Téma: 

popis

Šelma liška obecná

Liška obecná Vulpes vulpes

Popis

Tělo lišky obecné je štíhlé s dlouhým huňatým ocasem a špičatýma ušima. Je podobná menšímu psovi. Délka těla dosahuje až 90 cm. Ocas je dlouhý zhruba půl metru a vyniká zejména v zimě. Celková délka těla je tedy asi 140 cm. V kohoutku je liška vysoká 30–40 cm. Její hmotnost se pohybuje v rozmezí 8–13 kg. Liška má rezavou barvu srsti na většině těla. Dolní část obličeje, konec ocasu a břicho má žlutobílé. Černá barva se vyskytuje jen na nohách a konečcích uší. Liška obecná existuje samozřejmě i v jiných barvách, jako je stříbrná a černá, ale to opravdu jen málokdy. V tlamičce skrývá 42 zubů. Lišku obecnou si je možné splést se šakalem obecným, ale rozeznáme je podle délky nohou, které má šakal delší než liška.

Chování

Liška se dokáže pohybovat jako pes, to znamená rychlostí 40 km/h. Svůj revír si značkuje trusem s pachem žláz.

Liščí nory

Liščí nora je obydlí, které slouží lišce jako úkryt a k ochraně mláďat. Vyhrabává si ji nejčastěji ve svahu kopce, strouhách, propadlinách a také v opuštěných lidských stavbách. Do nory se skrývá za špatného počasí, jinak se zdržuje převážně venku v hustých křovinách. Lišky nory používají i několik desetiletí, ale pokud se zde vyskytne svrab neboli prašivina, okamžitě ji opouštějí, pravděpodobně aby zabránili jejímu šíření. Nora se skládá z několika chodeb a na konci je komůrka, která může být 0,5–2,5 m pod zemí. Chodba může měřit až 17 m, ale nejčastěji se vyskytují o délce 5–7 m.

Rozmnožování

Liška obecná se rozmnožuje v období jara. Tak zvané kaňkování, to je liščí říje, probíhá během ledna až března. Lišky se projevují typickým voláním, protáhlým chraptivým štěkotem a lišáci je hledají podle charakteristického pachu krve, kterou lišky zanechávají na cestě. Páření probíhá uvnitř nory. Než se narodí liščata, trvá to 52–53 dní. Rodí se jich průměrně 4 na vrh, někdy i více. Liščátka jsou 12–15 dní slepá, porostlá šedou srstí, která je chrání před predátory. Mezitím se lišák stará o potravu pro lišku a ta zase zaopatřuje mláďata mlékem, a když jim zpevní chrup, což je tak ve 4. měsíci, tak i masitou potravou. V tomto období také nejvíce škodí na domácí drůbeži a mladé zvěři. V květnu už liščata skotačí před norou, hrají si na slunci a zdokonalují se v loveckých hrách. Pokud liška zjistí nebo usoudí, že byla nora odhalena člověkem, přenese liščata do jiné nory. V zimním období už nepoznáte mladé lišky od rodičů.

Zdroj: Šelma liška obecná
Zveřejněno dne: 16.11.2014

Jedle

Jedle ojíněná popis

Jedle ojíněná je oblíbený rychle rostoucí jehličnan, který v dospělosti může dosahovat 20–25 m výšky. Růst stromu je kuželovitý. Jehlice jsou šedivé až namodrale zelené. Vyžaduje dobře propustnou písčitou a hlinitou půdu. Ze všech jedlí snáší nejlépe letní přísušky, v zimě je plně mrazuvzdorná. Vhodné použití je jako solitér i do skupinových výsadeb.

Jedle ojíněná foto

Zde můžete vidět, jak vypadá jedle ojíněná.

Zdroj: Jedle
Zveřejněno dne: 8.8.2014

Jedle

Jedle bělokorá popis

V České republice roste jedle bělokorá ve všech okrajových i vnitrozemských pohořích. Jedle bělokorá je strom dorůstající výšky 55–60 m s průběžným přímým kmenem, který může mít až 2 m v průměru, a s pravidelným přeslenitým větvením. Koruna je zpočátku kuželovitá, později válcovitá, ve stáří s vrcholem nezřetelným, jakoby uťatým. Větve odstávají rovnovážně téměř v pravém úhlu. Větvení druhého řádu bývá úplně ploché. Borka je hladká, bělošedá, ve stáří podélně rozpukaná. Jedle má výrazný kůlový kořen a také z postranních kořenů vysílá hluboko sahající upevňovací kořeny, proto je dobře zakotvena v půdě. Letorosty světle šedé, tmavošedě chlupaté, pupeny vejcovité, světle hnědé, nepryskyřičnaté. Jehlice jsou ploché, 2–3 cm dlouhé, na líci tmavě zelené, lesklé, na rubu se 2 bílými proužky. Samčí šištice jsou žlutavé, samičí zelené, později nafialovělé, při dozrávání dřevnatí. Šišky jsou vzpřímené, válcovité, až 25 cm dlouhé, rozpadavé.

Jedle bělokorá foto

Zde můžete vidět, jak vypadá jedle bělokorá.

Zdroj: Jedle
Zveřejněno dne: 8.8.2014

Hrách setý

Hrách setý popis

Hrách setý (Pisum sativum), lidově nazývaný hrášek, patří do skupiny plodin označovaných jako luskoviny. Jde o hospodářsky významnou jednoletou popínavou rostlinu z čeledi bobovitých (Fabaceae). Kvete bíle se žlutým nebo zeleným nádechem. Plody jsou lusky, které obsahují dužnatá semena – hrášky.

Hrách pochází z východního Středomoří a Malé Asie, nyní roste od jižní Evropy až po jihovýchodní Asii a Afriku. Starší odrůdy byly s drobným zrnem, až později se začal pěstovat hrách velkozrnný. Zejména v 17. a 18. století byl hrách jako pamlsek labužníků dostupný pouze vyšším vrstvám obyvatel. Teprve v 19. století se stal běžnou luštěninou.

V současnosti mohou hlavně sportovci, děti ve vývinu a těžce fyzicky pracující lidé čerpat z této zdravé luštěniny energii, neboť její výživná hodnota je vysoká zejména pro vysoký obsah proteinů. Tato hospodářsky významná luštěnina se pěstuje nejen na zahrádkách, ale i na polích. Jako krmivo je hrách vhodný pro všechny druhy hospodářských zvířat.

Zdroj: Hrách setý
Zveřejněno dne: 9.6.2014

Jedle

Jedle kavkazská popis

Jedle kavkazská (Abies nordmanniana) je vždyzelený jehličnan, který byl pojmenován podle svého objevitele, finského botanika Alexandera Nordmanna. Jedle kavkazská je jehličnatý strom pocházející z Turecka a Kavkazu. Zde vyrůstá až do výšky 60 m. V Evropě vyroste maximálně do 30m výšky. U mladších stromů je koruna úzká a kuželovitá, později sloupovitější. Vrchol je výrazně zašpičatělý. Ve středu koruny jsou hustší a zároveň vodorovně odstávající větve. V horní části stromu pak více směřují vzhůru, ale méně než u jedle bělokoré. Mladé stromy mají matně šedou a hladkou borku. Staré stromy pak mají borku rozpraskanou. To způsobuje, že na kmenu vznikají nepravidelně velká políčka připomínající šupiny na rybě. Velmi husté, čárkovité, dvouřadě rozložené, dopředu směřující a zřetelně rýhované jehlice jsou 2–3 cm dlouhé. Svrchní strana je tmavozelená a lesklá, spodní se pak vyznačuje dvěma bílými řadami průduchů. Při rozmělnění v dlani vykazují výrazné aroma po ovoci. Samičí šištice rostou pouze v oblasti vrcholu stromu, v době zralosti dosahují až 15 cm. Jako u jiných jedlí jsou válcovité. Mladší šištice jsou bledě zelené, později nahnědlé.

Zdroj: Jedle
Zveřejněno dne: 8.8.2014

Jedle

Jedle korejská popis

Jedle korejská je velice ceněná odrůda jedle, která je už jako mladá rostlina obdařená úžasnými, vzpřímeně rostoucími modravými šiškami. Jedle korejská vyžaduje polohu na plném slunci nebo polostín. Dorůstá do výšky 8 metrů. Koruna je široce kuželovitá, hustě větvená, ve stáří na vrcholu tupá. Borka je v mládí hladká, světle šedá s purpurovým nádechem, s výraznými pryskyřičnými puchýřky, později hluboce rozbrázděná, uvnitř červenohnědá. Letorosty jsou mělce rýhované, našedlé až žlutavé, později načervenalé, zprvu jemně chlupaté, později olysalé. Pupeny jsou kulaté, kryté hnědými šupinami, silně pryskyřičnaté. Jehličí je husté, na vrchu kryje větvičku, vespod je rozestálé. Jehlice jsou 10 až 20 mm dlouhé, 2–2,5 mm široké, směrem k vrcholu se rozšiřují, na konci vykrojené, vzácně zaoblené nebo špičaté. Na vrchní straně je jehličí lesklé, tmavě zelené s výraznou rýhou, vespod s velmi nápadnými křídově bílými pruhy, které mohou splývat v souvislou plochu. Samčí šištice vyrůstají na konci větviček, jsou tmavě nachové. Šišky jsou krátce stopkaté, válcovité, 4–7 cm dlouhé, 2,5–2,8 cm široké, před dozráním mají fialově purpurovou barvu. Semenné šupiny jsou 15–20 mm široké, ledvinovité, podpůrné šupiny jsou delší, vyčnívají ze šišky, jsou zpět ohnuté. Semena jsou včetně křídla 10–12 mm dlouhá, tmavě fialově purpurová. Strom roste v jižní části Korejského poloostrova ve výškách 1 000–1 850 m. n. m. Do Evropy byl poprvé dovezen v roce 1908, do ČR až v roce 1934, kde byl první známý exemplář v Průhonicích. Ve své domovině roste tento strom v horských oblastech s chladným vlhkým klimatem, na mělkých kamenitých půdách chudých na humus, na rulovém a žulovém podloží.

Jedle korejská foto

Zde si můžete prohlédnout fotografie jedle korejské.

Zdroj: Jedle
Zveřejněno dne: 8.8.2014

Nejhezčí kvetoucí keře

Popis jednotlivých druhů

Azalka

Azalka je jarní kvetoucí keř. Je velmi podobná rododendronu, ale je menšího vzrůstu a má menší květinové trsy než rododendron. Květenství azalky je nápadné zářivými barvami, které se vyskytují v mnoha variantách a velikostech. Květy kontrastují s tmavě zelenou barvou listů keře.

  • Botanický název: Rhododendron
  • Doba kvetení: brzy na jaře
  • Velikost: 40 cm, v závislosti na kultivaru
  • Květy: bílé, žluté, oranžové a červené
  • Světlo: polostín
  • Pěstování: při zasazování je nutné přidat mulčovací substrát ke spodní části keře

Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět azalku.

Jírovec

Jírovec vytváří kouzlo v každé zahradě. Můžete si ho pořídit jako malý strom nebo keř. Není náročný na údržbu, má výrazné listy a nápadné květy.

  • Botanický název: Jírovec
  • Doba kvetení: jaro
  • Velikost: 3 m až 15 m a široký 9 m, v závislosti na kultivaru
  • Květy: červená, bílá, krémová, růžová nebo zelenožlutá
  • Světlo: plné slunce i polostín
  • Pěstování: tento keř je vhodný do větších zahrad, k rozmnožování slouží plody jírovce – kaštany, které se sází 1 až 2 cm hluboko do substrátu po dvou nebo po třech semenech.

Zde je několik fotografií, na nichž můžete vidět jírovec.

Kamélie

Kamélie miluje zimu, v tomto období většina zahradních rostlin odpočívá, ale kamélie se teprve zahřívá. Kamélie je evergreenem podzimního, zimního a brzkého jarního období. Je vhodná pro terénní úpravy okrasných zahrad, kdy vytváří krásné květy ve tvaru růží. Kamélie byly pěstovány několik let na Dálném východě, který je jejich rodným krajem. V současné době existuje více než 3 000 druhů těchto keřů.

  • Botanický název: Camellia
  • Doba kvetení: podzim, zima a brzy na jaře, v závislosti na odrůdě
  • Velikost: 0,8 m až 6 m
  • Květy: červená, růžová a bílá
  • Světlo: polostín
  • Pěstování: keř je nutné chránit před sluncem, studeným a silným větrem. Keř není vhodné vysazovat do úplného stínu, který sníží květenství rostliny.

Zde je několik fotografií zachycujících kamélii.

Lýkovec

Lýkovec je keř s intenzivní vůní květů, což je hlavní důvod, proč se vysazuje do okrasných zahrad. Květy vavřínu jsou jemné bílé, růžové a fialové květy a existuje mnoho odrůd keřů. Vavřín je univerzálním keřem, který se v okrasné zahradě používá jako půdopokryvný prvek.

  • Botanický název: Daphne
  • Doba kvetení: od jara do podzimu, v závislosti na odrůdě
  • Velikost: 0,5 m až 12 m
  • Květy: čtyřlaločnaté trubkovité květy v bílé, růžové nebo lila barvě
  • Světlo: slunné stanoviště až polostín
  • Pěstování: tento keř je náchylný na přesazování, takže nejlepší volbou při sázení je výsadba přímo z kontejnerů

Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět lýkovec.

Forsythia

Zlatice je charakterizována jako keř, který jako první ohlašuje příchod teplejšího počasí na jaře formou svého květenství. Jejím typickým znakem jsou bohaté drobné žluté květy, které se objevují na keři bez listů. Tyto sytě žluté květy lahodí oku. Forsythii je nutné pravidelně zastříhávat. Stříhají se nejstarší větve dole u země s cílem podpořit nové výhonky na příští rok. Pro severnější oblasti by pěstitelé měli vybrat odrůdy, které jsou vytrvalé.

  • Botanický název: Forsythia
  • Doba kvetení: brzy na jaře
  • Velikost: 0,8 m až 4 m vysoký a 3 m až 7 m široký
  • Květy: různé odstíny žluté barvy
  • Světlo: slunné stanoviště
  • Pěstování: Forsythia vyžaduje větší prostor v okrasné zahradě vzhledem ke své objemnosti

Zde je několik fotografií, které ukazují forsythii.

Hortenzie

Při vyslovení názvu hortenzie se většině z nás vybaví vzpomínka na babiččinu zahradu. Tento nápadný keř je po desetiletí oblíbeným keřem všech zahradníků. Hortenzie je snadno udržovatelná, má velmi originální květy. Existuje velké množství odrůd, ideálních pro mírné podnebí.

  • Botanický název: Hortenzie
  • Doba kvetení: v létě
  • Velikost: 0,3 m až 1 m vysoký
  • Květy: různé odstíny růžové, bílé a modré barvy, ve tvarech bambulí, nebo s plochým shlukem květů
  • Světlo: polostín
  • Pěstování: zasazujeme keř do dostatečně velkého otvoru, který zalijeme vodou a kořenový bal do otvoru vložíme a zasypeme rašelinou

Zde je několik fotografií, na nichž je možné vidět hortenzii.

Šeříky

Keře šeříků mají svou charakteristickou sladkou vůni, která se mísí s přílivem teplého jarního počasí. Tento keř původně pochází z jihovýchodní Evropy a východní Asie. V Severní Americe právě charakteristická vůně květu předurčila tento keř jako nejoblíbenější kvetoucí keř v této lokalitě. Nejznámější barvou šeříku je barva lila. Květenství se u tohoto keře objevuje nejdříve po 4 až 5 letech od výsadby, což vyžaduje značnou trpělivost pěstitele. Důležité je i pravidelné odstříhávání odkvetlých květů a vyřezávání planých větví, což zaručí charakteristickou vůni šeříku pro další roky. Šeříky jsou odolné proti škůdcům.

  • Botanický název: Syringa vulgaris
  • Doba kvetení: pozdní jaro
  • Velikost: 1,2 m až 8 m vysoký a minimálně 1,5 m široký, v závislosti na druhu
  • Květy: malé trubkovité květy uspořádané ve shlucích, sladké vůně; barva lila, bílá, růžová, různé odstíny modré
  • Světlo: slunné stanoviště
  • Pěstování: zasazování keře do velkého otvoru v dostatečném prostoru pro zdravý růst keře

Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět nejhezčí šeříky.

Rododendron

Nápadné květy pěnišníku se vyskytují v široké škále barev. Vzhledem k možnostem pěstování je tento keř velmi populární. Alpská růže neboli rododendron se přirozeně hodí do neformálních lesních zahrad i jako vzorek do městských krajin, které ozvláštní svou směsicí barev v podobě nádherného květenství.

  • Botanický název: Rhododendron
  • Doba kvetení: pozdní jaro
  • Velikost: 2,4 m až 3 m vysoký a široký
  • Květy: barvy bílé, krémové, žluté, meruňkové, růžové, červené a fialové
  • Světlo: polostinné stanoviště
  • Pěstování: lehce zastíněné stanoviště s ochranou před prudkým sluncem a silným větrem; keř vyžaduje kyselou půdu, která dobře odvádí vlhkost

Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět rododendron.

Ibišek

Jedná se o pozdně kvetoucí keř, čekání na květenství se opravdu vyplatí. Ibišek se vyznačuje krásnými trubkovitými květy, kterými je obalen celý keř. V bílém provedení působí tento keř při plném květenství jako svatební kytice. Květenství ibišku je od pozdního léta až do poloviny podzimu, a to až do období, kdy mnohé rostliny a keře v okrasných zahradách jsou již odkvetlé.

  • Botanický název: Hibiscus syriacus
  • Doba kvetení: pozdní léto až do poloviny podzimu
  • Velikost: 2,5 m až 3,8 m vysoký a 1,6 m až 2,4 m široký
  • Květy: barvy růžové, fialové a bílé
  • Světlo: polostín
  • Pěstování: lehce zastíněné stanoviště s ochranou před přímým sluncem a větrem; keři se daří ve vlhké půdě

Zde je několik fotografií, na nichž můžete spatřit ibišek.

Kalina

Kalina je nejoblíbenějším malým okrasným keřem. Kalina má tři hlavní důvody, proč je tak vyhledávaná: jedná se o keř, který je krásný, univerzální a snadno se pěstuje. A nadto má i tři položky, které přispívají ke kráse kaliny: květy, listy a barevné plody, kterými svého pěstitele potěší. Kalina přispívá k ozvláštnění a zkrásnění každé okrasné zahrady. Existuje mnoho variant tohoto kvetoucího keře. Listy keře jsou lesklé, kožovité struktury, které se během vegetace z tmavě zelené barvy mění na žlutooranžovou nebo červenofialovou barvu v podzimním období, což je charakteristický a vzhledově jedinečný znak kaliny.

  • Botanický název: Viburnum
  • Doba kvetení: pozdní jaro a začátek léta
  • Velikost: 1,2 m až 3 m vysoká
  • Květy: barvy růžové, fialové a bílé
  • Světlo: slunné a polostinné stanoviště
  • Pěstování: dostatek konzistentní vlhkosti, to znamená asi centimetr vody týdně v průběhu vegetačního období

Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět kalinu.

Zdroj: Nejhezčí kvetoucí keře
Zveřejněno dne: 13.12.2013

PŘISPĚJTE NA PROVOZ TOHOTO WEBU


Jakákoliv částka od Vás nám do budoucna pomůže připravit nový a zajímavý obsah.
Uděláte nám velkou radost, když nám pošlete příspěvek na nový obsah.

Číslo účtu je 2901151489/2010

Variabilní symbol: 223327

Za každý příspěvek Vám z celého srdce děkuje celý tým webu ČeskéNápady.cz.


Sitemap | RSS