Téma: 

řez

Katalpa - řez

Na co si dát pozor

Při řezu bychom nikdy neměli odstranit více než třetinu koruny. U starších rostlin by se měly odstraňovat pouze suché větve nebo jen provést odlehčovací řez.

Zdroj: Katalpa - řez
Zveřejněno dne: 30.9.2016

Diskuze: řez vinné révy na podzim

Dobrý den, jsem laik, mám vinnou révu 3 rokem a zanedbala jsem řez v prvém roce. Mohu tvarovat řezem i na podzim, nebo jen opravdu na jaře. Díky za radu.

Zdroj: diskuze Řez vinné révy na podzim
Odesláno dne: 27.9.2016 uživatelem Šiši

Katalpa - řez

Jak to katalpa snáší

Řez dospělých stromů se omezuje nejčastěji na odstraňování suchých větví uvnitř koruny, které přirozeně odesychají v důsledku zastínění, a na citlivé redukce těžkých vodorovných větví. Katalpy se v žádném případě nehodí k tvarování. Jejich regenerační schopnost je se stoupajícím věkem čím dál slabší.

Pokud je to nevyhnutelné, řezat lze, ale zásah by neměl přesáhnout 1/3 délky větve. Protože se jedná o velmi pomalu rostoucí strom, měl by být řez vždy proveden uvážlivě.

Zdroj: Katalpa - řez
Zveřejněno dne: 30.9.2016

Diskuze: Re: pestovani katalpy

Katalpu zkraťte jak potřebujete. Řez katalpy se provádí v dubnu.

Zdroj: diskuze Pestovani katalpy
Odesláno dne: 12.9.2016 uživatelem Milča

Pěstování malin

Řez malin

Výhony malin seřízněte hned po výsadbě, a to dosti razantně. Účelem je podpoření růstu náhradních výhonů z kořene. Udržovací řez letních odrůd se provádí na podzim. Účel spočívá v odstraňování odplozeného dřeva, a to v rozmezí 10–15 cm od země. Jednoleté dřevo se řeže na poslední odstávající pupen, tím podpoříte plodnější obrost. Podzimní odrůdy řežeme koncem února, kdy se jednoduše seříznou všechny výhony až na úroveň půdy.

Zdroj: Pěstování malin
Zveřejněno dne: 27.11.2014

Diskuze: Re: řez borůvek a škůdci

Dobrý den , nevím jestli jsem na správném místě a jestli mi někdo bude vůbec chtít odpovědět. Mám borůvku šestý rok Je asi120 cm vysoká a dost bohatá , ale už druhý rok mi květy něco okouše. Když jsem loni zjistila , že skoro polovina květů je pryč,ptala jsem se v zahradnictví a tam mi řekli ,že je to pravděpodobně sviluška ale ,že je to divné ,protože borůvka většinou škůdci netrpí . Dali mi postřik, který jsem aplikovala , ale stejně mi zbylo jen pár květů. Letos jsem hlídala pečlivě, až začnou poupátka a hned jsem opět aplikovala postřik .Jenže za tři dny jsem přišla a opět polovina květů pryč. Opět jsem našla několik pavoučků živých a veselých ! Prosím -neví někdo co s tím? Jaký postřik použít a jak se té potvory zbavit?Budu vděčná za každou radu ! Děkuji vám. Zdravím -Mařatková

Zdroj: diskuze Kanadské borůvky množení
Odesláno dne: 7.5.2017 uživatelem Mařatková Olga

Kalendář pro vinaře - únor

Slovníček použitých odborných výrazů

  • zatížení keře – počet oček ponechaných na keři po řezu
  • řez – odstraňování nežádoucích částí keře
  • krátký řez – čípek o dvou až pěti očkách (plodonosné dřevo)
  • zásobní čípek – dvouoký čípek, zásoba výhonů pro využití pro následující řez podle principu Guyotova řeru
  • plodonosné dřevo – jednoleté dřevo s očky, (v předchozí vegetaci to byly zelené výhony), s předpokládanou produkcí hroznů
  • dlouhý řez – tažně o délce šest a více oček
  • tažeň – jednoletý výhon s více očky, jeho konec se uvazuje
  • princip Guyotova řezu – dvouoký zásobní čípek morfologicky umístěný pod plodonosným dřevem
  • vrcholový tvar – tvar keře zakončený tažněm nebo více tažni
  • kordonový tvar – tvar keře s ramenem nebo rameny ze starého dřeva
  • závěsné tvary – tvary s výškou kmene až na vrchol opěrné konstrukce, letorosty visí dolů
  • drátěnka – opěrná konstrukce pro jeden řádek výsadby révy, tvořená sloupky a mezi nimi umístěnými dráty
  • predátor – užitečný organizmus živící se škůdci, nahrazuje chemickou ochranu


Zdroj: Kalendář pro vinaře - únor
Zveřejněno dne: 14.3.2016

Diskuze: Re: Zluty ker

To se vám podařilo vypěstovat štědřenec. Štědřence jsou nevelké stromy a keře dorůstající výšky až 7 metrů a jsou celkem tři známí zástupci: alpský, odvislý a Watererův. Navzájem si jsou velmi podobní, ale vyžadují odlišné pěstební podmínky. Štědřence mají zelenou kůru a vzpřímené nebo převislé větve, na kterých vyrůstají trojčetné listy, dlouze řapíkaté, bez palistů, s téměř přisedlými oválnými lístky, a na zimu opadávají. Květy jsou zlatožluté, motýlovité, uspořádané v bohatých převislých hroznech a proto se jim často říká zlatý déšť (stejně jako naší známé zlatici). Kalich květu je zvonkovitý, slabě dvoupyský, s horním pyskem zakončeným dvěma zuby a dolním trojzubím. Pavéza (největší okvětní list) je okrouhlá až široce vejčitá, na vrcholu vykrojená. Plody štědřence - lusky jsou podlouhlé, zploštělé, dlouze stopkaté, na švech ztlustlé až úzce křídlaté a mezi semeny jsou slabě zaškrcované. Obsahují několik ledvinovitých semen, která jsou velmi jedovatá pro všechny živočichy! K otravě dítěte stačí spolknout dvě semena nebo sníst pět květů z této rostliny, takže pozornost je na místě.
Pěstování štědřence musí naplňovat podmínky jeho domoviny, kterou je oblast jižní Evropy. Nejlépe se jim daří na plném slunci, ale přežijí i v polostínu. U zeminy je to trochu potíž, protože je nutné přesně vědět, o kterého zástupce štědřence jde. Štědřenec odvislý potřebuje zásaditou zeminu, je vápnomilný a štědřenec alpský naopak vyžaduje kyselou půdu (rašelina). Štědřence při tvarování nesnášejí hlubší řez, ze starého dřeva neobrazí a zemřou. Množí se výsevem semen, která je třeba před výsevem krátce spařit. Dále je možné štědřence množit letním očkováním na štědřenec odvislý nebo roubováním. Štědřenec Watererův lze množit dřevitými řízky, které se řežou již v první polovině října. Množení je možné i letními řízky. Na podnože štědřence odvislého nebo i alpského lze roubovat i jiné dřeviny, například hlodáš, jehlici nebo čilimník - dosáhne se pak úchvatných chimér s nekonečnou variací barevnosti květů.
Pro inspiraci k tomu, co lze se štědřenci dokázat v zahradní architektuře, můžete shlédnout následující fotografie: www.google.com/searc…

Zdroj: diskuze Zluty ker
Odesláno dne: 9.5.2016 uživatelem Zahradník

Katalpa - řez

Kdy se řez provádí

Odborná literatura uvádí, že stromy po řezu dobře obrůstají, ale řez se u katalp provádí spíše výjimečně, obvykle se odstraňují jen suché a poškozené větve. Nedoporučuje se odstraňovat více než jednu třetinu koruny najednou. Rány jsou zamazávány bílým, respektive světlým Latexem či Balakrylem.

Jsou to stromy s nízko nasazenou korunou, řídce větvené s tlustými větvemi a s širokou dření, často s listy po třech v přeslenu (zejména na bujných výhonech). Řezné rány na těchto tlustých větvích jsou náchylné k namrznutí, dost rychle vysychají a podléhají hnilobám. Katalpy řadíme mezi stromy se slabou schopností kompartmentalizace. Jejich kmenová a korunová výmladnost je zejména v mládí poměrně vysoká, s přibývajícím věkem se však snižuje. Proto můžeme v jistých případech přistoupit i k citlivé redukci horizontálních, zdravých, tlustých, ale velmi křehkých větví, které se často lámou nejen ve větru, ale i pod vlastní vahou. Reakce katalp na tento typ odlehčovacího řezu je poměrně dobrá, často vytvářejí dostatek výmladků v blízkosti vedených řezných ran.

Zdroj: Katalpa - řez
Zveřejněno dne: 30.9.2016

Pěstování ostružin

Ostružiny na stromě

Ostružina beztrnná „Navaho“ je první z kultivarů se vzpřímeným vzrůstem (vyšlechtěno v Arkansasu, USA, 1988), oproti jiným kultivarům není bujně rostoucí, je rezistentní k septorióze. Zraje středně pozdně (polovina srpna až polovina září), plody má velmi sladké a aromatické, s pevnou dužninou a dobrou skladovatelností. Řez se provádí v jarních měsících, za vegetace se porost prosvětluje a provzdušňuje.

Zdroj: Pěstování ostružin
Zveřejněno dne: 27.11.2014

Pěstování vinné révy pro začátečníky

Řez vinné révy na pergole

Jestli vám nejde o krásu, ale o úrodu, řežte révu úplně stejně, jako kdybyste ji pěstovali na drátěnce, tedy na jeden nebo dva tažně. Ale časem asi zjistíte, že to není ono, že vinná réva na pergole potřebuje stříhat trochu jinak. Je dobře nechat révu pěkně se po pergole plazit, aby ji mohla postupně na vámi stanovených místech porůst. A hlavně aby hrozny visely na správném místě, nejlépe přímo nad posezením a nad hlavami vašich návštěvníků. Révě rostoucí u pergoly nechte postupně vyrůst několik větví kryjících celou pergolu nebo stěnu. Pouze občas odstraňte větev od kmínku, která je nejstarší a má nejhorší kvalitu výhonků. V létě z nových zelených výhonků z kmínků vyberte ty nejlepší a nechte zase během let postupně vyrůst. Odstraňujte větve, které jsou příliš zahuštěné takzvanými fazochy (neplodnými výrůstky). U rozrostlé révy pravidelně na jaře proveďte základní řez na na 2–3 očka a během celého léta, než odplodí, ji vystřihujte, vylamujte a vyštipujte, jinak by byla příliš zahuštěná, což není dobré vzhledem k různým chorobám. Samozřejmě záleží na odrůdě révy a její vzrůstnosti.

Zdroj: Pěstování vinné révy pro začátečníky
Zveřejněno dne: 16.1.2015

Kalendář pro vinaře - únor

Kordony

A jaké je uplatnění kordonových tvarů?

U kordonů je široký výběr možností, které je vhodné využívat zvláště malými pěstiteli na „hobby“ viničkách nebo na zahrádkách. Samozřejmě kordony se dají nařezávat na nízkém, středním a vysokém vedení, stejně jako vrcholové tvary. Lze z nich tvarovat celé stěny, například k zakrytí nevzhledné stěny stodoly, k rozdělení prostoru apod. Je možné z nich vytvořit loubí, které může dominovat celému prostoru. A nejlepší využití kordonová ramena pochopitelně najdou na pergolách. Jistě je romantické posedět pod pergolou, kde vám nad hlavou visí dozrávající hrozny nějaké stolní odrůdy a dát si skleničku vína. Viz následující obrázky:

Uplatnění kordonových tvarů

Uplatnění kordonových tvarů

Uplatnění kordonových tvarů

Řez na kordonech je pracnější, protože se řežou střídavě zásobní a plodonosné čípky (už víme jak a proč), je nutné více přemýšlet, kde a jak říznout a také vyžadují více pozornosti během vegetace. Základním problémem prostorových tvarů je nebezpečí, že budou příliš zahuštěné a -jak už jsme zmiňovali - houbové choroby tam budou mít lepší podmínky k šíření. Na toto je potřeba při řezu myslet. A když je řez dokončen, je dobré se znovu zamyslet nad jeho zatížením, zkontrolovat, kolik jsme vlastně ponechali oček s přihlédnutím k vitalitě keře, a případně ještě některé čípky odstranit.

Zdroj: Kalendář pro vinaře - únor
Zveřejněno dne: 14.3.2016

Kalendář pro vinaře - únor

Řez

Co řezat, jak řezat - to co se nám nelíbí, jde pryč? Předpokládám, že ve škole v Mělníku učíte přímo definici řezu...

Za řez se v širším slova smyslu označuje odstraňování nežádoucích částí keře v době vegetačního klidu. Ke správnému provedení řezu je potřebné brát v úvahu určitá pravidla. Od keřů révy chceme, aby přinesly každým rokem pokud možno přibližně stejné množství hroznů v dobré kvalitě, ať už jde o odrůdy moštové na výrobu vína nebo o odrůdy stolní k použití jako ovoce. A tuto svou vůli můžeme rostlinám vnutit jediným způsobem: tak, že jim některé části odebereme a jiné ponecháme. Pokud bychom keře neřezali vůbec, měly by každým rokem větší počet hroznů, které by byly velmi nekvalitní (nízký obsah cukru, vysoký obsah kyselin) nebo by nestačily dozrát vůbec. To bohužel vídáme v opuštěných vinicích nebo u neošetřovaných zahrad.

Když jste řekla řez v širším slova smyslu, jistě také existuje nějaký užší smysl. O co jde?

Pod pojmem řez v užším smyslu slova vinohradníci chápou odborně specifický (zase jsme u těch historických výrazů) terminus technicus: je tím míněna délka jednoletého výhonu s očky, který po provedení řezu na keři zůstane. Přesněji se používá výraz: „krátký řez“ (lépe: řez na krátké jednoleté dřevo) pro krátký ponechaný „zbytek“ jednoletého, tedy plodonosného výhonu, který označujeme výrazem „čípek“. Čípky považujeme za „plodonosné“, a očekáváme od nich dostatečnou produkci hroznů. Některé čípky označujeme „zásobní“; od nich chceme, aby především vyprodukovaly letorosty využitelné pro řez v následujícím roce, i když hrozny samozřejmě přinesou také.

Výraz „dlouhý řez“ (správněji: řez na dlouhé jednoleté dřevo) znamená naopak dlouhý ponechaný „zbytek“ jednoletého výhonu, kterému se říká „tažeň“. Logicky vzato: je dlouhý, tedy se táhne odněkud někam.

A co míníte zatížením keře? Kolik keř unese váhy, vlastně správně hmotnosti?

V podstatě ano, jde o to, kolik keř „unese“ během vegetace hroznů, a to v přímém i v přeneseném smyslu. Jde tedy také o to, kolik hroznů dokáže během roku „uživit“. A o tom rozhoduje ten, kdo řez provádí, tím, že správně zvolí „zatížení keře“. Zatížení keře je tedy počet oček ponechaných na keři po řezu. A protože keře mohou být vysazené v různých sponech, aby toto zatížení mohlo být srovnatelné, přepočítává se ještě na 1 m2. Některé odrůdy (ty s velkými hrozny nebo s velkými výnosy) se řežou na nízké zatížení, to znamená 4- 6 oček na m2, jiné odrůdy (s průměrnými výnosy nebo s průměrně velkými hrozny) vyžadují střední zatížení na 6 – 8 oček na m2. Odrůdy s menší produkcí hroznů či s malými hrozny mohou být zatěžovány hodně, asi na 8 – 10 oček na m2.

Takže počet oček, které po řezu na keři zůstanou, závisí na pěstované odrůdě?

Nejen to. Jaké zatížení keřů vybrat však nezávisí jen na velikosti hroznů či sklizně. Je nutné také přihlížet ke sponu výsadby a k výšce kmene, a to přímo úměrně. V nepřímé úměře je zatížení keře a požadovaná kvalita hroznů. Pokud se u některých kvalitních odrůd předpokládá sklizeň hroznů pro výrobu vín s vysokými přívlastky, jako je např. výběr z hroznů, výběr z bobulí, výběr z cibéb a další kategorie vín, jak je známe z etiket na lahvích, musí být nutně zatížení keřů nižší. Chceme-li vysoce kvalitní sklizeň, hroznů nemůže být na keři mnoho.

Avšak poslední rozhodnutí o tom, jak se ten který keř má zatížit očky, činí pěstitel při samotném provádění řezu. Keře slaboučké, které loni s bídou přežily, nelze v následujícím roce příliš zatěžovat – ostatně na takovém keři ani mnoho réví není. Takové keře se zatěžují velmi málo, třeba jen jedním či dvěma čípky, abychom rostlinu během vegetačního cyklu podnítili k intenzivnějšímu růstu. Naopak keře vitální, které mají pro řez dostatek réví k výběru, každoročně přinášejí dostatečnou sklizeň, lze zatížit více.

Zdroj: Kalendář pro vinaře - únor
Zveřejněno dne: 14.3.2016

Pěstování ostružin

Řez a stříhání ostružin

V předjaří následujícího roku po výsadbě redukujeme počet výhonů jen na 3–4 nejsilnější a zakrátíme je asi o čtvrtinu až třetinu. Obrost, který se v průběhu vegetace vytváří na ponechaných výhonech, zakracujeme v době, kdy je již ve spodní části zdřevnatělý. Hlavní letorost není dobré zakracovat během vegetace. V dalších letech odřežeme odplozené, odumřelé výhony a loňské zakrátíme na délku 2–4 m, podle odrůdy. Veškeré obrosty zakrátíme (pokud jsme tak neučinili v předchozím roce) jarním řezem na 3–5 oček, aby se keř nadměrně nezahušťoval.

Zdroj: Pěstování ostružin
Zveřejněno dne: 27.11.2014

PŘISPĚJTE NA PROVOZ TOHOTO WEBU


Jakákoliv částka od Vás nám do budoucna pomůže připravit nový a zajímavý obsah.
Uděláte nám velkou radost, když nám pošlete příspěvek na nový obsah.

Číslo účtu je 2901151489/2010

Variabilní symbol: 223327

Za každý příspěvek Vám z celého srdce děkuje tým webu ČeskéNápady.cz.


SiteMAP