Ingredience: 500 g cukety, 1–1,5 l drůbežího nebo zeleninového vývaru, masox, 1 zakysanou smetanu, šalotku nebo jarní cibulku, 1 stroužek česneku, 1 lžičku kurkumy, 1–2 snítky oregana, sůl, čerstvě namletý pepř
Postup: Šalotku nebo cibulku nakrájejte najemno a v hrnci orestujte, přidejte na slabé plátky nakrájený česnek a ještě minutku restujte. Přidejte nakrájenou cuketu a zalijte vývarem, přisypte lístečky oregana a vařte do změknutí cukety, cca 10 minut. Až bude cuketa měkká, ve vývaru ji rozmixujte. Přidejte sůl, pepř, kurkumu a smetanu a přibližně 5 minut povařte. Poté můžete podávat. Skvěle v cuketové polévce chutnají krutony pečiva, nastrouhaný parmazán nebo třeba opražená slanina. Jemná a delikátní, taková je cuketová polévka. A v případě že použijete sójovou smetanu, tak máte výbornou veganskou verzi.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel OTTO PEDACK.
Dobrý den všechny vás zdravím chtěl bych reagovat a přidat svůj příspěvek jelikož pěstuji dýně Hokaido jak zelené tak oranžové a jelikož z nich dělám krémové omáčky a polévky tak musím říct že za mě opravdu vynikající rodina tyto polévky miluje a můžu je vřele všem doporučit nebojte se toho zkuste to fakt se to vyplatí takže hezký den a dobrou chuť.
Ingredience: 1 lžíce rostlinného oleje, 2 cibule, 500 g cukety, 1 kus přírodního tofu, sůl, vegeta, 1 lžíce octa, trochu muškátového oříšku, petrželová nať
Postup: Na oleji osmahneme dvě nadrobno nakrájené cibule, přidáme na kolečka nakrájenou oloupanou cuketu, trochu vegety a soli a dolijeme vodou. Vaříme asi 20 minut. V mezičase si rozmixujeme tofu se čtvrt šálkem vody, přidáme lžíci octa, trochu muškátového oříšku, promícháme a směs nalijeme do polévky. Povaříme ještě 5 minut. Hotovou polévku zdobíme nadrobno pokrájenou petrželovou natí. Polévku lze jíst teplou i studenou.
Ingredience: 2 velké mrkve, 1 malá cuketa o průměru cca 3 cm, 1 malá cibule, olej, kari koření, sůl, vývar, 1 malý bílý neochucený jogurt, masox nebo Podravka, řeřicha
Postup: Na oleji zpěníme nakrájenou cibulku, přidáme kari koření, očištěnou nastrouhanou mrkev. Orestujeme, zalijeme vodou, vhodíme nastrouhanou cuketu, osolíme, případně dochutíme kostkou. Uvaříme, poté je možné rozmixovat. Po dovaření vmícháme malý jogurt (200 ml). Před podáváním vhodíme nasekanou řeřichu. Polévka chutná výborně s nasucho opečenými topinkami nebo celestýnskými nudlemi.
Ingredience: 1 cibule, 3 mrkve, 2 brambory, 30 g másla, 125 g červené čočky, 1 kostka bujónu, 1 bobkový list, sůl, mletý pepř, petrželová nať
Technologický postup: Na másle osmažíme cibuli, přidáme nakrájenou mrkev, brambory a poté přisypeme čočku. Zalijeme vodou, přidáme bujónovou kostku, bobkový list a vaříme doměkka. To trvá asi 15–20 minut. Když je vše měkké, vyndáme bobkový list, 1/3 polévky dáme stranou a zbytek rozmixujeme. Vrátíme nerozmixované, přidáme petrželku a dochutíme.
V naší poradně s názvem WWW.HOVĚZÍ POLEVKA-ČISTIT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Trvalová Dagmar.
Jak vyčistit hovězí polévku.Mám vývar z hov. kostí a je bílý,Jak ho vyčistit i když jsem pěnu odebrala. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Hovězí vývar vyčistíte tak, že do horkého vývaru rozmícháte vaječný bílek bez žloutku. Bílek na sebe naváže všechny drobné nečistoty a jde pak dobře vychytat přes cedník. Výsledkem je průzračný vývar.
Ingredience: 40 dkg cukety, 1 lžička kari koření, 1 cibule, 2 lžíce oleje, 2 středně velké brambory, 10 dkg zakysané krémovité smetany, voda podle potřeby, sůl podle chuti
Postup: Na oleji zesklovatíme nakrájenou cibuli, nemusí být na malé kousky. Přidáme oloupanou, nakrájenou a měkkého vnitřku zbavenou nakrájenou cuketu. Vody přilijeme tolik, aby byla maximálně 1 cm nad zeleninou. Osolíme, přidáme kari a vaříme doměkka. Měkkou zeleninu rozmixujeme, přidáme zakysanou smetanu, promícháme a odstavíme. Polévku dochutíme solí, přidáme pažitku nebo petrželku a podáváme s opečenou houskou. Příprava polévky trvá 40 minut a vzniknou 3 porce polévky.
Do hrnce s vodou dáme vařit květák rozebraný na růžičky, nakrájenou mrkev, petržel a lístky libečku. Osolíme, opepříme a přidáme kmín. Vaříme do změknutí. Poté květák s ostatní zeleninou rozšťoucháme nebo rozmixujeme, jak kdo má rád. Dle chuti můžeme dosolit a dokořenit. Nakonec přidáme plátky másla, povaříme ještě pět minutek a můžeme podávat. Hotovou polévku nalejeme do hlubokého talíře a posypeme nasekanou petrželkou. Takto připravená květáková polévka je nejen výborná, ale i zdravá. Dobrou chuť.
V diskuzi LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje se u králíků tehdy, je-li na ně přenesena od nemocných krav nebo vepřů a projevuje se nakažlivým zánětem sliznice ústní neobyčejně rychle se rozšiřujícím. Nemocnému zvířeti neustále vytéká z tlamy lepkavá tekutina, která slepuje srst na krku, prsou a na předních nohách. Králík je při tom smutný, nežere, posedává v tmavých místech a nezakročí-li se včas, pak rychle hyne. Nemoc je celkem zdlouhavá, nepříjemná, léčení samo je dosti namáhavé a spočívá v desinfekci tlamy a srsti. Nejjednodušším prostředkem je narůžovělý roztok hypermanganový, chlorová voda, kterou si připravíme tím způsobem, že jednu lžíci chlorového vápna rozpustíme ve třičtvrtě litru vody. Roztokem tímto nasákneme malou hubku a tou vytíráme 5-6kráte denně až do vyléčení tlamu a slepená místa srsti.
Ušní svrab vyvolávají rychle se rozmnožující drobní roztoči, kteří napadají ušní boltce králíků. Nemocní králíci potřásají neustále hlavou a škrábou se v uších. Bližší prohlídkou boltců zjistíme, že nalézají se v nich četné strupy a sedliny krve, v nichž nachází se tisíce roztočů, jimiž se nemoc roznáší. Zastaralé a dlouho trvající onemocnění může přivoditi smrt králíka, naproti tomu choroba včas zjištěná může se během několika dnů vyléčiti. Vnitřek uší natírá se papírkem nebo štětcem namočeným v 10proc. kreolínové masti anebo v tabulovém oleji a to tak často a tak dlouho, až jsou boltce zdravé. Výborně působí též směs glycerinu a kyseliny karbolové. Strupy je nutno vždy spalovati, neboť jimi se nákaza šíří.
Sněť slezinná je nejnebezpečnější a nejprudší nakažlivou chorbou králičí, která se však na štěstí poměrně zřídka vyskytuje. Nemocní králíci nežerou, dostávají třesavku, vysokou horečku, zrychlený a krátký dech, křeče, po nichž následuje ochrnutí celého těla a smrt. Upozorňuji, že nemoc tato je přenosná také na člověka a proto doporučuji co největší opatrnost, aby se králíkář nenakazil. Nemocní králíci se vůbec neléčí, naopak všichni churaví králíci musí býti utraceni a spálení. Králíkárna má býti vždy spálena a nikdy nemá býti použita pro další chov.
Mimo nakažlivé nemoce, které jsem zhruba dosud popsal, je ještě dlouhá řada chorob více nebo méně nebezpečných, z nichž mnohé mohou způsobiti hojně škod chovatelům. K nejběžnějším nemocem patří zácpa, průjmy, křeče, ochrnutí, tubrkulosa, chřipková rýma, nemoc pohlavní, prašivina a favus.
Zácpa je nejběžnější chorobou či příznakem choroby, která se vyskytuje hlavně u králíků krmených převážně krmivem suchým a u králíků málo se pohybujících. Mívají velká břicha, nepokojně pobíhají a špatně žerou. Proti zácpě králíků se nejlépe osvědčuje krmení zelené a šťavnaté píce v létě, v zimě nevařené mrkve a řípy, kalomel, teplé mléko s přimíšeným sirným květem.
Průjmy vznikají nesprávným krmením a nevhodnou vadnou potravou. Výkaly mohou se státi až vodnatými, často k nim bývá přimíšena také krev, králící rychle vysilují a hynou. Průjem nemusí přirozeně pocházeti z chyb dietetických, nýbrž může býti toliko příznakem řady jiných chorob: jako tuberkulosy, kokcidiosy atd. Léčení spočívá předně na změně potravy, krmí se píce výhradně suchá, dobré seno, chléb, zrní, vařená rýže nebo oves. Výborným prostředkem je svatojánský chléb, černý žitný chleb, sušený celer a vrbová kůra, která se podává buď jako čerstvé vrbové větvičky, anebo jako vařená kůra ve vodě. Stejně dobře působí také tinktura opiová, nebo živočišné uhlí.
Křeče vyskytují se dosti často u králíků jako poruchy nervové, rheumatické, anebo jako příznaky jiných chorob. Králíci nemohou se pohybovati a válí se doslova z místa na místo. Doporučoval bych vtírati do těla nemocného zvířete nějaké lihové mazání a dáti jej bezpodmínečně do tepla. Stává se někdy, že králík za křečovitého svíjení se rychle nám před zraky hyne, třebaže ještě před půl hodinou byl vesel a zdráv. Při takovém křečovitém záchvatu končícím okamžitou smrtí jedná se buď o mrtvici, o otravu jedovatými rostlinami v potravě, aneb o otravu uměl. hnojivy.
Ochrnutí napadá nejčastěji velké odrůdy, na příklad: belgické obry, strakáče, ale i menší stříbřité králíky, kteří jsou chováni v tmavých a dusných kotcích. Příčinou ochrnutí je téměř vždycky choroba ledvin. Nemocný králík nejistě se pohybuje, potácí se a nakonec se po zemi pouze plazí. Doporučuji masírovati měkčím kartáčem vícekráte denně nemocného králíka kafrovým lihem a umístění jeho ve vzdušné a teplé králíkárně.
Chřipková rýma je běžným nakažlivým onemocněním podporovaným nachlazením. Nemocný králík frká, kýchá a při tom vytéká mu hojně hlenu z nosu. Hlen tento je nakažlivý a jím přenáší se choroba na zdravá zvířata. Churavý králík má se ihned odděliti, do teplé místnosti přenésti, vlažnou vodou má se nos vícekráte za den očistiti a zaprašovati balonkem práškovou kyselinou borovou.
Tuberkulosa začíná většinou katarem horních cest dýchacích a projevuje se kašlem suchým a krátkým, který bývá provázen výtokem z nozder a z tlamy králíka; králík ztrácí chuť k žrádlu, dýchá namáhavě a často dostává průjem, což svědčí o zachvácení. Onemocnění toto je absolutně nezhojitelné a králíky je nutno pozabíjeti, při čemž nesmí se zapomenouti na příslušnou desinfekci.
Nemoce pohlavních ústrojů vyskytují se nyní poměrně velice často, ačkoliv před pěti až šesti léty nebylo o nich téměř ničeho slyšeti. Onemocnění projevuje se zánětem, zvředovatěním pohlavního ústrojí a hisavým výtokem a je způsobováno choroboplodným zárodkem t. zv. Spirochaetou cuniculi, který je velmi blízkým pžíbuzným spirochaet, jež vyvolávají syfilis nebo-li příjici lidí. Nemoc napadá jak samce, tak samice, chorá zvířata špatně žerou, zvolna hubnou a slábnou, až konečně za jeden až dva roky hynou. Stává se často, že při této chorobě nelze prostým okem zjistiti žádných změn a nemoc lze prokázati teprve krevní zkouškou, jako u člověka. Doba, která uplyne mezi vniknutím zárodku do zdravého těla a mezi objevením se prvních příznaků choroby obnáší dva až čtyři měsíce. Léčení: v prvním stupni nemoce omezujeme se na desinfekci, která se provádí tím způsobem, že se pohlavní ústrojí důkladně vymyje 3% roztokem kyseliny borové a zvředovatělá místa se potřou jodovou tinkturou; pokročilejší choroba se léčí roztokem resorcínu a dávkami benzolu ostrušíkového dle živé váhy králíka vypočtenými. U velmi cenných kusů s úspěchem se v poslední době používá injekcí neosalvarsanových.
Prašivina počíná obyčejně na hlavě, rozšiřuje se na krk, hruď, přední nohy a může postihnouti celý povrch zvířete. Srst na místech postižených vypadává, tvoří se malé puchýřky hnisem vyplněné, které praskají a zasychají ve strupy anebo mokvají. Nemocné zvíře je vždy nutno odděliti, isolovati, králíkárnu je nutno vřelým louhem sodným vymýti a po uschnutí vybíliti hašeným vápnem. Při počátcích choroby potírají se strupy vaselinou, glycerinem, aby změkly a pak je pomocí mazlavého mýdla a teplé vody opatrně odstraňujeme. Poté potíráme zachvácená místa kartáčkem neb pírkem po 3 dny 2krát denně směsí stejných dílů petroleje a lněného oleje, za týden se králík vykoupe, v teple osuší a v případě potřeby se totéž léčení opakuje. Dobře se také osvědčilo seslabené vídeňské dehtové mazání, jehož hlavní součástí je dehet, líh a sirný květ.
Favus, čili moučnivka je rovněž kožní chorobou králíků, vyvolávanou plísní, zvanou Achorion Schoenleini. Na postiženém místě tvoří se v srsti zaokrouhlené, přesně omezené větší neb menší skvrny, v jejichž středu srst vypadává a později pokrývá se bělavým práškem (jako moukou), který pochází z výtrusů plísně. Nemoc zůstává obyčejně omezena na hlavy, na nohy, někdy ovšem zachvacuje celé tělo. Nákaza tato vyskytuje se nejčastěji u králíků ve stáří do 3 měsíců, jakmile dosáhnou stáří 5 měsíců, pak náhle sama zmizí. Někdy dosahuje však takového stupně, že zvířata hynou seslábnutím. Léčení spočívá v potírání chorých míst vatou, namočenou ve slabém roztoku sublimátu, kyseliny karbolové, kreolinu. Králíci obyčejně uzdraví se do týdne. Upozorňuji zase, že choroba tato je přenosná na člověka a proto je třeba velké opatrnosti. Nakažlivé nemoce králíků jsou velmi nebezpečné už proto, že nákaza se rychle přenáší na všechny kusy v králíkárně. Abychom tomu zabránili, musíme králíky občas prohlížeti a zpozorujeme-li u některého známku nemoci, pak musíme jej ihned bez odkladu léčiti. Správná diagnosa a vhodný způsob léčení je ovšem důležitý. Když zjistíme, že některý králík málo žere a sedí skrčený, máme jej hned z králíkárny odebrati, dáti do nějaké prázdné a od králíkárny více vzdálené bedny. Tam jej máme delší dobu pozorovati a léčiti, jakmile poznáme, jakou nemocí je postižen. Včasným odstraněním churavého králíka zabrání se často nakažení a vyhynutí celého chovu.
Všeobecně o léčení možno říci, že nejlépe je králíky těžce nemocné nebo nápadně již vyhublé neléčiti vůbec, lépe je takové kusy z chovu odstraniti, aby se předešlo ještě větší škodě. Pro králíkáře platí, že lépe je nemocem předejíti, nežli je namáhavě léčiti. Když jsou králíci pak krmeni vydatnou a zdravou potravou, zamezí se mnohým chorobám. Nutno dbáti, aby chovní králíci nepocházeli z chovů zamořených nějakou nemocí, nebo zdegenerovaných pokrevní plemenitbou. Koupení králíci buďtéž vždy dobře prohlédnuti a delší dobu pozorováni, jestli snad nejsou nemocní. Pouze úzkostlivou čistotou a opatrností podaří se nám králíky udržeti zdravé.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Všechnu zeleninu omyjte, oloupejte, očistěte a nakrájejte na menší kousky. Vložte do hrnce a nechte vařit asi v 3/4 litru vody. Trochu osolte a vařte doměkka. Poté vše rozmixujte ponorným mixérem dohladka, přidejte mléko, dochuťte majoránkou, případně ještě solí a krátce povařte. A můžete podávat. Množství soli a koření volte podle věku dítěte: úplně malé děti se bez soli zcela obejdou, větší děti zase pravděpodobně nebudou mít o neochucenou polévku zájem.
Ingredience: 300 g kapusty, 1 cibule, 2 stroužky česneku, 5 brambor, 100 g celeru, 100 g mrkve, 1 lžíce oleje, 1 000 ml zeleninového vývaru, 100 g zakysané smetany, sůl, mletý pepř
Technologický postup: Kapustu nakrájejte nadrobno stejně jako oloupanou cibuli, česnek, brambory, celer a mrkev. Na rozehřátém oleji osmažte všechnu zeleninu včetně brambor – několik kostiček brambor si nechte stranou. Vše krátce poduste, zalijte vývarem, osolte, opepřete a na mírném ohni 20 minut povařte. Zbylé kostičky brambor opražte na nepřilnavé pánvi, aby byly křupavé. Uvařenou polévku rozmixujte, dochuťte a podávejte s bramborovými kostičkami a trochou smetany.
Květák a mrkev očistíme, pokrájíme na menší kousky. V hrnci rozpustíme máslo, přidáme pokrájenou zeleninu a krátce orestujeme. Poté přilijeme vodu společně se zeleninovým bujónem, osolíme a okmínujeme. Očistíme brambory, pokrájíme je na malé kostičky a vhodíme do hrnce. Vaříme zhruba 20 minut. Když jsou brambory měkké, rozmixujeme vše tyčovým mixerem, přilejeme mléko a dochutíme pepřem, majoránkou a zelenou petrželkou. Podáváme s pečivem nebo baštíme samotné. Dobrou chuť.
Ingredience: 200 g čočky, 2 ks brambor, 50 g hrubě nastrouhaného celeru, 100 g mrkve, 2 stroužky česneku, 40 g másla, petrželová nať, 5 ks vídeňských párků, 1 l zeleninového vývaru, sůl, mletý pepř, ocet, 50 g hladké mouky, majoránka
Technologický postup: Na másle dorůžova osmažíme celer s mrkví, přidáme propláchnutou čočku (nemusíme ji předem namáčet), zalijeme vývarem a dáme vařit. Zhruba po patnácti minutách přidáme nastrouhaný česnek, na kostičky nakrájené oloupané brambory a vše uvaříme doměkka. Pak přidáme na kolečka pokrájené párky, polévku zahustíme jíškou, kterou jsme připravili z mouky a másla. Jíšku v polévce dobře promícháme a provaříme, dle chuti přidáme sůl, pepř, majoránku, ocet a celerovou (petrželovou) nať.
Ingredience: 80 g celeru, 100 g mrkve, 40 g másla, 1 lžíce oleje, 1 lžička hladké mouky, 2 stroužky česneku, 0,5 l bujónu, 250 g brambor na kostičky, 150 g vařeného uzeného masa, 500 g čočky, sůl, ocet, majoránka
Technologický postup: Na másle s olejem orestujeme nastrouhanou mrkev s celerem, kterou pak zaprášíme moukou, přidáme česnek a pokrájené maso nebo uzeninu, pokrájené brambory, promícháme, zalijeme vývarem (cca 0,5 litru) a vaříme do změknutí brambor. Když jsou brambory měkké, přidáme do polévky zbylou čočku, kterou máme už z minulého dne ochucenou a zahuštěnou jíškou. Vše promícháme, přidáme majoránku nebo celerovou nať dle chuti, krátce provaříme, ochutnáme, a je-li třeba, dochutíme solí, pepřem, octem dle chuti.
Zeleninu očistěte a důkladně omyjte. Brokolici nakrájejte na růžičky, mrkev a petržel nastrouhejte na hrubém struhadle, cibuli nakrájejte na malé kostičky. Mrkev, petržel a brokolici vložte do hrnce, zalijte asi 1 litrem vody a vařte do poloměkka. Mezitím si na pánev dejte rozpustit máslo, přidejte cibuli, krátce ji zpěňte a pak zaprašte lžící hladké mouky. Krátce osmahněte a vmíchejte do polévky. Přidejte nahrubo nastrouhaný sýr niva a smetanu na vaření. Krátce povařte (brokolice by měla být již zcela uvařená), dochuťte solí a pepřem a můžete podávat.
Ingredience: 4 menší brambory, 2 menší cukety, 1 kostka zeleninového bujónu, 5 stroužků česneku, 1 hrst mraženého hrášku, 1 menší cibule
Ingredience podle chuti: polévkové koření, petrželová nať, celé nové koření, sůl, olivový olej (ne extra panenský), jemná celozrnná mouka
Postup: Oloupanou cibuli i česnek nakrájíme najemno a na trošce oleje osmahneme. Zalijeme zeleninovým vývarem a přidáme na malé kousky nakrájené brambory s cuketou. Povaříme. Před koncem přisypeme hrášek, čerstvou nasekanou nebo sušenou petrželovou nať, nové koření. Podle chuti osolíme, opepříme, zakápneme tekutým ochucovadlem polévek a vložíme lžíci předem připravené a vychladlé jíšky. Polévku necháme projít varem. Pro hustší konzistenci rozmixujeme nebo jen pomačkáme stejným způsobem, jako šťoucháme vařené brambory. Cuketovou polévku s brambory podáváme teplou. Dobře zasytí a recept je určen na více než 4 porce.
Ingredience: 60 ml panenského olivového oleje, 1 lžíce nadrobno nasekaného česneku, 1 hrst nasekaných bazalkových lístků, mořská sůl a mletý bílý pepř, 1 kg cuket (nejlépe středních, rozkrojených podélně na čtvrtky a pak na centimetrové plátky), 750 ml drůbežího nebo zeleninového vývaru, 60 ml smetany na vaření, 1 hrst nasekané sladkolisté petrželky, 50 g strouhaného parmazánu
Postup: Na středním plamenu rozehřejte v pánvi olivový olej. Opečte na něm česnek, bazalku a osolenou cuketu pomalu cca 10 minut, dokud cukety lehce nezezlátnou a nezměknou. Opepřete bílým pepřem, zalijte vývarem a vařte 8 minut. Poté sejměte z ohně a tři čtvrtiny polévky rozmixujte dohladka. Rozmixovanou směs vraťte zpátky do hrnce a vmíchejte smetanu, petrželku a parmazán. Osolte podle chuti. Při podávání rozdělte polévku do misek či talířů a ozdobte čerstvě mletým pepřem a posypte parmazánem. Zvlášť podávejte opečený chléb.
Ingredience: 2 menší cukety (dohromady cca 500 g), 100 g červené čočky (loupaná čočka, nemusí se namáčet a její příprava je rychlá), 1 cibuli, 1 stroužek česneku, 1 litr zeleninového vývaru, olivový olej, zelené bylinky na dochucení dle chuti (petržel a libeček)
Postup: Cibuli oloupejte, párkrát překrojte a nechte zesklovatět na troše olivového oleje. Přidejte na plátky nakrájený stroužek česneku a krátce promíchejte, česnek nesmí zhnědnout. Do hrnce hned vhoďte na kolečka nakrájenou omytou cuketu i se slupkou. Slupka obsahuje hodně živin. 2 minuty restujte. Nyní přidejte 100 g propláchnuté červené čočky a zalijte zeleninovým vývarem. Vařte do změknutí čočky, trvá to 15 minut, déle není nutné. Ke konci varu přihoďte zelené bylinky a polévku dohladka rozmixujte. Výslednou hustotu si případně dochuťte. Polévku můžete podávat s chlebovými nebo pečivovými krutony.
Polévka má název podle frankfurtského párku a v Čechách se vše, co obsahovalo párek, jmenovalo stejně, například frankfurtská pečeně. Název polévky tedy není odvozen podle oblasti či města, ale podle frankfurtských párků.
