Informace od profesionálů
 |
MENU
CHOROBY
PĚSTOVÁNÍ
ŠKŮDCI
RECEPTY
Nyní si Kluci v akci orestují pokrájené žampiony a papriku na oleji ze smažení stehen. Servírují to tak, že na talíř umístí stehno, polijí ho trochou omáčky a navrch nakupí orestované žampiony s paprikou. Celé to pak ozdobí snítkem rozmarýnu použitého při smažení stehen. Já osobně bych pokrm doplnila o knedlíky, protože omáčka je s nimi velice chutná.
Ingredience: 2 uzená kuřecí stehna, 600 g brambor, 1 mrkev, 1 cibule, 1 lilek, 1 cuketa, 1 zelená paprika, 1 červená paprika, koření na grilovanou zeleninu, sůl, pepř, olivový olej
Technologický postup: Brambory oloupeme, zeleninu očistíme. Nakrájíme na klínky nebo kolečka. Okořeníme a pokapeme olejem. Všechno promícháme, aby se zelenina obalila. Nahoru položíme stehna a přikryjeme alobalem. Pečeme při 200 °C 15 minut. Poté odkryjeme a dopečeme do změknutí a opečení zeleniny cca 20–25 minut.
Zdroj: Marináda na uzení drůbeže
Nyní si Kluci v akci připraví stehna z kohouta. Navrchu stehen udělají tři zářezy, přičemž jeden je přímo na kloubku, aby šlo stehno při konzumaci dobře rozlomit. Dále stehna osolí a umístí je do pánve s rozehřátým olejem kůží dolů. Orestují je, aby se maso stáhlo a při vaření neztrácelo šťávu. Ke smažícím se stehnům přidají 4 kousky rozmarýnu a smaží 2 minuty na každé straně. Těsně před koncem smažení přidají mletou papriku, kterou na stehna lehce rozpráší.
Ingredience: 4 uzená kuřecí stehna, 1 cibule, 1 lžíce másla, 300 ml voda, 1 lžíce hladké mouky, 1 lžička kari, sůl, pepř mletý, petrželová nať
Technologický postup: V papiňáku na másle zpěníme cibuli, kterou jsme nakrájeli na drobné kostky, přidáme kari koření, promícháme, přidáme kuřecí stehna, zalijeme cca 300 ml vody a necháme v papiňáku dusit přibližně 15–20 minut (čas počítáme až od chvíle, kdy papiňák začne pískat). Potom vyjmeme kuřecí stehna, šťávu zahustíme moukou rozkvedlanou v trošce vody a povaříme. Ochutíme solí, pepřem a přidáme trochu zelené petrželky či pažitky. Podáváme s rýží.
Zdroj: Marináda na uzení drůbeže
Krocan je velký a těžký pták, může být vysoký až 120 centimetrů a vážit i 10 kilogramů. Krocan byl v minulosti domestikován, především jeho samice. Krůty se chovají téměř po celém světě a patří mezi významné ptáky sloužící k obživě lidí. Jsou známy dva druhy: krocan paví a krocan divoký.
Krůta domácí je samice domestikovaného krocana divokého, chová se na maso, ale i pro peří a vejce. Krůta je o třetinu až polovinu menší a lehčí než krocan. Chová se především pro maso, které obsahuje velmi mnoho bílkovin ve svalovině a málo tuku.
Krůtí maso je pokládáno za jedno z nejchutnějších a dieteticky nejhodnotnějších. Má nízký obsah tuků, ale vysoký obsah bílkovin hořčíku, draslíku a vitamínů ze skupiny B. Krůtí maso nevyžaduje dlouhou přípravu a snadno přijímá chuť koření. Maso z krůtích prsíček má pouze 0,7 % tuku a 24 % bílkovin, v jiných částech těla (například hřbet, stehna) je tuku poněkud více. Nejtučnější částí krůty je takzvaný biskup. Francouzští labužníci tvrdí, že krůta má devateré maso, které je v každé části těla jinak zbarvené a liší se i strukturou a obsahem tuku. Ve Velké Británii se již od 16. stol. podává na Vánoce, často s nádivkou z jedlých kaštanů.
Krůtí stehno má silné, tmavé a velmi šťavnaté maso, které svou chutí mírně připomíná zvěřinu. Horní část stehna je vhodná na pečení, ale i přípravu pečené rolády nebo plnění, v takovém případě se musí vykostit. Spodní část stehna se většinou peče vcelku, před pečením se odstraňují silné a houževnaté šlachy.
Křídlo může mít váhu až 350 gramů. Křídlo se často dělí na horní, spodní a střední, po překrojení se z něj odstraní kloubní šlachy. Střední část křídla je vynikající na grilování.
Krůtí prsa jsou velmi křehká a jemná, nakrájená na kostičky jsou vynikající na guláš, rozkrájená na proužky se mohou použít na přípravu mnoha jídel.
Krůtí roláda se připravuje z prsou nebo vykostěného horního stehna.
Krůtí játra mají poměrně výrazné aroma a jsou vhodná na přípravu minutek.
Krůtí srdce se většinou vaří nebo peče, před tepelnou úpravou se musí zbavit všech cév a důkladně propláchnout studenou vodou.
Co je vhodnější na pečení? Většina veřejnosti dává ze zvyku přednost krůtě před krocanem. Krocani se pro svoji velikost a váhu hůře porcují. Krocani rychleji přibývají na váze, a tak se vykrmují kratší dobu než krůty, dlouho žijící jedinci mohou mít tužší svalovinu. Krůty jsou celkově menší, a tedy i porce jsou menší a lépe zpracovatelné. Na pulty se dostává drůbež mladá, porážená dříve, než se u její svaloviny projeví takzvané nevýhody vyššího věku. U krůt to bývá větší procento tuků a u krocanů tuhost. Rozdíly tedy v kvalitě sice existují, ale po opracování jsou tak nepatrné, že je běžný zákazník nepozná. Krůtí maso se na trh dodává chlazené, mražené i uzené. Cena masa závisí na způsobu dodání a chovu. Chlazené maso se dodává na trh obvykle za tyto ceny: krocan celý 99 Kč/kg, krůta celá 99 Kč/kg, krůtí prsa 179 Kč/kg, krůtí stehenní plátek 117 Kč/kg, krůtí horní stehno bez kůže 108 Kč/kg, krůtí horní stehno s kůží 99 Kč/kg, krůtí stehno celé 88 Kč/kg, krůtí spodní stehno 67 Kč/kg, krůtí křídlo celé 69 Kč/kg, krůtí biskup 25 Kč/kg, krůtí krk 49 Kč/kg, krůtí vnitřnosti 75 Kč/kg. Srovnáme-li krůtí maso s masem kuřecím, je jednoznačně krůtí maso kvalitnější a chutnější.
Zdroj: Pečená krůta – recepty
O krůtím mase se všeobecně tvrdí, že má devět druhů a zároveň i mnoho chutí. Běžný spotřebitel zná z obchodů většinou jen dva druhy krůtího masa a tím jsou prsa a stehýnka. Znalci však objevili i další lahůdky, jako je například opomíjený krůtí krk. V dřívějších dobách dávaly hospodyňky krůtí krk pouze do polévky či ho obíraly do rizota. Dnes se kupuje krk na vaření, ale i na pečení. Ano i na pečení, protože zákazníci, velcí labužníci, dobře vědí, že když se krůtí krk upeče, je to opravdová delikatesa. Upečenému šťavnatému masu s červenou křupavou kůžičkou totiž odolá jen málokdo.
K vůbec nejchutnějším masům krůty nepatří ani prsíčka ani krk, ale dvě malé kuličky nejjemnějšího masa, které se nacházejí u krůty pod páteří. Je to jen hrstka svalů, která se běžně v obchodech neprodává. Připravují se z nich vynikající, citlivě okořeněné medailonky, které jsou vyhledávanou pochoutkou kulinářských restaurací. Další znamenitou lahůdkou, určenou pro venkovní grilování je krocan nebo krůta vcelku.
Krůtí maso můžeme vařit, smažit, dusit i péct. Pečeme-li ale krůtu v celku, musíme dát pozor, aby pečeně nebyla příliš vysušená nebo naopak syrová u kosti. Na rozdíl od kuřecího je mladé krůtí i krocaní maso nejen jemné, ale hlavně vyzrálejší. Krůty jdou na jatka v 15. až 16. týdnu věku (váha 8,5–9,5 kg), krocani ve 21. až 22. týdnu (váha až 21 kg).
V obchodech se také můžeme setkat s takzvaným křehčeným masem. Křehčená krůtí prsa jsou injektována roztokem na přírodní bázi. Maso se při tepelném opracování okamžitě zatáhne a tak zůstane uvnitř šťavnaté (vhodné pro rožnění).
Krůtí maso můžeme koupit jak v celku, tak naporcované například na horní a dolní stehna či prsa, všechny varianty pak v čerstvém nebo zamrazeném stavu. Téměř 1/3 celé hmotnosti krůty tvoří prsa, která mají maso křehké, vzdáleně připomínající telecí. Zato maso ze stehen se chutí mírně blíží masu z divoké zvěře. Maso z křídel chutná něco mezi telecím a kuřecím, samotné letky s velkým podílem kůže jsou oproti jiné drůbeži dobře svalnaté a chutnají podobně jako maso kuřecí. Dlouhé maso z krku a boků zase obsahuje více tuku a hodí se do polévek. Ovšem nejtučnější částí krůty je samotný biskup, dobře upečený připomíná husí pečínku. Dalším lákadlem je maso malého bederního svalu vhodné na minutkovou přípravu, například šťavnatých medailonků. A nakonec droby, tedy játra a žaludek, ty přinášejí další chuťové variace v kuchyni upravené krůty.
Krůta má cca 70 % bílého masa a 30 % tmavého masa. Jednotlivé druhy masa se od sebe liší nutriční hodnotou. Bílé maso obsahuje méně tuků a je méně kalorické.
Většina veřejnosti dává ze zvyku přednost krůtě před krocanem. Krůty jsou celkově menší, a tedy i porce jsou menší a lépe zpracovatelné. Krocani se pro svoji velikost a váhu hůře porcují a dlouho žijící jedinci mohou mít tužší svalovinu.
Na náš trh přichází maso krůt i krocanů. Na pulty se dostává drůbež mladá, porážená před tím, než se u její svaloviny projeví takzvané nevýhody vyššího věku. U krůt to bývá větší procento tuků a u krocanů tuhost. Rozdíly tedy v kvalitě sice existují, ale po opracování jsou tak nepatrné, že je běžný zákazník nepozná.
Krůtí maso se na trh dodává chlazené, mražené i uzené. Cena masa závisí na způsobu dodání a chovu. Chlazené maso se dodává na trh obvykle za tyto ceny: krocan celý 99 Kč/kg, krůta celá 99 Kč/kg, krůtí prsa 179 Kč/kg, krůtí stehenní plátek 117 Kč/kg, krůtí horní stehno bez kůže 108 Kč/kg, krůtí horní stehno s kůží 99 Kč/kg, krůtí stehno celé 88 Kč/kg, krůtí spodní stehno 67 Kč/kg, krůtí křídlo celé 69 Kč/kg, krůtí biskup 25 Kč/kg, krůtí krk 49 Kč/kg, krůtí vnitřnosti 75 Kč/kg.
Srovnáme-li krůtí maso s masem kuřecím, je jednoznačně krůtí maso kvalitnější a chutnější.
Zdroj: Krůtí maso
Včely mají hnědé hubené tělíčko se žlutými až oranžovými vodorovnými pruhy, které je téměř všude ochmýřené. Hlava včely je s hrudí spojena tenkým zúžením, které jí umožňuje pohyb. Oporu svalstvu poskytuje vnitřní kostra. Po boku temene hlavy má včela dvě složené oči a na vrcholu temena tři jednoduché oči, které jsou rozmístěny do tvaru trojúhelníka, jehož vrchol na přední části hlavy směřuje dolů. Ve srovnání s lidským okem včely hůře rozlišují barvy. Například špatně rozeznávají červenou barvu. Na rozdíl od člověka však včela vidí ultrafialové barvy, čehož náležitě využívá při hledání květin. K vidění používá pouze složené oči, jednoduché oči využívá pouze na světelné dráždění. Od spodního jednoduchého oka se táhne středem temene tenká brázdička, která se rozděluje na dvě větve končící u kořenů tykadel. Tykadla včel jsou dvě článkovitá ústrojí umístěná vedle sebe v jamkách přibližně ve středu přední strany hlavy nad čelním štítem. Na tykadlech se nachází mnoho smyslových orgánů, díky kterým včela dovede vnímat čichová a hmatová podráždění. Tykadla samiček se skládají z 12 článků, u trubce ze 13 článků. Nejdelší je základní článek tykadla (násadec), kterým je tykadlo na hlavě upnuté. Násadec pokračuje krátkým válcovitým kolínkem, které ho spojuje s ostatními články tykadla (bičíky). U samiček se bičíky skládají z 10 článků, u trubce z 11 článků. Hlava včelí matky má srdcovitý tvar, dělnice trojúhelníkový a hlava trubce je kruhovitá. Dalším orgánem, který lze u včely nalézt, je sosák. Ten včela využívá k nasátí nektaru či medovice. Nektar následně smíchá s enzymy a v zavíčkovaných plástech podobných těm, kde se líhnou nové generace, z nich vzniká med. Včely se též mohou chlubit kusadly. Největší kusadla má královna. V jejich těsné blízkosti je žláza, pomocí které královna vylučuje mateří látku. Stejnou žlázou dělnice vylučují látku na změkčení vosku. Trubci ji nemají. Včely používají kusadla jako párový uchopovací či hnětací orgán.
Hruď má hlavní funkci jako nosič orgánů pohybu (křídel a nohou). Tomu odpovídá i její vnitřní a vnější stavba a mohutné svalstvo. V larválním vývojovém stadiu má včela 3 hrudní články, dospělá včela má však hruď složenou ze 4 hrudních článků, protože při přestavbě orgánů ve stadiu kukly se první břišní článek přesunul k hrudi a byl využit na stavbu její zadní části. Jednotlivé hrudní články se nazývají: předohruď, středohruď, zadohruď a přesunutý kroužek. Včela má 3 páry nohou, které včele slouží k pohybu, k vytváření řetízků s ostatními včelami, k předávání voskových šupinek, sběru a ukládání pylu a čištění tykadel. Nesou též chemické a mechanické receptory. Známé je hlavně ústrojí na třetím páru nohou, zvané košíčky, do nichž včela sbírá pyl. Články nohou se nazývají: kyčel, příkyčlí, stehno, holeň, pata a články (poslední nese drápky a polštářky). Včela má na každém boku hrudní části jeden pár blanitých křídel, která jsou na povrchu pokrytá množstvím drobných chloupků. Přední křídla jsou větší než zadní. Podle délky dvou určitých žilek na křídle včely vypočítávají včelaři takzvaný loketní index, podle kterého poznají, o jaké geografické plemeno včely se jedná. Včela má křídla neustále napjatá, pohyb křídel je tak rychlý, že není možné sledovat jednotlivé kmity. Letící včela spojí zadní křídlo s předními háčky ve sponě. Vytvoří tak souvislou trojúhelníkovou plochu. Po skončení letu a návratu křídel do normální polohy v klidu se háčky posunutím předního křídla přes zadní samy vypnou. Pohyb křídel nahoru a dolů ve tvaru osmičky zajišťují hrudní svaly. Včela dokáže letět dopředu, stát za letu na místě (když zpracovává pyl do rousků) a také dokáže stát na podložce a pohybem křídel účinně větrat úl.
V zadečku včely, který je pohyblivě spojen s hrudní částí, jsou uloženy zažívací orgány, medový váček, jedová žláza, vzdušné vaky a žihadlo. Žihadlo na konci zadečku je duté, napojené na jedový váček. Na konci má háček, který znemožňuje po bodnutí jeho vytažení z rány. Včela si tak po bodnutí vytrhne žihadlo i s jedovým váčkem a následně umírá. Po vytržení žihadla dochází ještě po nějakou dobu k vypouštění jedu do rány, což zvyšuje účinek bodnutí. Pokud má člověk žihadlo v ráně, v žádném případě ho nesmí vytahovat tak, že by ho uchopil za jedový váček, neboť by si tím vymáčkl zbytek jedu ve váčku do rány. Žihadlo je nutno vyškrábnout. Včela medonosná vylučuje vosk v podobě šupinek žlázami na spodní straně posledních čtyř článků zadečku. Z tohoto vosku v hnízdě dělnice budují plásty.
Zdroj: Včela
Následující tabulka obsahuje seznam potravin a údaje o tom, jaké množství purinů obsahují (mg/100 g)
Tabulka obsahuje seznam různých potravin a jejich obsah purinů (adenin, guanin, hypoxanthin, xantin), celkové množství purinů (součet), a z toho vycházející množství kyseliny močové. Množství kyseliny močové představuje množství kyseliny močové produkované v těle, poté co se dané potraviny absorbují a metabolizují.
Existuje pět klasifikačních tříd potraviny z hlediska množství purinů v potravinách: velmi nízká (méně než 50 mg/100 g), nízká (50 – 100 mg /100 g), mírná (100 – 200 mg / 100 g), vysoká (200 – 300 mg / 100 g), velmi vysoká (více než 300 mg / 100 g).
1 = Adenin v mg na 100 g potraviny
2 = Guanin v mg na 100 g potraviny
3 = Hypoxanthin v mg na 100 g potraviny
4 = Xanthin v mg na 100 g potraviny
5 = Celkové množství purinů v mg na 100 g potraviny
6 = Vypočítané množství kyseliny močové v mg na 100 g potraviny
7 = Klasifikační třída podle množství purinů v potravinách v mg na 100 g potraviny
NU = NU
|
Potravina |
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
|
Obilniny a rýže |
|||||||
|
Chlebová mouka |
12,2 |
13,6 |
0 |
0 |
25,8 |
30,3 |
Velmi nízká |
|
Ječmen |
21,6 |
22,7 |
0 |
0 |
44,3 |
52,1 |
Velmi nízká |
|
Mouka na sladké pečivo |
8,1 |
7,6 |
0 |
0 |
15,7 |
18,5 |
Velmi nízká |
|
Mouka na pečivo |
12,2 |
13,6 |
0 |
0 |
25,8 |
30,3 |
Velmi nízká |
|
Pohanková mouka |
35,1 |
40,8 |
0 |
0 |
75,9 |
89,1 |
Nízká |
|
Rýže (loupaná) |
10,8 |
15,1 |
0 |
0 |
25,9 |
30,3 |
Velmi nízká |
|
Rýže (neloupaná) |
16,2 |
21,2 |
0 |
0 |
37,4 |
43,7 |
Velmi nízká |
|
Boby a ořechy |
|||||||
|
Arašídy |
18,9 |
28,6 |
0 |
1,6 |
49,1 |
57,1 |
Velmi nízká |
|
Bob obecný |
14,1 |
19,9 |
1,3 |
0,2 |
35,5 |
41,5 |
