Téma: 

saturejka

Jak se pěstuje saturejka

Využití saturejky

Saturejka může být pro svou ostrou chuť přidávána do všech jídel, kde se používá pepř. Saturejka je oblíbená v italské, španělské, francouzské a v neposlední řadě i americké kuchyni. Výbornou chuť dodá marinádám na grilované maso, polévkám, salátům, pokrmům ze zeleniny a luštěnin, své místo má při přípravě masa na různé způsoby, velmi dobře poslouží při uzení masa či přípravě zvěřiny.

Saturejka má i další pestré využití. Používá se jako prostředek k odkašlávání, podporuje trávení, účinkuje proti průjmu, působí proti nadýmání, podporuje chuť k jídlu a má protizánětlivé účinky. Je také součástí aromatických koupelí. Kvetoucí vrcholky rostlin působí svíravě a antisepticky. Svařená s vínem bývá užívána k odstranění nečistot z těla.

Zdroj: Jak se pěstuje saturejka
Zveřejněno dne: 13.5.2013

Léčivé oleje

Olej ze saturejky

Saturejka má uklidňující účinek na nervový systém a má baktericidní vlastnosti, což je důvod, proč je používána jako lék na rány zranění, vředy a bolesti v krku.

Zdroj: Léčivé oleje
Zveřejněno dne: 16.11.2012

Diskuze: saturejka a její pěstování

Kde je možné koupit semínky na pěstování saturejky venku do záhonu.... ?
Předem děkuji....

Zdroj: diskuze Saturejka a její pěstování
Odesláno dne: 18.2.2017 uživatelem Josef Štichauer
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

Tolstolobik - recepty

Tolstolobik po pražsku

Ingredience: 800 g tolstolobika, 80 g oleje, 40 g rajského protlaku, tymián, saturejka, pepř, sůl, lžička cukru, červené víno

Technologický postup: Porce ryby osolíme, opepříme, posypeme jemně tymiánem a saturejkou a opečeme na oleji. Hotové vyjmeme, do základu přidáme protlak, trochu cukru a nakonec zastříkneme červeným vínem, krátce povaříme. Omáčku přelijeme na porce ryby.

Zdroj: Tolstolobik - recepty
Zveřejněno dne: 5.9.2016

Jak se pěstuje saturejka

Sklizeň a sušení

Mladé křehké listy určené na přímou spotřebu v čerstvém stavu se mohou sbírat v průběhu celého vegetačního období. Nejlepší je spotřebovat rostlinu hned, ale pokud ji uložíte do lednice, na své pikantní chuti rozhodně neztratí. Obecně se ale saturejka sklízí a suší před rozkvětem, a to dvakrát ročně. Poprvé je to v červenci, nať rostlin se trhá či stříhá asi pět až deset centimetrů nad zemí, podruhé dochází ke sklizni v září, kdy se nať řeže o něco výše než při první sklizni, abychom zabránili nadměrnému množství zdřevnatělých stonků.

Sklizená nať se suší na dobře větraném místě ve stínu, v tenkých vrstvách nebo v menších svazcích, bez průvanu a bez obracení. Správně usušená nať si zachová původní barvu. Po usušení chuť saturejky ještě zesílí.

Zdroj: Jak se pěstuje saturejka
Zveřejněno dne: 13.5.2013

Jak se pěstuje saturejka

Pěstování saturejky

Saturejku můžeme úspěšně pěstovat jak na zahrádce, tak i doma či na balkoně. Nejvíce se jí bude dařit na slunném a teplém místě chráněném před větrem. Vyžaduje hlinitopísčitou půdu s vysokým podílem humusu, dokonale zpracovanou a bez plevelu. V našich podmínkách jsou pro pěstování vhodné hnědé půdy a černozem, rozhodně byste se měli vyhnout zamokřené jílovité půdě.

Zdroj: Jak se pěstuje saturejka
Zveřejněno dne: 13.5.2013

Kuchařka na bylinkové máslo

Složení bylinkového másla

Jak sám název napovídá, jednou z hlavních surovin je povolené máslo, toho ostatního už – pokud jde o množství – nebude v takové míře, ale rozhodně nejde o ingredience méně důležité. V bylinkovém másle by nemělo chybět alespoň několik druhů bylinek, například pažitka, petrželová nať, libeček, kerblík, bazalka, oregano, majoránka, paprika, medvědí česnek či saturejka, a dochucené by mělo být česnekem a solí. Pokud si netroufáte vybrat si určité bylinky nebo se vám do toho nechce pouštět, můžete si zakoupit již hotovou směs pro přípravu bylinkového másla.

Zdroj: Kuchařka na bylinkové máslo
Zveřejněno dne: 4.11.2015

Jak se pěstuje saturejka

Zalévání a hnojení

Saturejky potřebují nejvíce vody po vysazení předpěstované sadby, v případě přímého výsevu je potřeba vycházet z množství vláhy v půdě. V době růstu nebudete mít starosti se zavlažováním, tato rostlina skutečně nepotřebuje příliš mnoho vody. Půda nesmí být podmáčená, jinak rostlina uhnije a odumře. V případě, že pěstujete saturejku v květináči či truhlíku, je zapotřebí zvolit květináč s otvorem na dně, který bude přebytečné množství vody spolehlivě odvádět.

Hnojení rostlin přichází v úvahu jen v případě, že budete pěstovat trvalku, ne jednoletou rostlinu, pak by k hnojení mělo docházet vždy na podzim.

Zdroj: Jak se pěstuje saturejka
Zveřejněno dne: 13.5.2013

Švédské kapky

Švédské kapky Maria Treben

Švédské kapky s alkoholem jsou velmi starou a tradiční bylinnou směsí, která se dá užívat nepřetržitě. Maria Treben ve své knize „Byliny z Boží zahrady“ popisuje více než 42 případů, při nichž mohou být švédské kapky použity. Švédské kapky se dají užívat vnitřně i zevně. Preventivně se užívá ráno a večer jedna čajová lžička kapek zředěných bylinným čajem nebo vodou. Švédské kapky Maria Treben obsahují tyto ingredience: andělika, slupky ořešáku královského, lékořice, jasan manový, kořen kurkumy, pelyněk, pupava, myrha, rozmarýn, šalvěj, angostura, anýz, kardamom, máta peprná, šafrán, šťáva z lékořice, hřebíček, kůra skořice, zázvor, světlice, kořen alpinie, kořen irisu, saturejka, divoký tymián, nátržník, kafr, cukrový kulér, 32 % alkoholu.

Zdroj: Švédské kapky
Zveřejněno dne: 15.4.2015

Jak se pěstuje saturejka

Vysévání a přesazování

Semena saturejky se obvykle vysévají na jaře do pařeniště a v druhé polovině května se rostliny přesazují ven do záhonů.

Chcete-li saturejky vysévat přímo do venkovního záhonu, je to možné jen v těch nejteplejších oblastech naší republiky. Přímá výsadba se provádí do mělkých, vlhkých řádků asi třicet až třicet pět centimetrů od sebe. Semena by měla vyklíčit do čtrnácti dnů. V případě, že nám vyroste rostlinek mnoho, je potřeba je vyjednotit, a to tak, že vybereme ty nejsilnější a necháme je od sebe na vzdálenost asi deseti centimetrů.

V případě, že nemáte takové podmínky, abyste mohli saturejky vysévat přímo do záhonu, nebo jste se rozhodli předpěstovat si rostliny například ve fóliovníku, přichází v polovině května ten správný čas vysadit rostliny ven. V tomto případě se rostliny vysazují do takzvaných hnízd po třech až čtyřech sazenicích v asi třiceticentimetrové vzdálenosti od sebe. Před výsadbou je vhodné obohatit půdu vícesložkovým průmyslovým hnojivem. Stejně budete postupovat, pokud budete saturejky sázet do květináče či truhlíku.

Zdroj: Jak se pěstuje saturejka
Zveřejněno dne: 13.5.2013

Nemoc růže - fotky

Je nemoc růže přenosná?

Jednoznačná odpověď na otázku nakažlivosti a přenosu zní jednoznačně ANO. Nemoc je přenosná i nakažlivá. Streptokoky se přenášejí vzdušnou cestou, přímým i nepřímým kontaktem. V těle se pak šíří lymfatickými cestami nejčastěji z drobných poranění, prasklin vzniklých při plísňovém onemocnění prstů, z chronických ekzémů nebo z porušené kůže při chronické žilní nedostatečnosti, z dutiny nosní či zevního zvukovodu. Poměrně často bývá vstupní branou infekce otevřená rána při proleženinách, bércových vředech či diabetické noze. Když se nedodrží přísné sterilní podmínky při převazech, infekce může vniknout i operační ránou. Původcem infekce je velmi často sám pacient, někdy i druhá osoba s jinou streptokokovou infekcí. Recidivy většinou vznikají opětovnou aktivací streptokoků, kteří jsou v organismu nebo na kůži. 20 % populace jsou bezpříznakoví nosiči, jejichž kůže nebo nosohltan je osídlen streptokoky.

Rekapitulace:

  • Ano, růže je přenosná, jelikož je to infekční nemoc.
  • Ano, je možné se nakazit od druhého, ale pravděpodobnost je asi 7%, to by ten dotyčný musel postiženému nohu třeba olíznout! I takoví mezi námi jsou.
  • Ano, nemoc se přenáší krví a přímým stykem s postiženým místem.

Pozor: V žádném případě na postižené místo nesahejte, může dojít k přenosu infekce, je zapotřebí dodržovat důslednou hygienu!

Doporučení: Je dobré mít stále kůži mastnou, ne vysušenou, nejlepší je ji mazat obyčejným sádlem. Vhodná je celíková nebo lichořeřišnicová mast, v sádlovém základu. Doporučují se i obklady ze spařených listů podbělu nebo čerstvé mydlice. Na vyčištění organismu pijte dvousložkové čaje, a to šalvěj a majoránka (1 : 1), nebo saturejka a mateřídouška (1 : 1). Oba čaje se připravují stejně: čajovou lžičku z každé byliny přelijeme hrnkem horké vody a necháme 10 minut přikryté louhovat. Oba čaje se pijí 3x denně. Šalvěj před jídlem, saturejka mezi jídly. Čaje tělo pročistí a mast jen upraví vnější příznaky.

Zdroj: Nemoc růže - fotky
Zveřejněno dne: 11.8.2017

Bylinková zahrádka

Bylinková zahrádka – spirála

Bylinková spirála je chytrá, a navíc designově zajímavá metoda pěstování bylinek. Využívá koncept permakultury, což je chytrý trik jak pěstovat více druhů rostlin, z nichž každá má různé nároky (slunce, vlhko, sucho, stín), s minimálním nárokem na prostor. Bylinkový šnek je unikátní svým designem, funkčností provedení a přináší nové možnosti jak spojit příjemné s užitečným. Čerstvé bylinky pro kulinářské využití tak máte doslova na dosah ruky s minimálním nárokem na prostor. Navíc „bylinkový šnek“ působí v moderních zahrádkách opravdu originálním dojmem a je vždy jedinečný.

Základní dělení bylinek:

  • Jednoletky (budete muset vysévat každým rokem) – anýz, bazalka, fenykl, heřmánek, kerblík, kopr, koriandr, majoránka, měsíček lékařský, petržel, řeřicha
  • Trvalky (víceleté rostliny) – česnek medvědí, dobromysl, estragon, heřmánek, hluchavka, lesní jahody, levandule, lichořeřišnice, máta, mateřídouška, meduňka, pažitka, saturejka, šalvěj, třapatka nachová, tymián, yzop
  • Přenosné (vyžadují přenos do tepla během zimního období) – bobkový list, rozmarýn, stévie

Nejjednodušší je osázet bylinkovou spirálu jen trvalkami, ale připravíte se o petrželku, bazalku a jiné oblíbené bylinky. Nic vám nebrání mít i jednoletky ve šneku, jen musíte pamatovat na to, že je musíte každým rokem dosévat nebo dosazovat z předpěstovaných rostlinek.

Dělení bylinek podle umístění ve spirále:

  • Vrch spirály – dobromysl, majoránka, levandule, rozmarýn, šalvěj, yzop
  • Střed spirály – anýz, bazalka, estragon, brutnák, fenykl, kmín, kopr, koriandr, mateřídouška, pažitka, saturejka, třapatka, tymián
  • Spodní část spirály – heřmánek, kerblík, lichořeřišnice, máta, meduňka, petrželka, řeřicha

Dělení bylinek podle světelných nároků:

  • Bylinky, které mají rády stín: česnek medvědí, pažitka, hluchavka, máta, kerblík, petrželka
  • Bylinky nenáročné na pěstování: kopr, brutnák, rozmarýn, šalvěj, estragon, fenykl, koriandr, kerblík, meduňka, česnek, řeřicha, petržel, levandule, máta

Dělení bylinek podle vzrůstu:

  • Nízké – česnek medvědí, heřmánek, hluchavka, dobromysl, kerblík, lesní jahody, majoránka, mateřídouška, pažitka, petržel, řeřicha, saturejka, tymián, yzop
  • Vysoké – anýz, estragon, brutnák, heřmánek, kopr, koriandr, lichořeřišnice, meduňka, měsíček, stévie, šalvěj, třapatka

Dělení bylinek podle orientace světových stran:

  • Rostliny na jižní stranu – dobromysl, kopr, koriandr, levandule majoránka, mateřídouška, rozmarýn, saturejka, tymián
  • Rostliny na východní a západní stranu – anýz, bazalka, česnek medvědí, estragon, heřmánek, pažitka, routa, saturejka, šalvěj, třezalka tečkovaná, yzop
  • Rostliny na severní stranu – cibule zimní (ošlejch), česnek medvědí, kerblík, kontryhel, máta, meduňka, petržel

Další důležité rady pro pěstování:

  • Libeček dorůstá do velkých rozměrů, držte jej v rozumné velikosti průběžnou sklizní.
  • Máta a routa vonná se rozpínají pomocí podzemních oddenků, pokud je chcete vysadit, tak pouze s nádobou, která omezí jejich rozrůstání (do spirály je tedy vložte rovnou s plastovým květináčem).
  • Pelyněk nepůsobí dobře na růst ostatních bylin ve spirále, raději jej sem nesázejte.
  • Měsíček lékařský dezinfikuje půdu a odpuzuje škůdce, zasaďte jej, i když jej nepoužíváte, což je velká škoda; dá se použít jako žluté barvivo místo kurkumy.
  • Nepěstujte současně kopr a fenykl, vzájemně se opylují a aroma se kazí.
  • Nepěstujte šalvěj poblíž bazalky, nemají se rády.
  • Rozmarýn se obvykle v květináči přenáší zpět do domu. Ale existují i mrazuvzdorné odrůdy.

Pro bylinkovou spirálu je vhodný klasický zahradní substrát, případně substrát pro bylinky a zelené koření. Základem substrátu je vždy směs kvalitní bílé a černé rašeliny. Poměr obou těchto hlavních částí a úprava pH se pak řídí podle účelu použití a pro různé druhy rostlin se k tomu přidávají další doplňkové komponenty – čerstvý nebo sušený jíl, křemičitý písek, potřebné minerály a podobně. Většina substrátů obsahuje přiměřenou dávku kvalitního minerálního hnojiva, které rostlinám poskytuje dostatečnou výživu na prvních 6 týdnů. Substrát pro bylinky je navíc obohacen hnojivem se základními živinami a stopovými prvky pro růst bylinek. Pro dostatečný přísun živin jsou vhodné pomalu rozpustné tablety Silvaform 80TE. Tyto kvalitní tablety dokážou dodávat živiny po dobu až dvou let.

Tvar a vzhled bylinkové spirály si můžete navrhnout sami s použitím přírodních materiálů, jako je kámen a dřevo. Existují i bylinkové spirály komerčně vyráběné.

Zdroj: Bylinková zahrádka
Zveřejněno dne: 31.8.2016

Bylinková zahrádka

Bylinková zahrádka naší babičky

Bylinková zahrádka by měla být vždy v blízkosti domu a zejména kuchyně. Ideální je, můžeme-li při vaření prostě jen vyběhnout na zahradu a utrhnout si čerstvé lístky koření, které právě potřebujeme při přípravě pokrmu. V zahrádce by měla být cestička, nebo alespoň kameny, po nichž lze šlapat – budeme tam přeci jen chodit častěji než do běžného záhonu.

Mezi tradiční české bylinky patří:

  • Šalvěj lékařská se používala již ve staročeské kuchyni jako koření k masu. Je velmi aromatická a v léčitelství pomáhá při žaludečních potížích. Můžeme ji také přidat do osvěžující koupele.
  • Pelyněk pravý je velmi hořký a používá se zejména jako přísada do nápojů, jako je tonic, vermut nebo absint. V kuchyni pelyňkem dochutíme tučná masa nebo pečeni. V lékařství působí při nechutenství nebo žaludečních problémech, při vyšších dávkách však působí poruchy vnímání a bolest hlavy.
  • Dobromysl obecná pochází ze Středomoří, ovšem v Čechách zdomácněla již ve středověku a stala se oblíbeným kořením. Oregano užijeme při přípravě pizzy i při nakládání sýrů. Je rovněž součástí provensálského koření. V lékařství působí protizánětlivě a usnadňuje vylučování žluči. Je také významnou medonosnou rostlinou.
  • Libeček lékařský je mohutná celerovitá rostlina dosahující až dvoumetrové výšky. Své uplatnění najde zejména v kuchyni – listy patří do salátů, omáček nebo na pečeni a bez libečku si také nelze představit pořádnou bramboračku. V léčitelství se používá jako močopudná rostlina.
  • Dále je vhodný rozmarýn, saturejka, meduňka, tymián, celerová nať, pažitka, máta, bazalka, majoránka, cibule, petržel.

Na záhony, kde pěstujete léčivé nebo kuchyňské bylinky, nikdy nepoužívejte chemické postřiky na likvidaci plevelů! Mohou způsobit vážné zdravotní potíže. Zvykněte si jednou nebo dvakrát týdně na zelené fitcentrum: s motyčkou v ruce půdu okolo bylinek nakypřete a přitom zlikvidujte klíčící plevel. Nikde nenechte plevel odkvést a vysemenit! Některé druhy bylinek jsou pokryvné, jejich hustý polštář omezí růst plevele, například některé mateřídoušky, jiné mají mohutný růst a široké listy, takže si plevel „nepustí k tělu“, například divizna, oman, rebarbora. Mařinku vonnou po jarním přehození drceným listem nebo rašelinou podpoříte k bujnému růstu, při němž vypouští do půdy látky omezující klíčení jiných rostlin. U některých bylinek můžete plevel omezit namulčováním posekanou trávou (celer, kořenová petržel, bazalka), u některých teplomilných bylinek pak nasypáním kamenné drtě, ovšem některé druhy mulčování přímo nesnáší (majoránka).

Na podzim ostříhejte všechny jednoleté a dvouleté druhy, nať usušte nebo naložte do oleje, do octa, do soli či zamrazte. Nať bylinek z vaší zahrady je vždy kvalitnější než z obchodu. Zamrazit do kostek ledu můžete i květy brutnáku a měsíčku. Pažitku a petržel můžete koncem října vyrýpnout a vysadit do petrželáku (květináč s otvory po straně) a od prosince přirychlit pro lednovou potřebu. Stálezelené druhy, například šalvěj, yzop, levandule, routa, saturejka horská, můžete ve vyšších polohách lehce zakrýt řídkým chvojím, tyto rostliny na jaře neseřezávejte, ošidíte se o krásné květy, sestřih proveďte hned po odkvětu. Při stříhání routy si vezměte rukavice, její šťáva za spolupůsobení slunce a rosy způsobuje nepříjemnou, špatně se hojící vyrážku. Na bylinkovém záhonu na podzim sestříhejte ty bylinky, kterým nadzemní část přes zimu odumírá, například řepík lékařský nebo libeček.

Zdroj: Bylinková zahrádka
Zveřejněno dne: 31.8.2016

Rakovina slinivky břišní

Dieta při rakovině slinivky

Dieta při rakovině slinivky je ovlivněna i fyzickým stavem pacienta. Bohužel vyvolává nechutenství, takže je nutné se přizpůsobit se i tomuto faktu. Strava musí být jednoznačně precizně hlídaná. Při nedodržení stravovacích návyků může rakovina slinivky vyvolat selhání jater. Určitě je třeba říct, že rakovina slinivky a nechutenství spolu souvisejí již na počátku a fungují jako jeden ze znaků nemoci. Je doporučována konzumace stravy s omezením tuků, to znamená dieta č. 4. – je plnohodnotná, lehce stravitelná, dlouhodobě uživatelná, má snížený obsah tuku. Nejsou zde zařazeny potraviny, které mají vyšší obsah cholesterolu, proto má dieta mírně proti sklerotickému charakteru.

Vhodné potraviny

Maso: libové – hovězí zadní, vepřová kýta, telecí, jehněčí, libová slepice, kuře, krůta, králík. Ryby – netučné, sladkovodní i mořské (například filé, treska, kapr, lín, pstruh). Uzeniny – libová šunka, párky drůbeží, salám dietní, drůbeží.

Mléko: nízkotučné egalizované, nepodáváme ho jako samostatný pokrm, pouze na jejich přípravu. Vhodné jsou zakysané mléčné výrobky – biokys, podmáslí, kefírové mléko, jogurtové mléko.

Mléčné výrobky: jogurt bílý nebo s povolenou ovocnou příchutí. Termix, tvaroh měkký i tvrdý, nízkotučný. Sýry – tavené do 30 % t. v s. bez pikantních příchutí, tvrdé, strouhané. Eidam, Moravský bochník. Vhodné jsou tvarohové sýry.

Vejce: bílky neomezeně, žloutky jeden kus denně. Vejce nepodáváme jako samostatný pokrm, pouze na přípravu pokrmů.

Tuky: povoleno max. 55 g tuku denně – volného i v potravinách (volný tuk max. 35 g a 20 g tuku obsaženého v potravinách). Větší množství tuků se zařazuje v dopoledních hodinách, méně pak večer. Čerstvé máslo, náhradní másla – pomazánkové máslo, Perla, Rama, Flora. Jednodruhové rostlinné oleje (slunečnicový, řepkový, olivový).

Sacharidové potraviny: cukr, med přiměřeně. Mouka hladká, polohrubá i hrubá, ovesné vločky – po úpravě mix, krupice. Kroupy, krupky lisujeme. Příkrmy – brambory, bramborová kaše, těstoviny, jemné nudle, rýže, knedlík dietní – nesmí být kypřen droždím, krupicové, moučné noky. Pečivo bílé, starší, vodové, netučné rohlíky, veka, starší netučná vánočka nebo mazanec, piškoty. Pečivo ne s drobenkou. Piškotové, moučné těsto, tvarohové, odpalované spařované, krupicové těsto.

Ovoce: dobře vyzrálá syrová jablka, meruňky, broskve; tepelně upravená jablka, meruňky, broskve, třešně, višně, švestky, ryngle. Ovoce jižní – banány, mandarinky, pomeranče, grapefruity.

Zelenina: mladá, jemná, čerstvá, mražená, sušená i sterilovaná. Mrkev, celer, petržel, pastinák, černý kořen, mladá brukev, mladý květák – malé množství, hrášek – malé množství, dýně, patisony, špenát, fazolky, rajčata, hlávkový salát, červená řepa, rajský protlak, rajčatová šťáva, dýně jako dušené zelí.

Koření: pažitka, petrželka, kopr, mladá celerová nať, libeček, bazalka, saturejka, majoránka, drcený kmín, vývar z bobkového listu, vývar z hub, citronová a pomerančová šťáva, pomerančová kůra, vanilkový cukr.

Záliba v alkoholu se musí změnit na totální abstinenci.

Zdroj: Rakovina slinivky břišní
Zveřejněno dne: 13.6.2014

Provensálské koření

Z čeho se skládá provensálská směs

Rozmarýn

Rozmarýn lékařský pochází ze Středomoří, ale byl nejspíš známý již ve starém Egyptě. Je to bylinka mnoha možností – hezky voní a vypadá, lze ji tedy využít jako dekorativní rostlinku, ale zároveň má mnoho vlastností, které se uplatní v kuchyni, v bylinkářství i v kosmetice.

Význam rozmarýnu v provensálském koření je, že má dezinfekční a antiseptické účinky, povzbuzuje oběhový systém, zlepšuje prokrvení všech částí těla včetně mozku, čímž posiluje paměť a soustředění, uklidňuje a mírní nervové vyčerpání.

Bazalka

Bazalka pravá je jednoletá bylina, která patří do čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae), přičemž existuje asi 60 druhů. Původně pochází z tropů Afriky a Asie. Dorůstá do výšky 15 až 60 cm, sklízí se v období dubna až října, ale nejlepší je listy sklízet před rozkvětem, neboť po odkvětu jsou listy tuhé a trpké. Kvete v období července až září. Bazalka je velmi aromatická jednoletá bylina, která je díky svému všestrannému použití velmi oblíbená. Můžete ji používat v kuchyni, léčitelství anebo jen tak na okrasu.

Význam bazalky v provensálském koření je ten, že podporuje chuť k jídlu, má zklidňující účinky, snižuje hladinu glykémie. Kromě výborné chuti obsahuje bazalka také vitamíny, minerální látky a ostatní bioaktivní látky.

Tymián

Tymián patří mezi rostliny z čeledi hluchavkovité. Jeho název pochází z řeckého slova thymos, což znamená odvaha, síla, mužnost, případně kouřová oběť, kouření, či lidská duše. Starověcí Egypťané používali silici tymiánu k balzamování svých zesnulých. V Aténách ho pěstovali Řekové, kteří tvrdili, že tymián jim dodává sílu a osvěžení. Zároveň tymián využívali jako obětní bylinu do kadidel, která nepřetržitě hořela na oltářích chrámů. Římští vojáci si z něj připravovali koupel proto, aby získali odvahu a získali sílu. Významný římský básník Vergilius píše o tymiánu jako „o prostředku prodlužující trvanlivost masa“. Ve středověku se připravovali z tymiánu velmi lahodné omáčky, do jednotlivých pokrmů se přidával podrcený spolu se solí. Zároveň ho v tomto období považovali lidé za magickou rostlinu, a tak ji přidávali do kadidel a připravovali z ní posilující a povzbuzující nápoje. Dokonce věřili, že zažene noční můry a pomůže lidem spatřit a poznat skřítky. V tomto období nosili tymián na svých svršcích vysoce postavené ženy, které jím obdarovávali rytíře odcházející na křižácké výpravy.

Význam tymiánu v provensálském koření je ten, že je přírodním antibiotikem.

Majoránka

Majoránka zahradní je vytrvalá keřovitá rostlina až 20 cm vysoká, která kvete od července do září. Vyžaduje lehčí záhřevnou a vápnitou půdu, dostatek živin a vláhy. Semena vyséváme brzy na jaře a mladé rostlinky vysazujeme na záhon, až když nehrozí mrazíky. Alespoň pár rostlinek majoránky by nemělo chybět ani na sebemenší kořenové zahrádce. Majoránce se dobře daří i v předokenní bylinkové zahrádce.

Význam majoránky v provensálském koření je ten, že působí příznivě proti nadýmání, nechutenství, je prevencí před průjmy a nachlazením.

Estragon

Správný botanický název estragonu je pelyněk kozalec nebo pelyněk estragon. Tato rostlina patří do čeledi hvězdnicovitých. Na příznivých stanovištích dosahuje výšky asi 150 cm. Její listy jsou svěže zelené, celokrajné, úzké a dlouze zašpičatělé s velmi krátkým řapíkem a jemně ochmýřené. Tvar listu připomíná list travin. Květem je velmi nenápadný úbor zelenožluté barvy. Množství aromatických látek v estragonu se úzce váže na oslunění jeho stanoviště. Čím slunnější místo, tím více silic v nati a listech. Semenem estragonu je drobná nažka. Estragon lze pěstovat ve dvou formách, ruský estragon je méně choulostivá robustní rostlina, která ovšem není oproti druhé formě, takzvanému francouzskému neboli německému estragonu, tak jemně aromatická. Francouzskému estragonu se u nás ale také daří. Je třeba jej předpěstovat ve skleníku nebo v místnosti a dále se pěstuje pouze jako letnička.

Význam estrogenu v provensálském koření je ten, že této směsi dodává sladce nahořklou, štiplavou chuť a kořenitou vůni, připomínající lékořici.

Levandule

Vzhledem ke své vůni a půvabným květům se levandule lékařská často pěstuje na zahrádkách spolu s alpínkami. Květy mají barvu modrou, fialovou, růžovou nebo bílou. Rostlina vyžaduje slunné stanoviště a lehkou, suchou a na vápník bohatou půdu. Množí se semeny, řízky nebo dělením starších trsů. Je to vytrvalý polokeř, bohatě větvený, až 60 cm vysoký. V chladnějších zimách snadno vymrzá, a proto je lépe ji na zimu chránit zakrytím. Předtím však odkvetlé větve krátce sestřihneme, aby na jaře opět silně vyrašily. Květy levandule jsou ke kořenění příliš voňavé.

Význam levandule v provensálském koření je ten, že sušené listy jsou nahořklé a chutnají silně kořenitě, což podtrhuje chuť provensálského koření.

Saturejka

Saturejka zahradní je jednoletá bylina, vysoká až 30 cm, s lodyhou na spodu dřevnatící a keřovitě rozvětvenou. Kvete od července do zámrazu. Je velmi vhodná k pěstování na kořeninových a bylinkových zahrádkách. Množí se semeny, které vyséváme brzy na jaře přímo do volné půdy. Sklízejí se nezdřevnatělé části kvetoucí natě a suší se.

Význam saturejky v provensálském koření je ten, že je jemně aromatická a působí proti nadýmání a preventivně proti průjmům.

Dobromysl

Dobromysl můžeme pěstovat i na zahrádce nebo na balkoně. Je ideální rostlinou na skalku – nízké odrůdy velmi brzy vytvoří hustý kobereček, který se v létě obalí drobnými, tmavě růžovými květy. Množí se snadno dělením. Dobromysl obecná neboli oregano je nejen výtečnou kořenovou zeleninou, ale pro svůj vzhled i oblíbenou okrasnou trvalkou pěstovanou často na zahrádkách, kde vytváří bohatě kvetoucí solitéry. Vyšší druhy jsou vysoké až 50 cm. Nejlépe se jí daří na suchém a vápnitém podkladě, jinak je zcela nenáročná. Snadno se pěstuje ze semen vysévaných brzy na jaře nebo dělením starších trsů.

Význam dobromyslu v provensálském koření je ten, že podporuje trávení.

Zdroj: Provensálské koření
Zveřejněno dne: 26.9.2015

Jak pěstovat rukolu

Recepty

Rukola je salátová rostlina z čeledi brukvovitých, která má typickou, výrazně štiplavou a peprnou chuť. V Itálii, Řecku nebo ve Francii se přidává zejména do salátů, těstovin či lehkých zeleninových pokrmů, jimž dodává zajímavou pikantní příchuť. Obsahuje velké množství vitamínu C, čistí krev a podporuje chuť k jídlu. U nás se pěstuje její „příbuzná“, roketa setá, jež chutná i vypadá podobně, má však drobnější lístky. Můžete si ji vypěstovat i sami, semínka jsou běžně k dostání.

Trojhránky s rukolou a lososové sendviče

Ingredience: 4–6 plátků světlého toastového chleba, 4–6 plátků celozrnného toastového chleba, 150 g pomazánkového másla, 100 g jemného taveného sýra, sůl, mletý pepř, 4–6 tenkých plátků uzeného lososa, 4–6 tenkých plátků ementálu, 2 lžíce nasekaných kaparů, šťáva z 1/2 citronu, 3 stroužky česneku, 50 g rukoly

Postup: V misce utřeme pomazánkové máslo se sýrem a ochutíme trochou mletého pepře. Pomazánku rozdělíme na poloviny a jeden díl dochutíme utřeným nebo jemně usekaným česnekem. Plátky chleba lehce opečeme v toastovači nebo nasucho v pánvi či v troubě. Všechny plátky světlého chleba potřeme z jedné strany česnekovou pomazánkou, polovinu chlebů poklademe plátky ementálu a ještě lehce potřeme pomazánkou a na zbývající namazané krajíce rozložíme omytou a osušenou rukolu. Chleby spojíme k sobě – chléb se sýrem vždy s chlebem s rukolou, a lehce přitiskneme. Ostrým nožem překrojíme na trojhránky. Celozrnný chléb nakrájíme na kostky, ozdobně nastříkáme nebo potřeme sýrovou pomazánkou, posypeme nasekanými kapary a obložíme plátky uzeného lososa. Zakapeme citronovou šťávou, posypeme čerstvě mletým pepřem, přiklopíme zbylými plátky chleba a spíchneme párátkem, jímž přichytíme lístek rukoly.

Bramborový salát s rukolou a olivami

Ingredience: 1 kg nových brambor, 1/2 lžičky kmínu, sůl, mletý pepř, 200 g sušených rajčat v oleji, 2 stroužky prolisovaného česneku, velká hrst černých oliv, 80 g rukoly

Postup: Brambory omyjeme a uvaříme i se slupkou v osolené vodě s kmínem doměkka. Necháme je trochu vychladnout, oloupeme, překrájíme na větší kousky a vložíme je do mísy. Sušená rajčata nakrájíme na proužky a rukolu omyjeme a necháme okapat. Brambory v míse promícháme se sušenými rajčaty, olivami, osolíme, opepříme a promícháme s trochou oleje z rajčat, ve kterém jsme rozmíchali prolisovaný česnek. Nakonec vmícháme lístky rukoly a podáváme.

Tagliatelle s rukolovým pestem

Ingredience: 400–500 g těstovin tagliatelle, sůl, 150 g rukoly, 1 svazek bazalky, 1 hrst hladkolisté petrželky, 2 velké stroužky česneku, 40–50 g vlašských ořechů, 40–50 g strouhaného parmazánu, 40–50 g jemně nastrouhaného ovčího sýra, 200–250 ml olivového oleje, 150–200 g sterilovaných žampionů, 40 g hoblinek parmazánu

Postup: Těstoviny uvaříme podle návodu na obalu v osolené vodě takzvaně na skus. Mezitím si připravíme rukolové pesto. Omyté listy rukoly (pár lístků si necháme stranou na ozdobu), bazalky a petržele umixujeme společně s ořechy. Přidáme prolisovaný česnek, sůl a asi polovinu oleje a ještě krátce promixujeme. Nakonec vmícháme zbylý olej a oba druhy jemně nastrouhaných sýrů. Pesto rozmícháme s asi 100–150 ml horké vody, v nichž jsme tagliatelle vařili, a vmícháme ho do zcezených těstovin. Přidáme na tenké plátky pokrájené žampiony, zbylé lístky rukoly, promícháme a stáhneme z ohně. Podáváme s hoblinkami parmazánu.

Rukolový salát s brokolicí

Ingredience: 1 menší brokolice, 100 g zelených fazolkových lusků, 400 g rukoly nebo rokety, 1 svazek petrželky, hrst čerstvých bylinek (estragon, saturejka, mateřídouška apod.), 2 malé mladé cukety, 1 svazek jarních cibulek s natí, 40 g parmazánu

Na zálivku: 6 lžic olivového oleje, 4 lžíce bílého vinného octa, 1/2–1 lžíce medu, 1 stroužek česneku, sůl a mletý pepř na dochucení

Postup: Brokolici omyjeme a rozebereme na růžičky. Fazolky na koncích seřízneme a odstraníme vlákna. Rukolu, petrželku a bylinky omyjeme a necháme okapat. Brokolici vložíme do vroucí osolené vody a povaříme asi 3 minuty, přisypeme fazolky nebo hrášek a společně ještě asi 1–2 minuty povaříme. Zchladíme ve studené vodě a necháme okapat. Cukety omyjeme, nakrájíme na plátky, přidáme zchlazenou povařenou zeleninu, nakrájenou jarní cibulku a promícháme s lístky bylinek. Salát v míse zalijeme většinou zálivky, zlehka promícháme a před podáváním doplníme rukolou a petrželkou. Podáváme sypané hoblinkami parmazánu a zakapané zbylou zálivkou.

Zdroj: Jak pěstovat rukolu
Zveřejněno dne: 20.4.2014


SiteMAP