Téma: 

plásty

Zábrana rojení

Jak zabránit rojení včel

Včelař velmi úzkostlivě hlídá úly, aby mu roj neulétl. Pokud roj ulétne, je ochoten udělat všechno, aby jej získal zpět a založil tak další včelstvo. Roj včel se může usadit někde na zahradě, ale může odlétnout a usadit se na stromě.

V době rojení je tedy nutné kontrolovat včely v úlech v krátkých intervalech mezi šesti až devíti dny. Pokud včely kladou méně vajíček a narážejí nové matečníkové misky, je to příznak rojení. Pokud toto zjistíme, musíme okamžitě rozšířit prostor úlu tak, že přidáme mezistěny a prázdné plásty – souše. U nástavkových úlů to není problém, protože je možné přidat celý nástavek s výbavou. Přitom je dobré odstranit vystavěné začínající matečníky a kaši z nich zužitkovat. Také je možné odebrat ze včelstva plodové plásty s mladými včelami jako oddělek a tím vytvořit malé odrojení. Záleží ale na síle původního včelstva.

Včely, kterým dáme dostatek práce, budou mít na starost něco jiného než jen myslet na rojení. Je proto zapotřebí včas odtáčet med anebo alespoň přidávat nástavky k vystavění a zanesení sladinou.

Zvláště před letním slunovratem čekat s přidáním nástavku až do chvíle, než se včely vyvěsí do podmetu, není vhodné. Úlový prostor je lepší rozšiřovat s předstihem, spodní nástavek by měl sloužit jen jako rezerva pro nárazovou snůšku – včely by se na dno neměly příliš dostat.

Trubci, a zejména trubčí plod, odčerpávají včelám krmnou kašičku, jejíž přebytek mezi včelami působí jako jeden ze stimulů rojení. Proto je vhodné včelám dávat kromě rámků s mezistěnami i stavební rámky, tedy prázdné. Včely v nich vystaví takové dílo, jaké zrovna budou potřebovat. Bude-li jich v úlu jen pár, budou nejspíš plné trubčiny. Při vyšším počtu stavebních rámků včely budou stavět také čistě dělničí dílo anebo různé mezistupně.

Silná včelstva v prostorném úlu s dostatečným větráním přicházejí do rojové nálady poměrně zřídka, spíše mají tendenci k výměně matek. To se stává zvláště v prvních letech po osazení prostorných úlů. Když však přesto objevíme rojové matečníky – to zjistíme snadno pohledem na spodní loučky horního plodového nástavku – nezbývá než likvidovat rojovou náladu pomocí přeletáku. Mateřák odsuneme stranou a na jeho místo postavíme nový úl se třemi nástavky vybavenými soušemi. Doprostřed druhého nástavku dáme plást z mateřáku s živenými matečníky a přisypeme včely z dalších 3–5 plástů. Tyto plásty dobře prohlédneme, abychom snad nesmetli i matku. Nejsou-li v převěšeném plástu zásoby, přidáme ještě 1–2 plásty s medem. Do přeletáku se vrátí všechny orientované včely. Protože nemá téměř žádný plod a je schopen alespoň částečně využít snůšky. Po 4 dnech mateřák prohlédneme. a jestliže včely samy dosud nezrušily matečníky a matka je přítomna (vajíčka), provedeme to za ně. Úl je volně obsazen, takže je to práce poměrně snadná. Pak zkontrolujeme také přeleták, v němž ponecháme zásadně jediný matečník. Když se v přeletáku mladá matka rozklade, spojíme opět obě včelstva v jedno, aby síla zůstala zachována.

Pokud již vidíme, že jsou rámky zakladeny nebo že včely nemají již kam dávat zásoby medu, je vhodné úl doplnit o další prázdné rámky s mezistěnou. Vhodné je nástavek přidat nad plodiště tak, že z jednoho plodovacího nástavku uděláte dva. Na střídačku pak dáte plod a nový rámek tak, aby krajní krycí rámky byly nové rámky s mezistěnou. Důvodem tohoto uspořádaní je, že včely budou mít snadnější přechod mezi rámky. Krajními rámky pak ověříte sílu včelstva a chuť ke stavbě, protože krajní rámky včely vystavují, až když nemají kam stavět a klást.

Pokud již nemáte zájem, aby se včely rozrůstaly, a chcete jejich rozvoj zpomalit, můžete vložit do úlu rámky bez mezistěny. Včelám tato stavba zabere více času a více je vysílí a vy tak získáte čas.

Pokud mají včely rojovou náladu a zjevně nemají již prostor v úlu, je možné použít je na vytvoření oddělku. Při rojové náladě vyjmete rámek s matečníkem a spolu se včelami a zásobami je přendáte do nového úlu například odebráním nástavku.

Přistřižení křídel včelí matce je další možný způsob, jak zabránit rojení. Při rojení matka vypadne z úlu na zem. Včely pak vytvoří u úlu chumáč, proto ji můžete lehce najít a vrátit do úlu. Pokud matka zahyne, mají většinou včely v úlu naražený matečník.

Zdroj: Zábrana rojení
Zveřejněno dne: 16.6.2017

Včelí smetenec

Zdravotní výhoda

Především nákaza moru včelího plodu se šíří téměř výhradně kontaminovanými plásty, úly a vyloupením hroutících se včelstev v důsledku této choroby. Přenos pomocí smetenců představuje spíše hypotetickou možnost.

Také problém s varroázou se dá u smetenců řešit poměrně jednoduše. Po usazení smetence má chovatel devět dní na efektivní ošetření. V období, kdy ve včelstvech není žádný zavíčkovaný plod, je účinnost ošetření vysoká. Pro bio provozy se přímo nabízí použití kyseliny mléčné.

Zdroj: Včelí smetenec
Zveřejněno dne: 11.7.2016

Prodej včelstva

Prodej smetenců

Někdy se také říká pakety. V našich krajích se takto prodávají včelstva jen minimálně. Jde vlastně o umělý roj s rozkladenou matkou v klícce. Po převozu je možné jej usadit jako přírodní roj. Odpadá potřeba měnit matku. Smetenec v novém (zavřeném) úlu se dá na pár dní do sklepa a krmí se. Včely se stmelí, začnou stavět nové plásty, matka začne klást vajíčka. I tvorba smetence představuje značně pracný způsob množení včelstev, ale ve specifických případech (ozdravění včelstva) velmi účinný.

Zdroj: Prodej včelstva
Zveřejněno dne: 9.11.2015

Tvorba oddělků

Stimulace oddělku

  1. Vytvořením silnějšího oddělku: můžete dát více než dva až tři plásty – ne z jednoho zdrojového včelstva, to byste ho hodně oslabili, ale můžete naplnit třeba celý nástavek oddělku plásty poskládanými z několika zdrojových včelstev. Oddělek je pak hned od začátku silnější.
  2. Přidáním matečníku: pokud se zdrojové včelstvo chystá rojit a má už matečníky, uděláte dobře, když jeden takový matečník dáte do oddělku. Ten tím pádem nebude muset dělat nouzový matečník a už dostane matečník v jisté fázi vývoje, takže to do vylíhnutí matky nebude trvat tak dlouho. Navíc matky z přirozených matečníků mají větší šanci na úspěch. Někteří včelaři připravují matečníky i uměle.
  3. Přidáním matky: někteří včelaři se věnují záměrnému chovu matek, takže od nich můžete tyto matky koupit. A třeba už oplozené. S takovou matkou máte jistotu, že se oddělek začne rozvíjet hned a úspěch je potom prakticky jistý. Přináší to nicméně náklady na nákup matky.
  4. Přidáním druhé matky: tato varianta spočívá v tom, že do oddělku dáte ze zdrojového včelstva i jeho matku. Toto se vám občas podaří udělat i omylem. Oddělek tak bude mít hned od začátku svoji „rozjetou“ matku, což mu v podstatě zajistí bezproblémový rozvoj. Zdrojové včelstvo tak o matku přijde. Je však třeba si uvědomit, že zdrojové včelstvo je silné, a tudíž se se ztrátou matky vyrovná mnohem lépe.

Zdroj: Tvorba oddělků
Zveřejněno dne: 19.6.2017

Tvorba oddělků

Tvorba oddělku s novou matkou

Oddělek můžeme utvořit také nad včelstvem tím způsobem, že nad původní nástavek vložíme mateří mřížku, nahoru nasadíme nástavek, do jehož středu zavěsíme asi 4 plásty s plodem, doplníme soušemi a zásobními plásty a úl uzavřeme. Pres noc se k plodu natáhnou zdola mladší včely a osvojí si zásoby. Příští den otevřeme očko a přidáme zralý matečník chráněný alobalem nebo staniolem. Chceme-li místo matečníku přidat oplozenou matku, měl by plod v nástavku být z větší části zavíčkovaný. S přidáním matky musíme ještě den počkat, jestliže jsme předtím mřížku opět nahradili pevným uzávěrem a nechali odlétnout starší včely. Po vylámání matečníků pak přidáme matku některým z mnoha známých způsobů. Jakmile se matka v oddělku již dostatečně rozkladla, překryjeme otvor v přepážce opět mateří mřížkou a po několika dnech můžeme přepážku zcela odstranit, protože včelstva se vlastně již spojila. Přidávání matek produkčním včelstvům pomocí oddělku je velmi jednoduché a nenásilné. V hlavním včelstvu matku nehledáme, včely si většinou ponechají mladou. Tvorba oddělku se starou matkou bude předmětem některého z dalších článků. Máte-li zájem o toto téma napište si o něj v diskusi pod článkem.

Zvykneme-li si každoročně přidávat mladou matku pomocí oddělku, můžeme omezit rojení na skutečně nejmenší míru. Včelstva s takto přidávanými matkami bývají navíc neobyčejně silná. Musíme se však smířit s tím, že v produkčních včelstvech za celou sezonu většinou matky vůbec neuvidíme.

Zdroj: Tvorba oddělků
Zveřejněno dne: 19.6.2017

Včely v květnu

Medobraní

Silné, zdravé včelstvo s kvalitní matkou je základem dobrých výnosů. K podmínce dobrých výnosů také patří dobré snůškové podmínky pro včely. Medy rozdělujeme do dvou základních skupin. Zaprvé to jsou medy květové, jejichž původ je v nektaru různých květin. Tyto medy můžeme dále rozdělovat na druhové medy, tedy medy řepkové, akátové a tak dále. Do druhé skupiny patří medy medovicové, nesprávně označované jako medy lesní. Medovici tvoří hmyz, nejvíce mšice a červci. Mšice a červci odsávají medovici za určitých příznivých podmínek zejména ze smrků, jedlí a listnatých stromů. Medovici tvoří převážně cukry sacharózy, glukózy, fruktózy a dalších složitých cukrů a látek. Tyto látky procházejí přes střeva producentů medovice a řitním otvorem jdou z těla ven. Včely tyto vyloučené látky odebírají a dále zpracovávají. Další, můžeme je nazvat meziskupinou, jsou takzvané medy smíšené. Tento název rovněž nemají v oblibě naši odběratelé medu v domnění, že včelař nějakým způsobem provádí míchání medu. Medy smíšené jsou však velice chutné. Jejich původ je v přesně nezjištěném množství medů květových a medovicových.

Včelstvu odebíráme plásty pouze se zralým medem, který obsahuje maximálně 19 % vody. K měření vody lze v obchodní síti zakoupit refraktometr. Neodebíráme medné plásty včelstvu v době silné, zejména květové snůšky. Teorie o zavíčkování jedné anebo dvou třetin plástu není vždy tou správnou. Když silně trhneme rámkem a vystříkne nám med, je to důkaz toho, že med je nevyzrálý, s velkým obsahem vody. Nevýhodou maloprostorových úlů je, že mnohdy včely víčkují při silné snůšce ještě nevyzrálý med, a navíc pokud úl není ještě dostatečně odvětrán, je to jako sušení mokrého prádla v uzavřené místností. Při zjištění, že je nástavek plný a med nevyzrálý, vložíme další prázdný nástavek na včelstvo pod stávající plný nástavek.

Zdroj: Včely v květnu
Zveřejněno dne: 16.5.2016

Tvorba oddělků

Tvorba smetence

Další možností je takzvaný sběrný oddělek. Z kmenového včelstva odebereme 1 plást (platí pro květen – později více) se zavíčkovaným plodem krátce před líhnutím i s obsedajícími včelami a vložíme ho mezi zásobní plást a souš s vodou do plemenáče či nového úlu. Přidáme včely z dalšího 1–2 rámečků s otevřeným plodem. Do plástu s plodem zapíchneme zralý matečník či dva. Matka musí zůstat v původním včelstvu, pokud tedy není cílem vytvořit oddělek se starou matkou. Do nového úlu poté ještě smeteme nebo sklepneme včely z několika dalších plástů zdrojového úlu a nový úl potom zavřeme – celý, včetně česna. Chybějící plásty ve zdrojovém včelstvu nahradíme prázdnými rámky. Plemenáč zavřeme a umístíme na nové místo, nejlépe na jiné, vzdálené stanoviště. V následujících dnech zkontrolujeme vylíhnutí matečníku (po 2–3 dnech) a můžeme podávat podněcovací krmení, postupně provádíme rozšiřování oddělku mezistěnami (při extenzivní metodě můžeme vložit rovnou), zkontrolujeme kladení matky (cca po 10 dnech). Případné problémy (nevylíhnutí matky, ztráta při oplozování) patřičně řešíme.

Zdroj: Tvorba oddělků
Zveřejněno dne: 19.6.2017

Vyzimované včelstvo

Příprava před zimováním

Jedná se o péči v podletí, která podporuje přirozené děje ve včelstvu. Začíná po posledním medobraní a jde vůbec o nejdůležitější včelařské úkony, na nich totiž záleží, jestli včely přezimují jako dobře opatřené a silné včelstvo. Tato péče zahrnuje důkladnou prohlídku včelstva, přípravu zimního sediska, doplnění zásob na zimu a opatření proti varroáze. Ten, kdo poprvé posuzuje stav včelstva, by měl vědět, že v každém včelstvu se nalézají různé plásty. Plásty dělíme na zásobní (obsahují med nebo pyl), plodové (je zde plod) a souše (prázdné plásty). V pozdním létě plodiště tvoří většinou dva nástavky. Včelstvo by mělo mít v každém plodišti čtyři až pět plodových plástů, dohromady tedy obsednuto nejméně osm plástů. Pak si můžeme být jisti, že máme výkonnou matku a včelstvo je dost silné. V případě, že tomu tak není, můžeme včelstva zrušit nebo spojit.

Staré tmavohnědé plásty musíme vyřazovat a dát roztavit, protože jsou méně kvalitní. Toto je i prevencí proti zavíječi voskovému, což je motýl, který proniká do úlů a do úložných prostor plástů. Jeho housenky ničí včelí dílo. Napadené plásty můžeme ošetřit sirnými knoty.

Včely během léta snášejí pyl a nektar. Pyl se ukládá a nektar zpracovává na med. Med včely přijímají, aby pokryly potřebu energie a tepla, pyl potřebují k vytvoření zásob tuků a bílkovin a krmí jím plod. Jedno včelstvo v zimě spotřebuje průměrně 15 kg krmiva. Proto za odebraný med dáme včelám náhradu, a to připraveným cukerným roztokem.

Za krásných říjnových dnů můžeme pozorovat mladušky, které vyletují do okolí česna a vyprazdňují výkalový vak. Létavky hledají pyl a nektar. Ke konci října pomalu včely končí se snůškou, protože kvete už jen pár stromů a křovin. Plodové hnízdo se z několika tisíc buněk rychle zmenší. Koncem měsíce včely většinou úplně zastaví plodování. Včelstvo má průměrně deset tisíc jedinců, ovšem existují i výjimky. Kritická dolní hranice je pět tisíc jedinců.

Včely před zimou není třeba uteplovat, musí mít zachován kontakt s vnějším prostředím, protože díky němu regulují svůj životní cyklus. Včelstva bychom měli nechat přezimovat nad mřížkovým dnem. Otevřené dno omezí plodování, případně brání příliš časnému rozšiřování. Mimo toho se čerstvý vzduch zdola postará o to, aby se na plástech nevytvářela plíseň. Izolované víko zabrání úniku tepla nahoru.

Chceme-li zabránit varroáze, můžeme v zásadě použít dva způsoby – biotechnický a chemický. K biotechnickým opatřením patří pravidelné vyřezávání zavíčkovaného trubčího plodu na jaře, vytváření oddělků a chladné přezimování. Při chemickém boji nasazujeme především organické kyseliny a syntetické medikamenty. Používání syntetických léčiv má sestupnou tendenci, u roztoče totiž vypěstovává odolnost. Při chemickém boji se prosazují organické kyseliny (kyselina mravenčí, mléčná a šťavelová).

Zdroj: Vyzimované včelstvo
Zveřejněno dne: 5.11.2015

Včelaření v nástavcích

Rotace nástavků

Princip nízkonástavkového systému spočívá v každoroční rotaci jednoho nástavku z oblasti plodiště do medníku. Způsob rotace a pozice vkládaného nástavku se může lišit. Vždy by ale mělo dojít k takovému prohození nástavků, aby v plodišti nezůstával žádný déle než 3 roky. Ten nejstarší tak doputuje až do medárny. Po vytočení se tmavé plásty vyřadí a do včelstva již nevrací. Přidávané nástavky mohou být jak ze souší, tak i mezistěn, či z kombinace – podle toho, co má včelař k dispozici či zrovna zamýšlí. Přechodový můstek vytvořený plástem s plodem ve vkládaném nástavku mezistěn urychlí jeho vystavění. V plodištních nástavcích by měl být i prostor pro stavební rámky. Za plodiště lze považovat i více nástavků, například jeden navíc úplně dole dobře plní funkci polštáře pro nárazovou snůšku. Někteří včelaři nedají dopustit na mednou komoru (nástavek nad plodištěm) převážně se zásobami, které jim včelař trvale nechává. Taktéž je možné úl rozšiřovat pouze směrem dolů, pod plodiště. Včely zde nestaví tak ochotně jako nad plodem, ale je to pro ně přirozenější. Také je tento zákrok nemůže podtrhnout ve vývoji. Pro včelaře to ale znamená zvedání více nástavků.

Vysokonástavkový systém – opět se díky stejné výšce nástavků využívá jejich rotace až do medárny. Jen je zapotřebí více citu (pro odhad síly včelstva, nadcházející snůšky a počasí) pro rozšiřování mezistěnami – pro včelstvo je to přece jen větší zásah. Přechodový můstek v nástavku mezistěn je tak víc než vhodný. Stavební rámky zase přijdou do plodiště. A stejně může být i jeden vysoký nástavek celoročně navíc ve funkci polštáře pro nárazovou snůšku a podobně. Mateří mřížka pak vymezí matce prostor.

Kombinovaný systém je takový, kde plodiště tvoří dva vysoké nástavky. Nízké jsou určeny jen pro med – plásty v nich bývají panenské. Někdo také využívá jeden nízký nástavek pod plodištěm jako nárazníkový polštář. Obměna díla se děje nejčastěji po jednotlivých plástech v malém počtu. Taktéž je možné vynechat jarní rotaci vysokých nástavků.

Zdroj: Včelaření v nástavcích
Zveřejněno dne: 14.6.2017

Chov včel na oddělky

Chov včel na oddělky

Oddělky tvoříme buď na chov matek, nebo na rozšíření (posílení) včelstev. Tvoříme je od poloviny května, kdy jsou včely na vrcholu svého rozvoje.

Rozšíření, posílení včelstev oddělkem s novou koupenou matkou

Na oddělky odebíráme plásty s převážně zavíčkovaným plodem od nejsilnějších včelstev, a to i se včelami, ale zásadně z medníku, kam si je alespoň den předem přeložíme ometené, abychom neodebrali i matku.

Jedná se o velice snadný a jednoduchý způsob rozšíření početního stavu včelstev. Ze všeho nejdříve si musíme zajistit kvalitní oplozenou matku. Nejlépe z nějakého vyššího chovu. Samotný způsob tvorby oddělku je velice jednoduchý. Do připraveného úlu vložíme jako první od česna rámek s mezistěnou a další prázdnou souš. Z některého včelstva, nebo z více včelstev, odebereme tři až pět rámků s velkým počtem včel s maximálně zavíčkovaným plodem. Další rámky budou rovněž souše. Zbytkem volného prostoru se nemusíme vůbec zabývat. Samotnou matku vložíme do vhodné přidávací klícky a část této klícky vyplníme medocukrovým těstem. Přístup k tomuto těstu pro včely uzavřeme. Klícku s matkou pověsíme mezi plásty, ve kterých je plod, a to tak, aby měly včely maximální kontakt s matkou. Oddělek musíme trochu pokrmit. Asi za dva až tři dny odstraníme uzávěr medocukrového těsta a tím včely uvolní matku z klícky. Velice jednoduše poznáme přijetí matky. Oddělek nehučí, včely na česně se neklepou a nosí pyl. Tento oddělek je vhodné po přijetí matky postupně posilovat plodem z jiných včelstev, ale bez včel. Včely do doby krmení musí obsedat u větší rámkové míry (alespoň 10 rámků). U nízkých nástavků takové včelstvo musí obsadit alespoň dva nástavky.

Rozšíření, posílení včelstev oddělkem s vychovanou matkou ve včelstvu

Pro rozšíření včelstev tvoříme oddělek stejně, jen ze zavíčkovaných plástů se včelami odebereme dva až tři plásty a mohou být od různých včelstev, abychom příliš neoslabili jedno včelstvo. Pokud máme plást s pylem, dáme ho k česnu, pokud nemáme, tak dáme světlejší plodový plást. Pak přidáme plodové plásty a nakonec krycí plást se zásobami, postříkaný vodou. Takto už máme oddělek na čtyřech až pěti plástech. Aby se létavky nevracely do svého úlu, musíme oddělek přemístit dál od úlu, ze kterého byly odebrány (včely by se mohly vrátit do původního úlu). Přikrmujeme až za dva dny, až se oddělek sjednotí a začne střežit česno. Zralý matečník můžeme přidat asi za hodinu i později ten samý den, až včelstvo zjistí osiřelost.

Další dny je nejlépe počkat, až jsou naražené vlastní matečníky dobře vidět, a musíme je zrušit, jinak dají včely přednost svým matečníkům, a když přehlédneme jediný, matku nepřijmou. Správný postup je, když si napřed zajistíme matku a pak teprve tvoříme oddělek. Zpět můžeme oddělek přemístit, až začne matka klást, a pak také můžeme přikrmovat a rozšiřovat. Tento větší oddělek můžeme také případně využít k vychování vlastní matky. Mezi plodové plásty dáme rámek s přelarvovanými matečníky (3–5), případně je můžeme zapíchnout na vhodné místo na plodový plást. Až jsou matečníky zralé (za 10 dní), necháme jen jeden a ostatní můžeme zužitkovat jinde. Za dalších deset dní začne matka klást. Tento způsob ale oddělek zeslabí, protože je zde prodleva dvacet dní bez nového plodu. Dá se to řešit tím, že přidáme další plást s plodem.

Zdroj: Chov včel na oddělky
Zveřejněno dne: 7.11.2015

Včely v květnu

Oddělek

Oddělek představuje velice snadný a jednoduchý způsob rozšíření početního stavu včelstev. Ze všeho nejdříve si musíme zajistit kvalitní oplozenou matku. Nejlépe z nějakého vyššího chovu. Všechny tyto chovy rozchovávají matky z kvalitního a ověřeného materiálu. Samotný způsob tvorby oddělku je velice jednoduchý. Do připraveného úlu vložíme jako první od česna rámek s mezistěnou a další prázdnou souš. Z některého včelstva, nebo z více včelstev, odebereme tři až pět rámků s velkým počtem včel s maximálně zavíčkovaným plodem. Další rámky budou rovněž souše. Zbytkem volného prostoru se nemusíme nikterak zabývat. Samotnou matku vložíme do vhodné přidávací klícky a část této klícky vyplníme medocukrovým těstem. Přístup k tomuto těstu pro včely uzavřeme. Klícku s matkou pověsíme mezi plásty, ve kterých je plod, a to tak, aby měly včely maximální kontakt s matkou. Oddělek musíme trochu pokrmit. Asi za dva až tři dny odstraníme uzávěr medocukrového těsta a tím včely uvolní matku z klícky. Velice jednoduše poznáme přijetí matky. Oddělek nehučí, včely na česně se neklepou a nosí pyl. Tento oddělek je vhodné po přijetí matky postupně posilovat plodem z jiných včelstev, ale bez včel. Včely do doby krmení musí obsedat u větší rámkové míry (alespoň 10 rámků). U nízkých nástavků takové včelstvo musí obsadit alespoň dva nástavky.

Zdroj: Včely v květnu
Zveřejněno dne: 16.5.2016


SiteMAP