Téma: 

odrůdy

Příprava na pěstování vinné révy pro začátečníky

Výběr odrůd révy podle místa pěstování

Nejvhodnější odrůdy vinné révy pro skleníky

  • bílá: Venuše, Aron, Panonia Kincse, Vitra, Arkadia
  • červená: Kodrjanka, Kardinal
Nejvhodnější odrůdy vinné révy pro teplá stanoviště
  • bílá: Irsai Oliver, Muškát Otonel
  • červená: Ajvaz, Onyx
Nejvhodnější odrůdy vinné révy pro stanoviště do 300 m. n. m.
  • bílá: Chrupka Jalabertova, Julski biser, Diamant, Opál, Müller Thurgau, Ryzlink rýnský, Muškát moravský, Topas, Lena, Suručenskij bělyj
  • červená: Modrý Portugal, Vitra, Lukas, Karneval, Svatovavřinecké

Nejvhodnější odrůdy vinné révy pro stanoviště do 500 m. n. m.

  • bílá: Čabaňská perla, Chrupka bílá, Vostorg, Jana, Madlenka královská
  • červená: Chrupka červená, Olšava, Karbola

Zdroj: Příprava na pěstování vinné révy pro začátečníky
Zveřejněno dne: 12.1.2015

Diskuze: vinná réva nemoci

Na hroznech odrůdy mopr praskají ještě nezralé bobule. Prosím o radu, co učinit

Zdroj: diskuze Vinná réva nemoci
Odesláno dne: 17.7.2016 uživatelem ivan Mezník
Počet odpovědí: 0

Stříhání malin

Remontantní odrůdy maliníku

Remontantní odrůda maliníku plodí na letošních výhonech na podzim.

Zdroj: Stříhání malin
Zveřejněno dne: 29.4.2017

Diskuze: množení borůvek

Dobrý den,
Začal jsem pěstovat borůvky a prosím o všechny možné info o množení (doba, ,postup a td.) mám dobré pozdní odrůdy a chtěl bych je sám namnožit , děkuji Stříž

Zdroj: diskuze Kanadské borůvky množení
Odesláno dne: 22.11.2016 uživatelem zdenek stříž
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

Ryngle

Pěstování ryngle

Renklódy patří mezi slivoně náročnější na teplo, rozdíly jsou samozřejmě mezi jednotlivými odrůdami. Vybírejte pro jejich pěstování polohy chráněné, protože některé odrůdy mohou namrzat v květu. Nejlépe se pěstují do výšek kolem 350 m nad mořem, odolné odrůdy pak přibližně do 450 m nad mořem. Je to možné i ve větších nadmořských výškách, záleží na lokálním mikroklimatu.

Nároky na půdu jsou do značné míry dány typem použité podnože. Stromky se sázejí na podzim nebo na jaře. Renklódy potřebují dostatečnou závlahu, zvláště když rostou plody. Nejlepší plody bývají na 2-3letém dřevě (to je dobré zohlednit při řezu). Některé odrůdy jsou samosprašné, takže si nemusíte dělat hlavu s opylovačem. Řada odrůd je však cizosprašná a je tedy nutné postarat se o opylovače (to je o jinou odrůdu poblíž, která se o opylení postará). Některé odrůdy jsou částečně samosprašné. Pokud i jim zajistíte vhodné opylovače, bývá úroda lepší.

Zdroj: Ryngle
Zveřejněno dne: 4.7.2014

Diskuze: Re: dotaz na čaj z borůvek

Borůvkový čaj se vyrábí macerací sušených listů a plodů borůvkového keře. Použít se může jak borůvčí české, tak i kanadské odrůdy.

Pití borůvkového čaje je moudrá volba pro každého, koho trápí příznaky šedého zákalu nebo má nízkou imunitu. Rovněž pomáhá tam kde je demence, Alzheimerova nemoc, diabetes, infekce ledvin, vysoký cholesterol, vysoký krevní tlak, osteoporóza, špatný metabolismus, nedostatek živin a anémie. Pomáhá i lidem s vysokým rizikem různých druhů rakoviny.

Účinky na srdce: Čaj z borůvek může poskytnout podporu kardiovaskulárnímu systému mnoha způsoby. Za prvé, díky obsahu draslíku může mít vazodilatační efekt, což znamená snížení krevního tlaku a snížení rizika vzniku aterosklerózy, mrtvice a infarktu. Za druhé, bylo prokázáno, že vysoká koncentrace proanthocyanidinů (to jsou oligomerní flavonoidy) v borůvkovém čaji snižuje riziko srdečních onemocnění.

Účinky na kognitivní funkce: Antioxidanty obsažené v tomto ovocném čaji mohou výrazně ovlivnit kognitivní funkce tím, že brání oxidativnímu stresu a ukládání plaků v mozku. Toto zanášení plakem vede ke zpomalování nervových spojení a je příčinou Alzheimerovy choroby, demence a dalších neurodegenerativních onemocnění.

