Informace od profesionálů

MENU

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

ROUSNÉ

OBSAH

Co jsou milflerky

Miflerky jsou rousné zakrslé slepice. Jde o původní zakrslé plemeno chované v Evropě již po staletí. Vyznačuje se skromností, otužilostí, ale i poměrně dobrou snůškou. Barva kůže je bílá. Snůška je 100–120 kusů vajec s bílou až krémovou skořápkou, minimální hmotnost násadových vajec je 30 gramů.

Dospělý kohout dosahuje hmotnosti 0,7–0,9 kg, slepice pak váží 0,5–0,7 kg. Kohouti se kroužkují průměrem kroužku 16 milimetrů, slepice 15mm.

Rousná zakrslá slepice je slepice zakrslého typu s kratším, zavalitým, poněkud zvednutým trupem, vysoko neseným ocasem, typickou lyrovitou horní linií, spuštěnými křídly, supím peřím na holeních a hustými rousy. Většinou se chovají bezvousé, méně často vousaté rázy a občas i rázy se zkadeřeným opeřením.

Hlava tohoto plemene je menší až středně velká. Zobák je kratší, silný a lehce zahnutý, jeho barva je odvislá od zbarvení peří. Laloky pod zobákem jsou kratší a dobře zaoblené. Oči má rousná zakrslá slepice poměrně velké a výrazné a jejich barva souvisí se zbarvením peří. Křídla jsou dlouhá, uzavřená, dolů spuštěná tak, že kopírují osu holení. Ocas je středně velký, široce nasazený pod úhlem asi 60°, plynule vychází z linie sedla a je zřetelně vějířovitý.

Zdroj: Okrasné slepičky milflerky

Diskuze

V diskuzi OKRASNÉ SLEPIČKY MILFLERKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka Dvořáková.

Dobrý den
ráda bych se zeptala, kde je možné koupit Rousné zakrslé (milflerky).
Na internetu jsem nenašla žádného chovatele.
děkuji

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Okrasné slepičky milflerky

Nároky na chov a rozmnožování

Rousná zakrslá patří mezi okrasné a zároveň i užitkové plemeno zakrslé hrabavé drůbeže. Kdysi bylo i ozdobou našich vesnických dvorků a jeho obliba v dnešní době, kdy každý chovatel klade nárok na prostor, popřípadě pořizovací cenu krmiva, náhle stoupá. V současné době existuje řada barevných rázů tohoto plemene, například zakrslá rousná modře tečkovaná, modrá, černobílá, černá, bílá, žíhaná, zlatokrká, stříbrokrká, žlutá i porcelánová a tříbarevná. Pro toto plemeno se vžil lidový název „liliputka“.

Tyto temperamentní slepičky jsou malé, jejich váha nepřekročí 0,6 kg. Malou hlavu s oranžově červeným okem zdobí malý vzpřímený hřebínek a velmi malé laloky. Silný zobák má rohovou až modrou barvu. Krk je poměrně krátký a silný, přechází v široká, na první pohled déle působící záda. Trup slepičky je široký a krátký s kulatým, širokým břichem. Křídla jsou dlouhá, ocas středně dlouhý, plně opeřený a otevřeně nesený. Peří je pevné, ale měkké. Krátké nožky, běháky, mají barvu olova a jsou zdobeny hustými rousy.

U kohouta zdobí malou hlavu vzpřímený středně silný hřeben (červený), červený obličej, u vousatých rázů bohatý vous, červené ušnice, malé, kulaté laloky a silný zobák. Vzpřímený silný dozadu prohnutý krk navazuje na široká krátká záda. Na plném, širokém a hlubokém břiše je jemné peří, přecházející na holeních v bohaté supí kalhotky. Běháky stejné barvy jsou rovněž jako u slepice pokryty hustými rousy. Také ocas je silný, plný, vějířovitý a poměrně vysoko nesený. Kohoutci mají svou váhu do 0,7 kg.

Slepičky pohlavně dospívají mezi 6–8 měsíci věku a snášejí vajíčka bílé skořápky o hmotnosti 30 g. Při dobré a kvalitní pastvě na travnatých výbězích se rády pasou, sbírají travní semena, brouky. Jejich průměrná roční snůška dosahuje až 120 ks vajec. Slepičky jsou rovněž velmi dobré a šikovné kvočny, kuřata se pod nimi líhnou po 21 dnech, jsou čilá a temperamentní.

Toto plemeno je třeba chovat v suchu, na kamenitých nebo travnatých výbězích. Pokud tomu tak není, jejich ozdobné rousy vypelichávají a drůbež tak ztrácí na kráse.

Zakrslé rousné slepičky se s radostí doporučují všem chovatelům, také mladým a začínajícím nadšencům, kteří se zajímají o chov hrabavé drůbeže. Chov rousných zakrslých slepic je totiž téměř bezproblémový, slepičky jsou odolné, otužilé a shánlivé. Mají relativně nízké nároky na prostor, pokud je ale chceme vystavovat, je potřeba přizpůsobit podlahu tak, aby nedošlo k poškození rousů. Nevhodné jsou tvrdé betonové povrchy, důležité je čisté prostředí a speciální podestýlka. Vhodná je například hluboká podestýlka z hoblin.

I když nelze popřít výhody zatravněného výběhu, co se týče vitality a posílení imunitního systému, u výstavních zvířat jsou vhodné výběhy kryté, aby se zabránilo smáčení rousů. V zahrádce tyto slepičky zpravidla méně hrabou a jen sbírají, přesto ale dochází k poškození rousů. Zkrátka, vše musí být přizpůsobeno tak, aby se co nejméně namáhala jejich hlavní pernatá ozdoba – rousy.

Pokud chcete mít plně vyvinuté jedince v listopadu nebo prosinci, postačí líhnutí v dubnu. Životaschopnost kuřat bývá velmi dobrá. Kritéria výběru by měla být vždy zaměřena na vitalitu, dalšími kritérii jsou plemenné znaky a charakter kresby. Vhodné je odchovávat odděleně kuřičky a kohoutky. Trénování výstavního postoje většinou není potřeba a praktikuje se jen řídce. Podmínkou správného vývoje je samozřejmě dostatečné krmení. Doporučuje se zařazení dostatečného množství kvalitního zeleného krmení.

Přestože jde o takzvané selské slepice, většinou je možné je snadno zkrotit, jsou vhodné jako mazlíčci pro děti.

Zdroj: Okrasné slepičky milflerky


Autor obsahu

Mgr. Michal Vinš


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP