Téma: 

tenura choroby

Tchýnin jazyk

Tenura choroby

Chorobami ani škůdci tchýnin jazyk příliš netrpí. Ze škůdců se může objevit například štítenka nebo sviluška. Mšice se vyskytují jen vzácně.

Příčinou většiny chorob jsou pěstitelské chyby. Například při podchlazení rostliny začne vodnatět pletivo a odumírají listy. Zaschlé listy a hnědé špičky zase signalizují, že je v místnosti, kde se rostlina nachází, příliš suchý vzduch. Když zpozorujete žloutnutí listů a zároveň hnilobu, bývá nejčastější příčinou příliš mnoho vody, tedy nadměrná zálivka. Pokud však příznaky vadnutí a hniloby chybí, může být žloutnutí listů způsobené podvýživou, to znamená nedostatečným hnojením rostliny.

Zdroj: Tchýnin jazyk
Zveřejněno dne: 18.7.2014

Diskuze: wwwzahrada choroby paprik

Paoriky ve skleníku přestaly růst, vrcholov é květy zakrněla a opadávají, žádného škůdce jsem na paprikách neviděla. Prosím poraďte, díky.

Zdroj: diskuze Wwwzahrada choroby paprik
Odesláno dne: 25.7.2016 uživatelem Cyranyová Irena

Tchýnin jazyk

Tenura trojžilná

Tenura trojžilná (Sansevieria trifasciata) je u nás nejčastěji pěstovaným druhem Sansevierií. Její dlouhé a špičaté masité listy tvoří trsy a bývají zbarveny do žluta, zelena a bíla. Mohou měřit až 80 cm na výšku, někdy dorůstají až do výšky jednoho metru. Původní druh má 40–150 cm dlouhé a 3–7 cm široké listy s šedobílou kresbou. Kultivary Laurentii a Craigii mají žluté okraje listů, jsou dosti vysoké. Nízký, růžicovitý habitus má kultivar Hahnii a Golden Hahnii, který má navíc žluté pruhy podél okraje listů. K novinkám na českém trhu patří Sansevieria cylindrica, která má na průřezu válcovité listy.

Tenura trojžilná nevyžaduje žádnou speciální péči, dobře prospívá na slunci na okenním parapetu nebo i v polostínu. Stačí jí jen mírná zálivka, ale o tom více dále v podkapitole o pěstování. Nejde jen o velmi dekorativní rostlinu, tenura dokáže zlepšit ovzduší v interiéru, umí totiž pohlcovat trichloretylen, benzen, toluen, xylen a formaldehyd. Účinnost můžete zvýšit větším počtem těchto rostlin v místnosti. Můžete je v bytě umístit kamkoliv, na tmavší místa, nejlépe pak ve skupinkách po třech rostlinách. Pěstované v úzkých ozdobných květináčích vypadají velmi dobře.

Zdroj: Tchýnin jazyk
Zveřejněno dne: 18.7.2014

Diskuze: pěstování česneku choroby a škůdci

Včera jsem sklízel česnek.Na polovině záhonu téměř už žlutá nať.Druhá polovina ještě slušně zelená a konce listů už žloutnoucí.Na té první žluté nati jsem zaregistroval silné napadení jakoby rzí.Plno drobných teček rzi.Setkal jsem se s tím poprvé.Co to je?:

Zdroj: diskuze Pěstování česneku choroby a škůdci
Odesláno dne: 21.7.2016 uživatelem Jindra Josef

Tchýnin jazyk

Pokojová rostlina tchýnin jazyk

Tchýnin jazyk (Sansevieria, nebo také tenura) má svůj původ v západní Africe. V současnosti je známo přes šedesát jeho druhů, několik z nich se pěstuje jako pokojové rostliny. Tchýnin jazyk má krásné dekorativní listy s nepravidelnými pruhy světle zelené barvy nebo žlutým lemováním. Listy jsou velké, dužnaté, mečovité, vyrůstají v trsech po 6 až 8 a mohou dorůst téměř do výšky jednoho metru, přičemž stojí takřka kolmo. Při správné péči se na klasovitých stoncích objevují zelenobílé květy, které se po odkvětu odřezávají. Tenury často vytvářejí silné podzemní oddenky s bočními výhony, čímž vznikají husté trsovité porosty. Kořeny jsou nevětvené, svazčité. Jde o nenáročnou rostlinu, která kromě přemokření snese snad jakékoli zacházení. Je proto vhodná i pro začínající pěstitele. Pokládá se téměř za nezničitelnou rostlinu, asi proto se Sansivieře lidově říká „tchýnin jazyk“.

Zdroj: Tchýnin jazyk
Zveřejněno dne: 18.7.2014

Diskuze: choroby rajčat

Vršky rostliny získaly žlutou barvu -opravdu citronově žlutou barvu, jinak na nich není nic vidět

Zdroj: diskuze Choroby rajčat
Odesláno dne: 13.7.2016 uživatelem Foltýnková Zdenka

Černání ořechů

Jak proti tomu bojovat

Důležitým opatřením proti této chorobě je odstranění a likvidace listí na podzim. Pouze ve výjimečných případech by měly být používány fungicidy. Vyšší dávky dusíku v hnojivech také snižují rozsah choroby. Výskyt choroby lze omezit ošetřením, nejlépe před kvetením ořešáku, které je možné jednou nebo dvakrát zopakovat po odkvětu. Ošetřovat by se měly především mladé stromky.

Doporučené postřiky:

  • Kuprikol 50
  • Kupricol 250 SC
  • Flowbrix
  • Cuprocaffaro

Zdroj: Černání ořechů
Zveřejněno dne: 1.10.2015

Diskuze: choroby rajčat

zdravím, na rajčatech na záhoně i ve skleníku mám na horních patrech rostliny zkroucené, až kadeřavé listy.nikde jsem podobný problém nečetla.má s tímto někdo podobné zkušenosti?díky za odpověď

Zdroj: diskuze Choroby rajčat
Odesláno dne: 8.6.2014 uživatelem marie

Čarověník

Čarověník houbové choroby

Netypický růst částí rostlin může být vyvolán onemocněním, které způsobují například rez jedlová (Melampsorella caryophyllacearum), vřeckaté houby rodu kadeřavka (Taphrina), roztoči, viry a jiné. Pokud se tyto postižené části rostliny chorobě či škůdci neubrání, většinou hynou.

Zdroj: Čarověník
Zveřejněno dne: 14.12.2014

Diskuze: Re: bílej povlak zeminy u orchidei

Vaše orchidej má bílou plíseň. Plísně potřebují ke svému životu vlhko a to přichází z vaší zálivky. Pravděpodobně máte substrát s větší schopností nasáknout vodu. Proto bude stačit zalévat jednou za dva až tři týdny. Zde je návod, co dělat:
Odstraňte všechen substrát s povlakem. Aby se zabránilo šíření choroby, pak použijte sprej proti plísním Fugispray bezchlórový. Zde je jeho cena: www.zbozi.cz/hledani…
Roztok aplikujte na místa odkud byl odebrán plesnivý substrát. Při rozsáhlé kontaminaci je možné roztok nalít do celého substrátu v rámci zálivky v ředění jedna lžíce na 3 litry vody. Rostlině to neublíží. Pokud nemáte fungispray, pak do postižené oblasti nalijte v plné síle peroxid vodíku z lékárny. Opakujte každé 2 až 3 dny, dokud se nezastaví jeho šumění.

Zdroj: diskuze Bílej povlak zeminy u orchidei
Odesláno dne: 9.7.2016 uživatelem Zahradník

Choroby a škůdci vinné révy

Virové choroby

Virová mozaika (Alfalfa mosaic virus)

  • příznaky: listům žloutne žilnatina a objevují se na nich světle zelené až žluté skvrny. Pokud jsou keře silně napadené, listy zcela zežloutnou, réva nekvete a po několika letech odumírá
  • ochrana: proti virovým onemocněním bohužel neexistuje žádná účinná ochrana. Napadené keře je třeba okamžitě zlikvidovat. Prevencí je důsledně kontrolovat vysazované sazenice. Chorobu přenáší savý hmyz, ale zdravý keř může nakazit i řízek či roub z nemocné révy
  • fotografie této choroby najdete mimo jiné tady: virová mozaika foto.

Virová svinutka révy vinné (Grapevine leafroll virus)

  • příznaky: svinování a předčasný opad listů, nízká plodnost a celkové chřadnutí révy
  • ochrana: chemické prostředky jsou proti této chorobě neúčinné. Důležitá je tedy prevence – zakoupit zdravé sazenice
  • fotografie této choroby najdete mimo jiné tady: virová svinutka révy vinné foto.

Obávaná jsou také virová onemocnění, která přenáší savý hmyz.

Zdroj: Choroby a škůdci vinné révy
Zveřejněno dne: 16.1.2015

Diskuze: Re: choroby rajčat

Důvody žloutnutí listů u rajčat:
- mohlo by to být z důvodu nedostatku dusíku v půdě. Zda-li je to tento případ můžete zjistit zkontrolováním hladiny dusíku v půdě a pak případně přidat trochu výživných látek do půdy. Po několika dnech můžete pozorovat, jestli jsou stále žluté a nebo začaly zelenat.

- dalším důvodem by mohla být houba nebo bakteriální problém jako Alternaria alternata nebo dalších nemocí rajčat. Pokud vaše rostlina má nějakou takovou nemoc, pak by měla být odpovídajícím způsobem ošetřena.

- někdy to může být problém se škůdcem v rostlinách, který musí být správně odstraněn. Mohly by to být housenky nebo červi ovlivňující zdravotní stav rostliny rajčete. Můžete použít organické pesticidy, jenž se dobře vypořádají s touto situací.

Před provedením jakýchkoli změn s půdou nebo přidáním pesticidů, je třeba se ujistit, že rostlina není vysychlá. Půda by měla být dostatečně vlhká. Pokud tomu tak není, pak může být i tento malý nedostatek důvodem ke žloutnutí listů.

Zdroj: diskuze Choroby rajčat
Odesláno dne: 13.7.2016 uživatelem Zahradník

Jak pěstovat vinnou révu

Choroby vinné révy

Mezi nejnebezpečnější škůdce patří mšička révokaz, která saje na kořenech révy a způsobuje jejich uhnívání, v důsledku čehož dochází k úhynu celé rostliny. Tato mšice na přelomu 19. a 20. století zdecimovala vinice v celé Evropě. Později se révokaz rozšířil po celém kontinentu, na Moravě se objevil poprvé v roce 1890 v Šatově. Dalšími častými škůdci jsou vlnovník révový způsobující plstnatost listů, sviluška ovocná a sviluška chmelová sající na listech a housenky obaleče jednopásého a obaleče mramorovaného poškozující rostliny žírem poupat a bobulí. Částečná poškození působí i zobonoska révová a hálčivec révový. Samice zobonosek vykusují pruhy v listech a následně je stáčejí do kornoutků. Takto zničené listy opadávají. Hálčivec naopak saje na mladých listech, což může při silném napadení vést k oslabení rostliny. Mezi nejčastější choroby révy vinné patří virový roncet, houbové choroby padlí révové a šedá plesnivost čili plíseň šedá.

Zdroj: Jak pěstovat vinnou révu
Zveřejněno dne: 1.9.2014

Diskuze: Re: clematis

Clematis neboli plamének není náročný na půdu, prakticky v každé zahrádce roste dobře. Pokud je substrát kyselý, tak se doporučuje párkrát do roka půdu povápnit (zalít vápennou vodou). Důležité u klemátisu je zachování kořenů ve stínu a hlavně v chladu a naopak zelenou část vystavit na plné slunce. Z tohoto důvodu není vhodné jeho pěstování v nádobách. Nesnáší totiž přemokření a přehřívání kořenů. Úplně stačí, když ho zasadíte volné půdy a kolem něj vysadíte asi 50 cm vysoké letničky, které vytvoří potřebný stín a chládek. Stříhání se provádí jednoduše. Před tím, než začne clematis rašit se část zdravých výhonů seřízne na délku zhruba jednoho metru od země a zbylá část se seřízne na délku 40 cm od země. Takto vám znovu pěkně a hustě obrazí do velkých délek.

K hnědnutí listů a malému počtu květů: buď máte nevhodný kultivar a nebo máte v blízkosti rostlinu, která roznáší plísňové choroby. Často to bývají například jalovce, túje, nebo hrušně a to v okruhu až stovek metrů. Máte na výběr několik možností jak to řešit. Buď clematis vykopejte a nahraďte ho jinou odrůdou, například od souseda, kterému roste dobře. A nebo zkuste změnit fungicid a na místo Talentu použijte například Dithane DG NeoTec, Delan 750 SC a nebo Topas C 50 WP.

Zdroj: diskuze Clematis
Odesláno dne: 17.6.2015 uživatelem Libor

Postřiky na houbové choroby

Postřiky na trávník

Proti houbovým chorobám trávníků se používají přípravky – pesticidy, ze skupiny fungicidů. Každý přípravek má svou účinnou látku. Tyto účinné látky mají své spektrum účinnosti. Bohužel není jedna účinná látka na všechny houbové choroby a plísně v trávníku. Každá účinná látka má nějakou účinnost na danou chorobu a plíseň, vždy je třeba se poradit v zahradnických potřebách. U trávníků se vyskytují tyto houbové choroby: antraknóza, řasy, hnědá ohniskovitost, dolarová skvrnitost, čarodějné kruhy, plíseň sněžná.

Nejčastěji se k ošetření využívají tyto přípravky: Ortiva, Rovral AquaFlo, Polyversun.

Postřiky se aplikují postřikovačem, a to preventivně nebo ihned při prvním výskytu choroby. Aplikace se provádí při teplotách 12 až 25 °C na suché porosty. Neaplikuje se ihned po seči, ale až za 2–3 dny, aby tráva dostatečně po seči zregenerovala. Po postřiku by nemělo alespoň 4 hodiny pršet nebo by neměla být pouštěna závlaha.

Zdroj: Postřiky na houbové choroby
Zveřejněno dne: 20.11.2015

Diskuze: léčení prašiviny u králíků

Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).

Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.

Slintavka objevuje se u králíků tehdy, je-li na ně přenesena od nemocných krav nebo vepřů a projevuje se nakažlivým zánětem sliznice ústní neobyčejně rychle se rozšiřujícím. Nemocnému zvířeti neustále vytéká z tlamy lepkavá tekutina, která slepuje srst na krku, prsou a na předních nohách. Králík je při tom smutný, nežere, posedává v tmavých místech a nezakročí-li se včas, pak rychle hyne. Nemoc je celkem zdlouhavá, nepříjemná, léčení samo je dosti namáhavé a spočívá v desinfekci tlamy a srsti. Nejjednodušším prostředkem je narůžovělý roztok hypermanganový, chlorová voda, kterou si připravíme tím způsobem, že jednu lžíci chlorového vápna rozpustíme ve třičtvrtě litru vody. Roztokem tímto nasákneme malou hubku a tou vytíráme 5-6kráte denně až do vyléčení tlamu a slepená místa srsti.

Ušní svrab vyvolávají rychle se rozmnožující drobní roztoči, kteří napadají ušní boltce králíků. Nemocní králíci potřásají neustále hlavou a škrábou se v uších. Bližší prohlídkou boltců zjistíme, že nalézají se v nich četné strupy a sedliny krve, v nichž nachází se tisíce roztočů, jimiž se nemoc roznáší. Zastaralé a dlouho trvající onemocnění může přivoditi smrt králíka, naproti tomu choroba včas zjištěná může se během několika dnů vyléčiti. Vnitřek uší natírá se papírkem nebo štětcem namočeným v 10proc. kreolínové masti anebo v tabulovém oleji a to tak často a tak dlouho, až jsou boltce zdravé. Výborně působí též směs glycerinu a kyseliny karbolové. Strupy je nutno vždy spalovati, neboť jimi se nákaza šíří.

Sněť slezinná je nejnebezpečnější a nejprudší nakažlivou chorbou králičí, která se však na štěstí poměrně zřídka vyskytuje. Nemocní králíci nežerou, dostávají třesavku, vysokou horečku, zrychlený a krátký dech, křeče, po nichž následuje ochrnutí celého těla a smrt. Upozorňuji, že nemoc tato je přenosná také na člověka a proto doporučuji co největší opatrnost, aby se králíkář nenakazil. Nemocní králíci se vůbec neléčí, naopak všichni churaví králíci musí býti utraceni a spálení. Králíkárna má býti vždy spálena a nikdy nemá býti použita pro další chov.

Mimo nakažlivé nemoce, které jsem zhruba dosud popsal, je ještě dlouhá řada chorob více nebo méně nebezpečných, z nichž mnohé mohou způsobiti hojně škod chovatelům. K nejběžnějším nemocem patří zácpa, průjmy, křeče, ochrnutí, tubrkulosa, chřipková rýma, nemoc pohlavní, prašivina a favus.

Zácpa je nejběžnější chorobou či příznakem choroby, která se vyskytuje hlavně u králíků krmených převážně krmivem suchým a u králíků málo se pohybujících. Mívají velká břicha, nepokojně pobíhají a špatně žerou. Proti zácpě králíků se nejlépe osvědčuje krmení zelené a šťavnaté píce v létě, v zimě nevařené mrkve a řípy, kalomel, teplé mléko s přimíšeným sirným květem.

Průjmy vznikají nesprávným krmením a nevhodnou vadnou potravou. Výkaly mohou se státi až vodnatými, často k nim bývá přimíšena také krev, králící rychle vysilují a hynou. Průjem nemusí přirozeně pocházeti z chyb dietetických, nýbrž může býti toliko příznakem řady jiných chorob: jako tuberkulosy, kokcidiosy atd. Léčení spočívá předně na změně potravy, krmí se píce výhradně suchá, dobré seno, chléb, zrní, vařená rýže nebo oves. Výborným prostředkem je svatojánský chléb, černý žitný chleb, sušený celer a vrbová kůra, která se podává buď jako čerstvé vrbové větvičky, anebo jako vařená kůra ve vodě. Stejně dobře působí také tinktura opiová, nebo živočišné uhlí.

Křeče vyskytují se dosti často u králíků jako poruchy nervové, rheumatické, anebo jako příznaky jiných chorob. Králíci nemohou se pohybovati a válí se doslova z místa na místo. Doporučoval bych vtírati do těla nemocného zvířete nějaké lihové mazání a dáti jej bezpodmínečně do tepla. Stává se někdy, že králík za křečovitého svíjení se rychle nám před zraky hyne, třebaže ještě před půl hodinou byl vesel a zdráv. Při takovém křečovitém záchvatu končícím okamžitou smrtí jedná se buď o mrtvici, o otravu jedovatými rostlinami v potravě, aneb o otravu uměl. hnojivy.

Ochrnutí napadá nejčastěji velké odrůdy, na příklad: belgické obry, strakáče, ale i menší stříbřité králíky, kteří jsou chováni v tmavých a dusných kotcích. Příčinou ochrnutí je téměř vždycky choroba ledvin. Nemocný králík nejistě se pohybuje, potácí se a nakonec se po zemi pouze plazí. Doporučuji masírovati měkčím kartáčem vícekráte denně nemocného králíka kafrovým lihem a umístění jeho ve vzdušné a teplé králíkárně.

Chřipková rýma je běžným nakažlivým onemocněním podporovaným nachlazením. Nemocný králík frká, kýchá a při tom vytéká mu hojně hlenu z nosu. Hlen tento je nakažlivý a jím přenáší se choroba na zdravá zvířata. Churavý králík má se ihned odděliti, do teplé místnosti přenésti, vlažnou vodou má se nos vícekráte za den očistiti a zaprašovati balonkem práškovou kyselinou borovou.

Tuberkulosa začíná většinou katarem horních cest dýchacích a projevuje se kašlem suchým a krátkým, který bývá provázen výtokem z nozder a z tlamy králíka; králík ztrácí chuť k žrádlu, dýchá namáhavě a často dostává průjem, což svědčí o zachvácení. Onemocnění toto je absolutně nezhojitelné a králíky je nutno pozabíjeti, při čemž nesmí se zapomenouti na příslušnou desinfekci.

Nemoce pohlavních ústrojů vyskytují se nyní poměrně velice často, ačkoliv před pěti až šesti léty nebylo o nich téměř ničeho slyšeti. Onemocnění projevuje se zánětem, zvředovatěním pohlavního ústrojí a hisavým výtokem a je způsobováno choroboplodným zárodkem t. zv. Spirochaetou cuniculi, který je velmi blízkým pžíbuzným spirochaet, jež vyvolávají syfilis nebo-li příjici lidí. Nemoc napadá jak samce, tak samice, chorá zvířata špatně žerou, zvolna hubnou a slábnou, až konečně za jeden až dva roky hynou. Stává se často, že při této chorobě nelze prostým okem zjistiti žádných změn a nemoc lze prokázati teprve krevní zkouškou, jako u člověka. Doba, která uplyne mezi vniknutím zárodku do zdravého těla a mezi objevením se prvních příznaků choroby obnáší dva až čtyři měsíce. Léčení: v prvním stupni nemoce omezujeme se na desinfekci, která se provádí tím způsobem, že se pohlavní ústrojí důkladně vymyje 3% roztokem kyseliny borové a zvředovatělá místa se potřou jodovou tinkturou; pokročilejší choroba se léčí roztokem resorcínu a dávkami benzolu ostrušíkového dle živé váhy králíka vypočtenými. U velmi cenných kusů s úspěchem se v poslední době používá injekcí neosalvarsanových.

Prašivina počíná obyčejně na hlavě, rozšiřuje se na krk, hruď, přední nohy a může postihnouti celý povrch zvířete. Srst na místech postižených vypadává, tvoří se malé puchýřky hnisem vyplněné, které praskají a zasychají ve strupy anebo mokvají. Nemocné zvíře je vždy nutno odděliti, isolovati, králíkárnu je nutno vřelým louhem sodným vymýti a po uschnutí vybíliti hašeným vápnem. Při počátcích choroby potírají se strupy vaselinou, glycerinem, aby změkly a pak je pomocí mazlavého mýdla a teplé vody opatrně odstraňujeme. Poté potíráme zachvácená místa kartáčkem neb pírkem po 3 dny 2krát denně směsí stejných dílů petroleje a lněného oleje, za týden se králík vykoupe, v teple osuší a v případě potřeby se totéž léčení opakuje. Dobře se také osvědčilo seslabené vídeňské dehtové mazání, jehož hlavní součástí je dehet, líh a sirný květ.

Favus, čili moučnivka je rovněž kožní chorobou králíků, vyvolávanou plísní, zvanou Achorion Schoenleini. Na postiženém místě tvoří se v srsti zaokrouhlené, přesně omezené větší neb menší skvrny, v jejichž středu srst vypadává a později pokrývá se bělavým práškem (jako moukou), který pochází z výtrusů plísně. Nemoc zůstává obyčejně omezena na hlavy, na nohy, někdy ovšem zachvacuje celé tělo. Nákaza tato vyskytuje se nejčastěji u králíků ve stáří do 3 měsíců, jakmile dosáhnou stáří 5 měsíců, pak náhle sama zmizí. Někdy dosahuje však takového stupně, že zvířata hynou seslábnutím. Léčení spočívá v potírání chorých míst vatou, namočenou ve slabém roztoku sublimátu, kyseliny karbolové, kreolinu. Králíci obyčejně uzdraví se do týdne. Upozorňuji zase, že choroba tato je přenosná na člověka a proto je třeba velké opatrnosti. Nakažlivé nemoce králíků jsou velmi nebezpečné už proto, že nákaza se rychle přenáší na všechny kusy v králíkárně. Abychom tomu zabránili, musíme králíky občas prohlížeti a zpozorujeme-li u některého známku nemoci, pak musíme jej ihned bez odkladu léčiti. Správná diagnosa a vhodný způsob léčení je ovšem důležitý. Když zjistíme, že některý králík málo žere a sedí skrčený, máme jej hned z králíkárny odebrati, dáti do nějaké prázdné a od králíkárny více vzdálené bedny. Tam jej máme delší dobu pozorovati a léčiti, jakmile poznáme, jakou nemocí je postižen. Včasným odstraněním churavého králíka zabrání se často nakažení a vyhynutí celého chovu.

Všeobecně o léčení možno říci, že nejlépe je králíky těžce nemocné nebo nápadně již vyhublé neléčiti vůbec, lépe je takové kusy z chovu odstraniti, aby se předešlo ještě větší škodě. Pro králíkáře platí, že lépe je nemocem předejíti, nežli je namáhavě léčiti. Když jsou králíci pak krmeni vydatnou a zdravou potravou, zamezí se mnohým chorobám. Nutno dbáti, aby chovní králíci nepocházeli z chovů zamořených nějakou nemocí, nebo zdegenerovaných pokrevní plemenitbou. Koupení králíci buďtéž vždy dobře prohlédnuti a delší dobu pozorováni, jestli snad nejsou nemocní. Pouze úzkostlivou čistotou a opatrností podaří se nám králíky udržeti zdravé.

Zdroj: diskuze Léčení prašiviny u králíků
Odesláno dne: 19.12.2016 uživatelem anežka

Anturie

Anturie choroby

Mezi škůdce u anturií patří především vlnatka. Proti ní je nejjednodušší přípravek ten, který znaly již naše prababičky. Potřete listy hadříkem namočeným v alkoholu. Ten rozpouští ochranný štít vlnatek, které následně zahubí. V příliš suchém vzduchu se také mohou anturii stáčet listy a na těchto zdeformovaných listech se daří dalším škůdcům, a to sviluškám, třásněnkám a molicím.

Zdroj: Anturie
Zveřejněno dne: 17.9.2014

Postřiky na houbové choroby

Postřiky na rajčata

Plíseň rajčat (plíseň bramborová), kterou způsobuje houba Phytophthora infestans, je nejnebezpečnější choroba rajčat napadající zejména venkovní porosty. V některých letech může zničit větší část úrody. Na plodech se objevují malá šedozelená místa, která se rychle zvětšují, nemocné pletivo hnědne a povrch je vrásčitý. Pletivo pod skvrnami je rovněž tmavé. Obdobně jako u brambor vznikají na listech neohraničené vodnaté, později hnědé skvrny, které se rychle šíří. Plíseň se šíří za deštivého počasí a při nedostatečném vzdušném proudění. Při prvním výskytu choroby je porosty rajčat nutné podle stupně ohrožení opakovaně ošetřit přípravky Acrobat MZ, Bravo 500, Dithane DG Neotec, Ortiva, Kuprikol 50. Při ošetření se musí aplikovat zejména na spodní části rostlin. Je nutné dodržovat ochranné lhůty.

U rajčat se vyskytují i jiné houbové choroby, a to septoriová skvrnitost, černí rajčatové a skvrnitost hnědá, která napadá také plody, kde způsobuje tmavé, vpadlé skvrny. Všechny tyto choroby však také potlačují přípravky účinné proti plísni rajčat. Při napadení se doporučuje odstranit takto napadené plody.

U rajčat je důležité, aby se nenamáčely stonky a listy při zalévání, to brání šíření houbových chorob.

Zdroj: Postřiky na houbové choroby
Zveřejněno dne: 20.11.2015


Sitemap | RSS