Téma: 

po výsadbě

Řez ovocných stromů

Řez po výsadbě

U mladých stromů se provádí řez po výsadbě, a to z toho důvodu, že výpěstky se pěstují ve školkách, kde se na podzim vyorají ze země, čímž dojde ke zmenšení kořenového systému stromu, který předtím vyživoval celou korunu. Po vyorání a ztrátě části kořenů by kořenový systém nestačil vyživovat celou korunu a celý strom by strádal. Dalším důvodem je, že by strom neměl snahu se moc větvit a z krásného výpěstku by vám během roku narostlo koště.

Po výsadbě je tedy potřeba provést první řez. To znamená, že pokud jsme loni na podzim nebo letos na jaře zakoupili stromek, měl by mít založenou korunku z terminálu a tří nebo ideálně čtyř postranních větví. Tyto větve zkrátíme asi na jednu třetinu, vždy za pupenem, který směřuje ven a je vhodný pro založení koruny. Terminál, výhon směřující nahoru, se zastřihne asi o dvacet centimetrů výše, než jsou postranní větve. Terminál slouží k založení dalšího patra během roku. Zbytek větví se může vystříhat pryč. Zlepší to přísun světla k novým vyrůstajícím letorostům a zároveň to stromu odlehčí ve výživě tolika výhonů, které jsou zcela zbytečné.

Řez se provádí mírně šikmo, asi 2 mm nad pupenem, aby případná voda nezatékala k pupenu, ale vždy byla odváděna pryč. Na paměti bychom také měli mít to, že čím více daný výhon zastřihneme, tím bujněji poroste z dalšího pupenu nový výhon.

Zdroj: Řez ovocných stromů
Zveřejněno dne: 14.6.2017

Diskuze: Re: Beztrný ostružiník

Nejvhodnější doba pro hřížení ostružin je na jaře a na podzim. Výsledky jarního hřížení můžeme oddělit ten samý rok na podzim. Ty podzimní až následující rok na jaře. K hřížení se používají jednoleté výhony.
K vegetativnímu množení ostružin můžete také použít i další postupy, které jsou vhodnější. Je to například množení kořenovými řízky. Vhodné části kořenů získáváme na podzim. U matečné rostliny odkryjeme z jedné strany kořeny, aby je bylo dobře vidět a ostrým nožem je od rostliny oddělíme. Řízky mají být dlouhé 8-10 cm a v průměru 8-10 mm. Horní konec seřízneme kolmo na osu řízku, spodní část mírně šikmo. Pracovat musíme pozorně. Řízek vysazený obráceně neroste. Řízky zakládáme přes zimu v mrazuprosté místnosti do písku s rašelinou. V dubnu je vysazujeme na záhony s lehčí kompostní zeminou. Na záhoně vyhloubíme rýžku asi 10 cm hlubokou, která má jednu stěnu kolmou. Na tuto stěnu stavíme řízky asi 10 cm od sebe, zasypeme zeminou a navršíme 3 cm vysoký hrůbek. Po výsadbě zalijeme, kypříme, odstraňujeme plevele a přihnojujeme. Řízky je nezbytné ošetřit stimulátorem růstu.

Zdroj: diskuze Beztrný ostružiník
Odesláno dne: 2.9.2015 uživatelem Zahradník

Řez ovocných stromů

Výchovný řez

U tohoto řezu jsou vždy větve stříhány podobně jako u řezu po výsadbě. Dodržujeme pravidlo, aby se nové větve nekřížily, nebyly napadeny chorobami či škůdci, nebo byly dokonce suché.

Výchovný řez spočívá v založení dalšího patra řezem. Stejně jako u spodního patra se větve budou řezat tak, aby se mohly rozvětvit do dvou směrů.

Větve by neměly růst ani příliš vodorovně, ani příliš kolmo vzhůru. Ideální sklon je kolem 30 až 45°. Příliš vodorovné větve se po násadě plodů mohou ohýbat k zemi, naopak příliš kolmé větve zase nemívají mnoho plodů, neboť na kolmých větvích se spíše tvoří pupeny listové.

Zdroj: Řez ovocných stromů
Zveřejněno dne: 14.6.2017

Diskuze: Re: Rekolaudace

Ohlaste Stavebnímu úřadu změnu užívání stavby. Po rozhodnutí úřadu podejte žádost o změnu zápisu v Katastru nemovitostí a po tomto zapsání podejte na Finančním úřadu daňové přiznání k dani z nemovitosti.

Zdroj: diskuze Kolaudace
Odesláno dne: 19.11.2016 uživatelem Jirka

Kvetoucí pokojový keř oleandr

Pěstování oleandru

Oleandr vyžaduje v létě hodně slunce, v zimě nízkou teplotu, světlo a sucho. Aby byl podpořen intenzivní růst a vytváření nových stonků a listů po výsadbě, potřebují rostliny dostatečnou zásobu dusíku v substrátu. V této fázi by se tak měla používat hnojiva s vyrovnaným obsahem živin.

Zdroj: Kvetoucí pokojový keř oleandr
Zveřejněno dne: 22.9.2015

Diskuze: Re: Ochranná lhůta

Před postřikem trávník posekejte, pak aplikujte Bofix a za deset dní znovu posekejte. Posekanou trávu nezkrmujte, ale kompostujte. 11. den po postřiku a po prvním sekání již můžete na trávu pustit zvířata.

Zdroj: diskuze Ochranná lhůta
Odesláno dne: 28.4.2016 uživatelem Zahradník

Habr obecný – carpinus betulas

Kdy sázet habr

Habr obecný je velmi odolný a zvyklý na zdejší podmínky, proto je možné ho vysazovat po celý rok. Jen nesmí být půda zmrzlá. Snadno se ujímá. Při výsadbě v letním období je nutná dostatečná zálivka.

Zdroj: Habr obecný – carpinus betulas
Zveřejněno dne: 9.11.2014

Diskuze: mandevilla suaveolens

Sháním po celé ČR Mandevilla suaveolens,(M.laxa),vonící po jasmínu,kontaktujtě mně,prosím,pokud víte,kde ji sehnat,děkuji,Honza.

Zdroj: diskuze Mandevilla suaveolens
Odesláno dne: 18.5.2017 uživatelem Honza

Ptačí zob

Ptačí zob pro živé ploty

Keře ptačího zobu se hojně využívají k výsadbě živých plotů, protože jsou nenáročné na pěstování, celoročně jsou pestrobarevné a hlavně velmi užitečné pro přírodu. Jeho plody jsou totiž v zimním období potravou pro spoustu druhů ptáků a jiných zvířat.

Zdroj: Ptačí zob
Zveřejněno dne: 16.11.2014

Diskuze: pečení v pekárně

Dobrý den,nevím co dělám špatně při pečení chleba v pekárně.Nejprve do nádoby naliju vodu,dám sypkou směs koupené v obchodě.Dám příprava těsta a po u míchání pečení.
Po upečení mám stvrdlou hroudu.Může mi někdo poradit?Děkuji Eva

Zdroj: diskuze Pečení v pekárně
Odesláno dne: 16.3.2016 uživatelem Eva

Pěstování tújí

Stříhání

Stříhání tújí se provádí vždy jen jednou za rok v období od května do srpna. První dva roky po výsadbě zastřihujeme jen špičky a od třetího roku můžeme stříhat už i z boku. Doporučuje se túje jen mírně zastřihovat do požadovaného tvaru a ne řezat, protože hůře obrůstají. Stává se, že túje prosychají zevnitř, pak je lepší je vykopat a vysadit nové.

Zdroj: Pěstování tújí
Zveřejněno dne: 23.10.2014

Diskuze: Re: pěstování orchidejí

Po odkvětu můžete ustřihnout celý stonek až u listů.

Zdroj: diskuze Pěstování orchidejí
Odesláno dne: 20.9.2016 uživatelem Zahradník

Habr obecný – carpinus betulas

Pěstování habru

Habr obecný není náročný na půdu, snese jakoukoli zeminu, přednost však dává kypré půdě. Je odolný vůči mrazu. Můžeme ho vysadit ve stinném, ale i na slunném místě. Snese vyšší vlhkost půdy. Pěstování habru na zahradě není moc náročné. Po výsadbě stačí zalít alespoň 10 l vody a zasypat mulčovací kůrou. Ta je důležitá, protože pomáhá udržet vlhkost a zamezí růstu plevelu. Velice dobře snáší seřezávání. Pěstuje se buď samostatně, nebo jako živý plot.

Zdroj: Habr obecný – carpinus betulas
Zveřejněno dne: 9.11.2014

Diskuze: kaki churma

poradí někdo proč po třech letech kvete ale neplodí díky

Zdroj: diskuze Kaki churma
Odesláno dne: 22.9.2016 uživatelem petr šesták

Stříhání malin

Zazimování maliníku

Jedním z omezení při pěstování maliníku je například mrazuvzdornost do 20 stupňů pod nulou. Vyvarujte se tak rozhodně výsadbě v mrazové kotlině. Maliníku příliš neprospívá ani větrné prostředí, protože na něco takového není zvyklý z okrajů lesa, kde se vyskytuje již po staletí ve volné přírodě. Na podzim můžete lehce nakypřit půdu rycími vidlemi a přisypat kompost, stačí i napůl zetlelý, a přihrnout jej ke kořenům.

Je důležité ošetřit maliny pomocí střihu. Proto po sklizni dvouleté výhony, které přinesly úrodu, a slabé nebo škůdci poškozené a nemocné letošní výhony odstřihneme těsně u země. Ponecháme jen nejsilnější letošní výhony. U odrůd dvakrát plodících se osvědčuje vyvazovat výhony do oblouků k drátěnkám ihned po sklizni.

Zdroj: Stříhání malin
Zveřejněno dne: 29.4.2017

Diskuze: Převislý jahodník-množení

Dobrý den,dostal jsem radu,že je nutné výhony na šlahounech přihrnout zeminou,nechat jemně zakořenit a poté odstřihnout a zasadit jako novou rostlinku.To chápu,ale jak postupovat,když jsou šlahouny převislé v závěsném květináči.´? A kdy je možno jahodník rozmnožovat,Po odkvětu,či po sklizni ? Děkuji J.L.

Zdroj: diskuze Převislý jahodník-množení
Odesláno dne: 12.7.2015 uživatelem jan Leitner

Jak pěstovat bazalku

Pěstování bazalky v květináči

Bazalce se výborně daří i v květináči za oknem, nebo na balkoně v truhlíku. Na okně slouží bazalka jako repelent proti hmyzu. Bazalka má ráda slunce, takže jestli máte alespoň jedno okno, kam svítí slunce, nic vám nebrání v jejím pěstování. Pokud se rozhodnete si bazalku předpěstovat v květináči, než ji zasadíte ven do záhonu, začněte s výsadbou semínek už březnu, nejpozději začátkem dubna. Tak budete mít jistotu, že vám vyrostou dostatečně silné a velké rostlinky k výsadbě ven.

Zdroj: Jak pěstovat bazalku
Zveřejněno dne: 9.11.2014

Diskuze: dotaz

Po zaléčení včelstva kyselinou mravenčí,jsem našel na podložce větší množství křidélek,
neví někdo proč?Jsem začínající včelař,děkuji za odpovědi

Zdroj: diskuze Včely diskuze
Odesláno dne: 26.11.2016 uživatelem Martin

Katalpa - řez

Katalpa

Rozložitá kuželovitá koruna nese na větvích velké, široce srdčité listy, zakončené 1 až 3 hroty, které jsou svrchu pýřité a při rozemnutí vydávají silnou vůni. V létě se ve svisle uspořádaných květenstvích otevírají bílé květy, uprostřed žluto-fialově zbarvené, které se po opylení promění ve štíhlé, až 40 cm dlouhé převislé tobolky, vytrvávající na stromě i přes zimu. Strom má hluboko sahající bohatý kořenový systém.

Tato severoamerická dřevina vyžaduje teplé a dobře chráněné umístění v nižších polohách. Upřednostňuje hlubší, živné, svěže vlhké nebo sušší půdy a plně osluněná místa. Na nedostatečně chráněných lokalitách trpí pozdními mrazy.

Květy katalpy jsou jen slabě vonné, ale aroma listů působí na většinu hmyzu silně odpudivě, čehož se s oblibou využívá a katalpy jsou sázeny u teras nebo dvorů, aby odpuzovaly komáry a mouchy.

Strom obvykle dorůstá do výšky 12 až 18 m a šířky 6 až 12 m.

Blízce příbuzná katalpa nádherná (Catalpa speciosa) má mohutnější vzrůst, větší květy a silnější tobolky, které pro svoji podobnost doutníkům daly stromu lidový název doutníkový strom.

První rok po výsadbě se doporučuje zalévat pravidelně každý týden, avšak podle potřeby, tak aby nedošlo k přemokření nebo aby strom v kritickém období po výsadbě neuschl. Katalpa snáší lépe sucho než mokro. Mladé rostliny nemají být zejména na podzim příliš zalévány, aby kořeny a zimou ohrožené letorosty do podzimu co nejvíce vyzrály. Části rostliny, které jsou dužnaté a křehké, totiž mráz snadno poničí. Teplomilnější druhy je třeba zalévat méně často, zato však jednorázově větším množstvím vody.

Zdroj: Katalpa - řez
Zveřejněno dne: 30.9.2016

Diskuze: Re: škůdci

Použijte na celý živý plot postřik přípravkem Actara. Ten se vstřebá do rostliny a zůstane v ní po dobu dvou měsíců. Když se pak pokusí jakýkoliv škůdce přisát na cévní systém této rostliny nasaje i tento přípravek a ihned hyne. V době růstu postřik opkujte po dvou měsících každý rok.

Zdroj: diskuze Škůdci
Odesláno dne: 4.6.2017 uživatelem Zahradník


SiteMAP