Účinky na trávení: Kyselina gallová je přirozeně se vyskytující antioxidant v borůvkách, který může mírnit zánět v těle, včetně žaludku. Účinkuje tak, že pomáhá vyvážit bakteriální hladiny ve střevě, může optimalizovat trávení, snižuje nepohodlí, křeče a nadýmání, a zmírňuje příznaky zácpy a průjmu.

Účinky na imunitní systém: Imunitní systém může být posílen jednak přítomností vitamínu C a antokyanem v borůvkovém čaji. Vitamín C stimuluje produkci bílých krvinek a působí jako antioxidant, zatímco antokyan bude vyhledávat volné radikály, aby je zneutralizoval ještě před tím, než mohou přimět buňky mutovat nebo podstoupit apoptózu.

Účinky na oči: Přítomnost vitamínu A v borůvkovém čaji znamená, že tento bylinný nápoj může pomoci ochránit a posílit i oči. Je známo, že vitamín A působí jako antioxidant , zejména v obraně proti makulární degeneraci sítnice a zpomaluje nástup šedého zákalu.

Účinky na ledviny: V tomto čaji se nalézá kyselina ellagová, což je polyfenolický antioxidant, který pomáhá detoxikovat močový měchýř, tedy jeho stěny, tím, že zvyšuje kyselost moči. Kromě toho, tato aktivní složka borůvkového čaje může snížit hladinu oxalátů v těle, což může omezit vznik ledvinových kamenů.

Účinky na diabetes: O čaji z borůvky je známo, že snižuje úrovně krevního cukru optimalizací funkce slinivky břišní. Zvyšuje sekreci inzulinu a zlepšuje inzulínovou rezistenci v těle. Pro ty, kteří trpí cukrovkou nebo mají vysoké riziko vzniku tohoto stavu, tento lahodný čaj funguje zároveň jako preventivní opatření.

Účinky na kosti: Borůvkový čaj zvyšuje hustotu kostí a snižuje riziko vzniku osteoporózy. Přestože obsah minerálů v borůvkovém listí není velký, postačuje k tomu, aby lidské tělo dosáhlo zdravého zvýšení příjmu minerálních látek.

Účinky na krevní oběh: Čaj z borůvky obsahuje železo a vápník, který může zlepšit vychytávání železa z trávicího systému. Železo je klíčovou součástí červených krvinek a jeho dostatek znamená lepší okysličení tkání, které potřebují obnovu nebo opětovný růst. Zlepšená cirkulace může také zvýšit hladinu energie a zabránit příznakům chudokrevnosti - anémie.

Rakovina: Borůvky se staly známé jako super-potravina kvůli jejich účinku na rakovinu. Z velké části je to kvůli antokyanům nacházejících se v těchto bobulích a listech borůvčí, ze kterých se dělá tento čaj. Pravidelné pití borůvkového čaje může znatelně snížit riziko rakoviny tlustého střeva, prostaty, prsu, plic a rakoviny děložního čípku, a to díky kyselině gallové a dalším antioxidantům obsaženým v tomto čaji.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Dotaz na čaj z borůvek
Odesláno dne: 20.7.2017 uživatelem Cempírek
Počet odpovědí: 3 Zobrazit odpovědi

Jak pěstovat vinnou révu

Odrůdy vinné révy

Původní volně rostoucí réva lesní vykazuje velkou rozmanitost hroznů v chuti, barvě, velikosti i tvaru bobulí. Díky její velké heterozygotnosti mohly postupně vzniknout tisíce kulturních odrůd révy vinné, ať již samovolným křížením, nebo jako kultivary šlechtěním. Mezi nejvýznamnější odrůdy pěstované v Česku v současnosti patří zejména: Aurelius, Chardonnay, Irsai Oliver, Muškát Othonel, Müller Thurgau, Neuburské, Pálava, Rulandské bílé, Rulandské šedé, Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Sauvignon, Sylvánské zelené, Tramín červený, Veltlínské zelené, Veltlínské červené rané.

Zdroj: Jak pěstovat vinnou révu
Zveřejněno dne: 1.9.2014

Diskuze: léčení prašiviny u králíků

Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).

Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.

Slintavka objevuje se u králíků tehdy, je-li na ně přenesena od nemocných krav nebo vepřů a projevuje se nakažlivým zánětem sliznice ústní neobyčejně rychle se rozšiřujícím. Nemocnému zvířeti neustále vytéká z tlamy lepkavá tekutina, která slepuje srst na krku, prsou a na předních nohách. Králík je při tom smutný, nežere, posedává v tmavých místech a nezakročí-li se včas, pak rychle hyne. Nemoc je celkem zdlouhavá, nepříjemná, léčení samo je dosti namáhavé a spočívá v desinfekci tlamy a srsti. Nejjednodušším prostředkem je narůžovělý roztok hypermanganový, chlorová voda, kterou si připravíme tím způsobem, že jednu lžíci chlorového vápna rozpustíme ve třičtvrtě litru vody. Roztokem tímto nasákneme malou hubku a tou vytíráme 5-6kráte denně až do vyléčení tlamu a slepená místa srsti.

Ušní svrab vyvolávají rychle se rozmnožující drobní roztoči, kteří napadají ušní boltce králíků. Nemocní králíci potřásají neustále hlavou a škrábou se v uších. Bližší prohlídkou boltců zjistíme, že nalézají se v nich četné strupy a sedliny krve, v nichž nachází se tisíce roztočů, jimiž se nemoc roznáší. Zastaralé a dlouho trvající onemocnění může přivoditi smrt králíka, naproti tomu choroba včas zjištěná může se během několika dnů vyléčiti. Vnitřek uší natírá se papírkem nebo štětcem namočeným v 10proc. kreolínové masti anebo v tabulovém oleji a to tak často a tak dlouho, až jsou boltce zdravé. Výborně působí též směs glycerinu a kyseliny karbolové. Strupy je nutno vždy spalovati, neboť jimi se nákaza šíří.

Sněť slezinná je nejnebezpečnější a nejprudší nakažlivou chorbou králičí, která se však na štěstí poměrně zřídka vyskytuje. Nemocní králíci nežerou, dostávají třesavku, vysokou horečku, zrychlený a krátký dech, křeče, po nichž následuje ochrnutí celého těla a smrt. Upozorňuji, že nemoc tato je přenosná také na člověka a proto doporučuji co největší opatrnost, aby se králíkář nenakazil. Nemocní králíci se vůbec neléčí, naopak všichni churaví králíci musí býti utraceni a spálení. Králíkárna má býti vždy spálena a nikdy nemá býti použita pro další chov.

Mimo nakažlivé nemoce, které jsem zhruba dosud popsal, je ještě dlouhá řada chorob více nebo méně nebezpečných, z nichž mnohé mohou způsobiti hojně škod chovatelům. K nejběžnějším nemocem patří zácpa, průjmy, křeče, ochrnutí, tubrkulosa, chřipková rýma, nemoc pohlavní, prašivina a favus.

Zácpa je nejběžnější chorobou či příznakem choroby, která se vyskytuje hlavně u králíků krmených převážně krmivem suchým a u králíků málo se pohybujících. Mívají velká břicha, nepokojně pobíhají a špatně žerou. Proti zácpě králíků se nejlépe osvědčuje krmení zelené a šťavnaté píce v létě, v zimě nevařené mrkve a řípy, kalomel, teplé mléko s přimíšeným sirným květem.

Průjmy vznikají nesprávným krmením a nevhodnou vadnou potravou. Výkaly mohou se státi až vodnatými, často k nim bývá přimíšena také krev, králící rychle vysilují a hynou. Průjem nemusí přirozeně pocházeti z chyb dietetických, nýbrž může býti toliko příznakem řady jiných chorob: jako tuberkulosy, kokcidiosy atd. Léčení spočívá předně na změně potravy, krmí se píce výhradně suchá, dobré seno, chléb, zrní, vařená rýže nebo oves. Výborným prostředkem je svatojánský chléb, černý žitný chleb, sušený celer a vrbová kůra, která se podává buď jako čerstvé vrbové větvičky, anebo jako vařená kůra ve vodě. Stejně dobře působí také tinktura opiová, nebo živočišné uhlí.

Křeče vyskytují se dosti často u králíků jako poruchy nervové, rheumatické, anebo jako příznaky jiných chorob. Králíci nemohou se pohybovati a válí se doslova z místa na místo. Doporučoval bych vtírati do těla nemocného zvířete nějaké lihové mazání a dáti jej bezpodmínečně do tepla. Stává se někdy, že králík za křečovitého svíjení se rychle nám před zraky hyne, třebaže ještě před půl hodinou byl vesel a zdráv. Při takovém křečovitém záchvatu končícím okamžitou smrtí jedná se buď o mrtvici, o otravu jedovatými rostlinami v potravě, aneb o otravu uměl. hnojivy.

Ochrnutí napadá nejčastěji velké odrůdy, na příklad: belgické obry, strakáče, ale i menší stříbřité králíky, kteří jsou chováni v tmavých a dusných kotcích. Příčinou ochrnutí je téměř vždycky choroba ledvin. Nemocný králík nejistě se pohybuje, potácí se a nakonec se po zemi pouze plazí. Doporučuji masírovati měkčím kartáčem vícekráte denně nemocného králíka kafrovým lihem a umístění jeho ve vzdušné a teplé králíkárně.

Chřipková rýma je běžným nakažlivým onemocněním podporovaným nachlazením. Nemocný králík frká, kýchá a při tom vytéká mu hojně hlenu z nosu. Hlen tento je nakažlivý a jím přenáší se choroba na zdravá zvířata. Churavý králík má se ihned odděliti, do teplé místnosti přenésti, vlažnou vodou má se nos vícekráte za den očistiti a zaprašovati balonkem práškovou kyselinou borovou.

Tuberkulosa začíná většinou katarem horních cest dýchacích a projevuje se kašlem suchým a krátkým, který bývá provázen výtokem z nozder a z tlamy králíka; králík ztrácí chuť k žrádlu, dýchá namáhavě a často dostává průjem, což svědčí o zachvácení. Onemocnění toto je absolutně nezhojitelné a králíky je nutno pozabíjeti, při čemž nesmí se zapomenouti na příslušnou desinfekci.

Nemoce pohlavních ústrojů vyskytují se nyní poměrně velice často, ačkoliv před pěti až šesti léty nebylo o nich téměř ničeho slyšeti. Onemocnění projevuje se zánětem, zvředovatěním pohlavního ústrojí a hisavým výtokem a je způsobováno choroboplodným zárodkem t. zv. Spirochaetou cuniculi, který je velmi blízkým pžíbuzným spirochaet, jež vyvolávají syfilis nebo-li příjici lidí. Nemoc napadá jak samce, tak samice, chorá zvířata špatně žerou, zvolna hubnou a slábnou, až konečně za jeden až dva roky hynou. Stává se často, že při této chorobě nelze prostým okem zjistiti žádných změn a nemoc lze prokázati teprve krevní zkouškou, jako u člověka. Doba, která uplyne mezi vniknutím zárodku do zdravého těla a mezi objevením se prvních příznaků choroby obnáší dva až čtyři měsíce. Léčení: v prvním stupni nemoce omezujeme se na desinfekci, která se provádí tím způsobem, že se pohlavní ústrojí důkladně vymyje 3% roztokem kyseliny borové a zvředovatělá místa se potřou jodovou tinkturou; pokročilejší choroba se léčí roztokem resorcínu a dávkami benzolu ostrušíkového dle živé váhy králíka vypočtenými. U velmi cenných kusů s úspěchem se v poslední době používá injekcí neosalvarsanových.

Prašivina počíná obyčejně na hlavě, rozšiřuje se na krk, hruď, přední nohy a může postihnouti celý povrch zvířete. Srst na místech postižených vypadává, tvoří se malé puchýřky hnisem vyplněné, které praskají a zasychají ve strupy anebo mokvají. Nemocné zvíře je vždy nutno odděliti, isolovati, králíkárnu je nutno vřelým louhem sodným vymýti a po uschnutí vybíliti hašeným vápnem. Při počátcích choroby potírají se strupy vaselinou, glycerinem, aby změkly a pak je pomocí mazlavého mýdla a teplé vody opatrně odstraňujeme. Poté potíráme zachvácená místa kartáčkem neb pírkem po 3 dny 2krát denně směsí stejných dílů petroleje a lněného oleje, za týden se králík vykoupe, v teple osuší a v případě potřeby se totéž léčení opakuje. Dobře se také osvědčilo seslabené vídeňské dehtové mazání, jehož hlavní součástí je dehet, líh a sirný květ.

Favus, čili moučnivka je rovněž kožní chorobou králíků, vyvolávanou plísní, zvanou Achorion Schoenleini. Na postiženém místě tvoří se v srsti zaokrouhlené, přesně omezené větší neb menší skvrny, v jejichž středu srst vypadává a později pokrývá se bělavým práškem (jako moukou), který pochází z výtrusů plísně. Nemoc zůstává obyčejně omezena na hlavy, na nohy, někdy ovšem zachvacuje celé tělo. Nákaza tato vyskytuje se nejčastěji u králíků ve stáří do 3 měsíců, jakmile dosáhnou stáří 5 měsíců, pak náhle sama zmizí. Někdy dosahuje však takového stupně, že zvířata hynou seslábnutím. Léčení spočívá v potírání chorých míst vatou, namočenou ve slabém roztoku sublimátu, kyseliny karbolové, kreolinu. Králíci obyčejně uzdraví se do týdne. Upozorňuji zase, že choroba tato je přenosná na člověka a proto je třeba velké opatrnosti. Nakažlivé nemoce králíků jsou velmi nebezpečné už proto, že nákaza se rychle přenáší na všechny kusy v králíkárně. Abychom tomu zabránili, musíme králíky občas prohlížeti a zpozorujeme-li u některého známku nemoci, pak musíme jej ihned bez odkladu léčiti. Správná diagnosa a vhodný způsob léčení je ovšem důležitý. Když zjistíme, že některý králík málo žere a sedí skrčený, máme jej hned z králíkárny odebrati, dáti do nějaké prázdné a od králíkárny více vzdálené bedny. Tam jej máme delší dobu pozorovati a léčiti, jakmile poznáme, jakou nemocí je postižen. Včasným odstraněním churavého králíka zabrání se často nakažení a vyhynutí celého chovu.

Všeobecně o léčení možno říci, že nejlépe je králíky těžce nemocné nebo nápadně již vyhublé neléčiti vůbec, lépe je takové kusy z chovu odstraniti, aby se předešlo ještě větší škodě. Pro králíkáře platí, že lépe je nemocem předejíti, nežli je namáhavě léčiti. Když jsou králíci pak krmeni vydatnou a zdravou potravou, zamezí se mnohým chorobám. Nutno dbáti, aby chovní králíci nepocházeli z chovů zamořených nějakou nemocí, nebo zdegenerovaných pokrevní plemenitbou. Koupení králíci buďtéž vždy dobře prohlédnuti a delší dobu pozorováni, jestli snad nejsou nemocní. Pouze úzkostlivou čistotou a opatrností podaří se nám králíky udržeti zdravé.

Zdroj: diskuze Léčení prašiviny u králíků
Odesláno dne: 19.12.2016 uživatelem anežka
Počet odpovědí: 0

Příprava na pěstování vinné révy pro začátečníky

Odrůdy vhodné pro začátečníky

Vinnou révu lze pěstovat i v takzvaných nevinařských oblastech, a to díky výběru správné odrůdy. Vybírat můžete mezi révou bílou, modrou či růžovou, dále se dělí na typy skleníkové a venkovní. Výběr ale tímto nekončí, v dnešní době si i běžní pěstitelé mohou vybrat mezi peckatými/semennými či bezsemennými odrůdami. Pokud máte děti, vybírejte raději mezi bezsemennými typy.

Pro malopěstitelské účely se nejlépe hodí takzvané stolní odrůdy, což je označení pro druhy révy vinné určené především k přímé spotřebě, nicméně i z těchto odrůd lze vyrábět lehká vína. Jako stolní můžete pěstovat i některé známé moštové odrůdy, například Müller Thurgau. Stolní odrůdy také mívají větší výnosy než odrůdy označované jako moštové.

S jakou odrůdou tedy začít a nezkazit si chuť do dalšího pěstování? Rozhodně s takovou, která je odolná, chutná a výnosná! Zkušení pěstitelé doporučují například odrůdy Nero (rodí vždy a spolehlivě), Niagara, Arkadia, podle nich tyto tři odrůdy nejen dokážou porůst váš dům či pergolu, ale ještě si na nich skvěle pochutnáte. Pro začátečníky navrhují rovněž odrůdu Krystal, která je velmi odolná proti chorobám i mrazu, je bujná, plodná, plody jsou relativně velké a mají vynikající chuť. Pro vyšší nadmořskou výšku (ale k jižní stěně domu) doporučují například bílou odrůdu Vostorg nebo modrou Kodrjanka. Obě jsou rané, odolné a poměrně mrazuvzdorné.

Základním vodítkem při výběru odrůdy vinné révy by pro vás měla být nadmořská výška a jí dané klimatické podmínky. Při nákupu si zkuste nechat poradit od odborníků, která odrůda je nejvhodnější přímo pro vaši zahradu, nebo zkuste vycházet z následujících řádků.

Zdroj: Příprava na pěstování vinné révy pro začátečníky
Zveřejněno dne: 12.1.2015

Pěstování malin

Řez malin

Výhony malin seřízněte hned po výsadbě, a to dosti razantně. Účelem je podpoření růstu náhradních výhonů z kořene. Udržovací řez letních odrůd se provádí na podzim. Účel spočívá v odstraňování odplozeného dřeva, a to v rozmezí 10–15 cm od země. Jednoleté dřevo se řeže na poslední odstávající pupen, tím podpoříte plodnější obrost. Podzimní odrůdy řežeme koncem února, kdy se jednoduše seříznou všechny výhony až na úroveň půdy.

Zdroj: Pěstování malin
Zveřejněno dne: 27.11.2014

Pěstování česneku pro začátečníky

Nejlepší odrůdy

Jak říkají zkušení pěstitelé, žádná nejlepší odrůda neexistuje. Každá odrůda je jiná, každá je něčím jedinečná. Vybrat si musíte nejprve mezi paličáky a nepaličáky – paličáky (například Brenecký paličák, Ropal, Znojemský) jsou takové odrůdy česneku, které vytvářejí na vrcholu palici, tedy kulovité květenství s květy a pacibulkami. Nepaličáky (například Japo, Prim, Záhorský) nevybíhají do květního stvolu a nevytvářejí pacibulky a mívají bílé stroužky. Přestože je dle odborníků pěstování nepaličáků snazší (lépe se přizpůsobují místním podmínkám pro pěstování a lépe se i skladují), u nás se častěji pěstuje česnek paličák.

Odrůdy česneku lze dále rozdělit dle doby výsadby. Podzimní odrůdy (například Alan, Záhorský, Bzenecký paličák, Ropal, Znojemský) se vysazují od září do poloviny října (někdy i v listopadu, ale zde není jistota, že spolehlivě zakoření před zamrznutím půdy) a jsou určeny ke sklizni začátkem léta. Mívají vyšší výnos, ale nepředstavují nejlepší odrůdy na skladování. Jarní odrůdy (například Japo, Prim) se vysazují na jaře, až rozmrzne půda, ale obvykle není pozdě ani v květnu. Sklízí se už o prázdninách, pokud jste jej dali do země až koncem jara, tak samozřejmě později, v každém případě však jarní sadba mívá kratší vegetační dobu a tím i nižší výnosy. Pěstitelé proto raději dávají přednost podzimní výsadbě, i když některé jarní odrůdy lépe odolávají chorobám, zejména těm houbovým (o tom viz níže).

Mimo jiné lze rozlišovat i velkostroužkové odrůdy (Dukát, Havran, Jovan) a odrůdy s menšími stroužky (Slavin, Benátčan), které se mnohem lépe rozmnožují.

Zmínit můžeme i rozlišení česneku na modrý a bílý. Modrý česnek má vnější blanitý obal obepínající stroužky modrofialový a stroužky jsou fialově žilkované. Bílý česnek má vnější obal i stroužky bílé.

V posledních letech si velkopěstitelé nejvíce oblíbili odrůdu Bjetin, avšak ani tuto odrůdu nelze jednoznačně označit za nejlepší. Mezi drobnými pěstiteli je oblíbený Bzenecký paličák či Záhorský nepaličák.

Zdroj: Pěstování česneku pro začátečníky
Zveřejněno dne: 24.7.2015

Pěstování malin

Maliník obecný

Maliny patří mezi nejstarší známé druhy ovoce. Archeologické nálezy potvrzují, že je znali lidé už v dávné době neolitu. Pěstovat se ale začaly až v 16. století. V té době je pěstovali a šlechtili především mniši v klášterních zahradách, a již v 17. století byly známy červené i žluté odrůdy. Maliny pocházejí z jižní Evropy, odkud se pak rozšířily do dalších oblastí. Dnes se vyskytují v podstatě v celém mírném klimatickém pásmu severní polokoule.

Zdroj: Pěstování malin
Zveřejněno dne: 27.11.2014

Ryngle

Odrůdy ryngle

Vyšlechtěna byla řada velkoplodých odrůd a kříženců se švestkou. Dle zabarvení plodů se dělí na dvě základní skupiny:

  • Zelené a žluté odrůdy
    • Zelená renklóda – odrůda známá také jako zelená ryngle či zelinka preferuje chráněné polohy a vlhké, živné půdy, má zelené plody, dužninu pevnou a šťavnatou; odlučitelnost od pecky je dobrá; plody dozrávají v září, vhodné do kompotů; pozor, jde o cizosprašnou odrůdu
    • Denniston´s superb – pochází z USA, má středně velké plody
    • Golden Transparent – velkoplodá odrůda, žluté plody
    • Jefferson – pozdní odrůda
    • Ontario – odrůda vyšlechtěná v 19. století v Severní Americe, dobrá odlučitelnost od pecky
    • Oullinská – odrůda vyšlechtěná v polovině 19. století ve Francii, střední odlučitelnost od pecky (více viz v další podkapitole)
    • Reine Claude de Bavay – kříženec renklódy a švestky
    • Transparent Gage – zlatožluté plody s červenými skvrnami
    • Wazonova – stará, samosprašná odrůda pocházející pravděpodobně z Německa, má středně velké plody, odlučitelnost od pecky je dobrá, dužnina pevná a šťavnatá; zelenožluté plody dozrávají v září, vhodné do kompotů; odrůda je odolná proti mrazu, středně proti šarce;
  • Červené a fialové odrůdy
    • Althanova renklóda – velkoplodá, barva plodů bývá obvykle načervenalá, dobrá odlučitelnost od pecky (více viz v další podkapitole)
    • Denbigh – velkoplodá odrůda, s nepravidelným zlatavým tečkováním
    • Elephants Heart – velkoplodá odrůda, červená až temně fialová, má tvar srdce a červenou dužinu
    • Victoria – velkoplodá odrůda, žluto-červeno-fialové plody
    • Meruňkovitá renklóda

Zdroj: Ryngle
Zveřejněno dne: 4.7.2014

Příprava na pěstování vinné révy pro začátečníky

Výběr odrůd révy podle klimatických podmínek

Různé odrůdy mají různě dlouhé vegetační období, jehož délka se počítá od vyrašení až do sběru hroznů. Zkuste si tedy vybrat takovou odrůdu, která ve vašich podmínkách stihne dozrát, to zamená, že její vegetační doba nepřesáhne počet dní, ve kterých teplota neklesá pod 10 °C.

  1. Velmi rané odrůdy – potřebují k dozrání 105 až 115 dnů: Irsay Oliver a Sieger
  2. Rané odrůdy – potřebují 115 až 120 dnů: Julski Biser, Košutův hrozen
  3. Středně rané odrůdy – dozrávají za 130 až 145 dnů: Müller Thurgau, Veltlínské červené rané, Panonia Kincse
  4. Pozdní odrůdy – vyžadují 150 až 165 dnů: většina moštových odrůd
  5. Velmi pozdní odrůdy – potřebují k dozrání 165 až 180 dnů: Ryzlink vlašský, Ryzlink rýnský, André, Frankovka

Shrneme-li to, tak na pokrytí pergoly vybírejte vždy ze stolních odrůd vinné révy, které mívají velké a sladké bobule a vyznačují se zejména odolností proti mrazu a houbovým onemocněním. Jejich hrozny jsou předně určeny ke konzumaci a k výrobě stolních vín. Právě pro tyto účely se dlouhá léta speciálně šlechtily. Jde o tyto v České republice povolené a registrované odrůdy:

  • Arkadia – odrůda původem z Ukrajiny, má velké žlutozelené bobule; mezi u nás registrovanými odrůdami je nejodolnější proti houbovým onemocněním
  • Diamant – slovenská odrůda vhodná do zahrádek, velké mrazy nesnáší příliš dobře, proto je pro ni vhodnější teplé stanoviště
  • Chrupka bílá a červená – velmi staré odrůdy s nejasným původem, pravděpodobně pocházejí z Egypta či Malé Asie; získávají se z nich lehká stolní vína
  • Julski biser – odrůda z Bulharska, která vyžaduje teplé stanoviště, má žlutozelené bobule
  • Olšava – moravská mrazuvzdorná odrůda, která nemá vysoké nároky na polohu, velké hrozny s červenofialovými bobulemi tak dobře dozrávají i v náročnějších podmínkách
  • Panonia Kinsce – odrůda pocházející z Maďarska, vhodná do skleníků, její hrozny vydrží uskladněné poměrně dlouhou dobu
  • Pola – moravská odrůda s výbornými hrozny, vhodná jak pro pěstování v okrajových vinařských oblastech, tak i pro fóliovníky a skleníky
  • Vitra – moravská odrůda vhodná pro pěstování ve sklenících a fóliovnících, velké bobule mají příjemnou chuť

Zdroj: Příprava na pěstování vinné révy pro začátečníky
Zveřejněno dne: 12.1.2015

Kanadské borůvky

Kanadské borůvky odrůdy

Pod názvy borůvky kanadské (Vaccinium corymbosum), zahradní, hroznovité, chocholičnaté nebo prostě velkoplodé se nacházejí vždy stejné dřeviny. Jejich vlastí je severoamerický kontinent. Z méně známého ovoce jsou snad nejvíce prošlechtěny do různých variet. Při nákupu se proto ptáme na konečnou výšku rostliny (1,2–2 m), velikost kulovitých až zploštělých plodů (až 2 cm), na dobu zrání (červenec, srpen). Kanadské borůvky jsou částečně cizosprašné; je tedy žádoucí mít vysazeno více odrůd. Borůvkám se výborně daří i ve vyšších polohách hlavně díky rovnoměrné vysoké půdní vlhkosti i častým rosám. Zatímco v teplých polohách plody sklízíme již od počátku prázdnin, v 700 m n. m. to ovšem bude až v srpnu.

Odrůdy kanadské borůvky

Rané: Blueray, Bluetta, Duke, Earliblue, Goldtraube 23, Patriot, Reka, Spartan, Sunrise, Weimouth

Středně zrající: Bluecrop (nejčastěji pěstovaná), Bluegold, Bluejay, Dixi, Elizabeth, Emblue, Goldtraube 71, Pemberton, Reka, Siera, Selekta B, Selekta J, Toro

Pozdní: Barkeley, Brigitta, Darow Elliot, Herbert, Chander

Zdroj: Kanadské borůvky
Zveřejněno dne: 18.6.2014

Pěstování malin

Odrůdy malin

Poměrně velké množství odrůd malin se dělí na jednoplodící – letní – maliníky, které se využívají především v komerčním pěstování, a na stáleplodící – podzimní – maliníky.

  • Schönemann je asi nejčastěji zastoupená odrůda v komerční produkci malin v Německu. Keře mají mnoho pevných, tmavočervených a poměrně velkých plodů s jemně nakyslou chutí a typickou vůní.
  • Rumiloba pochází z Německa. Plody jsou velké, sladce nakyslé, středně červené s příjemným aroma.
  • Zeva 2 jsou odrůdy vyšlechtěné ve Švýcarsku. Mají velmi aromatické, jasně červené, středně velké a pevné plody. Velmi dobře se transportují a hodí se k zmrazování.
  • Glen moy je raná odrůda ze Skotska. Plody má středně velké, pevné a tmavě červené. Chutná mírně nakysle, vůně není příliš intenzivní.
  • Glem prosen byla vyšlechtěna ve Skotsku. Středně červené třpytivé plody střední velikosti mají mírně nakyslou chuť a nejsou výrazně aromatické. Sklízí se na podzim.
  • Autumn Bliss – Blissy pochází z Velké Británie. Plody zrají od začátku srpna do prvních mrazíků. Jsou středně velké, matné, tmavočervené, chutnají velmi mírně nakysle a aroma je nevýrazné. Jsou to ideální maliny pro další zpracování.
  • Meeker je odrůda kultivovaná v USA. Má velmi aromatické, středně velké pevné plody s jasně středně červenou barvou, které se vyznačují delší trvanlivostí než ostatní odrůdy.
  • Tulameen má původ v Kanadě. Je to nová odrůda s velkými, zářivě světle červenými pevnými plody. Jejich chuť je jemně nakyslá, aroma je příjemné a typicky malinové.

Odrůdy malin nejvíce pěstované v České republice:

  • Esena Poslada je vyšlechtěná odrůda s velkými chutnými plody, které mají typickou malinovou vůni a v plné zralosti růžovou barvu. Pěstuje se hlavně v evropských zahradách.
  • Balabery jsou středně velké maliny s purpurovou barvou, typickou chutí i vůní. Tato odrůda je velmi rozšířená na zahradách po celé Evropě.

Zdroj: Pěstování malin
Zveřejněno dne: 27.11.2014

Vřes obecný

Péče o vřes v záhonu

K bujnému růstu vřes vyžaduje kyselou půdu, světlá a slunná stanoviště. Snese ale i půdy suché a písčité. Rostlina vytváří bohatě kvetoucí polštáře s převážně růžovými, purpurovými až fialovými drobnými květy (najdeme i odrůdy bílé). Sazenice by se měly vysazovat v rozestupech přibližně 25 cm. Vřes se hodí také na zpevňování písčitých svahů. Co se týče vzrůstu, pohybuje se podle jednotlivých kultivarů od 10 až do 70 cm. Pro kompaktní růst a tvorbu bohatých květů se doporučuje vřesy pravidelně na jaře seřezávat. Jinou péči de facto nevyžadují.

Zdroj: Vřes obecný
Zveřejněno dne: 16.10.2015

Vřes obecný

Množení vřesu

Šlechtěné odrůdy vřesu na zahradě množíme dvěma způsoby. Buď hřížením, nebo pomocí řízků. Při hřížení ohneme delší výhonek rostliny k zemi. V místě, kde se dotýká země, ho lehce nařízneme, zasypeme zeminou a zatížíme např. kamenem. Po nějaké době se v zářezu vytvoří kořínky a tento mladý, nový výhonek od mateřské rostliny můžeme odříznout. Množení pomocí řízků je nejvhodnější provádět v červenci až srpnu. Z vyzrálých větévek, nejlépe dvouletých keříků, nařežeme vrcholové řízky asi 10 cm dlouhé. Ty zasadíme do směsi rašeliny a písku, udržujeme stálou vlhkost. Do podzimu by pak řízky měly zakořenit.

Zdroj: Vřes obecný
Zveřejněno dne: 16.10.2015

Pěstování malin

Stáleplodící maliny

Stáleplodící maliník plodí na jednoletých výhonech. Rozkvétá na vrcholových částech dřevnatícího letošního výhonu v srpnu a plody dozrávají od poloviny srpna až do prvních mrazíků. Tyto odrůdy jsou vhodné do každé zahradní půdy. Tento druh hnojíme kompostem či odleželým hnojem. Tato odrůda je plně mrazuvzdorná. Plody jsou velké, červené, s navinulou chutí a velice příjemnou vůní. Sklizňové období končí v polovině října. Ideální je rostlinu sázet na slunečné stanoviště, je vhodná doplňková závlaha v letních měsících. Pro kvalitní sklizeň se doporučuje pěstování pouze jednoletých výhonů, které je nutné po odplození odstranit. Seřezáním maliníku předejdete napadení houbovými chorobami.

Zdroj: Pěstování malin
Zveřejněno dne: 27.11.2014


SiteMAP