Téma: 

látky

Recepty na uzené maso

Nutriční hodnoty

Uzené maso je masný výrobek. Vyrábí se uzením v udírnách. Výroba tohoto masa je jednoduchá. Maso se musí nejprve nasolit buď klasickou solí, sanytrem, nebo dusitanovou směsí, přičemž možnosti nasolení jsou tři: nakládání do láku, suché nasolení a solení injekční stříkačkou. V českých podmínkách se nejčastěji užívá nakládání do láku. Kromě soli (rychlosoli) se do masa vetře či mezi jednotlivé vrstvy vloží různé další ingredience, jako například česnek, cibule, jalovcové bobule, pepř, cukr a podobně. V láku se maso nechá odležet určitou dobu, která je odvislá na použitém způsobu solení. Po tuto dobu je třeba maso průběžně kontrolovat. Takto připravené maso se vkládá do udírny, kde se vyudí.

Způsob průmyslového uzení je odlišný. To má za účel výrobky pouze vybarvit, ochutit a aromatizovat. Na maso se aplikuje takzvaný tekutý udírenský kouř, doba skutečného uzení je pak příliš krátká. Výhoda tohoto uzení spočívá v tom, že takto upravené maso neobsahuje karcinogeny, které při běžném uzení v kouři vznikají. Nevýhodou je odlišná chuť. Po zrušení závazných norem na výrobu potravin počátkem 90. let 20. století začali někteří výrobci za účelem zlevnění masa či většího zisku do uzeného masa injekčně vpravovat vodu s polyfosfáty, což jsou zvýrazňovače chuti spolu s dalšími éčky. Některá uzená masa obsahují pouze 70 % masné části. Dalším způsobem šizení uzeného masa je jeho nastavování práškem ze sušené krve. Proto je dnes průmyslově vyráběné uzené maso velmi rozdílné kvality.

Uzené maso je úplně stejně tučné jako neuzené maso, záleží na tom, co je to za maso. Kuřecí šunka bude mít tuku minimum, naopak anglická slanina, turistické salámy nebo uzená krkovička klidně víc než 50 %. Uzené maso je nezdravé spíš svým vysokým obsahem soli a také možnou přítomností karcinogenních látek, které vznikají špatným vyuzením.

100 g vařeného uzeného masa má energetickou hodnotu 1 004,88 kJ (123,99 kcal) a obsahuje zhruba 15 g bílkovin a 20 g tuku.

Uzené maso často obsahuje velké množství tuku (podle druhu zvířete, ze kterého maso pochází, a podle použité části) a o něco méně bílkovin. Velké množství přidávané soli může být příčinou vysokého krevního tlaku (rizikové pro vznik infarktu myokardu) či zadržování vody v organismu. Solicí směsi často obsahují i další látky, které jsou podezřelé z negativního vlivu na lidské zdraví. Hovoří se o žaludečních vředech, rakovině tlustého střeva a jiných civilizačních chorobách. Při úpravě uzením vzniká množství dalších zdraví škodlivých látek (maso se několik hodin udí zavěšené v kouři). Pokud je to proto možné, uzenému masu se zcela vyhněte. Uzené maso je nevhodné zejména pro děti, starší lidi, pacienty s šetřící dietou nebo pro osoby s ledvinovými obtížemi. Nehodí se ani při redukční dietě. Pokud si uzené maso nedokážete odepřít, vybírejte alespoň méně tučné druhy a s jeho konzumací to nepřehánějte.

Ceny uzeného masa můžete vidět zde.

Zdroj: Recepty na uzené maso
Zveřejněno dne: 2.9.2016

Diskuze: Re: Zesvětlaly listy.

Sežeňte si slepičince a s nimi pak hortenzie pohnojte. Je možné, že deště odplavily dusíkaté látky z půdy a hortenzii proto blednou listy. Slepičince je přirozeně dodají společně s dalšími důležitými prvky především fosforem a draslíkem.

Zdroj: diskuze Zesvětlaly listy.
Odesláno dne: 13.8.2016 uživatelem Zahradník

Domácí výroba silic

Macerace v oleji

Vyluhování vonných látek do vhodného rozpouštědla, jakým je například olej, patří k nejstarším metodám získávání vonných látek. Rostlinné oleje jsou vhodnými nosiči nejen éterických olejů, ale tvoří i základ olejových macerátů. Olejový macerát je výluh rostliny v oleji, do kterého z ní přechází účinné, lipofilní, v olejích rozpustné látky. Tento způsob extrakce se tradičně nazývá macerace. V aromaterapii jsou maceráty jedinečnou a neodmyslitelnou součástí masážních a regeneračních olejů, krémů, balzámů a mastí.

