Kdo se rozhoduje mezi olejovým radiátorem, nebo konvektorem, musí si zodpovědět na důležitou otázku. Co jím bude vytápět? Je rozdíl, zda chceme vytápět nějakou místnost krátkodobě, nebo dlouhodobě. Podle toho také musíme volit zdroj vytápění. Konvektory se hodí především k příležitostnému přitápění, při dlouhodobém používání se pěkně prodraží. Olejový radiátor pracuje na principu akumulace nahřátého oleje, kdy oproti klasickým elektrickým konvektorům v době plánovaných jednohodinových výluk olej udrží teplotu a nedochází k okamžitému vychladnutí vytápěného prostoru. Elektrické olejovéradiátory na rozdíl od konvektorů také nevysouší vzduch a nevíří prach.
Olejový radiátor s devíti žebry. Příkon radiátoru je 2000 W, má tři nastavitelné výkonové stupně: 800, 1 200, 2 000 W. Radiátor je opatřen čtyřmi kolečky pro snadný transport a praktickým úchopem pro přenášení. Rozměry radiátoru jsou 240 x 410 x 630 mm (h x š x v). Radiátor je vybaven speciálně termickými otvory pro efektivnější topení a prostorovým termostatem s funkcí proti zamrznutí.
V diskuzi TEPLOVODNÍ RADIÁTORY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nový.
Když jsme před 13-ti lety prováděli rekonstrukci topení, měnili jsme kotel na TP za plynový a litinové radiátory za deskové Radik VK. Ke kotli jsme kabelem připojili klasický termostat ( s kolečkem) a ten umístili do nejchladnější místnosti. Po čase jsme zjistili, že to není ono. Při odchodu snižovat teplotu, při příchodu přidat, na noc vypnout. Dost často jsme na to zapomínali. Nyní máme dálkový programovatelný termostat a vše je vyřešeno. Došlo i k znatelné úspoře plynu.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Olejový radiátor Ardes 473 s jedenácti žebry. Příkon radiátoru je 2 000 W, má tři nastavitelné výkonové stupně: 1 000, 1 500, 2 000 W. Radiátor je opatřen čtyřmi kolečky pro snadný transport, praktickým úchopem pro přenášení. Rozměry radiátoru jsou 240 x 490 x 630 mm (h x š x v). Radiátor je vybaven speciálně termickými otvory pro efektivnější topení a prostorovým termostatem s funkcí proti zamrznutí.
V diskuzi PODLAHOVÉ VYTÁPĚNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radek.
Podlahové vytápění
Podlahové topení je nejlepší topení, co znám. Máme patrový domek, v přízemí je zmiňované teplovodní podlahové a v patře ústřední topení s deskovými radiátory Radik.Vše napojeno na plynový kotel na dva okruhy. V přízemí je všude keramická dlažba, jen obývací pokoj má plovoucí podlahu. Všem doporučuji. Do budoucna uvažuji přidat do systému tepelné čerpadlo.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel JIndřich.
Taky si myslím, že tepelné čerpadlo je pro podlahové vytápění dobrá volba. Dokáže totiž dodávat stabilní mírně teplou vodu, která je pro topení v podlaze dostačující. Jakou variantu tepelného čerpadla uvažuješ? Voda>voda nebo vzduch>voda, nebo máš u sebe možnost geotermálního vrtu?
Jednoduchá a rychlá montáž, nenáročná obsluha, pohodlný typ vytápění, nulové náklady na údržbu. Nízké pořizovací náklady u olejových radiátorů jsou způsobeny tím, že se nemusí budovat kotelna, komín, přívod plynu a rozvody do jednotlivých místností. Můžeme zde využít i sekundární úspory, kdy se šetří také na provozu ostatních elektrospotřebičů, jelikož pro elektrické vytápění existují zvláštní tarify umožňující používat levnější energii. Další výhodou je, že lze jednoduše regulovat teplotu termostatem přímo na olejovém radiátoru, případně je možné použít bezdrátovou centrální regulaci. Díky tomu se jedná o nejdokonaleji regulovatelný topný systém s nejmenší měrnou spotřebou energie. Jedná se o topná tělesa, která jsou čistá, bezpečná a nehlučná. V dnešní době jsou vyráběny v pěkném designovém provedení. Olejovéradiátory nevysouší vzduch a nevíří prach.
V naší poradně s názvem VINO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bretislav.
prosim o dalsi radu.posilam foto.je to na hroznovem vine.co s tim.mooooc dekuji za radu.
Tomek Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na obrázku je na dřevě vidět puklice švestková. Ovšem už jen jejich mrtvé schránky, takže teď není co likvidovat, protože larvy se vylíhly již na jaře. Proti puklicím lze bojovat prostředky běžně používanými k zimnímu či předjarnímu postřiku, ovšem pokud je tento škůdce na révě více rozšířený, což bývá málokdy. Dobré je v zimě si révu preventivně prohlédnout a posoudit rozšíření puklice. Doporučují se i lepové pásy.
Co se týká provedení zimního či předjarního postřiku obecně, je dobré ho provést kvůli možnému výskytu roztočů, jako je hálčivec révový, případně svilušky. Například se k tomuto účelu hodí Sulka či jiný prostředek na bázi síry nebo na olejové bázi.
Olejový radiátor Hyundai OIL 902 se sedmi žebry umožňuje nastavení tří stupňů výkonu: 600, 900 a 1 500 W. K ovládání slouží nastavitelný termostat a 24hodinový časový spínač s krokem spínání po 15 minutách. Radiátor je vybaven praktickými úchyty pro přenášení a čtyřmi kolečky pro převoz. Maximální příkon radiátoru je 1 500 W, jeho provoz je signalizován kontrolkou. Rozměry radiátoru jsou 245 x 360 x 650 mm (h x š x v). Termostat je vybaven funkcí proti zamrznutí.
Elektrické sálavé panely jsou vhodné pro vytápění rekreačních objektů, společenských místností, pro velké místnosti s velkými tepelnými ztrátami nebo pro rychlé vyhřátí prostoru. Panely jsou s kombinací sálání a konvekce. Skládají se z topné desky a z konvektoru. Topné desky se vyrábějí z přírodního kamene v tloušťce 20 a 30 mm, kompozitu nebo speciálního (kaleného) skla v tloušťce 10 mm. Elektrická topná fólie zahřívá topnou desku, ta vyzařuje teplo do místnosti. Připojení na síť je kabelem s vidlicí. Konvektor je vybaven inteligentní regulační jednotkou, která udržuje teplotu v místnosti na zvolené teplotě a podle potřeby připíná k sálavé složce tu konvekční. Poměr příkonu konvekce a sálání je 1 : 1. Povrch desky je hladký, leštěný, v různých barevných odstínech. Kryt konvektoru je k dispozici v různých barevných odstínech. Panel se zavěsí kdekoli na stěnu ve svislé poloze pomocí speciálního závěsného systému. Závěsný systém umožňuje libovolné pootočení panelu a vyrovnání nerovnosti stěn.
Elektrické přístroje pro vytápění prostor jsou obecně dražší než spalovací topení, ale jsou to jediné nevětratelné teplomety, které jsou bezpečné pro provoz uvnitř vašeho domu. U elektrických teplometů se můžeme vyhnout otázkám kvality ovzduší, ale nesmíme zapomenout, že i tyto ohřívače představují nebezpečí požáru a musíme je používat s opatrností.
Pro konvekční teplomety je nelepším typem přenos tepla tekutinou, jako je například olej, který je ohříván elektrickým prvkem. Teplonosná kapalina poskytne akumulaci tepla, což při oběhu znamená méně energie a stejnoměrný zdroj tepla.
Při nákupu a instalaci elektrického ohřívače je třeba dodržovat obecné bezpečnostní pokyny:
Elektrické ohřívače by měly být zapojeny přímo do zásuvky ve zdi. Pokud použijete prodlužovací kabel, je třeba použít silný kabel pro těžký provoz.
Kupte topení s bezpečnostním spínačem, který automaticky vypne, pokud se ohřívač převrátí.
Pyrolytický litinový kotel na kusové dřevo Lignator
Lignator je moderní kotel určený k ekologickému spalování kusového dřeva pyrolytickým způsobem. Kotel splňuje nejpřísnější evropské ekologické normy a zároveň dosahuje vynikající účinnosti. Kotel lze použít pouze pro uzavřené systémy s nuceným oběhem topné vody. Povinnou výbavou kotlů určených do uzavřených topných systémů je pak zabezpečovací zařízení proti přetopení. Kotel se vyrábí ve výkonu 23 a 26 kW. Ke kotli VIADRUS Lignator se doporučuje instalovat litinové radiátory z důvodu jejich příznivých hydraulických ztrát a schopnosti akumulace tepla. Instalace těchto radiátorů vám tak umožní snížit náklady na vytápění.
Teplovodní radiátory jsou jedním z nejčastějších rozvodů tepla v novějších domech a řadí se mezi nucené systémy. Radiátory jsou podlahového typu nebo koncipované ve vzpřímené poloze, které se podobají parním radiátorům. Nejčastějším problémem v teplovodních systémech je nežádoucí vzduch v systému. Na počátku každé topné sezóny, když je systém spuštěn, se musí postupně u každého radiátoru mírně otevřít odvzdušňovací ventil, zavře se, když voda začne unikat přes ventil. U patrových domů se nejprve odvzdušní v patře a postupně se sejde dolů.
Jeden ze způsobů, jak ušetřit energii v teplovodních systémech je, vybavit samostatnými zónami ovládání. Zónou je nejúčinnější stanovit velké plochy v domácnosti, nebo jsou použity v jednotlivých částech domu. Při instalaci automatického topení se instalují automatické ventily na teplou vodu radiátorů, ovládaných termostaty v každé zóně domu. Pomocné programovatelné termostaty vám umožní automatické vytápění a zároveň zajistí ochlazení části domu tak, aby odpovídaly vašemu způsobu využití.
Zónová regulace funguje nejlépe v domácnostech, které mají působit v různých topných oblastech, s každou zónu izolovanou od ostatních. V domech, které nejsou určeny pro zřízení zón, jedna část při nižší teplotě může způsobit problémy v přilehlých místnostech, protože dochází k úniku tepla do chladnějších částí domu. Zónová regulace bude také fungovat nejlépe, když mohou chladnější části domu být izolovány od ostatních zavřenými dveřmi. V některých případech může být zapotřebí nové dveře odizolovat. Chladnější části domu by měly být vytápěny kolem 100 Celsia, aby se zabránilo zamrznutí potrubí, proto se nikdy nesmí zcela vypnout přívod tepla v nevyužité části domu.
Sálavé zdroje tepla v domě mohou mít mnoho podob. Jednoduchý oheň v krbu produkuje sálavé teplo stejně jako krbové vložky, přenosné elektrické ohřívače, elektrické křemenné ohřívače, radiátory připojené k centrálnímu kotli a tak dále.
Váš domov může mít sálavé teplo, které bude mít luxusní podobu. Suterén se může stát obřím sálavým panelem, který ohřívá vše na základě vyzařujícího potrubí. Chůze naboso po podlaze nad suterénem se pak může stát dočista extází. Konečně celý dům může mít panely ve všech místnostech. Pro uživatele je důležitá získaná tepelná pohoda a množství uspořené energie. Uplatnění je od koupelen a domácností až po průmyslové a skladové haly. Tepelná pohoda je dána tím, že se nevytápí zbytečně prostor, kde nikdo není, nebo se nevytápí prostor pod střechou.
Aby se využil potenciál kotle na maximum, musí se docílit co nejnižší hodnoty teploty vratné vody. Její teplota při tom nesmí překročit cca 45 °C (platí pro zemní plyn). Jakmile se teplota vratné vody zvýší nad tuto hodnotu, chová se kondenzační kotel stejně jako nízkoteplotní turbokotel. V podstatě u dobře navržených kotlů v dobře seřízené soustavě pracuje kotel v kondenzačním režimu 80 až 100 % času pro vytápění. A to je již velmi dobrý výsledek. Proto je velmi důležité nechat realizaci těchto kotlů na odbornících.
Jak lze docílit takto nízké teploty zpětné vody:
Dobře provedeným výpočtem, přičemž projektant musí vzít v úvahu skutečnou tepelně technickou charakteristiku budovy – neobejde se bez přepočtu skutečných tepelných ztrát.
Dosažením dostatečného vychlazení topné vody v radiátorech, tedy kvalitním předáním tepla do místností – je jasné, že pokud nebude seřízena hydraulika vytápění a voda bude v trubkách proudit zbytečně rychle a ve větším množství, než je nutné, nedojde k dostatečnému ochlazení vratné vody a nedojde k maximálnímu využití potenciálu kondenzačního kotle.
Správným dimenzováním radiátorů – obecně platí, že se jedná o nízkoteplotní systém vytápění. Radiátory v nízkoteplotních soustavách musí mít při zachování jmenovitého výkonu větší teplosměnnou plochu (jsou rozměrově větší) než radiátory ve vysokoteplotní soustavě. Každý panelový dům má po zateplení cca o 30 až 50 % menší tepelné ztráty, v té chvíli jsou tedy radiátory o 30 až 50 % předimenzované, což je dobře pro použití kondenzačního kotle.
Dobře nastavenou regulací – hlavním úkolem regulace je udržení teploty topné vody na co nejmenší hodnotě, při níž ještě voda dostatečně vytopí dům. Pokud bude teplota topné vody zbytečně vysoká, nedojde k jejímu dostatečnému ochlazení v radiátorech a voda se do kotle vrací moc teplá. Tím se zhoršují podmínky nutné pro kondenzaci, případně zcela mizí a ke kondenzaci nedochází. Pro použití kondenzačního kotle je zcela nezbytná dobře nastavená ekvitermní regulace. Drtivá většina moderních kondenzačních kotlů již má v sobě z výroby tuto regulaci zabudovanou – dokupují se pouze rozšiřující moduly, které umožní například nastavení „nočních útlumových křivek“ a časových programů.
Svědění, zarudnutí kůže, suchá kůže nebo neobvyklé pocity na kůži, jako jsou pocity mravenčení, svrbění, pálení, jsou pozorovány běžně. Avšak takovéto příznaky mohou být rovněž následkem samotného onemocnění. Hydratační krémy a olejové koupele se doporučují jako následná léčba pro suchou pokožku. Svědění a kožní vyrážka (posvrabový ekzém) mohou přetrvávat až čtyři týdny po ukončení léčby. To je způsobeno reakcí na usmrcené původce svrabu. Pokud máte pocit, že po použití Infectoscab 5% krému nemoc přetrvává, informujte o tom před jeho další aplikací svého lékaře.
Parní topení je jednou z nejstarších technologií vytápění, ale proces ohřívání a kondenzace vody je méně efektivní než více moderních systémů a navíc obvykle trpí významnými časovými průtahy mezi zapnutím kotle a teplem, které proudí do radiátorů. V důsledku toho je u parního systému obtížné přizpůsobit se nočním požadavkům na útlum.
První systémy ústředního vytápění budov používají parní distribuci, kde se pára pohybuje skrze potrubí, bez použití čerpadel. U neizolovaného parního potrubí dochází k nežádoucímu úniku tepla, což se eliminuje použitím skelné izolace potrubí, která odolá vysokým teplotám.
Pravidelná údržba parních topných těles závisí na tom, zda je těleso jedno - potrubní systém (potrubí, které dodává páru a také vrací kondenzát) nebo dvou - potrubní systém (samostatné potrubí vrací kondenzát). Jedno -potrubní systémy používají automatické odvzdušňovací ventily na každém radiátoru, které se odvzdušní tehdy, když pára vyplní systém a vypne automaticky, když pára dosáhne otvoru. K zanesení odvzdušňovacích ventilů dochází kondenzací vody a vytvářením vodního kamene. K tomuto odstranění může být využit roztok octa s vodou, ve kterém se odvzdušňovací ventil vyvaří, obvykle je třeba ventil vyměnit.
Parní radiátory mohou také zvlnit podlahy, pokud sousedí na jejich tepelné expanzi a kontrakci. V průběhu času může vrýt do podlahy stopy po kondenzaci vody. Oba tyto účinky mohou mít za následek naklánění radiátoru a bránit tak vodě jejímu plynulému vypouštění z chladiče, když se ochladí. To způsobí bouchací zvuky, když se radiátor zahřívá. Držáky radiátoru by měly být montovány mírně směrem k potrubí u jedno - potrubního systému nebo k parní části u dvou - potrubního systému.
U dvou - potrubního systému je třeba starší hlavice držet v otevřené nebo zavřené poloze, tím dochází k rovnováze v systému. Pokud se vám zdá, že máte problémy s některými radiátory, které poskytují příliš mnoho tepla a jiné příliš málo, mohlo by se jednat o příčinu poruchy hlavice. Nejlepším řešením je vyměnit všechny hlavice.
Parní radiátory umístěné na vnější stěně můžou způsobit tepelné ztráty sálavého tepla skrz zdi ven. Chcete-li zabránit takové tepelné ztrátě, můžete nainstalovat tepelné reflektory za tyto tělesa. Je možné si vytvořit i vlastní reflektor z fóliové lepenky, která je k dispozici v mnoha obchodech se stavebním materiálem. Montážní fólie se nanese na izolační desku nebo jiný podobný izolační povrch. Fólie by měla směřovat od stěny a reflektor musí být stejné velikosti nebo o něco větší, než je radiátor. Pravidelným čištěním reflektorů dochází k maximálnímu tepelnému odrazu.
Olejové nosní kapky se silicemi (například s vůní mentolu) promastí a „protáhnou“ nosní sliznici. Ale pozor, děti do 1 roku nesmí vdechnout mátovou silici, hrozí zde nebezpečí zástavy dechu. Při užívání delším než 3 měsíce může dojít ke ztrátě čichu, která se po vysazení kapek opět po nějaké době obnoví. S rýmou nic neudělají, ale pacientovi se lépe dýchá.
Přípravky: Pinosol (éterické silice, tymol, guajazulen), Nosní kapky dr. Müllera (nosní spreje s eukalyptem)
Olejové nosní kapky s vitaminy obsahují jemné oleje (například pomerančový) s vitaminy A, E. Jsou určeny pro léčbu nosní sliznice, která je vysušená, po operačním zákroku, pro nosní sliznici, na které jsou „nalepeny příškvary“. Aplikují se na počátek nosní dírky a jemným poklepem prstem na křídlo nosu se kapky rozptýlí v nose. Nedoporučuje se aplikovat malým dětem.
Přípravek: Coldastop (vitamin A + E)
Používá se u akutního a chronického poškození nosní sliznice po nadměrném používání léků ke snížení překrvení a zduření nosní sliznice, při suchém nosním kataru s atrofií nosní sliznice nebo tvorbě krust a příškvarů ve vchodu nosním, na vnitřní ploše nosních křídel a nosohltanu. Obvykle se aplikují 2–3 kapky přípravku do každé nosní dírky 3× denně. Přípravek lze užívat nepřetržitě po dobu několika týdnů, nebo přerušovaně.
A co vy? Jakou máte zkušenost s oteklou a svědící nosní sliznicí?
Příprava základního obohaceného oleje spočívá v namočení bylin v nějakém rostlinném oleji, při kterém dojde k extrakci účinných látek. Některé byliny, jako třeba měsíček, se vyluhují velmi dobře a vytvoří velmi hojivý olej. Ale některé obohacené oleje, jako například z levandule, nejsou nikdy tak dobré, jako skutečný esenciální olej získaný parní destilací.
Parní destilace - mnoho éterických olejů se získává destilováním s vodní párou, která prochází chlazenou trubkou, kde pára zkapalní. Kapalina, která se tvoří z kondenzátu na stěnách chlazené trubky se skládá ze dvou komponent - z vody a z olejové látky. Po ustálení olej zůstane nahoře a dole je voda.
Vepřové kotlety jsou v Řecku oblíbené, stejně jako grilované jehněčí kotlety. Místo oregana, jako v tomto receptu, můžete použít i 5 lístků čerstvé šalvěje.
Kotlety omyjte a osušte. Smíchejte olivový olej s citronovou šťávou a pepřem. Vmíchejte oregano do citronové olejové omáčky. Stroužky česneku oloupejte a prolisujte lisem na česnek. Vložte česnek do omáčky. Kotlety potřeme omáčkou a nechte 1 hodinu marinovat v lednici.
Poté kotlety osušte a okraje každé 2 cm nařízněte, aby maso při grilování zůstalo rovné. Kotlety opékejte na rozpáleném grilu asi 8 minut z každé strany. Kotlety osolte a horké je podávejte.
