Téma: 

rašelina

Pokojová rostlina Pachira aquatica

Pachira aquatica a vhodný substrát

Vhodným substrátem pro Pachiru aquatica je rašelina. Ta podporuje dobrý růst rostlin, bohatou tvorbu kořenů a květů. Mladé rostlinky přesazujeme jednou do roka, většinou na jaře. Starší rostliny stačí jednou za tři roky.

Zdroj: Pokojová rostlina Pachira aquatica
Zveřejněno dne: 7.1.2015

Diskuze: Re: BUXUS ZIMOSTRÁZ

Pěstovat buksus v rašelině je nesmysl. Rašelina je moc kyselá a to buksus nemá rád. Je potřeba použít hlínu drnovku s pískem a trochou vápence. Na dno nádoby je potřeba dát drenáž z keramzitu do výšky 10% z výšky nádoby. Nádobu je potřeba opatřit miskou na přebytečnou vodu. Buksus v nadobách je potřeba zalévat i v zimě, když nemrzne.
No a s tím buksusem na zahrádce to nevím, protože nepíšeš jestli a jak hodně měl vyvynuté kořeny a taky do jaké zeminy si ho dal. Nezakořeněné větvičky napíchané do země těžko prežijí, obzvláště ta horka, která teď u nás máme. Sazeničky je třeba pořádně předpěstovat, aby vytvořily hutný kořenový bal, a až pak je vysadit na stanoviště s pravidelnou zálivkou.

Zdroj: diskuze BUXUS ZIMOSTRÁZ
Odesláno dne: 25.7.2015 uživatelem Matěj

Gekončík noční

Terárium pro gekončíka

Vhodné terárium pro gekončíka nočního by mělo být zhruba 50 cm vysoké, 60 cm dlouhé a 50 cm široké. Pokud se rozhodnete chovat jich více, určitě budete potřebovat terárium větší. Vhodným podkladem do terária je písek, rašelina nebo lignocel. Dále přidáme různé kameny, kořeny s otvory jako úkryty, rozpůlené kokosy, obrácené květináče a jiné. V teráriu by měla být teplota kolem 25 stupňů, což zajistíme klasickou žárovkou. Zde si můžete prohlédnout různá terária a nechat se inspirovat k zařízení toho vlastního.

Zdroj: Gekončík noční
Zveřejněno dne: 10.1.2015

Diskuze: Re: Zluty ker

To se vám podařilo vypěstovat štědřenec. Štědřence jsou nevelké stromy a keře dorůstající výšky až 7 metrů a jsou celkem tři známí zástupci: alpský, odvislý a Watererův. Navzájem si jsou velmi podobní, ale vyžadují odlišné pěstební podmínky. Štědřence mají zelenou kůru a vzpřímené nebo převislé větve, na kterých vyrůstají trojčetné listy, dlouze řapíkaté, bez palistů, s téměř přisedlými oválnými lístky, a na zimu opadávají. Květy jsou zlatožluté, motýlovité, uspořádané v bohatých převislých hroznech a proto se jim často říká zlatý déšť (stejně jako naší známé zlatici). Kalich květu je zvonkovitý, slabě dvoupyský, s horním pyskem zakončeným dvěma zuby a dolním trojzubím. Pavéza (největší okvětní list) je okrouhlá až široce vejčitá, na vrcholu vykrojená. Plody štědřence - lusky jsou podlouhlé, zploštělé, dlouze stopkaté, na švech ztlustlé až úzce křídlaté a mezi semeny jsou slabě zaškrcované. Obsahují několik ledvinovitých semen, která jsou velmi jedovatá pro všechny živočichy! K otravě dítěte stačí spolknout dvě semena nebo sníst pět květů z této rostliny, takže pozornost je na místě.
Pěstování štědřence musí naplňovat podmínky jeho domoviny, kterou je oblast jižní Evropy. Nejlépe se jim daří na plném slunci, ale přežijí i v polostínu. U zeminy je to trochu potíž, protože je nutné přesně vědět, o kterého zástupce štědřence jde. Štědřenec odvislý potřebuje zásaditou zeminu, je vápnomilný a štědřenec alpský naopak vyžaduje kyselou půdu (rašelina). Štědřence při tvarování nesnášejí hlubší řez, ze starého dřeva neobrazí a zemřou. Množí se výsevem semen, která je třeba před výsevem krátce spařit. Dále je možné štědřence množit letním očkováním na štědřenec odvislý nebo roubováním. Štědřenec Watererův lze množit dřevitými řízky, které se řežou již v první polovině října. Množení je možné i letními řízky. Na podnože štědřence odvislého nebo i alpského lze roubovat i jiné dřeviny, například hlodáš, jehlici nebo čilimník - dosáhne se pak úchvatných chimér s nekonečnou variací barevnosti květů.
Pro inspiraci k tomu, co lze se štědřenci dokázat v zahradní architektuře, můžete shlédnout následující fotografie: www.google.com/searc…

Zdroj: diskuze Zluty ker
Odesláno dne: 9.5.2016 uživatelem Zahradník

Jak na rozmnožování vinné révy řízky

Substrát

Aby řízky dobře zakořenily, vysazujte je do kvalitního substrátu. Použít můžete například Substrát na řízkování 10 l od firmy Agro. Jde o vzdušný substrát s jemnou strukturou, nižším obsahem živin a stopových prvků. Obsahuje vybrané druhy rašeliny a křemičitý písek.

Vhodný je rovněž AGRO Substrát pro výsev a množení 20 l, jehož speciální struktura – rašelina, písek, upravená reakce, jemná struktura, nízký obsah živin – je určena pro klíčení semen, k přepichování mladých rostlin, k zakořeňování řízků, k předpěstování sadby květin i zeleniny a k vegetativnímu množení rostlin. Navíc obsahuje aktivátor zakořeňování.

Firma Forestina má ve své nabídce Substrát supresivní pro výsev a množení 5 l, který svým složením odpovídá nejvyšším nárokům hobby pěstitelů i profesionálů. Supresivní výsevní substrát je určen speciálně pro výsevy a množení rostlin. Je připraven ze směsi vytříděné světlé a tmavé rašeliny s upravenou pH reakcí a perlitem. Je vhodný jak k setí semen, tak k přepichování řízků rostlin. Substrát je obohacen hnojivem se základními i stopovými živinami v nezbytném rozsahu, což má vliv na bezproblémové zakořeňování řízků a klíčení výsevů. Supresivní substrát obsahuje 2 druhy hub, které potlačují původce významných houbových onemocnění a preventivně působí proti hmyzím škůdcům.

Zdroj: Jak na rozmnožování vinné révy řízky
Zveřejněno dne: 7.6.2015

Přesazování pokojových rostlin

Půda pro pěstování pokojových rostlin

Zdravá půda je klíčem úspěchu v pěstování pokojových rostlin. Většině pokojových rostlin se nejlépe daří v bohaté, dobře odvodněné půdě, směs by měla být porézní pro kořenové provzdušnění a zároveň schopná udržet vlhkost a živiny.

V závislosti na typech a druzích rostlin nabízejí zahradnické prodejny vhodné substráty. Koupit si můžete univerzální substrát, ale také substrát určený pro určitý typ rostlin. Mnoho směsí obsahuje jako odvodňovací prvek perlit a pro udržení vlhkosti rašelinu. Zemina neznámého původu může obsahovat škůdce i choroboplodné složky, proto vždy čtěte všechny informace.

Kdo chce, může si vytvořit substrát z vlastní zahrady. Je však potřeba do kvalitní zahradní zeminy přidávat další prospěšné látky, proto tuto práci doporučuji nechat jen opravdu zkušeným zahrádkářům.

Druhy specifických půdních směsí

  • Kvetoucí rostliny – obecně se jim daří ve směsi obsahující organické složky k zadržování vody, jako je rašelina, která má tendenci držet květinu neustále vlhkou.
  • Kaktusy a sukulenty – vyžadují hodně odlišný mix než běžná pokojová rostlina. Pokud byste dali kaktus do standardní směsi pro pokojové rostliny, bude vám hnít. Vaším cílem by mělo být napodobit podmínky, jaké jsou na poušti, což znamená velmi rychlé odvodňování.
  • Orchideje – vzhledem k tomu, že jsou epifytické, to znamená, že přirozeně rostou spíše na jiných rostlinách s kořeny vystavenými vzduchu než v půdě. Namísto tradiční univerzální směsi byste je měli tedy pěstovat v kůře.

Zdroj: Přesazování pokojových rostlin
Zveřejněno dne: 2.10.2013

Pavouk avicularia versicolor

Avicularia metallica

V Jižní Americe, která je jeho domovinou, jde o poměrně hojný druh stromového sklípkana, obývajícího spodní pralesní patra, kde velmi hustě zapřádá nízké keříky a nadzemní kořenové systémy stromů. Dobře plave. Jeho obranou je klamavý výstražný postoj, kdy se otočí proti nepříteli zdviženým abdomenem (kterým imituje postavení hlavy) a následně velmi rychle uteče opačným směrem do úkrytu.

Optimální vlhkost v teráriu je 70–80 %, teplota 25–30 °C. Jako substrát se hodí rašelina, hrabanka a podobně. Pavoukovi je rovněž nutno nabídnout větve pro šplhání, výše umístěný úkryt a misku s vodou pro snazší udržení vlhkosti. Nádrž pravidelně roste (pozor však na možný vznik plísní!).

Na rozdíl od většiny ostatních sklípkanů dochází u tohoto druhu ke kanibalismu jen zcela výjimečně, pavouci se obvykle při vzájemném setkání nemají tendenci napadat, naopak se po vybubnování kódu určujícího jejich druhovou příslušnost většinou jen v klidu obejdou. Z tohoto důvodu je možné ve skutečně velkém teráriu pralesního typu a s dostatečným množstvím úkrytů chovat i několik dospělých jedinců (kteří spolu vyrostli) pohromadě. Obecně je ale nejvhodnější chov jednoho kusu v teráriu. Acularia metallica dospívá už okolo dvou let věku a samice se dožívají zhruba 15 let. Nepatří mezi toxicky významné druhy a lze je doporučit i začátečníkům. Dorůstají velikosti 6–7 cm, konzumují všechny bezobratlé živočichy úměrně ke své velikosti (cvrčky, šváby, sarančata).

Zde fotografie tohoto druhu: Avicularia metallica foto.

Zdroj: Pavouk avicularia versicolor
Zveřejněno dne: 3.8.2014

Tchýnin jazyk

Tchýnin jazyk pěstování

Sansevierie jsou nenáročné rostliny, jejichž pěstování zvládne i začátečník. Zničit je může jen trvalé přemokření při nízkých teplotách v době vegetačního klidu, pak dochází k hnilobě kořenů. Tchýnin jazyk snáší stín i plné slunce, sucho i pravidelnou zálivku. Zejména pestrolisté variety jsou více světlomilné, takže jim nevadí ani přímé sluneční paprsky. Ideálním místem pro tuto rostlinu bude východní nebo západní okno. V zimě ji raději přesuňte na zcela prosvětlené stanoviště. Rostlině vyhovuje normální pokojová teplota od 20–24 °C. V zimě by pak neměla teplota klesnout pod 12 °C.

Jde o rostlinu, která trpí, když to přeženete zálivkou, proto ji zalévejte jen tehdy, když je zemina opravdu suchá, od jara do podzimu tedy zalévejte jen mírně. Nadměrnou zálivku signalizují hnědé skvrny nebo shnilé listy. V zimě zalévejte asi 1x za měsíc, v závislosti na teplotě stanoviště. Při zimním zalévání dejte pozor, aby se voda nedostala do středu růžice, mohlo by to způsobit její zahnívání. Tchýnin jazyk nemá vysoké nároky na vzdušnou vlhkost, stačí jen pravidelně omývat listy rostliny od prachu.

V teplých měsících hnojte tchýnin jazyk jednou za dva až tři týdny organickými a minerálními hnojivy pro kaktusy, v zimě není potřeba hnojit. Jako půdní směs se používá listová půda, kompostová půda, humus, rašelina a písek, a to v poměru 2:1:1:1:1.

Tchýnin jazyk neroste moc rychle, takže se přesazuje jen podle potřeby. Mladé rostliny je vhodné přesadit každý rok, starší rostliny asi každé 2 až 3 roky. Tchýnin jazyk lze množit dělením oddenku, to je bočními výhonky na jaře, nebo pomocí listových řízků. K množení listem použijte starý list, ten rozřežte na kousky dlouhé 4 až 5 cm a na vzduchu trochu přisušte. Poté list spodním koncem vsaďte do písku a po zakořenění (asi po měsíci) přesaďte do květináče se substrátem.

Zdroj: Tchýnin jazyk
Zveřejněno dne: 18.7.2014

Ulmus parvifolia

Pěstování jako bonsaj

Jedná se pravděpodobně o nejlepší a nejoblíbenější druh jilmu pro bonsaje. Jilm čínský je strom, který ve své domovině dorůstá výšky až 20 metrů, má velmi jemné větvení, lístky jsou drobné, střídavě postavené, s vroubkovaným okrajem a malým řapíkem. Dobře snáší teplotní rozdíly a nevadí mu přílišné sucho nebo vlhko. Tento druh je normálně opadavý, pochází-li z teplejších klimatických podmínek, je ale stále zelený. U nás se pěstují rostliny stále zelené v interiérech a opadavé venku.

V zimě umisťujeme na jasném a slunném okně s teplotou mezi 6–22 °C. Při nedostatku světla listy žloutnou a opadávají. Od května do září mohou být jilmy při dostatečné zálivce venku na plném slunci.

Zaléváme po celé vegetační období denně, v horkém počasí i častěji, v zimě zálivku omezte, mezi zálivkami nenechte půdu vyschnout. Po rozvití listových pupenů na jaře hnojte první měsíc každý týden, pak jednou za 14 dní, v zimě při chladnějším zimování jednou po 4–6 týdnech.

Přesazujeme každoročně časně zjara do 10 let věku stromu, pak dle potřeby vývoje kořenů. Kořeny by se měly každé 2 roky kontrolovat. Vhodnou zeminou je substrát pro pokojové rostliny nebo hlína (akadama) – rašelina – písek v poměru 2 : 1 : 1.

Nové přírůstky prořezáváme stále, polodřevnaté výhonky za 2. až 3. listem. Větvičky je možno tvarovat drátem kdykoliv, správně založená koruna se snadno udržuje stříháním. Předlohou nám mohou být všechny známé styly. Čínský jilm lze díky jeho bujnému růstu a střídavě rostoucím listům tvarovat v požadovaném stylu pouze cíleným řezem. Drátování se zpravidla používá v případech, že se mění tvar starší rostliny nebo se rostlina zpracovává poprvé. Drátovat lze mladé výhony do tloušťky tužky. Silnější větve se napínají, aby se jim nepoškodila choulostivá kůra.

Redukční řez se provádí od délky výhonů 10 cm a více, lze prořezávat i mladší stromky, které jsou ještě ve vývoji. Již vyzrálé bonsaje prořezáváme dříve. Podle stupně vyzrálosti a postavení větve v koruně zkracujeme na jeden až pět listů. Mají-li být v průběhu nového tvarování odstraněny silnější větve, provádíme řez nejlépe v období od dubna do července. Dobře ošetřené rány v tomto období zarůstají zvlášť dobře.

Osivo u nás v prodeji nenaleznete. Jilm lze však snadno množit řízkováním. V nabídce specializovaných obchodů se starší rostliny v různých věkových kategoriích a vývojových stadiích objevují pravidelně.

Zdroj: Ulmus parvifolia
Zveřejněno dne: 14.3.2016

Cuphea hyssopifolia

Pěstování

Japonská myrta nemá s pravou myrtou nic společného – ani čeleď, ani rod. Správný název v češtině je kufea růžová (Cuphea hyssopifolia). Jde o nízký stálezelený keříček s lesklým listem, kvetoucí drobnými fialovými kvítky. V létě rostlinu můžete pěstovat v mísách nebo truhlících, v zimních měsících při teplotě 12–15 °C v místnosti. Jako pokojová rostlina je trvalka (čím starší, tím dřevnatější má stonek), při venkovním pěstování poslouží pouze jako letnička.

Různé druhy tvoří různě vysoké keříčky (spíše nižší), které jsou vhodné pro použití v balkónových truhlících, v letních květinových záhonech a obrubách.

Bohužel tyto vytrvalé rostliny z čeledi kyprejovitých (Lythraceae) nejsou mrazuvzdorné. Pocházejí totiž z Mexika a Guatemaly (někdy se jim také přezdívá mexický vřes). Stanoviště volte světlé, v bytě však v létě nevystavujte rostlinu silnému slunečnímu záření.

Pokud se chystáte myrtu japonskou pěstovat na zahradě, vysazujte ji ven do výživné půdy až v druhé polovině května. Rostliny, které hodláte přezimovat, vyryjte a přesaďte v polovině září do květináčů, hlouběji je seřízněte a umístěte do chladné místnosti.

Pokud hodláte kufeu pěstovat jako pokojovou rostlinu, pravidelně ji zalévejte, nejlépe dešťovou vodou. V průběhu růstu zalévejte rostlinu obzvlášť vydatně. Zemina pod japonskou myrtou nesmí nikdy vyschnout, protože na to rostlina reaguje rychle opadem listů; od dubna do konce srpna ji každý druhý týden přihnojujte 0,15–0,2% tekutým plným hnojivem pro pokojové květiny s mírným obsahem dusíku. V průběhu kvetení očišťujte myrtu od již odkvetlých květů. Jakmile rostlina odkvete, sestřihněte ji na poloviční velikost (stejně jako levanduli) a pak nechte při teplotě 10 až 12 °C přezimovat. Na jaře rostlinu přemístěte do teplejšího prostoru, a pokud je to nutné, přesaďte je.

Japonská myrta se rozmnožuje nejlépe řízkováním, a to nejlépe na jaře (na přelomu února a března). Připravte si vrcholové řízky o velikosti 3–5 cm. Aby vám rostlina zakořenila, potřebuje k tomu teplo 18–20 °C. Po dobu 3–4 týdnů ji proto pěstujte pod mikroténovou fólií, kde vám dobře zakoření. Vypěstované rostlinky japonské myrty sázejte do květináčů o průměru 9 až 10 cm po 3–5 kusech. Dařit se jim bude v mírně hnojené, dobře propustné zemině o pH 5,5–6 (rašelina anebo směs kůry a rašeliny). Zatímco mladší rostliny si budou libovat v lehčí zemině, starším vyhovuje těžší a více jílovitá.

Cuphea hyssopifolia (japonská myrta) již v březnu ukáže své první květy. Nejsou sice tak ohnivě červené, spíše růžové. Na rozdíl od běžné myrty můžete z japonské postupným tvarováním vypěstovat bonsaj. Myrta japonská kvete od března do září.

Zdroj: Cuphea hyssopifolia
Zveřejněno dne: 3.6.2016

Nekvetoucí rostliny, které čistí vzduch

Nejúčinnější rostliny

Lady Palma

Je zástupcem jednoho z mnoha druhů palem. Tato palma je bezkonkurenční v odstraňování amoniaku z okolního prostředí.

Botanický název – Rhapis excelsa

Lady Palma je vysoká pokojová rostlina, která je nenáročná na pěstování. Jde o keřovitou palmovou odrůdu, jejím charakteristickým rysem jsou hrudkovité listy ve tvaru dlaně, které ji dodávají na atraktivnosti. Tato rostlina se rozmnožuje pomocí podzemních oddenků. Ve volné přírodě roste v keřích, které vytvářejí příjemný stín. Tato odrůda byla kultivována tak dlouho, že její přesný původ je neznámý. Lady Palma je nejčastěji pěstovaným druhem palem v interiéru, vyžaduje polostín až stín a jedná se o elegantní pokojovou rostlinu, která tvoří vynikající ochranu pro svého uživatele. Listy rostliny jsou 30 cm dlouhé a 2,5 cm široké. Palma dorůstá do výšky cca 90 cm.

Rostlina potřebuje místo, které je světlé, ale není vystaveno přímému světlu. Palma roste jako shluk dřevin. Spodní listy opadají a vytváří na kmeni atraktivní bambusový vzhled. Rostlina se přesazuje každé 3–4 roky, má ráda menší obal a výrazně omezenou zálivku. Může být také pěstována i v misce pro bonsaje.

  • Pochází z jihovýchodní Číny.
  • Výška činí 3 metry ve venkovním prostředí, v interiéru dorůstá do výšky 90 cm.
  • Potřebuje jasné nepřímé světlo, příliš světla může rostlině způsobit žloutnutí listů.
  • Půdu udržujte rovnoměrně vlhkou po celé roční období. Palmy jsou velmi citlivé na chemické látky ve vodě, což se projevuje zhnědnutím hrotů listů.
  • Vyžaduje střední až vysokou vlhkost.
  • Vhodné jsou průměrné teploty 16–24 °C v místnosti.
  • Půda: rašelina a mech v podobě substrátu pro pokojové palmy.
  • Hnojivo: běžně dostupné hnojivo pro pokojové rostliny; přihnojování jedenkrát za měsíc.
  • Rozmnožování: rozdělením nebo semeny.

Zde je několik fotografií, kde je pěkně vidět Lady Palma.

Rubber Plant – Fíkus

Jedná se o rostlinu, která je známá spíše pod názvem fíkus. Její předností je odstraňování toxinů, především formaldehydu, ze znečištěného ovzduší.

Botanický název – Ficus elastica

Fíkus je tropická rostlina patřící do skupiny Meraceae, která se vyznačuje velkými, podlouhlými, lesklými, kožovitými listy a v zakrslé podobě je populární pokojovou rostlinou. Tyto rostliny se také nazývají „gumovníkové rostliny“. Ve volné přírodě dosahuje vzrůstu velkého stromu. Jedná se o populární pokojovou rostlinu s 20 cm dlouhými listy. Fíkus je velmi náchylný na plísně, které se vyskytují na listech rostliny, ale lze je jednoduše odstranit otřením napadených listů roztokem vody a mýdla.

Fíkus při pěstování v interiéru vyžaduje vyšší teplotu, velmi dobře se adaptuje na teploty v domácnostech a kancelářích. Vyžaduje dostatečnou vlhkost půdy, ovšem ne přelití půdy! Abychom zabránili přelévání půdy, je dobré používat nádoby, které odvádějí přebytečnou vodu do misek, tak se zabrání i uhnívání kořenů. Správný růst těchto rostlin podpoří prostor, který umožní dostatečné zalévání. Fíkus nemá rád přemisťování a náhlé změny teploty. Přihnojování se používá jednou za dva měsíce běžným hnojivem pro pokojové rostliny. Pokud je rostlina umístěna na přímém světle, měla by se přihnojovat jedenkrát za čtyři měsíce. Při správné péči si fíkus udrží lesklý vzhled listů. Listy by se měly pravidelně otírat vlhkým měkkým hadříkem, který slouží k odstranění prachu. Pro zvýraznění lesku listů se dají použít přípravky, které jsou běžně dostupné v oblíbených zahradních centrech.

  • Pochází z Indie a Malajsie.
  • Dosahuje výšky až 3 metry.
  • Potřebuje jasné světlo, ne přímé slunce.
  • Půdu udržujte rovnoměrně vlhkou.
  • Prospívá při relativní vlhkosti vzduchu 40 až 60 %.
  • Vhodná je pokojová teplota 16 až 24 °C v místnosti.
  • Půda: rašelina s mechem v podobě substrátu.
  • Hnojivo: jedenkrát za měsíc použít běžně dostupné hnojivo pro pokojové rostliny.
  • Rozmnožování: řízkováním v jarních měsících, a to následovně: uříznutou špičku řízku umístěte do nádoby s vodou po dobu 30 min. Řízek vyjměte a pouze povrch řezu ponořte do roztoku zakořeňujícího hormonu, poté vložte takto ošetřený řízek do vlhkého substrátu ke kořeni rostliny.

Zde je několik fotografií, zobrazujících fíkus.

Boston Ferns – Kapradina

Boston Ferns vede žebříček rostlin vhodných pro odstraňování toxického formaldehydu, dále dodává vzduchu vlhkost.

Tato rostlina je nejpopulárnějším druhem kapradiny, původem ze Střední Ameriky, který se během viktoriánské éry se rychle stal oblíbeným v salonech a verandách v Severní Americe. Dlouhé, hustě pokryté listy rostliny se velmi dobře vyjímají na podstavcích nebo v závěsných koších. V současné době existuje několik nových kultivarů, které se vyznačují kudrnatými volánky v podobě lístků.

Neumísťujte rostlinu v blízkosti tepelných zdrojů a ventilátorů, jelikož kolísání teploty může způsobit zhnědnutí lístků. Rostlina je původem z tropických deštných pralesů, kde je relativní vlhkost vzduchu cca 70%, tudíž potřebuje vlhké prostředí, čehož můžete docílit například ručním rozprašovačem. Při pěstování používejte nádoby s odvodem přebytečné vody, tak zabráníte uhnívání kořenů rostliny. Při přesazování rostliny použijte nádobu, která je jen o něco větší než původní nádoba, a kořeny rostliny zkraťte o ¼, eventuálně můžete rostlinu rozdělit a přesadit do více nádob.

Kapradí je velmi náchylné na škůdce, převážně na roztoče, pokud škůdce objevíte, setřete je z lístků či napadené části, nebo ji ustřihněte. Použití insekticidů kapradině škodí. V letním období můžete vzít rostlinu ven a umýt ji vlažnou vodou. V domácím prostředí osprchujte taktéž vlažnou vodou. Pravidelným rosením zabráníte invazi svilušky, která miluje sušší podmínky.

Množení: odřízněte nové rostliny, které rostou mimo hlavní kořenový bal, a přesaďte je do jiné nádoby se substrátem, nebo rozdělte velký kořenový bal do menších shluků a přesaďte do jiných nádob.

Zde je několik fotografií, na nichž je vidět kapradina.

Dracena fragrans – dračinec

Dracena fragrans patří do nejvyšší kategorie rostlin, které čistí vzduch, konkrétně jej zbavují formaldehydu.

Dracena fragrans „Massangeana“ je ideální pokojová rostlina, jelikož její pěstování je velmi jednoduché. Rostlina má podobu nerozvětveného kmene, který je na svém vrcholu zastřešen listy. Listy mají tmavozelenou barvu a jsou cca 60 cm dlouhé a 10 cm široké s úzkým žlutým pruhem. Ve volné přírodě má rostlina velmi aromatické květenství, v interiéru kvete zřídka. Jak rostlina roste, spodní listy opadávají, což je normální.

Rostlinu chraňte před průvanem a přímým slunečním světlem, které může spálit listy. Žlutě zbarvené listy mohou svědčit o přelití rostliny, nebo o hnilobě kořenů. Je dobré pro pěstování použít nádobu s odvodem vody, rostlina nikdy nesmí stát ve vodě. Dračinec pravidelně prořezávejte, aby nebyl příliš vysoký. Pokud chcete, můžete použít kmenové řízky pro další rostliny. Přesazování je vhodné pouze tehdy, když rostlina naplní nádobu svými kořeny. Jedná se o pomalu rostoucí pokojovou rostlinu, která se přesazuje jedenkrát za 3 roky. Rostlina vyžaduje menší nádoby a vzhledem k její objemnosti je třeba dbát na bezpečnost v jejím okolí. Jedná se o dlouholetou nenáročnou pokojovou rostlinu.

  • Pochází z tropické východní Afriky.
  • Rostlina dorůstá pomalu, může dosáhnout až 1,8 m.
  • Má ráda jasné světlo, bude tolerovat i polostín až stín.
  • Od jara do podzimu potřebuje vlhkou, ale ne mokrou půdu. V zimě je důležité dodržovat klidové vegetační období rostliny a zálivku omezit.
  • Vhodná je průměrná až střední vlhkost prostředí.
  • Průměrné teploty 16–24 °C v místnosti. Je důležité, aby rostlina nebyla vystavena teplotám nižším než 13 °C.
  • Stačí jí substrát pro běžné pokojové rostliny.
  • Jedenkrát za měsíc přidat běžně dostupné hnojivo pro pokojové rostliny.
  • Množí se řízkováním v jarních a letních měsících; řízek ponechat ve vlhkém substrátu.

Zde je několik fotografií zachycujících tuto dracénu.

Draceana draco – Dračinec obrovský/Dračí strom

Tato rostlina je dynamickým vzduchovým filtrem proti xylenu a trichlorethylenu ve znečištěném ovzduší. Draceana draco neboli Dračí strom je velmi dekorační pokojová rostlina. Vzhled této rostliny připomíná krásný strom s hustým chomáčem špičatých listů na vrcholu kmínku. Spodní listy přirozeně klesají a opadávají. Listy jsou úzké, červeně lemované, o délce 30 až 40 cm. Tato exotická pokojová rostlina je pomalu rostoucí a dosahující výšky 1,8 m v interiéru. Výšku rostliny lze upravit řezem vrcholu. Dracaena je nenáročná rostlina, které se daří v průměrných interiérových podmínkách. Toleruje suchý vnitřní vzduch a nízké osvětlení v místnosti, které je většinou smrtící pro většinu rostlin. Nemá ráda mokrou půdu, ale velmi dobře toleruje změny teplot. Přesazování tohoto dračince je vhodné na jaře s použitím běžného substrátu pro pokojové rostliny. Pokud se na rostlině vyskytnou škůdci, je dobré ji pravidelně rosit vodou.

  • Původem je z Madagaskaru.
  • Dosahuje výšky 1,8 m.
  • Je nenáročná na světlo, nesnáší přímý sluneční svit.
  • Vyžaduje vlhkou půdu od jara do podzimu, v zimním období snáší mírně sušší půdu. Zemina nikdy nesmí být podmáčená.
  • Vhodná je průměrná vlhkost v místnosti, ale bude tolerovat i suchý vzduch.
  • Teplota v místnosti by se měla pohybovat mezi 16–24 °C.
  • Potřebuje kvalitní univerzální substrát.
  • Přihnojování jedenkrát za 2 týdny na jaře a v létě. V zimním období přihnojovat poloviční dávkou běžného hnojiva pro pokojové rostliny.
  • Množení: odříznout v jakékoliv výšce a nechat zakořenit ve vlhkém substrátu.

Zde je několik fotografií, na nichž je vidět dračí strom.

English Ivy – Anglický břečťan

Jedná se o popínavou, velmi invazivní a rychle rostoucí rostlinu, která má velmi dobré absorpční účinky při odstraňování mnoha toxinů, zejména formaldehydu.

Břečťan je popínavá rostlina s laločnatými listy se silnými šlachovitými stonky. Běžně se pěstuje v závěsných květináčích v interiéru. Existují stovky odrůd břečťanu, některé druhy jsou s hladkými zelenými listy, jiné odrůdy mají listy žlutozlaté nebo krémově bílé.

Listy rostliny jsou jedovaté a mohou způsobit i podráždění pokožky, z tohoto důvodu je nevhodné rostlinu umístit v dosahu dětí a domácích mazlíčků! Rostlině vyhovuje vlhký vzduch a rovnoměrně vlhká půda. Rostlina nemá ráda průvan, ale má velmi ráda rosení vodou. Pokud chcete mít rostlinu bohatou a rozvětvenou, provádějte během roku pravidelné prořezávání. Rostlina velmi dobře reaguje na světlo, což se odrazí v barevnosti listů.

  • Původem je tato rostlina z Evropy.
  • Rostlina bude růst tak vysoko, jak jí bude dovoleno.
  • Nevyžaduje přímé slunce, ale dobře osvětlené stanoviště. Této rostlině se dobře daří i pod zářivkovým osvětlením.
  • Vyžaduje půdu rovnoměrně vlhkou, ale ne přemokřenou. V zimních měsících má raději sušší půdu.
  • Důležité je pravidelné vlhčení vodou.
  • Rostlina snáší i nižší pokojové teploty v rozmezí 10 až 21 °C.
  • Potřebuje běžný substrát, který dobře propouští vodu.
  • Přihnojování stačí jedenkrát měsíčně od jara do podzimu hnojivem s vysokým obsahem dusíku.
  • Množení: pravidelně řízkováním a vložením řízků do vody nebo do vlhkého substrátu.

Zde je několik fotografií, na kterých je krásně vidět anglický břečťan.

Pygmy Date Palm – Trpasličí palma

Tato palma je velmi ceněna pro své detoxikační účinky, a to zejména při odstraňování xylenu a toluenu.

Jedná se o trpasličí rostlinu, která dosahuje maximálně výšky maximálně 120 cm po dobu několika let. Je to velmi pomalu rostoucí palma, která má dlouhé vypouklé listy se štíhlými jemnými konečky, což tomuto druhu dodává elegantní vzhled.

Trpasličí palma je velmi nenáročná rostlina, která nevyžaduje velkou pozornost. Nemá ráda vlhkou až přemokřenou zeminu. Vlhkost půdy může vést ke hnilobě kořenů. Přesazování rostliny se doporučuje na jaře po několika letech. Tato rostlina má jemné kořeny, které při přesazování nesmí být porušeny.

  • Palma pochází z jihovýchodní Asie.
  • Maximální výška růstu je 1,2 m ve vnitřním prostředí.
  • Tato palma vyžaduje jasné světlo.
  • Vlhká půda přes léto, v zimním období minimální zálivka.
  • Vlhkost by měla být střední až vysoká.
  • Průměrná pokojová teplota v rozmezí 18 až 29 °C.
  • Dobře propustný standardní substrát v kombinaci s perlitem nebo pískem.
  • Přihnojování jedenkrát na jaře a jedenkrát v létě postupně uvolňujícím hnojivem bohatým na hořčík.
  • Množení: mladé výhonky, které rostou ve spodní části rostliny se samostatnými kořeny, oddělte a zasaďte samostatně do kontejnerů. Rozmnožování je možné pomocí semen, ale tato forma je zdlouhavá a vyžaduje několik let.

Zde je několik fotografií, na nichž uvidíte trpasličí palmu.

Weeping Fig/Ficus benjamina – Fíkus benjamín

Rostlina je asi nejlepší volbou, když potřebujeme vzduch v místnosti zbavit formaldehydu, čpavku, xylenu a toluenu.

Fíkus benjamín je asi nejpopulárnější interiérová rostlina z čeledi Moraceae. Jeho větve padají dolů v podobě zdřevnatělých stonků, které jsou pokryté lesklými, tmavě zelenými listy. Fíkus přináší potěšení v jakékoli jasně osvětlené místnosti. Pěstitelé jej vyhledávají pro jeho dekorativní vzhled. Patří mezi dlouholeté a pomalu rostoucí pokojové květiny.

Fíkus umístěte ve světlé místnosti bez přímého světla. Rostlinu chraňte před průvanem, před výkyvy teplot či prouděním studeného vzduchu od oken a dveří. Při dobré péči budou rostlině růst nové listy na jaře a v létě. Na podzim očekávejte opadávání většího počtu listů. Tento stav je normální. Opadávání můžete zabránit rosením. Fíkus nemá rád přelévání.

  • Pochází z  jihovýchodní Asie a severní Austrálie.
  • Dorůstá až do výšky 3 metrů.
  • Vyžaduje jasné světlo.
  • Vodu v květináči nechte důkladně vyschnout. Udržujte půdu mírně sušší především v zimě, kdy je intenzita světla nižší.
  • Vlhkost by měla být střední až vysoká.
  • Teplota v místnosti by se měla pohybovat v rozmezí 16–24 °C.
  • Fíkusu postačí substrát pro pokojové rostliny.
  • V letních měsících přihnojujeme jedenkrát za měsíc běžným hnojivem na pokojové rostliny, v zimních měsících přihnojujeme ve stejném intervalu, pouze s poloviční dávkou hnojiva.
  • Rozmnožování: řízkováním v jarních měsících.

Zde je několik fotografií zachycujících fíkus benjamín.

Zdroj: Nekvetoucí rostliny, které čistí vzduch
Zveřejněno dne: 18.12.2013


Sitemap | RSS