Zdroj: Domácí výroba silic
Zveřejněno dne: 30.7.2014

Diskuze: Re: Kamélie

Příčin může být několik. První z nich je hnojení v době krátkých dnů a slabého světla. Když je krátký den, tak rostlina nestačí spotřebovat všechny látky, které dostává v zálivce a ty se pak hromadí v substrátu a mění jeho vlastnosti, které rostlina neustojí. Další běžnou příčinou, která se projevuje u letněných rostlin, jsou škůdci, kteří během léta nalezou do subsrátu, zakuklí se zde a pak v příhodných podmínkách se probudí a začnou rostlině užírat kořeny nebo listy. Proto doporučuji všechny letněné rostliny několik dní před zazimováním opatřit postřikem přípravkem Actara. Actara je jed, který "naleze" do všech částí rostliny a zůstává v ní po dobu dvou měsíců. Když si pak některý škůdce kousne do takové rostliny, tak hned umírá. Ale nevěšte hlavu, kupte si novou kamélii a tešte se z ní.

Zdroj: diskuze Kamélie
Odesláno dne: 26.1.2016 uživatelem Zahradník

Domácí aviváž

Aromaterapie v prádle

Aromaterapie je umění léčby těla, mysli a ducha pomocí přírodních aromatických látek získaných z rostlin, květin, stromů a bylin. „Aroma“ odkazuje na aromatické látky, které dávají éterickým olejům charakteristickou vůni. „Terapie“ odkazuje na skutečnost, že esenciální oleje byly používány pro léčbu po celá staletí. Aromaterapie je tedy používání éterických olejů pro krásu a péči o tělo a pro léčbu. Aromaterapie je jednou z nejoblíbenějších kosmetických procedur na klinikách a v lázních po celém světě. Aromaterapie se kromě kosmetiky využívá i při praní prádla.

Zdroj: Domácí aviváž
Zveřejněno dne: 19.1.2014

Diskuze: Re: první pomoc fikusu benjamín

U fikusu Benjamin je normální, že v období s krátkými dny začne opadávat listí. Ale je to jen sem tam, rostlina trochu prořídne, ale zůstává vitální. Když to ale začne vypadat jako opelichané koště, tak je zle a musí se to řešit.
Při letnění pokojových rostlin se velmi často stane, že zeminu v květináči během léta osídlí venkovní škůdci, kteří pak užírají kořínky a při jejich přemnožení rostlina chřadne a schazuje listy. V této situaci musí přijít na řadu chemie, která pomůže rostlině zbavit se nechtěných škůdců. Nejlépe se pro tyto účely hodí prostředek s názvem Actara, který své účinné látky rozmístí v celém organismu rostliny od kořenů až po listy a vydrží v ní dva měsíce. Škůdce, který si kousne do některé části takto ošetřené rostliny ihned umírá. Actara se během letnění aplikuje jedenkrát buď postřikem a nebo zálivkou každé 3 měsíce. Při pěstování uvnitř v místnosti stačí jen jedna aplikace na celou dobu. Zkuste tento způsob záchrany a při příštím letnění aplikujte Actaru hned na začátku jako prevenci. Budete překvapen, jak pěkně pak rostliny budou venku prosperovat.

Zdroj: diskuze První pomoc fikusu benjamín
Odesláno dne: 26.1.2017 uživatelem Zahradník

Domácí výroba silic

Bergamotová silice

Bergamot (latinsky Citrus bergamia) je voňavé ovoce o velikosti pomeranče, barvou však podobné citrónu. Genetickým výzkumem dochovaných citrusových kultivarů bylo zjištěno, že bergamot je pravděpodobně kříženec rostlin Citrus limetta a Citrus aurantium. 80 % světové produkce se pěstuje v jižní Kalábrii v Itálii. Bergamot je dále pěstován v jižní Francii a Pobřeží slonoviny pro bergamotový olej a v Antalyi v Turecku na výrobu marmelády. Bergamotové silice jsou základem chutě a vůně čaje druhu Earl Grey. Bergamotová silice se získává z kůry plodů citroníku bergamoty. Bergamotová silice je svěží, povzbudivá, antiseptická. Používání této látky je vhodné při stavech deprese a úzkosti, osvědčuje se i při osvěžujících a uvolňujících masážích.

Zdroj: Domácí výroba silic
Zveřejněno dne: 30.7.2014

Domácí aviváž

Princip změkčování prádla

Účelem přidávání „změkčovadla“ na konci pracího procesu je neutralizovat velmi malé množství detergentů v textilu, a tím zabránit statické elektřině. Během máchacího cyklu praní se detergenty ředí 1.000 až 10.000krát, takže koncentrace detergentů ve vodě z posledního máchání se pohybuje kolem 0,1%–0,01% koncentrace v počáteční době praní. Nejjednodušší způsob, jak tomuto stavu předejít, je neutralizovat pH na hodnotu mezi 6,5 a 7,5 pomocí přidání malého množství kyseliny octové. Pro tkaniny s vysokým obsahem syntetických vláken je nutné přidat malé množství kationtové povrchově aktivní látky, která neutralizuje, čímž zabrání statické elektřině. Někdy změkčovadla obsahují také malé množství parfému, který poskytuje příjemnou vůni.

