Téma: 

nízkonástavkový úl

Včelaření v nástavcích

Vysokonástavkové včelaření

Vysokonástavkovými úly máme na mysli úly, které mají nástavky větší než 20 cm. Výhodou je, že na jeden úl není potřeba mnoho nástavků a rámků, což usnadní práci při výrobě. Naopak při manipulaci s nástavky narazíme na značnou váhu nástavku.

Zdroj: Včelaření v nástavcích
Zveřejněno dne: 14.6.2017

Stavba včelího úlu

Včelí úl Čechoslovák

Včelí úl Čechoslovák vznikl z takzvaného jednotného úlu. Čechoslovák je v základním provedení vybaven dvěma nástavky z dvojitých stěn. Ty jsou utepleny dvěma centimetry polystyrenu. Nástavek pojme deset rámků o rozměrech 37 x 30 cm. Máte možnost zvolit mezi teplou nebo studenou stavbou (zateplený, nezateplený). Nástavek má v čele vyvrtán otvor, který je osazen česnovým uzávěrem.

Tato konstrukce nástavkového úlu 37 x 30 cm je jednoduchá a lze ji rychle a jednoduše přizpůsobit potřebám včelstva. Dlouhodobá pozorování potvrdila, že zimní chomáč se vytváří převážně uprostřed nástavku na šířku 4–5 plástů. Včelstvo se v těchto úlech stahuje do zimního hroznu podstatně později.

Nevýhodou je těžší práce při medobraní, kdy jsou medníky plné a jeden nástavek může vážit i přes 30 kg.

Jak si vyrobit tento nástavkový úl, najdete v podrobném plánku a pro inspiraci výroby se můžete podívat na tato videa.

Tento typ nástavkového úlu je možné pořídit i na internetových obchodech, kde je uvedena rovněž cena. Částky se značně liší a záleží vždy na dodavateli. Kompletní úl je možné zakoupit od 2 000 Kč.

Zdroj: Stavba včelího úlu
Zveřejněno dne: 5.11.2015

Stavba včelího úlu

Včelí úl Langstroth

Jestliže hledáte ten nejstarší a nejrozšířenější úl na světě vůbec, pak právě Langstroth je tím pravým. Úl vymyslel a poprvé sestavil Langstroth, včelař se Severní Ameriky, podle kterého také úl nese své jméno. Úl měl původně základní rámkovou míru 45 x 23 cm a byl určen pro deset rámků na studenou stavbu s oddělitelným dnem. V dalším vývoji se u úlů Langstroth sjednotila postupně rámková šíře na 45 cm, výšky rámků na 13,6; 15,9; 23,2; a 28,6 cm s 8 až 12 rámky na studenou stavbu. U všech těchto druhů zůstalo odnímatelné dno. Kromě toho, že je dno odnímatelné, je často i otočné. Otočením dna včelař může změnit výšku česna na výšku 1 centimetr nebo 4,5 centimetru. Současně s tím se takto mění i výška podmetu. U těchto úlů se nejčastěji používají nástavky s 10 rámky, přičemž se výhradně jedná o použití rámků Hoffmanova typu. V běžné praxi se nejčastěji setkáte s rámky plodištními s výškou 23 cm, tříčtvrtečními s 16 cm rámky a mělkými s 13,5 cm jako medníkovými pro produkci vytáčeného medu i medu plástečkového. Stěna úlu je jednoduchá, o síle cca 2,5 cm.

Výhodou tohoto typu je velké rozšíření mezi včelaři, otočné dno, variabilita. Nevýhodou je váha při medobraní.

Jak si vyrobit tento nástavkový úl, najdete v podrobném plánku a pro inspiraci výroby se můžete podívat na tato videa.

Tento typ nástavkového úlu je možné pořídit i na internetových obchodech, kde je uvedena rovněž cena, ta se značně liší, záleží vždy na dodavateli. Kompletní úl je možné zakoupit od 1 790 Kč.

Zdroj: Stavba včelího úlu
Zveřejněno dne: 5.11.2015

Včelaření v nástavcích

Metodika

Pokud používáme nástavkový úl, máme možnost úlový prostor zvětšovat a zmenšovat, či přehazovat uspořádání nástavků nebo rámků. U nástavkového úlu se upřednostňuje zacházení s celými nástavky namísto s jednotlivými rámky, protože je to rychlejší a snazší.

Trochu sporným bodem provozní metody jsou prohlídky včelstev – otevřeme úl, ale nic v něm neděláme, pouze zkontrolujeme stav zásob, plození a podobně. V zásadě bychom toto nikdy neměli dělat zbytečně, protože každé otevírání a rozebírání úlu včely dost zásadním způsobem vyrušuje. Dobrou zásadou je nechodit se do včel nikdy jen tak dívat, ale otevírat úl jen tehdy, když v něm opravdu potřebujeme něco provést. A při té příležitosti si situaci v úlu můžeme zrovna prohlédnout. Takže na jaře otevřeme úl proto, abychom odebrali staré opuštěné plásty, ale současně při tom zkontrolujeme, jak jsou na tom včely se zásobami a jak přežily zimu.

Nízkými nástavky, které měl původně jen Dadantův úl (polonástavky), se dnes těží med skoro ve všech úlových systémech. Výhody jsou především: nízká hmotnost nástavků s medem, dokonale zavíčkovaný, tedy zralý, zejména květový med s nízkým obsahem vody, získávání druhových medů, možnost vyfukování včel, případně vytáčení celých nástavků, možnost nástavkového včelaření žen a také jedinců v pokročilejším věku. Větší počet rámků vyžaduje radiální (hvězdicový) medomet a je vyvážen možností nedrátkování rámků.

Zdroj: Včelaření v nástavcích
Zveřejněno dne: 14.6.2017

Stavba včelího úlu

Včelí úl 39 x 24 cm

Jedná se o nástavkový úl s rozměrem rámkové míry 39 x 24 cm. Jedná se o nejpoužívanější rámkovou míru v České republice. Nástavky 39 x 24 cm jsou využívány zejména ke včelaření vysokonástavkovému, při němž se používá mateří mřížka. Moderní nástavkové úly vynikají svými dobrými vlastnostmi, které využívají racionálně a ekonomicky myslící včelaři.

K hlavním přednostem nástavkového úlu patří jeho jednoduchost, včelstvu přizpůsobená konstrukce a bezproblémové ošetřování včelstev. Úly mají vysoký podmet a jsou oblíbené díky volnému rozestavení bez dodatečných ochranných zařízení. Úly jsou jednoduché a umožňují snadnou přepravu.

Konstrukce nástavkového úlu 39 x 24 cm je jednoduchá a je přizpůsobená potřebám včelstva. Dlouhodobé průzkumy potvrdily, že zimní chomáč je vytvářen zejména uprostřed nástavku o šířce 4 až 5 plástů. Včelstvo tak má na jaře dostatečný prostor k roztažení.

Nevýhodou je těžší práce při medobraní, kdy jsou medníky plné a jeden nástavek může vážit i 30 kg.

Jak si vyrobit tento nástavkový úl, najdete v podrobném plánku a pro další inspiraci se můžete podívat na tato videa.

Tento typ nástavkového úlu je možné pořídit i na internetových obchodech, kde je uvedena rovněž cena, ta se značně liší a záleží vždy na dodavateli. Kompletní úl je možné zakoupit od 1 780 Kč.

Zdroj: Stavba včelího úlu
Zveřejněno dne: 5.11.2015

Langstroth

Kdo to byl Langstroth

Jedná se o amerického pastora, učitele a včelaře, který se jmenoval celým svým jménem Lorenzo Lorraine Langstroth a žil v letech 1810 až 1895 v Pensylvánii. Jeho velkým objevem byla takzvaná včelí mezera, ke které navrhl včelí úl s rozebíratelným dílem. Díky svým objevům je považován za otce moderního amerického včelařství. O včelařství se zajímal během kazatelské a učitelské kariéry, kdy si tím kompenzoval deprese.

V roce 1852 získal patent na první rozebíratelný rámkový úl, který je tvořen odnímatelným dnem, nástavky a víkem. Nástavky byly na 10 rámků. Objevil také, že se dá matka uzavřít v nejnižší části úlu, a to mateří mřížkou. Zabýval se chovem vlašské včely (italská), která produkovala více medu. S těmito včelami začal obchodovat.

Ovlivnil včelaření na několika světových kontinentech.

Zdroj: Langstroth
Zveřejněno dne: 14.11.2015

Jak chovat včely

Umístění úlů

Každý úl by měl být po pečlivé úvaze umístěn tak, aby sousedy a ostatní obyvatele nijak neomezoval a neškodil jim (bodají většinou starší včely). Stanoviště úlu volíme tak, aby česno nebylo orientováno přímo na veřejnou cestu. Směr a výšku vyletování lze rovněž ovlivnit překážkou (vysázení vysokých křovin, plotem). Podle právní úpravy v ČR je třeba se zdržet takzvaného „obtěžování nad míru přiměřenou poměrům“.

Zdroj: Jak chovat včely
Zveřejněno dne: 29.10.2015

Tvorba oddělků

Tvorba oddělků

Tvorba oddělků má ve včelařské praxi nezastupitelné místo. Představuje nejen moderní způsob velmi efektivního množení včelstev, ale také působí protirojově a má své místo v soužití s kleštíkem. Přes drobné nuance je princip vytváření a další péče o oddělek stejný a zároveň jednoduchý.

V nízkonástavkových úlech je tvorba oddělků velice jednoduchá. Můžeme odejmout celý nástavek s plodem i se včelami, jestliže jsme si 4 dny předem úl rozdělili mřížkou. Podle vajíček snadno zjistíme, v které části je matka. Ze zbytků můžeme dělat oddělky.

Zdroj: Tvorba oddělků
Zveřejněno dne: 19.6.2017

Jak chovat včely

Volba úlu

Z mnoha důvodů radím používat nástavkové úly. Jejich konstrukce je velmi jednoduchá, odpovídá potřebám včelstva a včelstvo je možné rychle a bez problémů ošetřovat. Dále musíme zvážit, jakou chceme používat míru rámků. Obvyklé rámkové míry jsou Německá (370 x 223 mm), Kuntzschova (330 x 250 mm), Zanderova (420 x 220 mm), Langstrothova (448 x 232 mm), Dadantova (460 x 270 mm), Adamcova (390 x 240 mm). V ČR je nejrozšířenější Adamcova míra. Nástavkové úly se dají v přírodě velmi dobře umístit a podle potřeby také převážet.

Nástavkový úl je sestaven ze samostatných dílů. K nim patří odnímatelné dno, několik nástavků, víko, mateří mřížka a fólie. Nástavky jsou vyrobeny pouze z bočních stěn a dají se stavět nad sebe a vyměňovat, díky tomu se dá úl zvětšovat dle potřeby. V každém nástavku může být zavěšeno osm až dvanáct rámků. Dno slouží k větrání a je v něm zabudováno česno. Do dna se umístí laťkový rošt, aby včely nemohly stavět dolů.

Podle typu materiálu rozdělujeme úly na dřevěné a z plastických hmot. Úly z plastických hmot jsou o něco lehčí a lépe izolují. Nevýhodou někdy bývá malá prodyšnost plástů. Dřevěné úly dlouho vydrží a můžeme si je sami zhotovit z prefabrikovaných dílů. Včelařům se nabízejí úly ze dřeva borovice vejmutovky, protože je velmi lehké a porézní a mnohem lépe izoluje než tvrdá dřeva.

Zdroj: Jak chovat včely
Zveřejněno dne: 29.10.2015

Langstroth

Langstrothův úl – metodika

Včelaření v Langstrothech vychází z přirozeného prostředí pro včely. Všude je přesně dodržena včelí mezera, takže odpadají například problémy se stavbou různých můstků. S rámky se snadno manipuluje, navíc v tomto systému převážně pracujete pouze s celými nástavky, nerozebíráte jednotlivé rámky. Samozřejmě mimo potřeby specifických zásahů do včelstva. Úly jsou vzdušné, s celoročně zasíťovanými dny, což to výrazně přispívá k hygieně včelstva. Navíc i léčení a kontrola spadu roztočů varroa je snazší, tomu napomáhá 10cm výška dna. Pod ním je zasunuta plastová podložka na měl. Při její kontrole nebo odběru úl vůbec neotevíráte. V zimě včelstvo nerušíte a velice rychle máte zkontrolovanou celou včelnici. Síla stěny úlu je 25 mm, což včelám umožňuje zejména na jaře okamžitě reagovat na změny venkovní teploty. Používá se dřevo z borovice vejmutovky, které je v současné době nejvhodnější včelařskou dřevinou. Pro svou nízkou hmotnost je využito na výrobu všech dílů úlu.

Konstrukce úlu Langstroth je jak jednoduchá, tak i cenově dostupná, a navíc si jej je schopen vyrobit dokonce i podprůměrně zručný včelař se základním vybavením pro práci se dřevem.

Původní rámky do systému Langstroth byly vysoké 232 mm (Langstroth Original). Jednalo se o rámkovou míru 44,8 x 23,2 cm s horní loučkou o délce 48,2 cm. Rámek se také označuje jako Langstroth 1/1 nebo L 1/1. Úlová sestava byla složena ze dna, nástavků a víka. Nástavky jsou na 10 rámků.

Později se však začalo spekulovat o vysoké hmotnosti nástavků v medníku. Dle systému Dadant byl systém Langstroth rozšířen také o rámky s výškou 185 mm (Langstroth 3/4), 159 mm (Langstroth 2/3) a 137 mm (Langstroth 1/2), ale také o 285 mm s označením Dadant Jumbo, který se používá výhradně do plodiště.

Po vzoru úlu Dadantova je možno včelařit též s nízkými nástavky pro med, což přináší menší hmotnost nástavku i plástu, a tím lehčí manipulaci, med v panenském díle, zralý zavíčkovaný med i ze slabších snůšek, druhové medy, lepší možnost použití výkluzů a vyfukování včel při odběru medu, lepší technizaci odvíčkování a vytáčení. Nízké nástavky vyžadují pro racionální vytáčení medu radiální, hvězdicové nebo zvratné koše do medometů na více plástů.

Nedostatkem středně vysokých plástů pro plodiště je jeden nástavek málo, dva jsou však v podstatě více, než je potřeba. Dost medu zůstává ve složeném, dvounástavkovém plodišti. Přehození nástavků znamená, vedle změny hmotnosti, hrubý zásah do teplotního režimu plodového hnízda. Tvorba oddělků a chov matek na nástavkové míře vyžaduje úlové přepážky a rozdělené dno s česny.

Nízkonástavkový úl s velikostí rámků výšky 159 nebo 185 mm v plodištních i medníkových nástavcích znamená menší hmotnost nástavků i plástů. Záměna nástavků v třínástavkovém plodišti probíhá v rozsahu plodového hnízda a nezpůsobuje tak velký zásah do tepelného režimu včelstva. Stavba mezistěn probíhá v předem připravených nástavcích (s možností přípravy mimo sezónu), které pak mohou být jak pro med, tak i pro plod. Samozřejmá je manipulace s jednotlivými plásty pouze při vytáčení medu, případně při chovu matek. Oddělky, jako prevence rojení a porušování rozvoje roztoče Varroa, se provádějí v celém nízkém nástavku spolu s chovem matek, oplodňováním a selekcí, včetně jednoduché výměny matek spojováním oddělků s produkčním včelstvem (zmlazování). S nízkými nástavky jste velice flexibilní. Prostor může být přizpůsoben na jakoukoliv sílu včelstva a snůškovou situaci. Nástavkové stěny se nemusí většinou slepovat. Svojí malou hmotností zpřístupňují nízké nástavky včelaření i našim něžným kolegyním a starším včelařům. Je možné včelařit bez mateří mřížky. Nedostatkem nízkých nástavků je vyšší počet rámků a nástavků při zakládání včelnice – více uložených plástů a nástavků, více mezistěn a jejich příprava do rámků a nástavků.

Smíšený provoz systémem Dadant – velký plást plodištního nástavku podporuje rychlejší jarní rozvoj. Zásoby jsou rozděleny uceleněji. Rovněž plodové hnízdo je kompaktnější. Matka nemá snahu klást v nízkých medníkových nástavcích, má-li k dispozici velký plást a relativně vytlačí všechen med z plodiště k vytáčení, za předpokladu, že je dostatečně plodná. Lze pracovat bez mateří mřížky. Zbytky medu jsou v případně zaplodovaných nízkých plástů relativně malé.

Nevýhodou tohoto typu jsou dvě velikosti rámků, v plodišti pak manipulace s jednotlivými těžkými rámky. Stavba mezistěn v plodišti je ztížená, maximálně 3 mezistěny za rok, protože plásty k výměně jsou neustále zaplodované. V létech s medovicovou snůškou může zůstat v plástech dost medu, který je pro přezimování včel nevhodný. Chov matek se musí provádět ve zvláštních chovných úlcích nebo v nástavku rozděleném přepážkami a speciálním dnem. Jarní a letní přehození vysokého nástavku je velmi obtížné pro velkou hmotnost plodištního nástavku. Rychlejší jarní rozvoj včelstva znamená také rychlejší rozmnožení roztoče Varroa, protože to souvisí s plodováním. Je tedy nutné dbát na dokonalé odstranění roztočů při ošetření.

Zdroj: Langstroth
Zveřejněno dne: 14.11.2015

Langstroth

Langstroth 2/3

Tento nástavek má výšku rámků 159 mm (výška nástavků je 167 mm). Používá se v nízkonástavkovém provozu v jižních oblastech s bohatou snůškou, hlavně v nížinách a povodích řek. Využívají ho včelaři na produkci jednodruhových medů. Snadno se tvoří oddělky celým nástavkem. Svou nízkou hmotností je velice vhodný pro ženy. Dá se použít také do kombinované sestavy s vysokým nástavkem pod názvem Jumbo, což je zejména vhodné v lokalitách s kratší vegetační dobou, kde nejsou včelstvem kladeny takové nároky na prostor. Můžeme ho použít jako krmítko. Vyložením fólií přímo na rámky z něho vytvoříme velkoobjemové krmítko.

Parametry tohoto úlu jsou: vnější rozměr 51,5 x 42,5 x 16,8 cm, vnitřní rozměr 46,5 x 37,5 x 16,8 cm, rozměry rámku 44,8 x 15,9 cm.

Úl se dá pořídit v internetových obchodech nebo si ho nechte vyrobit u truhláře na zakázku.

Zdroj: Langstroth
Zveřejněno dne: 14.11.2015

Včely v květnu

Úly

Dnešní včelaři chovají včely v úlech. Nežijeme již tedy v dobách dávno minulých, kdy brtníci obcházeli dutiny stromů, ve kterých včely hnízdily, a celkem spoře oděni ze žebříků, často holýma rukama, podobni medvědům, med odebírali. Pak přišli na svět dřevěné úly vyrobené ze starých kmenů stromů. Těmto krásným, avšak nutno uvést, že velmi nepraktickým úlům, se říkalo „kláty“ a my známe pár včelařů, kteří si je z lásky ke včelám umístili prázdné na zahradu. Další typem úlů byly takzvané košnice – úly vyrobené ze svazků slámy.

Dnešní úly nejsou nikterak prošpikované technologiemi a moderními materiály, jak by se možná mohlo od soudobého překotného vývoje techniky a technologií očekávat. Sice včelaři okusili v 80. letech 20. století pokusy o začlenění novodobých materiálů do včelařství, ale tradiční materiály obstály na jedničku. A tak, jak rychle přišly na trh například polystyrenové úly, plastové mezistěny a podobně, tak také rychle odešly. Včelařina tak zůstává krásným oborem (pro mnohé koníčkem), kde spolu s ocelí a jinými kovy vítězí přírodní materiály, jako je dřevo či včelí vosk, který se jako produkt včel do včelstev zase navrací. Soudobý úl je v podstatě speciálně upravená dřevěná bedna čtvercového nebo obdélníkového půdorysu, se speciálně upraveným dnem a s několika takzvanými nástavky. Odmyslíte-li si totiž ono zmíněné dno (oddělíte-li jej od zbytku bedny – a ve skutečnosti tomu u některých typů úlů tak i je), pak zbytek bedny je onen nástavek. A tak je úl vlastně tvořen jedním dnem a několika nástavky a říká se mu „nástavkový“. V určitých ročních obdobích, podle toho, jak jsou včelstva silná, včelaři úly podle potřeby rozšiřují o další nástavky. V létě pak může být úl tvořen i osmi nástavky a dosahovat výšky třeba 2 metry. V zimním období pak zase bývá zpravidla tvořen jedním, dvěma až čtyřmi nástavky. Už to něco napovídá o dynamice rozvoje včelstva v ročním období. Více úlů může být seskupeno do jedné dřevěné stavby, která se nazývá včelín.

Zdroj: Včely v květnu
Zveřejněno dne: 16.5.2016

Langstroth

Langstroth 3/4

Tento nástavek má výšku rámků 185 mm (výška nástavků je 192 mm). Používá se v nízkonástavkovém provozu v oblastech s bohatou snůškou (řepka, akát). Tento nástavek se dá považovat za střední typ. Lze říci, že je nejvyšší z nízkonástavkových a nejnižší z vysokonástavkových sestav. Považuje se za kompromis mezi těmito možnostmi. Je vhodný pro včelaření bez mateří mřížky při silnějších snůškách i na včelaření s mateří mřížkou na slabší snůšky. Matky bez problémů do této rámkové výšky kladou. Snadno se tvoří oddělky celým nástavkem. Můžeme ho použít též do kombinace s vysokým nástavkem, což je zejména vhodné v lokalitách s kratší vegetační dobou, kde včelstvo neklade takové nároky na prostor. Jeho předností je také nízká hmotnost.

Parametry tohoto úlu jsou: vnější rozměr 51,5 x 42,5 x 19,2 cm, vnitřní rozměr 46,5 x 37,5 x 19,2 cm, rozměry rámku 44,8 x 18,5 cm.

Úl lze pořídit v internetových obchodech nebo si ho nechte vyrobit u truhláře na zakázku.

Zdroj: Langstroth
Zveřejněno dne: 14.11.2015

Jak chovat včely

Získávání medu

K medobraní přistupujeme pokud možno na konci jedné snůšky (například po odkvětu řepky nebo akátů), a to nejlépe brzy ráno nebo ve dnech bez snůšky. Nikdy by se plásty neměly odebírat večer, po počasí příhodném pro pastvu, protože med bývá částečně ještě nezralý a mohl by zkvasit. Než sklidíme med, musíme se přesvědčit, že je zralý. Zralý med má obsah vody pod 20 %, nejoptimálněji kolem 17 %, protože jedině pak si můžeme být jisti, že med nebude kvasit. Existují dvě možnosti, jak se přesvědčit, jestli je med vhodný k vytáčení, a to zkouškou vystříknutím nebo změřením obsahu vody.

Med se odebírá tak, že postavíme za úl jeden nástavek s utěsněným dnem i víkem a jiný nástavek, ve kterém máme prázdné plásty a rámky s mezistěnami. Velmi lehce úl zakouříme a odstraníme víko a fólii. Vyjmeme krajní plást a obsedající včely smeteme smetáčkem. Pokud jsou ze ¾ buňky zavíčkovány, zavěsíme plást do připraveného utěsněného nástavku, který rychle uzavřeme. Vytahujeme plást po plástu, smetáme včely a plásty se zralým medem ukládáme do utěsněného nástavku. Po vyjmutí medových plástů naplníme medník soušemi.

Po odebrání medných plástů z úlu následuje odvíčkování, vytáčení, cezení, sbírání pěny, plnění, prodej a skladování. Med můžeme také pastovat.

Během celého medobraní dbáme na čistotu. Prostor, ve kterém med vytáčíme, by měl být světlý, suchý a čistý. Musí být „včelotěsný“ a měl by v něm být k dispozici vodovod nebo alespoň možnost k umytí a opláchnutí. Včelař by měl pracovat v čistém oblečení, protože pracuje s potravinou.

Med dělíme na pevný a tekutý. Med s vysokým obsahem hroznového cukru (glukózy) rychle krystalizuje na jemné krystalky (například řepkový), med s vysokým obsahem ovocného cukru (fruktózy) a nízkým obsahem glukózy zůstává dlouho tekutý (například akátový).

Zdroj: Jak chovat včely
Zveřejněno dne: 29.10.2015

Tvorba oddělků

Tvorba smetence

Další možností je takzvaný sběrný oddělek. Z kmenového včelstva odebereme 1 plást (platí pro květen – později více) se zavíčkovaným plodem krátce před líhnutím i s obsedajícími včelami a vložíme ho mezi zásobní plást a souš s vodou do plemenáče či nového úlu. Přidáme včely z dalšího 1–2 rámečků s otevřeným plodem. Do plástu s plodem zapíchneme zralý matečník či dva. Matka musí zůstat v původním včelstvu, pokud tedy není cílem vytvořit oddělek se starou matkou. Do nového úlu poté ještě smeteme nebo sklepneme včely z několika dalších plástů zdrojového úlu a nový úl potom zavřeme – celý, včetně česna. Chybějící plásty ve zdrojovém včelstvu nahradíme prázdnými rámky. Plemenáč zavřeme a umístíme na nové místo, nejlépe na jiné, vzdálené stanoviště. V následujících dnech zkontrolujeme vylíhnutí matečníku (po 2–3 dnech) a můžeme podávat podněcovací krmení, postupně provádíme rozšiřování oddělku mezistěnami (při extenzivní metodě můžeme vložit rovnou), zkontrolujeme kladení matky (cca po 10 dnech). Případné problémy (nevylíhnutí matky, ztráta při oplozování) patřičně řešíme.

Zdroj: Tvorba oddělků
Zveřejněno dne: 19.6.2017


SiteMAP