Pochází z Peru, ale jinak tuto rostlinu můžeme najít ve všech tropech a subtropech světa. Patří do čeledi Boraginaceae (brutnákovité). Je to polokeřovitá rostlina s tmavozelenými ochmýřenými listy, které po dotyku působí drsně. U nás se nazývá otočníkperuánský (skrutec), pravděpodobně podle toho, že se květy rostliny otáčejí za sluncem.
Květenstvím je vijan, květy jsou tmavě modrofialové barvy a voní po vanilce. Rostlina kvete od května až do října. Některé kultivary mají květy bílé, nebo šeříkově růžové barvy.
Pro velkou oblibu je otočník dodáván na trh celoročně, ale tyto rostliny jsou určeny ke krátkodobému využití. Není nad rostlinu vypěstovanou pro jarní truhlíkovou výsadbu. Pokud budete již mladé rostlinky zaštipovat, získáte bohatě rozvětvené exempláře, kvetoucí až do pozdního podzimu.
Výška dospělé rostliny je kolem 50 cm, pěstuje se ve tvaru rozvětveném, ale může být i jako stromek. Při víceletém pěstování v nádobě může dorůstat Heliotropium i 1 až 2 metry. Listy jsou tmavozelené, ochmýřené, střídavé, jednoduché a celokrajné. Květy rostou v koncových vijanech a kvetou drobnými kvítky. Plodem je velmi drobná tmavá tobolka.
Otočníkperuánský je silně vonící rostlina. Opojná vůně vanilky se šíří při každém doteku a zvláště večer a v noci pak sama od sebe.
Višněvského balzám, někdy také Višňovského balzám, višňová mast, višňák, nesprávně černá mast, je produkt dostupný ve dvou variantách, z nichž jedna obsahuje peruánský balzám a výsledkem je tekutá varianta vonící po třešních a ta druhá je s pixem, což je bukový dehet, takže výsledný produkt je mnohem hustší, spíše už jako Višněvského mast, a má charakteristickou vůni po uzeném mase. Obvykle tužší a více aromatická forma je více preferovaná, i když je účinnost obou variant srovnatelná. Často záleží na volbě lékaře. Někdy se také můžete setkat s názorem, že správný „višňák“ je vždy tekutý, ale není to pravda.
Složení Višněvského balzámu:
Bismuthi tribromphenolas (sloučenina bizmutu a bromu) 3 g
Pěstujeme jako letničku do nádob, květináčů, truhlíků nebo do záhonů. Doporučuje se umístit na terasu, kde večer sedáváme. Důležité je odstraňovat odkvetlé květy. Nezapomínejte na hnojivo na kvetení a kvalitní substrát při výsadbě. Vanilkový keřík umístěte na slunečné stanoviště, které je chráněné před větrem.
Rostlina vyžaduje mírnou zálivku a každé 2 týdny přihnojovat. Odkvetlé květy odstraňujte, abyste podpořili další kvetení. Bal musí být mírně vlhký, nesmí nikdy úplně vyschnout. Listy, které kvůli nedostatku vláhy uvadnou, se jen těžko vzpamatovávají, většinou na nich zůstanou hnědé skvrny.
Zakoupené nebo vypěstované mladé rostliny se vysazují na vzdálenost 25 cm. Rostliny zakoupené na podzim nebo v zimě chraňte před přílišnou vlhkostí.
Otočník je citlivý na chlad, proto je nezbytné přenést ho k přezimování do světlé místnosti s teplotou 12 až 15 °C a málo zalévat. Na jaře rostlinu přesaďte. Otočník může přezimovat, ale u malých rostlin se to nevyplatí. Můžete jej však pěstovat jako malý keřík, který zimování vyžaduje. Po několika letech nás pak potěší krásnou barvou a vůní, která je příjemná nejenom nám, ale i motýlům, kteří za horkých dnů květy přímo obalí. Otočník je možné pěstovat i jako stromek, jestliže se hlavní stonek včas vyváže k opěrné tyčce. Zapěstování takového stromku trvá až pět let.
Heliotropium lze množit pomocí semen, která klíčí při teplotě 20 °C, nebo i řízků, které se odebírají z přezimovaných rostlin. Vhodným termínem na množení je leden. V létě se doporučuje množení bylinnými řízky – rostlina snadno zakořeňuje vrcholovým řízkem se třemi páry listů. Podzimní řízkování se provádí z polovyzrálých řízku, výsev ze semen je vhodný v březnu.
Otočník můžete pěstovat i na světlém místě v bytě, ale bude vám vděčný za letnění. V bytě může trpět mšicemi a molicemi, jejichž počet se omezí právě při letnění. Při napadení mšicemi se doporučuje postřik Pirimor a molice likvidujte postřikem Mospilan.
Černá mast, nebo také ichtyolová mast, ichtoxyl mast, má typickou vůni po dehtu, a to proto, že její hlavní účinnou látkou je skutečně léčivý dehet – ichtoxyl. Černou mast nemusíte uchovávat ledničce, skladovací teplota je doporučena v rozmezí od 10 do 25 stupňů Celsia. Stačí tedy běžná bytová teplota (v lékárničce). Jako u všech léků i u černé masti je třeba kontrolovat dobu účinnosti. Starou prošlou černou mast odneste do lékárny k bezpečné likvidaci.
Černá mast se obvykle nanáší přímo na bolavé (postižené) místo, a to dvakrát až třikrát denně. Protože se mast snadno setře (a černá mast zašpiní oblečení nebo ložní prádlo), je někdy vhodnější mast nanést na sterilní mul, ten přiložit na ránu a lehce přelepit náplastí (nebo i převázat obvazem). Převaz provádíme dvakrát denně. Jestliže se poranění, vyrážka nebo „bolák“ nezačnou do tří dnů hojit, je třeba navštívit lékaře.
Višněvského mast, nebo také Višněvského balzám, lidově višňák, se vyrábí ve dvou variantách, z nichž jedna obsahuje peruánský balzám a ve výsledku je tekutá (Višněvského roztok) a voní po třešních a ta druhá varianta je pak s pixem (bukovým dehtem), je mnohem hustší, spíše už jako mast, a „voní“ po uzeném. Někdy se můžete setkat s názorem, že správný višňák je vždy tekutý, ale není to pravda. Oblíbenější je tužší varianta.
