Téma: 

sazenice

Bobkový list

Kde sehnat sazenice bobkového listu

Sazenice bobkového listu se dají koupit v zahradnictví nebo přes internet.

Zdroj: Bobkový list
Zveřejněno dne: 15.11.2014

Diskuze: Re: rýmovník

Nabízím zakořeněně sazenice rýmovníku, Praha 4.

Zdroj: diskuze Rýmovník pěstování
Odesláno dne: 28.5.2017 uživatelem Zuzana Kaplanová

Pěstování celeru

Sazenice

Předpěstování celeru je trochu náročné, proto pokud se chystáte mít na záhonu jen deset celerů, bude lepší koupit si počátkem května předpěstované sazenice v zahradnictví.

Zdroj: Pěstování celeru
Zveřejněno dne: 4.5.2017

Diskuze: česnek medvědí

Dobrý den. Rád bych začal pěstovat medvědí česnek. Nemohu najít informaci o tom, kde mohu nakoupit sazenice.
Za všechny rady předem děkuji. S pozdravem Moldřík

Zdroj: diskuze Česnek medvědí
Odesláno dne: 29.6.2015 uživatelem Moldřík

Medvědí česnek

Sazenice medvědího česneku

Semena česneku medvědího se vysévají brzy zjara. Doporučuje se první rok pěstovat sazenice v květináči a doma zazimovat, na finální stanoviště přesazujte následující rok.

Zdroj: Medvědí česnek
Zveřejněno dne: 19.11.2014

Diskuze: Re: rozmnožovanirevy

Zde je návod na zapěstování řízků vinné révy: www.ceskenapady.cz/m…

Jak se pak pěstují sazenice, které vzejdou z řízků, se dozvíte ve článku nad touto diskusí.

Zdroj: diskuze Rozmnožovanirevy
Odesláno dne: 28.3.2015 uživatelem Kamča

Rakytník - jeho pěstování a využití

Rakytník řešetlákový sazenice

Chcete-li mít kvalitní keř, musíte sazenice vybírat zásadně v zahradnictví nebo ovocných školkách, kde vám poradí nejen s vhodnou odrůdou, ale doporučí vám i optimální množství rostlin. Vyšlechtěné odrůdy jsou vysoce mrazuvzdorné. Nedoporučuje se pořizovat si rakytník z neznámého zdroje, třebaže při cestování můžete narazit na místa, kde volně roste. Urýpnout odkopek by se mohlo zdát výhodné, ale je to jako koupit velkou neznámou. Nic z toho, co je předpokladem pro dobře rostoucí keř, nepoznáte ve svahu u silnice, kde mají rakytníky spíše funkci okrasnou a působí jako zpevňovače svahů.

Sazenice rakytníku je možné zakoupit, pro přehled se můžete podívat na cenu zde: sazenice rakytníku - cena.

Zdroj: Rakytník - jeho pěstování a využití
Zveřejněno dne: 2.11.2015

Diskuze: pěstování keříčkových rajčat

Zakoupil jsem sazenice minirajčat ale s pěstováním na balkoně nemám žádné zkušenosti, to je jak velikou nádobu, kolik je potřeba zeminy, jakou zeminu, kdy jak a čím přihnojovat.
Odrůda je Vilma a Venus. Děkuji za každou radu.
Zdeněk Kubík

Zdroj: diskuze Pěstování keříčkových rajčat
Odesláno dne: 27.4.2015 uživatelem Zdeněk Kubík

Jak pěstovat vinnou révu

Sazenice a řízkování

Na přelomu února a března se réva řeže a tvaruje, odřezané révy můžete použít jako řízky k množení. Množení formou řízkování je u révy velmi jednoduché, jako řízky se používají výhony vyrůstající z jednoletého dřeva. Má to ovšem jedno ale. Množení řízky, tedy pravokořenné pěstování, lze doporučit jen v případě, že nežijete ve vinařské oblasti, kde se réva pěstuje velkovýrobně. Samozřejmě je možné zakoupit sazenice vinné révy v zahradnictví.

Zdroj: Jak pěstovat vinnou révu
Zveřejněno dne: 1.9.2014

Diskuze: komule Davidova - svinování listů

Olgo,nevím, zda mám pravdu či ne, ale může jít o stejnou houbovitou potvoru, která způsobuje např.kadeřavost broskví. Mně to chytlo např,i hrušku, oboj byly mldé sazenice zákrsků výšky jak keř. Jestli jste u lesa, tak odsadit co nejdáe, ale hlavně postříkat opakovaně, hned jak raší a pak znovu. Nejlépe prostředky s obsahem mědi např.Champion, event. přidat postřik Rosenmix - opakovaně, ještě při rašení a pak znovu. Ublížit nemůže, pomoci může

Zdroj: diskuze Komule davidova pěstování stříhání
Odesláno dne: 13.5.2017 uživatelem Jiřina

Habr obecný – carpinus betulas

Jak sázet habr na živý plot

Živý plot z habru obecného sázíme většinou tak, že vzdálenost sazenic zvolíme zhruba 30 cm od sebe. Takže nám vyjdou asi 3 sazenice do 1 m. Pokud chceme živý plot širší, hustší nebo masivnější, můžeme ho sázet ve dvou, třech a více řadách. Řady od sebe budou vzdáleny 30–40 cm. První řadu budeme sázet tak, že sazenice dáme od sebe asi 50 cm, druhá řada bude sázena mezi první a druhou sazenici a pokračujeme takto dále (vždy to bude takzvaně „mezi“).

Zdroj: Habr obecný – carpinus betulas
Zveřejněno dne: 9.11.2014

Pěstování celeru

Pěstování

Celer má dlouhou vegetační dobu, proto je potřeba sazenice předpěstovat včas. Únorový či nejpozději březnový výsev platí pro celer bulvový, listový i řapíkatý. Drobná semena celeru klíčí dva až tři týdny při teplotě mezi patnácti až dvaceti stupni. Semena si udržují klíčivost tři až pět let, můžete si jich proto bez obav naset jen takové množství, jaké potřebujete. Zbytek si uschovejte pro příští sezonu.

Po vzejití nenechte celer přeschnout, semenáčky jsou velice drobné, a tím pádem i jemné a choulostivé. Zahuštěný porost je potřeba přepíchat a rozsázet sazenice poprvé do sponu asi třikrát dva centimetry a nechat je zesílit. Silnější sazenice s pěknými pravými listy postupně přesazujte do kelímků nebo sadbovačů. Kořínky zkraťte sazeničkám asi o třetinu, vytvoří si pak bohatší kořenový systém.

Dlouhou vegetační dobu, která je cca 140 dnů, zkracujete celeru předpěstováním, sazenice ale nemusíte nutně pěstovat ve vytápěném pokoji. Pro předpěstování až do doby výsadby je vhodný skleník či zimní zahrada, kde je dostatek světla (sazenice zůstanou nižší a silnější) a kde teploty neklesnou pod deset stupňů.

Nachladnou-li sazenice celeru, vyběhnou po výsadbě do květu a nevytvoří bulvy, projdou totiž obdobím takzvané jarovizace, která urychlí jejich vývoj. Dvouletá rostlina, která kvete a vytváří semena v druhém roce po výsevu, se v tomto případě chová jako jednoletá a kvete v roce výsevu. Tomu věnuje veškerou energii, takže se nedočkáte sklizně.

Celer na venkovní záhony nevysazujte dříve než po polovině května. Máte-li koncem dubna uvolněné pařeniště, kde je zem prohřátá, můžete pod sklo vysazovat. Celer by měl být před výsadbou otužilý větráním a opět s kořínky asi o třetinu zkrácenými. Má-li sazenice více než tři listy, můžete vnější přebytečné odstranit. Sazenice celeru sázejte pečlivě, tak aby srdéčko nebylo v zemi. Celer se pak deformuje a místo bulvy tvoří jen množství dužnatých kořenů. Spon pro výsadbu se u jednotlivých druhů příliš neliší.

U bulvového celeru je vhodná vzdálenost v řádku i mezi řádky padesát centimetrů, listový celer má mít spon třicet pět krát čtyřicet centimetrů. O něco menší vzdálenost pak nechte řapíkatým celerům, které se sázejí do brázd hlubokých kolem dvaceti centimetrů. Zjednoduší se pak práce s přihrnováním řapíků k bělení a nepoškozuje se kořenový systém rostlin. Po výsadbě musí přijít vydatná zálivka a nic nezkazíte, pokud záhon přikryjete netkanou textilií.

Celer je náročný na živiny a obsah vápna v půdě. Během vegetace je potřeba ho přihnojovat vícesložkovým hnojivem. Například hnojivo na kořenovou zeleninu je vyhovující. Bulvový celer vyžaduje dostatek vláhy a prospívá v hlinitých, humózních půdách. Listový a řapíkatý potřebují spíš hlinitopísčitou půdu. Vhodnou předplodinou pro celery jsou luskoviny, po kořenových zeleninách se mu nedaří.

Trpí-li na zahrádce celer septoriózou, nepěstujte ho na stejném místě alespoň tři roky. Preventivní postřik proti tomuto je přípravek Kuprikol 50, případně Champion WP. Proti septorióze, což je septoriová skvrnitost listů, postačí přípravek aplikovat dvakrát v intervalu dvou týdnů.

Menší bulvy celeru můžete sklízet už v červenci, listy celeru pochopitelně také, ale jen probírkou, aby zůstávala dostatečná listová plocha. Také listový celer se začíná sklízet postupně od července a teprve koncem září přijde jednorázová sklizeň.

Celerová nať se dá dobře sušit, ale počítejte s tím, že časem ztrácí aroma, po zmrazení si svou výraznou vůni uchová. Pozdní bulvový celer se sklízí před příchodem mrazů. Sklizené a očištěné bulvy se zkrácenými kořeny uchováte buď v písku ve sklepě, nebo je můžete založit do země ve skleníku, kde nemrzne. Ponechte jen listové srdíčko, ostatní listy odstraňte, postupně tak bude přirůstat nová nať.

Zdroj: Pěstování celeru
Zveřejněno dne: 4.5.2017

Torénie

Nároky na pěstování

Torénie Fournierova (Torenia founieri) vytváří na převislých výhonech efektní čtyřcentimetrové trubkovité modrofialové květy (mohou být i bílé, růžové, červené), které jsou skutečnou ozdobou truhlíků či květinových nádob a na rostlině se objevují od května až do srpna. Po odkvětu se vytváří plod – tobolka. Stanoviště vyžaduje torénie světlé, polostinné. Výška rostliny je do 50 cm, listy jsou lesklé, kopinaté, vstřícné, řapíkaté a mají zelenou barvu.

Sazenice vysazujeme do slabě kyselého hlinitého substrátu. Po dvou týdnech začneme přihnojovat hnojivem s dostatkem železa, bez něhož rostliny trpí chlorózou, projevující se žloutnutím listů. Zeminu musíme udržovat vlhkou, přeschnutí kořenového balu mívá za následek uhynutí rostliny.

Rostliny jsou dost citlivé na chlad, při teplotách pod 15 °C reagují červeným zbarvením listů, při dlouhodobém poklesu teploty chlorotickým zesvětlením a zastavením růstu. Zálivka studenou vodou poškozuje listy, na kterých se vytvoří skvrny. Rostliny kvetou od poloviny května do konce září.

Rostlinu můžete vysévat v březnu až dubnu při teplotách kolem 20 °C. Po vzejití mladé rostlinky přepichujte a držte nadále v teple. Rostlina je citlivá na chladno, a proto ji dávejte ven až v červnu.

Výhodou torénií je, že nepřerůstají, zůstávají nízké a jsou převislé. Rostliny je vhodné vysazovat do vysokých nádob či do truhlíků. Pozor, substrát torénie nesmí nikdy přeschnout, jinak rostlina odumře.

Zdroj: Torénie
Zveřejněno dne: 7.2.2016

Příprava na pěstování vinné révy pro začátečníky

Vysazování révy

Vinná réva se nejčastěji vysazuje na jaře do teplé půdy (to je od dubna do poloviny května), ale může se vysadit i na podzim (nejlépe v říjnu). Při podzimní výsadbě je však nutné zeminu zakryt chvojím nebo listím, aby nedošlo ke zmrznutí kořínků (můžete použít i hnůj, který v době mrazů vytváří teplo). Sazenici 24 hodin před sázením namočte do vody nebo do hodně řídké hliněné kaše, aby pořádně nasála vláhu. V místě, kam chcete rostliny vysadit, si nejprve vytyčte vzdálenost jednotlivých sazenic a zatlučte zde opěrné kolíky. Při výsadbě ke zdi nebo k pergole musí od nich být jáma vzdálená alespoň šedesát centimetrů. Rostlinky sázejte ve vzdálenosti podle budoucího vedení (pro jednopatrové v řadách a u stěn minimálně 120 cm od sebe, pro dvoupatrové u stěn budov 80 cm od sebe). Před hloubením jamek zarazte do připravené půdy 2 m dlouhé kůly (tyč nebo silný drát pro vyvazování letorostů). Jamku vyryjte rýčem do hloubky 40 cm a to na svahu pod kolíkem, ve volné řadě v jižním směru nebo směrem od zdi. Na dno jamky vhoďte lopatu dobrého kompostu (ne čerstvý hnůj!). Spodní kořínky sazenic zkraťte na šířku dlaně, všechny postranní odřízněte. Sazenici v jamce postavte mírně šikmo ke kolíku tak, aby místo srůstu podnože s roubem bylo cca 5 cm nad zemí. Kořínky v jámě pečlivě rozložte na všechny strany a jejich konce nasměrujte mírně dolů, prosypte kompostem, jamku zasypte zeminou do poloviny její hloubky, nasypanou zeminu stlačte (ušlapte), aby mezi kořínky nezůstaly vzduchové bubliny, a zalijte 5–10 litry (při podzimní výsadbě nezalévejte). Po vsáknutí vody sazenici zahrňte zeminou a z lehké půdy upravte nad sazenici růvek z lehké hrabanky asi 10 cm nad očkem. Růvek (nahrnutou zeminu) udržujte až do srpna kyprý a vzdušný, jen dávejte pozor na snadné vylomení křehkých letorostů. Půdu udržujte okopáváním celý rok v bezplevelném stavu. A nezapomeňte zalévat, kořenový systém se teprve tvoří a nemá šanci dosáhnout ke zdrojům spodní vody. Proto musíte zalévat, zalévat a zalévat. Nejvhodnější je jednou za čas velkými dávkami vody. Rostlinu ze začátku nepřihnojujte, kvalitní zahradnický substrát je dostatečným zdrojem živin.

Intenzivní péče o mladou výsadbu se vám bohatě vyplatí. Během prvních dvou let budete muset kopeček zeminy opatrně kypřit, aby se rašící výhon dostal lehce na povrch. Na jaře, až výhon vyroste do deseti až patnácti centimetrů výšky, zeminu opatrně odhrňte. Objeví-li se nad povrchem takzvané rosné kořínky, seřízněte je a stejně postupujte během celého vegetačního období. Výhon seřízněte na jeden pupen tak, aby zůstal jen jeden silný výhon. Odstranění kořínků a výhonů neprovádějte za slunečného počasí, aby nedošlo k vysychání kmínku. Průběžně odstraňujte také plevel a při přílišném suchu rostlinu zalévejte. Sazenice musí dobře zakořenit v hluboce prokypřené půdě. Dobře vyvinutý kořenový systém pak umožňuje rostlinám dobře snášet suchá období. Prvotřídní sazenice a jejich pečlivá výsadba spolu s dokonalou péčí během vegetačního období jsou hlavními předpoklady úspěchu pěstování vinné révy. Zdárný růst révy bude dále záviset především na pravidelném řezu prováděném v průběhu vegetačního období, ale tomuto tématu se již věnuje další článek.

A kde si vlastně můžete sehnat sazenice vinné révy? Jsou běžně k dostání v zahradnických centrech či na zahrádkářských výstavách a seženete je i přímo u vinařů, kteří je mívají podstatně levnější. Na jejich stránkách najdete i přehled prodávaných odrůd s popisem, podívejte se například na:

Zdroj: Příprava na pěstování vinné révy pro začátečníky
Zveřejněno dne: 12.1.2015

Převislé jahody

Hnojení jahod kuřinci

Můžeme jistě konstatovat, že základem pro kvalitní růst jahod je nejenom kvalitní sazenice, ale také dostatek živin a pravidelné zavlažování jahodníků. Z hlediska hnojení je pro růst velmi důležitý dusík. Ideální je proto hnojení klasickým kompostem, chlévským hnojem nebo kuřinci. Hnůj je třeba aplikovat již v podzimním období. Samotný kompost stačí k jahodám přiložit až při jejich výsadbě. U převislých jahod je tomu ale poněkud jinak. Hnůj k nim budeme přikládat asi těžko. Ideální volbou je tedy rašelina a nějaké hnojivo určené pro plod a květ, nejčastěji používaným je například Kristalon.

Přihnojování má samozřejmě vliv na velikost a množství plodů. Pamatujte ale, že živiny z truhlíku nebo květináče jahodník brzy vyčerpá a bohaté úrody se dočkáte jen pravidelným hnojením. Než jahodníky zasadíte do truhlíku, je dobré si předem připravit výživnou zeminu. Zapravte do půdy buď některé komplexní hnojivo, jako je Cererit, nebo v tuto chvíli můžete použít i kuřince či slepičince, nabízené rovněž v granulovaném stavu. Nechte nějakou dobu odpočinout, poté zeminu nasypejte do vybraných nádob a zasaďte jahodníky. Od dubna do začátku srpna můžete dobře zakořeněné rostliny týdně přihnojovat tekutým hnojivem. Po začátku srpna již nehnojte, aby rostliny vstoupily do zimy plně vyzrálé. K přihnojování jahod se nejčastěji používá ledek vápenatý nebo Cererit, můžete použít i Fragarin nebo ve vodě rozpustný Kristalon. Veškerá hnojiva používejte dle návodu na obalu. Jahodník vždy přihnojujte velmi opatrně tak, aby se hnojivo nedostalo na rostlinu, protože by mohlo dojít k popálení listů. Podruhé přihnojujte po sklizni.

Jahodník je rovněž náročný na dodávky vápníku, hořčíku a železa, jehož nedostatek vyvolává žloutnutí listů. Kvůli citlivosti na chlór používejte pouze bezchloridová NPK hnojiva a draselná hnojiva bez chlóru.

A také nezapomeňte, že kromě vydatné výživy má jahodník vysoké nároky na zavlažování. Nejintenzivnější zásobování vodou a živinami připadá na období mezi květem a dozráváním plodů.

Zdroj: Převislé jahody
Zveřejněno dne: 24.6.2014


SiteMAP