Téma: 

matka

Zábrana rojení

Jak zabránit rojení včel

Včelař velmi úzkostlivě hlídá úly, aby mu roj neulétl. Pokud roj ulétne, je ochoten udělat všechno, aby jej získal zpět a založil tak další včelstvo. Roj včel se může usadit někde na zahradě, ale může odlétnout a usadit se na stromě.

V době rojení je tedy nutné kontrolovat včely v úlech v krátkých intervalech mezi šesti až devíti dny. Pokud včely kladou méně vajíček a narážejí nové matečníkové misky, je to příznak rojení. Pokud toto zjistíme, musíme okamžitě rozšířit prostor úlu tak, že přidáme mezistěny a prázdné plásty – souše. U nástavkových úlů to není problém, protože je možné přidat celý nástavek s výbavou. Přitom je dobré odstranit vystavěné začínající matečníky a kaši z nich zužitkovat. Také je možné odebrat ze včelstva plodové plásty s mladými včelami jako oddělek a tím vytvořit malé odrojení. Záleží ale na síle původního včelstva.

Včely, kterým dáme dostatek práce, budou mít na starost něco jiného než jen myslet na rojení. Je proto zapotřebí včas odtáčet med anebo alespoň přidávat nástavky k vystavění a zanesení sladinou.

Zvláště před letním slunovratem čekat s přidáním nástavku až do chvíle, než se včely vyvěsí do podmetu, není vhodné. Úlový prostor je lepší rozšiřovat s předstihem, spodní nástavek by měl sloužit jen jako rezerva pro nárazovou snůšku – včely by se na dno neměly příliš dostat.

Trubci, a zejména trubčí plod, odčerpávají včelám krmnou kašičku, jejíž přebytek mezi včelami působí jako jeden ze stimulů rojení. Proto je vhodné včelám dávat kromě rámků s mezistěnami i stavební rámky, tedy prázdné. Včely v nich vystaví takové dílo, jaké zrovna budou potřebovat. Bude-li jich v úlu jen pár, budou nejspíš plné trubčiny. Při vyšším počtu stavebních rámků včely budou stavět také čistě dělničí dílo anebo různé mezistupně.

Silná včelstva v prostorném úlu s dostatečným větráním přicházejí do rojové nálady poměrně zřídka, spíše mají tendenci k výměně matek. To se stává zvláště v prvních letech po osazení prostorných úlů. Když však přesto objevíme rojové matečníky – to zjistíme snadno pohledem na spodní loučky horního plodového nástavku – nezbývá než likvidovat rojovou náladu pomocí přeletáku. Mateřák odsuneme stranou a na jeho místo postavíme nový úl se třemi nástavky vybavenými soušemi. Doprostřed druhého nástavku dáme plást z mateřáku s živenými matečníky a přisypeme včely z dalších 3–5 plástů. Tyto plásty dobře prohlédneme, abychom snad nesmetli i matku. Nejsou-li v převěšeném plástu zásoby, přidáme ještě 1–2 plásty s medem. Do přeletáku se vrátí všechny orientované včely. Protože nemá téměř žádný plod a je schopen alespoň částečně využít snůšky. Po 4 dnech mateřák prohlédneme. a jestliže včely samy dosud nezrušily matečníky a matka je přítomna (vajíčka), provedeme to za ně. Úl je volně obsazen, takže je to práce poměrně snadná. Pak zkontrolujeme také přeleták, v němž ponecháme zásadně jediný matečník. Když se v přeletáku mladá matka rozklade, spojíme opět obě včelstva v jedno, aby síla zůstala zachována.

Pokud již vidíme, že jsou rámky zakladeny nebo že včely nemají již kam dávat zásoby medu, je vhodné úl doplnit o další prázdné rámky s mezistěnou. Vhodné je nástavek přidat nad plodiště tak, že z jednoho plodovacího nástavku uděláte dva. Na střídačku pak dáte plod a nový rámek tak, aby krajní krycí rámky byly nové rámky s mezistěnou. Důvodem tohoto uspořádaní je, že včely budou mít snadnější přechod mezi rámky. Krajními rámky pak ověříte sílu včelstva a chuť ke stavbě, protože krajní rámky včely vystavují, až když nemají kam stavět a klást.

Pokud již nemáte zájem, aby se včely rozrůstaly, a chcete jejich rozvoj zpomalit, můžete vložit do úlu rámky bez mezistěny. Včelám tato stavba zabere více času a více je vysílí a vy tak získáte čas.

Pokud mají včely rojovou náladu a zjevně nemají již prostor v úlu, je možné použít je na vytvoření oddělku. Při rojové náladě vyjmete rámek s matečníkem a spolu se včelami a zásobami je přendáte do nového úlu například odebráním nástavku.

Přistřižení křídel včelí matce je další možný způsob, jak zabránit rojení. Při rojení matka vypadne z úlu na zem. Včely pak vytvoří u úlu chumáč, proto ji můžete lehce najít a vrátit do úlu. Pokud matka zahyne, mají většinou včely v úlu naražený matečník.

Zdroj: Zábrana rojení
Zveřejněno dne: 16.6.2017

Diskuze: prodej včel

Prodám 16 ks včelstev i s úly,12 x budečáky,5 x nástavkové,matka Singer,vyšetření negativní,cena dohodou,tel.736675209 Přiložený obrázek

Zdroj: diskuze Prodej včel
Odesláno dne: 29.5.2017 uživatelem Marcela Veselá

Zábrana rojení

Kdy se rojí včely

Zachování rodu je základní myšlenkou každého včelstva. V momentu, kdy příroda otevře svůj roh hojnosti, včely se v úlu začnou silně množit a nosit do něj velké množství zásob. Pokud překročí hranici kapacity úlu, rozhodnou se rozdělit rojením. Tomuto aktu předcházejí dlouhodobé přípravy. Jednak matky omezí kladení nových vajíček a včely připraví velké množství matečníkových misek, do kterých donutí matku položit oplozená vajíčka. Z těchto misek se posléze stanou matečníky, ve kterých se tvoří nové matky. Původní královnu včely přestanou krmit, aby zhubla a byla schopna letu, neboť stávající poměr nosné plochy křídel k jejímu velkému zadečku jí to neumožňuje. Po zavíčkování matečníků okolo devátého dne se včelstvo připravuje k rozdělení a odletu do neznáma a nejistoty. Včely do sebe nasají medné zásoby na tři dny a začnou určovat kategorie, které vylétnou a které naopak zůstanou doma s novou neoplozenou matkou.

Rojení je přirozený způsob množení včelstev. V minulosti byla rojivost dokonce vyžadovaná vlastnost – díky ní se snadno navyšoval počet včelstev. V dnešní době včelaři rojivost už tolik neoceňují; včelstva se dají množit i jinými způsoby, ve svém důsledku efektivnějšími. Snaha je tak o selekci takových včelstev, která nejsou přehnaně rojivá. A dále je možné rojivost snižovat až k nule pomocí různých opatření.

Jakmile vzroste okolní teplota na maximum, včely opustí úl. Po zformování se do letové spirály nabírají směr, který jim ukázaly pátračky, tedy na předem vytipované a určené místo. Hučící spirála se pomalu pohybuje v letovém kurzu. Protože matka je špatným letcem, roj vždy nejprve usedne na nejbližší větev, shlukne se do dlouhého hroznu a připraví se na další, snad již konečnou cestu do nového příbytku.

Včely se rojí v období před první snůškou až do 20. června, kdy je konec období rozvoje a včely se začínají připravovat na zimu. Nejčastější příčinou rojení je přitom nedostatek místa v úlu. Včely v úlu mají různé úlohy. Náročné na prostor jsou stavba včelího díla, ukládaní zásob a kladení. Pokud tedy nemohou vykonávat jednu z těchto činností, dělnice narazí matečník a přinutí včelí matku opustit úl (vyrojit se).

Zdroj: Zábrana rojení
Zveřejněno dne: 16.6.2017

Tvorba oddělků

Tvorba oddělků

Tvorba oddělků má ve včelařské praxi nezastupitelné místo. Představuje nejen moderní způsob velmi efektivního množení včelstev, ale také působí protirojově a má své místo v soužití s kleštíkem. Přes drobné nuance je princip vytváření a další péče o oddělek stejný a zároveň jednoduchý.

V nízkonástavkových úlech je tvorba oddělků velice jednoduchá. Můžeme odejmout celý nástavek s plodem i se včelami, jestliže jsme si 4 dny předem úl rozdělili mřížkou. Podle vajíček snadno zjistíme, v které části je matka. Ze zbytků můžeme dělat oddělky.

Zdroj: Tvorba oddělků
Zveřejněno dne: 19.6.2017

Prodej včelstva

Prodej smetenců

Někdy se také říká pakety. V našich krajích se takto prodávají včelstva jen minimálně. Jde vlastně o umělý roj s rozkladenou matkou v klícce. Po převozu je možné jej usadit jako přírodní roj. Odpadá potřeba měnit matku. Smetenec v novém (zavřeném) úlu se dá na pár dní do sklepa a krmí se. Včely se stmelí, začnou stavět nové plásty, matka začne klást vajíčka. I tvorba smetence představuje značně pracný způsob množení včelstev, ale ve specifických případech (ozdravění včelstva) velmi účinný.

Zdroj: Prodej včelstva
Zveřejněno dne: 9.11.2015

Tvorba oddělků

Jak se starat o oddělek

Včelám se nemusí podařit matku vychovat nebo se matka může ztratit během proletů.

Čerstvě utvořený oddělek potřebuje velmi malý vstupní otvor do úlu, aby ho i v malém počtu mohly včely ubránit. Nejlepší způsob je úlu zcela uzavřít česno a pouze mu otevřít očko. Teprve až nová matka v oddělku začne plodovat, tak očko zavřete a otevřete česno, ale jen částečně. Takto oddělek může zůstat až do příštího roku, kdy už z něj bude silné včelstvo, a v létě mu můžete česno otevřít úplně.

Zásoby jsou vůbec pro oddělek v počáteční fázi důležité. Pokud mu dáte do startu zásob jen málo, může během horšího počasí nebo snůškové mezery umřít. Když tedy oddělek vytváříte, buď mu nějaké zásoby ze zdrojového včelstva dejte (stačí tak 2/3 plástu míry 39 x 24 cm), anebo ho co nejdřív po oddělení musíte přikrmit.

Když se vytvořený oddělek nerozroste víc než do jednoho nástavku (na míře 39 x 24 cm), respektive do velikosti normálního včelstva, bez problému ho zazimujte v jednom nástavku a k rozšiřování oddělku přistupte až na jaře.

Vhodná doba k tvorbě oddělku je od května do července. Později už by se oddělek nestačil do zimy rozvinout. Tvorba oddělku v červenci je tedy ještě možná.

Zdroj: Tvorba oddělků
Zveřejněno dne: 19.6.2017

Langstroth

Kdo to byl Langstroth

Jedná se o amerického pastora, učitele a včelaře, který se jmenoval celým svým jménem Lorenzo Lorraine Langstroth a žil v letech 1810 až 1895 v Pensylvánii. Jeho velkým objevem byla takzvaná včelí mezera, ke které navrhl včelí úl s rozebíratelným dílem. Díky svým objevům je považován za otce moderního amerického včelařství. O včelařství se zajímal během kazatelské a učitelské kariéry, kdy si tím kompenzoval deprese.

V roce 1852 získal patent na první rozebíratelný rámkový úl, který je tvořen odnímatelným dnem, nástavky a víkem. Nástavky byly na 10 rámků. Objevil také, že se dá matka uzavřít v nejnižší části úlu, a to mateří mřížkou. Zabýval se chovem vlašské včely (italská), která produkovala více medu. S těmito včelami začal obchodovat.

Ovlivnil včelaření na několika světových kontinentech.

Zdroj: Langstroth
Zveřejněno dne: 14.11.2015

Tvorba oddělků

Tvorba smetence

Další možností je takzvaný sběrný oddělek. Z kmenového včelstva odebereme 1 plást (platí pro květen – později více) se zavíčkovaným plodem krátce před líhnutím i s obsedajícími včelami a vložíme ho mezi zásobní plást a souš s vodou do plemenáče či nového úlu. Přidáme včely z dalšího 1–2 rámečků s otevřeným plodem. Do plástu s plodem zapíchneme zralý matečník či dva. Matka musí zůstat v původním včelstvu, pokud tedy není cílem vytvořit oddělek se starou matkou. Do nového úlu poté ještě smeteme nebo sklepneme včely z několika dalších plástů zdrojového úlu a nový úl potom zavřeme – celý, včetně česna. Chybějící plásty ve zdrojovém včelstvu nahradíme prázdnými rámky. Plemenáč zavřeme a umístíme na nové místo, nejlépe na jiné, vzdálené stanoviště. V následujících dnech zkontrolujeme vylíhnutí matečníku (po 2–3 dnech) a můžeme podávat podněcovací krmení, postupně provádíme rozšiřování oddělku mezistěnami (při extenzivní metodě můžeme vložit rovnou), zkontrolujeme kladení matky (cca po 10 dnech). Případné problémy (nevylíhnutí matky, ztráta při oplozování) patřičně řešíme.

Zdroj: Tvorba oddělků
Zveřejněno dne: 19.6.2017

Tvorba oddělků

Péče o oddělek

V novém úlu se tedy nyní nachází menší skupina včel, schopná se o něj postarat. Včely nicméně vědí, že jsou někde, kde být neměly, a pokud bychom úl nechali otevřený, zase by se vrátily do původního. Je tedy třeba nechat ho zavřený aspoň jeden den, během této doby si včely na nové místo zvyknou. Současně také zjistí, že ve svém úlu nemají matku, a přejdou do nouzového režimu – pokusí se matku vychovat z existujícího plodu, který v plástech je. Víme, že dělnice se rodí ze stejných vajíček jako matky a záleží jen na druhu potravy, kterou dostávají. Proto včely mohou v matku proměnit jakýkoli dostatečně malý zárodek v dělničině, a ty jsme jim v plástu dali. Včely si samy vyberou nejvhodnější zárodek, postaví kolem něj nouzový matečník a začnou z něho vychovávat matku. Jakmile je to takto zařízeno, včely pokračují v práci, nosí sladinu, starají se o plod a čekají, až se matka vylíhne. Když se podaří, je oplodněna a začne klást, tak se oddělek promění v plnohodnotné včelstvo; jen zpočátku dost slabé.

Zdroj: Tvorba oddělků
Zveřejněno dne: 19.6.2017

Včely v květnu

Rozdělení včel

Matka je v prvopočátku obyčejné oplozené vajíčko, jako jakékoli jiné, z kterého se později líhnou dělnice. Avšak díky stravě, kterou matka od dělnic při svém vývoji dostává, a také speciální buňce, ve které vyrůstá, dostanou její pohlavní orgány vše potřebné k tomu, aby se plně dovyvinuly. Tím pádem se stává včelou, která má umožněno pářit se s trubci a klást vajíčka. Té speciální stravě, kterou je včelí matka krmena, se říká „mateří kašička“. Zvláštní buňce, ve které vyrůstá, se říká „matečník“. Matku od ostatních včel poznáte podle vzhledu. Její hlava a hruď jsou přibližně stejně velké, zatímco zadeček je o značný kus protáhlý a na svém konci „zašpičatělý“. To je právě proto, že v něm jsou tisíce takzvaných semen (samčích a samičích spermií), které v průběhu svého života matka podle svého uvážení spojuje či nespojuje. Oplozené či neoplozené vajíčko matka umísťuje do buněk v plástvích, kde se později dokonalým vývojem „vajíčko – larva – kukla – dospělý jedinec“ vyvine nová včela. Jestliže matka použije neoplozené vajíčko, tak se z něj později vyvine trubec. Jestliže vajíčka oplodí spermiemi, tak vznikne dělnice.

Dělnici nebylo dáno vyrůstat v buňce takové velikosti a s takovou stravou, aby se jí dovyvinuly pohlavní orgány, a tak má pohlavní orgány zakrnělé. Má například orgán s názvem „hltanová žláza“, který u mladých včel slouží na výrobu mateří kašičky a u včel starších na přeměnu nektaru v med. Dále mají dělnice také orgán s názvem „voskotvorná žláza“, ta je na zadečku a za příhodných podmínek produkuje malé voskové šupiny – vosk. Dělnice oproti matkám mají i takzvané vonné Nossonovy žlázy, určené pro výrobu speciálního feromonu jedinečného pro celé včelstvo. Dělnice mají speciální tvar zadního páru nohou uzpůsobený pro sběr pylu, mají mohutnější kusadla a podobně. Posláním dělnic ve včelstvu je krmení a péče o matku, výchova a krmení potomstva, udržování čistoty, přinášení potravy, výroba plástů, ve kterých jsou včely vychovávány a do kterých jsou později ukládány zásoby, zajištění hygieny a zdravotní péče a jiné. Každá dělnice si v průběhu života vyzkouší skoro všechny úkoly. Po vyvinutí v dospělého jedince se stává čističkou (uklízečkou), poté krmičkou, kojičkou, stavařkou, strážkyní a nakonec vylétá z úlu – stává se létavkou. V té době je jí zpravidla přidělena již jen jedna činnost, kterou dělá až do konce svého života. Tou je nošení potravy (pylu a medu), nošení vody, nošení propolisu a podobně. Vývoj dělnice od vajíčka do dospělého jedince trvá 21 dní, poté pracuje přibližně 40 dní v úle. Pak vylétá z úlu a podle toho, jaká činnost jí je přidělena, se dožívá ještě 7–21 dní. V zimních měsících, kdy včely úly neopouštějí, se dělnice dožívají 6–8 měsíců (jedná se o zimní včely).

Trubec je včelí sameček, který vzniká takzvaně partenogeneticky, což znamená, že k jeho vylíhnutí není potřeba oplození spermií – své genetické vlastnosti dává pouze matka. Trubec je nejširší ze všech včel, dlouhý je pak přibližně stejně jako matka. Na rozdíl od matky a dělnic však nemá tak krásně ladné tvary, jemné křivky. Přechody mezi hrudí a zadečkem jsou ostré, vypadá jako válec. Posláním trubce je oplozovat matky. Včely jich také využívají k udržování optimální teploty v úle, potřebné pro dobrý vývin potomstva. Vývoj trubce od vajíčka v dospělého jedince trvá 24 dní a maximálně po 14 dnech života je schopen oplodnit matku. Trubec odlétá na takzvané „trubčí shromaždiště“, kam se dostavují matky a trubci z celého okolí a kde dochází k „včelím zásnubám“. Včelí matka se spáří na trubčím shromaždišti hned s několika trubci (5–10) najednou. Každý trubec po spáření umírá, matka se vrací zpět do svého úlu a již nikdy trubčí shromaždiště nevyhledává. Pokud trubci není ani jednou matkou dovoleno spářit se, umírá také. Buď jeho tělo nevydrží nával v něm se tvořícího spermatu a on doslova praskne, nebo umírá jako „bezdomovec“. Včely totiž všechny trubce kolem července a srpna doslova vystrkají z úlu, neboť reprodukční období pro ně skončilo a začne zase až kolem května roku příštího.

Zdroj: Včely v květnu
Zveřejněno dne: 16.5.2016

Včelí mateří kašička

Co je to mateří kašička

Jedná se o nejcennější a nejvzácnější včelí produkt, který má vliv na výkonnost člověka, působí proti vzniku civilizačních chorob, blahodárně ovlivňuje nervový a hormonální systém, zpomaluje procesy stárnutí a pozitivně působí na prodlužování a kvalitu života, má výraznou antibiotickou schopnost.

Včelí mateří kašička je výjimečná potrava, která významně podporuje dobré zdraví. Obsahuje vitamíny A, C, D a E a celý komplex vitamínů B, aminokyseliny, minerály a kyselinu nukleovou, která napomáhá buněčné regeneraci. Působí jako přírodní afrodiziakum, podporuje plodnost, imunitní systém a duševní pohodu. Mateří kašička je hustá, mléčná látka produkována včelími dělnicemi jako výživa včelí královny. Mateří kašičkou krmí včely jednak svá vývojová stadia – larvy, jednak matku po celou dobu jejího života. Tato exkluzivní potrava umožňuje včelí královně během jejího vysoce produktivního života naklást až tři tisíce vajíček denně. Včelí dělnice, které se živí obyčejným medem, žijí jen čtyři až šest týdnů, zatímco královny průměrně šest let. Hlavní ingrediencí je vitamín B5 (kyselina pantotenová), jedna z nejdůležitějších složek našeho organismu. Její deficit zapříčiňuje vyčerpanost, bolení hlavy, infekce horních dýchacích cest, citlivost na inzulin, nespavost, nevolnost a poruchy nervového systému.

Mateří kašička se získává z matečníků (buněk), ve kterých se vyvíjí budoucí matka. Ty vytváří včelstvo, které je bezmatečné, má starou matku nebo se bude rojit. Včelař tedy odstraní matku a do matečníkových misek (základ budoucí buňky pro matku) přenese jednodenní larvy. Včelstvo pocítí osiřelost a pochopí, že musí začít vychovávat novou matku – jinak by zahynulo. Přednostně se ujme larev v matečníkových miskách, protože mají větší průměr, stejně jako přirozené rojové matečníky. Najednou zvládne vychovávat i 40 budoucích matek. Včelstvo se tím jistí proti případným ztrátám. Matka se líhne ze stejného vajíčka jako dělnice (rozdíl je pouze v potravě). Larva budoucí matky dostává nadbytek mateří kašičky po celé larvální stadium. Nejvíce je kašičky v matečníku čtvrtý den po narození larvičky. V tu dobu mateří kašičku včelař odstraní a lžičkou či odsávačkou odebere, z jednoho matečníku získá cca 200 mg.

