Informace od profesionálů

MENU

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

POMLÁZKA Z PĚTI PROUTKŮ

OBSAH

Pletení pomlázky z 9 proutků

Devět proutků si rozdělíme na čtyři proutky vlevo, čtyři proutky vpravo a jeden středový. Jako středový proutek vybereme ten nejrovnější a budeme jej oplétat střídavě proutky z pravé a z levé strany. Zprava vezmeme spodní prut, obtočíme ho vrchem kolem středového prutu a ohneme zpět doprava. Pak vezmeme levý spodní prut, obtočíme ho spodem kolem středového prutu a ohneme doleva. Každý ohnutý prut řadíme nahoru nad zbývajícími pruty tak, abychom měli přehled, který bude na řadě. Pak zase pravý spodní a zase levý spodní... Tento postup opakujeme dokola tak dlouho, dokud nám nezůstane cca 5 cm prutů. Proutky musíme pořádně utahovat, jinak nám bude vznikat různě pozohýbaná pomlázka. Na konci pletení svážeme proutky provázkem. Tělo pomlázky je tímto hotové.

Ozdoba na pomlázku se dělá z pěti tenkých proutků. Proutky se zastrčí do rukojeti pomlázky shora (nejlépe zasunout při výrobě rukojeti, před omotáním prutů rozpůleným prutem). Pokud budeme proutky vkládat po upletení pomlázky, seřízneme konce šikmo tak, aby se nám lépe vkládaly do rukojeti.

První proutek přeložíme přes jeden následující doprava. Pootočíme pomlázku a překládáme další prut přes dva následující pruty. Přes dva postupujeme dále až do konce délky proutků. Jakmile vám bude zůstávat délka cca 5 cm proutků, jejich konce se opět zasunou a propletou do pomlázky. Pomlázku vyrábíme alespoň tři dny před Velikonocemi, abychom ji mohli nechat vyschnout. Pomlázka po vyschnutí zpevní tvar a možnost jejího rozpletení při šlehání je velmi malá.

Zdroj: Pletení pomlázky

Poradna

V naší poradně s názvem JAK NA STŘÍHÁNÍ OLEANDRU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Němec.

Dobrý den,

prosím vás zapoměl jsem na podzim oleandr ostříhat. mohu nyní na jaře (duben)

Děkuji Petr N

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Oleandr můžete ostříhat kdykoliv chcete. Čím více ho ostříháte, tím méně bude v následujících pěti měsících kvést. To je vodítko proto, kdy zvolit nejlepší čas řezu. Když chcete mít v létě hustý květy obsypaný oleandr, tak ho ostříhejte nejpozději na podzim.

Zdroj: diskuze Jak na stříhání oleandru

Pomlázka je spletená z několika proutků, většinou 6–12, typicky ze sudého počtu, nejčastěji jde o proutky vrbové. Způsobů splétání je velké množství, ovšem některé jsou upřednostňované. Charakteristické je splétání pomlázky z osmi stejně dlouhých prutů, kdy se vrchní z jedné čtveřice provléká zpředu prostředkem protější čtveřice, mezi jejími dvěma páry, a zadem se zase vrací na spodek/vnitřek své původní čtveřice. Vzniká tak svazek zhruba čtvercového průřezu.

Někdo pomlázku plete od tlustších konců ke slabším, jiní od slabších. Někdo si svázané konce zavěšuje a plete shora dolů, jiní si zas již upletenou část zapírají o tělo a volné konce nechávají trčet vzhůru. Zavěšování svázaných tenkých konců ovšem nabízí možnost rychlé nápravy, když se některý z proutků zlomí a odpadne: Na začátku lze svazek ještě snadno rozplést a zlomený prut nahradit, kdežto při pletení od silných konců by se už ostatních 7 proutků muselo zkrátit také, což je ovšem škoda, přijít zbytečně i o 10 cm celkové délky pomlázky. Silnější pruty se pak už tolik nelámou.

Zdroj: Pletení pomlázky

Poradna

V naší poradně s názvem CHOROBA PERENOSPORA VÍNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina Nejezchlebová.

Prosím o radu,jestli mohu provádět postřik modrou skalicí,když svítí slunce a jakou koncentrací roztoku skalice.Děkuji předem za radu.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .

Modrá skalice se používá na postřik proti plísním a má stejné účinky jako Kuprikol nebo Champion. Modrá skalice se aplikuje v kombinaci s jedlou sodou nebo hašeným vápnem, tvoří se takzvaná jícha. Postřik je lepší aplikovat v podvečerních nebo ranních hodinách. Za plného slunce hrozí popálení listů. Zde jsou dva návody, jak postřik připravit:

Burgundská jícha 1%
100 g modré skalice se rozpustí v pěti litrech vody. V druhé nádobě se rozpustí 140 g krystalické sody také v pěti litrech vody. Oba roztoky se těsně před použitím smísí tak, že se roztok skalice přilévá do roztoku se sodou, ne naopak. Pak se směs neboli burgunská jícha hned aplikuje na list postřikem.

Bordeauaxská jícha 1%
100 g modré skalice se rozpustí v pěti litrech vody a v jiné nádobě se rozpustí 150 g hašeného vápna také v pěti litrech vody. Po vychladnutí se oba roztoky smísí přiléváním skalice do vápna. Po tomto smísení je potřeba změřit pH vzniklého roztoku lakmusovým papírkem. PH musí být mírně zásadité kolem hodnoty 8. Zásaditost se zvýší přidáním vápna. Správně připravená jícha je modrá a po usazení je čirá. Musí se spotřebovat do 24 hodin. Při přípravě i při aplikaci se používají nekovové nádoby. Postřik se nesmí dostat na švestky, které spálí.

Zdroj: diskuze Choroba perenospora vína

Význam pomlázky

Tradice velikonoční pomlázky je velice stará. Zmiňuje se o ní už pražský kazatel Konrád Waldhauser žijící ve 14. století. O Velikonočním pondělí a úterý se prý šlehali manželé a milenci a ospalci i lenivci se časně zrána házeli do vody nebo alespoň polévali, aby se probrali.

Pomlázka je svazek spletených vrbových proutků, který slouží jako nástroj ke šlehání. Při šlehání se recitují nebo zpívají koledy.

Do různě velkých pomlázek z různého počtu vrbových proutků (3, 4, 6, 8, 9, 10, 12) se vplétala červená stuha. Malé pomlázky se nosily stočené v kapse, se středně velkými se chodilo na koledu a těm téměř dva metry dlouhým se říkalo obřadní.

O Velikonočním pondělí vstávali chlapci a muži časně zrána, aby vyšli s pomlázkou na koledu. Šlehali děvčata, aby byla zdravá, pilná a veselá po celý rok, předávali jim tím svěžest, mladost, ohebnost a zdraví mladého proutku. Svobodná děvčata jim za to zavěšovala na pomlázky barevné stuhy. Vdané ženy koledníci vyšlehali proto, aby z nich vyhnali zlý jazyk. Nechodili však do domů sousedů, s nimiž nebyli zadobře.

Také hospodář vyšlehal čeládku, aby nebyla líná, krávu, aby se brzy otelila, a ovocné stromky, aby se probudily ze zimního spánku k další úrodě.

Dříve se šlehalo pomlázkou i další den, o takzvaném „odplatném úterý“, kdy děvčata oplácela hochům. Někde se místo pomlázky ujímala úkolu „pomladění“ studená voda. Tomuto zvyku se říkalo „oblévačka“. Říkávalo se, že „prašivý bude ten, kdo nebyl politý vodou“.

Slovo pomlázka vzniklo pravděpodobně od slova pomladit a šlehání dívek symbolizuje předání svěžesti a pružnosti, síly a zdraví mladého jarního prutu.

Různé názvy pomlázek: binovačka, vinovačka, dynovačka, hodovačka, houdovačka, korbáč, kyčka, mrskačka, pamihod, sekačka, šlahačka, tatar, tatarec.

Anglicky se pomlázka řekne easter whig.

Dochovanou tradicí také zůstává uvázání barevné pentle na pomlázku. Každá barva má nějakou symboliku. Červená stuha – náklonnost a láska, modrá – naděje, žlutá – odmítnutí, zelená – chlapec je u dívky oblíbený.

Zdroj: Pletení pomlázky

Diskuze

V diskuzi PROSÍM O RADU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milena Musilová.

několik let mi na zahradě roste tomel, krásný strom, který se musí udržovat řezem,
aby nám nepřerostl ostatní stromky. Vykvete ale vždy malé plody velikosti tak 2 cm
v průměru shodí. Letos poprvé pokvete hodně, ale mám strach, že něco dělám špatně
a všechny plůdky opět shodí, ještě nikdy žádné kaki nedozrálo.
Stromek je na jižní straně v nadm.výšce 230m, venku stále i přes zimu a zatím
se nestalo, aby pomrzl.
Děkuji za odpověď, M.M.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdenek Rosa.

Pani Musilova,delate vse dobre.Ja mam tomel ve skleniku a poprve me plodil po peti letech.Vse ma svuj cas.Letos neni ani kvitek.Co pisete,zazil jsem totez.Kdyz shodi pludky jeste se neciti na plodnost.Preji mnoho uspechu s pozdravem Zdenek Rosa.

Zdroj: diskuze Kaki Tomel

Pletení pomlázky z 12 proutků

Dvanáct proutků na silnější straně k sobě svážeme třináctým proutkem tak, že ho vložíme doprostřed svazku a pak je všechny omotáváme, na konci zbytek založíme opět doprostřed mezi proutky. Poté si proutky rozdělíme na 6 a 6 na levou a pravou skupinu, první proutek vezmeme z vnějšího kraje zleva a vrchem prostrčíme mezi třetím a čtvrtým proutkem pravé skupiny proutků a spodem ho vrátíme do levé skupiny na kraj směrem doprostřed. Poté vezmeme z vnějšího kraje zprava první proutek a vrchem prostrčíme mezi třetím a čtvrtým proutkem levé skupiny proutků a spodem ho vrátíme do pravé skupiny na kraj směrem doprostřed. Takto postupujeme stále dokola, dokud se nedostaneme k vrcholu. Konce svážeme režnou nití a řádně utáhneme.

Zdroj: Pletení pomlázky

Poradna

V naší poradně s názvem ZLUTY KER se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina Musilova.

Dobry den.
Chtela bych Vas poprosit o pomoc.Pred peti lety jsem si ze seminka vypestovala tento ker.Mela to byt Planouci pochoden.Je mi jasne,ze ta to neni.Ted kerik poprve vykvetl.Mam z neho radost,ale nevim jak se jmenuje a jak o nej pecovat a do jake vysky vyroste.
Pokud vite o jaky ker se jedna,budu moc rada za odpoved.
Moc dekuji.Musilova

Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

To se vám podařilo vypěstovat štědřenec. Štědřence jsou nevelké stromy a keře dorůstající výšky až 7 metrů a jsou celkem tři známí zástupci: alpský, odvislý a Watererův. Navzájem si jsou velmi podobní, ale vyžadují odlišné pěstební podmínky. Štědřence mají zelenou kůru a vzpřímené nebo převislé větve, na kterých vyrůstají trojčetné listy, dlouze řapíkaté, bez palistů, s téměř přisedlými oválnými lístky, a na zimu opadávají. Květy jsou zlatožluté, motýlovité, uspořádané v bohatých převislých hroznech a proto se jim často říká zlatý déšť (stejně jako naší známé zlatici). Kalich květu je zvonkovitý, slabě dvoupyský, s horním pyskem zakončeným dvěma zuby a dolním trojzubím. Pavéza (největší okvětní list) je okrouhlá až široce vejčitá, na vrcholu vykrojená. Plody štědřence - lusky jsou podlouhlé, zploštělé, dlouze stopkaté, na švech ztlustlé až úzce křídlaté a mezi semeny jsou slabě zaškrcované. Obsahují několik ledvinovitých semen, která jsou velmi jedovatá pro všechny živočichy! K otravě dítěte stačí spolknout dvě semena nebo sníst pět květů z této rostliny, takže pozornost je na místě.
Pěstování štědřence musí naplňovat podmínky jeho domoviny, kterou je oblast jižní Evropy. Nejlépe se jim daří na plném slunci, ale přežijí i v polostínu. U zeminy je to trochu potíž, protože je nutné přesně vědět, o kterého zástupce štědřence jde. Štědřenec odvislý potřebuje zásaditou zeminu, je vápnomilný a štědřenec alpský naopak vyžaduje kyselou půdu (rašelina). Štědřence při tvarování nesnášejí hlubší řez, ze starého dřeva neobrazí a zemřou. Množí se výsevem semen, která je třeba před výsevem krátce spařit. Dále je možné štědřence množit letním očkováním na štědřenec odvislý nebo roubováním. Štědřenec Watererův lze množit dřevitými řízky, které se řežou již v první polovině října. Množení je možné i letními řízky. Na podnože štědřence odvislého nebo i alpského lze roubovat i jiné dřeviny, například hlodáš, jehlici nebo čilimník - dosáhne se pak úchvatných chimér s nekonečnou variací barevnosti květů.
Pro inspiraci k tomu, co lze se štědřenci dokázat v zahradní architektuře, můžete shlédnout následující fotografie: www.google.com/searc…

Zdroj: diskuze Zluty ker

Pletení pomlázky ze 6 proutků

Šest proutků na silnější straně k sobě svážeme sedmým proutkem tak, že ho vložíme doprostřed svazku mezi první a druhý proutek a pak je všechny omotáváme, na konci zbytek založíme opět doprostřed mezi proutky. Poté si proutky rozdělíme na 3 a 3 na levou a pravou skupinu, první proutek vezmeme z vnějšího kraje zleva a vrchem prostrčíme mezi první a druhý proutek pravé skupiny proutků a spodem ho vrátíme do levé skupiny na kraj směrem doprostřed. Poté vezmeme z vnějšího kraje zprava první proutek a vrchem prostrčíme mezi první a druhý proutek levé skupiny proutků a spodem ho vrátíme do pravé skupiny na kraj směrem doprostřed. Takto postupujeme stále dokola, dokud se nedostaneme k vrcholu, kde již nejde plést, a konce svážeme režnou nití a řádně utáhneme.

Zdroj: Pletení pomlázky

Poradna

V naší poradně s názvem JEDLE KOREJSKÁ NEMOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Libor Plecháč.

Prosím o radu,zda se dá nějak ošetřit korejská jedle o stáří pěti let.Již vloni ji začalo reznout
na několika místech jehličí a postupně se rozšiřovalo a začalo opadávat.Prakticky zůstaly
jen letorosty a ty letos obrazily.A zase začalo jehličí být rezavé a opadávat a zůstaly jen
malé letorosty bez nakažení.Navíc tento problém mám i u jedle starší (10 let) i když zatím
ne v tak velké míře.Ostatní jedle co mám jsou v pořádku.Předem děkuji za radu.LP.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Mohla by to být nákaza houbou Dothistroma septosporum. Zkuste hned aplikovat Kuprikol 0,5% ve dvou postřikových dávkách po deseti dnech. Příští rok proveďte preventivní postřik v polovině července. Tyto problémy se často objevují v místech s omezeným prouděním vzduchu a nebo při častém stříkání vody na rostlinu. Jsou-li tyto nedostatky i u vás, zkuste je napravit.

Zdroj: diskuze Jedle korejská nemoci

Pletení pomlázky z 8 proutků

Osm proutků na silnější straně k sobě svážeme devátým proutkem tak, že ho vložíme doprostřed svazku mezi čtyři a čtyři proutky a pak je všechny omotáváme, na konci zbytek založíme opět doprostřed mezi proutky. Poté si proutky rozdělíme na 4 a 4 na levou a pravou skupinu, první proutek vezmeme z vnějšího kraje zleva a vrchem prostrčíme mezi druhým a třetím proutkem pravé skupiny proutků a spodem ho vrátíme do levé skupiny na kraj směrem doprostřed. Poté vezmeme z vnějšího kraje zprava první proutek a vrchem prostrčíme mezi druhým a třetím proutkem levé skupiny proutků a spodem ho vrátíme do pravé skupiny na kraj směrem doprostřed. Takto postupujeme stále dokola, dokud se nedostaneme k vrcholu. Pak konce svážeme režnou nití a řádně utáhneme.

Zdroj: Pletení pomlázky

Diskuze

V diskuzi KAKI CHURMA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr šesták.

poradí někdo proč po třech letech kvete ale neplodí díky

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdenek Rosa.

Toto vse jsem zazil taktez presne.Mel stromek az 25 kvetu a vse shodil.To nasvedcuje,ze nema poradny korenovy system.Me zacal rodit po peti letech a hned mel dvanact plodu.A udelal jsem toto.Poradne jsem sestrihal stromek a prihnojil celeritem bud granule nebo tekutym.Stromek krasne zhoustl a zacal plodit.S pozdravem Zdenek Rosa.

Zdroj: diskuze Kaki churma

Pletení pomlázky ze 4 proutků

Čtyři proutky na silnější straně k sobě svážeme pátým proutkem tak, že ho vložíme doprostřed a pak je všechny omotáváme, na konci zbytek založíme opět doprostřed mezi proutky. Poté si proutky rozdělíme na 2 a 2 na levou a pravou skupinu, první proutek vezmeme z vnějšího kraje zleva a vrchem prostrčíme mezi první a druhý proutek pravé skupiny proutků a spodem ho vrátíme do levé skupiny na kraj směrem doprostřed. Poté vezmeme z vnějšího kraje zprava první proutek a vrchem prostrčíme mezi první a druhý proutek levé skupiny proutků a spodem ho vrátíme do pravé skupiny na kraj směrem doprostřed. Takto postupujeme stále dokola, dokud se nedostaneme k vrcholu, kde by již nešlo plést. Konce svážeme režnou nití a řádně utáhneme.

Zdroj: Pletení pomlázky

Poradna

V naší poradně s názvem KATALPA NANA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gabriela.

Dobry den, je prosim mozne presadit cca 5let starou Katalpu Nana? Pripadne jak a kdy spravne na to. Dekuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Katalpa je velmi odolný strom a snese opravdu hodně. I přesazení v pěti letech. Přesazení se provádí v době, kdy na rostlině nejsou listy a ani neraší nové. Strom je zapotřebí nejdříve obrýt v okruhu 60 cm a postupně vykopat kořeny do hloubky 70 cm. Na kořenech nemusí nutně zůstat hlína. Důležité je strom na novém místě orientovat k jihu stejně, jako byl na svém původním místě. Proto je dobré před vykopáním mašlí označit větev směřující k jihu.
Zde se můžete podívat na video, kde je vidět přesazení čtyřleté katalpy: youtu.be/v5gbyvRRHSY…

Zdroj: diskuze Pestovani katalpy

Prognóza

Prognóza je závislá na včasném odhalení nemoci. Polovina pacientů s rakovinou dásní se dožívá více než pěti let od léčby této choroby. U karcinomu v oblasti za stoličkami je pětileté přežití jen u čtvrtiny nemocných. Čím dříve tedy tuto nemoc začnete léčit, tím lépe.

Zdroj: Rakovina dásně

Poradna

V naší poradně s názvem CONDROSULF 800 - RECENZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslava.

Dobrý den, Condrosulf 800 mg beru 20 dní, a poslední dva dny mi v pravém koleni nastala ukrutná bolest, koleno neohnu. Musela jsem si vzít Ibalgin. Je možné, že by u mne došlo po tak krátké době naopak ke zhoršení? Děkuji za odpověď. S pozdravem Hořejšová

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Condrosulf obsahuje látku chondroitin, který může pomoci omezit erozi chrupavky. Chondroitin ovšem nijak neovlivňuje ani nemírní případné záněty v kloubu, které způsobují bolest. Pro zmírnění bolestí kloubů se doporučuje užívat tuto kombinaci pěti přírodních látek:
- Kolagen typ II.
- Boswellia serrata, také známá jako kadidlo, je rostlina původem z indického subkontinentu, která se v tradiční ajurvédské medicíně používá po tisíce let ke zmírnění bolestí kloubů.
- Kurkuma je oddenková rostlina podobná zázvoru, která je přirozeným zdrojem kurkuminu. Kurkumin snižuje hladiny prozánětlivých cytokinů a poskytuje ochranu před škodlivými účinky zánětu.
- Piperin, alkaloidní sloučenina zodpovědná za štiplavost černého pepře. Piperin se obvykle používá ke zlepšení biologické dostupnosti kurkuminu a má také své vlastní přirozené protizánětlivé vlastnosti.
- MSM Methylsulfonylmethan je bezbarvá organosírová sloučenina, která si získala reputaci jako bezpečný, přirozeně se vyskytující doplněk pro úlevu od kloubních potíží.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Condrosulf 800 - recenze

Proutí

Nejčastěji se pomlázky pletou z vrby bílé, která obvykle roste podél vodních toků. Barva proutí bývá žlutá, světle hnědá až červená. Samozřejmě můžeme použít jakoukoliv jinou košíkářskou vrbu – pružnost prutů vyzkoušíme obtočením přes ruku. Smuteční vrba není vhodná pro svou přílišnou měkkost, navíc je po uschnutí křehká.

Obecně nejvhodnější doba k řezu je od listopadu do února, později už stoupá míza a proutky bývají narašené.

Vybereme si asi 12 až 15 proutků, pokud možno celých hladkých, bez postranních větviček. Počet je dostatečný i s rezervou pro náhradu případně zlomeného proutku. Délka by měla být přibližně 1 metr – budeme počítat se zkrácením po zapletení asi o pětinu. Proutky by u „paty“ měly být silné maximálně 0,5 cm, jinak se nám nepodaří pevně utáhnout spodní část splétání poblíž rukojeti.

Na rukojeť budeme navíc potřebovat tenký a co nejdelší proutek. V nouzi můžeme k obtáčení použít rozpůlený silný prut, z něhož ještě nožem seřízneme dřevitou část a tím získáme plochý „šén“.

Proutky ustřihneme zahradnickými nůžkami nebo uřízneme ostrým nožem co nejníž, aby ponechaný pahýl byl co nejkratší. Skladujeme je venku nebo v chladném prostoru, aby moc nevyschly a nebyly lámavé.

Pokud nenajdeme čas zpracovat proutky hned, před prací je namočíme a zatížíme ve vaně. Doba se liší mírou zaschnutí – od půlhodiny do 2 dnů. Při delším namáčení vodu vyměňujeme. Před vlastním splétáním proutky zprohýbáme, aby zvláčněly, nepraskaly a lépe se utahovaly. Seříznutím na silnějším konci je upravíme na stejnou délku.

Zdroj: Pletení pomlázky

Poradna

V naší poradně s názvem ČERNÁNÍ JEŠTĚ ZELENÉ SLUPKY OŘEŠÁKU ČERNÁNÍ SLUPKY NA JEŠTĚ NEDOZRÁLÝCH OŘEŠÍCH VLAŠSKÝCH OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Malinová.

pod černající slupkou jsou malí červíci,co je toho příčinou?Jaká je ochrana?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Tyto problémy způsobuje malá pestrobarevná muška Rhagoletis completa. Tady je vidět jak vypadá: www.google.cz/images…
Typickým znakem je žlutá skvrna těsně pod oblastí, kde vyrůstají křídla a tmavý trojúhelníkový pás na špičce křídel. Tím se dají rozpoznat od jiných mušek, které se běžně vyskytují v sadech.

Tyto mouchy mají jednu generaci ročně a přezimují jako kukly v půdě. Na povrch vystupují jako dospělé mouchy od konce června do začátku září. Nejvyšší vrchol je obvykle v polovině srpna. Samice klade vajíčka ve skupinách asi po 15 kusech pod povrch ořechového lusku poblíž stonku. Do pěti dnů se z vajec vylíhnou bílé červy. Starší červy jsou žluté s černými ústními částmi. Než dospějí krmí se 3 až 5 týdnů a potom vypadnou na zem a zahrabou se několik centimetrů do půdy, kde se z nich stanou kukly. Většina z nich se pak objeví jako dospělé mouchy v létě, ale některé zůstávají v půdě po dobu 2 let nebo déle.

Napadení v sezóně (pozdní červenec až polovina srpna) vede k děravění a černání plodů nebo může vyvolat růst plísní. Pozdní zamoření způsobuje jen malé škody na jádrech, ale někdy mohou poškodit i skořápky.

Ochrana je složitá. Existují různé jedy, které zabíjejí mušky i červy. Musí být několikrát nastříkány na celý strom. Jsou ale velmi jedovaté pro životní prostředí (pro ptáky, včely a podzemní vody). Aplikace na vzrostlé stromy je opravdu složitá a hrozí poškození zdraví člověka při aplikaci. Proto se v zahrádkách tento postup likvidace vůbec nedoporučuje. Co se dá dělat, je rozvěsit po stromě žluté lepové destičky, na které se tyto mouchy nalepí. Sice nezajistí úplnou ochranu, ale sníží počet samic, které by jinak nanesly nová vajíčka do plodů. Tady je vidět cena za žluté lepové desky: www.zbozi.cz/hledani…

Zdroj: diskuze Černání ještě zelené slupky ořešáku černání slupky na ještě nedozrálých ořeších vlašských ořechů

Čas pro nákup sazenic

Než ze sazenic vznikne první víno, trvá to i několik let. Sazenice se prvně naštěpují, rok trvá, než se vypěstují, další dva až tři roky, než začne vinný keř plodit. Pak ještě pár měsíců víno kvasí, čistí se a zraje. Takže první víno je ze sazenic zhruba po pěti letech.

Zdroj: Sazenice vinné révy Plaček

Diskuze

V diskuzi LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.

Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).

Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.

Slintavka objevuje se u králíků tehdy, je-li na ně přenesena od nemocných krav nebo vepřů a projevuje se nakažlivým zánětem sliznice ústní neobyčejně rychle se rozšiřujícím. Nemocnému zvířeti neustále vytéká z tlamy lepkavá tekutina, která slepuje srst na krku, prsou a na předních nohách. Králík je při tom smutný, nežere, posedává v tmavých místech a nezakročí-li se včas, pak rychle hyne. Nemoc je celkem zdlouhavá, nepříjemná, léčení samo je dosti namáhavé a spočívá v desinfekci tlamy a srsti. Nejjednodušším prostředkem je narůžovělý roztok hypermanganový, chlorová voda, kterou si připravíme tím způsobem, že jednu lžíci chlorového vápna rozpustíme ve třičtvrtě litru vody. Roztokem tímto nasákneme malou hubku a tou vytíráme 5-6kráte denně až do vyléčení tlamu a slepená místa srsti.

Ušní svrab vyvolávají rychle se rozmnožující drobní roztoči, kteří napadají ušní boltce králíků. Nemocní králíci potřásají neustále hlavou a škrábou se v uších. Bližší prohlídkou boltců zjistíme, že nalézají se v nich četné strupy a sedliny krve, v nichž nachází se tisíce roztočů, jimiž se nemoc roznáší. Zastaralé a dlouho trvající onemocnění může přivoditi smrt králíka, naproti tomu choroba včas zjištěná může se během několika dnů vyléčiti. Vnitřek uší natírá se papírkem nebo štětcem namočeným v 10proc. kreolínové masti anebo v tabulovém oleji a to tak často a tak dlouho, až jsou boltce zdravé. Výborně působí též směs glycerinu a kyseliny karbolové. Strupy je nutno vždy spalovati, neboť jimi se nákaza šíří.

Sněť slezinná je nejnebezpečnější a nejprudší nakažlivou chorbou králičí, která se však na štěstí poměrně zřídka vyskytuje. Nemocní králíci nežerou, dostávají třesavku, vysokou horečku, zrychlený a krátký dech, křeče, po nichž následuje ochrnutí celého těla a smrt. Upozorňuji, že nemoc tato je přenosná také na člověka a proto doporučuji co největší opatrnost, aby se králíkář nenakazil. Nemocní králíci se vůbec neléčí, naopak všichni churaví králíci musí býti utraceni a spálení. Králíkárna má býti vždy spálena a nikdy nemá býti použita pro další chov.

Mimo nakažlivé nemoce, které jsem zhruba dosud popsal, je ještě dlouhá řada chorob více nebo méně nebezpečných, z nichž mnohé mohou způsobiti hojně škod chovatelům. K nejběžnějším nemocem patří zácpa, průjmy, křeče, ochrnutí, tubrkulosa, chřipková rýma, nemoc pohlavní, prašivina a favus.

Zácpa je nejběžnější chorobou či příznakem choroby, která se vyskytuje hlavně u králíků krmených převážně krmivem suchým a u králíků málo se pohybujících. Mívají velká břicha, nepokojně pobíhají a špatně žerou. Proti zácpě králíků se nejlépe osvědčuje krmení zelené a šťavnaté píce v létě, v zimě nevařené mrkve a řípy, kalomel, teplé mléko s přimíšeným sirným květem.

Průjmy vznikají nesprávným krmením a nevhodnou vadnou potravou. Výkaly mohou se státi až vodnatými, často k nim bývá přimíšena také krev, králící rychle vysilují a hynou. Průjem nemusí přirozeně pocházeti z chyb dietetických, nýbrž může býti toliko příznakem řady jiných chorob: jako tuberkulosy, kokcidiosy atd. Léčení spočívá předně na změně potravy, krmí se píce výhradně suchá, dobré seno, chléb, zrní, vařená rýže nebo oves. Výborným prostředkem je svatojánský chléb, černý žitný chleb, sušený celer a vrbová kůra, která se podává buď jako čerstvé vrbové větvičky, anebo jako vařená kůra ve vodě. Stejně dobře působí také tinktura opiová, nebo živočišné uhlí.

Křeče vyskytují se dosti často u králíků jako poruchy nervové, rheumatické, anebo jako příznaky jiných chorob. Králíci nemohou se pohybovati a válí se doslova z místa na místo. Doporučoval bych vtírati do těla nemocného zvířete nějaké lihové mazání a dáti jej bezpodmínečně do tepla. Stává se někdy, že králík za křečovitého svíjení se rychle nám před zraky hyne, třebaže ještě před půl hodinou byl vesel a zdráv. Při takovém křečovitém záchvatu končícím okamžitou smrtí jedná se buď o mrtvici, o otravu jedovatými rostlinami v potravě, aneb o otravu uměl. hnojivy.

Ochrnutí napadá nejčastěji velké odrůdy, na příklad: belgické obry, strakáče, ale i menší stříbřité králíky, kteří jsou chováni v tmavých a dusných kotcích. Příčinou ochrnutí je téměř vždycky choroba ledvin. Nemocný králík nejistě se pohybuje, potácí se a nakonec se po zemi pouze plazí. Doporučuji masírovati měkčím kartáčem vícekráte denně nemocného králíka kafrovým lihem a umístění jeho ve vzdušné a teplé králíkárně.

Chřipková rýma je běžným nakažlivým onemocněním podporovaným nachlazením. Nemocný králík frká, kýchá a při tom vytéká mu hojně hlenu z nosu. Hlen tento je nakažlivý a jím přenáší se choroba na zdravá zvířata. Churavý králík má se ihned odděliti, do teplé místnosti přenésti, vlažnou vodou má se nos vícekráte za den očistiti a zaprašovati balonkem práškovou kyselinou borovou.

Tuberkulosa začíná většinou katarem horních cest dýchacích a projevuje se kašlem suchým a krátkým, který bývá provázen výtokem z nozder a z tlamy králíka; králík ztrácí chuť k žrádlu, dýchá namáhavě a často dostává průjem, což svědčí o zachvácení. Onemocnění toto je absolutně nezhojitelné a králíky je nutno pozabíjeti, při čemž nesmí se zapomenouti na příslušnou desinfekci.

Nemoce pohlavních ústrojů vyskytují se nyní poměrně velice často, ačkoliv před pěti až šesti léty nebylo o nich téměř ničeho slyšeti. Onemocnění projevuje se zánětem, zvředovatěním pohlavního ústrojí a hisavým výtokem a je způsobováno choroboplodným zárodkem t. zv. Spirochaetou cuniculi, který je velmi blízkým pžíbuzným spirochaet, jež vyvolávají syfilis nebo-li příjici lidí. Nemoc napadá jak samce, tak samice, chorá zvířata špatně žerou, zvolna hubnou a slábnou, až konečně za jeden až dva roky hynou. Stává se často, že při této chorobě nelze prostým okem zjistiti žádných změn a nemoc lze prokázati teprve krevní zkouškou, jako u člověka. Doba, která uplyne mezi vniknutím zárodku do zdravého těla a mezi objevením se prvních příznaků choroby obnáší dva až čtyři měsíce. Léčení: v prvním stupni nemoce omezujeme se na desinfekci, která se provádí tím způsobem, že se pohlavní ústrojí důkladně vymyje 3% roztokem kyseliny borové a zvředovatělá místa se potřou jodovou tinkturou; pokročilejší choroba se léčí roztokem resorcínu a dávkami benzolu ostrušíkového dle živé váhy králíka vypočtenými. U velmi cenných kusů s úspěchem se v poslední době používá injekcí neosalvarsanových.

Prašivina počíná obyčejně na hlavě, rozšiřuje se na krk, hruď, přední nohy a může postihnouti celý povrch zvířete. Srst na místech postižených vypadává, tvoří se malé puchýřky hnisem vyplněné, které praskají a zasychají ve strupy anebo mokvají. Nemocné zvíře je vždy nutno odděliti, isolovati, králíkárnu je nutno vřelým louhem sodným vymýti a po uschnutí vybíliti hašeným vápnem. Při počátcích choroby potírají se strupy vaselinou, glycerinem, aby změkly a pak je pomocí mazlavého mýdla a teplé vody opatrně odstraňujeme. Poté potíráme zachvácená místa kartáčkem neb pírkem po 3 dny 2krát denně směsí stejných dílů petroleje a lněného oleje, za týden se králík vykoupe, v teple osuší a v případě potřeby se totéž léčení opakuje. Dobře se také osvědčilo seslabené vídeňské dehtové mazání, jehož hlavní součástí je dehet, líh a sirný květ.

Favus, čili moučnivka je rovněž kožní chorobou králíků, vyvolávanou plísní, zvanou Achorion Schoenleini. Na postiženém místě tvoří se v srsti zaokrouhlené, přesně omezené větší neb menší skvrny, v jejichž středu srst vypadává a později pokrývá se bělavým práškem (jako moukou), který pochází z výtrusů plísně. Nemoc zůstává obyčejně omezena na hlavy, na nohy, někdy ovšem zachvacuje celé tělo. Nákaza tato vyskytuje se nejčastěji u králíků ve stáří do 3 měsíců, jakmile dosáhnou stáří 5 měsíců, pak náhle sama zmizí. Někdy dosahuje však takového stupně, že zvířata hynou seslábnutím. Léčení spočívá v potírání chorých míst vatou, namočenou ve slabém roztoku sublimátu, kyseliny karbolové, kreolinu. Králíci obyčejně uzdraví se do týdne. Upozorňuji zase, že choroba tato je přenosná na člověka a proto je třeba velké opatrnosti. Nakažlivé nemoce králíků jsou velmi nebezpečné už proto, že nákaza se rychle přenáší na všechny kusy v králíkárně. Abychom tomu zabránili, musíme králíky občas prohlížeti a zpozorujeme-li u některého známku nemoci, pak musíme jej ihned bez odkladu léčiti. Správná diagnosa a vhodný způsob léčení je ovšem důležitý. Když zjistíme, že některý králík málo žere a sedí skrčený, máme jej hned z králíkárny odebrati, dáti do nějaké prázdné a od králíkárny více vzdálené bedny. Tam jej máme delší dobu pozorovati a léčiti, jakmile poznáme, jakou nemocí je postižen. Včasným odstraněním churavého králíka zabrání se často nakažení a vyhynutí celého chovu.

Všeobecně o léčení možno říci, že nejlépe je králíky těžce nemocné nebo nápadně již vyhublé neléčiti vůbec, lépe je takové kusy z chovu odstraniti, aby se předešlo ještě větší škodě. Pro králíkáře platí, že lépe je nemocem předejíti, nežli je namáhavě léčiti. Když jsou králíci pak krmeni vydatnou a zdravou potravou, zamezí se mnohým chorobám. Nutno dbáti, aby chovní králíci nepocházeli z chovů zamořených nějakou nemocí, nebo zdegenerovaných pokrevní plemenitbou. Koupení králíci buďtéž vždy dobře prohlédnuti a delší dobu pozorováni, jestli snad nejsou nemocní. Pouze úzkostlivou čistotou a opatrností podaří se nám králíky udržeti zdravé.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Léčení prašiviny u králíků

Lysimachia ciliata firecracker

Lysimachia ciliata firecracker je červenolistá forma rostliny, jejíž sytě žluté květy kontrastují se spolehlivě vybarveným vínovým olistěním. Květy jsou drobné, ale nápadné, s pěti okvětními plátky. Listy jsou kopinaté, mahagonově vínové. Na podzim se mění na zářivě červenou. Je nenáročná na půdu. Snáší jakékoli pH, uvítá zem živnou a nevysychavou. Dobře snáší dočasné zamokření. Dorůstá výšky kolem 60 cm a do šířky se bujně rozrůstá. Pěstujte ji na plném slunci nebo v mírném polostínu. Mrazuvzdorná cca do -37 °C.

Zde můžete vidět, jak vypadá Lysimachia ciliata firecracker.

Zdroj: Vrbina a její druhy

Obklad teplo chlad

Do hydroterapie neboli vodoléčby patří i střídavé koupele v horké a studené vodní lázni. Horká voda umožňuje dilataci krevních cév, zatímco studená voda způsobuje jejich kontrakci. To pomáhá zlepšit cirkulaci, což může snížit a zabránit hromadění tekutin v nohou a kotnících. Zkuste tedy ponořit nohy do horké vody po dobu tří až pěti minut a poté do studené vodní lázně po dobu 30 až 60 sekund. Pokračujte střídavě mezi oběma lázněmi po dobu 15 až 20 minut. Aplikujte kúru několikrát denně.

Zdroj: Obklady na oteklelé chodidlo

Čaj z bobkového listu

5 g bobkového listu dáme do 300 ml vody a po dobu pěti minut vaříme a pak necháme odstát v termosce. Odvar slijeme a v průběhu dne pijeme malými doušky. Není možné vypít celé množství najednou, protože by mohlo dojít ke zhoršení potíží. Celou tuto proceduru opakujeme tři dny po sobě. Po týdnu ji pak můžete zopakovat. Nedivte se, jestliže se objeví vylučování růžově zabarvené moči, k němuž může docházet i každou půlhodinu. Jde o to, že se soli začnou tak rychle rozpouštět, že močový měchýř dráždí. Přesvědčit se o tom, že se soli skutečně dobře rozpouštějí, je možné za jeden až dva týdny. Jestliže jste měli nepohyblivé nebo bolestivé klouby nebo jste trpěli bolestmi závislými na počasí, pak se přesvědčíte, že bolesti mizí a pohyblivost se zlepšuje.

Zdroj: Bobkový list

Irský mech pěstování

Irský mech (Sagina subulata) je celoročně zelená trvalka, v našich podmínkách mrazuvzdorná. Velice oblíbená mechovitá skalnička bývá zelené, zelenožluté nebo zlatožluté barvy. Nemá velké nároky na pěstování. Kvete na jaře velice drobnými kvítky hvězdicovitého tvaru o průměru 4–5 mm s pěti bílými okvětními lístky stejné délky. Výška této rostliny je 1–3 cm. Semena irského mechu jsou hladká, hnědé barvy, trojúhelníkového tvaru o velikosti do 0,5 mm. K pěstování potřebuje tato rostlina slunce či polostín, písčitou nebo štěrkovou půdu. Aby dobře rostla, vyžaduje stálý zdroj vlhkosti. Výsadba se provádí za vlhkého počasí, nejlépe po dešti. V období sucha a teplého počasí se většinou mech neujme.

Zdroj: Sagina subulata – irský mech

Medovina Elisa

Tato medovina se vyrábí netepelnou cestou a dozrává v hlubokých klimatizovaných sklepeních. Do medoviny není přidáván rafinovaný lih, obsah alkoholu vzniká pouze kvašením medu. Obsah alkoholu je zhruba 12%. Jedná se o klasickou hořkou či ochucenou medovinu tmavé barvy a výrazné chuti po medu. Je vhodná pro podávání za studena i zahřátá cca na 50 °C. Blahodárně působí na zažívací ústrojí.

Medovina Elisa se skládá z pitné vody, včelího medu, kyseliny vinné, selektovaných kvasinek, bylinného macerátu, konzervantu E202, kuléru E150.

Medovina Elisa se vyrábí v pěti možných příchutích. Základní hořká, bylinná či medová, je čistě přírodní bez ochucení, dále jsou to Hromčíkova cherry, skořicová, mandlová a ořechová, které jsou dochucovány přírodními ovocnými či ořechovými sirupy.

Na nabídku medoviny Elisa na internetových stránkách se můžete podívat zde: medovina Elisa - cena.

Zdroj: Medovina

Plněné tvarohové knedlíky

Ingredience: 1 kelímek měkkého polotučného tvarohu, 1 lžíce vanilkového pudinkového prášku, 100 g hrubé mouky, 1/2 lžičky prášku do pečiva, 100 g dětské krupičky, 1 vejce, sezonní ovoce, dle chuti trochu soli a mléka, skořice

Postup: Všechny suroviny dobře zpracujeme dohromady. Pokud se nám zdá těsto příliš tuhé, můžeme přidat trochu mléka. Pokud je těsto naopak řidší, přidáme mouku. Z těsta vyválíme váleček a nakrájíme ho na stejně velké kousky, ze kterých tvarujeme kuličky a ty naplníme ovocem. Kuličky vkládáme do vroucí osolené vody, dobře je promícháme, aby se nepřichytily ke dnu. Po pěti minutách zkusíme rozkrojit jeden plněný knedlík z tvarohového těsta, abychom zjistili, zda už jsou uvařené. Hotové plněné knedlíky z tvarohového těsta poléváme například jahodovým pyré nebo je jednoduše posypeme moučkovým cukrem a skořicí.

Zdroj: Plněné knedlíky


Autoři obsahu

Mgr. Michal Vinš

Mgr. Světluše Vinšová

Gabriela Štummerová


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP