Informace od profesionálů

MENU

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

MOUCHA MUCHNIČKA

OBSAH

Rod muchnička

Rod muchnička Simulium zahrnuje několik druhů, například Simulium erythrocephalum (muchnička nížinná) či Simulium arnatum (muchnička zdobená). V České republice bylo doposud zjištěno celkem 43 druhů muchniček.

Pro všechny druhy je společná heteronomní segmentace těla. Tělo je tvořeno 20 články (v embryonálním stadiu 21), které během vývoje vytvoří tři celky (tagmata) – hlavu, hruď a zadeček.

Zdroj: Muchnička

Poradna

V naší poradně s názvem MUCHNIČKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kateřina Glosová.

Dobrý den, chtěla bych se zeptat jak se pozná že mám s tímto druhem hmyzu problémy ve svém těle?. Po těle mám asi 6 strupů ale mám fotografii a jasně vidím nožičky a tělo. Po nocích mi otečou prsty na nohou, prsty na rukou mám kompletně červené. Po blížím zkoumání jsem zjistila že po nohou mám jakési puchýřky ve stejném tvaru a když je po stranách zmáčknu tak tak se mi zdá že vidím nějakého brouka. Ještě jedna věc již párkrát se mi stalo že jsem cítila jak na mně něco leze, ale nelezlo. Předchází tomu silné brnění rukou a nohou. Může toto způsobit muchnička?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Muchnička je malá muška, která létá v létě. Teď v zimě se volně nevyskytuje. Vaše problémy můžou způsobovat blechy nebo štěnice. Pro přesné určení je třeba hmyz lépe prozkoumat lupou.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Muchnička

Mouchy

Moucha je protivný dotěrný hmyz, který leze po veškerých potravinách, ale často otravuje i nás. K pohybu mouchy používají jeden pár křídel, místo druhého páru křídel mají jeden pár štíhlých, takzvané haltery. Moucha se vyvíjí od vajíčka přes kuklu, larvu až je z ní nakonec dospělý jedinec. Občas se jejím larvám říká červi. Některé mouchy jsou býložravé a živí se kořennými listy a šťávami z rostlin. Jiné se živí krví živočichů a někdy i tou naší. Mnohé druhy much jsou škůdci zeleniny a ovoce, jiné druhy přenášejí choroby, jako například malárii, žlutou zimnici nebo spavou nemoc.

Zdroj: Škůdci v domácnosti

Poradna

V naší poradně s názvem MUCHNIČKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.

Muchnička je malá muška, která létá v létě. Teď v zimě se volně nevyskytuje. Vaše problémy můžou způsobovat blechy nebo štěnice. Pro přesné určení je třeba hmyz lépe prozkoumat lupou.

Zdraví Cempírek!

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kateřina Glosová.

Zde odesílám
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.

Zdroj: diskuze Muchnička

Muchnička zdobená

Jedná se o velmi malý druh s širokými křídly. Vývoj těchto muchniček je vázán pouze na tekoucí vodu. Z vajíček se vylíhnou larvy za 1 až 3 týdny, přičemž celý vývoj probíhá pod vodou až do společného rojení dospělců. Samičky napadají savce zpravidla na jaře nebo počátkem léta, při sání krve pak dochází vlivem jejich slinných žláz k toxickým účinkům a následnému vzniku silné reakce. To může v masivním výskytu způsobovat cirkulární poruchy, edémy sliznic nebo poruchy dýchacích orgánů.

Muchnička zdobená je nejhorší druh, protože je velmi agresivní.

Zdroj: Muchnička

Diskuze

V diskuzi MUCHNIČKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kateřina Glosová.

Dobrý den, chtěla bych se zeptat jak se pozná že mám s tímto druhem hmyzu problémy ve svém těle?. Po těle mám asi 6 strupů ale mám fotografii a jasně vidím nožičky a tělo. Po nocích mi otečou prsty na nohou, prsty na rukou mám kompletně červené. Po blížím zkoumání jsem zjistila že po nohou mám jakési puchýřky ve stejném tvaru a když je po stranách zmáčknu tak tak se mi zdá že vidím nějakého brouka. Ještě jedna věc již párkrát se mi stalo že jsem cítila jak na mně něco leze, ale nelezlo. Předchází tomu silné brnění rukou a nohou. Může toto způsobit muchnička?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kateřina Glosová.

Zkusím prve tuto fotografii. Popřípadě mohu poslat více

Zdroj: diskuze Muchnička

Hmyz muchnička

Muchničky jsou zástupci dvoukřídlého hmyzu, mají tmavou barvy a mohou dorůstat až do délky 5 mm. Krev sají pouze samičky a jejich bodnutí může vyvolat alergickou reakci. V některých případech může dojít i k otravě krve slinami. Při rozškrábání hrozí infekce, místní záněty a špatné hojení rány. Muchničky útočí ve dne, bodnutí je bolestivé, silně svědí a vzácností nejsou silné alergické reakce.

Muchničky mají poměrně velkou hruď. Larvy se vyvíjejí ve vodě. V některých letech, například po povodních, mají ideální podmínky k vývoji a také toho patřičně využijí. Po vylíhnutí jsou jich potom desetitisíce a začínají napadat savce.

Štípnutí muchničkou může být velmi bolestivé a svědivé – víc než od komára. Krev z ranky může vytékat ještě chvíli po kousnutí muchničkou a svědivost a otok mohou být patrné ještě několik dní po kousnutí.

Larvy muchniček jsou velmi citlivé na čistotu vody, ve které se vyvíjejí – čím čistější vodní zdroj, tím lépe. Svým vývojem jsou vázány na prudce tekoucí vody. Samičky lepí svá vajíčka pod vodní hladinou na kameny i rostliny, kde se larvy po vylíhnutí drží přísavnou destičkou a jemnými vlákny.

V některých částech světa jsou muchničky přenašeči závažných chorob. V Africe nebo Latinské Americe může být muchnička přenašečem vlasovce Onchocerca volvulus, který způsobuje u některých lidí „říční slepotu“ (trvalé oslepnutí). Jsou dokonce popsány případy, kdy zvířata uhynula po útoku muchniček v důsledku alergické reakce na stovky štípanců a následné udušení.

Zdroj: Muchnička

Diskuze

V diskuzi JAK SE ZBAVIT MUCHNIČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna.

Jak je možno zbavit se muchniček na zahradě ?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Materna Ondřej.

Mám doma velké množství muchniček. Poraďte mi prosím jak se jich mám zbavit, co na ně účinkuje. Předem moc děkuji.

Zdroj: diskuze Jak se zbavit muchniček

Repelent na muchničky

Ochrana proti muchničkám spočívá v používání repelentů, v oblastech výskytu tohoto hmyzu je pak důležité nosit dlouhé rukávy a nohavice, barva oblečení by měla být světlejší.

Dobré je použít na ranku dezinfekci, abyste předešli hnisavému zánětu. Dříve se na kousnutí muchničkami i umíralo, například v oblasti Dunaje, když byla kalamita, mohlo hejno muchniček člověka ohrozit na životě.

Jak jsme již zmínili, v teplých oblastech muchničky přenášejí řadu nemocí a často jsou i jedovaté, naše druhy naštěstí pouze obtěžují bolestivým bodáním. Pokud se ocitneme v hejnu hladových samiček, nepomůže obvykle ani repelent, pouze ta nejhustší moskytiéra a oděv z hustě tkané, silné látky.

Zdroj: Muchnička

Bodnutí od muchničky

Muchničky mají podobně jako komáři rády okolí řek, ale vyskytují se i na místech, kde se komáři neobjevují.

Jak je vlastně možné, že se rány od muchniček tak snadno zanítí? Důvodem je fakt, že ranky úporně svědí, a proto si je člověk má tendenci neustále škrábat, čímž hrozí, že si do nich zavleče infekci. Odtud už je k infekčnímu zánětu jen kousek.

Kousnutí přitom často nezačne bolet hned, ale klidně druhý až třetí den. Pokud vám rána otéká, je možné si vzít lék na alergii, protože i tak se dají otoky a svědění zmírnit.

Nejlepší ochranou proti muchničkám jsou účinné repelenty, které je dokážou odpudit. Krom toho samozřejmě pomáhají dlouhé rukávy či nohavice (tvrdí se, že pro muchničky jsou lákavější tmavě oblečení lidé). Pokud vás muchnička bodne a rána nateče, chlaďte ji, přikládejte cibuli nebo mažte mastí proti svědění, někteří lidé si pochvalují i šťávu z netřesku, který roste na skalkách. Přikládá se přímo čerstvá rostlina. Naopak se příliš nedoporučuje octový obklad, protože sliny muchniček rovněž obsahují kyseliny a ocet tak může otok ještě zhoršit.

Především se snažte zabránit tomu, abyste si vy nebo vaše děti ranku rozškrábali. Zanícené místo může mít v průměru i pět centimetrů. U dětí, alergiků či jinak oslabených jedinců je zapotřebí navštívit po kousnutí lékaře. Někdy je totiž nutné podávat i antibiotika, aby zánět ustoupil.

V některých lokalitách ve světě muchničky přenášejí závažné choroby, například parazita vlasovce, který může způsobit trvalé oslepnutí. V Česku ani v okolních zemích však nic takového nehrozí.

Štípnutí muchničky se nesmí škrábat, neboť tak hrozí druhotná infekce. Bolest může začít až za 2 až 3 dny. Otoky a svědění můžete mírnit ochlazením, mastí pro svědění, šťávou z netřesku, léky na alergii. Určitě byste se měli vyvarovat podávání octových obkladů.

Zdroj: Muchnička

Poradna

V naší poradně s názvem DOTĚRNÝ HMYZ MOCHNIČKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hynek Pukl.

Nevím co mi rozpíchalo obě ruce. Doktorka říká že je to od Mochničky.Je to hmyz, nebo druh komára? poraďte mi prosím.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Mochnička je rostlina, která se používá v bylinném lékařství pro zklidnění menstruace. Žádné reakce s pokožkou nebyly nikdy prokázány. Na rozdíl od toho mUchnička je opravdu nepříjemný hmyz. Štípnutí od muchničky může být velmi bolestivé a svědivé, a to mnohem víc než od komára. V místě po kousnutí muchničkou může krev z ranky ještě chvíli vytékat a svědivost a otok můžou být zřetelné ještě několik dní po kousnutí. Více se o muchničce můžete dočíst zde: www.ceskenapady.cz/m…

Zdroj: diskuze Dotěrný hmyz mochnička

Škůdci česneku

U česneku se většinou považuje za nejobávanějšího škůdce háďátko zhoubné. Jeho napadení se projevuje žloutnutím listů a následným odumřením rostliny. Postižené palice česneku jsou houbovité, zahnívají a na podpučí jim chybí kořínky. Háďátka jsou štíhlá, 1 až 1,6 mm dlouhá, přezimují v zaschlých částech rostlin a v půdě. Z půdy do rostlin vnikají průduchy, poraněními, nebo aktivně pokožkou. V rostlinách se rozmnožují. Do roka mají několik generací. Někteří odborníci říkají, že doporučované moření stroužků před výsadbou přípravkem Sulka je v případě tohoto škůdce prakticky jen velmi málo účinné (nejdůležitější je pořízení zdravé sadby a správné místo pro výsadbu!), zato je účinné proti vlnovníku česnekovému. Tento roztoč za vegetace způsobuje deformace listů česneku a při skladování pak vysávání stroužků. Obdobné škody při skladování mohou způsobovat i třásněnky. Základem ochrany proti oběma škůdcům je skladování česneku při nízkých teplotách. Častým škůdcem u česneků z ozimých výsadeb je houbomilka česneková, moucha, která přezimuje ve stadiu dospělých much, které opouštějí zimní úkryty již po prvním jarním oteplení. Samičky kladou vajíčka jednotlivě na rostliny a vylíhlé larvy (bělavé a dosahující délky 11 mm) se pak zavrtávají mezi srdíčkové listy. Napadené rostliny tak zaostávají v růstu, nejmladší listy se deformují a postupně odumírají. Za deštivého počasí takto poškozené rostliny často podléhají mokré hnilobě. Intenzita poškození často závisí na pěstitelských a povětrnostních podmínkách. Škody bývají silnější, když rostliny po přezimování trpí nedostatkem vláhy nebo je trvale chladné počasí, kdy česnek velmi pomalu roste a larvy škůdce mají více času na proniknutí k vegetačnímu vrcholu rostliny. Houbomilka česneková má za rok jen jednu generaci, a protože létá velmi brzy na jaře, poškozuje prakticky pouze porosty zimního česneku. Možností ochrany proti tomuto škůdci je ošetření porostů zimního (sázený na podzim) česneku brzy na jaře, a to buď formou postřiku, nebo zálivky. Nejvhodnější ochranou je ale přikrývání porostů netkanými textiliemi, což musíte udělat včas, nejlépe ještě před příchodem zimy. Postřik musíte provést ihned po prvním jarním oteplení nad 10 °C a za dva týdny jej zopakovat. Zálivka se pak aplikuje jen jednou, a to 14 dnů po prvním oteplení (obvykle již v březnu). V oblastech s pravidelným výskytem se k ochraně doporučují přípravky Karate Zeon 5 CS nebo Reldan 40 EC.

Zdroj: Pěstování česneku pro začátečníky

Trypanozomy

Trypanozomy jsou prvoci parazitující u všech tříd obratlovců. Jako přenašeč slouží zejména hmyz. Trypanosoma brucei je infekčním původcem afrických trypanozomiáz, spíše známých pod běžným pojmenováním jako spavá nemoc. Rozlišují se u ní tři poddruhy: Trypanosoma brucei gambiense, T. brucei rhodesiense a T. brucei brucei, přičemž poslední jmenovaná způsobuje onemocnění nagana u domácích zvířat. Mezi savčími hostiteli se přenáší mouchou rodu Glossina (bodalka), známou jako moucha tse-tse. V průběhu svého životního cyklu prochází trypanozoma komplexem několika morfologických změn, které jsou dány přechodem ze slinných žláz hmyzu do savčího hostitele. Parazit se vyskytuje v trávicím ústrojí mouchy. Odtud se dostává do slinných žláz a váže se na jejich epiteliální buňky. Ve slinných žlázách se někteří paraziti odpojí a procházejí diferenciací, kterou se připravují na přechod do savčího hostitele při hmyzím napadení. V novém hostiteli žije parazit v jeho krevním řečišti. Někteří parazité opětovně procházejí diferenciací a mohou znovu infikovat hmyz při sání. V pozdějších stadiích může parazit migrovat z krevního řečiště do lymfy nebo mozkomíšního moku. Kromě přenosu infikovaným hmyzem je možný přenos také transfuzí nebo při pohlavním styku. Jedná se však o velmi specifické případy. Možný je i přenos z matky na dítě, protože parazit je schopný procházet přes placentu.

T. brucei gambiense se vyznačuje pomalým nástupem nemoci – i několik měsíců nebo rok. Je typická zejména pro centrální a západní Afriku. Hlavním rezervoárem je člověk. Kvůli pomalému nástupu bývá onemocnění vážnější, protože může docházet až k napadení nervového systému.

T. brucei rhodesiense se na rozdíl od předchozího druhu vyznačuje rychlým nástupem akutního onemocnění člověka. Její výskyt je uváděn zejména pro jižní a východní Afriku. Hlavním rezervoárem je dobytek a zvěř.

Dalším druhem, který může způsobovat trypanozomiázy, je Trypanosoma cruzi. Vyskytuje se zejména v Jižní Americe a způsobuje onemocnění známé jako Chagasova choroba nebo někdy také americká trypanozomiáza. Tento druh nemá přesně vytyčené hostitele, jeho spektrum je velmi široké. Přenašečem jsou krevsající ploštice (zákeřnice) rodu Triatoma. Parazit se dostává do krve člověka přes ránu v kůži, kam je zanesen z výkalů ploštic, a dochází zde k množení. V bezbičíkaté formě může přebývat uvnitř orgánů, jako jsou játra, srdce nebo i mozek, po dlouhou dobu. Poté, co se uvolní do krevního řečiště, mohou být opětovně nasáti plošticí, v jejímž trávicím traktu se vyvíjejí. S dalšími výkaly opět vycházejí ven z těla ploštice a celý cyklus se může opakovat znovu. Průběh Chagasovy choroby je dvoufázový. V první akutní fázi je většinou mírný. Vzniká zánět v místě průniku trypanozom. Může se objevit horečka a bolesti hlavy. Poté nastupuje dlouhá chronická bezpříznaková fáze, která může trvat i několik let. Dochází k poškození zažívacího traktu a zánětu srdečního svalu. Nemoc se vyskytuje v mírném, subtropickém a tropickém pásmu Jižní a Střední Ameriky, především v chudých vesnických oblastech.

Zdroj: Odčervení lidí


Autoři obsahu

Mgr. Michal Vinš

Mgr. Světluše Vinšová

Gabriela Štummerová

Mgr. Jana Válková


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP