ODPALOVANÉ TĚSTO Z OLEJE

Odpalované těsto video

Zde se můžete podívat na krátké video, jak se dělá odpalované těsto.

Zdroj: Odpalované těsto

Diskuze

V diskuzi PIZZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.

Ráda bych se zeptala na těsto na Pizzu které když chladne není tak tvrdé a zůstává alespon trošku vláčné a jestli se dá dát do mražáku jako kupovaná a pak znovu ohřát aby zase změkla děkuji předem

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lenka.

Nemít na druhý den tvrdou pizzu - jednoduchý návod na to je mít kvalitní mouku a z ní dělat těsto. Rozhodně nedělejte těsto jen z Hladké mouky, potřebujete 00 - pekařskou hladkou, nejlépe Italskou. Já podle tohoto testa dělám co je na stránce dělám už dlouho a jsem velice spokojená. A manžel si rochní

Zdroj: diskuze Pizza

Odpalované těsto recept

• 150 g hladké mouky
• 250 ml vody
• 100 g másla nebo rostlinného tuku
• 4 ks vajec
• špetka soli

Zdroj: Odpalované těsto

Odpalované těsto z krupice

Ingredience: 100 g másla, 600 g vypeckovaných švestek, 1 špetka soli, 500 ml mléka, 3 vejce, 300 g krupice

Postup: V hrnci s nepřilnavým dnem přivedeme k varu mléko se špetkou soli a s máslem. Přisypeme krupici a za stálého míchání necháme těsto zhoustnout, dokud se nepřestane lepit na vařečku a kastrol. Těsto přendáme do mísy a necháme vychladnout. Švestky omyjeme, vypeckujeme. Do zchladlého těsta zapracujeme vejce. Vyválíme plát o síle 0,5 cm. Krájíme na čtverce, na každý položíme švestku a zabalíme. Ovocné knedlíky z odpalovaného těsta vaříme v mírně osolené vodě 5 až 10 minut. Zdobíme podle chuti.

Zdroj: Odpalované těsto na knedlíky

Diskuze

V diskuzi PEČENÍ V PEKÁRNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.

Dobrý den,nevím co dělám špatně při pečení chleba v pekárně.Nejprve do nádoby naliju vodu,dám sypkou směs koupené v obchodě.Dám příprava těsta a po u míchání pečení.
Po upečení mám stvrdlou hroudu.Může mi někdo poradit?Děkuji Eva

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kubcova Eva.

Zakoupila jsem si pekárnu Delicia.Uz jsem v ni zadelala a nechala vykynout těsto na vanocku.Poradi mi někdo zkušenější jak na obyčejné kvasnice - ne ty v prášku.Dela se kvasek nebo se tam daji jen kvasnice rozdrobené.
Děkuji

Zdroj: diskuze Pečení v pekárně

Odpalované těsto rady

• suroviny musíme odměřovat přesně, nikdy nedáváme jen od oka
• odpalované těsto bude křehčí, když dáme místo másla sádlo
• mouku přidáme do vroucí vody najednou, aby se neutvořily hrudky
• hmotu v hrnci vaříme do té doby, dokud se na dně hrnce nevytvoří bílé dno, tak poznáme odpálené těsto
• aby těsto nezřídlo a bylo hladké, dáváme vejce, které má pokojovou teplotu
• aby těsto dobře nabylo, pokapeme pečicí papír vodou, nebo do trouby postavíme hrnek s vodou
• aby se těsto nepřilepovalo k plechu, pečeme na pečicím papíře
• společně pečeme vždy tvary stejné velikosti, aby byly dobře propečené
• troubu neotvíráme, aby těsto dobře nabylo a nespadlo
• můžeme rozkrajovat ještě horké, aby nám tvary nepraskaly
• plníme pouze vychladlé, aby se náplň neroztekla
• plníme jen takový počet, který v brzké době zkonzumujeme, protože dlouho naplněné zvlhne a ztrácí křehkost

Zdroj: Odpalované těsto

Poradna

V naší poradně s názvem SKLIZEŇ A SUŠENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila.

Prosím o sdělení co se používá ze sklizené saturejky.Zda se používají jen listy nebo i nať. Děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.

Ze saturejky se používají především mládé listy a měkké části nati. Ostatní části rostliny je možné nadrtit a macerovat 3 týdny v oleji pro získání saturejkového oleje.

Zdroj: diskuze Sklizeň a sušení

Odpalované těsto postup

Do hrnce dáme vodu, přidáme máslo nebo rostlinný tuk, špetku soli a přivedeme k varu. Když se voda s rozpuštěným tukem začne vařit, stáhneme teplotu, přisypeme hladkou mouku a mícháme metličkou, aby nám nevznikly hrudky. Za stálého míchání těsto pomalu provařujeme. Dobré těsto poznáme podle toho, že se nelepí na dno a stěny hrnce. Poté těsto přendáme do mísy a necháme za občasného promíchání vychladnout. Připravíme si mixér a do vychladlého těsta začneme postupně vmíchávat jedno vejce za druhým. Hotové odpalované těsto poznáme tak, že je hladké, lesklé a husté. Na plech si dáme pečicí papír, na který stříkáme tvary dle receptu zdobicím sáčkem naplněným těstem. Zaplněný plech dáme do předem vyhřáté trouby na 200–220 °C, kde se rychlým zahřátím v těstě vytvoří pára, tak se tvary nafouknou do potřebné velikosti. Troubu neotvíráme minimálně 7 minut, abychom neporušili proces nabývání. Pokud by se tak stalo, těsto by zůstalo nízké a tuhé. Po této době teplotu stáhneme a dopékáme pozvolna, aby těsto zůstalo uvnitř vláčné.

Zdroj: Odpalované těsto

Diskuze

V diskuzi UCHOVÁNÍ ČESNEKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena.

Tak mě česnek v olivovém oleji zkvasil. Měl ajsem ho v lednici.Ve slunečnicovém oleji je v pořádku.Musím ten z toho olivového oleje vyhodit nebo jej můžu zachránit omytím a přendáním také do slunečnicového?Nebo jej dám mrazáku. Zkrátka jestli jej můžu použít.Je mi do breku,měla jsem krásné stružky a 3/4 úrody je zkažená. Děkuji.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Uchování česneku

Pařené těsto na ovocné knedlíky

Ingredience: 500 g hrubé mouky, 250 ml mléka, 1/2 lžičky zarovnané soli, 70 g másla, 1 žloutek, 1 lžíce cukru

Postup: Spařované těsto na knedlíky připravíme tak, že mléko dáme do kastrůlku svařit s máslem a cukrem, horké nalijeme na mouku se solí, promícháme, přikryjeme pokličkou a necháme na 5 minut odpočinout. Směs pak přemístíme na vál, přidáme žloutek a vypracujeme hladké těsto, do kterého balíme sezónní ovoce. Dáme vařit do vroucí vody přibližně na 10 minut. Jakmile knedlíky vyplavou, jsou hotové. Podáváme sypané cukrem nebo mletým mákem s cukrem, poléváme rozpuštěným máslem.

Zdroj: Odpalované těsto na knedlíky

Poradna

V naší poradně s názvem BOBKOVY LIST A PUKLICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena kremenova.

Dobry den. Mam asi pětiletý bobkový list, a letos mi ho napadly puklice.Stírám je vatou namočenou ve slívovici.Moc to nepomáhá.Nechci na to použít nějaké chemikálie. Ráda ho používám při vaření.Poradte mi prosím někdo,co s tím.Moc děkuji za případnou radu. Zdravím.Alena

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Na puklice je nejúčinnější chemická ochrana pomocí přípravku Actara. Bohužel jde o jed a v případě bobkového listu je to nešťastné řešení, protože se sice zbavíte puklic, ale nemůžete použít listy na vaření. Přírodní cesta k likvidaci puklic na vavřínu jsou berušky. Beruška se živí puklicemi a pomůže k jejich zničení. Ovšem je to živý tvor a bude těžké ho přimět, aby zůstal právě na vašem vavřínu. Další přírodní cesta je použití nimbového oleje. Olej ze stromu nimba má insekticidní účinky, když se pečlivě nastříká na všechny části postižené rostliny. Olej z nimby je možné koupit na internetu, například tady: www.prozdravi.cz/nim…

Zdroj: diskuze Bobkovy list a puklice

Švestkové knedlíky ze spařeného těsta

Ingredience na ozdobu: rozpuštěné máslo, cukr moučka, mletý mák

Ingredience na náplň: švestky, cukr krystal

Ingredience na těsto: 4 lžíce oleje, 750 g polohrubé mouky, trochu soli, 1 lžíce cukru krystal, 300 ml horké vody

Postup: Vypeckujeme švestky, dovnitř dáme špetku cukru. Těsto na švestkové knedlíky připravíme takto: do mísy odměříme mouku, sůl, cukr, olej, promícháme a přidáme horkou vodu. Těsto důkladně vypracujeme, poté vyválíme placku cca 3 mm tenkou, vykrajujeme kolečka a do nich balíme vypeckované švestky naplněné cukrem. Tvarujeme kuličky – knedlíky.

Švestkové knedlíky ze spařeného těsta dáme do vroucí vody a vaříme 10–15 minut podle druhu ovoce a tloušťky těsta. Na talíři hotové knedlíky mastíme máslem, sypeme mletým mákem, perníkem nebo třeba opraženou strouhankou. Nakonec pocukrujeme.

Zdroj: Odpalované těsto na knedlíky

Poradna

V naší poradně s názvem OLEANDR ŠEDÉ LISTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Matyášová.

Letos poprvé mi na některých oleandrech začaly listy ztrácet zelenou barvu a zešedly. Začalo se to se to šířit i na další oleandry. Poradí mi někdo co s tím?
Předem děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Ztrátu zelené barvy na listech oleandru mohou zapříčinit roztoči. Ti žijí na listech a živí se na spodní části listů vysáváním buněčné tekutiny. To právě způsobuje ztrátu chlorofylu a změnu barvy listů ze zelené na šedou. Co s tím dělat? Existuje osvědčený recept na přípravu postřiku. Smíchejte dvě lžičky Jaru na nádobí, dvě lžičky řepkového oleje a jeden litr vody. Nalijte vše do postřikovače a dobře protřepejte. Pak s tímto postřikem každý den postříkejte celou rostlinu, hlavně spodní části listů. Jar umožní lepší přilnavost postřiku a olej zase obalí roztoče, kteří se pak díky tomu udusí. Bohužel již poškozené listy se nevrátí do původní barvy, ale ty nové, které teprve vyrostou již budou normálně zelené. Roztoči zemřou do několika dní při pravidelném stříkání.

Zdroj: diskuze Oleandr šedé listy

Pálené těsto na knedlíky

Ingredience: 500 ml mléka, 100 g másla, 350 g hrubé mouky, 2 vejce, špetka soli, 500 g ovoce (meruňky, jahody, švestky, broskve, raději tvrdší ovoce)

Postup: Mléko svaříme s máslem a solí a přidáme najednou všechnu mouku. Mícháme, dokud nevznikne husté těsto, které se nesmí chytat vařečky ani nádoby, ve které těsto mícháme. Necháme ho zchladnout, přidáme všechna vejce a mícháme, až je těsto opět celistvé, někdy přidáme mouku.

Na pomoučněném vále uděláme z těsta váleček, nakrájíme jej na 3–4 cm dlouhé špalíky, každý dáme do dlaně, rozplácneme, doprostřed dáme ovoce a rukama zakulatíme.

Knedlíky vhazujeme do vroucí vody a vaříme je podle velikosti 5–8 minut. Na začátku je trochu nadlehčíme vařečkou, aby se nám nepřilepily ke dnu. Z tohoto množství je cca 20 knedlíků střední velikosti.

Zdroj: Odpalované těsto na knedlíky

Poradna

V naší poradně s názvem MARINÁDA NA UZENÍ DRŮBEŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ministr Ladislav.

Jak připravit marinádu na uzení drůbeže?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.

Osvědčený recept na uzení drůbeže je tento:
1 celé kuře
3 litry vody (nebo dostatečně na to, abyste úplně ponořili celé kuře)
3/4 šálku soli
1 šálek cukru
1 lžíce pepře
1 polévková lžíce kajenského pepře

Marinána na potírání během uzení
1/4 šálku olivového oleje
1/4 šálku sójové omáčky
2 lžíce prášku ze sušené cibule
2 lžíce kajenského pepře
2 lžíce papriky
2 čajové lžičky česneku nebo 2 stroužky česneku
1,5 čajové lžičky černého pepře
1 čajová lžička sušeného oregana
1 čajová lžička sušeného tymiánu

Přiveďte k varu vodu v hrnci dostatečně velkém, aby pojmul jak marinádu, tak i kuře. V horké vodě rozpusťte cukr a sůl a nechte vychladnout. Pak přidejte zbylé ingredience a nakonec i kuře a vše dejte do chladničky na 10 hodin. V této době si připravte dřevo na uzení. Nejlepší je dřevo z vlašského ořechu, které rozemelte ve štěpkovači a na dvě hodiny namočte do vody.
Jak dlouho udit: uzení kuřecího masa probíhá v udírně při teplotě do 75°C přibližně 4 hodiny. Doba uzení záleží na velikosti kuřete. Po celou dobu uzení musí být drůbeží maso neustále mazáno marinádou na potírání. Uzené kuřecí maso se podává s rýží.

Zdroj: diskuze Marináda na uzení drůbeže

Odpalované těsto na knedlíky

Suroviny:

• 500 ml mléka
• 200 g másla
• 300 g hrubé mouky
• 3 vejce
• špetka soli
• 500 g švestek
• 100 g mletého máku
• 80 g cukru

Postup:

Do kastrolu dáme mléko, špetku soli, polovinu másla a dáme vařit. Když je máslo rozpuštěné, přisypeme za stálého míchání mouku. Těsto vaříme, dokud se nepřestane lepit na kastrol nebo vařečku. Poté přendáme do mísy a necháme vychladnout. Mezitím si omyjeme, osušíme a vypeckujeme švestky. Místo pecky vložíme do švestky kostku cukru. A teď zpět k těstu. Do vychladlého těsta postupně vpracujeme vejce. Na pomoučeném vále si vyválíme asi půl centimetru silný plát, který si rozkrájíme na čtverce o velikosti zhruba 5 x 5 cm, záleží na velikosti švestek. Do každého čtverce zabalíme švestku a vytvarujeme kulatý knedlík. Vaříme v mírně osolené vodě asi 10–15 minut. Při vyndání knedlíky propíchneme vidličkou, aby vyšla pára. Nandáme na talíř, posypeme mákem smíchaným s cukrem a přelijeme rozpuštěným máslem. Dobrou chuť.

Zdroj: Odpalované těsto

Diskuze

V diskuzi LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.

Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).

Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.

Slintavka objevuje se u králíků tehdy, je-li na ně přenesena od nemocných krav nebo vepřů a projevuje se nakažlivým zánětem sliznice ústní neobyčejně rychle se rozšiřujícím. Nemocnému zvířeti neustále vytéká z tlamy lepkavá tekutina, která slepuje srst na krku, prsou a na předních nohách. Králík je při tom smutný, nežere, posedává v tmavých místech a nezakročí-li se včas, pak rychle hyne. Nemoc je celkem zdlouhavá, nepříjemná, léčení samo je dosti namáhavé a spočívá v desinfekci tlamy a srsti. Nejjednodušším prostředkem je narůžovělý roztok hypermanganový, chlorová voda, kterou si připravíme tím způsobem, že jednu lžíci chlorového vápna rozpustíme ve třičtvrtě litru vody. Roztokem tímto nasákneme malou hubku a tou vytíráme 5-6kráte denně až do vyléčení tlamu a slepená místa srsti.

Ušní svrab vyvolávají rychle se rozmnožující drobní roztoči, kteří napadají ušní boltce králíků. Nemocní králíci potřásají neustále hlavou a škrábou se v uších. Bližší prohlídkou boltců zjistíme, že nalézají se v nich četné strupy a sedliny krve, v nichž nachází se tisíce roztočů, jimiž se nemoc roznáší. Zastaralé a dlouho trvající onemocnění může přivoditi smrt králíka, naproti tomu choroba včas zjištěná může se během několika dnů vyléčiti. Vnitřek uší natírá se papírkem nebo štětcem namočeným v 10proc. kreolínové masti anebo v tabulovém oleji a to tak často a tak dlouho, až jsou boltce zdravé. Výborně působí též směs glycerinu a kyseliny karbolové. Strupy je nutno vždy spalovati, neboť jimi se nákaza šíří.

Sněť slezinná je nejnebezpečnější a nejprudší nakažlivou chorbou králičí, která se však na štěstí poměrně zřídka vyskytuje. Nemocní králíci nežerou, dostávají třesavku, vysokou horečku, zrychlený a krátký dech, křeče, po nichž následuje ochrnutí celého těla a smrt. Upozorňuji, že nemoc tato je přenosná také na člověka a proto doporučuji co největší opatrnost, aby se králíkář nenakazil. Nemocní králíci se vůbec neléčí, naopak všichni churaví králíci musí býti utraceni a spálení. Králíkárna má býti vždy spálena a nikdy nemá býti použita pro další chov.

Mimo nakažlivé nemoce, které jsem zhruba dosud popsal, je ještě dlouhá řada chorob více nebo méně nebezpečných, z nichž mnohé mohou způsobiti hojně škod chovatelům. K nejběžnějším nemocem patří zácpa, průjmy, křeče, ochrnutí, tubrkulosa, chřipková rýma, nemoc pohlavní, prašivina a favus.

Zácpa je nejběžnější chorobou či příznakem choroby, která se vyskytuje hlavně u králíků krmených převážně krmivem suchým a u králíků málo se pohybujících. Mívají velká břicha, nepokojně pobíhají a špatně žerou. Proti zácpě králíků se nejlépe osvědčuje krmení zelené a šťavnaté píce v létě, v zimě nevařené mrkve a řípy, kalomel, teplé mléko s přimíšeným sirným květem.

Průjmy vznikají nesprávným krmením a nevhodnou vadnou potravou. Výkaly mohou se státi až vodnatými, často k nim bývá přimíšena také krev, králící rychle vysilují a hynou. Průjem nemusí přirozeně pocházeti z chyb dietetických, nýbrž může býti toliko příznakem řady jiných chorob: jako tuberkulosy, kokcidiosy atd. Léčení spočívá předně na změně potravy, krmí se píce výhradně suchá, dobré seno, chléb, zrní, vařená rýže nebo oves. Výborným prostředkem je svatojánský chléb, černý žitný chleb, sušený celer a vrbová kůra, která se podává buď jako čerstvé vrbové větvičky, anebo jako vařená kůra ve vodě. Stejně dobře působí také tinktura opiová, nebo živočišné uhlí.

Křeče vyskytují se dosti často u králíků jako poruchy nervové, rheumatické, anebo jako příznaky jiných chorob. Králíci nemohou se pohybovati a válí se doslova z místa na místo. Doporučoval bych vtírati do těla nemocného zvířete nějaké lihové mazání a dáti jej bezpodmínečně do tepla. Stává se někdy, že králík za křečovitého svíjení se rychle nám před zraky hyne, třebaže ještě před půl hodinou byl vesel a zdráv. Při takovém křečovitém záchvatu končícím okamžitou smrtí jedná se buď o mrtvici, o otravu jedovatými rostlinami v potravě, aneb o otravu uměl. hnojivy.

Ochrnutí napadá nejčastěji velké odrůdy, na příklad: belgické obry, strakáče, ale i menší stříbřité králíky, kteří jsou chováni v tmavých a dusných kotcích. Příčinou ochrnutí je téměř vždycky choroba ledvin. Nemocný králík nejistě se pohybuje, potácí se a nakonec se po zemi pouze plazí. Doporučuji masírovati měkčím kartáčem vícekráte denně nemocného králíka kafrovým lihem a umístění jeho ve vzdušné a teplé králíkárně.

Chřipková rýma je běžným nakažlivým onemocněním podporovaným nachlazením. Nemocný králík frká, kýchá a při tom vytéká mu hojně hlenu z nosu. Hlen tento je nakažlivý a jím přenáší se choroba na zdravá zvířata. Churavý králík má se ihned odděliti, do teplé místnosti přenésti, vlažnou vodou má se nos vícekráte za den očistiti a zaprašovati balonkem práškovou kyselinou borovou.

Tuberkulosa začíná většinou katarem horních cest dýchacích a projevuje se kašlem suchým a krátkým, který bývá provázen výtokem z nozder a z tlamy králíka; králík ztrácí chuť k žrádlu, dýchá namáhavě a často dostává průjem, což svědčí o zachvácení. Onemocnění toto je absolutně nezhojitelné a králíky je nutno pozabíjeti, při čemž nesmí se zapomenouti na příslušnou desinfekci.

Nemoce pohlavních ústrojů vyskytují se nyní poměrně velice často, ačkoliv před pěti až šesti léty nebylo o nich téměř ničeho slyšeti. Onemocnění projevuje se zánětem, zvředovatěním pohlavního ústrojí a hisavým výtokem a je způsobováno choroboplodným zárodkem t. zv. Spirochaetou cuniculi, který je velmi blízkým pžíbuzným spirochaet, jež vyvolávají syfilis nebo-li příjici lidí. Nemoc napadá jak samce, tak samice, chorá zvířata špatně žerou, zvolna hubnou a slábnou, až konečně za jeden až dva roky hynou. Stává se často, že při této chorobě nelze prostým okem zjistiti žádných změn a nemoc lze prokázati teprve krevní zkouškou, jako u člověka. Doba, která uplyne mezi vniknutím zárodku do zdravého těla a mezi objevením se prvních příznaků choroby obnáší dva až čtyři měsíce. Léčení: v prvním stupni nemoce omezujeme se na desinfekci, která se provádí tím způsobem, že se pohlavní ústrojí důkladně vymyje 3% roztokem kyseliny borové a zvředovatělá místa se potřou jodovou tinkturou; pokročilejší choroba se léčí roztokem resorcínu a dávkami benzolu ostrušíkového dle živé váhy králíka vypočtenými. U velmi cenných kusů s úspěchem se v poslední době používá injekcí neosalvarsanových.

Prašivina počíná obyčejně na hlavě, rozšiřuje se na krk, hruď, přední nohy a může postihnouti celý povrch zvířete. Srst na místech postižených vypadává, tvoří se malé puchýřky hnisem vyplněné, které praskají a zasychají ve strupy anebo mokvají. Nemocné zvíře je vždy nutno odděliti, isolovati, králíkárnu je nutno vřelým louhem sodným vymýti a po uschnutí vybíliti hašeným vápnem. Při počátcích choroby potírají se strupy vaselinou, glycerinem, aby změkly a pak je pomocí mazlavého mýdla a teplé vody opatrně odstraňujeme. Poté potíráme zachvácená místa kartáčkem neb pírkem po 3 dny 2krát denně směsí stejných dílů petroleje a lněného oleje, za týden se králík vykoupe, v teple osuší a v případě potřeby se totéž léčení opakuje. Dobře se také osvědčilo seslabené vídeňské dehtové mazání, jehož hlavní součástí je dehet, líh a sirný květ.

Favus, čili moučnivka je rovněž kožní chorobou králíků, vyvolávanou plísní, zvanou Achorion Schoenleini. Na postiženém místě tvoří se v srsti zaokrouhlené, přesně omezené větší neb menší skvrny, v jejichž středu srst vypadává a později pokrývá se bělavým práškem (jako moukou), který pochází z výtrusů plísně. Nemoc zůstává obyčejně omezena na hlavy, na nohy, někdy ovšem zachvacuje celé tělo. Nákaza tato vyskytuje se nejčastěji u králíků ve stáří do 3 měsíců, jakmile dosáhnou stáří 5 měsíců, pak náhle sama zmizí. Někdy dosahuje však takového stupně, že zvířata hynou seslábnutím. Léčení spočívá v potírání chorých míst vatou, namočenou ve slabém roztoku sublimátu, kyseliny karbolové, kreolinu. Králíci obyčejně uzdraví se do týdne. Upozorňuji zase, že choroba tato je přenosná na člověka a proto je třeba velké opatrnosti. Nakažlivé nemoce králíků jsou velmi nebezpečné už proto, že nákaza se rychle přenáší na všechny kusy v králíkárně. Abychom tomu zabránili, musíme králíky občas prohlížeti a zpozorujeme-li u některého známku nemoci, pak musíme jej ihned bez odkladu léčiti. Správná diagnosa a vhodný způsob léčení je ovšem důležitý. Když zjistíme, že některý králík málo žere a sedí skrčený, máme jej hned z králíkárny odebrati, dáti do nějaké prázdné a od králíkárny více vzdálené bedny. Tam jej máme delší dobu pozorovati a léčiti, jakmile poznáme, jakou nemocí je postižen. Včasným odstraněním churavého králíka zabrání se často nakažení a vyhynutí celého chovu.

Všeobecně o léčení možno říci, že nejlépe je králíky těžce nemocné nebo nápadně již vyhublé neléčiti vůbec, lépe je takové kusy z chovu odstraniti, aby se předešlo ještě větší škodě. Pro králíkáře platí, že lépe je nemocem předejíti, nežli je namáhavě léčiti. Když jsou králíci pak krmeni vydatnou a zdravou potravou, zamezí se mnohým chorobám. Nutno dbáti, aby chovní králíci nepocházeli z chovů zamořených nějakou nemocí, nebo zdegenerovaných pokrevní plemenitbou. Koupení králíci buďtéž vždy dobře prohlédnuti a delší dobu pozorováni, jestli snad nejsou nemocní. Pouze úzkostlivou čistotou a opatrností podaří se nám králíky udržeti zdravé.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Léčení prašiviny u králíků

Odpalované těsto na věnečky

Suroviny na těsto:

• 1/4 l vody
• 10 dkg Hery
• 20 dkg polohrubé mouky
• 4 vejce
• špetka soli

Suroviny na krém:

• 4 dcl mléka
• 1 balíček vanilkového pudinkového prášku
• 20 dkg másla
• moučkový cukr podle chuti

Postup:

Ve vodě rozpustíme Heru, přidáme špetku soli, polohrubou mouku a uvaříme kaši. Hotovou kaši poznáme, jakmile se těsto nebude lepit. Necháme vychladnout a potom do vychladlého těsta postupně všleháme vejce. Do zdobicího sáčku si dáme těsto a na plech s pečicím papírem stříkáme věnečky podle své fantazie. Upečeme v předehřáté troubě na 200 °C zhruba 8 minut. Pak stáhneme troubu na 180 °C a pečeme ještě asi 18–20 minut. Upečené věnečky necháme vychladnout a poté rozřízneme. Z mléka a vanilkového pudinkového prášku uvaříme pudink a necháme vystydnout. Do změklého másla nasypeme moučkový cukr podle toho, jak chceme mít náplň sladkou, a vyšleháme. Vmícháme vychladlý pudink a můžeme přidat trošku rumu nebo rumové tresti. Krém dosladíme podle chuti. Naplněné věnečky pocukrujeme a můžeme podávat. Uchováváme v lednici. Z této dávky vytvoříme zhruba 35 věnečků. Příprava této dobroty trvá asi 75 minut.

Zdroj: Odpalované těsto

Nejlepší ovocné knedlíky

Ingredience: 1/2 l mléka, 100 g másla, špetka soli, 350 g hrubé mouky, 4 celá vejce (bez skořápky), 500 g jakéhokoliv ovoce dle chuti

Postup: Nejdříve si připravíme pařené těsto (správně je spařované těsto). Mléko svaříme s máslem a solí, přidáme najednou všechnu mouku a mícháme, dokud nevznikne hustý „knedlík“, který se nechytá nádoby ani vařečky – je to dost brzy. Těsto necháme prochladnout a postupně vmícháme vejce a dobře zpracujeme.

Na pomoučněném válu vytvarujeme z těsta „hada“, kterého nakrájíme na špalíky dlouhé 3–4 cm, podle toho, kolik těsta na knedlíku chceme. Špalík rozplácneme v dlani, poklademe ovocem dle chuti a opět v dlani zakulatíme na knedlík.

Toto těsto má tu výhodu, že z něj lze vytáhnout tenké těsto, takže tvrdší ovoce (švestky, meruňky) se dá potáhnout opravdu jen slabou vrstvou. A navíc se s tímto těstem moc dobře pracuje.

Hotové knedlíky vhazujeme do vařící vody a vaříme podle velikosti 5–8 minut. Sypeme je tvarohem, cukrem a poléváme máslem, nebo ozdobíme tak, jak kdo má rád.

Zdroj: Odpalované těsto na knedlíky

Těsto na pizzu bez droždí

Ingredience: 300 g hladké mouky, 7 g prášku do pečiva, 1/2 lžičky soli, 2 lžíce oleje, mléko

Technologický postup: Z uvedených ingrediencí vypracujeme vláčné těsto. Na válu ho vyválíme na placku a tu pak položíme na plech vymazaný olejem. Těsto následně potíráme rajčatovou směsí a poklademe další ingredience dle chuti. Dáme péct do trouby na 15 minut při 200 °C. Nakonec nastrouháme sýr a ten rozprostřeme po celé pizze. Necháme ještě chvíli zapéct.

Zdroj: Těsto na pizzu

Těsto, ze kterého jdou hned dělat koláče

Ingredience: 60 dkg hladké mouky, 1 kostka droždí, 0,5 Hery nebo 2 dl oleje, 2 lžíce cukru, vanilkový cukr, 2 vejce, 1 prášek do pečiva, sůl, citrónová kůra, 250 ml mléka

Postup: Připravíme těsto, z kterého můžeme hned dělat koláče, buchty a jiné dobroty. Nenecháváme kynout a dáváme je hned do trouby.

Zdroj: Kynuté těsto

Listové těsto s pudinkem a tvarohem

Ingredience: 500 g listového těsta, 500 g tvarohu, 2 dl mléka, 1 dl oleje, 3 žloutky, 90 g moučkového cukru, 1 vanilkový cukr, 80 g vanilkového pudinkového prášku, 3 bílky

Technologický postup: Listové těsto vyválíme na velikost plechu. Plech opláchneme studenou vodou a dáme na něj těsto (nemělo by se pak zbytečně lepit). Náplň připravíme z tvarohu, mléka, oleje, žloutků, moučkového cukru, vanilkového cukru a pudinku, vše vymícháme dohladka. Směs rovnoměrně rozprostřeme na těsto a dáme péci. Připravíme si sníh z bílků, do kterého přidáme moučkový cukr a ještě zašleháme. Sněhem potřeme téměř upečený koláč a dopečeme dorůžova.

Zdroj: Recepty z listového těsta s pudinkem

Odpalované těsto větrníky

Suroviny na těsto:

• 260 ml mléka
• 160 g hladké mouky
• 4 vejce
• ½ lžičky prášku do pečiva
• špetka soli
• 100 g Hery nebo másla

Suroviny na krém:

• 250 ml mléka
• 1 vanilkový pudinkový prášek
• 1 vanilkový cukr
• 250 g másla

Suroviny na karamelovou šlehačku:

• 1 smetana ke šlehání
• 150 g cukru krupice

Suroviny na polevu:

• 50 g cukru moučka

Postup:

Den předem si svaříme šlehačku, a to tak, že do kastrolku dáme cukr a na mírném ohni za stálého míchání necháme rozpustit (zkaramelizovat). Raději mícháme, aby se cukr nepřipálil. Jakmile je rozpuštěno, přilijeme šlehačku (raději trvanlivou s vyšším obsahem tuku) a necháme projít varem. Stáhneme z plotny a necháme přes noc v lednici. Poté smetanu ušleháme mixérem a máme připraveno na zdobení. A nyní si připravíme těsto. Do kastrolu si dáme mléko, máslo, špetku soli a začneme vařit. Když je máslo rozpuštěné, přidáme mouku, promícháme a necháme chvilku provařit. Stáhneme z plotny a necháme vystydnout. Do vychladlého těsta postupně všleháme vejce. Těsto si dáme do sáčku se zdobičkou a děláme na plech s pečicím papírem větrníčky o velikosti asi 5 cm. Než vložíme do trouby, můžeme pečicí papír malinko pokapat vodou, aby těsto dobře nabylo. Pečeme v předehřáté troubě na 220 °C asi 10 minut a poté stáhneme teplotu na 180 °C a pečeme dozlatova. Troubu neotvíráme, aby těsto nespadlo. Studené větrníky si rozřízneme. Začneme vařit krém. Uvaříme klasický pudink a necháme vychladnout. Našleháme máslo a vmícháme do něj vychladlý puding. Dosladíme dle potřeby. Rozřízlé větrníky začneme zdobit. Na dno dáme vanilkový krém, na něj přidáme karamelovou šlehačku (z té si oddělíme zhruba tři lžíce na polevu) a přiklopíme vrchním dílem. Tři lžíce karamelové šlehačky smícháme s moučkovým cukrem, dokud se hmota netáhne jako med. Kdyby byla řídká, přidejte ještě cukr, a pokud by byla hustá, zřeďte ji lžičkou horké vody. Polevu natírejte mašlovačkou, nechte ztuhnout a můžete podávat.

Zdroj: Odpalované těsto

Linecké těsto na koláč

Ingredience: 300 g hladké mouky, 2 vejce, 1 prášek do pečiva, 200 g cukru krupice, 150 g másla

Ingredience na náplň: 200 g cukr krupice, kapka oleje, 2 vejce, 1 vanilkový pudinkový prášek, 2 kelímky tvarohu, 1 vanilkový cukr

Technologický postup: Ze surovin na těsto vypracujeme hladké těsto. Linecké těsto vyválíme, poklademe na dno pekáče a do výšky asi 2–3 cm i na boky pekáče. Jakmile máme připraveno těsto ve formě, připravíme si náplň, která je jednoduchá. Vše pouze rozmixujeme a řídkou náplň vlijeme na těsto. Linecký koláč s tvarohem pečeme v předehřáté troubě na 160–180 °C asi 20–30 minut. Upečený linecký koláč s tvarohem necháme vychladnout a můžeme podávat.

Zdroj: Linecké cukroví