Téma: 

listy

Nejoblíbenější keře

Keř koka

Rudodřev koka neboli kokainovník pravý je keř nebo strom vysoký až 3 m. Má červenavě hnědou borku (odtud název), prutovité větve jsou porostlé střídavými, podlouhle vejčitými celokrajnými listy s krátkým řapíkem. Listy jsou světle zelené, květy jsou drobné bílé. Plodem je vejčitá peckovice, dlouhá až 8 mm, když je zralá, má oranžově červenou barvu, obsahuje pouze jedno semeno.

Rudodřev pochází z tropické až subtropické Jižní Ameriky. Semenáčky se ve školkách pěstují asi rok, jakmile dosáhnou výšky 30 až 50 cm, vysazují se na pole. První sklizeň listů se provádí u rostlin starých asi rok a půl. U tříletých stromků je možné listy sklízet již třikrát až pětkrát ročně, aniž by se rostliny poškodily. Čerstvě sklízené listy se opatrně suší, nesmí přeschnout. Delším skladováním ztrácejí listy nejen vůni, ale i účinnost. Životnost plantáže je asi 20 let, potom se musí obnovit. Rostlina se může množit řízky, ale obvykle se pěstuje přímo výsevem do školek. Kokainovník pravý má rád slunce i polostín, vlhko, je teplomilný. Vyhovuje mu propustná půda, vyžaduje vysokou vzdušnou vlhkost.

Listy této rostliny obsahují asi 1% alkaloidu kokainu. Kokain je narkotikum, které se v medicíně používá od roku 1884 jako místní anestetikum v zubním a očním lékařství, pro zažívací a nervovou soustavu má účinky tonizující. Je to návyková a nebezpečná droga. V pěstitelských oblastech domorodé obyvatelstvo čerstvé listy žvýká. Pro zvýšení palčivosti k nim někdy přidávají pálené vápno nebo rostlinný popel.

Na těchto fotografiích se můžete podívat, jak vypadají listy květy či plody keře koka.

Zdroj: Nejoblíbenější keře
Zveřejněno dne: 6.9.2015

Diskuze: Re: Zesvětlaly listy.

Sežeňte si slepičince a s nimi pak hortenzie pohnojte. Je možné, že deště odplavily dusíkaté látky z půdy a hortenzii proto blednou listy. Slepičince je přirozeně dodají společně s dalšími důležitými prvky především fosforem a draslíkem.

Zdroj: diskuze Zesvětlaly listy.
Odesláno dne: 13.8.2016 uživatelem Zahradník

Nejoblíbenější keře

Keř vajgélie

Vajgélie se v poslední době velmi často objevuje na našich zahradách, a to pravděpodobně kvůli tomu, že jde o keř nenáročný na pěstování a údržbu. Tento opadavý keř dorůstá asi do dvoumetrové výšky, stejně tak do šířky. Listy vajgélie jsou oválné až podélně vejčité, květy jsou 2 až 4 cm dlouhé trubky různých barev (dle odrůd a kultivarů), objevují se na začátku léta a sporadicky pak opět na konci srpna.

Například kultivar Olympiade má mladé lístky jasně zlatožluté, spodní listy se pak zbarvují do jasně žlutozelené. Květy jsou ostře purpurové. Roste vzpřímeně, vyhovují mu středně živné a mírně vlhké půdy a polostín. Aby keř bohatě kvetl, doporučuje se okamžitě po odkvětu zakrátit nové větve na jednu třetinu až jednu polovinu délky nového výhonu. Kvete vždy na loňském dřevě. Vajgélie je mrazuvzdorná.

Na těchto fotografiích se můžete sami přesvědčit o půvabu keře vajgélie.

Zdroj: Nejoblíbenější keře
Zveřejněno dne: 6.9.2015

Diskuze: růže

prosím o radu. čím ošetřit růže když se kroutěj listy, ale mšice tam nejsou. děkuji

Zdroj: diskuze Růže
Odesláno dne: 14.5.2016 uživatelem vytlačilová

Galgán ozdobný

Listy galgánu ozdobného

Listy galgánu ozdobného jsou celokrajné, podlouhle kopinaté, 30–70 cm dlouhé.

Zdroj: Galgán ozdobný
Zveřejněno dne: 15.2.2015

Diskuze: listy

Před dvěma lety jsem koupila malou rostlinu fikusu elastika se čtyřmi listy. Roste celkem pěkně, přibylo 7 nových listů. Jsou pěkně velké, lesklé, tmavě zelené, ale okraje podél listu se kroutí do spodu. Škůdci na rostlině nejsou. V čem může být chyba? Děkuji za případnou radu.

Zdroj: diskuze Listy
Odesláno dne: 4.8.2015 uživatelem Leny

Galgán ozdobný

Zdravotní účinky galgánu obecného

Listy této byliny se používají v tradiční medicíně, slouží ke snižování tlaku a mají i antidepresivní účinky. Velké zelené listy, malé červené bobule a bílé květy galgánu obsahují antioxidant resveratrol. Dnes se galgán používá v kosmetických výrobcích, ale to je jen část jeho potenciálu. Může se využívat v lékařství a v mnoha dalších sektorech.

Zdroj: Galgán ozdobný
Zveřejněno dne: 15.2.2015

Diskuze: tuje

zajímá mě, zda je dobré vyhrabávat spadené listy tuje od kořenů.

Zdroj: diskuze Tuje
Odesláno dne: 2.5.2016 uživatelem Jana Maršíková

Škumpa

Škumpa lysá

Škumpa lysá (Rhus glabra) se vyznačuje dlouhými lichozpeřenými listy, které mohou dosahovat až půlmetrové délky. Jednotlivé lístky jsou hrubě zubaté až vykrojené, kopinaté. Červená květenství jsou palicovitá, tedy typická pro škumpy. Výška rostliny je 4 až 5 m.

Vícekmínkové opadavé keře nebo menší stromky snadno tvoří kořenové výmladky. Větve jsou lysé, fialovo-nahnědlé. Listy hluboce peřenosečné, lysé, na podzim nádherně červené. Květy zelenavé v hustých vzpřímených latách, objevují se v červenci a srpnu. Plody jsou šarlatově červené. Škumpa lysá miluje živnou, dobře propustnou půdu a slunné stanoviště. Uplatnění nachází nejen jako solitéra v zahradách, ale i ve skupinách v sadových úpravách.

Tato škumpa má poněkud dekorativnější listy než škumpa ocetná. Hodí se na neúrodná místa ke zpevnění svahů do skupin keřů.

Zdroj: Škumpa
Zveřejněno dne: 18.1.2017

Škumpa

Škumpa koželužská

Škumpa koželužská (Rhus coriaria) je 2–5 m vysoký keř s rozkladitými větvemi, jejichž mladé letorosty jsou žlutobíle huňaté. Lichozpeřené listy se skládají z 11–15 vejčitých, pilovitých, na rubu huňatých lístků a mají hlavní řapík ke konci rozšířený v úzká křídla.

Drobné, zelenavé nebo špinavě bílé kvítky jsou směstnány do konečných hustých hroznů. Plody jsou suché peckovice a podobají se čočkovým zrnkům.

Škumpa koželužská má svůj domov v jižní Evropě, zejména ve Španělsku a Řecku, kde roste planě na skalách, ale také se zde pěstuje, protože její listy a mladé větve obsahují mnoho tříslovin. Mladé větvičky a listy se otrhávají a usušené přicházejí do obchodu buď celé, nebo rozdrcené, případně rozemleté na šedozelený prášek, který je výborný k vydělávání kůží. Nejvíce se spotřebuje ve Španělsku, kde takto vydělávají zvláště kůže kozí. Kromě toho škumpou barví také kůže na žluto. Nejlepší produkty ze škumpy se dovážejí ze Sicílie.

Vedle třísloviny poskytuje škumpa koželužská také kyselé plody (baccae sumachi), které se na Východě od dávných dob používaly proti průjmům a dávaly je místo koření do masitých jídel. Tmavě žluté, hedvábně lesklé dřevo ze škumpy používají umělečtí truhláři k vykládání nábytku.

Zdroj: Škumpa
Zveřejněno dne: 18.1.2017

Diskuze: Re: juka

Tohle udělá nízká teplota a změna v pěstebních podmínkách vynesením kytky ven. Někdy se listy jen zbarví, ale když je šok velký, tak listy postupně zaschnou a musí vyrůst nové. S těmito změnami na listech se nic dělat nedá a je třeba počkat, jak se s tím rostlina vypořádá sama.

Zdroj: diskuze Juka
Odesláno dne: 18.5.2014 uživatelem Kamča

Škumpa

Škumpa čínská – polokřídlá

Škumpa polokřídlá (Rhus semialatum Murr.) je keř nebo stromek s velikými lichozpeřenými listy, jejichž hlavní řapík se v hořejší polovině křídlatě rozšiřuje a vejčité pilovité lístky jsou na rubu pokryty plstí. Drobné květy tvoří bohatá latovitá květenství. Plody jsou kulovité, posléze suché, drobné peckovice.

Domovem škumpy polokřídlé je východní Indie, Čína a Japonsko. Na jejích listech tak žijí mšice čínské, které vysávají z listů a řapíků mízu a jsou příčinou toho, že se na těch místech, kde byly listy nabodnuty, vytvoří časem duté, až 7 cm dlouhé tupé rohy a jemnou šedou plstí pokryté hálky neboli galesky, obsahující přes 50 % třísloviny. Tyto hálky se využívají v barvírnách, v koželužství, na výrobu inkoustu i na výrobu taninu, a tak se s nimi obchoduje – říká se jim „čínské duběnky" (gallae chinenses), ve východní Asii je nazývají fuši nebo gobaiši. V čínském lékařství se hálky využívaly i jako prostředek proti průjmům.

Zdroj: Škumpa
Zveřejněno dne: 18.1.2017

Diskuze: Černání ořechů

Dobrý den.Mám velký problém s ořešákem,listy v pořádku plody na stromě černé.Děkuji za radu.

Zdroj: diskuze Černání ořechů
Odesláno dne: 15.9.2016 uživatelem Zdeněk

Modřenec

Modřenec

Modřenec je vytrvalá rostlina, která roste z cibuloviny a patří do čeledi liliovitých. Kvete modrými hrozny květů na neolistěném stvolu. Výška rostliny se pohybuje od 10 do 30 cm.

Pochází ze Středozemí, některé druhy jsou původní v Turecku. U nás se nejčastěji pěstuje modřenec hroznatý, který se v našich podmínkách dobře rozrůstá, a modřenec širokolistý se štíhlými hrozny a s bílým okrajem květů. Existují už i odrůdy s květem růžovým, fialovým nebo bílým. Květy slabě voní.

Rostlina tvoří přízemní růžici. Listy jsou dlouze eliptické, lysé, lesklé, čárkovité a trávovité s barvou tmavě zelenou. Květy jsou kulovité a rostou v hustém hroznu. Plodem je šištice.

Nejlépe se rostlině daří na suchých místech, ve výživné, hlinité, vápenité půdě. V dobrých podmínkách se snadno rozrůstá. Hezká je v trávníku, v trvalkovém záhoně nebo pod keři. Je vhodné modřenec vysadit k trvalkám, které svými listy zakryjí po odkvětu modřenců jejich nevzhledné žloutnoucí listy. Také trávník bychom měli posekat až po úplném uvadnutí listů.

Modřenec je nenáročná rostlina. Cibule modřence sázíme na podzim do hloubky asi 10 cm (dvojnásobek velikosti cibule). Některé odrůdy vytvoří už na podzim úzké delší listy. Zvláštní ochranu na zimu nevyžaduje. Vykvete v únoru až dubnu, podle druhu. Listy po odkvětu neodstraňujeme, až po jejich úplném zežloutnutí, když se zásobní látky přesunuly do cibule.

Množíme jarním výsevem do nádob umístěných ve studeném pařeništi nebo dělením dceřiných cibulek během letního období. Ty vysazujeme začátkem podzimu do hloubky 6 až 8 cm.

Modřence jsou poměrně životaschopné a mívají sklon k plevelnatění. Nedivme se proto, když je zjara objevíme na trávníku či v neobdělávaných partiích zahrady.

Zdroj: Modřenec
Zveřejněno dne: 2.9.2016

Diskuze: sklizeň a sušení

Prosím o sdělení co se používá ze sklizené saturejky.Zda se používají jen listy nebo i nať. Děkuji

Zdroj: diskuze Sklizeň a sušení
Odesláno dne: 19.5.2014 uživatelem Jarmila

Škumpa

Škumpa zákeřná

Škumpa zákeřná (Rhus toxicodendron) je keř vysoký nanejvýš 1,5 m, s podzemními výběžky. Vystoupavé nebo poléhavé větve mají v mládí zelenou kůru, později hnědou s četnými čočinkami. Střídavé řapíkaté listy jsou trojčetné s vejčitými až podlouhlými celokrajnými lístky, na rubu hustě chlupatými.

Velmi drobné květy jsou jednopohlavné a řidčeji oboupohlavné, rostliny jsou nedokonale dvoudomé. Bělavě zelené koruny svojí délkou o málo přesahují kalich. Tento druh kvete v květnu a červnu. Plod je téměř kulovitá žlutá až žlutavě bílá peckovice.

Škumpa zákeřná pochází ze Severní Ameriky, u nás se pěstuje v zahrádkách a parcích, občas zplaňuje. Vyhovují jí suchá a kamenitá stanoviště. Tento okrasný keř obsahuje ve všech částech nažloutlou, prudce jedovatou mléčnou šťávu s pryskyřičným olejem (urushiol neboli labinol), s tříslovinami, glykosidy a jinými. Na pokožce způsobují účinné látky puchýře a při styku s listy, při přesazování, ošetřování a podobně je nezbytná zvýšená opatrnost. Otravy po požití byly pozorovány u člověka i u domácích zvířat. Zajíci, kteří v zimě okusují kůru, údajně na místě umírají. U citlivých lidí se dostavují závratě a nevolnosti již při dýchání výparů v blízkosti keře. Listy se dříve používaly při onemocněních kožních, nervových, revmatických a jiných.

Zdroj: Škumpa
Zveřejněno dne: 18.1.2017

Diskuze: Zesvětlaly listy.

Dobrý den.
Na jaře jsem koupila modrou hortenzii která byla rozkvetlá. Na zahrádce jí květy namrzly tak jsem jí květy ostříhala. Začala obrůstat přihnojovala jsem jí hlinitým speciálním hnojivem pro modré hortenzie dvakrát měsíčně.Nyní jí listy zesvětlaly, tak se ptám jestli je to nějaký problém po případě jak ho řešit.Předem Všem děkuji za přidaný komentář.

Appeltová Magdalena.

Zdroj: diskuze Zesvětlaly listy.
Odesláno dne: 13.8.2016 uživatelem Magdalena

Kosatec

Kosatec trávolistý

Kosatec trávolistý se vyskytuje v České republice vzácně na jižní a jihovýchodní Moravě. V národní přírodní rezervaci Porážky roste na sušších prosvětlených loukách. Rostlina dorůstá do výšky 30 cm.

Centrum areálu se nachází v panonské oblasti střední Evropy, zasahuje do severovýchodní Itálie, ojediněle v jižní Francii a severním Španělsku, na východě zasahuje po Kavkaz. U nás vzácně na jižní a jihovýchodní Moravě, v Čechách jeho výskyt patrně není původní, ale zplanělý.

Jde o vytrvalou trsnatou bylinu s krátkým oddenkem, je cca 20–30 cm vysoká, s čárkovitými listy (v nekvetoucím stavu je snadno přehlédnutelná, zaměnitelná) a velice příjemně vonícími modrými až modrofialovými květy s bílými žilkami, které jsou často skryté mezi listy (květonosná lodyha je totiž kratší). Plodem je tobolka. Tento kosatec roste na křovinatých stráních a pastvinách, ve světlých lesích, stanoviště jsou vždy spíše vlhčí, i když v létě vysychavá. Kvete od května do června.

Kosatec trávovitý patří k silně ohroženým druhů naší květeny a ve stejné kategorii je chráněn i podle zákona.

Zdroj: Kosatec
Zveřejněno dne: 12.1.2016

Diskuze: Re: listy

Kroucení listů od okrajů do spodu může způsobit přemíra zálivky, špatná zemina, malý květináč, nevhodné hnojivo nebo jeho přemíra.

Zdroj: diskuze Listy
Odesláno dne: 4.8.2015 uživatelem Zahradník

PŘISPĚJTE NA PROVOZ TOHOTO WEBU


Jakákoliv částka od Vás nám do budoucna pomůže připravit nový a zajímavý obsah.
Uděláte nám velkou radost, když nám pošlete příspěvek na nový obsah.

Číslo účtu je 2901151489/2010

Variabilní symbol: 223327

Za každý příspěvek Vám z celého srdce děkuje celý tým webu ČeskéNápady.cz.


Sitemap | RSS