Téma: 

majoránka

Provensálské koření

Z čeho se skládá provensálská směs

Rozmarýn

Rozmarýn lékařský pochází ze Středomoří, ale byl nejspíš známý již ve starém Egyptě. Je to bylinka mnoha možností – hezky voní a vypadá, lze ji tedy využít jako dekorativní rostlinku, ale zároveň má mnoho vlastností, které se uplatní v kuchyni, v bylinkářství i v kosmetice.

Význam rozmarýnu v provensálském koření je, že má dezinfekční a antiseptické účinky, povzbuzuje oběhový systém, zlepšuje prokrvení všech částí těla včetně mozku, čímž posiluje paměť a soustředění, uklidňuje a mírní nervové vyčerpání.

Bazalka

Bazalka pravá je jednoletá bylina, která patří do čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae), přičemž existuje asi 60 druhů. Původně pochází z tropů Afriky a Asie. Dorůstá do výšky 15 až 60 cm, sklízí se v období dubna až října, ale nejlepší je listy sklízet před rozkvětem, neboť po odkvětu jsou listy tuhé a trpké. Kvete v období července až září. Bazalka je velmi aromatická jednoletá bylina, která je díky svému všestrannému použití velmi oblíbená. Můžete ji používat v kuchyni, léčitelství anebo jen tak na okrasu.

Význam bazalky v provensálském koření je ten, že podporuje chuť k jídlu, má zklidňující účinky, snižuje hladinu glykémie. Kromě výborné chuti obsahuje bazalka také vitamíny, minerální látky a ostatní bioaktivní látky.

Tymián

Tymián patří mezi rostliny z čeledi hluchavkovité. Jeho název pochází z řeckého slova thymos, což znamená odvaha, síla, mužnost, případně kouřová oběť, kouření, či lidská duše. Starověcí Egypťané používali silici tymiánu k balzamování svých zesnulých. V Aténách ho pěstovali Řekové, kteří tvrdili, že tymián jim dodává sílu a osvěžení. Zároveň tymián využívali jako obětní bylinu do kadidel, která nepřetržitě hořela na oltářích chrámů. Římští vojáci si z něj připravovali koupel proto, aby získali odvahu a získali sílu. Významný římský básník Vergilius píše o tymiánu jako „o prostředku prodlužující trvanlivost masa“. Ve středověku se připravovali z tymiánu velmi lahodné omáčky, do jednotlivých pokrmů se přidával podrcený spolu se solí. Zároveň ho v tomto období považovali lidé za magickou rostlinu, a tak ji přidávali do kadidel a připravovali z ní posilující a povzbuzující nápoje. Dokonce věřili, že zažene noční můry a pomůže lidem spatřit a poznat skřítky. V tomto období nosili tymián na svých svršcích vysoce postavené ženy, které jím obdarovávali rytíře odcházející na křižácké výpravy.

Význam tymiánu v provensálském koření je ten, že je přírodním antibiotikem.

Majoránka

Majoránka zahradní je vytrvalá keřovitá rostlina až 20 cm vysoká, která kvete od července do září. Vyžaduje lehčí záhřevnou a vápnitou půdu, dostatek živin a vláhy. Semena vyséváme brzy na jaře a mladé rostlinky vysazujeme na záhon, až když nehrozí mrazíky. Alespoň pár rostlinek majoránky by nemělo chybět ani na sebemenší kořenové zahrádce. Majoránce se dobře daří i v předokenní bylinkové zahrádce.

Význam majoránky v provensálském koření je ten, že působí příznivě proti nadýmání, nechutenství, je prevencí před průjmy a nachlazením.

Estragon

Správný botanický název estragonu je pelyněk kozalec nebo pelyněk estragon. Tato rostlina patří do čeledi hvězdnicovitých. Na příznivých stanovištích dosahuje výšky asi 150 cm. Její listy jsou svěže zelené, celokrajné, úzké a dlouze zašpičatělé s velmi krátkým řapíkem a jemně ochmýřené. Tvar listu připomíná list travin. Květem je velmi nenápadný úbor zelenožluté barvy. Množství aromatických látek v estragonu se úzce váže na oslunění jeho stanoviště. Čím slunnější místo, tím více silic v nati a listech. Semenem estragonu je drobná nažka. Estragon lze pěstovat ve dvou formách, ruský estragon je méně choulostivá robustní rostlina, která ovšem není oproti druhé formě, takzvanému francouzskému neboli německému estragonu, tak jemně aromatická. Francouzskému estragonu se u nás ale také daří. Je třeba jej předpěstovat ve skleníku nebo v místnosti a dále se pěstuje pouze jako letnička.

Význam estrogenu v provensálském koření je ten, že této směsi dodává sladce nahořklou, štiplavou chuť a kořenitou vůni, připomínající lékořici.

Levandule

Vzhledem ke své vůni a půvabným květům se levandule lékařská často pěstuje na zahrádkách spolu s alpínkami. Květy mají barvu modrou, fialovou, růžovou nebo bílou. Rostlina vyžaduje slunné stanoviště a lehkou, suchou a na vápník bohatou půdu. Množí se semeny, řízky nebo dělením starších trsů. Je to vytrvalý polokeř, bohatě větvený, až 60 cm vysoký. V chladnějších zimách snadno vymrzá, a proto je lépe ji na zimu chránit zakrytím. Předtím však odkvetlé větve krátce sestřihneme, aby na jaře opět silně vyrašily. Květy levandule jsou ke kořenění příliš voňavé.

Význam levandule v provensálském koření je ten, že sušené listy jsou nahořklé a chutnají silně kořenitě, což podtrhuje chuť provensálského koření.

Saturejka

Saturejka zahradní je jednoletá bylina, vysoká až 30 cm, s lodyhou na spodu dřevnatící a keřovitě rozvětvenou. Kvete od července do zámrazu. Je velmi vhodná k pěstování na kořeninových a bylinkových zahrádkách. Množí se semeny, které vyséváme brzy na jaře přímo do volné půdy. Sklízejí se nezdřevnatělé části kvetoucí natě a suší se.

Význam saturejky v provensálském koření je ten, že je jemně aromatická a působí proti nadýmání a preventivně proti průjmům.

Dobromysl

Dobromysl můžeme pěstovat i na zahrádce nebo na balkoně. Je ideální rostlinou na skalku – nízké odrůdy velmi brzy vytvoří hustý kobereček, který se v létě obalí drobnými, tmavě růžovými květy. Množí se snadno dělením. Dobromysl obecná neboli oregano je nejen výtečnou kořenovou zeleninou, ale pro svůj vzhled i oblíbenou okrasnou trvalkou pěstovanou často na zahrádkách, kde vytváří bohatě kvetoucí solitéry. Vyšší druhy jsou vysoké až 50 cm. Nejlépe se jí daří na suchém a vápnitém podkladě, jinak je zcela nenáročná. Snadno se pěstuje ze semen vysévaných brzy na jaře nebo dělením starších trsů.

Význam dobromyslu v provensálském koření je ten, že podporuje trávení.

Zdroj: Provensálské koření
Zveřejněno dne: 26.9.2015

Čevabčiči

Srbské čevapčiči

Ingredience: 1/2 kg mletého masa, 1 vejce, 1 cibule, 2 stroužky česneku, strouhanka, vegeta, majoránka, sůl, olej

Technologický postup: Cibuli a česnek oloupeme a pokrájíme na jemné kousky. Maso důkladně promícháme s vejcem, cibulí a česnekem, dochutíme vegetou, solí a majoránkou. Směs na čevabčiči zahustíme podle potřeby strouhankou a tvoříme válečky, které smažíme na rozpáleném oleji. Podáváme s vařenými brambory.

Zdroj: Čevabčiči
Zveřejněno dne: 16.2.2016

Česnečka recepty

Jednoduchá česnečka

Suroviny:

  • 2 velké brambory
  • 2 cibule
  • 3 stroužky česneku
  • asi 1 l vody
  • majoránka, pepř, sůl
  • ½ kostky bujónu

Postup:

Vodu přivedeme k varu, vhodíme do ní na kostičky nakrájené brambory, přidáme bujón a vaříme asi 10 minut. Mezitím si na kolečka nakrájíme cibuli a osmahneme ji na trošce másla. Když se brambory uvaří, odstavíme hrnec z plotny, přidáme rozmačkaný česnek, osmahnutou cibuli a koření. Podáváme s čerstvým chlebem nebo krutony.

Zdroj: Česnečka recepty
Zveřejněno dne: 20.3.2014

Česnečka recepty

Česnečka bez bujonu

Suroviny:

  • 1,5 litru hovězího vývaru
  • 1 cibule
  • 1 česnek
  • 1 mrkev
  • 1 petržel
  • ¼ bulvy malého celeru
  • 3 brambory
  • 1 lžíce sádla
  • majoránka
  • nasekané listy petržele
  • sůl
  • pepř

Postup:

Nejprve osmahneme cibulku na sádle. Pak přidáme na kostičky nakrájenou mrkev, celer a petržel a smažíme dál. Asi po 5 minutách přidáme brambory a vše zalijeme vývarem. Necháme zhruba 10 minut mírně vařit. Přidáme prolisovaný česnek, majoránku a petržel a necháme ještě chvilku povařit. Na závěr česnečku dochutíme solí a pepřem. Servírujte s krutony.

Zdroj: Česnečka recepty
Zveřejněno dne: 20.3.2014

Česnečka recepty

Loštická česnečka

Suroviny:

  • 150 g prorostlé slaniny, nakrájené na kostičky
  • 3 cibule, nakrájené na kolečka
  • 3 větší brambory
  • 1 lžička kmínu
  • sůl
  • 6–10 stroužků česneku, podle chuti
  • pepř
  • majoránka
  • 300 g olomouckých tvarůžků, nakrájených na kousky

Postup:

Ve větším hrnci necháme vypéct slaninu, pak přidáme kolečka cibule, osmahneme je dozlatova a zalijeme asi 1,5 l vody. Přidáme kmín, symbolicky osolíme a vaříme, než budou brambory měkké. Polévku poté dochutíme pepřem, prolisovanými stroužky česneku a majoránkou. Tvarůžky rozdělíme do misek, přelijeme vroucí polévkou a ihned podáváme.

Zdroj: Česnečka recepty
Zveřejněno dne: 20.3.2014

Cuketové bramboráky

Cuketové bramboráky bez brambor

Ingredience: 500 g cukety, 1 vejce, mléko, mouka, olej na smažení, sůl, majoránka

Technologický postup: Cuketu nastrouháme nahrubo. Dáme do misky a přidáme vejce, mouku, mléko a majoránku, kterou protřeme v dlaních, aby byla více aromatická. Podle chuti přidáme sůl. Mléko a mouku přidáváme podle potřeby tak, aby nám vzniklo těsto jako na bramboráky. Na rozpáleném oleji poté smažíme placky. Usmažené cuketové bramboráky pokládáme na ubrousky, které vsáknou přebytečný tuk. Cuketové bramboráky podáváme podle chuti.

Zdroj: Cuketové bramboráky
Zveřejněno dne: 3.2.2016

Kapustové karbanátky

Kapustové karbanátky vegetariánské

Suroviny:

  • 1 kapusta
  • 2 vejce
  • 1 balíček sójového masa
  • 1 cibule
  • 2 stroužky česneku
  • majoránka
  • sůl, pepř
  • strouhanka

Postup:

Kapustu uvaříme v osolené vodě asi 15 minut, necháme okapat. Sójové maso si připravíme podle návodu na obalu. Kapustu společně s vyždímaným sójovým masem umeleme. K mleté směsi přidáme nadrobno nakrájenou cibuli, prolisovaný česnek, vejce, majoránku, sůl a pepř. Strouhanku přisypeme dle potřeby a vše dobře promícháme. Vytvarované karbanátky obalujeme ve strouhance a smažíme na oleji do zlatova z obou stran. Podáváme nejlépe s bramborovou kaší.

Zdroj: Kapustové karbanátky
Zveřejněno dne: 2.11.2014

Čočková polévka

Čočková polévka pro děti

Ingredience: 200 g čočky, 2 brambory, 1 mrkev, ¼ celeru, 1 cibule, 2 lžíce másla, 4 lžíce hladké mouky, 1 stroužek česneku, majoránka, sůl

Technologický postup: Nejlépe přes noc namočenou čočku dáme vařit v nové vodě a asi po půlhodině přidáme na kostičky nakrájené brambory, nahrubo nastrouhaný celer a prolisovaný česnek. Mezitím najemno nakrájíme cibuli, osmahneme ji na másle, přidáme mouku a připravíme světlou jíšku. Tu zalijeme vodou, dobře povaříme, přidáme uvařenou čočku a zeleninu i s vodou, ve které jsme ji vařili. Dochutíme majoránkou a solí.

Zdroj: Čočková polévka
Zveřejněno dne: 2.5.2016

Česnečka recepty

Česnečka od Pohlreicha – dobrá na kocovinu

Suroviny:

  • 1 litr vody
  • ½ rajského protlaku
  • masox
  • 1 vejce
  • 1 lžička sladké chilli omáčky
  • drcený kmín
  • pepř
  • majoránka
  • 5 stroužků česneku

Postup:

Do vroucí vody přidáme půl protlaku, masox (dle chuti), pepř, drcený kmín, majoránku a sladkou chilli omáčku. Vejce lehce rozmícháme ve sklenici a postupně zašleháváme do vroucí polévky. Nakonec přidáme prolisovaný česnek. Kdo má rád silnější česnečku, tak si může prolisovat jeden stroužek česneku přímo na talíř a zalít hotovou česnečkou. Nejlepší je český česnek, který má sílu.

Zdroj: Česnečka recepty
Zveřejněno dne: 20.3.2014

Kuchařka na bylinkové máslo

Složení bylinkového másla

Jak sám název napovídá, jednou z hlavních surovin je povolené máslo, toho ostatního už – pokud jde o množství – nebude v takové míře, ale rozhodně nejde o ingredience méně důležité. V bylinkovém másle by nemělo chybět alespoň několik druhů bylinek, například pažitka, petrželová nať, libeček, kerblík, bazalka, oregano, majoránka, paprika, medvědí česnek či saturejka, a dochucené by mělo být česnekem a solí. Pokud si netroufáte vybrat si určité bylinky nebo se vám do toho nechce pouštět, můžete si zakoupit již hotovou směs pro přípravu bylinkového másla.

Zdroj: Kuchařka na bylinkové máslo
Zveřejněno dne: 4.11.2015

Kapustové karbanátky

Kapustové karbanátky bez masa

Suroviny:

  • 1 kapusta
  • 100 ml mléka
  • 1 houska
  • 1 vejce
  • 1 cibule
  • sůl, pepř
  • majoránka
  • strouhanka

Postup:

Kapustu nakrájíme na kousky a uvaříme ve slané vodě asi 10 minut. Po uvaření scedíme a necháme okapat. Do mísy si dáme namočenou housku v mléce, připravenou kapustu, vejce, nadrobno nakrájenou cibuli. Podle chuti okořeníme solí, pepřem a majoránkou. Přidáme strouhanku, aby se nám směs dobře spojila, a zamícháme. Vytvarované karbanátky obalujeme ve strouhance a smažíme zvolna na oleji. Podáváme s brambory, bramborovou kaší nebo chlebem.

Zdroj: Kapustové karbanátky
Zveřejněno dne: 2.11.2014

PŘISPĚJTE NA PROVOZ TOHOTO WEBU


Jakákoliv částka od Vás nám do budoucna pomůže připravit nový a zajímavý obsah.
Uděláte nám velkou radost, když nám pošlete příspěvek na nový obsah.

Číslo účtu je 2901151489/2010

Variabilní symbol: 223327

Za každý příspěvek Vám z celého srdce děkuje celý tým webu ČeskéNápady.cz.


SiteMAP