Informace od profesionálů

MENU

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

ROZTOČ

OBSAH

Biologická ochrana

V boji se sviluškami je možné úspěšně použit přípravky na bázi přirozených nepřátel a predátorů svilušek. Zvláště pro ochranu okurek, rajčat, paprik a okrasných rostlin ve sklenících jsou ideální ochranou přirození nepřátelé svilušek, draví roztoči. Substrát s bioagenty se aplikuje rozhozem na rostliny. Dávka vystačí na více měsíců na celé růstové období. Nejčastěji užívané přípravky jsou:

  • Biolagens–PP (dravý roztoč Phytoseiulus persimilis) – aplikuje se v dávce 12–40 ks/m2. Dravý roztoč se dá koupit zde: biolagens-pp phytoseiulus cena.
  • Spical (roztoč Amblyseius californicus) – aplikuje se v dávce 10–50 ks/m2
  • Spidex (roztoč Phytoseiulus persimilis) – aplikuje se v dávce 8–12 ks/m2

Nižší dávky se používají při preventivním zásahu, vyšší dávky jsou vhodné již při zjištěném napadení sviluškami.

Zdroj: Sviluška

Poradna

V naší poradně s názvem PHYTOSENLUS PERSIMILIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarka.

Kdo poradí kde zakoupit dravého roztoče phythoseilus persimilis díky

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.

Dravý roztoč Phytoseiulus persimilis se dá koupit tady: www.biocont.cz/cz/es…

Zdroj: diskuze Phytosenlus persimilis

Co znamená žloutnutí listů okurek

Příčiny: Žloutnutí listů může způsobovat například sviluška.

Co s tím dělat: Pro ochranu okurek, rajčat, paprik a okrasných rostlin ve sklenících jsou ideální ochranou přirození nepřátelé svilušek, tedy draví roztoči. Substrát s biogens se aplikuje rozhozem na rostliny. Dávka vystačí na více měsíců na celé růstové období.

Biolagens–PP (dravý roztoč Phytoseiulus persimilis) se aplikuje v dávce 12–40 ks/m2.

Spical (roztoč Amblyseius californicus) se aplikuje v dávce 10–50 ks/m2.

Spidex (roztoč Phytoseiulus persimilis) v dávce 8–12 ks/m2.

Nižší dávky se používají při preventivním zásahu, vyšší dávky jsou vhodné při napadení sviluškami.

Foto: Zde můžete vidět, jak vypadá napadení okurek sviluškami.

Zdroj: Nemoci okurek

Diskuze

V diskuzi KALENDÁŘ PRO VINAŘE - ÚNOR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Matoušek Milan.

Omlouvám se, že se ptám na(možná),základní způsob ošetřování révy:je-li na kerích revy od r.2019 nasazen dravý roztoč Typlodromus,mělo by se provádět ošetření Sulkou? Moc děkuji za odpoved. Matoušek Milan, Opava

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Kalendář pro vinaře - únor

Slovníček použitých odborných výrazů

  • fytohormony – látky řídící různé biochemické procesy v rostlinách
  • vata – počátek rašení oček
  • holoubě – vyrašené očko, zatím bez rozpoznatelných částí výhonu
  • výhony ze spících oček – vyrůstají ze starého dřeva, nejčastěji z kmene
  • podlom – odstraňování nežádoucích letorostů
  • apikální dominance – růstová převaha vrcholu
  • kadeřavost – poškození způsobená hálčivcem révovým (roztoč)
  • nekrotizace – odumírání poškozených buněk pletiv
  • plstnatost - poškození způsobená vlnovníkem révovým (roztoč)
  • erineum – vychlípeniny na rubech listu vzniklé jako reakce na sání vlnovníkem révovým
  • Typhlodromus pyri – dravý roztoč, přirozený predátor roztočů škodících na révě
  • antagonistické vztahy mezi živinami – vzájemné ovlivňování příjmu jednotlivých živin při jejich nevyváženém poměru
  • zásobní hnojení – hnojení před založením vinice
  • udržovací hnojení – dohnojování živin odebíraných révou v době vegetace.

Zdroj: Kalendář pro vinaře - duben

Poradna

V naší poradně s názvem CHOROBY A ŠKŮDCI VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel iason.

prosím o identifikaci choroby a způsob zákroku. ty kuličky na listech se vyskytly náhle a na všech listech.
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Kuličky na listech vyvolává drobný, pouhým okem neviditelný roztoč, který saje na spodní straně listů. Na horní straně čepelí listů jsou nápadně vypouklé, různě velké a utvářené, zeleně nebo červeně zbarvené puchýře.
Možnosti ochrany
Preventivní postřik révy v době rašení sirnatými přípravky (KUMULUS WG, SULKA K) nebo krátce po vyrašení přípravky určenými na předjarní postřik ovocných dřevin a révy (Oleo-Ekalux, Pyrilux).
Akutní postřik jakýkoliv přípravek proti žravým a savým škůdcům aplikovaný hlavně na spodky listů.

Zdroj: diskuze Vinná réva nemoci

Sviluška podzimní = sametka podzimní

Někdy je za svilušku nesprávně považována nápadně červená sametka podzimní. Sametka je však roztoč příbuzný klíšťatům a dokáže nepříjemně potrápit všechny teplokrevné živočichy, včetně člověka. Je pouhým okem téměř neviditelná, měří totiž necelou polovinu milimetru. Obě pohlaví jsou přibližně stejně velká, mají oranžovou barvu, osm nohou a tělo ve tvaru osmičky. Teprve pod mikroskopem je vidět, že tělo je hustě porostlé chloupky – sametovým kožíškem, podle kterého získal roztoč svůj název. Dospělci žijí v půdě, do níž samička klade na jaře (až do deseticentimetrové hloubky) vajíčka, z nichž se líhnou larvičky. Ty vylézají z půdy a na trávě či nízkých keřích číhají na svého hostitele.

Foto svilušky sametové (sametky podzimní)

Zde jsou vidět fotografie, na kterých je vidět sametka podzimní.

Zdroj: Sviluška

Svilušky na rajčatech

Jestliže na rajčatech objevíte cca 0,5 mm velké, žlutavé až červené „pavoučky“, pak vaše rostliny napadly svilušky. Tito škůdci se objevují nejdříve na spodní straně listů, při silnějším napadení pak svými pavučinkami opřádají i výhony. Následkem sání svilušek jsou listy rajčat drobně skvrnité a na spodní straně listů a vrcholech výhonů se objeví jemné pavučiny. Silněji napadené listy postupně hnědnou a předčasně zasychají.

Pro ochranu rostlin před napadením svilušek lze použít přípravek PROTI sviluškám a vrtalkám (Vertimec). Někteří pěstitelé jako ochranu před sviluškami používají přirozené nepřátele, tedy dravé roztoče. Substrát s bioagens se aplikuje rozhozem na rostliny. Dávka obvykle vystačí na více měsíců a na celé růstové období. Nižší dávky se používají při preventivním zásahu, vyšší dávky jsou vhodné již při zjištěném napadení sviluškami. Použít lze tyto produkty: Biolagens (dravý roztoč Phytoseiulus persimilis – aplikuje se v dávce 12–40 ks/m2); Spical (roztoč Amblyseius californicus – aplikuje se v dávce 10–50 ks/m2) či Spidex (roztoč Phytoseiulus persimilis – aplikuje se v dávce 8–12 ks/m2).

Na těchto fotografiích se můžete podívat, jak vypadají rajčata po napadení sviluškami: svilušky na rajčatech foto.

Zdroj: Choroby rajčat

Přenos svrabu ze zvířete na člověka

Kočky a psi mohou být postiženi svrabem. Roztoč může být kontaktem přenesen na člověka, ale není schopen se na lidském těle množit. Začátek symptomů bývá obvykle náhlý a objevuje se asi 10 dní po přenosu roztoče. Vyrážky jsou obvykle mírnější a ztrácejí se za 4 až 6 týdnů. Z člověka na člověka se nepřenáší.

Zdroj: Svrab u zvířat

Plstnatost révy vinné

Plstnatost révy vinné (erinózu) způsobuje roztoč vlnovník révový (Colomerus vitis). Na horní straně čepelí listů se tvoří nápadně vypouklé, různě velké, zeleně nebo červeně zbarvené puchýře, na rubu vyplněné hustou plstí (erineum), v níž roztoči žijí. Škodlivost vlnovníka révového je malá, jde spíš o estetickou vadu. Vlnovník (vlnovníkovec) je velice drobný roztoč (jen 0,16 mm) patrný jen pod mikroskopem. Přezimuje ve stadiu dospělců v puklinách kůry nebo pod šupinami pupenů. Postřik se provádí jen v místech, kde byly v předcházejícím vegetačním období zaznamenány příznaky onemocnění. Sirnaté přípravky, jako je například Kumulus WG, případně i akaricidy, například Magus 200 SC, Omite 570 EW, Sanmite 20 WP a další, se aplikují na jaře při rašení a po vyrašení révy (jsou plně účinné při teplotách nad 15 °C). Postřik se opakuje podle potřeby ještě dvakrát ve dvoutýdenních intervalech. Postřik omezí i případné napadení sviluškou chmelovou a ovocnou.

Zdroj: Postřiky na vinnou révu

Jak na svilušky ve skleníku

Svilušky patří k nejobtížnějším škůdcům mimo jiné i proto, že poměrně dobře přezimují v půdě, ve štěrbinách kůry, v konstrukcích skleníků a fóliovníků, na zbytcích rostlin i suchém listí.

Přezimující samice mají oranžové až karmínové tělo a na jaře kladou vajíčka, ze kterých se za 9 až 60 dní (v závislosti na teplotě prostředí) líhnou larvy. Larvy sáním způsobují světlé, později bronzovité skvrny a listy postupem času usychají.

Pro ochranu okurek, rajčat, paprik a okrasných rostlin ve sklenících jsou ideální ochranou přirození nepřátelé svilušek – draví roztoči:

  • Biolagens–PP (dravý roztoč Phytoseiulus persimilis) se aplikuje v dávce 12–40 ks na m2.
  • Spical (roztoč Amblyseius californicus) se aplikuje v dávce 10–50 ks na m2.
  • Spidex (roztoč Phytoseiulus persimilis) se aplikuje v dávce 8–12 ks na m2.

Substrát s biogens se vždy aplikuje rozhozem na rostliny. Dávka vystačí na více měsíců, tedy na celé růstové období. Nižší dávky se používají při preventivním zásahu, vyšší dávky jsou vhodné při napadení sviluškami.

Jako preventivní opatření proti výskytu roztočů, třásněnek, svilušek a dalších savých škůdců je nutná především úplná likvidace posklizňových zbytků rostlin, nejlépe dobrým kompostováním. Záparné teploty ve správně založeném kompostu (70–80 °C) likvidují všechna stadia těchto škůdců.

Ve sklenících a na volných záhonech bychom před výsadbou sazenic měli také dezinfikovat půdu proti škůdcům, patogenním houbám či semenům plevelů. Dezinfekcí zároveň podstatně redukujeme vlivy způsobující únavu půdy. Realizačně náročnou je dezinfekce horkou párou (90–100 °C). Snazší je aplikace přípravku k dezinfekci půdy, například Basami granulátu v dávce 30–60 g na m2. Postupujeme samozřejmě vždy v souladu s návodem výrobce.

Zdroj: Ochrana proti svilušce

Houbové choroby révy vinné

Mezi houbové choroby vinné révy patří...

Plstnatost a kadeřavost: Již při rašení se můžeme setkat s takzvanou plstnatostí či kadeřavostí vinné révy. Tu první způsobuje roztoč vlnovník révový. Když se na listech vytvoří puchýře ze spodní strany vyplněné plstí, může už být pozdě. Druhou zákeřnou chorobu způsobuje roztoč hálčivec révový – zasažené listy se kroutí, keř pomaleji raší a méně plodí. Proti oběma chorobám je nutné zasáhnout včas: při rašení stříkáme přípravkem Omite 570 EW či Sulkou nebo Sulikolem. Postřik zopakujeme v druhé dekádě srpna.

Padlí a peronospora: K nejvážnějším chorobám patří padlí a plíseň révová (peronospora). Padlí se projevuje typickým povlakem na horní straně listů či bobulí a napadené bobule praskají. Plíseň révová se zpočátku projevuje žlutozelenými olejovými skvrnami na listech, vzhledem k bělavým povlakům na spodní straně listů hrozny hnědnou a zasychají. Proti těmto chorobám se stříká těsně po odkvětu a za čtrnáct dnů opakovaně. Pokud prší a je teplo, přidáme další postřiky, dokud nezačnou bobule měknout. Vhodnými přípravky jsou pro tyto zákeřné choroby Quadris Max či Optikombi vinná réva.

Botrytida: Česky se tato nemoc jmenuje plíseň šedá. Rostlinu napadá v srpnu. Na zrajících bobulích vnikají hnilobné skvrny, jejich pokožka praská a odlupuje se. Za vlhkého počasí se vytváří na napadených místech šedý povlak. Proti tomuto onemocnění provedeme v době zaměkání bobulí postřik přípravkem Teldor 500 SC.

Rozhodně se nevyplácí nemoci vinné révy podcenit. A nejde přitom jen o pravidelnou prohlídku vinice, ale o to, mít preventivní zákroky zapsané v kalendáři, protože když se příznaky objeví, může už být pozdě.

Zdroj: Postřiky na vinnou révu

Svrab

Toto onemocnění v Čechách méně známé pod pojem sarkoptóza se latinsky nazývá scabies a vzniklo od slova „scabere“, což znamená „drbat se“. Toto onemocnění se u zvířat nazývá prašivinou.

Jedná se o infekční onemocnění, které způsobuje zákožka svrabová (= parazitický roztoč = členovec, žijící ve svrchních vrstvách kůže, kde si vrtá chodbičky esovitého tvaru způsobující svědění. Zákožka dokáže během jednoho dne vyhloubit zhruba 2 - 3 mm chodbičky. Roztoč se živý tkáňovým mokem a uvolněnou rohovinou. Tento roztoč ukládá svá vajíčka do chodbiček a z nich se pak vylíhnou larvy.). Zákožka (řád Acarina, podřád Astigmata a čeleď Sarcoptidae) má rozměry 300 – 500 mikrometrů. Zákožka parazituje nejen u lidí, ale může se vyskytovat na těle i jiných savců. Délka života zákožky je zhruba 4 – 6 týdnů, za tu dobu dokáže celkově naklást zhruba 40 – 50 vajíček, ale ne všechna se vyvinou (podle odhadů se to podaří jen asi desetině). Tato vajíčka během zhruba 72 – 96 hodin vyspějí v dospělého jedince.

Toto onemocnění je v České republice celkem časté. Podle některých zdravotnických informací je hlášeno zhruba 30 – 40 případů tohoto onemocnění na 100 000 obyvatel. V historii se obvykle epidemie svrabu vracely v pravidelných intervalech asi patnácti let. Ale poslední šíření tohoto onemocnění začalo v roce 1960 a v podstatě trvá dodnes, jen s různými počty případů onemocnění, Pro ukázku, podle některých studií bylo v roce 1993, nahlášeno 134 případů na 100 000 obyvatel, O dvanáct let později (rok 2005) to již bylo jen 32 případů na 100 000 obyvatel. Zajímavé je, že i v dnešní době je v některých zemích (hlavně v rozvojových) téměř 100 % populace nakažená tímto onemocněním. Vzhledem k tomu, že k přenosu viru dochází přímým kontaktem s nemocným, anebo kontaktem s kontaminovanými textiliemi (oblečení, povlečení, polštáře, peřiny, atd.) či látkovými předměty, Není překvapivé, že svrab se často šíří i mezi zdravotnickým personálem ve všech zdravotnických zařízeních.

Svrab lidský

Svrab trápí lidi již mnoho století, důvod tohoto onemocnění odhalil vídeňský lékař pocházející z Brna Ferdinand von Hebr v 19. století.

Roztoč zákožka svrabová vyvrtává kanálky do zrohovatělé vrstvy pokožky. Samice do nich denně naklade několik vajíček (zhruba 0,3 – 0,4 mm dlouhá). Z vajíček se vylíhnou larvy, které pak žijí na povrchu kůže. Z larev se zhruba během tří dnů vyvinou nové samice a opět nakladou vajíčka. Další možností je, že se nové larvy přesunou na jiného hostitele. K přesunu dochází těsným nebo déletrvajícím kontaktem, problémové může být společné oblečení, spaní ve společných prostorách atd. Obvykle se stává, že pokud onemocněním trpí jeden člen rodiny, tak se nakazí i další. Aby se nákaze zabránilo, je třeba veškeré textilie v domácnosti společně s matracemi, gaučem, křesly, polstrovanými židlemi, prostě vším, v čem by se mohli tito roztoči držet, vynést ven, nebo přežehlit jejich povrch napařovací žehličkou, či se pokusit roztoče vysát vysavačem. Pro zákožku je typické, že mimo kůži člověka je velmi citlivá na vyschnutí a vlhko, v takovém případě zahyne při pokojové teplotě zhruba do tří dnů. Nejvíce aktivní jsou večer, když člověk leží v teple v posteli a jejich aktivita se projevuje silným svěděním.

Zdroj: Svrab u lidí

Jak vypadá svrab u člověka

Jak poznat svrab? Onemocnění kůže zvané svrab způsobuje roztoč. Velikost zákožky svrabové se pohybuje od 0,1 do 0,4 mm. Samičky se zavrtávají do pokožky člověka, kde kladou vajíčka. Z vajíček se potom cca během 4 dnů líhnou šestinohé larvy, které se v průběhu dalších 4 dnů přemění v osminohé nymfy. Nymfy žijí na pokožce člověka a po přeměně v dospělce a po oplodnění samičky se zavrtávají zase do kůže, kde se opakuje celý proces. Samička je oplodněna pouze jednou a za svůj život (přibližně 5 týdnů) naklade až 50 vajec. Žije v jedné chodbě, kterou neustále prohlubuje. Zákožka svrabová způsobuje svojí činností různé svědivé vředy a vyrážku. Je poměrně infekční, šíří se z člověka na člověka, ale i přenosem přes oblečení, prádlo a podobně. Abyste lépe poznali svrab, můžete se podívat na tyto fotografie.

Zdroj: Prašivina u lidí

Duben

V dubnu se odkrývají roubovací plochy vinné révy, které byly koncem podzimu přihrnuty zeminou. Následuje výsev trvalého zeleného pokryvu nebo zeleného hnojiva a pohnojení organickým nebo minerálním hnojivem. Začátkem dubna, kdy poupata nabobtnají, se provádí první postřiky.

Postřik vinné révy v dubnu

Proti kadeřavosti

Ochrana se v závislosti na druhu přípravku provádí v době těsně před rašením až i v průběhu vegetace. Lze použít dva chemické přípravky. Speciální kapalné hnojivo Sulka Extra nebo fungicidní přípravek Kumulus WG. Ošetření je možné provést pouze v době od začátku nalévání pupenů (očka uvnitř pupenů se začínají zvětšovat) maximálně do doby začátku otevírání pupenů, než se objeví zelené špičky letorostů. Později postřik proti kadeřavosti listů již není možný. Mohlo by dojít k popálení listů révy vinné. Réva se ošetřuje jen v místech, kde byly v předcházejícím vegetačním období zaznamenány příznaky kadeřavosti nebo plstnatosti.

Proti plstnatosti

Sirnatý přípravek Kumulus WG a u vinic do stáří 4 let Ortus 5 SC se aplikuje při rašení nebo těsně po vyrašení révy. Proti vlnovníkům je také účinný i znovu nabízený přípravek (hnojivo) Sulka, Sulka-K, Sulka Extra aplikovaný před vyrašením. Jako biologická ochrana proti fytofágním roztočům (sviluškám a vlnovníkům) se s úspěchem používá uměle vysazovaný dravý roztoč Typhlodromus pyri. Dravý roztoč nikdy populaci škůdce nevyhubí úplně, ale udržuje přirozenou rovnováhu, která vyhovuje i rostlinám.

Proti svilušce

V případě většího výskytu vajíček svilušek (nad 1 000 kusů) použijte vhodný akaricid: Masai, Milbeknock, Nissorun 10 WP, Ortus 5 SC nebo Inporo proti mšicím a sviluškám. Použít je možno i samotné přípravky na bázi řepkového oleje: Ekol, Biool, dále Inporo Jarní ošetření, Rock Efect. Teplota při ošetření má být vyšší než 5 až 7 °C (optimálně nad 10 °C). Čím později (do počátku květu) přípravek použijeme, tím lepší bude i jeho dusivý efekt a celková účinnost. Nepoužívat za mrazu ani v době očekávaných mrazů, zvláště u přípravků obsahujících olej, které nebezpečí poškození mrazem zvyšují.

Zdroj: Postřik vinné révy v červenci

Vlnovník ostružiníkový

Škůdci tohoto typu si pochutnávají vedle ostružin i na angreštu a podobných plodinách. K parazitování vlnovníka dochází výhradně v oblasti pupenů. Napadení se pozná hlavně před olistěním, kdy pupeny nápadně zduří. Deformují se a jejich tvar připomíná kouli. Následně usychají a keřík všeobecně chřadne.

Jak se pozná

Vlnovník ostružiníkový je typický bělavý roztoč, v současnosti bohužel značně rozšířený. Vzhledově se jedná o doběla zabarveného roztoče o velikosti přibližně 0,5 mm. Řadí se do čeledi vlnovníkovitých.

Zde můžete vidět, jak vypadá vlnovník ostružiníkový.

Postřik

Vyplatí se vždy nakoupit rezistentní druhy keříků nebo stromků. Dále je nutné keříky a stromky pravidelně kontrolovat. Když se vlnovník objeví, musíte volit kvalitní postřik proti živočišným škůdcům, například Kumulus WG. Mechanické odstranění větévek je nutné řešit v době, kdy teplota přesáhne 5 stupňů Celsia. Právě v takovémto prostředí začínají vlnovníci fungovat.

Zdroj: Choroby ostružin

Vlnovník ostružiníkový

Vlnovník ostružiníkový je roztoč z čeledi Eriophyidae. Dospělý jedinec má délku těla asi 0,16-0,18 mm. Hřbet je bílý, vřetenovitý, se dvěma páry nohou. Larvy tohoto škůdce jsou vzhledově podobné dospělcům, ale o něco menší.

Příznaky na listech

Na ostružinových plantážích se vlnovníci začnou krmit brzy na jaře. Napadají listy, pak květy a poupata plodů – vysávají z nich rostlinné šťávy. Vnáší do poškozených pletiv toxickou látku, která způsobuje změnu barvy na postižených listech. Jimi poškozené plody zůstávají tvrdé a mají zelenočervenou nebo světle červenou barvu. Může dojít i k odbarvení celého plodu – v závislosti na počtu krmících se jedinců.

Přenos

Vlnovník může být na plantáž zavlečen spolu se sadbou (řízky). Během vegetace se přemísťuje větrem nebo kapkami vody. Tento škůdce přezimuje na výhoncích ostružin, pod pupenovými šupinami a také v poškozených plodech ponechaných na keřích.

Populace tohoto škůdce se zvyšuje se zvyšující se teplotou vzduchu. Během vegetačního období se objevuje několik generací vlnovců.

Zdroj: Postřik na vlnovník ostružinový

Svrab u morčat

Svrab je u morčete způsoben vnějším parazitem zvaným Trixacarus caviae. Tento roztoč žije ve svrchních vrstvách pokožky morčete. Samičky si zde hloubí chodby a kladou vajíčka, živí se kožními šupinkami, mazem, nečistotami na povrchu těla. Onemocnění se projevuje urputným drbáním až do krve. Pokud se svrab objeví a není léčen včas, může dojít až k velkému zbídačení morčete, případně i k jeho smrti. Zmíněné příznaky jsou často doprovázeny divokým běháním dokola s příznaky připomínajícími křeče. Onemocnění může být také doprovázeno nechutenstvím s následným vyhubnutím zvířete.

Diagnózu stanovuje veterinární lékař na základě mikroskopického rozboru vzorku seškrábnutého z kůže zvířete. Proti svrabu existuje řada účinných léků.

Svrab se může u morčat vyskytovat i v uchu, i když toto onemocnění je typické spíše pro králíky. Jeho původcem je Psoroptes cuniculi (zasahuje zvukovod, ušní boltec), případně Notoedres cati (zasahuje ušní boltec, hlavu). Nemocná zvířata pravidelně třesou hlavičkou a škrábou se v ouškách. Na ušních boltcích jsou viditelné žlutohnědé stroupky. Při léčbě se požívají stejné přípravky jako při svrabu sarkoptovitém.

U většiny druhů svrabu morčat není třeba se obávat přenosu na člověka.

Zdroj: Svrab u zvířat

Příčina

Chronické onemocnění kůže vypadá jako akné, ale objevuje se až ve středním věku. Častěji ho mají ženy, ale u mužů má horší průběh. Vyskytuje se hlavně v obličeji a zasahuje nos, tváře, čelo i bradu. Projevuje se nejprve zčervenáním kůže a poté se zarudlá a napjatá pokožka pokryje otoky a hnisavými puchýřky. Nemoc se vyskytuje ve střední a severní Evropě u 10 % pacientů keltského typu. Jde o světlovlasé až rusovlasé ženy s jemnou světlou kůží, modrýma očima, fototypem I-II a ve věku okolo 40 let.

Příčina vzniku růžovky je zatím nejasná. Existují rizikové faktory, které mohou za určitých podmínek podnítit vznik tohoto onemocnění. Na prvním místě je to genetická predispozice pacienta ke vzniku onemocnění, která může kromě jiného být zodpovědná za labilní vazomotoriku obličeje (v podstatě ovládání cév ve smyslu zvětšování a zmenšování průsvitu cév, tedy vazokonstrikce a vazodilatace cév v obličeji). Genetická predispozice se může samozřejmě projevit i jinak, ale labilní vazodilatace se jeví jako stěžejní problém.

Dalším faktorem je přítomnost jednoho speciálního roztoče, který má doutníkovité tělo, zakrnělé končetiny a žije v mazových žlázkách na obličeji, nose, čele a podobně. Tento roztoč žije pouze na člověku a je z rodu trudníků (rod Demodex). Přesný název je trudník tukový (Demodex folliculorum). Patří mezi členovce (Arthoropoda), třída klepítkatci (Chelicerata, kam patří i pavouci), a je zařazen do velmi početného řádu roztoči (Acarina). Trudník tukový nezpůsobuje v podstatě žádné klinicky zřejmé onemocnění a uvádí se, že je jím nakaženo přes 10 % lidské populace.

Mezi další rizikové faktory růžovky patří hypertenze (vysoký tlak krve), dále to může být onemocnění gastrointestinálního traktu a podobně.

Zdroj: Babské rady na červený nos


Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Jana Válková

Mgr. Michal Vinš

Mgr. Jiří Dvořák

Mgr. Hanka Synková

Mgr. Jitka Konášová


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP