Opylení je přenos pylu ze samčí tyčinky na samičí pestík. Pokud dojde ke spojení samčích a samičích částí stejného druhu, dochází k opylení a následně k tvorbě semene. K opylení může dojít různými způsoby, například zvířaty nebo větrem. Květiny přitahují hmyz svým sladkým nektarem. Některý hmyz se tímto nektarem živí a tím, že přelétá z jedné rostliny na druhou, pyl přenáší a rostliny opylovává. K opylení může dojít také tím, že vítr pyl rozfouká a zanese do dalších květů. Květy opylené hmyzem bývají pestrobarevné a silně voní, kdežto rostliny opylené větrem, jako jsou trávy, mají květy často malé a bez lístků.
Pokud dojde k opylení kvetoucí rostliny, začnou se uvnitř květu tvořit semena. Semena rostlin se postupně vyvíjí. Plod obklopuje semeno a vyrůstá z něho například jablko, hruška nebo fazolový lusk. První fáze růstu u plodu rostlin z osiva se nazývá klíček. V případě, že má semeno dostatek slunečního světla a vody, vyklíčí a rostlina začíná růst.
V naší poradně s názvem PROČ SE KROUTÍ PLODY OKUREK HADOVEK VE SKLENÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vojtěch Kůra.
Proč se kroutí okurky hadovky jsem se nikde nedozvěděl - Kůra.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na vině bývají nejčastěji problémy s opylováním. I když je ve vaší zahradě spousta opylovačů, podmínky nemusí být vhodné pro zajištění úplného opylení. Pokud nejsou květy okurek opyleny, plodí se z nich křivé okurky. Aby byl pyl potentní, vyžaduje polovlhké a teplé podmínky, a když je příliš sucho a horko nebo se během kvetení vyskytnou dlouhodobé deště, nemusí být vaječníky okurek plně opyleny. Chcete-li dosáhnout lepších výsledků opylení, můžete okurky opylovat ručně. Jak na ruční opylování a mnoho dalších odpovědí na to, proč se kroutí okurky hadovky naleznete zde: www.ceskenapady.cz/k…
Většina rostlin minikiwi jsou rostliny jednodomé samosprašné, což znamená, že k tomu, aby plodily, nepotřebují rostlinu samce a samice, ale stačí jen jedna rostlina k tomu, aby měly plody, příkladem těchto odrůd je Actinidia Arguta, kdežto příkladem odrůdy dvoudomé rostliny je Kolomikta, ta potřebuje k opylení rostlinu samce i samici. Na jednu samčí rostlinu může být 6 až 8 rostlin samičích a měly by být zasazeny ve vzdálenosti do 30 metrů od sebe.
Minikiwi Issai je samosprašná popínavá rostlina, nepotřebuje tedy samčí a samičí rostliny k opylení, stačí jedna z nich, jednotlivé výhonky dorůstají do délky 2 až 3 metrů. Rostlina je odolná vůči mrazům, vydrží až -29 °C, a má ráda slunné místo. Květů se u těchto plodů dočkáte v květnu až červnu a samotných plodů v září až říjnu na dvouletém dřevě. Plody minikiwi Issai jsou sladké, asi 3 až 4 centimetry dlouhé, zelené, s hladkou slupkou. Nejlepší chuti dosáhnou v období, kdy začínají měknout, ale nemusíte se bát je odtrhat o něco dříve, vložte je doma do sáčku s jiným ovocem a ony dozrají.
Zdá se, že nerovnoměrné opylení je hlavním viníkem ohýbání a kroucení okurek. I když je ve vaší zahradě nebo skleníku spousta opylovačů, podmínky nemusí být vhodné pro zajištění úplného opylení. Pyl vyžaduje polovlhké, teplé podmínky, aby byl co nejlepší, a když je příliš sucho nebo se během kvetení vyskytnou dlouhodobé deště, nemusí být vaječníky okurek plně opyleny. Přitom květy okurek musí být plně opyleny, aby se vytvořily plně vyvinuté plody. I když se včely květům okurek vyloženě nevyhýbají, tak se zdá, že nejsou příliš bláznivé do jejich květů. Chcete-li dosáhnout lepších výsledků opylení, můžete okurky opylovat ručně, ale pokud je počasí proti vám, plody se mohou stále zvlnit.
Možným řešením je doplnit svoji zahradu nebo skleník o květiny, které pomohou přilákat více opylovačů. Šalvěj, sedmikrásky, krásenka zpeřená, echinacea jsou jen částí toho vhodného. Nejen, že vypadají pěkně, ale některé jsou také jedlé jako levandule a měsíček. Včely mají citlivý čich i za letu. Včely cítí květiny nebo toxiny ze vzdálenosti nejméně 4 km. Takže výsadba květin s příjemnou vůní může být přínosem pro vás, vaši zahradu a včely! Případně se vyhněte nevonným odrůdám, jako jsou jiřiny, mák a červený ibišek. Také se vyvarujte používání vonných olejů nebo svíček, jako je máta, levandule, eukalyptus, citronelový, citronový a limetkový olej kolem vaší zahrady během denních hodin nejvyššího opylování. Odradili byste tím včely. Rostliny samotné nepředstavují problém, ještě lépe, když kvetou!
Nikdy není na škodu vyjít si na zahradu nebo do skleníku a postarat se o opylení sami. Ať už máte zahradu s opylovači nebo ne. Je to skvělá příležitost odhalit škůdce nebo choroby v raných stádiích, takže můžete snadno použít včasnou léčbu.
Samičí květy rostou na delších stoncích, z nichž se vyvinou plody, zatímco samčí květy rostou v menších hroznech bez podlouhlého stonku. Opylování se provádí ráno před poledním žárem, který ničí pyl. Někteří hybridi mohou nejprve vyslat samičí květy. V takovém případě je v pořádku použít k opylení pyl z jiné odrůdy, třeba z tykve, ale uchování semen z těchto plodů nepovede k růstu výsledné odrůdy kvůli křížovému opylení.
Zde je k dispozici mnoho video návodů, kde můžete dobře vidět, jak přesně opylování okurek provádět: opylování okurek video.
Toto ošetření se používá při pěstování velmi bujně rostoucích a hůře nasazujících odrůd, zejména odrůd s fyziologickou vadou opylení (Swenson Red, Perla Zali) a bezsemenných Einset Seedless. Zkrácení vrcholů všech větví v keři zpomalí jejich růst na několik dní a nasměruje více potravy do květenství. Tím se zlepšuje kvalita plodů, trsy jsou rovnoměrnější a větší. Větve se zkracují asi o čtvrtinu délky, těsně před rozkvětem keřů.
Před květem se také dělá podlom, kterým se odstraní méně zdatné nebo konkurenční letorosty a nechají se jen ty perspektivní. Jak správně provést podlom před květem se můžete podívat tady: podlom vinné révy.
Kanadská borůvka je skutečně borůvkou, má velké kulaté plody. Její nevýhodou je, že plodí až po několika letech a že má větší nároky na půdu (co do její kyselosti).
Kamčatská borůvka není borůvka, jedná se o zimolez, který ale barvou i chutí borůvky připomíná. Plodí ihned a nároky na půdu nemá přílišné (stačí přihnojit na jaře). Někteří pěstitelé ovšem měli problém s plodností keřů (je lepší pořídit si jich více, jednak kvůli zvýšení výnosu, jednak kvůli zajištění opylení – přestože je rostlina samosprašná). Po výsadbě není prakticky potřeba žádný řez. Z důvodu udržení vlhkosti je vhodné rostlinu zahrnout mulčovací kůrou.
Rozdíl mezi kanadskou a kamčatskou borůvkou je také v řezu. Kamčatskou borůvku je vhodné stříhat na podzim, kdežto kanadskou borůvku je lepší stříhat na jaře.
Kvetoucí rostliny jsou děleny na dva základní systémy, a to kořenový a nadzemní. Oba dva systémy jsou propojeny tkáněmi, které vedou od kořenu až po květ. Kořeny umožňují rostlině získávat vodu a živiny z půdy, zelené výhonky umožňují proces fotosyntézy. Jednou z dalších částí kvetoucí rostliny je květ.
Květ a jeho části
Hlavním cílem květu je podpořit opylení a tvorbu semene. Květ se dělí na čtyři hlavní části:
kališní lístek – chrání květ, má strukturu listu a zelenou barvu;
okvětní lístek – barevná a vonící část květu;
tyčinka – část květu poskytující pyl, dále se dělí na vlákno (stonek) a prašník (vak umístěný na špičce vlákna, obsahuje pyl);
pestík – skládá se ze stigmatu, stylu a vaječníků.
Za samčí část rostliny je považována tyčinka a za samičí pestík. Samčí obklopují samičí části, jsou uspořádány v kruzích od vnějších okvětních lístků po vnitřní vaječníky. Květiny, které obsahují tyčinky i pestík, jsou označovány za dokonalé rostliny, pokud chybí buď tyčinky, nebo pestíky, jsou květiny takzvaně nedokonalé.
Další části rostlin
Kořeny
Pro všechny rostliny jsou kořeny velmi důležité. Udržují rostlinu upevněnou v zemi a získávají živiny z vody a půdy. Živiny i voda jsou absorbovány malými kořenovými chloupky, které vyrůstají z kořenového systému. Ne všechny kořeny jsou vždy v zemi, u některých rostlin jsou kořeny na povrchu.
Stonek
Stonek umožňuje proudění vody a živin do celé rostliny.
Listy
Listy jsou části rostliny, jimiž je získávána světelná energie a oxid uhličitý, které jsou potřebné pro fotosyntézu, při níž je uvolňován do vzduchu kyslík. Listy mohou mít různé tvary, převážně se ale skládají z těchto částí:
čepel – plochá, prodloužená část listu;
žíly – jsou v celé délce čepele a dodávají vodu a živiny;
řapík – krátký stonek, který spojuje list se stonkem.
Jižní Afrika a zvlášť Kapská oblast poskytla milovníkům květin mnoho krásných letniček. Jednou z nich je i Osteospermum z čeledi Asteraceae, která zaujme velkými „kopretinovými“ květy v mnoha barvách.
Ve své domovině je to vytrvalý, až 120 cm vysoký polokeř nebo keř, u nás se pěstuje převážně jako letnička. Listy jsou střídavé, sbíhavou bází přisedlé, nepravidelně zubaté, 5 až 10 cm dlouhé, lesklé. Květní úbory jsou dlouze stopkaté, v průměru dosahují 5 až 8 cm. Jazykovité květy mají bílou barvu, u kulturních odrůd i jinou, trubkovité květy jsou modrofialové. Rostlina kvete v červnu až říjnu.
Pro Osteospermum je typický výrazný modrý terč, ze kterého je odvozen anglický název této květiny – Blue-eyed daisy – „modrooká kopretina“. V Česku ji nalezneme pod názvem paprskovka nebo kapská kopretina.
Středové kvítky soukvětí jsou na rozdíl od ostatních astrovitých netradičně sterilní. Velká semena se tvoří v prstenci po opylení fertilních jazykovitých květů. Osteospermum se pěstuje v řadě odrůd s jazykovitými květy bílými, žlutými nebo červenými nebo s jazykovitými květy ve tvaru lžičky (to je uprostřed stočené do úzké trubičky a na konci lžičkovitě rozšířené). Dorůstá výšky pouze 20–50 cm. Kvetou bohatě od počátku léta až do podzimu.