Zdroj: Včelí mateří kašička
Zveřejněno dne: 1.11.2015

Tvorba oddělků

Tvorba oddělku s novou matkou

Oddělek můžeme utvořit také nad včelstvem tím způsobem, že nad původní nástavek vložíme mateří mřížku, nahoru nasadíme nástavek, do jehož středu zavěsíme asi 4 plásty s plodem, doplníme soušemi a zásobními plásty a úl uzavřeme. Pres noc se k plodu natáhnou zdola mladší včely a osvojí si zásoby. Příští den otevřeme očko a přidáme zralý matečník chráněný alobalem nebo staniolem. Chceme-li místo matečníku přidat oplozenou matku, měl by plod v nástavku být z větší části zavíčkovaný. S přidáním matky musíme ještě den počkat, jestliže jsme předtím mřížku opět nahradili pevným uzávěrem a nechali odlétnout starší včely. Po vylámání matečníků pak přidáme matku některým z mnoha známých způsobů. Jakmile se matka v oddělku již dostatečně rozkladla, překryjeme otvor v přepážce opět mateří mřížkou a po několika dnech můžeme přepážku zcela odstranit, protože včelstva se vlastně již spojila. Přidávání matek produkčním včelstvům pomocí oddělku je velmi jednoduché a nenásilné. V hlavním včelstvu matku nehledáme, včely si většinou ponechají mladou. Tvorba oddělku se starou matkou bude předmětem některého z dalších článků. Máte-li zájem o toto téma napište si o něj v diskusi pod článkem.

Zvykneme-li si každoročně přidávat mladou matku pomocí oddělku, můžeme omezit rojení na skutečně nejmenší míru. Včelstva s takto přidávanými matkami bývají navíc neobyčejně silná. Musíme se však smířit s tím, že v produkčních včelstvech za celou sezonu většinou matky vůbec neuvidíme.

Zdroj: Tvorba oddělků
Zveřejněno dne: 19.6.2017

Včelí smetenec

Tvorba smetenců

Dobrou možností, jak přidat ušlechtilou kladoucí matku do včelstva, je tvorba smetence. Matka přijde poštou v zasílací klícce s několika doprovodnými včelami. Klícku je potřeba do druhého dne umístit na klidné místo (většinou doma na skříni). Vhodné je přidat včelám na klícku pár kapek vody, aby nežíznily.

Druhý den omeťte do rojáku přes smyk včely z asi tak patnácti hůře obsednutých medníkových plástů. Zásadou je nepřimést k nim matku, která se může i v mednících vyskytnout. Roják se včelami je třeba potom umístit v chladné a tmavé místnosti. Důležité je smetenec přikrmovat roztokem cukru a vody v poměru 1 : 1. Roztoku není třeba mnoho, asi tak čtvrt litru na den. Podle některých zkušenějších včelařů je vhodné použít roztok studený. Po jedné až dvou hodinách včely kvílivým hlasem projevují svoji osiřelost a je možné přidat horním otvorem v rojáku matku v klícce. Je možné ji přidat i s doprovodnými včelami, i když odborná literatura doporučuje je od matky odstranit. Rojákem udeřte o zem a přes další uzpůsobený otvor v rojáku klícku přidrátujte tak, aby visela v jeho horní části. Včelstvo se po přidání matky asi tak během dvou hodin uklidní, což bývá signálem přijetí matky. Smetenec následně nechte ve sklepě dva dny a dvě noci. Jen kontrolujte roztok cukru ve sklenici, aby včely nehladověly. Třetí den večer smetenec usaďte na mezistěny do úlu podobně jako u oddělků, tedy s nízkým dnem a otevřeným očkem. Náběh nepoužívejte, včely vysypte doprostřed nástavku a poté vyskládejte mezistěnami. Matku je vhodnější nechat v klícce a otevřít jen záslepku u medocukrového těsta, aby se k ní mohly včely prokousat a vyvést ji ven.

Zdroj: Včelí smetenec
Zveřejněno dne: 11.7.2016


SiteMAP