Téma: 

nástavek

LANGSTROTH

Langstroth 3/4

Tento nástavek má výšku rámků 185 mm (výška nástavků je 192 mm). Používá se v nízkonástavkovém provozu v oblastech s bohatou snůškou (řepka, akát). Tento nástavek se dá považovat za střední typ. Lze říci, že je nejvyšší z nízkonástavkových a nejnižší z vysokonástavkových sestav. Považuje se za kompromis mezi těmito možnostmi. Je vhodný pro včelaření bez mateří mřížky při silnějších snůškách i na včelaření s mateří mřížkou na slabší snůšky. Matky bez problémů do této rámkové výšky kladou. Snadno se tvoří oddělky celým nástavkem. Můžeme ho použít též do kombinace s vysokým nástavkem, což je zejména vhodné v lokalitách s kratší vegetační dobou, kde včelstvo neklade takové nároky na prostor. Jeho předností je také nízká hmotnost.

Parametry tohoto úlu jsou: vnější rozměr 51,5 x 42,5 x 19,2 cm, vnitřní rozměr 46,5 x 37,5 x 19,2 cm, rozměry rámku 44,8 x 18,5 cm.

Úl lze pořídit v internetových obchodech nebo si ho nechte vyrobit u truhláře na zakázku.

Zdroj: Langstroth
Zveřejněno dne: 14.11.2015

VČELAŘENÍ V NÁSTAVCÍCH

Kombinované nástavkové včelaření

Se snaží spojit výhody jak vysokonástavkové, tak nízkonástavkové metodiky. Dvě rámkové míry v hospodářství mohou být považovány za nevýhodu, záleží však na úhlu pohledu. Pro plodiště je využit jeden nástavek o velikosti minimálně 27 cm, pro medníky a manipulační nástavek pod plodištěm několik nástavků zhruba poloviční velikosti.

Zdroj: Včelaření v nástavcích
Zveřejněno dne: 14.6.2017

STAVBA VČELÍHO ÚLU

Včelí úl Čechoslovák

Včelí úl Čechoslovák vznikl z takzvaného jednotného úlu. Čechoslovák je v základním provedení vybaven dvěma nástavky z dvojitých stěn. Ty jsou utepleny dvěma centimetry polystyrenu. Nástavek pojme deset rámků o rozměrech 37 x 30 cm. Máte možnost zvolit mezi teplou nebo studenou stavbou (zateplený, nezateplený). Nástavek má v čele vyvrtán otvor, který je osazen česnovým uzávěrem.

Tato konstrukce nástavkového úlu 37 x 30 cm je jednoduchá a lze ji rychle a jednoduše přizpůsobit potřebám včelstva. Dlouhodobá pozorování potvrdila, že zimní chomáč se vytváří převážně uprostřed nástavku na šířku 4–5 plástů. Včelstvo se v těchto úlech stahuje do zimního hroznu podstatně později.

Nevýhodou je těžší práce při medobraní, kdy jsou medníky plné a jeden nástavek může vážit i přes 30 kg.

Jak si vyrobit tento nástavkový úl, najdete v podrobném plánku a pro inspiraci výroby se můžete podívat na tato videa.

Tento typ nástavkového úlu je možné pořídit i na internetových obchodech, kde je uvedena rovněž cena. Částky se značně liší a záleží vždy na dodavateli. Kompletní úl je možné zakoupit od 2 000 Kč.

Zdroj: Stavba včelího úlu
Zveřejněno dne: 5.11.2015

TVORBA ODDĚLKŮ

Tvorba oddělků

Tvorba oddělků má ve včelařské praxi nezastupitelné místo. Představuje nejen moderní způsob velmi efektivního množení včelstev, ale také působí protirojově a má své místo v soužití s kleštíkem. Přes drobné nuance je princip vytváření a další péče o oddělek stejný a zároveň jednoduchý.

V nízkonástavkových úlech je tvorba oddělků velice jednoduchá. Můžeme odejmout celý nástavek s plodem i se včelami, jestliže jsme si 4 dny předem úl rozdělili mřížkou. Podle vajíček snadno zjistíme, v které části je matka. Ze zbytků můžeme dělat oddělky.

Zdroj: Tvorba oddělků
Zveřejněno dne: 19.6.2017

TVORBA ODDĚLKŮ

Pomůcky k tvorbě oddělku

Než se včelař pustí do tvorby oddělků, měl by si samozřejmě obstarat volný nástavek se dnem a víkem, do kterého bude oddělek později přemístěn. Protože oddělené včely budou potřebovat dostatek zásob, je nutné do nástavku umístit zásobní plást a souš, na kterou byla nastříkána voda. K získání plástu i souše poslouží původní včelstvo oddělku či kterékoli jiné včelstvo. Dále by měl mít včelař po ruce zralý matečník, nejlépe rovnou dva. Připravenou musí mít včelař také přepážku, rámky (nejlépe s mezistěnami) a krmení, kterým bude včely podněcovat k dílu.

Zdroj: Tvorba oddělků
Zveřejněno dne: 19.6.2017

VČELY V KVĚTNU

Medobraní

Silné, zdravé včelstvo s kvalitní matkou je základem dobrých výnosů. K podmínce dobrých výnosů také patří dobré snůškové podmínky pro včely. Medy rozdělujeme do dvou základních skupin. Zaprvé to jsou medy květové, jejichž původ je v nektaru různých květin. Tyto medy můžeme dále rozdělovat na druhové medy, tedy medy řepkové, akátové a tak dále. Do druhé skupiny patří medy medovicové, nesprávně označované jako medy lesní. Medovici tvoří hmyz, nejvíce mšice a červci. Mšice a červci odsávají medovici za určitých příznivých podmínek zejména ze smrků, jedlí a listnatých stromů. Medovici tvoří převážně cukry sacharózy, glukózy, fruktózy a dalších složitých cukrů a látek. Tyto látky procházejí přes střeva producentů medovice a řitním otvorem jdou z těla ven. Včely tyto vyloučené látky odebírají a dále zpracovávají. Další, můžeme je nazvat meziskupinou, jsou takzvané medy smíšené. Tento název rovněž nemají v oblibě naši odběratelé medu v domnění, že včelař nějakým způsobem provádí míchání medu. Medy smíšené jsou však velice chutné. Jejich původ je v přesně nezjištěném množství medů květových a medovicových.

Včelstvu odebíráme plásty pouze se zralým medem, který obsahuje maximálně 19 % vody. K měření vody lze v obchodní síti zakoupit refraktometr. Neodebíráme medné plásty včelstvu v době silné, zejména květové snůšky. Teorie o zavíčkování jedné anebo dvou třetin plástu není vždy tou správnou. Když silně trhneme rámkem a vystříkne nám med, je to důkaz toho, že med je nevyzrálý, s velkým obsahem vody. Nevýhodou maloprostorových úlů je, že mnohdy včely víčkují při silné snůšce ještě nevyzrálý med, a navíc pokud úl není ještě dostatečně odvětrán, je to jako sušení mokrého prádla v uzavřené místností. Při zjištění, že je nástavek plný a med nevyzrálý, vložíme další prázdný nástavek na včelstvo pod stávající plný nástavek.

Zdroj: Včely v květnu
Zveřejněno dne: 16.5.2016

TVORBA ODDĚLKŮ

Tvorba oddělku s novou matkou

Oddělek můžeme utvořit také nad včelstvem tím způsobem, že nad původní nástavek vložíme mateří mřížku, nahoru nasadíme nástavek, do jehož středu zavěsíme asi 4 plásty s plodem, doplníme soušemi a zásobními plásty a úl uzavřeme. Pres noc se k plodu natáhnou zdola mladší včely a osvojí si zásoby. Příští den otevřeme očko a přidáme zralý matečník chráněný alobalem nebo staniolem. Chceme-li místo matečníku přidat oplozenou matku, měl by plod v nástavku být z větší části zavíčkovaný. S přidáním matky musíme ještě den počkat, jestliže jsme předtím mřížku opět nahradili pevným uzávěrem a nechali odlétnout starší včely. Po vylámání matečníků pak přidáme matku některým z mnoha známých způsobů. Jakmile se matka v oddělku již dostatečně rozkladla, překryjeme otvor v přepážce opět mateří mřížkou a po několika dnech můžeme přepážku zcela odstranit, protože včelstva se vlastně již spojila. Přidávání matek produkčním včelstvům pomocí oddělku je velmi jednoduché a nenásilné. V hlavním včelstvu matku nehledáme, včely si většinou ponechají mladou. Tvorba oddělku se starou matkou bude předmětem některého z dalších článků. Máte-li zájem o toto téma napište si o něj v diskusi pod článkem.

Zvykneme-li si každoročně přidávat mladou matku pomocí oddělku, můžeme omezit rojení na skutečně nejmenší míru. Včelstva s takto přidávanými matkami bývají navíc neobyčejně silná. Musíme se však smířit s tím, že v produkčních včelstvech za celou sezonu většinou matky vůbec neuvidíme.

Zdroj: Tvorba oddělků
Zveřejněno dne: 19.6.2017

LANGSTROTH

Langstroth 2/3

Tento nástavek má výšku rámků 159 mm (výška nástavků je 167 mm). Používá se v nízkonástavkovém provozu v jižních oblastech s bohatou snůškou, hlavně v nížinách a povodích řek. Využívají ho včelaři na produkci jednodruhových medů. Snadno se tvoří oddělky celým nástavkem. Svou nízkou hmotností je velice vhodný pro ženy. Dá se použít také do kombinované sestavy s vysokým nástavkem pod názvem Jumbo, což je zejména vhodné v lokalitách s kratší vegetační dobou, kde nejsou včelstvem kladeny takové nároky na prostor. Můžeme ho použít jako krmítko. Vyložením fólií přímo na rámky z něho vytvoříme velkoobjemové krmítko.

Parametry tohoto úlu jsou: vnější rozměr 51,5 x 42,5 x 16,8 cm, vnitřní rozměr 46,5 x 37,5 x 16,8 cm, rozměry rámku 44,8 x 15,9 cm.

Úl se dá pořídit v internetových obchodech nebo si ho nechte vyrobit u truhláře na zakázku.

Zdroj: Langstroth
Zveřejněno dne: 14.11.2015

VČELAŘENÍ V NÁSTAVCÍCH

Rotace nástavků

Princip nízkonástavkového systému spočívá v každoroční rotaci jednoho nástavku z oblasti plodiště do medníku. Způsob rotace a pozice vkládaného nástavku se může lišit. Vždy by ale mělo dojít k takovému prohození nástavků, aby v plodišti nezůstával žádný déle než 3 roky. Ten nejstarší tak doputuje až do medárny. Po vytočení se tmavé plásty vyřadí a do včelstva již nevrací. Přidávané nástavky mohou být jak ze souší, tak i mezistěn, či z kombinace – podle toho, co má včelař k dispozici či zrovna zamýšlí. Přechodový můstek vytvořený plástem s plodem ve vkládaném nástavku mezistěn urychlí jeho vystavění. V plodištních nástavcích by měl být i prostor pro stavební rámky. Za plodiště lze považovat i více nástavků, například jeden navíc úplně dole dobře plní funkci polštáře pro nárazovou snůšku. Někteří včelaři nedají dopustit na mednou komoru (nástavek nad plodištěm) převážně se zásobami, které jim včelař trvale nechává. Taktéž je možné úl rozšiřovat pouze směrem dolů, pod plodiště. Včely zde nestaví tak ochotně jako nad plodem, ale je to pro ně přirozenější. Také je tento zákrok nemůže podtrhnout ve vývoji. Pro včelaře to ale znamená zvedání více nástavků.

Vysokonástavkový systém – opět se díky stejné výšce nástavků využívá jejich rotace až do medárny. Jen je zapotřebí více citu (pro odhad síly včelstva, nadcházející snůšky a počasí) pro rozšiřování mezistěnami – pro včelstvo je to přece jen větší zásah. Přechodový můstek v nástavku mezistěn je tak víc než vhodný. Stavební rámky zase přijdou do plodiště. A stejně může být i jeden vysoký nástavek celoročně navíc ve funkci polštáře pro nárazovou snůšku a podobně. Mateří mřížka pak vymezí matce prostor.

Kombinovaný systém je takový, kde plodiště tvoří dva vysoké nástavky. Nízké jsou určeny jen pro med – plásty v nich bývají panenské. Někdo také využívá jeden nízký nástavek pod plodištěm jako nárazníkový polštář. Obměna díla se děje nejčastěji po jednotlivých plástech v malém počtu. Taktéž je možné vynechat jarní rotaci vysokých nástavků.

Zdroj: Včelaření v nástavcích
Zveřejněno dne: 14.6.2017

JAK CHOVAT VČELY

Získávání medu

K medobraní přistupujeme pokud možno na konci jedné snůšky (například po odkvětu řepky nebo akátů), a to nejlépe brzy ráno nebo ve dnech bez snůšky. Nikdy by se plásty neměly odebírat večer, po počasí příhodném pro pastvu, protože med bývá částečně ještě nezralý a mohl by zkvasit. Než sklidíme med, musíme se přesvědčit, že je zralý. Zralý med má obsah vody pod 20 %, nejoptimálněji kolem 17 %, protože jedině pak si můžeme být jisti, že med nebude kvasit. Existují dvě možnosti, jak se přesvědčit, jestli je med vhodný k vytáčení, a to zkouškou vystříknutím nebo změřením obsahu vody.

Med se odebírá tak, že postavíme za úl jeden nástavek s utěsněným dnem i víkem a jiný nástavek, ve kterém máme prázdné plásty a rámky s mezistěnami. Velmi lehce úl zakouříme a odstraníme víko a fólii. Vyjmeme krajní plást a obsedající včely smeteme smetáčkem. Pokud jsou ze ¾ buňky zavíčkovány, zavěsíme plást do připraveného utěsněného nástavku, který rychle uzavřeme. Vytahujeme plást po plástu, smetáme včely a plásty se zralým medem ukládáme do utěsněného nástavku. Po vyjmutí medových plástů naplníme medník soušemi.

Po odebrání medných plástů z úlu následuje odvíčkování, vytáčení, cezení, sbírání pěny, plnění, prodej a skladování. Med můžeme také pastovat.

Během celého medobraní dbáme na čistotu. Prostor, ve kterém med vytáčíme, by měl být světlý, suchý a čistý. Musí být „včelotěsný“ a měl by v něm být k dispozici vodovod nebo alespoň možnost k umytí a opláchnutí. Včelař by měl pracovat v čistém oblečení, protože pracuje s potravinou.

Med dělíme na pevný a tekutý. Med s vysokým obsahem hroznového cukru (glukózy) rychle krystalizuje na jemné krystalky (například řepkový), med s vysokým obsahem ovocného cukru (fruktózy) a nízkým obsahem glukózy zůstává dlouho tekutý (například akátový).

Zdroj: Jak chovat včely
Zveřejněno dne: 29.10.2015

STAVBA VČELÍHO ÚLU

Včelí úl 39 x 24 cm

Jedná se o nástavkový úl s rozměrem rámkové míry 39 x 24 cm. Jedná se o nejpoužívanější rámkovou míru v České republice. Nástavky 39 x 24 cm jsou využívány zejména ke včelaření vysokonástavkovému, při němž se používá mateří mřížka. Moderní nástavkové úly vynikají svými dobrými vlastnostmi, které využívají racionálně a ekonomicky myslící včelaři.

K hlavním přednostem nástavkového úlu patří jeho jednoduchost, včelstvu přizpůsobená konstrukce a bezproblémové ošetřování včelstev. Úly mají vysoký podmet a jsou oblíbené díky volnému rozestavení bez dodatečných ochranných zařízení. Úly jsou jednoduché a umožňují snadnou přepravu.

Konstrukce nástavkového úlu 39 x 24 cm je jednoduchá a je přizpůsobená potřebám včelstva. Dlouhodobé průzkumy potvrdily, že zimní chomáč je vytvářen zejména uprostřed nástavku o šířce 4 až 5 plástů. Včelstvo tak má na jaře dostatečný prostor k roztažení.

Nevýhodou je těžší práce při medobraní, kdy jsou medníky plné a jeden nástavek může vážit i 30 kg.

Jak si vyrobit tento nástavkový úl, najdete v podrobném plánku a pro další inspiraci se můžete podívat na tato videa.

Tento typ nástavkového úlu je možné pořídit i na internetových obchodech, kde je uvedena rovněž cena, ta se značně liší a záleží vždy na dodavateli. Kompletní úl je možné zakoupit od 1 780 Kč.

Zdroj: Stavba včelího úlu
Zveřejněno dne: 5.11.2015

TVORBA ODDĚLKŮ

Stimulace oddělku

  1. Vytvořením silnějšího oddělku: můžete dát více než dva až tři plásty – ne z jednoho zdrojového včelstva, to byste ho hodně oslabili, ale můžete naplnit třeba celý nástavek oddělku plásty poskládanými z několika zdrojových včelstev. Oddělek je pak hned od začátku silnější.
  2. Přidáním matečníku: pokud se zdrojové včelstvo chystá rojit a má už matečníky, uděláte dobře, když jeden takový matečník dáte do oddělku. Ten tím pádem nebude muset dělat nouzový matečník a už dostane matečník v jisté fázi vývoje, takže to do vylíhnutí matky nebude trvat tak dlouho. Navíc matky z přirozených matečníků mají větší šanci na úspěch. Někteří včelaři připravují matečníky i uměle.
  3. Přidáním matky: někteří včelaři se věnují záměrnému chovu matek, takže od nich můžete tyto matky koupit. A třeba už oplozené. S takovou matkou máte jistotu, že se oddělek začne rozvíjet hned a úspěch je potom prakticky jistý. Přináší to nicméně náklady na nákup matky.
  4. Přidáním druhé matky: tato varianta spočívá v tom, že do oddělku dáte ze zdrojového včelstva i jeho matku. Toto se vám občas podaří udělat i omylem. Oddělek tak bude mít hned od začátku svoji „rozjetou“ matku, což mu v podstatě zajistí bezproblémový rozvoj. Zdrojové včelstvo tak o matku přijde. Je však třeba si uvědomit, že zdrojové včelstvo je silné, a tudíž se se ztrátou matky vyrovná mnohem lépe.

Zdroj: Tvorba oddělků
Zveřejněno dne: 19.6.2017

VČELY V KVĚTNU

Úly

Dnešní včelaři chovají včely v úlech. Nežijeme již tedy v dobách dávno minulých, kdy brtníci obcházeli dutiny stromů, ve kterých včely hnízdily, a celkem spoře oděni ze žebříků, často holýma rukama, podobni medvědům, med odebírali. Pak přišli na svět dřevěné úly vyrobené ze starých kmenů stromů. Těmto krásným, avšak nutno uvést, že velmi nepraktickým úlům, se říkalo „kláty“ a my známe pár včelařů, kteří si je z lásky ke včelám umístili prázdné na zahradu. Další typem úlů byly takzvané košnice – úly vyrobené ze svazků slámy.

Dnešní úly nejsou nikterak prošpikované technologiemi a moderními materiály, jak by se možná mohlo od soudobého překotného vývoje techniky a technologií očekávat. Sice včelaři okusili v 80. letech 20. století pokusy o začlenění novodobých materiálů do včelařství, ale tradiční materiály obstály na jedničku. A tak, jak rychle přišly na trh například polystyrenové úly, plastové mezistěny a podobně, tak také rychle odešly. Včelařina tak zůstává krásným oborem (pro mnohé koníčkem), kde spolu s ocelí a jinými kovy vítězí přírodní materiály, jako je dřevo či včelí vosk, který se jako produkt včel do včelstev zase navrací. Soudobý úl je v podstatě speciálně upravená dřevěná bedna čtvercového nebo obdélníkového půdorysu, se speciálně upraveným dnem a s několika takzvanými nástavky. Odmyslíte-li si totiž ono zmíněné dno (oddělíte-li jej od zbytku bedny – a ve skutečnosti tomu u některých typů úlů tak i je), pak zbytek bedny je onen nástavek. A tak je úl vlastně tvořen jedním dnem a několika nástavky a říká se mu „nástavkový“. V určitých ročních obdobích, podle toho, jak jsou včelstva silná, včelaři úly podle potřeby rozšiřují o další nástavky. V létě pak může být úl tvořen i osmi nástavky a dosahovat výšky třeba 2 metry. V zimním období pak zase bývá zpravidla tvořen jedním, dvěma až čtyřmi nástavky. Už to něco napovídá o dynamice rozvoje včelstva v ročním období. Více úlů může být seskupeno do jedné dřevěné stavby, která se nazývá včelín.

Zdroj: Včely v květnu
Zveřejněno dne: 16.5.2016

ZÁBRANA ROJENÍ

Jak zabránit rojení včel

Včelař velmi úzkostlivě hlídá úly, aby mu roj neulétl. Pokud roj ulétne, je ochoten udělat všechno, aby jej získal zpět a založil tak další včelstvo. Roj včel se může usadit někde na zahradě, ale může odlétnout a usadit se na stromě.

V době rojení je tedy nutné kontrolovat včely v úlech v krátkých intervalech mezi šesti až devíti dny. Pokud včely kladou méně vajíček a narážejí nové matečníkové misky, je to příznak rojení. Pokud toto zjistíme, musíme okamžitě rozšířit prostor úlu tak, že přidáme mezistěny a prázdné plásty – souše. U nástavkových úlů to není problém, protože je možné přidat celý nástavek s výbavou. Přitom je dobré odstranit vystavěné začínající matečníky a kaši z nich zužitkovat. Také je možné odebrat ze včelstva plodové plásty s mladými včelami jako oddělek a tím vytvořit malé odrojení. Záleží ale na síle původního včelstva.

Včely, kterým dáme dostatek práce, budou mít na starost něco jiného než jen myslet na rojení. Je proto zapotřebí včas odtáčet med anebo alespoň přidávat nástavky k vystavění a zanesení sladinou.

Zvláště před letním slunovratem čekat s přidáním nástavku až do chvíle, než se včely vyvěsí do podmetu, není vhodné. Úlový prostor je lepší rozšiřovat s předstihem, spodní nástavek by měl sloužit jen jako rezerva pro nárazovou snůšku – včely by se na dno neměly příliš dostat.

Trubci, a zejména trubčí plod, odčerpávají včelám krmnou kašičku, jejíž přebytek mezi včelami působí jako jeden ze stimulů rojení. Proto je vhodné včelám dávat kromě rámků s mezistěnami i stavební rámky, tedy prázdné. Včely v nich vystaví takové dílo, jaké zrovna budou potřebovat. Bude-li jich v úlu jen pár, budou nejspíš plné trubčiny. Při vyšším počtu stavebních rámků včely budou stavět také čistě dělničí dílo anebo různé mezistupně.

Silná včelstva v prostorném úlu s dostatečným větráním přicházejí do rojové nálady poměrně zřídka, spíše mají tendenci k výměně matek. To se stává zvláště v prvních letech po osazení prostorných úlů. Když však přesto objevíme rojové matečníky – to zjistíme snadno pohledem na spodní loučky horního plodového nástavku – nezbývá než likvidovat rojovou náladu pomocí přeletáku. Mateřák odsuneme stranou a na jeho místo postavíme nový úl se třemi nástavky vybavenými soušemi. Doprostřed druhého nástavku dáme plást z mateřáku s živenými matečníky a přisypeme včely z dalších 3–5 plástů. Tyto plásty dobře prohlédneme, abychom snad nesmetli i matku. Nejsou-li v převěšeném plástu zásoby, přidáme ještě 1–2 plásty s medem. Do přeletáku se vrátí všechny orientované včely. Protože nemá téměř žádný plod a je schopen alespoň částečně využít snůšky. Po 4 dnech mateřák prohlédneme. a jestliže včely samy dosud nezrušily matečníky a matka je přítomna (vajíčka), provedeme to za ně. Úl je volně obsazen, takže je to práce poměrně snadná. Pak zkontrolujeme také přeleták, v němž ponecháme zásadně jediný matečník. Když se v přeletáku mladá matka rozklade, spojíme opět obě včelstva v jedno, aby síla zůstala zachována.

Pokud již vidíme, že jsou rámky zakladeny nebo že včely nemají již kam dávat zásoby medu, je vhodné úl doplnit o další prázdné rámky s mezistěnou. Vhodné je nástavek přidat nad plodiště tak, že z jednoho plodovacího nástavku uděláte dva. Na střídačku pak dáte plod a nový rámek tak, aby krajní krycí rámky byly nové rámky s mezistěnou. Důvodem tohoto uspořádaní je, že včely budou mít snadnější přechod mezi rámky. Krajními rámky pak ověříte sílu včelstva a chuť ke stavbě, protože krajní rámky včely vystavují, až když nemají kam stavět a klást.

Pokud již nemáte zájem, aby se včely rozrůstaly, a chcete jejich rozvoj zpomalit, můžete vložit do úlu rámky bez mezistěny. Včelám tato stavba zabere více času a více je vysílí a vy tak získáte čas.

Pokud mají včely rojovou náladu a zjevně nemají již prostor v úlu, je možné použít je na vytvoření oddělku. Při rojové náladě vyjmete rámek s matečníkem a spolu se včelami a zásobami je přendáte do nového úlu například odebráním nástavku.

Přistřižení křídel včelí matce je další možný způsob, jak zabránit rojení. Při rojení matka vypadne z úlu na zem. Včely pak vytvoří u úlu chumáč, proto ji můžete lehce najít a vrátit do úlu. Pokud matka zahyne, mají většinou včely v úlu naražený matečník.

Zdroj: Zábrana rojení
Zveřejněno dne: 16.6.2017

VČELAŘENÍ V NÁSTAVCÍCH

Včelaření v nástavkových úlech

Cílem včelaření v nástavkových úlech je racionalizace chovu včel směrem k silnějším a přirozeněji vedeným včelstvům, která nevyžadují tolik provozních zásahů. Nástavkové úly umožňují přizpůsobovat velikost prostoru potřebám včelstva a snůšce. Vhodně volený prostor umožňuje do značné míry nahradit práci s jednotlivými rámky manipulací s celými nástavky.

Stanovenému cíli odpovídá úl tím více, čím nižší má rámek (až k úlům nízkonástavkovým), zatímco s rostoucí výškou plástu se metodika včelaření nutně blíží tradičnímu pojetí. Volbou určitého typu nástavkového úlu klademe tedy současně hranici technologie, kterou budeme ve svém včelařském provozu používat.

Vysoké rámky vyhovují vzestupné tendenci plodování, a proto na nich zpočátku plodové hnízdo roste rychleji. To může v teplejších oblastech ovlivnit výnos z časné snůšky, ale také rychlejší rozvoj roztoče Varroa destructor. Zde velmi záleží na startovním počtu přezimovaných roztočů. Nízké rámky v plodišti jsou tedy na počátku vývoje v očích včelařů určitým nedostatkem, který s pokračujícím vývojem ztrácí na účinnosti. V nízkonástavkovém provozu vyrovná první záměna horních nástavků (po odkvětu jívy) tento nedostatek a plodování nabývá na rychlosti.

Podle Bretschka je za vznik rojové nálady zodpovědný pouze stav plodového hnízda. Třídílné nízkonástavkové plodové hnízdo zajišťuje optimální rotaci plodového hnízda a zamezuje napětím ve včelstvu. Tato prevence a zábrana rojení má neméně podstatný vliv na výnos včelstva.

Podmínkou úspěchu nástavkové metody je schopnost průměrně fyzicky zdatného pracovníka manipulovat s celými nástavky. Z toho logicky vyplývá, že čím jsou rámky vyšší, tím méně jich v nástavku může být. Čím méně plástů však nástavek obsahuje, tím větší význam má uteplení stěn.

Z technologického hlediska (výroba a práce s nástavky) i vzhledem ke schopnosti včelstva přizpůsobit se danému prostoru je výhodný čtvercový půdorys úlu.

Jako „nástavkový včelař“ máme ideální možnosti přizpůsobovat prostor potřebám včelstva. V podletí se řídíme zásadou, že do zimy ponecháme všechny plásty, které jsou včelami přiměřeně obsednuty, na konci snůšky. Za snůšky nasazujeme další nástavky, jakmile jsou ty dosavadní zčásti naplněny, aby včelstva neomezovala přínos sladiny. Za mírné snůšky však ponecháme poněkud hustší obsazení, aby med nebyl roztroušen ve zbytečně velkém množství plástů.

Silná včelstva sedí volněji než slabší. Včelstvo se 30–50 tisíci včel je v úle pohodlně usazeno, jestliže na 8 plástů 39 x 24 cm připadá asi 10 tisíc včel. Hustší obsazení v době rozvoje může vést k propuknutí rojové nálady. Taková včelstva pak sama vydávají dostatek tepla v důsledku látkové výměny jednotlivých včel. V úle sedí volněji než včelstva méně početná, obsazují tedy (a mikroklimaticky ovládají) vzhledem k množství včel relativně větší plochu plástů.

Zdroj: Včelaření v nástavcích
Zveřejněno dne: 14.6.2017

VČELY V KVĚTNU

Včelaření v květnu

Nabídka pylu ve volné přírodě vyvolá intenzivnější kladení vajíček, a tím také zvýšenou péči o plod. Zimní chomáč se již rozpustil. To opět vyžaduje větší spotřebu potravy ve formě glycidů. Pro včelstvo je v březnu/dubnu nejlepší potravou invertovaný cukr, který včely dostaly na podzim. Včelstvo si z těchto zimních zásob odebírá podle své síly, výkonnosti matky a počtu volných dělničích buněk použitelných k zakladení. Rozhodující vliv na vývoj má teplo, které si umí včelstvo vyprodukovat a udržet. I v tomto případě mají výhodu silná včelstva, která neutrpěla zimními ztrátami včel.

Abychom podnítili včelstvo a zvýšili teplo, proškrabeme část zásobních plástů, které jsou v blízkosti plodu, ostatní necháme být, aby nenavlhly. Rozpěrákem nebo odvíčkovací vidličkou poškrábeme zásobní víčka, obnažená potrava v buňkách včely dráždí k nasávání. Není přitom podstatné, když trocha zásob ukápne na rámky nebo teče po buňkách. Včelímu smyslu pro pořádek vadí i to, že u plodového hnízda jsou plásty poškozeny a snaží se je vyčistit a opravit.

Při těchto opatřeních nesmíme zapomenout na to, že v březnu či dubnu se mohou vyskytovat teplotní výkyvy 20 °C a více. Plodové hnízdo musíme proto nechat pohromadě. Vsunutí poškrábaného plástu mezi plásty s plodem je možné až v pokročilejším ročním období, kdy se již nedají očekávat příliš velké teplotní rozdíly. Tato doba nastane zpravidla v květnu. Opakované poškrábání zásobních plástů má ještě jednu další velkou výhodu: spotřebují se zimní zásoby, jež budou proměněny v mladé včely. Ty bude včelstvo potřebovat pro nastávající snůšku. Takto spotřebovaný invert (zimní zásoba cukru zpracovaného včelami) tak nemůže kazit kvalitu květového medu.

První pyl a nektar poskytují včelám květy jívy, trnek a angreštu. Včelstva se začínají rozrůstat, takže je čas na jejich důkladnější prohlídku. Při dlouhodobě teplém počasí a pylové snůšce začínáme rozšiřovat mezistěnami. Na podzim jsme sice zazimovali silná včelstva, která dávala z hlediska síly, zásob a kvality matky nejlepší předpoklady, ale nedá se vyloučit, že nás některé včelstvo zklamalo.

Zrušení nebo spojení je nejlepším řešením pro slabá nebo osiřelá včelstva. Na jaře není spojování problémem, měla by platit zásada: nikdy nespojujeme dvě slabá včelstva! Spojení se silným včelstvem, které je nejméně na 10 rámcích, původní včelstvo posílí a otevře mu cestu k lepšímu vývoji. Při spojování slabší včelstvo nasadíme na včelstvo silnější. Matku ze slabého včelstva můžeme odstranit, není to ale nutné. Problémy se dvěma matkami ve včelstvu nejsou. Během jednoho až dvou týdnů jedna z nich chybí. Při spojování od června/července je lepší, když slabší matku odstraníme a mezi spojované nástavky dáme proděrovaný novinový papír, provedeme to v podvečer, aby se včelstva „nespařila“ omezeným odvodem tepla, pak se včelstva spojí bez konfliktu.

Koncem dubna a začátkem května je při normálním vývoji včelstva přírůstek mladušek větší než úhyn zimních včel. Ty jsou sice u některých včelstev až do konce května, ale nemají již takový význam jako v minulých týdnech. Objevuje se požadavek na zvětšení prostoru. Zaprvé musí mít matka dostatek místa na kladení, za druhé musí mít včelstvo místo na uložení nektaru a pylu. Včelstvo rozšiřujeme, jakmile jsou v horním nástavku všechny uličky mezi plásty vyplněny včelami. Takové včelstvo má na 5 až 7 středových plástech plod ve všech stadiích vývoje. Okrajové plásty jsou částečně zaplněny nektarem, medem a pylem. U dobrého včelstva ve dvou nástavcích s výkonnou matkou, najdeme plodové plásty i v dolním nástavku. Při příznivém počasí a dobré snůšce pylu z jívy, vrb a smetánky, která začíná kvést, je v plástech uložen převážně pyl. Pro rozšíření včelstva připravíme nástavek, do kterého zavěsíme po obou stranách 2 krycí, pokud možno od vytočeného medu vlhké plásty, a zbytek rámky s mezistěnami. Doprostřed mezi mezistěny přesuneme ze včelstva 2 zavíčkované plodové plásty i se včelami. Plodové plásty uprostřed druhého nástavku srazíme dohromady a doplníme prázdné plásty na okraj plodového tělesa. Nový nástavek postavíme jako třetí nahoru, přičemž plodové plásty necháme uprostřed. Při popsané rozšiřovací metodě dosáhneme toho, že plodové hnízdo zůstane dole i nahoře pohromadě, a navíc plod v třetím nástavku láká matku nahoru. Období špatného počasí nezpůsobí nachlazení plodu, při dobré snůšce má takové včelstvo dostatek prostoru. Přidávání mezistěn k plodovému tělesu a počet přidaných mezistěn závisí na síle včelstva. Stavbou mezistěn se obnovuje dílo, ze světlého díla se líhnou větší a silnější včely. Proto máme nechat vystavět 1/3 potřebných plástů, tím se za 3 roky obnoví všechny plásty. U nástavkového ošetřování včelstev lze použít několik různých způsobů.

V květnu nastává rojová aktivita a je zesílená snůška, plodování a stavební činnost. Pravidelná kontrola rojové nálady je do konce června každých 7–10 dnů. Pokud je varoáza, v síle vyřezáváme trubčí plod, protože je v něm nejvíce roztočů. V květnu je rovněž první medobraní (vytáčíme med, a to odstředivou silou v medometu).

Roj vzniká oddělením části včelstva se starou matkou. Ještě předtím nová vylíhlá matka provede průzkumný prolet a asi za týden provede snubní prolet, při kterém se spáří s 5–10 trubci, aby nedošlo k „rodinnému oplození“. Matka si uchová sperma od trubců po celý život, který trvá 3–5 let. Včelař si však matku uchovává jen 2–3 roky, protože to jsou nejlepší léta jejího kladení. V minulé době se odchytávaly roje ve větší míře, protože se ještě nevymyslel způsob množení včelstev. Dnes je rojivost nežádaným aspektem, protože se rojením sníží počet včel v úle a tím pádem i snůška, proto se rozšiřují včelstva pomocí oddělků.

Včelstvo je společenství včel o jedné matce, několika tisících dělnic a v určitém období i o několika stech trubců. V letních měsících jich je okolo 60 000. V zimních měsících okolo 20 000. Počet včel je pro včelaře rozhodující při posuzování, zdali mají včelstva silná, či slabá. Profesionálové používají takzvané úlové váhy, které mohou tuto informaci dovést do velké přesnosti.

Zdroj: Včely v květnu
Zveřejněno dne: 16.5.2016

LANGSTROTH

Langstrothův úl – metodika

Včelaření v Langstrothech vychází z přirozeného prostředí pro včely. Všude je přesně dodržena včelí mezera, takže odpadají například problémy se stavbou různých můstků. S rámky se snadno manipuluje, navíc v tomto systému převážně pracujete pouze s celými nástavky, nerozebíráte jednotlivé rámky. Samozřejmě mimo potřeby specifických zásahů do včelstva. Úly jsou vzdušné, s celoročně zasíťovanými dny, což to výrazně přispívá k hygieně včelstva. Navíc i léčení a kontrola spadu roztočů varroa je snazší, tomu napomáhá 10cm výška dna. Pod ním je zasunuta plastová podložka na měl. Při její kontrole nebo odběru úl vůbec neotevíráte. V zimě včelstvo nerušíte a velice rychle máte zkontrolovanou celou včelnici. Síla stěny úlu je 25 mm, což včelám umožňuje zejména na jaře okamžitě reagovat na změny venkovní teploty. Používá se dřevo z borovice vejmutovky, které je v současné době nejvhodnější včelařskou dřevinou. Pro svou nízkou hmotnost je využito na výrobu všech dílů úlu.

Konstrukce úlu Langstroth je jak jednoduchá, tak i cenově dostupná, a navíc si jej je schopen vyrobit dokonce i podprůměrně zručný včelař se základním vybavením pro práci se dřevem.

Původní rámky do systému Langstroth byly vysoké 232 mm (Langstroth Original). Jednalo se o rámkovou míru 44,8 x 23,2 cm s horní loučkou o délce 48,2 cm. Rámek se také označuje jako Langstroth 1/1 nebo L 1/1. Úlová sestava byla složena ze dna, nástavků a víka. Nástavky jsou na 10 rámků.

Později se však začalo spekulovat o vysoké hmotnosti nástavků v medníku. Dle systému Dadant byl systém Langstroth rozšířen také o rámky s výškou 185 mm (Langstroth 3/4), 159 mm (Langstroth 2/3) a 137 mm (Langstroth 1/2), ale také o 285 mm s označením Dadant Jumbo, který se používá výhradně do plodiště.

Po vzoru úlu Dadantova je možno včelařit též s nízkými nástavky pro med, což přináší menší hmotnost nástavku i plástu, a tím lehčí manipulaci, med v panenském díle, zralý zavíčkovaný med i ze slabších snůšek, druhové medy, lepší možnost použití výkluzů a vyfukování včel při odběru medu, lepší technizaci odvíčkování a vytáčení. Nízké nástavky vyžadují pro racionální vytáčení medu radiální, hvězdicové nebo zvratné koše do medometů na více plástů.

Nedostatkem středně vysokých plástů pro plodiště je jeden nástavek málo, dva jsou však v podstatě více, než je potřeba. Dost medu zůstává ve složeném, dvounástavkovém plodišti. Přehození nástavků znamená, vedle změny hmotnosti, hrubý zásah do teplotního režimu plodového hnízda. Tvorba oddělků a chov matek na nástavkové míře vyžaduje úlové přepážky a rozdělené dno s česny.

Nízkonástavkový úl s velikostí rámků výšky 159 nebo 185 mm v plodištních i medníkových nástavcích znamená menší hmotnost nástavků i plástů. Záměna nástavků v třínástavkovém plodišti probíhá v rozsahu plodového hnízda a nezpůsobuje tak velký zásah do tepelného režimu včelstva. Stavba mezistěn probíhá v předem připravených nástavcích (s možností přípravy mimo sezónu), které pak mohou být jak pro med, tak i pro plod. Samozřejmá je manipulace s jednotlivými plásty pouze při vytáčení medu, případně při chovu matek. Oddělky, jako prevence rojení a porušování rozvoje roztoče Varroa, se provádějí v celém nízkém nástavku spolu s chovem matek, oplodňováním a selekcí, včetně jednoduché výměny matek spojováním oddělků s produkčním včelstvem (zmlazování). S nízkými nástavky jste velice flexibilní. Prostor může být přizpůsoben na jakoukoliv sílu včelstva a snůškovou situaci. Nástavkové stěny se nemusí většinou slepovat. Svojí malou hmotností zpřístupňují nízké nástavky včelaření i našim něžným kolegyním a starším včelařům. Je možné včelařit bez mateří mřížky. Nedostatkem nízkých nástavků je vyšší počet rámků a nástavků při zakládání včelnice – více uložených plástů a nástavků, více mezistěn a jejich příprava do rámků a nástavků.

Smíšený provoz systémem Dadant – velký plást plodištního nástavku podporuje rychlejší jarní rozvoj. Zásoby jsou rozděleny uceleněji. Rovněž plodové hnízdo je kompaktnější. Matka nemá snahu klást v nízkých medníkových nástavcích, má-li k dispozici velký plást a relativně vytlačí všechen med z plodiště k vytáčení, za předpokladu, že je dostatečně plodná. Lze pracovat bez mateří mřížky. Zbytky medu jsou v případně zaplodovaných nízkých plástů relativně malé.

Nevýhodou tohoto typu jsou dvě velikosti rámků, v plodišti pak manipulace s jednotlivými těžkými rámky. Stavba mezistěn v plodišti je ztížená, maximálně 3 mezistěny za rok, protože plásty k výměně jsou neustále zaplodované. V létech s medovicovou snůškou může zůstat v plástech dost medu, který je pro přezimování včel nevhodný. Chov matek se musí provádět ve zvláštních chovných úlcích nebo v nástavku rozděleném přepážkami a speciálním dnem. Jarní a letní přehození vysokého nástavku je velmi obtížné pro velkou hmotnost plodištního nástavku. Rychlejší jarní rozvoj včelstva znamená také rychlejší rozmnožení roztoče Varroa, protože to souvisí s plodováním. Je tedy nutné dbát na dokonalé odstranění roztočů při ošetření.

Zdroj: Langstroth
Zveřejněno dne: 14.11.2015

VČELÍ SMETENEC

Smetenec

Smetence, také někdy nazývané jako pakety, se moc v naší republice neujaly, nemají u nás tradici. Výhodou smetenců je skutečnost, že je možné je použít pro každou rámkovou míru. Smetenec je potřeba nejprve usadit, včely si musí vystavět nové plásty a první plod se začne líhnout nejdříve za 21 dní.

V průběhu měsíce července si můžete snadno rozšířit stav včelstev na svém včelíně právě formou smetence. Je několik způsobu, jak to lze provést, ale především musíte mít k tomuto účelu kladoucí matku.

Smetenec lze udělat tak, že z několika úlů smetete do rojáku za pomoci smyku alespoň 0,5 kg včel. Do rojáku následně pověsíte v uzavřené klícce matku a roják na několik hodin odložíte do studené místnosti. Smetenec musíte trochu pokrmit alespoň medocukrovým těstem. Nachystáte si nový úl a na něj položíte další prázdný nástavek. Po několika hodinách smetenec vysypete do úlu a matku v uzavřené klícce pověsíte mezi rámky. Za dva až tři dny ji uvolníte přes medocukrové těsto.

K usazení smetence lze také použít narkotizační prostředek Apinar. Smetenec tak nemusíte vůbec ukládat do studené místnosti – včely v rojáku mírně narkotizujte, a když přestanou hučet, můžete je přímo vysypat do úlu. V tomto případě lze matku přidat takzvaně naostro vhozením mezi včely. Místo Apinaru můžete také použít Ledek 30.

Mnoho včelařů se snaží zlepšit svůj chov objednáním matek od známých chovatelů nebo rozmnožovacích chovů. Po dodání pak mnozí řeší dilema, jak novou matku přidat. Mezi časté jevy totiž patří neúspěch při přidání, což znamená nejen finanční ztrátu, ale i další komplikace při nápravě osiřelého včelstva. V podstatě nejde jen o přidání matky, ale o vytvoření nového včelstva, kterým můžeme rozšířit svůj stav nebo jím nahradit ta včelstva, která nevyhovují našim chovatelským požadavkům.

Matka zaslaná od nějakého chovatele byla na cestě v obálce přibližně dva dny. I když má v klícce doprovodné včely, není to pro ni vůbec přirozené prostředí. Pouze s několika včelami musela vzdorovat různým nepříznivým vlivům. Vyzvednete-li si matku z pošty, je důležité, aby se zklidnila. Proto ji i s osazenstvem dejte na zastíněné a teplé místo, kde není průvan. V žádném případě ji nevystavujte slunečním paprskům. Dejte také pozor, abyste ji nedali na místo, které navštěvují rádi mravenci. Nezapomeňme přejet po klícce ve vodě namočeným prstem. Toto můžete opakovat několikrát, zvláště když se rozhodnete pracovat až příští den.

Následující den od dodání včely vytvořte umělý roj smetením cca 1,5–2,5 kg včel všech kategorií do dobře větraného rojáčku. Na 1 kg musíte smést včely z cca sedmi plástů 39 x 24 cm. Je v podstatě zcela lhostejné, zda na tvorbu použijete jedno včelstvo, nebo včelstev několik. V období vrcholného rozvoje včelstev můžete z jednoho včelstva odebrat až 1 kg včel. Pro tvorbu se používá smyk a rojáček s kruhovým otvorem ve víku a plně zasíťovaným dnem nebo je zasíťování na dvou protilehlých stranách rojáčku. Velice důležité však je, abyste smétali včely všech kategorií, to znamená, že oklepáváte včely z plástů s otevřeným mladým i starším plodem, včely ze zavíčkovaných plástů, mezistěn, stavebních rámků. Zbytek doplňte včelami z medníků. Nebojte se ani toho, že se vám do smetence dostanou létavky. I ty bude nový roj potřebovat. Pokud nesmétáte nesáté včely, můžete je velice lehce porosit slabým roztokem nebo jen vlažnou vodou (zvláště jsou-li včely z více včelstev). Samozřejmě dávejte bedlivý pozor na to, aby do smetence nebyla náhodně smetena matka. Ten, kdo má matky značené, to má jednodušší.

Poté odneste rojáček do tmavé místnosti (ještě ne chladné) a počkejte asi 2 hodiny, dokud včely nezačnou „brečet“. Zůstane-li smetenec po této době v klidu, smetli jste do něho matku, a je lépe si takovýto smetenec již ponechat. Pro novou matku utvořte nový stejným způsobem, tentokrát musíte být ale pozornější. Na dobu „věznění“ si připravte matku tak, že ji vypustíte i s doprovodnými včelami na okno, kde ji opět vychytíte a uzavřete do klícky s medocukrovým těstem bez doprovodných včel. Před přidáním můžete včely v rojáčku ošetřit fumigací. Doprovodné včely z klícky usmrťte a spalte. Po zmíněných cca 2 hodinách udeřte rojákem o zem a zavěste do něj matku v klícce několik centimetrů pod otvor, na který nasaďte láhev s prosakovacím krmítkem a jedním litrem medového nebo cukerného roztoku v poměru 1 : 1. Roztok musí být chladný. Záleží jen na vás, zda otvor v klícce uzavřete tak, aby včely matku nemohly vysvobodit ještě před usazením. Včely by měly mít možnost matku z klícky vyvést. Rojáček s umělým rojem pak odneste do studeného a tmavého sklepa. Čím studenější, tím lepší. Včely se musí kolem matky skutečně semknout a utvořit hrozen jako v přirozeném roji nebo zimním chomáči. Tímto dojde k dokonalému scelení celého organismu. Větší chlad tomu velmi napomáhá, zvláště když jste utvořili smetenec silnější. Za dobu věznění se může stát, že včely roztok odeberou, pak jim dodejte nový. Nezapomeňte, že spěchem zde nic nevyřešíte.

Nyní máte skutečný roj. Včely v rojáku většinou již vystavěly srdíčko s dělničinou, ve které už naleznete vajíčka. Roj usaďte do nového úlu vystrojeného jako pro skutečný roj třetí, ještě lépe až čtvrtý den navečer. I když jsou v roji starší včely i létavky, nemusíte se bát, nevrátí se ani jediná, i kdybyste je usadili ihned vedle těch včelstev, ze kterých jste je odebírali. Roj usaďte náběhem do úlu, který je vybaven 1 souší, zbytek tvoří mezistěny a stavební rámky. Včely putují klidně do nového příbytku a téměř vždy mezi nimi uvidíte matičku, která se mezi nimi již cítí skutečně jako doma. Po usazení včelstvo podnítíte vlažnějším roztokem (vždy po ukončení letu včel). Příští den se již roj bude skutečně chovat jako roj a překvapí vás velkou aktivitou. Není-li žádná snůška, musíte roj mírně podněcovat až do doby, kdy jsou vystavěny mezistěny. Při podněcování má přednost opět med a medová voda.

Zhruba po týdnu roj podpořte cca dvěma plásty s vybíhajícím plodem a zkontrolujte kladení matky. Přibližně od desátého dne začíná roj pozvolna slábnout tím, jak se včely upracovávají. Než by se začal líhnout první plod, mohl by roj zeslábnout až o 25 %. Přidáním plodu tomuto předejdete a nová matka bude stále obklopena mladuškami. Toto opatření je jakýmsi vylepšením, ale není bezpodmínečně nutné, zvláště tvoříte-li smetenec v červnu. Další rozšiřování provádějte většinou mezistěnami nebo jen stavebními rámky. Při rozšiřování nezapomínejte, že 2 vyběhlé plodové plásty znamenají včely cca pro 6 plástů.

Pokud dáte novému roji dostatek prostoru, a bude-li mít pravidelný přísun potravy, vybudujete z něj do zimy prvotřídní včelstvo o síle cca 2 velkých nástavků.

Zdroj: Včelí smetenec
Zveřejněno dne: 11.7.2016


SiteMAP