LEPEK

Nutriční hodnoty

Amarant je zdrojem kvalitních rostlinných bílkovin (obsahuje 14−18 % proteinů, například aminokyselinu lysin, leucin, isoleucin a tryptofan), minerálních látek a vitamínů. Kromě velkého množství hořčíku, vápníku a draslíku obsahuje i železo, měď a zinek.

Stejně jako pseudoobilnina quinoa neobsahuje lepek.

Zdroj: Amarant

Co obsahují těstoviny

Také z nutričního hlediska představují těstoviny výbornou potravinu. Ze 100 g uvařených těstovin (to je zhruba třetina až polovina běžné porce) získáte 125 kcal (525 kJ), z toho pouze 1 g tuků, dále 5 g bílkovin a 25 g sacharidů. Těstoviny jsou velmi dobře stravitelné, ale obsahují mimo jiné gluten (lepek), který vyvolává u pacientů s celiakií zánětlivé onemocnění tenkého střeva. Jinak těstoviny představují ideální zdroj energie nejen pro sportovce, ale i pro běžnou populaci. Nechte se tedy inspirovat našimi recepty. Přejeme vám dobrou chuť!

Zdroj: Recepty na těstoviny

Tradiční chléb - mouka, voda, kvásek, sůl

Když si peču sama, mám přehled, co v chlebu je. Nepoužívám plniva, pojiva, regulátory kyselosti ani starý chléb, jak se to mnohdy děje. Všeobecně používanou pšenici nedávám, je přešlechtěná a nemá (pro dost lidí) dobrý lepek. Základní složkou mého chleba je špalda (nešlechtěný druh pšenice) a žito. Míchám mouku celozrnnou a bílou v různých poměrech.

(Celozrnná je hodnotnější, bílá je pro běžné strávníky přitažlivější.)

Někdy přidávám ještě další mouky (cizrnovou, pohankovou, amarantovou, sójovou...), ty ale v menší míře.

Základem těsta na přípravu chleba je mouka, voda, sůl a kvásek (odborně kvas).

• Mouka - půl kila.
• Voda- 320 ml.
• Dvě lžičky soli.
• Rozkynutý kvásek - několik lžic.
• Pro lepší kynutí lze přidat lžičku cukru.

Zdroj: Domácí chleba z kvásku

Žitný chléb při hubnutí

Celozrnný žitný chléb jednak neobsahuje lepek (asi jen 13 %, ale nelepivého), jednak obsahuje značné množství vlákniny (a to je velmi důležité pro správnou funkci střeva), obsahuje značné množství vitamínů a minerálů, které lidské tělo dnes a denně potřebuje nutně k životu, navíc je téměř bez tuku.

Už samotný přechod z bílého pečiva na celozrnný žitný chléb (a jiné výrobky z celozrnné žitné mouky) způsobí stabilizaci a pravidelnou denní stolici a snížení tělesné hmotnosti.

Samozřejmě je třeba si dát pozor při nákupu žitného pečiva, co vlastně kupujeme. Ne každý žitný chléb je jen ze žita. Naopak, většina žitných chlebů obsahuje značné množství pšeničné mouky, takže je nezbytné pečlivě číst popis výrobku. A pozor také na pečivo zabalené v ochranném obalu – vždy obsahuje chemii pro udržení trvanlivosti. Dávejte tedy přednost čerstvému, nebalenému pečivu.

Zdroj: Žitný chléb

Paralen

Patří mezi nejčastěji používaná antipyretika v České republice, obsahuje účinnou látku paracetamol. Současně působí zmírnění svalových a kloubních bolestí spojených s průběhem virózy. Je vhodný především pro pacienty s trávicími problémy, protože nedráždí žaludek. Neobsahuje laktózu ani lepek a mohou jej užívat i diabetici. Po konzultaci s lékařem jej lze krátkodobě užívat i v těhotenství.

Dávkování a rizika:

• Maximální denní dávka pro dospělé a dospívající nad 15 let je 8 tablet.
• Při dlouhodobé terapii (nad 10 dnů) se nesmí překročit denní dávka 5 tablet.
• Nejvyšší jednotlivá dávka je u osob s tělesnou hmotností nižší než 50 kg 1 tableta, u osob s tělesnou hmotností 50 kg a více 2 tablety.
• Mezi jednotlivými dávkami musí být odstup alespoň 4 hodin.
• Léky s obsahem paracetamolu se nesmí kombinovat s alkoholem – hrozí vážné poškození jater; předávkování paracetamolem může být příčinou akutního selhání jater nebo ledvin.
• Nebezpečí představuje především kombinace léků, kdy si pacient neuvědomí, že různé léky obsahují stejnou účinnou látku.

Zdroj: K čemu je dobrý acylpyrin

Dieta při kopřivce

Léčbou a zároveň prevencí vzniku kopřivky je vyvarování se podnětu, který ji způsobil. Bohužel velmi často není příčina jejího vzniku zřejmá. Během léčby, zvláště pokud se jedná o chronicky se vyskytující kopřivku, je nutná konzultace s dermatologem, který pomůže určit adekvátní léčbu. Ta může obnášet i podávání léků – antihistaminik, kortikoidů, imunosupresiv. Lze provést rozbor krve s cílem nalézt vyvolávající činitel.

Uplatňují se rovněž režimová opatření – eliminace stresu, alkoholu. Na místo, kde se kopřivka objeví, by dále neměly působit žádné nepříjemné fyzikální vlivy (přílišný chlad nebo teplo). Je třeba zvolit vzdušný a volný oděv, který nebude kůži v postiženém místě ještě více dráždit. Na místo výsevu se dají aplikovat krémy, mléka a různé roztoky, které dokážou zmírnit obtěžující svědění.

Kopřivku nejčastěji vyvolávají ořechy, vejce, mořské plody, mléko a sýry. Příčinou mohou být také některé přísady nebo konzervační prostředky. Proto je nutné tyto potraviny eliminovat.

Můžete zkusit přísnou dietu na 3 dny (ne mléčné výrobky, lepek, z ovoce jen banán, případně pečené jablko), zbytek týdne pak mírnější (kysané mléčné výrobky).

Vůbec nejčastější potravinovou alergií v dětském věku, hlavně v tom kojeneckém a batolecím, je v Česku alergie na kravské mléko. Následuje alergie na vaječný bílek, ořechy a pak méně významné alergie na obiloviny, ovoce, zeleninu nebo ryby. V dospělosti se vytrácí alergie na kravské mléko (uvádí se, že až 80 % alergií na kravské mléko vymizí do šesti let věku dítěte) a naopak nabývá na významu alergie na ořechy, ovoce, mořské ryby nebo plody moře.

Pokud je jednoznačně prokázána alergie na konkrétní potravinu, je nejúčinnější léčbou vyřazení takové potraviny z jídelníčku. Zjednodušeně řečeno, pokud vám vadí oříšky, nesmíte jíst nic, co obsahují. Ale pozor, neznamená to, že jen nebudete jíst oříškové pokrmy, zbytky oříšků se mohou skrývat ve výrobcích, ve kterých je vůbec nečekáte. Proto velmi pečlivě studujte informace na obalu. Dosti často se nevyskytuje alergie na celou potravinu, ale jen na její součást, takže se stačí vyhnout této složce (například sezamová nebo maková zrnka na pečivu nebo konzervační látky a potravinářská barviva). Nezbytností je podrobné poučení pacienta a jeho rodiny. V žádném případě nekupujte potraviny, které mají nejasné označení a nelze tedy z obalu zjistit, zda neobsahují dané alergeny.

Většina alergií na potraviny je celoživotní a nevymizí.

Zdroj: Kopřivka

Svět pečení

První poznatky o pečení pocházejí z doby 10 000 let př. n. l. Kváskový chléb byl vynalezen až 6 000 let př. n. l. v Egyptě. Na proces kvašení přišli zřejmě náhodou, když zapomněli těsto delší dobu na slunci a ono jim vykynulo. Chlebu se pak po celá staletí dostávalo náležitých poct a platil za základní potravinu ve všech koutech světa. Bohatí Řekové ho namáčeli v medu a víně. Ve starém Římě měl dokonce politický význam – Caesar rozdával chléb lidu, aby si zajistil jeho přízeň. V českých zemích hrál důležitou roli při korunovaci králů a jeho význam se stavěl nad zlato.

Na našem území se našla nejstarší pec na pečení chleba v Bylanech u Olomouce a její stáří se odhaduje na 6600 až 6800 let. Pro naše předky byla starost o obilná pole a zajištění zásob mouky od nepaměti prioritní záležitostí, jelikož pouze jejich dostatek byl základní podmínkou přežití. Z obilí se pekly placky na rozžhavených kamenech, později po vynálezu pece, a tím pádem využití vysoké teploty a rovnoměrného propečení, vznikaly první bochníky chleba. Obilí z původních, zřejmě planých trav se postupně šlechtilo a pečení procházelo neustálým vývojem.

Slovo pečení, pec, pekárna v nás asociuje chleba. Chléb má pro nás Slovany historicky vžitou hodnotu, společně se solí je od dob starých Slovanů tradicí a symbolem vítání hostů. Obiloviny jsou základem a nezbytnou součástí našeho jídelníčku, těžko si naši kuchyni dokážeme bez chleba a dalšího pečiva představit. Vůni čerstvě upečeného chleba a pečiva miluje snad každý z nás, ovšem nad některými dnešními výtvory by se naše babičky zřejmě hodně podivovaly.

Až do středověku si lidé v Čechách pekli chléb doma a teprve potom přešel tento úkol zcela do rukou pekařů, kteří se stávali váženými měšťany. Ještě v 18. století podléhalo řemeslo přísným předpisům a v případě jejich nedodržení byl například v Praze pekař potápěn v pytli nebo ve velkém koši do Vltavy. V 19. století se pravidla uvolnila a pečení chleba a pečiva se díky postupujícímu technickému rozvoji začalo měnit ve výrobu průmyslového charakteru. Na začátku 20. století vznikaly ve velkoměstech velké moderní pekárny, zatímco na venkově přetrvávala tradiční výroba. Postupem času se otvíraly hlavně rodinné pekárny, které však byly v 50. letech bohužel postupně znárodňovány. V 70. letech bylo postaveno několik krajských a okresních kombinátů, po roce 1989 přichází privatizace, obnovuje se řemeslná výroba, aplikují se nové technologické postupy a sortiment se rychle rozšiřuje.

V současné době každodenní a dlouhodobá konzumace kupovaného pečiva z bílé pšeničné mouky, které bylo kynuté droždím a nikoli kváskem, může mít nepříznivý vliv na zdraví člověka. První problém tkví v nerozloženém, a tedy nestravitelném lepku. V droždí totiž není na rozdíl od kvásku obsažena kyselina mléčná, která pšeničný lepek rozkládá a činí tak chléb stravitelným a bezpečným.

Nerozložený pšeničný lepek zejména při časté konzumaci doslova zalepuje sliznici tenkého střeva a tím nepřímo způsobuje zácpu, nadýmání, akné, zahlenění a záněty, narušuje látkovou výměnu, zanáší krev a vede k rozvoji civilizačních chorob, například k vysokému cholesterolu, cukrovce a obezitě. Druhým důvodem, proč omezovat bílé pšeničné pečivo, je jeho nízká výživová hodnota. S každou bílou houskou polykáte jen prázdné kalorie, které vám nic nepřinesou – tedy kromě přibývání na váze. Bílá necelozrnná mouka totiž obsahuje jen lepek a škrob. Oproti tomu v celozrnné mouce zůstává zachována vláknina, enzymy a malé množství velmi kvalitního rostlinného tuku. Ideální je konzumovat pečivo vyrobené z co nejčerstvější celozrnné mouky, protože jedině v ní najdete maximální obsah všech výživných látek, které se jinak skladováním postupně ztrácejí. Třetí problém spočívá v tom, že se výroba pečiva ze supermarketu už neobejde bez urychlovacích a dalších nevhodných procesů a s tím spojených chemických přísad. Jejich úkolem je kompenzovat přeskočení tradičních postupů, především dlouhé kynutí pomocí kvásku. Žádné pomocné látky nemohou tradiční kroky plnohodnotně nahradit. Bílé pšeničné pečivo s droždím a chemií by však samo o sobě nepředstavovalo zas tak velký problém, pokud bychom ho nekonzumovali každý den. Jenže většina z nás se pečiva nehodlá vzdát. Chléb je často základní součástí naší snídaně, dáváme ho dětem ke svačině a někdy ho máme i k večeři.

Vlastní kvásek postup:

Založení kvásku vám zabere 5 dní. Připravte si větší sklenici (0,7 l) a jakoukoli mouku, nejlépe žitnou (celozrnnou nebo chlebovou). V případě, že máte bezlepkovou dietu, použijte kukuřičnou, pohankovou, případně jáhlovou mouku.

• 1. den: Do sklenice dejte 60 g mouky a přimíchejte 75 ml vlažné vody. Přikryjte utěrkou nebo volně položeným suchým víčkem a nechte při pokojové teplotě stát do druhého dne. Lepší variantou je vložit sklenici s kváskem do pekárny a nastavit kvašení na 24 hodin při teplotě 26–28 °C.
• 2. den: Zamíchejte, přidejte 30 g mouky a 75 ml vlažné vody. Opět zamíchejte. Vznikne řidší těstíčko.
• 3. a 4. den: Zamíchejte, přidejte 30 g mouky a 35 ml vody. Před zakrytím znovu pořádně zamíchejte.
• 5. den: Kvásek je hotový, můžete péct chléb.

Změny ve sklenici zpozorujete až druhý den, objeví se bublinky a jemně nakyslé aroma podobné vůni šampaňského (pokud je cítit po octu nebo acetonu, tento kvásek vyhoďte a začněte znovu). Teprve třetí den začne nabírat na objemu. Nelekejte se, až začne kvásek klesat, jde o přirozený průběh.

Zdroj: Pečení