Bezinkový likér se slivovicí z květů
Ingredience
(na 2,5 litru likéru)
- 1 litr vody,
- 1 litr slivovice,
- 0,5 litru jablečného moštu,
- 10 g kyseliny citronové,
- 15 kusů pěkných, zdravých a hlavně nepraných květů bezu (celá květenství),
- cca 400 g cukru.
Postup
Originalita tohoto receptu spočívá v louhování jablečné šťávy s vodou a květy alespoň po dobu 24 hodin. Do této scezené tekutiny se přilévá slivovice, cukr a kyselina citronová. Směs se nechává odležet asi týden, poté už můžete ochutnat.
A co závěrem? Už jedna sklenička likéru před spaním vám urovná trávení, pročistí krev a podpoří krvetvorbu. Bezinkový likér vydrží dlouho, několik měsíců (i let), v podstatě do doby, než jej spotřebujete. Uchovávejte v chladu, ve spíži, ve sklepě a podobně. Dávkování je na vás, když je venku pořádná zima, mrzne, nalijte si stopečku bezinkového likéru a nejenže se zahřejete, ještě si pochutnáte. A pokud si jej dáte před spaním, budete spát jako dudci. Jaký je nejlepší recept na domácí likér? Přeci ten vyzkoušený.
Zdroj: Bezinkový likér s rumem
Diskuze
V diskuzi PORADNA MALOVÁNÍ V BYTĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zuzana Špinková.
dobrý den všem ;o)
mám doma plynové topení WAF - okolo topidla se dělají tmavé mastné čmouhy. Neví někdo, jak ošetřit zeď za topidlem? Natřela jsem plochu omyvatelným balakrylem - ale to není to správné řešení ;o). Teď mám čerstvě vymalováno a chtěla bych zabránit očouzené zdi.
Neporadí někdo?
díky
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: diskuze Poradna malování v bytě
Pečená zelenina na plechu
Ingredience: 1 červená paprika, 2–3 rajčata nebo pořádná hrst třešňových rajčátek, 3 brambory (nemusíte je loupat), 5 neoloupaných stroužků česneku, 2 cibule, 1 cuketa, 3 mrkve, špetka římského kmínu, čerstvé nebo sušené bylinky podle chuti (tymián, rozmarýn, šalvěj), sůl, čerstvě mletý pepř, olivový́ olej na pokapání
Postup: Potáhněte plech pečicím papírem a troubu vyhřejte na 220 °C. Zeleninu nakrájejte na stejně velké kusy. Na plech dejte nejdřív mrkev, pokapejte ji olivovým olejem, osolte a posypte římským kmínem. Pak přidejte zbytek zeleniny, ochuťte ji bylinkami dle vlastního výběru, solí, pepřem a pokapejte olejem. Přikryjte alobalem a pečte dvacet minut. Po dvaceti minutách pečení alobal sundejte a dopékejte dalších dvacet až třicet minut. Zeleninu jezte horkou buď samostatně jako lehký́ oběd nebo večeři, nebo podávejte jako přílohu k masu.
Tip: Přidat můžete kuřecí maso pokrájené na kousky nebo domácí uzené, anebo zeleninu pět minut před koncem pečení posypat sýrem.
Zdroj: Grilovaná zelenina jako příloha
Bylinková poradna otce Pleskače
Zde je archiv uložených přednášek otce Pleskače: https://hledani.rozhlas.cz/, do vyhledávače zadáte otec Pleskač a objeví se seznam rozhovorů s otcem Pleskačem, kde si vyberete téma, které vás zajímá.
Zdroj: Rady otce Pleskače
Rady otce Pleskače
Otec Pleskač je populární se svými radami ve vysílání Českého rozhlasu Brno, kde čas od času v pořadu Apetýt odpovídá na dotazy posluchačů a přináší mnoho zajímavých poznatků o použití bylinek. Apetýt patří mezi pořady brněnského rozhlasu k legendám a zájem posluchačů to jen potvrzuje. Každý pořad trvá 120 minut a vysílá se každý den od pondělí do pátku od 10:04. V některých jeho dílech je přítomen právě otec Pleskač. Český rozhlas archivuje odvysílané díla pořadu Apetýt. Díky tomu je možné poslechnout si otce Pleskače zpětně. Seznam archivovaných pořadů s otcem Pleskačem je zde: Otec Pleskač poradna.
Zdroj: Rady otce Pleskače
Dormance
Kdy můžeme předpokládat, že je révový keř připravený na zimu?
Jednoduše řečeno, když přestane fotosyntetizovat. Víme, že fotosyntéza probíhá v chlorofylu, takže rostliny s fotosyntézou končí tehdy, když už nemají chlorofyl a kdy dochází k vybarvování listů do jiných barev. Chlorofyl se v určené době (nařízené pomocí fytohormonů v rostlině) rozloží. Objevují se další barviva, do té doby chlorofylem překrytá, která dávají listům barvu žlutou nebo červenou (podle toho, zda jde o bílé či modré odrůdy).
Vybarvování listů po rozkladu chlorofylu u modré odrůdy:
Protože některá tato další barviva také mohou mít s fotosyntézou něco společného, bude na vaši otázku lépe odpovědět, že vegetační cyklus končí s opadem listů. Opad listům také nařizuje fytohormon zvaný kyselina abscisová. Někdy se také ovšem může stát, že počasí nedovolí dokončit „uspávací“ fyziologické procesy v révě, a mrazy přijdou dřív, než listy stačí opadnout. Listy poškozené mrazem jsou hnědé jako tabák, takže výskyt prvních mrazíků poznáme nejen na teploměru, ale i ve vinici.
Takže od opadu listů réva nastupuje do zimního odpočinku?
Ano, toto období se správně označuje jako dormance. Rozlišujeme dormanci dvojího druhu. Té první se říká „fyziologická dormance“ nebo vnitřní dormance nebo také exogenní vegetační klid, a je nastartována hormony, které také ovlivňují její délku. Tím, jak se venkovní chladová a později mrazová teplota snižuje postupně, dormance keřů se prohlubuje a s ní narůstá i mrazuodolnost. Pokud ovšem hned na začátku zimy přijdou velké mrazy (myšleno okolo minus 12-15°C), keře, přestože jsou jejich výhony dobře vyzrálé, mohou být mrazy poškozeny, především tedy jejich očka. Jak víme z povídání v lednu, očka jsou na mráz nejcitlivější. V době fyziologické dormance není možné přinutit keře k žádné aktivitě.
To však neplatí o druhém, následném druhu vegetačního klidu, označovaném jako „vynucená dormance“, „postdormance“ nebo také vynucený vegetační klid. To je doba, kdy již hormony nepůsobí coby „uspávadlo“ a réva je schopná se probudit. V přírodě v našich zeměpisných podmínkách však k tomu nemůže dojít, protože „probuzení“ nedovolí počasí – chlad v zimním období. Kdybychom však v době postdormace, třeba někdy v lednu, odebrali zdřevnatělé výhony, kterým už teď můžeme hrdě říkat „réví“, a umístili je do tepla a do vody, začaly by nám rašit, podobně jako to umějí třešně – každý zná vánoční „barborky“. Pokud to chce někdo doma zkusit, doporučuji réví rozřezat na jednooké řízky a umístit do nižší nádoby, aby se potlačila apikální dominance. To, že réva dokáže v postdormanci reagovat na zvyšující se teplotu, je však nebezpečné. To proto, že se tím snižuje její mrazuodolnost. A pokud po takovém větším oteplení přijde vlna dalších mrazů, mohou pomrznout i ty keře, které do té doby mrazům odolávaly. Zima má být zkrátka pořádná, se sněhem, který brání promrzání kořenů, a který na jaře po tání ještě dodá vodu pro zahájení vegetace.
Zdroj: Kalendář pro vinaře - listopad