Zdroj: Domácí aviváž
Zveřejněno dne: 19.1.2014

Jak vymačkat šťávu z cibule

Obsah látek

Cibule je zásobárnou sloučenin se sírou, flavonoidů, vitamínů a minerálů. Látky, které obsahují ve své molekule síru, dodávají cibuli typickou vůni a především léčivé působení. Obsah flavonoidů není v každé cibuli stejný, nejvíc jich najdeme v červené cibuli a nejméně v bílé. Mimořádně důležitý flavonoid je kvercetin. Kvercetin má protizánětlivé i antisklerotické účinky, snižuje krevní tlak a je prospěšný při prevenci srdečněcévních onemocněních, včetně infarktu. Stejné účinky mají i sloučeniny síry. Kvercetin se nerozkládá při zahřívání, takže při vaření cibule přechází do vývaru.

Vláknina obsažená v cibuli na sebe váže škodlivé látky a urychluje jejich vyloučení z těla. Chrání zažívací trakt před ochabnutím a brání pronikání sacharidů do krevního oběhu. Pomáhá proti zácpě a hemoroidům, cukrovce, ateroskleróze a má příznivý vliv na hladinu cholesterolu. Zastavuje růst škodlivých, a dokonce i rakovinotvorných organismů ve střevech.

Cholin obsažený v cibuli pomáhá proti degenerativním změnám jater, protože chrání před ukládáním tuků. Také snižuje hladinu cholesterolu v krvi, zlepšuje stav imunitního systému, zabraňuje ateroskleróze, a dokonce zlepšuje paměť.

Z vitamínů jsou to vitamín A, vitamíny skupiny B, kyselina listová, vitamín C a E. Z minerálů jsou to draslík, sodík, fosfor, hořčík, chrom, mangan, selen, síra, vápník, zinek, železo. Dále cibule obsahuje enzymy, které se podílejí na trávení, na látkově výměně, srážlivosti krve, odstraňování toxických látek a využívání kyslíku.

Zdroj: Jak vymačkat šťávu z cibule
Zveřejněno dne: 30.8.2016

Domácí výroba silic

Silice v rostlinách

Rostliny vytvářejí silice, aby se ochránily před býložravci. Lidé tyto látky už spoustu let využívají při výrobě léčiv. Silice jsou většinou kapalné a bezbarvé, na vzduchu mohou tuhnout a tmavnout. Mívají menší hustotu než voda. Jsou rozpustné v tucích, éteru, alkoholu, chloroformu nebo v benzínu, nemísí se s vodou. Získávají se z rostlinného materiálu extrakcí následovanou obvykle potom destilací s vodní párou, kde se po kondenzaci rozdělí na tuhou fázi – voskovitý stearopren a kapalnou fázi – olejovitý elaopren (například destilací borové pryskyřice vzniklý stearopren se nazývá kalafuna a elaoprenem je podíl známý jako terpentýn).

V současnosti je známo asi 3 000 různých éterických olejů a více než 1 000 látek v nich obsažených. Již určité rostlinné čeledi jsou typické tvorbou silic, patří mezi ně čeledi borovicovité, hluchavkovité, kakostovité, miříkovité, myrtovité, růžovité, vavřinovité a další. Některé složky silic jsou jedovaté: thujon, pulegon, safron, myristicin a další.

Zdroj: Domácí výroba silic
Zveřejněno dne: 30.7.2014

Domácí výroba silic

Silice z borovice

Borovice (latinsky Pinus) je rod rostlin z čeledi borovicovité. Jeho zástupci jsou světlomilné vždyzelené stromy, ojediněle keře, nenáročné na půdu a na vláhu. Některé dorůstají až do výšky 100 metrů. Borovice obecně patří mezi hospodářsky nejdůležitější jehličnaté dřeviny. Především poskytují většinou velmi kvalitní dřevo a velký význam mají i v zahradní architektuře. Dříve borovice sloužily také jako zdroj balzámového oleje (terpentýnu), který se získával takzvaným smolařením. Z něj se extrahovala například kalafuna a terpentýnové silice, užívané jako rozpouštědla k ředění barev nebo v lékařství (inhalace, léčba TBC a podobně). Kůra borovic obsahuje antioxidační látky a vyrábí se z ní například léčivo Pycnogenol. Jehličí některých druhů borovic obsahuje víc vitamínu C než citrón, takže se odvar z něj („čaj z chvojky“) používal v ruských pracovních táborech k léčbě kurdějí. Silice z borovice podporuje vlastní obranyschopnost organismu, působí antibakteriálně, protivirově, celkově posiluje, prokrvuje, pomáhá při nachlazení, dezinfikuje horní cesty dýchací a je vhodná při černém kašli a revmatismu. Používá se do nosních kapek při bronchitidách.

Zdroj: Domácí výroba silic
Zveřejněno dne: 30.7.2014

Nejlepší substrát pro zeleninovou zahradu

Přírodní hnojiva

Chcete-li pěstovat zeleninu bez umělých chemických látek, pak nemáte jinou možnost než použít přírodní hnojiva a přídavné látky jako kompost, hnůj, mulč či kamenný prach. Přírodní hnojiva pro vás navíc budou tou nejlevnější volbou.

Kompost

Kompost je vrstvený odpad trávy, listí, pilin, dřevěných štěpků, který se nejčastěji ukládá mezi betonové bloky nebo vyskládané neošetřené dřevo. Kompost je základem zahradničení.

Hnůj

Hnůj se obvykle používá od hospodářských zvířat a je výborným zdrojem dusíku, což je jedna ze tří hlavních složek hnojiv prodávaných v obchodech, a dalších důležitých půdních živin.

Mulčování

Mulčování je základním prvkem zahradničení, má několik předností a jednou z nich je, že udržuje půdu vlhkou, zmírňuje půdní prostředí, zabraňuje růstu plevele, snižuje hnilobu u ovoce. Mulčování může být prováděno různými přírodními materiály, jako je například tráva, sláma, listí stromů, jehličí nebo kůra, přičemž lze kombinovat několik druhů přírodních odpadů.

Kamenný prach

Zdravá půda by měla obsahovat dostatek fosforu. Dobrým přírodním zdrojem fosforu jsou například vápenné dolomity či další skalní prach obsahující například čedič. Tento skalní prach může být dodáván do kompostu nebo rovnou do zahradní zeminy. Abyste dosáhli nejlepší půdní směsi, použijte skalní prach s velmi malou velikostí částic.

Zdroj: Nejlepší substrát pro zeleninovou zahradu
Zveřejněno dne: 2.10.2013

Draselné mýdlo jako postřik na škůdce

Domácí výroba draselného mýdla jako postřiku

Potřebné ingredience: kokosový olej, destilovaná voda, hydroxid draselný.

Postup: Hydroxid draselný je nebezpečná chemická látka a je třeba postupovat opatrně při jeho používání. První věcí při manipulaci s hydroxidem draselným jsou ochranné pracovní pomůcky. Pokud dojde ke kontaminaci hydroxidem draselným, je třeba postižené místo omýt velkým množstvím vody a poté místo neutralizovat octem (ocet je totiž kyselina, která se používá právě k neutralizaci hydroxidu draselného). Nezbytnou součástí při manipulaci s hydroxidem draselným jsou brýle a rukavice. Prostor, ve kterém budete manipulovat s hydroxidem draselným, musí být dobře větratelný, v daném prostoru by se neměly pohybovat děti a domácí zvířata. Nejlepším prostředím pro manipulaci je tedy venkovní prostor.

Nyní budeme potřebovat váhu, na které budeme odměřovat dávku hydroxidu draselného. Váha by z bezpečnostních důvodů měla být chráněna před chemikálií. Připravíme si větší nádobu, do které odměříme množství chemikálie a zředíme vodou. Okamžitě vznikne exotermní reakce. Z důvodu vdechnutí výparů chemické látky dodržujte bezpečnou vzdálenost od vzniklého roztoku. Pro použití rozmíchání roztoku je dobrá míchačka na vrtačku.

Po dobrém rozmíchání roztoku hydroxidu draselného a vody můžeme do směsi přidávat palmový olej. Je dobré, aby olej měl stejnou teplotu jako připravená směs roztoku. Při přimíchávání palmového oleje do roztoku dochází ke změně konzistence a roztok se mění v gel.

Na postřik proti škůdcům použijeme přibližně dvě stě gramů připraveného draselného mýdla, které nastrouháme do jednoho litru teplé vody a rozmícháme. Po vychladnutí opatrně stříkáme na napadená místa.

Zdroj: Draselné mýdlo jako postřik na škůdce
Zveřejněno dne: 30.7.2014

PŘISPĚJTE NA PROVOZ TOHOTO WEBU


Jakákoliv částka od Vás nám do budoucna pomůže připravit nový a zajímavý obsah.
Uděláte nám velkou radost, když nám pošlete příspěvek na nový obsah.

Číslo účtu je 2901151489/2010

Variabilní symbol: 223327

Za každý příspěvek Vám z celého srdce děkuje celý tým webu ČeskéNápady.cz.


SiteMAP