Velmi nízká |
|
Mandle |
13,6 |
13,8 |
2,3 |
1,7 |
31,4 |
37,0 |
Velmi nízká |
|
Sušená fazole Azuki |
33,8 |
43,8 |
0 |
0 |
77,6 |
90,8 |
Nízká |
|
Zelený hrách |
9,8 |
12,1 |
0 |
NU |
18,8 |
21,9 |
Velmi nízká |
|
Sója |
|||||||
|
Fermentovaná sója |
40,5 |
51,4 |
6,8 |
15,2 |
113,9 |
132,8 |
Mírná |
|
Lyofilizované tofu |
120,4 |
168,3 |
0,6 |
3,7 |
293,1 |
342,0 |
Vysoká |
|
Okara (drť ze sójových bobů) |
15,0 |
24,0 |
4,5 |
5,0 |
48,6 |
56,6 |
Velmi nízká |
|
Sójové boby (sušené) |
74,3 |
98,2 |
0 |
0 |
172,5 |
201,7 |
Mírná |
|
Sójové mléko |
7,7 |
11,7 |
2,5 |
0 |
22,0 |
25,8 |
Velmi nízká |
|
Tofu (hluboce smažené) |
20,3 |
32,4 |
0,5 |
1,2 |
54,4 |
63,2 |
Nízká |
|
Tofu (kinu) |
7,6 |
11,2 |
0,5 |
0,7 |
20,0 |
23,3 |
Velmi nízká |
|
Tofu (Momen, 3 minuty vařené) |
13,1 |
8,8 |
0 |
0 |
21,9 |
26 |
Velmi nízká |
|
Tofu (Momen, chlazené) |
14,0 |
16,7 |
0,4 |
0 |
31,1 |
36,5 |
Velmi nízká |
|
Zelená sója |
20,8 |
27,2 |
0 |
0 |
47,9 |
56,1 |
Velmi nízká |
|
Sušené mořské řasy |
|||||||
|
Hijiki |
31,1 |
76,5 |
25,1 |
0 |
132,8 |
154,9 |
Mírná |
|
Kombu |
18,0 |
21,8 |
4,7 |
1,9 |
46,4 |
54,5 |
Velmi nízká |
|
Mozuku |
5,6 |
9,4 |
0,5 |
0 |
15,4 |
18,0 |
Velmi nízká |
|
Nori |
216,0 |
299,2 |
73,3 |
3,2 |
591,7 |
695,6 |
Velmi vysoká |
|
Wakame |
67,7 |
148,1 |
46,6 |
0 |
262,4 |
306,5 |
Vysoká |
|
Vejce |
|||||||
|
Slepičí vejce |
0 |
NU |
0 |
0 |
0 |
0 |
Velmi nízká |
|
Křepelčí vejce |
0 |
NU |
0 |
NU |
0 |
0 |
Velmi nízká |
|
Mléčné výrobky |
|||||||
|
Jogurt |
1,4 |
2,1 |
1,5 |
0,2 |
5,2 |
6,2 |
Velmi nízká |
|
Mléko |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
Velmi nízká |
|
Strouhaný sýr |
8,2 |
4,2 |
NU |
0,6 |
12,9 |
15,4 |
Velmi nízká |
|
Sýr |
2,7 |
3,0 |
0 |
0 |
5,7 |
6,7 |
Velmi nízká |
|
Houby (japonské) |
|||||||
|
Bílá aragekikurage |
2,3 |
4,1 |
0,4 |
0,1 |
6,9 |
8,0 |
Velmi nízká |
|
Bílá hiratake |
27,0 |
32,8 |
2,6 |
4,3 |
66,7 |
78,1 |
Nízká |
|
Bunami |
12,2 |
12,3 |
3,2 |
3,0 |
30,8 |
36,2 |
Velmi nízká |
|
Bunashimeji |
9,4 |
8,0 |
1,1 |
2,3 |
20,8 |
24,6 |
Velmi nízká |
|
Enokidake |
29,7 |
19,6 |
0 |
0 |
49,4 |
58,8 |
Velmi nízká |
|
Eringi |
5,0 |
5,3 |
0,7 |
2,4 |
13,4 |
15,7 |
Velmi nízká |
|
Hatakeshimeji |
9,1 |
5,7 |
0,7 |
0,5 |
16,0 |
19,1 |
Velmi nízká |
|
Hiratake |
74,3 |
68,0 |
0 |
0 |
142,3 |
168,1 |
Mírná |
|
Houževnatec jedlý č. 15 – syrový |
5,5 |
7,6 |
0,5 |
2,1 |
15,6 |
18,2 |
Velmi nízká |
|
Houževnatec jedlý č. 240 - syrový |
10,6 |
11,0 |
4,5 |
0 |
26,1 |
31,0 |
Velmi nízká |
|
Houževnatec jedlý č. 697 - syrový |
9,9 |
12,5 |
6,1 |
1,0 |
29,5 |
34,9 |
Velmi nízká |
|
Houževnatec jedlý - sušený (shiitake) |
202,7 |
167,7 |
0 |
9,1 |
379,5 |
448,8 |
Velmi vysoká |
|
Houževnatec jedlý - syrový |
8,3 |
10,0 |
1,6 |
0,9 |
20,8 |
24,4 |
Velmi nízká |
|
Houževnatec jedlý – vysušený pro vývar (shiitake) |
132,5 |
97,8 |
11,5 |
0,5 |
242,3 |
288,4 |
Vysoká |
|
Maitake |
47,4 |
38,9 |
7,9 |
4,4 |
98,5 |
116,7 |
Nízká |
|
Šupinovka nameko |
14,9 |
13,6 |
NU |
0 |
28,5 |
33,6 |
Velmi nízká |
|
Tsukuritake |
28,4 |
21,2 |
0 |
0 |
49,5 |
58,8 |
Velmi nízká |
|
Usu-hiratake |
16,8 |
15,7 |
1,9 |
3,5 |
37,9 |
44,6 |
Velmi nízká |
|
Yamabushitake |
12,1 |
20,7 |
0,7 |
0 |
33,5 |
38,9 |
Velmi nízká |
|
Yanagimatsutake |
66,1 |
11,9 |
4,9 |
3,3 |
26,2 |
30,5 |
Velmi nízká |
|
Židovské ucho (sušené) |
54,8 |
93,0 |
7,9 |
0 |
155,7 |
181,4 |
Mírná |
|
Ovoce |
|||||||
|
Banán |
1,2 |
1,7 |
0,1 |
0 |
3,0 |
3,5 |
Velmi nízká |
|
Jahoda |
0,5 |
1,2 |
0,5 |
0 |
2,1 |
2,4 |
Velmi nízká |
|
Zelenina |
|||||||
|
Avokádo |
10,6 |
7,5 |
0,3 |
0 |
18,4 |
21,8 |
Velmi nízká |
|
Balsam hruška (goya) |
3,5 |
4,3 |
1,1 |
1,0 |
9,9 |
11,6 |
Velmi nízká |
|
Bambusové výhonky (vrchní část) |
24,8 |
35,2 |
2,8 |
0,6 |
63,3 |
74,0 |
Nízká |
|
Bambusové výhonky (spodní část) |
12,8 |
17,0 |
0,7 |
0,4 |
30,8 |
36,1 |
Velmi nízká |
|
Bílá ředkev (klíčky) |
33,9 |
29,4 |
6,4 |
3,5 |
73,2 |
86,6 |
Nízká |
|
Brambor |
2,1 |
4,2 |
0,2 |
0 |
6,5 |
7,5 |
Velmi nízká |
|
Brokolice |
25,1 |
33,9 |
5,7 |
5,3 |
70,0 |
81,8 |
Nízká |
|
Brokolicové klíčky |
59,5 |
57,2 |
8,1 |
4,8 |
129,6 |
153,0 |
Mírná |
|
Cibule |
1,0 |
1,1 |
0,1 |
0 |
2,3 |
2,7 |
Velmi nízká |
|
Cuketa |
5,0 |
6,3 |
1,0 |
0,8 |
13,1 |
15,3 |
Velmi nízká |
|
Česnek |
6,0 |
6,9 |
3,4 |
0,7 |
17,0 |
20,1 |
Velmi nízká |
|
Česnek (pažitka) |
9,4 |
8,5 |
1,4 |
0,1 |
19,4 |
23,0 |
Velmi nízká |
|
Čínské zelí |
2,6 |
2,9 |
1,2 |
0,3 |
7,0 |
8,2 |
Velmi nízká |
|
Fazolové klíčky |
14,1 |
14,2 |
3,2 |
3,5 |
35,0 |
41,2 |
Velmi nízká |
|
Cherry rajče |
1,6 |
1,5 |
0 |
0 |
3,1 |
3,7 |
Velmi nízká |
|
Chřest (horní část) |
20,7 |
30,5 |
3,8 |
0,3 |
55,3 |
64,7 |
Nízká |
|
Chřest (nižší část) |
3,6 |
4,8 |
1,7 |
0,1 |
10,2 |
12,0 |
Velmi nízká |
|
Japonská dýně |
23,2 |
29,1 |
1,9 |
2,5 |
56,6 |
66,3 |
Nízká |
|
Japonský pór |
12,0 |
26,8 |
2,6 |
0 |
41,4 |
48,0 |
Velmi nízká |
|
Japonský zázvor |
3,1 |
3,5 |
0,7 |
0,4 |
7,8 |
9,2 |
Velmi nízká |
|
Klíčky (s fazolkami) |
28,1 |
28,2 |
0 |
1,1 |
57,3 |
67,4 |
Nízká |
|
Komatsuna (list) |
4,2 |
6,3 |
0 |
0 |
10,6 |
12,3 |
Velmi nízká |
|
Komatsuna (mladý list) |
13,0 |
24,7 |
0 |
1,4 |
39,0 |
45,1 |
Velmi nízká |
|
Kukuřice |
4,7 |
6,9 |
0,1 |
0,1 |
11,7 |
13,7 |
Velmi nízká |
|
Květák |
27,0 |
30,2 |
NU |
0 |
57,2 |
67,2 |
Nízká |
|
Lilek |
11,0 |
31,6 |
6,6 |
1,6 |
50,7 |
58,7 |
Mírná |
|
Mrkev |
0,7 |
1,4 |
0 |
0 |
2,2 |
2,5 |
Velmi nízká |
|
Okurka |
4,2 |
5,0 |
0,1 |
0,1 |
9,4 |
11,1 |
Velmi nízká |
|
Perilla (listy) |
19,1 |
19,1 |
3,1 |
0,2 |
41,4 |
49,0 |
Velmi nízká |
|
Petržel |
121,5 |
135,1 |
32,3 |
0 |
288,9 |
341,3 |
Vysoká |
|
Sladká brambora |
6,7 |
7,3 |
2,4 |
0,6 |
17,0 |
20,1 |
Velmi nízká |
|
Špenát (list) |
29,8 |
13,8 |
0 |
7,7 |
51,4 |
61,0 |
Nízká |
|
Špenát (mladý list) |
83,5 |
88,3 |
0 |
0 |
171,8 |
202,1 |
Mírná |
|
Zázvor |
0,4 |
1,4 |
0 |
0,5 |
2,3 |
2,5 |
Velmi nízká |
|
Zelený pepř |
15,9 |
35,5 |
7,0 |
10,7 |
69,2 |
79,8 |
Nízká |
|
Zelí |
1,3 |
1,7 |
0,2 |
0 |
3,2 |
3,8 |
Velmi nízká |
|
Maso |
|||||||
|
Hovězí (clod) |
18,9 |
9,1 |
65,3 |
10,6 |
104,0 |
126,1 |
Mírná |
|
Hovězí (holeň) |
17,6 |
13,6 |
58,5 |
16,7 |
106,4 |
127,8 |
Mírná |
|
Hovězí (hrudí) |
13,5 |
7,6 |
49,0 |
9,1 |
79,2 |
95,8 |
Nízká |
|
Hovězí (játra) |
86,5 |
83,1 |
NU |
50,2 |
219,8 |
255,5 |
Vysoká |
|
Hovězí (jazyk) |
24,3 |
12,1 |
44,9 |
9,1 |
90,4 |
109,3 |
Nízká |
|
Hovězí (krk) |
18,9 |
13,6 |
54,4 |
13,7 |
100,6 |
121,0 |
Mírná |
|
Hovězí (ledviny) |
67,6 |
63,5 |
8,2 |
35,0 |
174,2 |
203,4 |
Mírná |
|
Hovězí (plecená svíčková) |
16,2 |
9,1 |
55,8 |
9,1 |
90,2 |
109,3 |
Nízká |
|
Hovězí (Ribloin) |
13,5 |
7,6 |
39,5 |
13,7 |
74,2 |
89,1 |
Nízká |
|
Hovězí (srdce) |
45,9 |
27,2 |
96,6 |
15,2 |
185,0 |
223,6 |
Mírná |
|
Hovězí (svíčková) |
16,2 |
9,1 |
64,0 |
9,1 |
98,4 |
119,4 |
Nízká |
|
Hovězí (tlusté střevo) |
27,1 |
38,6 |
15,2 |
7,3 |
88,0 |
103,3 |
Nízká |
|
Hovězí (vrchní šál) |
18,9 |
10,6 |
72,1 |
9,1 |
110,8 |
134,5 |
Mírná |
|
Hovězí (vrchní šál) - syrové |
20,3 |
15,1 |
77,3 |
22,5 |
135,2 |
162,4 |
Mírná |
|
Hovězí (vrchní šál) – tepelně upravené |
27,1 |
15,8 |
87,2 |
13,3 |
143,5 |
173,8 |
Mírná |
|
Hovězí (žaludek) |
28,4 |
21,2 |
17,7 |
16,7 |
83,9 |
99,2 |
Nízká |
|
Hovězí (žebra) |
14,9 |
9,1 |
36,7 |
16,7 |
77,4 |
92,5 |
Nízká |
|
Koňské maso |
10,0 |
10,0 |
77,8 |
15,2 |
113,1 |
136,5 |
Mírná |
|
Kuřecí (bílé maso) |
27,0 |
16,6 |
110,2 |
0 |
153,9 |
188,3 |
Mírná |
|
Kuřecí (játra) |
121,6 |
151,1 |
NU |
39,5 |
312,2 |
363,1 |
Velmi vysoká |
|
Kuřecí (křídlo) |
28,4 |
16,6 |
92,5 |
0 |
137,5 |
168,1 |
Mírná |
|
Kuřecí (kůže) |
48,6 |
43,8 |
27,2 |
NU |
119,7 |
142,9 |
Mírná |
|
Kuřecí (noha) |
27,0 |
19,6 |
76,2 |
0 |
122,9 |
149,6 |
Mírná |
|
Kuřecí (prsa) |
20,5 |
21,4 |
98,4 |
1,0 |
141,2 |
171,8 |
Mírná |
|
Kuřecí (srdce) |
31,3 |
36,1 |
52,6 |
5,4 |
125,4 |
150,0 |
Mírná |
|
Kuřecí (stehno) |
17,0 |
21,9 |
23,2 |
6,7 |
68,8 |
81,6 |
Nízká |
|
Kuřecí (žaludek) |
45,9 |
51,4 |
39,5 |
6,1 |
142,9 |
169,8 |
Mírná |
|
Skopové maso |
17,6 |
10,6 |
68,1 |
NU |
96,2 |
117,7 |
Nízká |
|
Velrybí maso |
18,9 |
12,1 |
80,3 |
NU |
11,3 |
136,2 |
Mírná |
|
Velrybí maso z ocasu |
13,5 |
6,0 |
68,1 |
NU |
87,6 |
107,6 |
Nízká |
|
Vepřové (hřebínek) |
13,5 |
10,6 |
51,7 |
0 |
75,8 |
92,5 |
Nízká |
|
Vepřové (játra) |
81,1 |
102,7 |
34,0 |
66,9 |
284,8 |
331,2 |
Vysoká |
|
Vepřové (jazyk) |
24,3 |
21,2 |
58,5 |
0 |
104,0 |
126,1 |
Mírná |
|
Vepřové (koleno) |
21,6 |
16,6 |
69,4 |
0 |
107,6 |
131,1 |
Mírná |
|
Vepřové (krk) |
14,9 |
12,1 |
43,6 |
0 |
70,5 |
85,7 |
Nízká |
|
Vepřové (kýta) |
20,3 |
15,1 |
77,6 |
0 |
113,0 |
137,8 |
Mírná |
|
Vepřové (ledviny) |
64,8 |
77,1 |
53,1 |
0 |
195,0 |
232,0 |
Mírná |
|
Vepřové (plecená svíčková) |
18,9 |
13,6 |
62,6 |
0 |
95,1 |
116,0 |
Nízká |
|
Vepřové (rameno) |
16,2 |
12,1 |
53,1 |
0 |
81,4 |
99,2 |
Nízká |
|
Vepřové (srdce) |
39,2 |
24,2 |
55,8 |
0 |
119,2 |
144,6 |
Mírná |
|
Vepřové (svíčková) |
17,6 |
12,1 |
61,2 |
0 |
90,9 |
110,9 |
Nízká |
|
Vepřové (žebra) |
16,2 |
10,6 |
64,0 |
0 |
90,8 |
110,9 |
Nízká |
|
Zpracované maso |
|||||||
|
Francouzská klobása |
8,1 |
7,6 |
32,7 |
1,5 |
49,8 |
60,5 |
Velmi nízká |
|
Hovězí v konzervě |
8,1 |
6,0 |
31,3 |
1,5 |
47,0 |
57,2 |
Velmi nízká |
|
Játrová paštika |
25,7 |
30,2 |
15,0 |
9,1 |
80,0 |
94,1 |
Nízká |
|
Lisovaná šunka |
8,1 |
4,5 |
51,7 |
0 |
64,4 |
79,0 |
Nízká |
|
Prosciutto |
23,4 |
22,8 |
92,1 |
0 |
138,3 |
168,2 |
Mírná |
|
Salám |
16,2 |
13,6 |
83,0 |
7,6 |
120,4 |
146,2 |
Mírná |
|
Slanina |
12,2 |
6,0 |
43,6 |
NU |
61,8 |
75,6 |
Nízká |
|
Vykostěná šunka |
10,8 |
7,6 |
55,8 |
0 |
74,2 |
90,8 |
Nízká |
|
Vinná klobása |
6,8 |
6,0 |
32,7 |
NU |
45,5 |
55,5 |
Velmi nízká |
|
Ryba |
|||||||
|
Aju |
17,6 |
25,7 |
89,8 |
0 |
133,1 |
161,4 |
Mírná |
|
Arabesce greenling |
18,9 |
34,0 |
94,7 |
2,4 |
150,0 |
181, |
Mírná |
|
Barakuda |
13,5 |
24,2 |
110,2 |
NU |
147,9 |
179,9 |
Mírná |
|
Halibut křížený |
17,6 |
15,1 |
100,7 |
0 |
133,4 |
163,1 |
Mírná |
|
Japonský mořský vlk |
13,5 |
12,1 |
93,9 |
0 |
119,5 |
146,2 |
Mírná |
|
Japonský úhoř |
13,5 |
24,2 |
54,4 |
NU |
92,1 |
110,9 |
Nízká |
|
Kapr obecný |
16,2 |
12,1 |
74,9 |
NU |
103,2 |
126,1 |
Mírná |
|
Kranas Dumerilův |
18,9 |
12,1 |
89,8 |
0 |
120,8 |
147,9 |
Mírná |
|
Letající ryba |
13,5 |
22,7 |
118,4 |
0 |
154,6 |
188,3 |
Mírná |
|
Losos |
17,6 |
10,6 |
91,2 |
0 |
119,3 |
146,2 |
Mírná |
|
Makrela |
13,5 |
10,6 |
98,0 |
0 |
122,1 |
149,6 |
Mírná |
|
Mořský ďas (játra upravená na páře) |
158,2 |
211,4 |
26,6 |
3,1 |
399,2 |
468,2 |
Velmi vysoká |
|
Mořský ďas (syrová játra) |
38,2 |
55,6 |
6,0 |
4,4 |
104,3 |
121,8 |
Mírná |
|
Mořský ďas (maso) |
17,5 |
19,5 |
32,6 |
0,5 |
70,0 |
84,2 |
Nízká |
|
Pstruh duhový |
25,7 |
55,9 |
99,4 |
NU |
180,9 |
216,8 |
Mírná |
|
Sardinka |
17,6 |
105,8 |
87,1 |
NU |
210./,4 |
247,1 |
Vysoká |
|
Španělská makrela |
12,2 |
6,0 |
121,1 |
NU |
139,3 |
171,5 |
Mírná |
|
Tuňák |
17,6 |
10,6 |
129,3 |
0 |
157,4 |
193,3 |
Mírná |
|
Žlutý pruhovaný platýs |
14,9 |
28,7 |
69,4 |
0 |
113,0 |
136,2 |
Mírná |
|
Části ryb, plody moře, měkkýši |
|||||||
|
Běžná orientální škeble |
45,9 |
24,2 |
5,4 |
28,9 |
104,5 |
122,7 |
Mírná |
|
Červený královský krab |
56,7 |
19,6 |
9,5 |
13,7 |
99,6 |
119,4 |
Nízká |
|
Drcená oliheň (sušená) |
24,9 |
20,6 |
47,9 |
1,0 |
94,4 |
114,2 |
Nízká |
|
Chobotnice |
21,6 |
18,1 |
36,7 |
60,8 |
137,3 |
159,7 |
Mírná |
|
Chobotnice (orgány) |
29,1 |
42,0 |
4,8 |
4,0 |
79,8 |
93,1 |
Nízká |
|
Humr |
31,1 |
9,8 |
61,2 |
0,1 |
102,1 |
125,2 |
Mírná |
|
Japonská lastura |
63,6 |
6,6 |
5,3 |
1,0 |
76,5 |
94,2 |
Nízká |
|
Japonská létající oliheň |
47,3 |
21,2 |
80,3 |
38,0 |
186,8 |
223,6 |
Mírná |
|
Jikry krevet |
75,0 |
53,0 |
34,5 |
0 |
162,5 |
194,9 |
Mírná |
|
Jikry létající ryby |
9,9 |
14,5 |
41,4 |
2,1 |
67,8 |
81,8 |
Nízká |
|
Jikry létajících ryb (v sójové omáčce) |
21,3 |
47,7 |
20,4 |
2,2 |
91,5 |
107,1 |
Nízká |
|
Jikry lososa (Ikura) |
0 |
0 |
2,5 |
1,1 |
3,7 |
4,4 |
Velmi nízká |
|
Jikry sleďů |
6,8 |
15,1 |
0 |
0 |
21,9 |
25,2 |
Velmi nízká |
|
Jikry tresek (Tarako) |
35,1 |
66,5 |
19,1 |
NU |
120,7 |
141,2 |
Mírná |
|
Jikry tresek (marinované Mentaiko) |
32,9 |
81,0 |
36,9 |
8,6 |
159,3 |
186,3 |
Mírná |
|
Kaviár |
7,5 |
46,1 |
39,4 |
1,7 |
94,7 |
111,1 |
Nízká |
|
Krab |
42,5 |
105,8 |
3,9 |
0 |
152,2 |
175,4 |
Mírná |
|
Krevety (kuruma) |
58,1 |
15,1 |
87,1 |
35,0 |
195,3 |
235,3 |
Mírná |
|
Krevety |
8,3 |
16,4 |
28,7 |
0 |
53,4 |
64,0 |
Nízká |
|
Mlíčí (striped pigfish) |
67,0 |
211,5 |
19,4 |
7,7 |
305,5 |
351,1 |
Velmi vysoká |
|
Mořský ježek |
40,0 |
65,7 |
22,5 |
9,1 |
137,3 |
160,7 |
Mírná |
|
Oliheň |
51,4 |
57,6 |
15,6 |
3,4 |
128,1 |
151,2 |
Mírná |
|
Orientální krevety |
40,5 |
12,1 |
103,4 |
117,1 |
273,2 |
321,1 |
Vysoká |
|
Sakura krevety (sušené) |
83,9 |
124,0 |
512,2 |
29,0 |
749,1 |
907,0 |
Velmi vysoká |
|
Shiba krevety |
43,2 |
16,6 |
84,8 |
NU |
144,2 |
176,5 |
Mírná |
|
Sněžný krab |
75,7 |
13,6 |
0 |
47,2 |
136,4 |
161,4 |
Mírná |
|
Škeble |
63,5 |
39,3 |
12,2 |
30,4 |
145,5 |
171,5 |
Mírná |
|
Ústřice |
55,4 |
34,8 |
12,2 |
82,1 |
184,5 |
213,5 |
Mírná |
|
Rybí produkty, sušené ryby |
|||||||
|
Hanpen |
1,6 |
3,3 |
7,4 |
0,2 |
12,5 |
15,0 |
Velmi nízká |
|
Chikuwa |
14,9 |
15,1 |
17,7 |
0 |
47,7 |
57,2 |
Velmi nízká |
|
Kamaško |
9,5 |
6,0 |
10,9 |
0 |
26,4 |
31,9 |
Velmi nízká |
|
Katsuobushi (sušený tuňák) |
51,3 |
78,6 |
363,4 |
0 |
493,3 |
600,1 |
Velmi vysoká |
|
Makrela (sušená) |
14,9 |
119,4 |
11,6 |
NU |
245,8 |
289,1 |
Vysoká |
|
Narutomaki |
8,1 |
12,1 |
12,2 |
0 |
32,4 |
38,7 |
Velmi nízká |
|
Niboshi (sušené malé sardinky) |
133,7 |
355,1 |
257,2 |
0 |
746,1 |
879,2 |
Velmi vysoká |
|
Rybí konzerva: losos |
24,3 |
37,8 |
70,8 |
0 |
132,9 |
159,7 |
Mírná |
|
Rybí konzerva: tuňák |
14,9 |
13,6 |
88,5 |
0 |
116,9 |
142,9 |
Mírná |
|
Rybí klobása |
6,8 |
9,1 |
6,8 |
0 |
22,6 |
26,9 |
Velmi nízká |
|
Rybí koule |
12,2 |
24,2 |
31,3 |
0 |
67,6 |
80,7 |
Nízká |
|
Sardel (sušený) |
258,3 |
464,6 |
381,8 |
4,0 |
1 108,6 |
1 314,2 |
Velmi vysoká |
|
Sardinka (polosušená) |
20,3 |
157,1 |
125,2 |
3,0 |
305,7 |
358,1 |
Velmi vysoká |
|
Sasakamaboko |
14,9 |
16,6 |
16,3 |
0 |
47,8 |
57,2 |
Velmi nízká |
|
Satsuma age |
6,8 |
10,6 |
4,1 |
0 |
21,4 |
25,2 |
Velmi nízká |
|
Japonské občerstvení |
|||||||
|
Japonské nudle Ramen |
7,5 |
6,8 |
0 |
7,3 |
21,6 |
25,0 |
Velmi nízká |
|
Japonské nudle Ramen do polévky |
4,7 |
9,9, |
16,5 |
1,5 |
32,7 |
39,0 |
Velmi nízká |
|
Smažená rýže |
0 |
4,3 |
4,2 |
5,7 |
14,1 |
16,2 |
Velmi nízká |
|
Koření |
|||||||
|
Grilovací omáčka |
0,1 |
0 |
14,6 |
0,2 |
14,9 |
18,4 |
Velmi nízká |
|
Med |
0,7 |
0,1 |
0 |
0 |
0,9 |
1,1 |
Velmi nízká |
|
Mirin |
0 |
0,2 |
0,5 |
0,5 |
1,2 |
1,4 |
Velmi nízká |
|
Nam pla |
0 |
0,8 |
82,0 |
10,3 |
93,1 |
113,6 |
Nízká |
|
Polévka v prášku (Clam chowder –polévka ze škeblí) |
5,6 |
12,5 |
28,4 |
0,6 |
47,1 |
56,6 |
Velmi nízká |
|
Polévka v prášku (Consommé) |
18,3 |
82,9 |
72,8 |
5,8 |
179,8 |
211,3 |
Mírná |
|
Polévka v prášku (Čínská polévka) |
15,4 |
17,3 |
141,1 |
12,2 |
185,9 |
226,1 |
Mírná |
|
Polévka v prášku (Matsutake) |
5,7 |
112,8 |
113,7 |
1,2 |
233,4 |
274,4 |
Vysoká |
|
Polévka v prášku (Potage) |
8,1 |
6,6 |
21,1 |
1,8 |
37,6 |
45,5 |
Velmi nízká |
|
Prášek na smažení |
10,6 |
21,8 |
31,9 |
4,4 |
68,7 |
81,8 |
Nízká |
|
Práškový vývar (Umami) |
6,8 |
19,5 |
657,0 |
1,5 |
684,8 |
843,3 |
Velmi vysoká |
|
Rýžové otruby |
36,1 |
57,2 |
6,0 |
0,9 |
100,2 |
116,9 |
Mírná |
|
Sójová omáčka (světlá) |
0,7 |
5,0 |
28,5 |
21,0 |
55,3 |
64,9 |
Nízká |
|
Sójová omáčka (tmavá) |
0 |
2,5 |
33,7 |
9,0 |
45,2 |
54,3 |
Velmi nízká |
|
Ústřicová omáčka |
12,9 |
23,1 |
87,1 |
11,3 |
134,4 |
161,8 |
Mírná |
|
Doplňky potravin |
|||||||
|
DNA/RNA |
12 706,9 |
8 247,7 |
452,1 |
86,9 |
21 493,6 |
25 640,8 |
Velmi vysoká |
|
Glukosamin |
7,9 |
1,3 |
2,6 |
0 |
11,8 |
14,4 |
Velmi nízká |
|
Chitin, chitosan |
0,3 |
0,3 |
0 |
0 |
0,6 |
0,7 |
Velmi nízká |
|
Chlorella |
1 528,0 |
1 612,0 |
42,7 |
0 |
3 182,7 |
3 747,3 |
Velmi vysoká |
|
Chondroitin a pivní kvasnice |
54,5 |
60,2 |
65,0 |
6,3 |
186,1 |
222,1 |
Mírná |
|
Kolagen |
0,4 |
1,2 |
1,3 |
0 |
2,9 |
3,4 |
Velmi nízká |
|
Mateří kašička |
322,2 |
50,9 |
25,1 |
5,3 |
403,4 |
494,3 |
Velmi vysoká |
|
Pivní kvasnice |
1 646,0 |
1 203,9 |
100,1 |
45,7 |
2 995,7 |
3 561,5 |
Velmi vysoká |
|
Polysacharid |
6,7 |
15,1 |
26,8 |
9,5 |
58,1 |
68,7 |
Nízká |
|
Sójový isoflavon |
1,9 |
4,9 |
0 |
0 |
6,9 |
7,9 |
Velmi nízká |
|
Spireina |
515,8 |
536,2 |
20,9 |
3,9 |
1 076,8 |
1 268,5 |
Velmi vysoká |
|
Šťávy z nukleových kyselin |
2,8 |
4,3 |
0,1 |
1,1 |
8,3 |
9,6 |
Velmi nízká |
|
Zeleninový prášek z kapusty |
12,9 |
27,3 |
0 |
0 |
40,2 |
46,4 |
Velmi nízká |
|
Zeleninový prášek z ječmene |
30,7 |
57,1 |
0 |
0,7 |
88,5 |
102,5 |
Nízká |
Zdroj: Tabulka potravin s puriny
Jacobsonova progresivní relaxace je dynamická relaxační technika, která má za cíl navodit celkové tělesné a duševní uvolnění. V této metodě se prolíná svalová relaxace s duševním odpočinkem. Duševní neklid, nervozita a stres se odrážejí na tělesném zdraví a způsobují svalové napětí, které se může projevovat například bolestmi zad či hlavy. Jacobsonova progresivní relaxace se využívá k tomu, abychom se nepříznivého svalového napětí rychle zbavili.
Jacobsonova progresivní relaxace funguje na principu systematického napínání svalů a jejich následného uvolňování. Tato svalová relaxace má kromě uvolnění také za cíl naučit vnímat, jak tělo funguje. Když se totiž naučíte vnímat svalové napětí v běžném životě, tak ho můžete hned odbourat a tím si ušetřit budoucí zdravotní problémy. Výhodou této relaxační metody je, že nemusíte chodit do žádných kurzů či skupinových lekcí a můžete cvičit sami doma, přičemž vám svalová relaxace zabere zhruba půl hodiny času. Její provedení je navíc jednoduché a svalová relaxace se dostavuje poměrně rychle.
Metoda je určena pro všechny dospělé i seniory, děti by však mohly mít problémy se soustředěním (navíc se u nich nepředpokládá takové stresové zatížení jako u dospělých). Progresivní svalová relaxace se nedoporučuje podstupovat pouze v případě, pokud jste myšlenkově či citově rozrušení. Základem cvičení je totiž psychický klid, který je nutný pro dokonalou svalovou relaxaci. Cvičte tedy v takovém čase a na takovém místě, abyste se nemuseli stresovat, že relaxaci kvůli dalším plánům nestíháte nebo že vás může někdo během cvičení vyrušit. Je také nevhodné, abyste cvičili hned po jídle – doporučuje se minimálně hodinová pauza.
V této technice jde o napínání a uvolňování svalů, cvičební poloha záleží čistě na vás. Někomu je příjemné při cvičení sedět na židli, jiný si naopak při hledání duševního i tělesného uvolnění lehne na záda. Relaxace by měla probíhat v klidném a tichém prostředí, pokud však máte problém s navozením psychického klidu, pusťte si například instrumentální relaxační hudbu.
Základní podmínkou, jak dosáhnout harmonizace celého organismu, je správné dýchání. To by mělo být uvolněné, klidné a nenucené. Tím pádem už samotné dýchání by mělo vaši mysl uklidnit a přinést příjemnou relaxaci. Dýchejte nosem a využijte celou kapacitu plic, abyste pocítili, jak vám vzduch naplňuje hrudník i břicho. Dech při cvičení nijak nezadržujte, vydechujte plynule a uvolněně. Za minutu by mělo dojít zhruba k 13–15 vdechům.
Dále je důležité správně napínat a uvolňovat jednotlivé svaly. Napínání by nikdy nemělo být křečovité, natož bolestivé! Mělo by být klidné a postupné a trvat by mělo pouze pět vteřin. Napnutí poté vystřídá fáze uvolnění, která je delší, zhruba patnáctivteřinová. V této druhé fázi se důsledně soustřeďte na to, jak postupně přichází svalová relaxace.
Důležitá je i teoretická příprava před cvičením. Důkladně si nastudujte, co všechno a jakým způsobem máte při cvičení dělat a jaké svalové partie postupně napínat a uvolňovat. Není totiž příliš dobré, abyste při samotném cvičení byli ve stresu z toho, že nevíte, co máte dělat, a byli nervózní, zda to provádíte dobře. A nyní přejdeme k samotnému cvičení, které začíná u nohou a končí obličejovými svaly.
Buď si můžete zakoupit instruktážní nahrávku, nebo si ji sami vytvořit. Aplikace na záznam zvuku je součástí většiny počítačů a mobilních zařízení a na vytvoření nahrávky není rozhodně nic těžkého. Vy sami tak můžete být svým vlastním lektorem, který vám bude při cvičení říkat, co máte dělat.
Cvičení začíná od chodidel a končí u hlavy, samotné cvičení začíná u nohou a končí obličejovými svaly. Takže se v klidu usaďte, nebo si lehněte, zvolna se prodýchejte a Jacobsonova progresivní relaxace může začít.
Chodidla: Snažte se roztáhnout prsty u nohou, tím napnete svaly na chodidle i kolem kotníku. Ukončete napětí a prsty povolte. Soustřeďte se na to, jak dochází k relaxaci a uvolňování.
Lýtka: Od chodidel zaměřte svou pozornost na lýtkové svaly. Propněte špičku a nohy mírně nadzvedněte, aby došlo k napnutí lýtek. Cítíte, jak svaly tuhnou? Po pěti vteřinách opět uvolněte. Vnímejte lehkost, s jakou přichází svalová relaxace.
Stehna: Zaměřte se nejdříve na vaše pravé stehno. Napněte nohu, špičku tlačte k sobě, čímž dojde k zatnutí čtyřhlavého stehenního svalu. Poté uvolněte a v klidu dýchejte. Prociťujte napětí ve svalech, jak se střídá s uvolňováním, nemyslete na nic jiného. To samé poté proveďte s levým stehnem.
Hýždě: Snažte se stáhnout hýždě k sobě a zhruba pět vteřin vydržte v napětí. Následuje opět uvolnění a vy můžete cítit, jak svalová relaxace prostupuje vašimi hýžděmi a boky.
Břicho: Zhluboka se nadechněte, vypněte hrudník a zatněte břišní svaly. Zhruba tak, jako kdybyste se připravovali na to, že vás chce někdo praštit do břicha. Za malou chvíli následuje výdech a uvolnění.
Záda: Po břichu následují antagonistické (protilehlé) zádové svaly. Po nádechu se mírně prohněte v zádech a snažte se tlačit lopatky k sobě. Po pěti vteřinách napětí ukončete a pozorujte, jak jsou vaše svaly najednou uvolněné. Nyní si můžete klidně chvilku odpočinout a jen tak sedět či ležet a uvolněně dýchat.
Paže: Stejně jako u stehen napínejte nejdříve pravou a poté levou paži. Zatněte ruku v pěst, zpevněte svaly v předloktí i svaly pažní (biceps a triceps). Poté uvolněte a vnímejte jednotlivé svaly na ruce.
Ramena: Zvedněte ramena co nejvýše, přičemž se je snažte tlačit dozadu. Navíc přitom můžete napínat i krční svaly, a to tím, že mírně zakloníte hlavu. Chvíli takto vydržte a pak opět uvolněte a v klidu dýchejte.
Obličej: Už máte uvolněné téměř celé tělo, zbývají jen obličejové svaly. Abyste je napnuli, budete muset vykouzlit groteskní grimasu. Co nejvíce se zamračte, zavřete víčka a k tomu navíc stiskněte čelisti a ústa mějte zavřená. Po pěti vteřinách už se opět můžete smát na svět svým obvyklým výrazem, navíc příjemně odpočinuti díky tomuto cvičení.
Závěr: Po cvičení ještě klidně několik dalších minut zůstaňte ve stejné poloze, dál zhluboka dýchejte a soustřeďte se na své tělo. Měl by vás zaplavit pocit uvolnění a příjemná nálada, kterou přináší svalová relaxace. A kromě uvolněných svalů je alespoň na chvilku rázem pryč nahromaděný stres. Toto cvičení, které vám zabere zhruba půlhodinku času, můžete praktikovat několikrát denně, což se doporučuje především lidem, kteří mají povolání náročné na stres. Jacobsonova progresivní relaxace je také oblíbenou technikou profesionálních sportovců, kteří se takto uvolňují před důležitým závodem.
Zdroj: Jak uvolnit svalové napětí
Copyright © 2012 - 2024 NetConsulting Praha s.r.o.