Řez dospělých stromů se omezuje nejčastěji na odstraňování suchých větví uvnitř koruny, které přirozeně odesychají v důsledku zastínění, a na citlivé redukce těžkých vodorovných větví. Katalpy se v žádném případě nehodí k tvarování. Jejich regenerační schopnost je se stoupajícím věkem čím dál slabší.
Pokud je to nevyhnutelné, řezat lze, ale zásah by neměl přesáhnout 1/3 délky větve. Protože se jedná o velmi pomalu rostoucí strom, měl by být řez vždy proveden uvážlivě.
Ten se provádí na přelomu června a července, kdy se zakracují větve a může se provést redukce plodů.
V dalších termínech na stříhání, tedy v červnu a září, se provádí střih takovým způsobem, že se všechny narostlé výhonky zkrátí o 1/3. Pokud chcete mít krásný stromek a tolik vám nezáleží na tom, za jak dlouho začne plodit, doporučuje se zkracovat výhonky až o 1/2. Když bude nějaký výhonek výrazně silnější a delší než ostatní, musíte ho odstranit úplně, protože by mohl přebrat roli terminálního výhonu.
V naší poradně s názvem SOOLANTRA KORONAVIRUS DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan.
Já jsem taky četl, že ivermektin zabíjí koronavirus. Tady je o tom vědecký článek. www.sciencedirect.co…
Uvádí se tam, že Ivermektin, který je FDA schválený jako antiparazitikum, má také širokospektrální antivirovou aktivitu in vitro. Nyní bylo prokázáno, že je inhibitorem kauzativního viru (SARS-CoV-2), s jediným přírůstkem do Vero-hSLAM buňky 2 hodiny po infekci SARS-CoV-2, které jsou schopné dosáhnout až 5 000-násobné redukce virové RNA po 48 hodinách. Ivermektin proto vyžaduje další zkoumání možných přínosů pro člověka.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Přesně to jste vy, co se chytáte každé fámy! V celém tom vědeckém článku je mnohokrát napsáno, že výzkum byl IN VITRO! To znamená, že vše bylo zkoumáno jen v laboratoři. Navíc z toho není jasné jaká dávka je účinná a jaký má být interval v dávkování. Ivermektin je především jed! A jeho jedovatosti se využívá při léčbě parazitů ve střevním traktu, kůži a očích. Ivermektin je relativně bezpečný, ale má i své nežádoucí účinky, zejména může způsobit vážnou alergickou reakci a interagovat s jinými léky. Brát ho jen tak, jako prevenci před onemocněním covid 19, je hazardování se svým zdravím. Nyní se teprve zkoumá účinnost Ivermektinu na lidech proti covid 19 a teprve se bude upřesňovat způsob bezpečného použití. Přesné vyjádření k tomuto je zde www.fda.gov/animal-v…
Ingredience: 400 g kapustiček, 150 g anglické slaniny, 3 stroužky česneku, lžíce třtinového cukru, ½ lžičky balzamikové redukce, balzamikový ocet, voda, sůl, pepř
Technologický postup: Kapustičky krátce povaříme v osolené vodě, jakmile kapustičky vytáhneme z vroucí vody, musíme je zprudka ochladit ledovou vodou, nebo přímo ledem, pak si zachovají svou svěží zelenou barvu. Na pánvi rozehřejeme máslo, přidáme oloupaný, na plátky nakrájený česnek (množství, jak kdo má rád) a nadrobno nakrájenou slaninu, chvíli vše restujeme. Když vše lehce zezlátne, přidáme 1 lžíci hnědého cukru, osolíme, dost opepříme, přidáme 1/2 lžičky balzamikové redukce a nepatrně zastříkneme bílým balzamikovým octem, nejlépe s příchutí fíků (lze koupit v italských lahůdkách). Okapané kapustičky rozkrájené na půlky vložíme do pánve s karamelem, česnekem a slaninou, necháme je pěkně obalit a vsáknout všechny vůně z pánve do sebe. Na plotně je při střední teplotě za občasného promíchání zahříváme ještě asi 10 minut, poté ihned podáváme.
Primárně je Forfemina určena k odvodnění těla. Také v rámci takzvaného detoxu je užívání Forfeminy vhodné, protože podporuje odstraňování toxinů z organismu spolu s vodou. Pokud budete dodržovat dostatečný příjem tekutin, což je při užívání Forfeminy nezbytné, bude se tělo čistit. Forfemina primárně neslouží na hubnutí, pouze odvodňuje, čímž zmenšuje otoky, a tak můžete být „slim“. Forfemina tedy primárně neslouží na snížení váhy, ale na odstranění otoků způsobených nadměrným hromaděním vody v těle. Celulitida je způsobená zvětšením objemu podkožních tukových buněk. Recenze na potravinový doplněk Forfemina v rámci redukce vody jsou pozitivní.
V závislosti na odrůdě začíná redukce hroznů koncem července nebo začátkem srpna, aby se snížil výnos a zvýšila se kvalita. Obdělávání půdy a postřik vinné révy v srpnu se opakuje jako v červenci, až do doby, kdy se hrozny uzavřou, to bývá kolem poloviny srpna, to znamená, že bobule dosáhnou své plné velikosti. V tuto dobu, když plody začnou dozrávat, je ochrana rostlin pomocí postřiků obvykle zastavena. Práce na vinici se od té doby omezují na řezání a výsev trvalé zeleně a odstraňování poškozených hroznů. V srpnu začíná odkrývání zóny hroznů. Listy se ručně otrhávají, aby se zlepšilo vystavení hroznů světlu a větrání.
Lipomy se většinou odstraňují z estetických důvodů, neboť jinak neznamenají nijak závažný problém. Bývá to obvykle jednoduchý výkon, protože jde o nádory přesně ohraničené, nezasahující do okolních tkání. Odstranění lipomu představuje většinou chirurgický zákrok, někdy se používá také liposukce. Pokud je lipom rozsáhlejší, rychle roste a vadí při pohybu, provádí se biopsie a následné mikroskopické vyšetření.
Obvykle se lipomy vyskytují v podkoží, mohou se však objevit i ve vnitřních orgánech, například v jícnu nebo v žaludku. Velmi vzácně se z lipomů stanou nádory nebezpečnější až zhoubné, je tedy vhodné jakékoliv změny ve velikosti, konzistenci a bolestivosti lipomu sledovat.
K dlouhodobé prevenci se používá přípravek Lecitamin, který čistí cévy, snižuje cholesterol a odbourává krevní tuk. Za účelem redukce tuku a vzniku lipomů jsou k dostání rovněž bylinné čaje a masti, doporučují se bylinné či solné koupele.
Můžeme révě v době zrání nějak napomoci, aby výsledná kvalita hroznů odpovídala našim představám?
Kromě prací, kterými jsme k tomuto cíli přispěli v předchozích měsících, se zmíním ještě o jednom zásahu, ke kterému se někteří pěstitelé mohou stavět i odmítavě. Označuje se jako: „redukce hroznů“ a jde při tom o to, že se keřům část budoucí sklizně odebere a veškeré vznikající asimiláty pak proudí do zbývajících hroznů. Jsou různé názory na termín, kdy k tomuto kroku přistoupit. Redukovat hrozny lze po odkvětu. Důsledkem toho budou husté hrozny s velkými bobulemi, ale kvalita se tím příliš nezvýší. Proto se doporučuje toto patření provádět v době, kdy bobule rostou nebo dokončují svůj růst, tedy od fenofáze zavěšování hroznů do zaměkání. Nejčastěji se redukuje před začátkem zaměkání.
Myslím, že mnoho začínajících malopěstitelů se teď zděsilo, a tak i za ně pokládám otázku: Chcete říci, že se hrozny vystříhají a vyhodí?
Ano. Účelem toho zásahu je zlepšení kvality hroznů, především vyšší cukernatost, také tvorba přiměřeného množství kyselin a aromatických látek. Redukce hroznů zároveň podporuje kvalitu dozrávání hroznů a potlačuje nejen negativní vliv vysokých výnosů na kvalitu vína, ale i na kondici révového keře v dalších letech. Rozhodnutí, zda přistoupit k tomuto kroku, představuje však pro řadu vinařů dilema: „Celý rok se o vinici pečlivě starám a teď mám část úrody zahodit?“ Znám vinaře, kteří toto opatření jednoznačně zavrhují. A znám i ty, pro které se redukce hroznů už stala jednou z běžně prováděných prací za zelena. Zvláště tam, kde si konkurují nejen pěstitelé, ale i výrobci vín z řad malovinařů. Pokud máte kolem sebe řadu konkurentů a chcete-li prodat vše, co ve sklepě máte, musíte nabízet kvalitu. A to už se naučili i malí výrobci vín.
Když se od filozofování vrátím k onomu zásahu, je potřebné dodat, že dobrý výsledek přinese nejen zvolení správného termínu, ale i míra, do jaké se redukce provede. To je velmi ošemetné rozhodnutí a vyžaduje předchozí zkušenost. Na toto téma byla zpracována řada výzkumných prací a nelze říci, že existuje jednoznačné stanovisko.
Způsoby, jak hrozny odstranit, jsou v podstatě dva. Jedním z nich je půlení hroznů, kdy se nůžkami přestřihne hrozen v polovině, či lépe řečeno, odstraní se spodní část hroznu, kde bobule často vyzrávají hůře než na horní polovině. Tento zásah je náročný časově, protože na přepůlení hroznu potřebujete víc času než na jeho úplné odstranění. Úplné odstranění některých hroznů, to je ten druhý způsob redukování. Při něm se odstraňují celé hrozny, které vyrůstají jako třetí v pořadí na letorostu (počítáno od zdola). Někdy i hrozny druhé od shora; pak se na letorostu ponechá jen jeden, ten spodní.
Znamená to, že tentokrát odstřihujeme odshora?
Ano. Tak výrazná redukce se hodí pro keře, na kterých očekáváme velmi vysoké cukernatosti pro vína s vysokými přívlastky, jako jsou např. vína ledová, slámová nebo výběry z bobulí.
Alkoholici, kteří do sebe denně lijí alkohol včetně piva (ať už je to Plzeň, či Radegast) a přitom nic nejedí, si vyvolají zcela jistě záchvat dny, protože hladovění způsobuje další nárůst hladiny kyseliny močové. Tento negativní vliv je zapříčiněn tím, že na oxidaci etylalkoholu je vázána redukce pyruvátu na kyselinu mléčnou. Zvýšený výskyt kyseliny mléčné (hyperlactacidemie) následně omezí vylučování kyseliny močové a kromě toho se podílí na vzniku acidózy (překyselení) a hypoglykémie (nedostatku cukru v krvi).
Ve víně kyselina močová obsažena není. Pivo jí obsahuje asi 160 mg na litr, což není málo, když si uvědomíme, že potrava pro nemocné dnou by měla zahrnovat méně než 200 mg purinů denně. Dát si vinný střik při dně je tedy méně škodlivé než pít pivo. Avšak i při pití vína je třeba dbát na správnou míru, a to maximálně jednu až dvě skleničky k jídlu, protože jakýkoliv alkohol snižuje vylučování kyseliny močové ledvinami.
sprchávání – projev nedostatečného opylení z různých důvodů (srážky v době kvetení, přehnojení dusíkem, virová onemocnění), kdy bobule jsou malé a bez semen nebo v hroznech úplně chybí
karoteny, xantofyly, kvercetiny – barviva ve slupkách bílých a červených odrůd
antokyany – barviva ve slupkách modrých odrůd, u některých odrůd i v moštech
barvířky – skupina odrůd, které mají antokyanová barviva i v moštech, např. Neronet nebo Rubinet
glukóza, fruktóza – monosacharidy obsažené v moštech, kvasinky je (na rozdíl od vyšších sacharidů) bez problémů umí zkvašovat
cukernatost – obsah monosacharidů v hroznech, jednotka 1°NM
fenolické a aromatické látky – organické sloučeniny různého složení, podílející se na barvě, vůni a chuti vín
redukce hroznů – snižování množství budoucí sklizně ve prospěch její kvality, odstřihávání hroznů
štěpování – spojování roubu s podnoží (starý výraz specifický především pro vinohradnictví)
školkování – proces zapěstování kořenů na štěpovancích v révové školce
novošlechtění – tvorba nových odrůd křížením vybraných rodičovských odrůd s cílem vylepšit některé jejich vlastnosti
ampelografie – část vinohradnictví, zabývající se popisem znaků a vlastností odrůd révy vinné
Kluci v akci nám na televizních obrazovkách vaječnou tlačenku ještě neukázali, ale obohatili nás níže uvedenou tlačenkou z jemného králičího masa.
Recept
Ingredience: 500 g ořezu z králíka, 200 g králičích a drůbežích jater a ledvinek, 2 cibule, 2 mrkve, 1 petržel, 2 plátky celeru, snítka tymiánu a rozmarýnu, 3 lžíce olivového oleje, 1 lžíce cukru, 1 lžička soli, 200 ml balzamikového octa, 500 ml masového vývaru, 100 g práškové želatiny, 100 ml vody
Postup: Kořenovou zeleninu s cibulí nakrájíme na drobné kostičky. Tymián a rozmarýn nasekáme.
V pánvi orestujeme zeleninu na olivovém oleji, přidáme králičí maso, opečeme, vmícháme bylinky a cukr, opečeme, osolíme, zalijeme balzamikovým octem a vývarem tak, aby bylo maso zakryté. Dusíme asi hodinu doměkka. Maso po uvaření vyjmeme, obereme a nakrájíme. Vývar zredukujeme, abychom získali 250 ml tekutiny. Ledvinky a játra očistíme, nakrájíme a vložíme do redukce, povaříme, vmícháme i maso.
Želatinu namočíme do vlažné vody a necháme rozpustit, poté vmícháme do směsi a plníme do plastového střeva, necháme ztuhnout a vychladit. Plátky tlačenky podáváme se salátem z najemno nakrájené cibule, kterou smícháme s jablečnými proužky a zakápneme vinným octem.
Koncem května nebo začátkem června vylamujeme všechny nepotřebné větve, především ty bez květenství. Z každého pupenu má vyrůst pouze jedna větev, proto ty vyvíjející se z náhradních (postranních) pupenů odstraníme. Kromě plodonosných větví ponecháváme na keřích vegetativní výhony, které budou potřeba v příštím roce na rekonstrukci keřů. Jedná se o tzv. náhradní výhony, na kterých bude keř plodit v následujícím roce. Odstraněním přebytečných výhonků se zlepší výživa zbývajících výhonků, stejně jako přístup slunečního záření a provětrání keřů. Po odkvětu ještě jednou zkontrolujeme počet výhonů a nasazené hrozny. Na každé větvi ponechte dva hrozny a v případě velkoplodých odrůd jen jeden, nejlépe vyvinutý. Velkoplodé dezertní odrůdy, jako je Arkadia (velmi úrodná), vyžadují silné snížení výnosu. Zanedbání této úpravy způsobuje, že ovoce je vodnaté, málo sladké a není chutné. Snížit výnos potřebují i odrůdy s pozdější dobou zrání, jako je Alden, Hibernal, Sibera. Menší plodnost keřů způsobuje, že plody dozrávají dříve a hromadí se v nich více cukru. Jak tento postup správně provést se můžete podívat zde: zelené práce ve vinohradu.
Důležité je také provádět redukci hroznů. Jak se provádí, můžete vidět zde: redukce hroznů video.
Pěstování a vedení vinné révy je pro mnohé zahrádkáře opravdovou vášní. Révu lze ji vysadit, stejně jako chmel, u některých zahradních staveb nebo si můžete založit přímo malý vinohrad, kde se rostliny pnou po drátu napnutém mezi dvěma dřevěnými kůly.
Révě se budete muset věnovat jak během zimy, tak v průběhu léta, kdy začínají růst postranní výhony. Jestliže ji pěstujete nikoli jako rostlinu okrasnou, ale užitkovou, dohlížejte i na kvalitu hroznů. To si zpravidla žádá jejich redukci zhruba o třetinu.
U révy vinné se rozlišují dva základní řezy, které se běžně používají na rodinných zahradách a mají dlouhou tradici. Jde o řez na hlavu a řez na čípek.
Řez na hlavu: Při tomto řezu každý rok odřízněte odplozené staré dřevo až na jeden nebo dva pupeny. Z nich během další sezony vyrostou nové plodné výhony. Tento způsob řezu každý rok opakujete a rostlinu tím zbavujete dřeva, které již nemá pro produkci kvalitních hroznů žádný význam. Jednoduše řečeno, révu zmlazujete.
Řezem na čípek: Jím zkracujete odplozené výhony na jedno až dvě očka. Hlavní termín řezu spadá do období zimy. Ovšem i v létě rostlina potřebuje vaši péči, jsou nutné redukce bobulí v hroznu a zaštipování listů okolo plodů v době dozrávání. Stejně tak nezapomeňte redukovat výhony druhého řádu, aby se réva zbytečně nezahušťovala.
Konformní techniky ozáření (conform = přizpůsobit) mají za cíl přizpůsobit tvar ozařovaného objemu nepravidelnému tvaru nádoru. Důsledkem je potom stupňování dávky bez rizika poškození zdravých tkání v okolí. Zvýšení dávky záření v ložisku jednoznačně zvyšuje lokální kontrolu nádoru. Zvýšená lokální kontrola potom prodlužuje celkovou dobu přežití pacienta. Při dříve používaných konvenčních technikách měl ozařovaný objem pravidelný tvar, například válce nebo kvádru. Tento objem zahrnoval nepravidelně tvarovaný tumor a okolní zdravé tkáně v neoptimální míře, čímž docházelo ke vzniku nežádoucích účinků, které vyplývaly z poškození těchto tkání. Při konformní radioterapii je ozařovaný objem upravován prostorově ve třech rovinách (3D), čímž se více přizpůsobí tvaru nádoru. Výsledkem je redukce celkového objemu ozařovaných tkání. Tím se sníží míra rizika nežádoucích účinků a možnost aplikace vyšší dávky do samotné nádorové masy a zvýšení účinnosti radioterapie. Tyto techniky tedy umožňují přesnějším plánováním a provedením ozáření zredukovat velikost bezpečnostního lemu okolo vlastního nádorového ložiska a tím ve srovnání s technikami konvenčními snížit velikost ozářeného objemu o 20–30 %. Ke geometrickému tvarování svazků záření byly v dřívějších letech používány takzvané vykrývací bloky připravené na míru. Tyto bloky se připravovaly ze speciálního kovu pro každého pacienta individuálně. V dnešní době mají moderní přístroje k dispozici „vícelamelový kolimátor“, tudíž mohou pracovat s různě tvarovanými poli i bez použití těchto bloků. Konformní techniky radioterapie jsou v dnešní době nutným standardem v radioterapii nádorů hlavy a krku. Konvenční techniky radioterapie je možné použít pouze za účelem paliativním či k symptomatickému ovlivnění potíží pacientů.
Mezi hlavní výhody kompaktního čerpadla patří jeho malá velikost a flexibilita k prostoru vytápění nebo chlazení jednotlivých místností. Mnoho modelů může mít až čtyři vnitřní klimatizační jednotky (pro čtyři zóny nebo místnosti) připojené k jedné venkovní jednotce. Počet závisí na tom, zda jsou požadavky na vytápění nebo chlazení pro celou budovu, nebo každou zónu zvlášť (což je ovlivněno tím, jak dobře je budova izolována a vzduchově uzavřená). Každá ze zón má svůj vlastní termostat, takže je možná individuální redukce teploty v každé zóně. Tím se ušetří energie i náklady.
U bezpotrubních systémů je jednodušší instalace, než u jiných klimatizačních systémů. Například přípojka mezi venkovní a vnitřní jednotkou vyžaduje pouze pěticentimetrový otvor ve zdi, pro potrubí. Většina výrobců tohoto druhu systému poskytuje různé délky spojovacího potrubí, a je-li to nutné, může být vzdálenost až 12,5 metru od vnitřního výparníku. Díky tomu je možné, aby kompresor byl umístěn na zadní straně domu a ne na straně pohledové.
Při využití tohoto systému není potřeba budovat žádné kanály, takže se vyhnete energetickým ztrátám. V potrubí je zajištěna nucená cirkulace vzduchu. Potrubní ztráty v kanálech mohou činit více než 30% spotřeby energie, než ji dopraví do požadovaného místa, a to zejména v případě, že kanály jsou v reflexním prostoru, jako je například podkroví.
Ve srovnání s jinými přídavnými systémy, kompaktní tepelná čerpadla nabízejí větší flexibilitu dizajnu interiéru. V místnostech mohou být komponenty zavěšeny na stropě nebo v podhledu, a nebo zavěšeny na zdi. V nabídkách jsou k dispozici i stojací modely. Většina jednotek je o velikosti 60x25x7 cm a jsou velmi elegantní a mají vysokou kvalitu sladění jednotlivých prvků. Mnoho z nich nabízí i dálkové ovládání, pro zajištění komfortu, aby bylo jednoduší ovládání, když je systém umístěn vysoko na zdi, nebo zavěšen na stropě.
Tento systém může pomoci udržet váš domov bezpečnější, protože je zde jen malý otvor ve zdi.
Pokud máte dnu, měli byste především změnit způsob stravování. Potraviny obsahující hodně purinů zvyšují koncentraci kyseliny močové v krvi. Z jídelníčku tak vylučte zejména mastné výrobky s vysokým obsahem bílkovin, mozeček, vývary, masové omáčky, sledě, ledvinky, játra, mleté maso, šneky, sardinky, křen, fazole, květák, čočku, houby, ovesnou kaši, zelený hrášek, korýši, špenát, celozrnné pečivo a droždí.
Osoby, které mají se dnou problém, by vůbec neměly pít alkohol. Alkohol pravděpodobně zvyšuje tvorbu kyseliny močové a brzdí její vylučování, což může u mnoha jedinců vyvolat další dnavý záchvat. Mimořádně škodlivé je i pivo, které obsahuje velké množství purinů. Pokud si neumíte odepřít sklenku alkoholu, zmírněte alespoň jeho účinky. Pijte pomalu a zároveň jezte sacharidy, které se snadno vstřebávají, například krekry, ovoce a sýry.
Pokud trpíte nadváhou a zbavujete se nadbytečných kilogramů, buďte opatrní. Zaručené diety totiž mohou ještě více zkomplikovat průběh nemoci. Většina drastických diet, včetně hladovky, vede k rozpadu buněk, ze kterých se následně uvolňuje kyselina močová. Pokud chcete zhubnout, požádejte lékaře, aby vám pomohl vypracovat rozumný postup redukce hmotnosti.
Také nadměrné množství vitamínových složek, především niacinu a vitamínu A, může zhoršit průběh nemoci. Než začnete brát vyšší dávky vitamínů, poraďte se s lékařem. Pokud denně pijete dostatek vody, kyselina močová se vyloučí z organismu dřív, než stihne vyvolat zdravotní potíže. Většina lidí však pije málo čisté vody. Optimální množství je 5–6 sklenic denně. Příjem dostatečného množství tekutin zároveň omezuje tvorbu ledvinových kamenů, k nimž mají sklony právě pacienti trpící dnou. Zdravé jsou i bylinkové čaje. Protože neobsahují kofein a mají málo kalorií, můžete je pít bez omezení. Nejlepší jsou čaje ze šípku nebo z máty. Čaj pijte několikrát denně.
