Téma: 

péče

Péče o trávník

Péče o trávník na podzim

Podzimní péče o trávník je druhé nejdůležitější roční období v jeho údržbě. Hned po jaru, kdy jsme trávník nastartovali, obnovili, opravili, případně založili nový. Přečkali jsme léto za stálého sečení, hnojení a závlahy. A na podzim si vše musíme zopakovat, abychom připravili trávník na zimu, a na jaře jsme jej mohli opět nastartovat. Na podzim je možné založit i nový trávník. Operací, agrotechnickými zásahy, je toho velmi mnoho. Začneme novým trávníkem a následně se podíváme na regeneraci stávajících. Pusťme se do toho a připravme je na dobré přezimování.

V září lze velmi úspěšně likvidovat plevele v trávníku. Je ještě dostatečná teplota pro účinnost přípravků proti plevelům a můžeme bezpečně provést i dosev trávníku. Pro postřik proti plevelům použijeme selektivní přípravky. Nejčastěji se používají Bofix, Dicotex, Travin. Je také možné použít Agrofit-kombi, Starane nebo Lontrel. Aplikujeme vždy na suchý trávník. Postřik provádíme postřikovači, dbáme na přesné dávkování. Po postřiku, aby se nesnížila účinnost, by nemělo alespoň čtyři hodiny pršet. Účinek je patrný většinou do 5–7 dní.

Na podzim je důležitá výživa trávníku. Abychom jej dostali do výborné kondice před zimou, od září až do poloviny listopadu (dle vývoje počasí) aplikujeme speciální podzimní trávníková hnojiva, jež mají upravený poměr živin pro jeho podzimní výživu. Na podzim již nepotřebujeme, aby se trávník táhl do výšky, ale zaměřujeme se na posílení kořenového systému rostliny a její odolnosti proti stresovým situacím. Podzimní trávníková hnojiva mají snížený obsah dusíku (N) a naopak zvýšený obsah draslíku (K2O) a minimum fosforu. Draslík je prvek podporující odolnost trávníku vůči stresovým situacím, jako je sucho, vymrzání či choroby, řídí a posiluje buněčnou stavbu rostlin. Podzimní trávníková hnojiva mají tyto výhody – zaručují dobré přezimování trávníku, odolnost proti vymrzání, prevenci proti houbovým chorobám, schopnost trávníku lépe čelit nepříznivým povětrnostním vlivům.

Trávu i na podzim sečeme v pravidelných intervalech, a to až do listopadu s ohledem na vývoj počasí. Před zimou nenecháváme trávník příliš vysoký. Vysoká tráva přitahuje plíseň sněžnou. Posečenou trávu odstraňujeme, jelikož její zbytky přitahují choroby. Průběžně odstraňujeme spadané listí. Důležitá je prevence, proto, jak již bylo uvedeno výše, trávník na podzim vertikutujeme, zbavíme biologických zbytků a spadaného listí. A přihnojíme podzimním trávníkovým hnojivem. Jako prevenci zejména proti plísni sněžné je vhodné trávník před zámrazem postříkat přípravky proti chorobám. Velmi účinná a v odborné literatuře doporučená je účinná látka azoxystrobin. Obsahuje ji například přípravek Ortiva. Vhodné jsou i účinné látky benomyl, iprodion, mancozeb, thiophanat-methyl aj. Jako prevenci lze úspěšně použít postřik přípravkem Polyversum. Plíseň sněžnou přímo nehubí, jelikož ta se objevuje při nižších teplotách a Polyversum lze použít pouze při teplotách nad 10 °C. Při opakované podzimní aplikaci preventivně likviduje původce této choroby a tím výrazně snižuje a omezuje napadení trávníku plísní sněžnou.

Zdroj: Péče o trávník
Zveřejněno dne: 27.2.2015

Diskuze: diskuze péče o trávník - hnojení

Ještě bych přidal, že ideální pro rozsev hnojiva je sypací vozík. Vždycky jsme granulované hnojivo rozsývali ručně, a bylo vidět, kam se dostalo a kam ne. Koupili jsme si ten základní od Gardeny, na webu kutil.eu vycházel za necelých osm stovek, takže ta investice nebyla ani moc vysoká - na to, jaký to má efekt :-)

Zdroj: diskuze Diskuze péče o trávník - hnojení
Odesláno dne: 19.6.2015 uživatelem Slavo

Arboristika

Arborista

Arborista je zahradník a odborník v oboru péče o dřeviny rostoucí mimo les, vyhledávaný zejména pro speciální zásahy na dřevinách. Pro práci arboristy jsou vzhledem k rozmanitosti zásahů nezbytné znalosti z oblasti dendrologie, fytopatologie, fyziologie, mechaniky a pedologie. Dále je nutná znalost příslušné legislativy, bezpečnosti práce a správního řádu. Typickou náplní práce je provádění pěstebních a stabilizačních opatření (odborný řez, instalace vázání korun a podobně), rizikové kácení, ale také výsadba dřevin, ochrana stromů při stavební činnosti nebo hodnocení stavu jednotlivých stromů.

Zdroj: Arboristika
Zveřejněno dne: 11.7.2016

Diskuze: Re: kala do interiéru

Problém bude v tom, že jste rostlinku dostala asi nakaženou hnilobnou nákazou od předchozího pěstitele. Často za to můžou skladovací podmínky prodejce a nevhodná péče, obvykle ve velkých hobby-marketech. Pokud rostlina uhnila, tak ji již nic nezachrání a bohužel se s ní budete muset rozloučit. Kala je velmi náchylná na tento typ nákazy, protože ke svému růstu potřebuje dostatečně zamokřený substrát a vlhkost prostě hnilobné zárodky přitahuje a prospívá jim.

Zdroj: diskuze Kala do interiéru
Odesláno dne: 11.9.2015 uživatelem Zahradník

Pěstování muškátů

Péče o muškáty na jaře

Na jaře muškáty ostříháme podle oček (to už jsou viditelné nové výhonky), ostatní přerostlé výhony sestříhneme na délku 15–25 centimetrů. Z odstřihnutých výhonů pak můžeme nařezat asi deseticentimetrové řízky, ze kterých si lehce vypěstujeme nové rostliny. Řízky zasadíme do písčito-kompostového substrátu, kde při mírné zálivce velice rychle zakoření. Substrátem plníme hlubší kořenáčky o průměru 6–8 cm. Na dně nesmí chybět drenážní otvor. Do každého kořenáčku zapíchneme vždy po jednom řízku. U starých rostlin je dobré sestříhat kořeny a zasázet je také do nádob. V době od konce jara do začátku podzimu je nutné pravidelné přihnojování.

Zdroj: Pěstování muškátů
Zveřejněno dne: 14.4.2014

Diskuze: diskuze péče o trávník - zavlažování

Hezký článek, ale rozšířil bych ho ještě víc o zavlažování, které je pro hezký trávník podstatné. A to mluvím z vlastní zkušenosti. Buď můžete trávit dlouhé hodiny u hadice s vodou a zalévat zalévat - tak, jako jsme si to vyzkoušeli několik let i my. Anebo si můžete nechat nainstalovat automatické zavlažování, a máte klid, a zároveň svěží, zelený trávník i v období letních veder. Nám se už opravdu nechtělo trávit každý podvečer ručním zaléváním trávníku, proto jsme si přes stránky toro-zavlahy.cz našli kontakt na odbornou firmu v našem regionu, která nám vše zajistila. Byli to opravdu profíci, ničeho nelitujeme. Závlaha funguje bez problémů, trávník máme krásný i v těchto suchých dnech. Takže kdo chce mít krásný trávník, určitě doporučuji automatické zavlažování. Je to velká úspora času.

Zdroj: diskuze Diskuze péče o trávník - zavlažování
Odesláno dne: 19.6.2015 uživatelem Slavo

Jak připravit půdu pro pěstování zeleniny

Péče o půdu

Máte-li dostatek času a jste-li schopni si místo pro pěstování zvolit již na podzim, uděláte nejlépe, když si záhon nahrubo připravíte ještě před zimou. Při rytí záhonu na podzim byste měli nechávat větší hroudy, aby byla půda schopna udržet si co nejvíce zimní vláhy. Na podzim zrytou půdu už na jaře nepřerývejte, pouze ji pohnojte kompostem a minerálními hnojivy a povrch urovnejte například kovovými hráběmi. Pokud jste na podzim záhon zrýt nestihli nebo vám to nedovolili jiné okolnosti, je zapotřebí udělat to na jaře, a to co nejdříve, jen co zem rozmrzne. Půdu pak dopřipravíte úplně stejným způsobem, jako by byla rytá na podzim.

Zdroj: Jak připravit půdu pro pěstování zeleniny
Zveřejněno dne: 2.10.2013

Sloní noha

Sloní noha péče

Rostliny vyžadují světlejší místo (přímé slunce v tomto případě, oproti většině ostatních sukulentů, není potřeba). Zálivku provádíme nejlépe nepravidelně. V létě můžeme rostlinu zalévat celkem často (přibližně 2x týdně). V zimě zálivku omezíme na jednou za 1–2 týdny. Nikdy rostlinu nezalévejte dříve, než substrát zcela vyschne. Delší sucho snášejí rostliny výborně, takže když zapomeneme, vůbec nic se nestane. Několikrát do roka můžeme rostliny přihnojit, nejlépe speciálním hnojivem pro kaktusy a sukulenty. Teploty by neměly klesat pod 10 °C. Mladé rostliny je vhodné každý rok přesadit. Starší rostliny stačí přesadit jednou za tři roky. Květináč použijeme jen o trochu větší, než byl předchozí. Jako substrát je vhodná směs zeminy pro vápnomilné rostliny a hrubozrnného písku v poměru asi 3 : 1. Tyto druhy se množí pouze semeny.

Zdroj: Sloní noha
Zveřejněno dne: 5.11.2014

Jak na pěstování orchidejí

Tipy pro péči

Péče o orchideje je velmi jednoduchá. Během letních měsíců zalévejte rostlinu jednou týdně, ale vydatně. Nechte nasáknout kořeny a naplňte oblázkový zásobník (to bude poskytovat další vlhkost). Není na škodu, když zálivku provedete krátkodobým ponořením květináče do dřezu s vodou. Nebojte se, rostlina vám nezajde, necháte-li ji dostatečně vyschnout.

Během vegetačního období ji zalévejte jedenkrát týdně slabým roztokem tekutým či práškovým hnojivem. Mnoho pěstitelů používá hnojivo pro orchideje NPK 3-2-5 se sírou. Výhodou tohoto složení je nízký obsah solí pro zdravý růst a bohaté kvetení.

V zimě nechte rostlinu v teple a snižte její zálivku na jednu za měsíc, ale přesvědčte se, že zůstane hydratována. Orchidej nehnojte.

Pokud vidíte, že orchidej žloutne, vrásčí se její listy nebo nekvete, přesuňte rostlinu na jiné místo a zkuste zlepšit její podmínky. Jakmile pro orchidej najdete to správné místo, bude rostlina vyhánět nové kořeny, listy nebo oddenky (v závislosti na typu) a odměnou vám budou krásné květy každý rok.

Zdroj: Jak na pěstování orchidejí
Zveřejněno dne: 20.10.2014

Arboristika

Arboristika

Péče o stromy znamená nejen mnoho potřebných znalostí o dřevinách, jejich vývoji, chorobách a řezech, ale i o zákonech a bezpečnosti práce. Arboristika je obor, který se u nás začal dynamicky vyvíjet teprve v posledních letech. Nyní jsme však ve fázi, kdy si můžeme mezi arboristy vybírat.

Arboristika je věda na pomezí lesnictví a okrasného zahradnictví. Zabývá se komplexní péčí o stromy a keře a jejich porosty zejména v urbanizovaném prostředí. Vzhledem ke svému rozsahu od péče o jednotlivé stromy až po úroveň komplexního pohledu na celkovou péči o městskou zeleň (se zvláštním důrazem na dřevinné vegetační prvky) je tento obor také někdy nazýván jako městské lesnictví.

Univerzální návod, jak poznat dobrého arboristu, pravděpodobně nikde nenajdeme, ale můžeme se zaměřit na ukazatele, které svědčí o aktivitě a informovanosti odborníka. Kromě klasického vzdělání u nás máme certifikační systém založený na celoživotním vzdělávání lidí pohybujících se v praxi. Certifikační systém má několik úrovní a každá splňuje požadavky určité úrovně v péči o stromy. Při výběru arboristy se můžete orientovat podle 2 certifikací: Český certifikovaný arborista a European Tree Worker. Obě certifikace znamenají, že arborista musí pro získání certifikátu prokázat své znalosti při teoretické i praktické zkoušce před odbornou komisí. Oba certifikáty se vydávají s platností na tři roky a pro prodloužení platnosti musí arborista dokládat, že se průběžně vzdělává absolvováním různých školení a seminářů.

Český certifikovaný arborista

Certifikační program odborně garantuje Mendelova univerzita v Brně. Má dvě úrovně a dvě nadstavbové specializace.

  • Český certifikovaný arborista – základní úroveň: pokrývá oblasti v péči o stromy ze země. Soustředí se především na provádění kvalitních výsadeb, výchovných řezů, ošetřování keřů a základní znalosti biologických souvislostí:
  • Český certifikovaný arborista – specialista pro práci s plošinou: je nadstavbová specializace zaměřená na pohyb v koruně stromu a ošetření vzrostlých stromů s využitím plošiny.
  • Český certifikovaný arborista – specialista pro práci stromolezeckou technikou: je nadstavbová specializace zaměřená na pohyb v koruně stromu a ošetření vzrostlých stromů s využitím stromolezeckých technik. V rámci této certifikace se uznává certifikace European Tree Worker.
  • Český certifikovaný arborista – konzultant: je nejvyšší úroveň certifikace a zahrnuje znalosti nezbytné k hodnocení stavu stromů a správnému návrhu ošetření. Zájemce o tento typ certifikace musí mít celkový přehled o metodikách používaných v oboru, musí znát důležité organismy vyskytující se na stromech a musí být schopen věcné a podložené argumentace.

European Tree Worker (ETW)

Certifikační program odborně garantuje Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, o.s., a je určený specialistům, kteří pracují stromolezeckou technikou. Certifikovaný arborista ETW musí prokázat nejen své teoretické znalosti, ale také schopnost pohybovat se v korunách stromů s ohledem na bezpečnost. Samozřejmostí je pak provedení kvalitního ošetření stromu a propojení těchto kroků s jeho biologickými a mechanickými vlastnostmi.

Zdroj: Arboristika
Zveřejněno dne: 11.7.2016

Pěstování muškátů

Muškáty – množení

Množit muškáty lze dvěma způsoby, buď řízkováním, nebo výsevem semen. Vhodnější způsob je řízkování, které není tak časově náročné, jako výsev semen a následná péče o ně.

Množení muškátů semeny

Muškáty vyséváme v březnu až dubnu do plochých květináčů. Vhodným pěstebním substrátem je směs zeminy, kompostu a písku v poměru 2:1:1/2. Semínka sejeme plošně, poté je mírně přihrneme zeminou a umístíme do teplého skleníku. Je vhodné výsev přikrýt tenkým sklem. Jakmile se objeví první klíčící rostlinky, odstraníme sklo. Když mají rostliny první pravé lístky, je potřeba je přepichovat (2–3 centimetry od sebe, přepichujeme do trojsponu). Po 2 až 3 týdnech je potřeba rostliny přesadit do květináčů o průměru 10 centimetrů. Pěstební teplota by se měla pohybovat okolo 21–25 °C.

Množení muškátů řízkováním

Řízkování muškátů je velmi hojně používaný způsob jejich rozmnožování. Postačí, když z matečné rostliny, která musí být zdravá a silná, uříznete (můžete i ulomit) řízek dlouhý okolo 10–12 centimetrů. Řezná rána nemusí být přesná, na spodní části nového řízku mohou zůstat také listy. Takto připravený řízek namočíme do stimulátoru a můžeme zapíchnout do květináče nebo speciálních množárenských záhonů. Vhodným pěstebním substrátem je směs zeminy, kompostu a písku v poměru 2:1:1/2. Pěstební teplota by se měla pohybovat okolo 25 °C.

Zdroj: Pěstování muškátů
Zveřejněno dne: 14.4.2014

Kalanchoe

Kalanchoe rosalina

V žebříčku pokojových rostlin s krásnými květy by tato kalanchoe určitě stála na předním místě. Pokud se ve svém interiéru nespokojíte pouze s dekorativními listy rostlin, ale přejete si i půvabné květy, vyberte si Kalanchoe rosalina.

Rostlinka, kterou si domů přinesete z obchodu, vám může při troše péče dorůst až do 30cm výšky. Najděte ji vhodné stanoviště, vyžaduje hodně světla zejména v zimě, v létě polostín. Při osvitu sluncem se listy obvykle zbarví do hněda. Dopřejte jí mírnou zálivku, přes léto ji dvakrát do měsíce přihnojte. V zimě snáší dobře teploty okolo 18 °C. Po odkvětu můžete kalanchoe pěstovat dál, pokud jí poskytnete krátký odpočinek, seříznete ji a přesadíte do trochu většího květináče. Květenství po odkvětu odstraňte až k listům, tak by vám rostlina měla vykvést znova. Množit můžete v létě vrcholovými řízky se třemi páry listů, podobně jako se množí pelargonie. Řízek ošetřete růstovým stimulátorem a zapíchněte cca do 9cm květináče. Přes nádobu přetáhněte mikroténový sáček a občas větrejte. Na sáček nesmí svítit přímé slunce, řízek by se spálil. Při teplotě okolo 22 °C by měla rostlinka během 3 týdnů zakořenit. Kalanchoe nebývá napadána škůdci a netrpí žádnými chorobami, jen při nedostatku světla a přílišné vlhkosti se objevují houbové choroby a zahnívají kořeny.

Zde si můžete prohlédnout okouzlující květenství Kalanchoe rosalina.

Zdroj: Kalanchoe
Zveřejněno dne: 14.11.2014

Kalanchoe

Péče o rostlinu kalanchoe

Kalanchoe není příliš náročná, vyhovuje jí téměř jakékoliv umístění, má ráda dostatek světla, ale neměla by být na přímém slunci. Rostlině vyhovuje obvyklá pokojová teplota kolem 20 °C (maximálně však 25 °C). V létě jí svědčí teplo a přiměřená zálivka. V zimě by se měla teplota pohybovat od 10 do 15 °C. Pěstujete-li kalanchoe při nízké teplotě, omezte i zálivku, v zimě ji udržujte téměř v suchu.

Tato pokojová rostlina je nejen nenáročná na vodu, ale také na vlhkost vzduchu. Zalévejte ji nejlépe měkkou, odstátou vodou. V pěstební nádobě by měla být drenáž, abyste zabránili přemokření rostliny. Příliš chladné a vlhké stanoviště může být příčinou toho, že rostlina neroste. Ačkoli má kalanchoe sukulentní charakter, trvalý nedostatek vody nemiluje. Platí proto obecné pravidlo, že čím vyšší je teplota a čím sušší je vzduch, tím více musíte rostliny zalévat.

Od března do srpna či září přihnojujte rostlinu 1x za 14 dní speciálními tekutými hnojivy pro kaktusy. Mladé rostliny přesazujte každý rok, starší rostliny pak každé 2 až 3 roky. Vysazujte je do širokých, nízkých květináčů. Pěstební substrát by měl být lehký a propustný a měl by mít takovéto složení: 2 díly drnovky, 1 díl listovky, 1 díl písku a 1 díl kompostové zeminy. Někteří pěstitelé doporučují do zeminy přidat trochu dřevěného uhlí a antuky. Když chcete kalanchoe přesadit, seřízněte po odkvětu horní část rostliny, rostlina následně vytvoří nové výhony a zůstane kompaktní.

A jak přimějete kalanchoe ke kvetení? Uměle jí zkraťte den. Pokud rostlinku budete 4 až 6 týdnů vystavovat dennímu nebo umělému světlu na pouhých 8 až 10 hodin denně, měla by rozkvést, a to v jakoukoli roční dobu. Zastínit ji můžete například zakrytím neprůhlednou nádobou nebo krabicí, pozor, také pouliční osvětlení může kvetení překazit.

Zdroj: Kalanchoe
Zveřejněno dne: 14.11.2014


Sitemap | RSS