanalizace;
  • doklad o vytyčení stavby;
  • revizní zprávy na elektroinstalace, hromosvod, komín, tlakové zkoušky těsnosti vodovodní instalace, tlakové zkoušky ústředního topení, revize plynových spotřebičů, jsou-li instalovány;
  • měření radonu nebo doklad o použití protiradonové izolace;
  • stavební deník;
  • zpráva o splnění podmínek stavebního povolení;
  • seznam odchylek od původního stavebního povolení, včetně zakreslených změn;
  • atesty použitých stavebních materiálů;
  • protokol o likvidaci odpadů vzniklých při stavbě.

Potřebujete radu?

Není-li vám stále něco úplně jasné, obraťte se buď přímo na stavební úřad, který vám vydal stavební povolení, určitě vám rádi otázku zodpoví, nebo využijte některou z internetových poraden.

Cena kolaudace

Kolaudace vašeho rodinného domu je zdarma, přesto však nákladová položka při kolaudaci nebude nulová. Nějaké výdaje vás při kolaudaci budou stát potřebné revize a zprávy a poté také vklad na katastru nemovitostí. Tak tedy jediný, komu byste za kolaudaci nic platit neměli, je stavební úřad, pokud vám nevyměří pokutu za nedodržení některé z podmínek.

Kolaudační rozhodnutí

Kolaudační rozhodnutí je závěrečná zpráva, kterou vám vydá stavební úřad na základě kolaudačního řízení. Opravňuje vás užívat stavbu k bydlení. V kolaudačním rozhodnutí si stavební úřad může klást podmínky, které je potřeba odstranit. K odstranění nedostatku vám stanoví termín, po tuto dobu již můžete stavbu zpravidla užívat, protože se nejedná o nedostatky ohrožující život ani bezpečí osob. Existuje i možnost, že stavbu budete používat dříve, než vám bude kolaudační rozhodnutí vystaveno, ale jen tehdy, dostanete-li povolení k předčasnému užívání stavby. Toto povolení bývá uděleno ještě před úplným dokončením stavby, ale ani nyní nesmí být ohrožena bezpečnost či zdraví osob. Po získání kolaudačního rozhodnutí jste povinni stavbu zaevidovat na obecním úřadě, kde vám dají číslo popisné, a poté podat žádost na vklad na katastrálním úřadě, aby zapsali novostavbu na parcelu, na níž je postavena.

Zdroj: Co je kolaudace
Zveřejněno dne: 27.2.2016

Co je kolaudace

Kolaudace provozovny

Podmínky kolaudace provozovny

Kolaudace provozovny může být zahájena až po úplném dokončení stavby. Závěrečné kolaudační rozhodnutí bude v tomto případě sloužit jako osvědčení, že je provozovna způsobilá k provozu.

Co budete ke kolaudaci potřebovat?

Ke kolaudaci provozovny budete pravděpodobně potřebovat tyto dokumenty:

  • schválená projektová dokumentace dle skutečného provedení se zakreslenými změnami;
  • doklad o vytyčení stavby;
  • geodetické zaměření skutečného provedení;
  • zpráva stavbyvedoucího o splnění podmínek stavebního povolení;
  • zpráva o revizi elektroinstalace;
  • zpráva o revizi hromosvodů;
  • zpráva o revizi uzemnění;
  • zpráva o revizi elektrického zařízení;
  • protokol o revizi odběrných plynových zařízení;
  • protokol o tlakové zkoušce rozvodů plynu;
  • protokol o tlakové a provozní zkoušce domovního vodovodního potrubí a požárního vodovodu;
  • protokol o tlakové a provozní zkoušce systému ÚT, vody;
  • protokol o těsnosti rozvodů vnitřní kanalizace;
  • protokol o prohlídce komínových těles;
  • protokol o technické kontrole výtahů;
  • zápis o provedené prohlídce a převzetí kanalizačních přípojek splaškové a dešťové vody s povolením záhozu;
  • protokol správce vodovodu o provedené kontrole vodovodní přípojky;
  • protokoly o zkouškách pevnosti betonů;
  • protokol o měření účinnosti protiradonových opatření;
  • doklad o měření intenzity umělého osvětlení;
  • protokol měření hluku v místnostech objektu;
  • atesty stavebních materiálů a prohlášení dodavatelů o použití ověřených materiálů a technologií;
  • osvědčení o způsobilosti svářečů konstrukcí s uvedením čísla průkazu a data poslední zkoušky;
  • stavební deník;
  • protokol o likvidaci odpadů vzniklých při stavbě oprávněnou organizací.

Kolaudační rozhodnutí

Kolaudační rozhodnutí, nebo také závěrečná zpráva, určuje oprávnění k provozu. Provozovna může zahájit takzvaný zkušební provoz ještě před vydáním kolaudačního rozhodnutí, ale jen za souhlasu stavebního úřadu.

Zdroj: Co je kolaudace
Zveřejněno dne: 27.2.2016

Stavba pergoly

Stavební povolení

Nový stavební zákon v tomto mluví velmi jasně: pokud pergola dle § 103 zákona č. 183/2006 Sb. nepřesáhne zastavěnou plochu 25 m² a výšku 5 m, není pro tuto stavbu nutné stavební povolení ani zrychlené řízení v podobě ohlášení stavby. V případě, že pergola splní podmínku stavby, pro kterou není třeba územní souhlas nebo rozhodnutí, platí v tomto případě, že „stavba do 25 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepená nejvýše do hloubky 3 m na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin, nejedná se o jaderné zařízení nebo stavbu pro podnikatelskou činnost, je v souladu s územně plánovací dokumentací, je umisťována v odstupové vzdálenosti od společných hranic pozemků nejméně 2 m, plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci.“

V případě, že některý z bodů není splněn, musíte zažádat o územní souhlas nebo rozhodnutí. Územní souhlas je ošetřen § 96 zákona č. 183/2006 Sb. Tento paragraf obsahuje i výčet dokumentů, které jsou k vydání územního souhlasu potřeba:

  • doklady prokazující vlastnické právo, smlouvu nebo doklad o právu provést stavbu nebo opatření k pozemkům nebo stavbám, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn; tyto doklady se připojují, nelze-li tato práva ověřit v katastru nemovitostí dálkovým přístupem; anebo souhlas podle § 86 odst. 3;
  • souhlasná závazná stanoviska, popřípadě souhlasná rozhodnutí dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě rozhodnutí podle § 169 odst. 3 a 4;
  • stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem;
  • souhlasy osob, které mají vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemkům nebo stavbám na nich a tyto pozemky mají společnou hranici s pozemkem, na kterém má být záměr uskutečněn; souhlas s navrhovaným záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu; souhlas se nevyžaduje v případech stavebních záměrů uvedených v § 103, pokud nejsou umístěny ve vzdálenosti od společných hranic pozemků menší než 2 m;
  • jednoduchý technický popis záměru s příslušnými výkresy.

Ve vyhlášce není rozveden důležitý pojem „příslušné výkresy“, který však rozvádí příloha č. 7 k vyhlášce č. 503/2006 Sb. Jedná se o žádost o územní souhlas, který je třeba vyplnit a odnést na stavební úřad, ale také podrobnější seznam příloh, které jsou spolu s žádostí potřeba. Zde je blíže rozveden i poslední bod vyhlášky týkající se příslušných výkresů. Budete tedy potřebovat:

  • celkovou situaci v měřítku katastrální mapy včetně parcelních čísel, se zakreslením požadovaného záměru, s vyznačením vazeb a účinků na okolí;
  • jednoduchý technický popis záměru (jednoduchá technická zpráva – z jakého materiálu bude pergola, jakou bude mít zastavěnou plochu, v jakých vzdálenostech od sousedních pozemků bude pergola umístěna, typ krytiny, výška pergoly, základní popis technického řešení, například spojení budou řešena tradičními tesařskými spoji a ocelovými spojovacími prostředky a tak dále);
  • půdorys pergoly;
  • pohledy.

Vhodné je před započetím vyřizování všech stanovisek a veškeré dokumentace nejprve konzultovat vše s konkrétním stavebním úřadem, který bude vaši stavbu pergoly řešit. Tam dostanete nejlepší instrukce o tom, co konkrétní stavební úřad a v jaké podobě pro stavbu pergoly požaduje.

Zdroj: Stavba pergoly
Zveřejněno dne: 2.7.2017

Co je kolaudace

Kolaudace při ohlášení stavby

Podmínky kolaudace při ohlášení stavby

Kolaudace jako taková u ohlášené stavby neprobíhá. Vy jako vlastník jste povinen oznámit stavebnímu úřadu alespoň 30 dní předem, že plánujete započít užívání stavby. Stavební úřad by si s vámi na základě vašeho oznámení měl sjednat datum, kdy provede závěrečnou kontrolní prohlídku, na základě které dostanete souhlas stavbu užívat.

Co budete k žádosti o užívání stavby potřebovat?

Než budete žádat o užívání stavby, je potřeba se zastavit na stavebním úřadě a vyzvednout si příslušnou žádost nebo si tuto žádost najít na internetu. K žádosti dále budete muset doložit:

  • geometrický plán ověřený katastrálním úřadem;
  • geodetické zaměření skutečného provedení stavby;
  • průkaz energetické náročnosti budovy;
  • doklady o výsledcích zkoušek a měření všech předepsaných předpisů;
  • atesty a certifikáty použitých materiálů na stavbě;
  • prohlášení stavebníka či zhotovitele, že provedl stavbu dle rozhodnutí stavebního úřadu;
  • dokumentace skutečného provedení se zakreslenými změnami.

Potřebujete radu?

Vyhledejte si poradenskou stránku na internetu nebo kontaktujte místně příslušný katastrální úřad.

Cena kontrolní prohlídky a závěrečného stanoviska

Podání oznámení o užívání stavby i vydání závěrečného rozhodnutí stavebním úřadem jsou zdarma.

Zdroj: Co je kolaudace
Zveřejněno dne: 27.2.2016

Stavba plotu

Stavba plotu na hranici pozemku

Plot je doplňkovou, poměrně jednoduchou stavbou na hranici území různých vlastníků, tedy různých zájmů. Z hlediska stavebně právního je s ní však spojeno mnohem více problémů, než by se na první pohled mohlo zdát. Stavební zákon stanoví jen v hrubých obrysech, jakým způsobem mají postupovat stavební úřady, proto se jejich praxe liší podle místních podmínek, zvyklostí a potřeb. Přitom jsou tyto postupy někde upraveny obecními vyhláškami, jinde nikoliv.

Dříve platilo, že vlastník pozemku odpovídá za postavení plotu po pravé straně při pohledu od veřejné komunikace a tento mu patří. V současné době takové obecné ustanovení neplatí, stavební zákon otázku vlastnictví neřeší. Jsou tedy v zásadě tři možnosti. Buď po vzájemné dohodě mezi sousedy není žádný plot, obvykle to bývá mezi pozemky mimo zástavbu v obci. Mít plot totiž není podle zákona obecnou povinností, nařizován je pouze ve vymezených případech. Druhou možností je, že sousední pozemky odděluje jeden plot. Vlastníkem je pak jeden ze sousedů, nejčastěji ten, který ho postavil, mohou ho však vlastnit společně. V tom případě je důležitá dohoda o jeho údržbě. Spíš absurdní možností jsou dva ploty na téže hranici. Stává se to naštěstí jen výjimečně, když se sousedé nedokážou dohodnout.

Doporučený postup při přípravě výstavby plotu:

  • ověřit si hranice svého pozemku na katastrálním úřadě;
  • zajít za sousedem a seznámit ho se svým záměrem;
  • zjistit podmínky pro výstavbu plotu do ulice – předpisy, zvyklosti;
  • zajít na stavební úřad s dobře ujasněným záměrem – přesné vymezení místa, skica;
  • pracovník úřadu poradí, co všechno je třeba předložit k vydání územního souhlasu podle ustanovení § 96 odst. 1 stavebního zákona (zákon 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu): obvykle technický popis či nákres, souhlas souseda, prostupy přípojek, vyjádření správců dotčených inženýrských sítí a Policie ČR a v některých případech i souhlas památkářů;
  • se sousedem si ujasněte, jak bude vypadat plot směrem na jeho pozemek, zavedená praxe je, že líc plotu (ta hezčí strana) se orientuje k sousedovi;
  • podat žádost o územní souhlas s vyžadovanou dokumentací, kterou nemusí vypracovat k tomu oprávněná osoba;
  • stavební úřad by měl do 30 dnů vydat sdělení o územním souhlasu, po jeho doručení vám vzniká právo začít s realizací plotu;
  • práce je nutné zahájit do 12 měsíců od vydání územního souhlasu, pak ztrácí platnost; nejpozději v tuto chvíli se se sousedem dohodnout o údržbě plotu, především o přístupu na jeho pozemek za tímto účelem, nejlépe písemně.

Zdroj: Stavba plotu
Zveřejněno dne: 23.2.2016

CSV - Český svaz včelařů

Členství

Členství ve svazu je dobrovolné (lze libovolně vstoupit a také vystoupit). Každý uchazeč, který žádá o členství, musí podat písemnou přihlášku, ta je vyhodnocena a uchazeč je přijímán za člena základní organizace. Evidenci členů vedou právě základní organizace. Za člena může být přijat každý občan od věku 10 let, který bydlí na území republiky a souhlasí se stanovami (musí zde být souhlas zákonného zástupce). Může být i členem kroužku, který vzniká třeba při základních školách. Každý člen obdrží členskou legitimaci.

Členství zaniká vystoupením člena, které musí být rovněž písemně podloženo. Dochází k němu například nezaplacením členského příspěvku na daný rok, vyloučením (závažným prohřeškem), úmrtím, zánikem kroužku.

Členové mají právo účastnit se členských schůzí a projednávat otázky činnosti organizace, volit členy, být voleni. Obracet se s dotazy, návrhy, připomínkami a stížnostmi. Odebírat časopis Včelařství, být účastníkem řízení.

Členové jsou povinni podílet se na svazové činnosti, vykonávat funkce, do kterých byli zvoleni nebo jimi byli pověřeni. Včas platit příspěvky, podporovat společenské vztahy, plnit usnesení a rozhodnutí orgánů. Dodržovat zásady svazové a chovatelské činnosti, ochrany a tvorby životního prostředí, opatření při zajišťování a tlumení nemocí. Spolupracovat s funkcionáři svazu a umožnit jim vstup na stanoviště včelstev, zvyšovat svou odbornou včelařskou úroveň.

Zdroj: CSV - Český svaz včelařů
Zveřejněno dne: 14.11.2015

Ochranné pásmo

Ochranná pásma komunikací

Ochranná pásma týkající se ochrany dopravy jsou stanovena v jednotlivých zákonech vydávaných většinou Ministerstvem dopravy.

Ochranné pásmo drah železničních, tramvajových, trolejbusových a lanových je vymezeno svislou plochou vedenou takto:

  • u celostátní a regionální dráhy – 60 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranice obvodu dráhy;
  • u celostátních drah vybudovaných pro rychlost vyšší než 160 km/h – 100 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranice obvodu dráhy;
  • u vlečky – 30 m od osy krajní koleje;
  • u speciální dráhy – 30 m od hranic obvodu dráhy;
  • u tunelů speciální dráhy – 35 m od osy krajní koleje;
  • u lanové dráhy – 10 m od nosného lana, dopravního lana nebo osy krajní koleje;
  • u dráhy tramvajové a trolejbusové 30 m od osy krajní koleje nebo krajního trolejového drátu.

Pro dráhy vedené na pozemních komunikacích a vlečku v zavřeném prostoru provozovny nebo v obvodu přístavu se ochranné pásmo nezřizuje. V ochranném pásmu dráhy lze veškeré stavby zřizovat pouze se souhlasem drážního správního úřadu a za podmínek jím stanovených.

Vymezení ochranných pásem u silnic, dálnic a místních komunikací stanovuje prováděcí vyhláška k zákonu o pozemních komunikacích (silniční zákon) jako území ohraničené svislými plochami vedenými po obou stranách komunikace ve vzdálenosti:

  • 100 m od osy vozovky přilehlého jízdního pásu dálnice a silnice budované jako rychlostní komunikace;
  • 50 m od osy vozovky silnice I. třídy;
  • 25 m od osy vozovky silnice II. třídy a místní komunikace, pokud je budována jako rychlostní komunikace;
  • 20 m od vozovky silnice III. třídy;
  • 15 m od osy vozovky místní komunikace I. a II. třídy.

V silničních ochranných pásmech je zakázáno provádět jakoukoliv stavební činnost, která vyžaduje ohlášení stavebnímu úřadu nebo povolení stavby s výjimkou některých staveb (například úpravy odtokových poměrů, stavby sloužící obraně státu a podobně). O případné výjimky se žádá při územním řízení.

Ochranná pásma zajišťující bezpečnost leteckého provozu jsou stanovována rozhodnutím Státní letecké inspekce v rámci územního řízení pro stavbu pozemního leteckého zařízení. Jinak je třeba žádat o souhlas Státní letecké inspekce i v případě staveb mimo ochranná pásma, pokud jde o:

  • stavby či zařízení vysoké 100 m a více nad terénem;
  • stavby a zařízení vysoké 30 m a více umístěné na přirozených nebo umělých vyvýšeninách, které vyčnívají 100 m a výše nad okolní krajinu zařízení, které mohou rušit funkci leteckých palubních přístrojů a pozemních leteckých zabezpečovacích zařízení.

Zdroj: Ochranné pásmo
Zveřejněno dne: 2.7.2017

Kalendář pro vinaře - září

Sazenice vinné révy

Minule jste nám podrobně vysvětlila, jak založit vinici, jak provést výsadbu a jak se o mladé keře starat. Kde získáme sazenice?

Většina zájemců o výsadbu vinic si sadbu koupí; ti, co chtějí vysazovat větší výměru vinic, si ji raději předem objednají u školkaře. Školkaři, jakožto výrobci sazenic, si musí nejprve zajistit zdravý školkařský materiál, tzn. podnože a rouby příslušných odrůd. Garanty za množství a hlavně kvalitu školkařského materiálu jsou tzv. udržovatelé, většinou šlechtitelé, kteří mají dostatečně velké výsadby jednotlivých odrůd a provádějí na nich negativní selekci. To znamená, že vyřazují keře, u kterých se vyskytnou virová či jiná onemocnění, přenositelná tímto materiálem. Touto činností garantují, že rostlinný materiál, který od nich odchází, je zdravý.

Podnožová réva:

Podnožová réva

Kontroluje to ještě někdo?

Ano, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, zkráceně ÚKZÚZ. Takže školkařům můžeme důvěřovat. Školkaři pak produkují vlastní révové sazenice. Jde o poněkud komplikovaný proces. Nejprve odstraní všechna očka z podnoží a rouby rozstřihají na jednooké části. Pak spojí podnože a rouby – jde tedy o roubování, i když vinaři pro tento krok používají historický výraz: „štěpování“. Je možné to dělat anglickou, čili jazýčkovou kopulací – to je vhodné jen pro malé partie, protože je to časově náročná práce a ještě k tomu se to musí umět. Ve školkách se proto místo nožů používají štěpovací strojky, které nařezávají určitým způsobem, kdy vzniká řez ve tvaru řeckého písmene omega. Ve srovnání s ručními štěpaři jsou štěpovací strojky mnohem výkonnější, a dokonce umí zasouvat rouby do podnoží.

Spojení podnože a roubu štěpovacím strojkem:

Spojení podnože a roubu štěpovacím strojkem

Ať už se provádí štěpování ručně nebo strojově, místo spojení se ihned naparafínuje, aby spoje nevysychaly. „Štěpovance“ (podnože spojené s rouby) se ukládají do beden, ve kterých ve vhodnou dobu následuje proces stratifikace. Tím se rozumí, že štěpovanci jsou po určitou dobu vystaveni vyšším teplotám (okolo 30 °C), aby se začal vytvářet kalus – pletivo, jehož prostřednictvím obě části spolu srostou za zvýšených vlhkostních podmínek. Tvorba kalusu se musí kontrolovat. Později začínají rašit očka na roubech – to je signál pro snížení teploty prostředí. Jakmile se vytvoří kalus po celém obvodu štěpovaného místa, stratifikace je ukončena.

Naparafínované vrcholky roubovanců ve stratifikačních bednách:

Naparafínované vrcholky roubovanců ve stratifikačních bednách

Při stratifikaci tedy obě části srostou. Narostou při ní už i kořeny?

Mohou narůst, ale nemusí. Pokud ano, bývá to jen pár kořínků, které by rostlinu určitě nevyživily. Proto štěpovance čeká ještě jedno vegetační období, které tentokrát stráví v půdě, v révové školce, kde jim pořádné kořeny teprve narostou. Tomuto procesu se říká školkování. Před zaškolkováním do půdy se sazenice vyberou ze stratifikačních beden, pár dní se otužují venku, aby si zvykly na sluníčko. Pak se vysadí na husto v řádcích tak, aby byly uchycené v půdě pouze na bazální části – proto se sázejí do hrůbků potažených černou folií. Ta udržuje vodu v půdě a brání růstu plevelů. Během roku z oček vyraší a narostou výhony, které v druhé polovině vegetace vyzrají. Samozřejmě se musí provádět patřičná ochrana proti chorobám a škůdcům. Na podzim po opadu listů se sazenice vyorají, vytřídí a nasvazkují podle odrůd. Školkaři před prodejem ještě musí přizvat kontrolní orgán, který dá souhlas k prodeji. Tím orgánem je již zmíněný Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), který potvrzuje, že školkař udělal vše pro to, aby sazenice byly zdravé.

Sazenice v révové školce:

Sazenice v révové školce

Zřejmě bude jednodušší a jistější, když si sazenice koupíme?

Určitě ano, protože kde seženete podnože odolné vůči révokazu? Pravda je, že existují další způsoby množení. Připomeňme si, jak to dělali naši předkové: množili révu hřížením tak, jak se dnes mohou množit jahody, nebo jednoduše zastrčili kousek réví do půdy a réva ukázala svou života schopnost a rostla. Jenomže to bylo v dobách před tím, nežli se do Evropy nastěhovala mšička révokaz, která škodí na kořenech evropské révy. Vrátíme se k ní příště.

Jeden způsob, jak révu vlastnoručně efektivně množit, však existuje. Jedná se o přeštěpování na stanovišti. To lze docela dobře dělat i doma na zahradě, stejně jako někteří zahrádkáři přeroubovávají ovocné stromy. Důvody pro přeštěpování na stanovišti mohou být různé: příměsi jiných odrůd, odrůdy příliš vzrůstné, kterým jsme nechali málo pěstební plochy pro jednotlivé keře, jež si tak vzájemně si překážejí. Nebo jsme se stávajícími odrůdami nespokojeni, chtěli bychom pěstovat jiné a zahradu nelze rozšířit.

Nejčastěji používanou metodou přeštěpování na místě a zároveň nejúspěšnější metodou je přeštěpování tvrdého, tedy dřevitého roubu do zeleného výhonu. Rouby se ujímají dobře, kořenový systém je po předchozí odrůdě zapěstovaný a takovéto keře bez problémů plodí.

Jak uchovat tvrdé rouby do doby přeštěpování?

Rouby je nutné odebrat na podzim, když opadne listí a dřevo je dostatečně vyzrálé. Musí to být ale ještě před příchodem mrazů. Sklizené rouby se musí ošetřit nějakým protiplísňovým přípravkem (např. Rovral či Teldor), zabalit do folie, aby nevysychaly, a uložit v chladu. Často se však stane, že jsou rouby i přes ošetření napadeny plísní šedou, protože v obalu je příliš vysoká vzdušná vlhkost. Rouby také mohou vyschnout, protože měly příliš nízkou vzdušnou vlhkost v obalu. Nebo předčasně vyraší, protože teplota na uchování byla vyšší. O uchování roubů se můžeme pokusit, ovšem musíme je často kontrolovat.

U keřů, které chceme přeštěpovat, seřízneme kmen nad místem štěpování, tedy ho značně zkrátíme – potřebujeme ho nahradit novou odrůdou. Ze zbylého starého dřeva kmínku vyraší výhony ze spících oček. Počkáme, až dorostou do potřebné délky tak, aby alespoň dolní část nového zeleného výhonu již nebyla zcela bylinná a tedy nebyla křehká. Z narostlých letorostů vybereme ty přiměřeně silné, aby průměrem zhruba odpovídaly připraveným roubům, které by neměly být o mnoho slabší. Vybrané letorosty seřízneme nízko nad druhým nebo třetím nodem v době, kdy letorost v tomto místě už není podle pohmatu úplně v bylinném stavu. Pomalu se v něm začínají vyvíjet cévní svazky. V tomto místě nařízneme rozštěp a do něho vložíme připravený roub, který do řezu v letorostu mírně zatlačíme. Místo štěpování zavážeme od spodu pod řezem klasickou PE páskou, jaká se používá na roubování růží či ovocných stromů. Vedeme ji přes řez směrem nahoru. Je vhodné páskou pokrýt celý roub a dbát přitom, aby se páska překrývala a místo štěpování nevysychalo. Očko bychom ale měli určitě nechat volné, aby vyrašený výhon měl prostor k růstu. O přeroubovaný mladý výhon se staráme stejně jako o jednoletý výhon na mladé sazenici, včetně zaštípnutí v druhé polovině vegetace, tedy někdy v srpnu. (Viz též osečkování v předchozích dílech v červenci a srpnu). Všechny další výhony ze spících oček, vyrůstající ze starého dřeva, pečlivě odstraňujeme. U slabších keřů takto přeštěpujeme dva nové výhony, u keřů vitálnějších tři. V příštím roce uvolníme pásku a rozhodneme se, který z přeštěpovaných výhonů použijeme na založení nového kmene, a ostatní odstraníme.

Zdroj: Kalendář pro vinaře - září
Zveřejněno dne: 1.2.2017


SiteMAP