Informace od profesionálů

MENU

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

SENIOŘI

OBSAH

Obědy pro seniory

Nikoho jistě nepřekvapí fakt, že člověk ve vyšším či vysokém věku hůře vykonává běžné úkony denní potřeby. Nejčastěji za to může snížená mobilita, dlouhodobá nemoc anebo psychické problémy. Řada státních, komerčních i neziskových organizací si tuto skutečnost velmi dobře uvědomuje, a proto se snaží zajistit různé pomocné služby, mezi něž patří i rozvoz jídel (nejčastěji obědů).

Ceny rozvážených jídel se pohybují přibližně od 60 Kč do 100 Kč včetně dovozu, což je v porovnání s pokrmy z běžných restauračních zařízení, kam by člověk navíc musel docházet, relativně příznivé. Vždy samozřejmě záleží na lokalitě i obsahu služby (kvalita, obalový materiál, počet chodů a podobně). Ceny se však nikdy nevyrovnají dotovanému stravování například ve školách, neboť rozvážené obědy pro seniory stát nedotuje. Někde na ně přispívá příslušná obec (platí pro místní obyvatele) nebo sponzor. Co se týče nabízených služeb, v ceně většinou bývá i polévka, někdy dokonce i zákusek. Ne všechny poskytovatelem uváděné ceny však automaticky zahrnují poplatek za dopravu, tudíž je třeba si vždy důkladně pročíst podmínky služby. Poplatek za dopravu může být buď paušální, nebo (což bývá méně časté) daný kilometráží transportu. Většina dovážkových služeb pro seniory se obvykle omezuje jen na určitou obec či rozšířenou lokalitu, zpravidla tedy platí první možnost – jednotný poplatek.

Senioři mívají na výběr až ze dvou druhů polévek a ze tří či čtyř hlavních chodů. V nabídce zpravidla bývá jedno běžné jídlo, jedno diabetické či dietní jídlo (respektující například žlučníkovou, jaterní nebo žaludeční dietu) a jedno vegetariánské jídlo (často sladké). Někteří poskytovatelé vycházejí seniorům vstříc a nabízejí jim i menší porce (například 3/4) za úměrně nižší cenu (čímž se liší od běžných restaurací, kde se za poloviční porci platí až 75 % ceny). Jindy mohou senioři vynechat polévku, která bývá standardní součástí denního menu, což se rovněž projeví na konečné ceně obědu. Trochu překvapivé je, že většina poskytovatelů poledního stravování nenabízí slevy za dlouhodobý odběr.

Životní standard některých dnešních důchodců i kvalita jejich života roste, a tudíž i oni chtějí poznávat různé zahraniční kuchyně. V menu pro seniory se tak objevuje třeba grilovaný losos, pizza či gnocchi se špenátem, tortilly s kuřecím masem a podobně. Důraz se klade rovněž na to, v čem je jídlo rozváženo. Klasické jídlonosiče sice ještě nevymizely, ale mnohde už je vytlačují plně hygienické a nejrůznější normy splňující plastové krabičky, v nichž lze jídlo ohřát i v mikrovlnné troubě nebo zamrazit. A samozřejmě z nich lze také pohodlně jíst. Někde se za krabičku účtuje poplatek v řádu několika korun, jinde bývá součástí ceny oběda.

Zdroj: Co k obědu

Jak udělat vyvýšený záhon

Když se podíváme do historie, uvidíme, že podobný způsob zahradničení je starý stovky let. Například v Anglii není pěstování zeleniny na vyvýšených záhonech vůbec ojedinělé. Ve Francii v období středověku dominovaly zvýšené záhony čtvercového typu. Příkladem je zrekonstruovaná středověká zahrada francouzského hradu Carcassonne, kde jsou užitkové záhony lemovány vyplétaným proutím. Lískové či vrbové proutí okolo záhonů se těšilo oblibě u mnoha klášterních zahrad Evropy. I samotní Číňané takto pěstují rostliny po několik staletí a mají k tomu hned několik důvodů.

Zelenina vysazená na zvýšených záhonech lépe prospívá, netrpí tolik škůdci, a především údržba je oproti konvenčnímu způsobu pěstování minimální. Při pěstování ve vyvýšených záhonech se zvyšuje úrodnost půdy, a tím pádem i výnos. Půda zde nezná půdní škraloup, není třeba na ni nikde šlapat jako u běžného užitkového záhonu a drží pěkně nakypřená. Kvalita půdy se jen lehce vylepšuje. Při samotném zakládání záhonů se na dno použije kompost a biologický materiál, z něhož rostliny následně čerpají potřebné živiny.

Na záhoně se díky tlení organického materiálu daří i rostlinám náročnějším na teplo, což je příznivé zejména v chladnějších oblastech naší republiky. Díky sedání vyvýšeného záhonu můžete každý rok doplnit nový kompost, který se postará o potřebné živiny. Takový záhon v létě sice více vysychá, ale tomu lze předejít použitím mulče („peřinka“ na záhon z organického materiálu – sláma, listí, kůra).

Pěstování ideálně vychází na dva tři řádky vedle sebe. Rostliny získávají více světla, vzájemně si nekonkurují a nedochází k oslabení a zmenšení prostředních rostlin. Při tradičním způsobu pěstování totiž bývají tyto rostliny oslabené a více náchylné k chorobám a škůdcům. Mimo jiné je zvýšení záhonů s mulčovanými cestičkami mezi záhony výbornou bariérou před slimáky. Tím, že mohou být rostliny sázeny nahusto, dochází k lepšímu zastínění půdy listy a zabrání se výparu.

Vyvýšený záhon se stane také zajímavým dekorativním prvkem zahrady. Může být vysoký třeba jen 10 cm, ale i 1 metr, vyvýšené záhony mohou být i stupňovité, ovšem široké by neměly být více než metr a půl (v závislosti na výšce – ty metr vysoké budou široké cca jen 1 metr), abychom všude snadno dosáhli.

Na jílovitých a poměrně vlhkých půdách je zvýšení záhonu ideálním řešením. Nedochází k zatopení a tvoření loužiček mezi rostlinami, hlavně v obdobích větších srážek a přívalových dešťů. Vyvýšený záhon můžeme umístit i ve svahu a vyřešit si tak problém, jak kvalitně zúrodnit a zpevnit svah na naší zahradě. Vytvořit jej lze dokonce i na betonu, pokud dodržíme minimální výšku pro růst zeleniny.

Zvýšené záhony mají ovšem i své proti. Pokud budou stavěny ze dřeva, dochází naopak k většímu odpařování vody a potřebě častého zalévání. Druhou nevýhodou bývá počáteční pracnost při zakládání zeleninových záhonů, které musíme nejprve pořádně vybudovat. Ovšem tato námaha se nám v budoucích letech mnohonásobně vyplatí.

Než se pustíme do samotné stavby, je vhodné vytvořit si plán užitkové zahrady. Tak budeme mít připravený koncept, dle kterého můžeme praktičtěji realizovat své dílo. Obruba vyvýšeného záhonu může být klasicky zděná (pokud materiál spojujeme maltou či betonem, nesmíme zapomenout na odvodňovací otvory) z kamene, cihel, ztraceného bednění, může být dřevěná z různých podob dřeva, ale i z prken plastových a dřevoplastových, a z dalších materiálů včetně například betonových, dřevěných či plastových palisád. Například klasickým typem vyvýšených záhonů je jahodová pyramida anebo třeba bylinková spirála. Vyvýšený záhon však může podpírat (i stupňovitě) svah zahrady, kopírovat budovu či opěrnou zeď a plot a podobně.

Ideálním materiálem pro vyvýšené záhony je dřevo, je ale třeba zvolit dřevo tvrdé (například modřín, akát, dub).

Velikost záhonu zvolíme takovou, aby nám byly plodiny bezproblémově přístupné a nemuseli jsme na záhon jakkoli vstupovat. Abychom se nemuseli k záhonu ohýbat a mohli případně i sedět. Tuto vlastnost ocení jistě i vozíčkáři, senioři a lidé se zdravotním omezením. Pro samotnou realizaci si jako příklad uvedeme šířku záhonu 60–180 cm, kdy je důležité zvolit správnou šířku podle toho, zda bude záhon přístupný z jedné či obou stran. Délka záhonu může být různá dle velikosti pozemku a uspořádání ostatních prvků užitkové zahrady, jako jsou keře či ovocné stromy. Ideální postavení dle světových stran je sever–jih.

Postup realizace

Pokud již máme plán, jak budou záhony vysoké, široké a dlouhé, v první etapě připravíme místo, kam je umístíme. Cestičky volíme široké 0,6–0,8 m a ideálně je zamulčujeme, zatravníme či vysypeme štěrkem nebo pískem, abychom na ně mohli pohodlně vstupovat za každého počasí. Postavíme si záhon libovolného tvaru a materiálu, který nám nejvíce vyhovuje. Nejčastěji jsou k vidění formální tvary jako obdélník a čtverec. Na dno záhonu se doporučuje připevnit pletivo s menšími oky, aby se zabránilo prolézání hlodavců. Začneme vrstvit biologický materiál ze zahrady jako je hotový kompost, zbytky zeleniny a ovoce z kuchyně, sláma, listí, tráva. Pokud zakládáme na jaře, můžeme použít na dno i pár větví z prořezaných ovocných stromů. Větve drží v půdě vlhkost. Vše prokládáme zeminou a na závěr vrstvíme jen zeminu. Nepoužíváme kůru, piliny a podobně, odebírají z půdy dusík. Tato kombinace biologického materiálu nám zaručí výživu zeleniny (není třeba hnojit chemickými hnojivy) a bohatou úrodu. Navrch záhonů vrstvíme mulč ve formě slámy, sena či jemné štěpky. Mulč drží vlhkost, brání prorůstání plevele a mnohdy chrání plody proti hnilobě, na niž trpí například jahody.

Na rozdíl od běžných mobilních nádob vyvýšený záhon zahrnuje více specifických vrstev, nejen tu drenážní a zeminu. Navzájem zde působí vrstvy zeminy a kvalitního kompostu, na první vrstvu zeminy je navíc vhodné uložit kvalitní organické hnojivo. Třeba sem našlapeme dobře proleželý koňský hnůj a zakryjeme listím, čímž se nám bude uvolňovat teplo, ovšem tento postup doporučujeme až na jaře – přes zimu by se koňský hnůj rozložil a bylo by po teple (teplo vzniká právě urychleným rozkladem tohoto hnojiva). Pokud zakládáte vyvýšený záhon před zimou, můžete použít třeba chlévský hnůj (chlévskou mrvu), který se rozkládá pomalu, anebo prostě zbytky z domácnosti a zahrady, které se zde postupně rozloží jako v kompostu. Všechny vrstvy na sebe budou navzájem působit a hnilobné procesy vytvoří teplo i v případě, že nesáhneme po koňském hnoji, ale dokonce ani po žádném jiném, jen po kompostu a zemině.

Zdroj: Vyvýšené záhony - postup

Jak na zahlenění u starých lidí

Všechny tělní orgány jsou uzpůsobeny pro vzpřímený postoj. Ten však, i když nedobrovolně, nelze během dne dodržet, tudíž nutně musí přijít komplikace. A zvýšená tvorba hlenu v plicích je jednou z nich. U ležícího seniora je samozřejmě nutné dodržovat polohování po 2–3 hodinách, otáčet jej, dobré je i míčkování a poklepová masáž zad. Vhodné jsou léky ve spreji na zklidnění tvorby hlenu. Oslabená plicní tkáň je mnohem náchylnější k infekci.

Roli hraje rovněž strava, je třeba dodávat velké množství bílkovin, část odborníků se ale kloní k teorii zahlenění po mléčných výrobcích. Nutné je doplňovat tekutiny– senioři obecně méně pijí.

Polohování ležících seniorů je možné prostřednictvím návštěv zdravotní sestry z agentury domácí péče, která může provádět pasivní cvičení, mnohé umí i míčkování a poklepovou masáž zad. Lze ale tyto postupy dohledat i na internetu. Vhodná je pečovatelská služba, aby část povinností přešla na profesionály a rodinní příslušníci si mohli trošku odpočinout.

Zdroj: Co na zahleněný krk

Průjem z úžehu

Senioři a novorozenci jsou na úžeh náchylnější. Novorozenci a kojenci nemají ještě plně vyvinuté termoregulační mechanismy, u starších osob se podílejí na zvýšené míře rizika přidružená onemocnění (cukrovka, nemoci srdce a plic), užívání léků a zpomalená termoregulace.

Některé léky ovlivňují schopnost organismu reagovat na teplo. Je třeba si dávat pozor na užívání léků, které zužují cévy, na léky na krevní tlak, léky, které podporují vylučování sodíku a vody, ale také na antidepresiva.

Obézní osoby jsou vystaveny vyššímu riziku, neboť větší vrstva tělesného tuku zpomaluje výdej tepla z organismu. Úplně zdravý člověk si může přivodit úžeh, pokud vykonává nadměrnou fyzickou práci v extrémních teplotních podmínkách.

Úžeh jen málokdy vede k trvalému poškození. Pro plné vyléčení má velký význam včas poskytnutá první pomoc a následný brzký příchod do nemocnice. Pokud nebyla první pomoc při úžehu postiženému poskytnuta neprodleně, může ve vážných případech dojít až k poškození orgánů nebo k úmrtí.

Při průjmu je nutné doplňovat tekutiny a chladit organismus.

Zdroj: Úžeh a zvracení


Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Michal Vinš


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP