Téma: 

nepravý jasmín

PUSTORYL

Nepravý jasmín

Pustoryl, známý u nás pod názvem nepravý jasmín, se dostal do Evropy v roce 1562, kdy ho ze zahrad v Topkapi v istanbulském sultánově paláci přivezl do Vídně velvyslanec římského císaře.

Pustoryl má tvrdé dřevo, které se nekroutí, a právě proto je ideálním materiálem k výrobě luků a šípů. Z květů a listů lze vyrobit mycí a čisticí pěnu. Pokud se o to však budete sami pokoušet, buďte přitom opatrní, protože rostlina je jedovatá.

Pustoryly jsou vhodné díky své bohaté násadě květů také do solitérních výsadeb. Jsou to spolehlivé keře, kterým není třeba věnovat žádnou zvláštní péči. Jejich pozitivní vlastností je rychlý růst, což je častým důvodem jejich výsadby na místa, kde mají plnit krycí funkci. Nezřídka se používají k odclonění zahradního posezení jako maskovací nebo výplňová dřevina. Mohou být velmi působivými společníky dalším zahradním keřům, jako například vajgélii nebo kdoulovci, jejichž květy mají kontrastní červenou barvu. Zajímavě působí i v kombinované výsadbě s kalinou.

Různé druhy pustorylů mají odlišné typy květů, některé jsou plné, jiné jednoduché nebo poloplné. Jejich základní barvou je bílá, a to hned v několika odstínech. Ve středech květů najdete typická očka žlutého, růžového, nebo i karmínového odstínu. Pokud vám jde u pustorylů především o vůni, vyvarujte se nákupu odrůd, které nevoní. Jsou to Philadelphus pubescens, Philadelphus hirsutus a Philadelphus floridus.

Tento okouzlující a naprosto nenáročný keř našich babiček rozkvétá až v teplých měsících – v červnu či červenci. Květy jsou jasně bílé s jemně nažloutlým středem. Keř kvete hojně každý rok, nemá rád hnojení. Listy jsou cca 8 cm dlouhé, oválné, sytě až tmavě zelené, opadavé. Keř je plně mrazuvzdorný.

Pustoryl obecný je taková česká venkovská klasika. Každá druhá chalupa se v červnu rozvoní sladce jasmínovou vůní na mnoho metrů. V bezprostřední blízkosti může být pro někoho i těžká. Intenzivně voní obzvlášť za teplých letních večerů. Nepravé jasmíny pěstujeme jednoznačně pro jejich květy. Původní čtyřčetný květ doznal díky šlechtění rozmanité proměny. Květy mohou být jednoduché, poloplné i plné a ještě se mohou lišit vnitřním uspořádáním. Květy jsou na větévkách jednotlivě i seskupeny a v čase květu bývá nezřídka obalena celá větvička. Keře rostou poměrně rychle, pouze drobnější a zakrslé typy se vyznačují středními přírůstky. Podzimní zbarvení není nijak výrazné.

Nejvhodnější je pro pustoryly světlé slunečné stanoviště, kde bohatě kvetou, ale mohou růst i v přistínění. Pustoryl obecný snese i větší stín, ale méně kvete.

Všechny pustoryly upřednostňují půdy s obsahem vápníku. Mnohé druhy nejsou náročné na půdu, ale ty vyšlechtěné raději sázíme do dobré, propustné zahradní půdy, zásobené živinami. Pustoryl vysazujeme brzy zjara a na podzim v bezlistém stavu (z kontejnerů sázíme celoročně). Kořeny má bohatě větvené a houževnaté, ale koření mělce. Po výsadbě provedeme výrazný řez a vydatně zaléváme, dokud neprokoření. Krátkodobě snesou i sucho, ale díky mělkému kořenovému systému rychle uvadají a mohou i předčasně opadat. Naše zimy snáší široký sortiment pustorylů a hodí se i do znečištěného prostředí. Starší keře nepřesazujeme, ale vyžadují pravidelný redukční řez. Podle možnosti se vyvarujeme jednorázového zmlazovacího řezu, bohaté vyrašené prýty totiž mohou způsobit metlovitý vzhled.

Pustoryl množíme řízky a také hřížením (zapouštěním výhonů).

Pustoryl můžeme použít solitérně, do malých i větších skupin a také do živých plotů a stěn, i jako výplňovou nebo maskovací dřevinu. Rychle roste a brzy zaplní vymezený prostor. Pustoryly vyniknou ve společenství dalších statných keřů s výrazným květem (vajgélie, kdoulovec, okrasná jabloň, kalina). Chceme-li, aby kvetly živé ploty z pustorylu, zastřihujeme je jen lehce na výšku a neděláme každoroční pravidelný přísný řez.

Zdroj: Pustoryl
Zveřejněno dne: 30.5.2017

Diskuze: Re: čakry a vlasy

Podle jógínské tradice jsou čakry důležitá místa ovládající tělo i prostor mimo něj. Na těle podle této tradice existuje mnoho čaker různého řádu. Nejdůležitějších je sedm čaker 1. řádu napojených na energetickou dráhu procházející podél páteře.

Kořenová čakra

Název: Muladhara (Múládhára), kořenová čakra
Umístění: V poloviční vzdálenosti mezi řitním otvorem a šourkem, popřípadě na zadní straně děložního hrdla.
Barva: červená, rudá
Vůně: cedr, hřebíček.
Kořenová čakra je spojená se zemí, její energií a s činnostmi, které se zemí souvisí. Může to být zemědělství, ale také např. činnosti nazývané jako konzumní způsob života. Je spojena s prožíváním nejzákladnějších aspektů existence jako je potřeba jíst, pít, být v bezpečí nebo v teple. Zablokovaná kořenová čakra způsobuje, že má člověk málo síly - fyzické, duchovní i duševní.

Sakrální čakra

Název: Swadhisthana (Svadhišthána); sakrální čakra
Umístění: Zadní aspekt leží u dolního konce páteře, přední aspekt nad ohanbím (centrum kříže)
Barva: oranžová
Vůně: ylang-ylang, santal.
Sakrální čakra se též někdy nazývá sexuální čakra. Sakrální čakra má na starosti emoce, mezilidské vztahy, sexuální energii a tvořivé síly. Zablokování v sakrální čakře způsobuje sexuální chladnost a potlačování emocí, ale platí to i opačně, potlačování emocí zablokuje sakrální čakru.

Solar-Plexus čakra

Název: Manipura (Manipúra); solar-plexus čakra
Umístění: Zadní aspekt se nachází na úrovni solar plexu na vnitřní straně páteře, přímo za solar plexem, přední aspekt leží na solar plexu.
Barva: žlutá až zlatožlutá
Vůně: levandule, rozmarýn, bergamot.
Čakra Solar-Plexus je sídlem vůle osobnosti, citových vazeb a mentálních pochodů. Zablokování čakra Solar-Plexus vede k pocitům ztráty odvahy, porážky, ztráty svobodné vůle, vytváření falešných představ a negativních myšlenkových konstrukcí.

Srdeční čakra

Název: Anahata (Anáhata); srdeční čakra
Umístění: Zadní aspekt je na vnitřní straně páteře přímo za středem hrudníku, přední naproti srdci.
Barva: zelená (růžová a zlatá)
Vůně: růžový olej.
Srdeční čakra je čakra lásky a vztahů. Jde jak o vztahy k sobě, tak k druhým lidem, ale i k celému světu. Blokace srdeční čakry způsobuje neschopnost lásku dávat i přijímat.

Krční čakra

Název: Vishuddha (Višúddha); krční čakra; komunikační centrum (čakra)
Umístění: Zadní aspekt leží na spojnici páteře a medully oblongaty, v cervikálním pletenci přímo za krční jamkou, přední se nachází na ohryzku.
Barva: světle modrá (stříbrná, zelenavě modrá)
Vůně: šalvěj, eukalyptus.
Krční čakra má na starosti komunikaci a projevy vůle v životě. Zablokování krční čakry vede k neschopnosti se vyjádřit - vady řeči i prázdné myšlenky a také problémy s vlasy a chlupy.

Čelní čakra

Název: Ajna (Adžňá); čelní čakra
Umístění: Přední aspekt - na čele mezi obočím, zadní naproti na temeni hlavy (třetí oko)
Barva: indigově modrá (žlutá, fialová)
Vůně: máta peprná, jasmín.

Čelní čakra se spojuje s intuicí a duchovními silami jednotlivce. Nedostatečná funkce čelní čakry vede k přízemním myšlenkám a k odmítání duchovna a esoterična.

Temenní čakra

Název: Sahasrara (Sahasrára); temenní čakra
Umístění: Je umístěna na vrcholku hlavy (jako koruna), směřuje vzhůru
Barva: fialová, bílá, zlatá, ultrafialová
Vůně: kadidlo, lotos.
Funkcí temenní čakry má být příjem energie z kosmu. Temenní čakra je sídlem božské dokonalosti v člověku. Temenní čakra se do harmonie dostane, když jsou v harmonii všechny ostatní čakry.

Zdroj: diskuze Čakry a vlasy
Odesláno dne: 26.9.2012 uživatelem Kamča
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

OKRASNÉ KEŘE

Okrasné keře žlutě kvetoucí

Žlutě kvetoucí okrasné keře kvetou od jara do podzimu (vždy záleží na druhu). Nejsou náročné na pěstování, některé snáší i přímé slunce. Některé keře (opět podle druhu) musíme zastřihávat.

Zde můžete vidět okrasné keře, které mají žluté květy.

Buxus zimostrázový

Nízký, zakrsle rostoucí neopadavý keř, který se od ostatních dřišťálů liší pouze drobnými trny, jež nejsou nebezpečné. Výška keře je 20 až 30 cm a šířka 50 cm. Drobné květy mají žlutou barvu. Buxus snese všechny typy půd. Lze ho využít jako skupinovou podsadu vyšších keřů či stromů, hodí se též na skalky, malé zahrádky a do venkovních květináčů. Vynikne rovněž jako solitéra.

Čimišník stromovitý

Převážně vzpřímený keř se žlutými květy motýlkového tvaru, jenž dorůstá do výšky 4 m. Na povrchu mladých větví se nacházejí chloupky. Listy čimišníku mají pravidelný eliptický tvar a zelenou barvu. Plodem je zelený lusk. Na půdu není náročný, snese i přímé slunce. Je vhodné jej pěstovat jako solitérní keř.

Líska obecná

Líska je opadavý listnatý keř rozkladitého tvaru, který dosahuje výšky 5 m. Zelené listy jsou střídavé, vejčité, srdčité. Květenství se označuje jako jehněda, která je nažloutlá. Plody jsou oříšky. Tento keř není náročný na půdu a snese i přímé slunce. Taktéž líska vynikne jako solitéra.

Zlatice prostřední

Jedná se o keř dorůstající do výšky 3 m. Listy jsou vejčité a mají zelenou barvu, květ je žlutý. Rovněž zlatice je nenáročná na půdu a má ráda přímé slunce. Je vhodná do skupinových výsadeb a do živých plotů i jako solitérní rostlina.

Třezalka bobulovitá

Třezalka bobulovitá dorůstá do výšky 50 až 100 cm. Má krásné žluté květy, na jejichž místě se následně objevují dekorativní plody černé barvy, které na keři vydrží až do podzimu. Listy jsou vejčité a mají zelenou barvu. Třezalce svědčí slunná stanoviště či polostín. Na půdu není náročná.

Jasmín nahokvětý

Vyznačuje se nádhernými žlutými květy, které zahradu rozsvítí v zimě, jelikož jasmín kvete od ledna do dubna. Jedná se o popínavý opadavý keř rozložitého tvaru, jenž dosahuje výšky 3 m. Má zelené listy, které jsou vejčité a 3četné. Jasmín nahokvětý vyžaduje humózní a vlhou půdu. Snáší přímé slunce. Tímto keřem lze pokrýt pergoly nebo treláže.

Zdroj: Okrasné keře
Zveřejněno dne: 21.12.2015

POPÍNAVÉ ROSTLINY

Popínavé dřeviny

Jedná se o dřeviny, které se pnou a dosahují větších rozměrů, některé je možné i upravovat řezem.

Vistárie květná

Má latinský název Wisteria floribunda. Tato bujná popínavá rostlina s atraktivními květy roste do výšky 6 až 10 m. Listy jsou velké, lichozpeřené, jasně zelené. Květy jsou ve velkých hroznech, bílé s modrým očkem. Objevují se v květnu až červnu. Vistárie vám začne kvést 3 až 4 roky po výsadbě. Vyžaduje výživnou půdu. Stanoviště slunné, chráněné.

Jasmín nahokvětý

Má latinský název Jasminum nudiflorum, je to vzpěrná popínavá rostlina, která má dlouhé výhonky schopné šplhat po oporách s pomocí vyvazování nebo prostrkávání dráty a trelážemi. Na tenkých zelených větévkách, které dorůstají do délky 3 m, vyrůstají trojčetné malé listy, lesklé a tmavě zelené. Kvete na loňských výhoncích ještě před pučením listů. Má svítivě žluté květy vykvétající brzy na jaře, nevoní. Na stanoviště není rostlina náročná, snáší teplé sluneční polohy, hlinitou a hlinitopísčitou půdu. Snese i sucho, na zimu je nutné přikrýt kořeny.

Zdroj: Popínavé rostliny
Zveřejněno dne: 9.12.2015

JASMÍNOVÝ OLEJ A JEHO VÝROBA

Účinky jasmínového oleje

Jasmín má pozitivní vliv na pleť suchou, dehydrovanou nebo křehkou, protože napomáhá hojení a regeneraci pleti a posiluje její vlastní obranyschopnost. Jasmínový olej má rovněž dezinfekční účinky, zabraňuje infekcím a pomáhá při ekzémech.

Jasmín napomáhá harmonizaci ženských orgánů, reguluje menstruační cyklus a uvolňuje křeče. Ulevuje též při premenstruačním syndromu.

Jasmín dokáže zklidnit mysl při úzkostech či depresích a vyvolat kladné emoce. Zmírňuje také stres, hněv nebo fyzickou bolest, jelikož má prokazatelné sedativní účinky. Odstraňuje nespavost a působí jako silné afrodiziakum.

Těhotné ženy by se měly jasmínu vyhýbat téměř až do samého konce těhotenství. Na konci naopak dokáže jasmínový olej usnadnit porod a ulevit od bolestí. Dále stimuluje tvorbu mateřského mléka a pomáhá i při poporodních depresích.

Zdroj: Jasmínový olej a jeho výroba
Zveřejněno dne: 20.10.2015

NEJOBLÍBENĚJŠÍ PARFÉMY

Our Moment

One Direction Our Moment je šumivá a šťavnatá dámská vůně tvořená šťávami čerstvého ovoce a sezonních květin s infuzí teplého pižma. V úvodu vůně se pomalu rozplývá ledový ovocný sorbet z růžového grapefruitu, lesního ovoce a červeného rybízu. V srdci rozkvétá frézie, frangipani a jasmín. Základ obsahuje dřevité tóny, svěží pačuli a sametové pižmo. Parfém vytváří lákavé a hravé tóny. Na trh byl uveden v roce 2013.

Zde můžete vidět cenu vůně Our Moment.

Zdroj: Nejoblíbenější parfémy
Zveřejněno dne: 2.3.2015

NEJOBLÍBENĚJŠÍ PARFÉMY

Balmain Ivoire

Balmain představuje novou reedici oblíbené vůně Ivoire de Balmain z roku 1979. Parfém Ivoire je populární květinově dřevitá vůně, která přišla na trh v roce 2012. Zachovává dědictví a bohatství původní vůně a způsobuje nostalgii. Hlavou parfému Balmain Ivoire de Balmain jsou lístky fialky, pryskyřice, mandarinky. Srdcem parfému Balmain Ivoire de Balmain je kosatec, ylang-ylang, jasmín, růže. Základem parfému Balmain Ivoire de Balmain je vanilka, pačuli, cedr, vetiver.

Zde můžete vidět cenu vůně Balmain Ivoire.

Zdroj: Nejoblíbenější parfémy
Zveřejněno dne: 2.3.2015

BODLÁKOVÝ OLEJ

Světlice barvířská

Světlice barvířská neboli saflor (Carthamus tinctorius), také označovaná jako náhrada šafránu, je rostlina z čeledi hvězdnicovitých. Používá se jako žluté přírodní barvivo například v bonbonech českého původu – v Bonparech.

Rostlina je 50–110 cm vysoká. Vegetační doba je 100–130 dnů. Doba kvetení trvá 3–4 týdny. Místem jejího původního výskytu jsou stepní a polostepní oblasti. V současné době se pěstuje především v suchých a teplých oblastech, jako je severozápadní pobřeží Indie, několik míst v Mexiku, v USA v Kalifornii a Severní Montaně, dále také v Kazachstánu, Etiopii či Austrálii. Nemá vysoké nároky na půdu a je vhodnou plodinou pro suché a vápenité půdy. Dozrává koncem srpna až začátkem září.

Světlice barvířská se pěstuje pro semeno obsahující 45–55 % oleje použitelného zastudena stejně jako slunečnicový olej pro lidskou výživu. Oproti slunečnicovému oleji obsahuje světlicový olej více kyseliny linolové, až 80 %. Používá se také jako kvalitní meziplodina k získání zelené píce, kdy se seje buď hned na jaře, nebo nejpozději do 10. srpna po sklizni hlavní plodiny. Pro svoji pichlavost není vhodná na sušení. Světlice barvířská je také vhodná pro včelaře jako medonosná rostlina, neboť má v pozdním létě vysoký obsah nektaru. V době kvetení lze sbírat z květů korunní plátky, které slouží jako přírodní barvivo (nepravý šafrán).

Zdroj: Bodlákový olej
Zveřejněno dne: 13.3.2017

MORČE

Morče peruánec

Peruánec má dlouhou rovnou srst. Na rozdíl od sheltie má na kyčlích dvě rozety, které způsobují pro peruánce typický růst srsti opačným směrem, tedy od zádi k hlavě. Na čele se tvoří nepravý vírek, který společně s opačně rostoucí srstí způsobuje vznik dlouhé ofinky, zvané pony. Mezi další znak tohoto plemene patří licousy, které jsou dlouhé a mírně odstáté. Mezi hrubé vady patří například vysoko nebo asymetricky posazené rozety na kyčlích, chybějící nebo přebývající rozety, výrazně větší středové body rozet, krátká pony nebo licousy.

Morčata jsou společenská, chovají se obvykle i ve větších skupinách, ačkoli se samci někdy mohou prát. Často se chovají i s králíky. Při chovu v domácnosti jsou náchylní na průvan, vhodnější je tedy chov venku v ohrádce (možno i přenosné), kde mají možnost pastvy. Musí mít také něco k obrusu hlodáků (dřevo, tvrdé pečivo). Morče se nesnaží utéct ani kousat.

Jelikož se jedná o společenská zvířata je vhodnější pořídit si třeba pár morčat nebo dvě samičky, které spolu obvykle dobře vycházejí. Pokud si doma ubytujete dva samečky, začnou se vám v dospělosti pravděpodobně prát.

Ubikace morčete v interiéru by měla být umístěna na nějakém vhodném místě. Ideální je takové, kde je světlo, není tam přetopeno a zároveň zde není průvan, morčata jsou totiž náchylná na prochladnutí. Zvířeti nesvědčí ani příliš hlučné prostředí. Jestliže pořizujete morče svému potomkovi, nebojte se ho dát přímo do dětského pokoje, ať už na stolek, na skříň, nebo třeba i přímo na zem.

Morče se dá zakoupit ve zverimexech nebo přímo u chovatelů, cena se pohybuje kolem 250 korun.

Zdroj: Morče
Zveřejněno dne: 6.2.2017

JMÉNA PRO KOČKY

JMÉNA NA PÍSMENO „J“ V KOČIČÍM KALENDÁŘI

JACK (Svátek 2. srpna)
JACKIE (Svátek 2. srpna)
JACQUELINE (Svátek 23. října)
JASPER (Svátek 5. května)
JEF (Svátek 14. září)
JENNIFER (Svátek 21. května)
JEREMIÁŠ (Svátek 18. dubna)
JERRY (Svátek 20. března)
JESSIE (Svátek 8. července)
JETY (Svátek 17. května)
JIM (Svátek 9. února)
JIMMY (Svátek 9. února)
JOHNY (Svátek 8. ledna)
JONATHÁN (Svátek 24. ledna)
JOSEPHINE (Svátek 24. listopadu)
JOY (Svátek 16. srpna)
JUDY (Svátek 5. září)
JULIO (Svátek 7. července)
JUST (Svátek 13. června)
JUSTÝNA (Svátek 1. července)

Další jména na písmeno „J“, která nejsou zařazená v kočičím kalendáři

Jabba
Jacco
Jace
Jáchym
Jackpot
Jackson
Jacob
Jade
Jadzia
Jaeger
Jaffa
Jag
Jago
Jagr
Jája
Jájinka
Jake
Jakub
Jalapeńo
Jamaica
James
Jamesinka
Jamina
Jana
Janďulík
Jane
Janek
Janicka
Janis
Jannet
Jarmara
Jaromir
Jaryn
Jasánek
Jasmin
Jasmína
Jaso
Jassan
Java
Jazz
Jazzie
Jazzmen
Jeafer
Jeami
Jed
Jedda
Jedi
Jeesy
Jeeves
Jefri
Jekina
Jekyll
Jenna
Jennet
Jenny
Jeoffrey
Jerky
Jerra
Jersey
Jerulýmek
Jesenka
Jessica
Jess
Jesyna
Jet
Jethro
Jetsum
Jezabel
Ježek
Jigsaw
Jill
Jindřich
Jingles
Jinx
Jinxy
Jip
Jipsee
Jiří
Joe
Joey
Jogin
Joint
Jojo
Joker
Joki
Jolly
Jonah
Joplin
Joris
Joseph
Joshua
Josie
Jouda
Jovi
Jubilee
Judge
Juditha
Juilet
Julča
Jules
Julian
Jůlie
Juliet
Jůlinka
Julius
Jumba
Jumbo
Jumper
Juna
June
Junior
Jupiter
Jurášek
Jurgen
Justin
Justus

Zdroj: Jména pro kočky
Zveřejněno dne: 26.2.2017

VŠE O MÝDLE

Mýdlo – chemická podstata

Mýdlo v užším slova smyslu, jehož podstatou jsou hydratované sodné nebo draselné soli vyšších karboxylových kyselin, je nejstarším a nejdéle používaným anionickým tenzidem na světě. Molekuly těchto solí obsahují nerozvětvený řetězec 10 až 22 atomů uhlíku. V důsledku toho mají dvě části velice rozdílné fyzikálněchemické vlastnosti.

Dlouhá alifatická část molekuly, tvořená uhlovodíkovým řetězcem methylenových skupin CH2 a zakončená skupinou methylovou CH3 je hydrofobní a nepolární; menší karboxylová skupina, tedy lipofobní část (buď neutrální – COOH, nebo ve formě aniontu –COO−), je hydrofilní a polární. V důsledku toho mohou tvořit „propojovací můstek“ mezi částečkami hydrofobních látek (například tuků a olejů) a hydrofilním prostředím, například vodou, a tak vytvářet stabilní emulze nebo nepravé roztoky těchto látek ve vodě. Toto je vlastně základní mechanismus čisticího účinku mýdel.

Při rozpuštění mýdla ve vodě vzniká nepravý roztok, v němž molekuly mýdelných sloučenin vytvářejí shluky, zvané mýdlové micely, v nichž jsou tyto molekuly seskupeny hydrofobními částmi do středu tohoto kulovitého útvaru s hydrofilními karboxylovými skupinami na povrchu micely. Vzhledem k tomu, že část karboxylových skupin je ve formě aniontů, má povrch micely záporný náboj, což zabraňuje jejich spojování (koagulaci) a vypadávání z roztoku.

Při kontaktu s částečkou tuku micela pohltí tuk do svého nitra a víceméně ji celou obalí. Protože se nepolární části mýdlových molekul ponoří do tukového prostředí a jejich polární části stále ční do okolního prostředí, tuk se efektivně převede do roztoku. Tento proces, kdy jsou do micel mýdla (nebo obecněji tenzidu) včleňovány molekuly jiné látky (ať už se jedná o tuk, nečistoty a jiné látky hydrofobního charakteru), nazýváme solubilizace. Pokud je v použité vodě obsaženo větší množství rozpuštěných vápenatých nebo hořečnatých solí, například hydrogenuhličitanu vápenatého (tvrdá voda), sráží se mýdlo z roztoku ve formě nerozpustných solí.

Zdroj: Vše o mýdle
Zveřejněno dne: 2.5.2014

STEPHANOTIS

Co je to Stephanotis

Stonky této rostliny dorůstají více než 3 metrů, je-li o ně dobře pečováno, a tak potřebují neustálou oporu. Květina většinou roste ovinuta do věnce (odtud její český název). Kvete nejčastěji v létě, a to po několik týdnů. Její sněhobílé voskovité květy nádherně voní. Na dlouhých stoncích nese lesklé tmavě zelené kožovité listy.

Pro Stephanotis (Stephanotis floribunda) čili věncovec jsou charakteristické silně vonné bělostné květy ve tvaru hvězdiček, velmi podobné květům jasmínu. Však Angličané mu podle toho také začali říkat madagaskarský jasmín. Stephanotis je totiž rostlina původem z Madagaskaru. Můžete se však setkat i s označením Marsdenia floribunda, které patří téže květině. Věncovec by se dal označit také za květinu nevěst, neboť velmi často jsou to právě jeho květy, které zdobí svatební kytice.

Něžný Stephanotis je stejně jako vonné gardénie velice choulostivý na změnu stanoviště. Stačí, když ho při mytí oken nepostavíme na původní stanoviště a v téže pozici ve směru ke slunci, a rostlina velmi záhy zareaguje odpadáváním poupat. Pomoc je však v tomto případě jednoduchá. Je-li nutné květináčem hýbat, označíme si přesně předem jeho pozici značkou na květináči.

Věncovec je liána dlouhá 2,5–6 m, se vstřícnými řapíkatými listy. Jeho kožovité oválné, leskle tmavozelené a až 9 centimetrů dlouhé listy mají krátké řapíky, jsou stálezelené a podobají se listům fíkovníku pryžodárného. Mají výraznou světlou centrální žilku. Kvete v červnu až v září. Něžné bílé trubkovité květy na sebe poutají pozornost již z dálky svou čarovnou vůní. Vejčité kališní lístky jsou odstálé. Květenství vypadá jako dlouhá bílá korunní trubka květů s pěti korunními cípy, květy jsou široké do 3 cm, dlouhé do 5 cm. Zralé měchýřky obsahují jemná a křehká vlákna.

Jedná se o jedovatou rostlinu.

Zdroj: Stephanotis
Zveřejněno dne: 15.12.2016

NEJOBLÍBENĚJŠÍ KEŘE

Keře do stínu

Pokud hledáte rostliny pro stinný kout, tedy na východní či severní straně pozemku, můžete si vybrat například keře s bohatým olistěním a dlouhým obdobím kvetení, jako jsou pěnišníky. V místech, kde není příliš velký stín, se bude dařit kalinám, pustorylu či některým druhům tavolníku. Jestliže dáváte předost užitečným keřům před těmi okrasnými, pak budou ideální borůvky či brusinky. Když hledáte zeleň, která by ochránila vaše obydlí nejen před prachem či hlukem ze silnice, ale i před pohledy kolemjdoucích, vybírejte nejlépe mezi neopadavými druhy keřů, jako je tis nebo zimostráz. Pokud potřebujete rostlinu, která by jednak zakryla a zkrášlila holé plochy v místech pod stromy, jednak pomohla udržet vláhu u kořenů stromů, jsou tu půdopokryvné keře jako borůvka černá nebo tolokvěnka alpská. Toužíte-li po celoroční pestré barevné paletě, kombinujte keře s různými barvami listů (viz níže podkapitolka keře s červenými listy). Potřebujete-li osázet větší plochy, pak sáhněte po třezalce rozkladité, tavolníku nízkém či dřišťálu Thumbergově.

O některých keřích si něco víc povíme dále v našem příspěvku. Jestli vám však místo dlouhého povídání více vyhovuje stručný a jasný výčet, pak doporučujeme například bezvadnou přehlednou tabulku stínomilných keřů, z níž se dozvíte, které keře jsou okrasné listem, které květem či plodem; jestli jde o keř opadavý, stálezelený, nebo o jehličnan; jak moc vám vyroste; a v neposlední řadě, jaká půda je pro něj vyhovující. A kdo má raději to „povídání“, nechť se pustí do čtení následujících řádků, kde se blíže seznámíme s těmi nejoblíbenějšími keři.

Hlohyně šarlatová (Pyracantha coccinea)

Krásný neopadavý keř, který bude vaši zahradu zdobit celý rok. Hodí se zejména k tvorbě živých plotů a bývá vedena po stěnách budov, neboť může vyrůst až do výšky 5 metrů, přičemž jde o kompaktní hustý keř dobře tvarovatelný řezem. Hlohyni však lze využít také jako dekorativní solitér. Na jaře kvete bílými květy, na podzim ji zdobí oranžové až červené plody, které zůstávají na keřích tak dlouho, dokud je nesezobou ptáci. Listy jsou leskle zelené.

Hlohyni vyhovuje polostín, na půdu je nenáročná, jen nesmí být příliš kyselá. Dobře zvládá sucho.

Na těchto fotografiích si můžete hlohyni prohlédnout.

Zimostráz (Buxus sempervirens)

Jde asi o jednu z nejčastěji využívaných stálezelených rostlin v našich zahradách, neboť je vhodná jak do živých plotů, tak i jako solitér. Velmi dobře se tvaruje a můžete ji nechat růst i v nejrůznějších drátěných šablonách. Zimostráz neboli buxus má hned několik druhů a čeledí, všechny jsou však charakteristické svými tmavě zelenými listy. Vyšlechtěny jdou však už i formy, které mohou mít listy žluté, načervenalé či žlutozelené.

Zimostráz potřebuje dostatek živin, vyhovuje mu vápenitá půda. Dobře roste ve stínu i polostínu, jestliže má dostatek vlhkosti.

Zde naleznete spoustu fotografií zachycující buxus v mnoha jeho podobách.

Pěnišník (Rhododendron)

Rhododendrony zcela jistě patří mezi ty nejoblíbenější okrasné keře na našich zahradách či v parcích – jsou skromné, nenáročné na péči, otužilé a přitom stálezelené a nádherně kvetoucí. Existuje nepřeberné množství kultivarů tohoto druhu, takže záleží jen na vašem výběru. Při nákupu si zjistěte, do jaké výšky daný typ vyroste, co potřebuje ke svému růstu, jakou bude mít barvu (nejlépe kupujte již rozkvetlé sazenice, ať potom nejste zklamaní).

Pěnišníky pocházejí z vlhkých oblastí, dobře se jim tedy bude dařit v propustné, vzdušné, zásadité, humózní půdě, ideálně se doporučuje rašelina. Keř zasaďte nejlépe na severní nebo západní stranu pod vzrostlé stromy, které budou rododendron chránit před průvanem i slunečními paprsky. Zalévejte přiměřeně, zemina by měla být neustále mírně vlhká, nesmí však být trvale zamokřená. Jak jsme již zmínili, rhododendron nesnáší přímé slunce a umístění v průvanu, ale nevyhovuje mu ani celodenní stín. Pokud na listech objevíte zelené povlaky řas, jde o příliš tmavé stanoviště.

Na těchto fotografiích můžete obdivovat nádheru rhododendronu.

Pustoryl (Philadelphus)

Ve stínu i mezi stromy se bude dařit také pustorylu. Tento půvabný keř je znám také pod názvem nepravý jasmín. Kvete v létě velkým množstvím bílých květů, které takřka pokryjí celý keř a omamně voní zejména za teplých letních večerů. Listy jsou vejčité a více nebo méně zubaté. Existuje mnoho druhů pustorylu, které se od sebe liší především vzrůstem (nízké, střední, vysoké nebo vzpřímeně rostoucí).

Pustoryl patří také mezi nenáročné keře. Zvládne půdu kyselou i vápenitou, nevyžaduje pravidelnou zálivku. Množí se jednoduše zelenými řízky pod sklem nebo dřevitými řízky na venkovním stanovišti.

Zde si můžete prohlédnout pustoryl.

Borůvka černá (Vaccinium myrtillus)

Tato odrůda borůvky představuje 15 až 40 cm vysoký keřík, hustě větvený s plazivým oddenkem a vzpřímenými listy, které na podzim opadávají. Kvete od dubna do června drobnými bílými až narůžovělými kvítky. Plody jsou černomodré kulaté šťavnaté bobule, mají sladce nakyslou chuť a jejich dužina barví.

Vyžaduje kyselou, na živiny chudou, humózní půdu, která nevysychá.

Zde fotografie borůvky černé.

Brusinka obecná (Vaccinium vitis-idaea)

Brusinka je stálezelený půdopokryvný keřík. Hustě se větví a dorůstá pouze do výšky 10 až 20 cm. Má plazivé, až 70 cm dlouhé výhonky, z nichž vyrůstají vzpřímené olistěné stonky. Kožovité listy jsou tmavě zelené barvy, spodní strana je matná, s hnědavými tečkami, horní strana lesklá. Květy se objevují od konce května do července a rostou v hustých převislých hroznech, mají bílou nebo narůžovělou barvy a slabě voní. Plody jsou jasně červené bobule. Jejich dužnina je moučnatá, nahořklá a obsahuje drobná semena.

Brusince se daří na kyselých půdách, chudých na minerály. Stačí jí mírná zálivka.

Na těchto fotografiích si můžete prohlédnout květenství i plody brusinky obecné.

Mahónie cesmínolistá (Mahonia aquifolium)

Mahony jsou nízké až středně vysoké stálezelené keře, které dorůstají do výšky 60 až 150 cm a šířky 100 až 180 cm). Listy mají lichozpeřené, na okrajích pichlavé až ostnitě zubaté. Na podzim se zbarvují do červena až téměř dohněda, přičemž si zachovávají svůj tvar. Květy jsou výrazně žluté. Plody – modré bobule – jsou na rozdíl od ostatních částí rostliny jen mírně jedovaté.

Mahónii svědčí stín či polostín, na slunečním úpalu neprospívá. Vyžaduje propustnou, na živiny bohatou a neustále přiměřeně vlhkou půdu. Jestliže je půda dostatečně výživná, hnojení není nutné, jinak přihnojujte v sezoně asi jednou za tři týdny, a to hnojivy určenými pro okrasné listnaté dřeviny. Lze ji snadno tvarovat pravidelným řezem. Množí se nejčastěji řízkováním či hřížením, ale nové sazenice můžete získat i z odkopků od rozrostlejších keřů. Mahónie je odolná vůči mrazu, ale doporučuje se při oblevě občas zalít.

Na těchto fotografiích si můžete prohlédnout tento zajímavý keř mahnónie cesmínolisté.

Zdroj: Nejoblíbenější keře
Zveřejněno dne: 6.9.2015

KOSMETIKA MARY KAY

Mary Kay parfémy

Muži:

  • MK High Intensity Kolínská voda: okouzlující, rafinovaná a osobitá, patří do rodiny ambrových orientálních vůní. Upoutá vůní královského dřeva, což je exkluzivní ingredience Mary Kay®, která dodává této pánské kolínské vodě bohatou intenzitu. Svrchní tóny voní po ledovém černém fenyklu a stříbrné šalvěji. Střední tóny se rozezní vůní černého čaje a lístků fialek. Ve spodních tónech spočívá vůně královského dřeva a ambry.
  • MK High Intensity Sport Kolínská voda: tato svěží, povzbuzující kolínská voda stimuluje smysly svou ledovou, odvážnou vůní. Horní tóny: plody jalovce, ledový bergamot. Svěží střední tóny: chladivý kardamom, drcené listy máty a fialová paprika. Spodní tóny: březová kůra a jantar.
  • DomainKolínská voda: se řadí mezi fougerově svěží vůně, je to moderní kompozice inspirovaná přírodou. Její vůně připomíná závan svěžího vzduchu. Svrchní tóny voní po křehkém jablku a šalvěji. Střední tóny se rozezní vůní jalovce a svěží máty. Ve spodních tónech spočívá vanilka a pižmo.
  • Velocity Kolínská voda: je povzbuzující, fougerově dřevitá vůně. Tato vzdušná vůně zachycuje svěžest horského vzduchu a čistou vůni lesů. Vůně říká: „Vydejme se za dobrodružstvím“. Svrchní tóny voní svěžím horským vzduchem a zelenou vinnou révou. Střední tóny se rozezní vůní zimostrázového dřeva a lístků koriandru. Ve spodních tónech ucítíte teakové dřevo a lipovou kůru.
  • Mary Kay True Original Kolínská voda: je odvážná a nekonvenční svěží vůně, stejně jako muž, který ji nosí. Je ideální pro muže, který je vášnivý, zanícený a nemusí se snažit předstírat, že je „cool“, protože takový prostě je. Vrchní tony: citron a jablko fuji. Střední tóny: cedrové dřevo a ambra. Spodní tóny: pačuli.
lekarna-cz-mary-kay-120x600px.jpg

Ženy:

  • Mary Kay Forever OrchidToaletní voda: je lahodná květinová vůně obsahující unikátní spojení purpurové orchideje a krémové vanilky. Vůně vhodná pro každý den. Ležérní alternativa k jemným vůním. Pro dosažení ideálních výsledků použijte s Mary Kay® Forever Orchid™ Sprchovým gelem a Tělovým mlékem. Dermatologicky testována. Klinicky testovaná na dráždivost a alergii pokožky. Krásné, nadčasové balení.
  • Thinking of Love Parfémová voda: svěží, moderní vůně pro lásku v každém věku a v každé situaci. Obsahuje odnímatelný přívěšek ve tvaru srdíčka, který si můžete připnout k náramku. V balení je přiložena kartička, na kterou můžete napsat zprávu. Horní tóny obsahují mandarinku, růžový pepř a jarní frézii. Střední tóny zahrnují lístky turecké růže a růžový zimolez. Spodní tóny nabízejí plnokvětý kosatec a indonéské santalové dřevo.
  • Toaletní voda Journey of Dreams: stačí letmý dotek vůně Journey of Dreams a budete se cítit skvěle. Svěží květinová vůně má ve vrchních tónech mandarinky, květy frézie a plovoucí lotos. Srdce parfému tvoří černý rybíz, kvetoucí turecká růže a australské santalové dřevo. Spodní tony pak bílý jantar, pižmo a sametové pomerančové okvětní lístky.
  • Thinking of You Parfémová voda: udělejte z chvilky jedinečný okamžik pomocí vůně, která zachytí emoce, jež nás všechny spojují. Dokonalý dárek pro každou ženu. Pohodová, ovocně květinová vůně. Jedinečný design krabičky vám umožní napsat dovnitř vlastní vzkaz, přiložený okouzlující přívěšek budete jistě dlouho opatrovat.
  • Belara Midnight Parfémová voda: v návaznosti na to, co dělá každou ženu zajímavě přitažlivou a oduševnělou, je Belara Midnight opojným vyjádřením ženského půvabu. Horní tóny zahrnují lesní plody a tóny bobulového ovoce. Střední tóny obsahují egyptský jasmín a černý lusk vanilky. Spodní tóny ukrývají krémové santalové dřevo a sametové pižmo.
  • Mary Kay Simply Cotton Toaletní voda: je čistá, svěží a příjemná vůně inspirovaná krásou čisté bavlny s dotekem oroseného lotosu. Vůně vhodná pro každý den. Ležérní alternativa k jemným vůním. Pro dosažení ideálních výsledků používejte s Mary Kay Simply Cotton Sprchovým gelem a Tělovým mlékem. Dermatologicky testovaná. Klinicky testovaná na dráždivost a alergii pokožky.
  • Mary Kay Toaletní voda Warm Amber: hřejivá a smyslná vůně Warm Amber s teplými tóny jantaru vám zvedne náladu a zahřeje mysl. Jednoduchá, nositelná, každodenní vůně. Ležérní alternativa k jemným vůním. Dermatologicky testováno. Klinicky testováno na dráždivost pokožky a alergie.
  • Bella Belara Parfémová voda: je víc než jen parfém, Bella Belara Parfémová voda je energická květinově ovocná vůně, která vás okamžitě pohltí. Vrchní tón: směs meruňky a červené nektarinky. Střední tón: orosené květy růží a marocký jasmín. Spodní tón: anglická růže, meruňka, palmové dřevo.
  • Velocity Parfémová voda: přichází na scénu s něčím, co jen tak v jiném parfému nenajdete – vrchní tón s vzácným banánovým květem. Ve spojení s trpkým mangostanem a zelenou tropickou orchidejí vytváří vzrušující, euforickou ovocně květinovou vůni. Pro ženu, která je moderní, bezstarostná a mladá srdcem. Vrchní tón: banánový květ, zelené tropické orchideje, trpký mangostan. Střední tón: jiskřivá mandarinka, okvětní lístky bílé azalky, aromadendron. Spodní tón: květy bazalkového stromu, ostružiny a dřevité plody.
  • Belara Parfémová voda: je perfektně vyvážená jemná vůně s povzbuzující směsí svěžích květinových a jemných teplých tónů. Vrchní tón: San Joaquin fík, divoké borůvky, lotosový květ, květ kapradí. Střední tón: lilie, jihoindická hlízová růže, sněženka, heřmánek, květ zlaté akácie. Spodní tón: kůra bílého topolu, santalové dřevo, bavlník.

Zdroj: Kosmetika Mary Kay
Zveřejněno dne: 30.4.2015

DIPLADENIA

Dipladenia

Dipladenia se odborně nazývá Mandevilla splendens, ale velmi často slýcháváme spíše její synonymum Dipladenia, případně Sundevilla. Český název pro tuto rostlinu je chilský jasmín nebo brazilský jasmín.

Mandevilla upoutá pěstitele na první pohled – prodává se obvykle vyvazovaná k opoře a se svými velkými, sytě zelenými lesklými listy vypadá velmi svěže. Vejčité listy rostou na stonku vždy po dvou.

Naštěstí už není problém koupit rozkvetlé rostliny také v našich zahradnických centrech, často najdete v nabídce nejen druh Mandevilla splendens, ale i Mandevilla sanderi nebo Mandevilla amoena. Pokud budete mít štěstí, můžete si vybrat květy i v jiných barvách. Působivé jsou odstíny růžové a červené, občas však bývá k mání i mandevila se žlutými či bílými květy – Mandevilla amoena.

Trubkovité zvonky květů mají průměr od pěti do deseti centimetrů, objevují se od léta do podzimu a nesou bílou, růžovou nebo purpurovou barvu. Jícen květu je obvykle žlutý. Velmi pohledné jsou i lesklé tuhé listy dosahující až dvaceti centimetrů v průměru.

Mandevila je bujně rostoucí liána (popínavá rostlina) a dokáže za léto vyrůst do třímetrové výše. To znamená, že potřebuje pravidelný přísun živin a přiměřený prostor pro kořenový systém. Před umístěním na stanoviště ji můžete přesadit do nádoby o něco větší, než v jaké jste ji koupili. Na dno dejte dobrou drenáž a zeminu buď pro balkonové rostliny, nebo směs ze tří dílů rašeliny a jednoho dílu pařeništní zeminy.

Pravidelné přihnojování mandevile svědčí, vybuduje si pak mohutný kořenový bal a silné, bohatě kvetoucí nadzemní výhony. Vhodná jsou tekutá hnojiva s vyšším obsahem fosforu či plná tekutá hnojiva pro balkónové rostliny. Jakmile se i při této péči zastaví růst nebo rostlina málo kvete, potřebuje přesadit.

Mandevila dobře snáší polostín – má ho raději než celodenní plné slunce, které jí poškozuje a deformuje listy. Vítr není pro pnoucí rostliny nikdy moc dobrým návštěvníkem, dokáže je vmžiku polámat nebo potrhat květy a listy, najděte proto rostlině chráněnou polohu.

Vysoké teploty snáší mandevila celkem bez problémů, stejně tak i sucho (ovšem ne dlouhodobé) – většinou reaguje jen zpomalením růstu a menší násadou květů. Po návratu k normálním podmínkám (teploty kolem dvaceti stupňů a pravidelná zálivka) pokračuje rostlina v růstu i kvetení.

Pro mandevilu představují ideální nádobu k pěstování velké a hlubší samozavlažovací květináče. Nezáleží na jejich tvaru (zda kulaté, či hranaté), důležité je, aby měly kořeny stále možnost čerpat závlahu a živiny, pak mandevila roste přímo před očima. Nezapomeňte do nádoby zapustit oporu, pokud chcete mandevilu pěstovat jako pnoucí. Jinak může růst mírně zaštipovaná jako převislá (je náchylnější na vítr) v závěsné nádobě nebo jako prostý keřík, budete-li pravidelně během vegetace zaštipovat délku výhonů.

Ve své domovině roste mandevila jako vytrvalá rostlina, u nás je možné ji přezimovat v bezmrazých místech. V našich podmínkách ji lze úspěšně pěstovat také jako pokojovou rostlinu – máte-li možnost ji častěji rosit na list a vytvořit jí prostředí s vyšší vzdušnou vlhkostí. Jakmile klesnou venkovní noční teploty k deseti stupňům, je čas přestěhovat mandevilu domů. Nemusíte hned do obýváku, ideální by byl skleník s teplotou kolem sedmi stupňů, postačí však i chladnější chodba nebo nevytápěný pokoj. Rostlinu můžete zaštípnout (sestřihnout) tak, aby se vám dobře stěhovala a nezabírala tolik místa. Omezte jí postupně zálivku, aby si mohla projít obdobím vegetačního klidu. Pokud bude svěšovat listy, pak je to ta pravá doba na zalití. Nenechte ale dlouho stát nádobu ve vodě, kořeny jsou v chladu náchylné k zahnívání.

Opad listů neznamená katastrofu – na jaře, než začnete novou sezonu, musíte mandevilu stejně radikálně sestřihnout. Nebojte se, snáší řez velice dobře, pouze dávejte pozor na latex, který při řezu roní, je jedovatý!

Z vyzrálých vrcholových či stonkových řízků, které nesmí být dřevnaté, si můžete mandevilu namnožit sami. Při hlubokém jarním řezu získáte určitě dost materiálu na pokus, který není vůbec složitý. Po řezu upravte délku řízku asi na osm centimetrů (může být i o málo kratší či delší) a ve vlažné vodě nechte vyplavit prýštící latex. Řeznou ránu k zakořenění pak smočte ve stimulátoru a řízky zapíchejte do čistého perlitu (agroperlitu), případně do směsi z jednoho dílu rašeliny a jednoho dílu písku. Spodní teplo a vyšší vzdušná vlhkost je žádoucí, proto si napíchané řízky raději přikryjte sklem nebo fólií (občas je vyvětrejte) a udržujte přiměřenou vlhkost substrátu.

O mandevile by se dalo říct, že je zdravá jako řípa. Netrpí houbovými ani plísňovými chorobami, virózy se jí vyhýbají, je opravdu mimořádně odolná. V našich podmínkách ji mohou sužovat pouze škůdci – a ty musíte pohlídat vy. Problematické jsou molice, dají se však usměrnit například postřikem Mospilanu v silnější koncentraci a v několikrát opakovaných třídenních intervalech. Puklice a červci se mohou vlivem suchého vzduchu objevit hlavně při pěstování v bytě. Zasáhnete-li v počátcích, kdy se škůdce objeví, máte šanci se ho zbavit. Jakmile se přemnoží, nezbude, než rostlinu radikálně ostříhat, vyměnit zeminu a ještě použít postřik na zbytek zelených částí. Poté ještě sledovat, zda se tato opatření neminula účinkem.

Zdroj: Dipladenia
Zveřejněno dne: 11.7.2016


SiteMAP