Někdy se také říká pakety. V našich krajích se takto prodávají včelstva jen minimálně. Jde vlastně o umělý roj s rozkladenou matkou v klícce. Po převozu je možné jej usadit jako přírodní roj. Odpadá potřeba měnit matku. Smetenec v novém (zavřeném) úlu se dá na pár dní do sklepa a krmí se. Včely se stmelí, začnou stavět nové plásty, matka začne klást vajíčka. I tvorbasmetence představuje značně pracný způsob množení včelstev, ale ve specifických případech (ozdravění včelstva) velmi účinný.
V diskuzi MALÁ TVORBA HROZNŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk .
Vinná réva pěkně kvete vytváří se hrozny, při dozrání je však úroda velmi malá, vytvoří se jenom několik málo skutečných kuliček hroznů. Jsou však sladké a zdravé.
Děkuji za radu
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Josef.
Další možností je takzvaný sběrný oddělek. Z kmenového včelstva odebereme 1 plást (platí pro květen – později více) se zavíčkovaným plodem krátce před líhnutím i s obsedajícími včelami a vložíme ho mezi zásobní plást a souš s vodou do plemenáče či nového úlu. Přidáme včely z dalšího 1–2 rámečků s otevřeným plodem. Do plástu s plodem zapíchneme zralý matečník či dva. Matka musí zůstat v původním včelstvu, pokud tedy není cílem vytvořit oddělek se starou matkou. Do nového úlu poté ještě smeteme nebo sklepneme včely z několika dalších plástů zdrojového úlu a nový úl potom zavřeme – celý, včetně česna. Chybějící plásty ve zdrojovém včelstvu nahradíme prázdnými rámky. Plemenáč zavřeme a umístíme na nové místo, nejlépe na jiné, vzdálené stanoviště. V následujících dnech zkontrolujeme vylíhnutí matečníku (po 2–3 dnech) a můžeme podávat podněcovací krmení, postupně provádíme rozšiřování oddělku mezistěnami (při extenzivní metodě můžeme vložit rovnou), zkontrolujeme kladení matky (cca po 10 dnech). Případné problémy (nevylíhnutí matky, ztráta při oplozování) patřičně řešíme.
Především nákaza moru včelího plodu se šíří téměř výhradně kontaminovanými plásty, úly a vyloupením hroutících se včelstev v důsledku této choroby. Přenos pomocí smetenců představuje spíše hypotetickou možnost.
Také problém s varroázou se dá u smetenců řešit poměrně jednoduše. Po usazení smetence má chovatel devět dní na efektivní ošetření. V období, kdy ve včelstvech není žádný zavíčkovaný plod, je účinnost ošetření vysoká. Pro bio provozy se přímo nabízí použití kyseliny mléčné.
V naší poradně s názvem CHOROBY A ŠKŮDCI VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honza.
Dobrý den, na odrůdě Prim jsem objevil problém. Dokázal by někdo poradit, co to je a popř. co s tím? Děkuji. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Takto vypadá sluneční úžeh plodů vinné révy. Příčina je vysoká teplota v kombinaci s nevhodně načasovaným nebo rychlým odlistěním a vystavením hroznů přímému slunku. Sluneční úžeh révy vzniká jako poškození infračerveným zářením. V podstatě lze mluvit o poškození hroznů vysokými teplotami. Tepelné záření, které může způsobit sluneční úžeh, se odvíjí od kombinace teploty, slunečního záření a proudění větrů. V bobulích, exponovaných ke slunečnímu záření, může být teplota vyšší až o 10°C, než je aktuální teplota vzduchu. Při teplotách okolo 35°C, může být teplota bobulí kolem 45°C, což může být destruktivní nejenom pro slupku, dužninu bobule, ale také pro enzymatický systém. Zcela destruktivně proto může být ovlivněná tvorba látek obsažených v bobulích a tím také kvalita hroznů. Vliv tepelného záření na bobule se zesiluje, zejména za bezvětří nebo minimálního proudění vzduchu.
Určitě znáte z vlastní zkušenosti velmi intenzivní, sálavé teplo, které je možné pozorovat při vysokých teplotách, při intenzivním slunečním záření a za bezvětří ve vinici. Právě toto teplo má destruktivní vliv na bobule.
Proudění větru může snižovat riziko vzniku slunečního úžehu. Proudění větru má ochlazující vliv a teplota bobulí se může výrazně snižovat. Může být na stejné úrovni, jako je aktuální teplota vzduchu nebo i nižší.
Poškození na hroznech se objeví většinou do 24 hodin a po 5–10 dnech působení těchto extrémních podmínek může dokonce dojít až k odumření třapiny. Jakmile překročí teplota vzduchu 35 °C, lze předpokládat, že úplná exponovanost hroznů je výrazně škodlivá.
Napadení bobulí je typické propadáním slupky bobule, která se zbarvuje do hnědé až fialové barvy. Při silnějším napadení dochází k scvrkávání bobulí. Postupně může dále docházet k zasychání bobulí. Takto extrémně poškozené bobule již nejsou vhodné ke zpracování na víno. Jelikož jsou často poškozené pouze části exponovaných hroznů, bylo by velice obtížné a časově náročné hrozny třídit ve vinici. Je proto třeba hrozny co nejšetrněji vylisovat a minimalizovat jakýkoliv delší kontakt poškozených hroznů s moštem. Mohlo by docházet k extrakci hořkých látek do moštu a vína.
Na poškození jsou náchylnější větší bobule. Poměr mezi slupkou bobulí a objemem bobule je poměrně malý a vrstva kutikuly je většinou tenká. Nejcitlivější jsou právě stolní odrůdy, kam patří i odrůda Prim, a dále moštové odrůdy s větší bobulí.
S blížícím se termínem zaměkání je proto také třeba změnit strategii odlistění. Odlistění zóny hroznů, prováděné v tuto dobu, by mělo být pouze jednostranné. Při směru řad sever-jih by se mělo odlistění provádět pouze z východní strany listové stěny. Při jiném směru řad, vždy z takové strany, kde svítí ranní slunce. Bobule jsou také odolnější ke slunečnímu úžehu, pokud bylo odlistění provedené brzy po odkvětu révy vinné.
Jestliže je některá vinice výrazněji odlistěná a zároveň hrozí poškození vysokými teplotami a sluncem, je možné aktuálně provést postřik kaolinem v 5% koncentraci. Kromě zpevnění slupky bobule má kaolin další pozitivní vlastnosti, ve vztahu k růstu a vývoji révy vinné.
Tvorba oddělků má ve včelařské praxi nezastupitelné místo. Představuje nejen moderní způsob velmi efektivního množení včelstev, ale také působí protirojově a má své místo v soužití s kleštíkem. Přes drobné nuance je princip vytváření a další péče o oddělek stejný a zároveň jednoduchý.
V nízkonástavkových úlech je tvorba oddělků velice jednoduchá. Můžeme odejmout celý nástavek s plodem i se včelami, jestliže jsme si 4 dny předem úl rozdělili mřížkou. Podle vajíček snadno zjistíme, v které části je matka. Ze zbytků můžeme dělat oddělky.
Baelzova choroba je hnisavé zánětlivé onemocnění spodního rtu. Jde o ojedinělé, špatně identifikovatelné infekční onemocnění, charakteristické zvětšením a natažením sliznice spodního rtu, což vede k vyhlazení sliznice a zabarvení vnějšího spodního rtu do nachova. Na základě tohoto stavu vzniká eroze, ulcerace, tvorba krust a infekce na sliznici spodního rtu. Spodní ret je oteklý a bolestivý. Toto onemocnění může vést k rozvoji aktinického zánětu rtu a spinocelulárního karcinomu. Charakteristickými příznaky jsou bolest, tvorba puchýřků, tvorba aft, otoků, zarudnutí, tvorba vředů. Nikdy nevymačkávejte vzniklé defekty. Neodborné vymačkávání je velmi nebezpečné, jelikož hnisavý zánět spodního rtu se může rozšířit až do mozku a infekce má pak fatální následky. Onemocnění vždy vyžaduje lékařkou péči. Ošetřující lékař stanoví přesnou diagnózu a rozhodne o příslušné léčbě.
Infekce mohou způsobit bolestivé otoky slinných žláz (ucpaná slinná žláza pod jazykem). Mohou souviset i s řadou dalších potíží, jako je tvorba slinných kamenů nebo obecné potíže s tvorbou slin a jejich přívodem do úst.
Perovskia atriplicifolia little spire je polokeř se stříbrnými, aromatickými listy. Prospívá na slunečném stanovišti, v sušší, propustné, hlinitopísčité zemině. Každý rok na jaře provádíme zpětný řez výhonů na cca 15 cm výšky, čímž se podpoří tvorba nových výhonů, na nichž perovskie vykvétá. Od jara do podzimu vytváří svým stříbrným olistěním zajímavý barevný efekt ve výsadbách, v létě pak vyniká velkým množstvím modrých květů, atraktivních pro včely a motýly.
V posledních letech je u ostružiníku stále častěji vidět rez ostružinová.
Jak se pozná
Vždy je pro tento defekt typická tvorba prášivých ložisek žlutých a na podzim i tmavohnědých výtrusů. Mohou být na listech a někdy dokonce na plodech. Opatřením je včasné odstranění napadených listů a po sklizni plodů okamžité odstranění napadených výhonů.
Chemická ochrana je možná použitím přípravků Flowbrix 1 l PROFI, Baycor 25 WP nebo Dithane DG Neotec. S postřiky je nutné začít krátce po vyrašení rostlin a ošetření opakovat alespoň dvakrát v desetidenních intervalech.
Včelám se nemusí podařit matku vychovat nebo se matka může ztratit během proletů.
Čerstvě utvořený oddělek potřebuje velmi malý vstupní otvor do úlu, aby ho i v malém počtu mohly včely ubránit. Nejlepší způsob je úlu zcela uzavřít česno a pouze mu otevřít očko. Teprve až nová matka v oddělku začne plodovat, tak očko zavřete a otevřete česno, ale jen částečně. Takto oddělek může zůstat až do příštího roku, kdy už z něj bude silné včelstvo, a v létě mu můžete česno otevřít úplně.
Zásoby jsou vůbec pro oddělek v počáteční fázi důležité. Pokud mu dáte do startu zásob jen málo, může během horšího počasí nebo snůškové mezery umřít. Když tedy oddělek vytváříte, buď mu nějaké zásoby ze zdrojového včelstva dejte (stačí tak 2/3 plástu míry 39 x 24 cm), anebo ho co nejdřív po oddělení musíte přikrmit.
Když se vytvořený oddělek nerozroste víc než do jednoho nástavku (na míře 39 x 24 cm), respektive do velikosti normálního včelstva, bez problému ho zazimujte v jednom nástavku a k rozšiřování oddělku přistupte až na jaře.
Vhodná doba k tvorbě oddělku je od května do července. Později už by se oddělek nestačil do zimy rozvinout. Tvorba oddělku v červenci je tedy ještě možná.
Oddělek můžeme utvořit také nad včelstvem tím způsobem, že nad původní nástavek vložíme mateří mřížku, nahoru nasadíme nástavek, do jehož středu zavěsíme asi 4 plásty s plodem, doplníme soušemi a zásobními plásty a úl uzavřeme. Pres noc se k plodu natáhnou zdola mladší včely a osvojí si zásoby. Příští den otevřeme očko a přidáme zralý matečník chráněný alobalem nebo staniolem. Chceme-li místo matečníku přidat oplozenou matku, měl by plod v nástavku být z větší části zavíčkovaný. S přidáním matky musíme ještě den počkat, jestliže jsme předtím mřížku opět nahradili pevným uzávěrem a nechali odlétnout starší včely. Po vylámání matečníků pak přidáme matku některým z mnoha známých způsobů. Jakmile se matka v oddělku již dostatečně rozkladla, překryjeme otvor v přepážce opět mateří mřížkou a po několika dnech můžeme přepážku zcela odstranit, protože včelstva se vlastně již spojila. Přidávání matek produkčním včelstvům pomocí oddělku je velmi jednoduché a nenásilné. V hlavním včelstvu matku nehledáme, včely si většinou ponechají mladou. Tvorba oddělku se starou matkou bude předmětem některého z dalších článků. Máte-li zájem o toto téma napište si o něj v diskusi pod článkem.
Zvykneme-li si každoročně přidávat mladou matku pomocí oddělku, můžeme omezit rojení na skutečně nejmenší míru. Včelstva s takto přidávanými matkami bývají navíc neobyčejně silná. Musíme se však smířit s tím, že v produkčních včelstvech za celou sezonu většinou matky vůbec neuvidíme.
Než se včelař pustí do tvorby oddělků, měl by si samozřejmě obstarat volný nástavek se dnem a víkem, do kterého bude oddělek později přemístěn. Protože oddělené včely budou potřebovat dostatek zásob, je nutné do nástavku umístit zásobní plást a souš, na kterou byla nastříkána voda. K získání plástu i souše poslouží původní včelstvo oddělku či kterékoli jiné včelstvo. Dále by měl mít včelař po ruce zralý matečník, nejlépe rovnou dva. Připravenou musí mít včelař také přepážku, rámky (nejlépe s mezistěnami) a krmení, kterým bude včely podněcovat k dílu.
Syrové droždí je pozoruhodnou potravinou s velkým přínosem pro naše zdraví. Jako takové je ale bohužel stále opomíjeno. Kvasnice obsahují vysoké množství vitamínů B, sodíku a draslíku a pomáhají neutralizovat kyseliny v žaludku, játrech a ve střevech. Jsou tedy doslova přírodním elixírem zdraví a krásy. Avšak pozor! Droždí by se měli vyhnout lidé s přemnoženými kvasinkami ve střevech a nikdy, opravdu nikdy ho nekombinujte se zeleninou a ovocem. Důsledkem je tvorba alkoholu v zažívacím traktu a dalších sloučenin toxických pro játra a ledviny.
Kvasnicová pomazánka tepelnou úpravou část svých blahodárných látek a enzymů sice ztrácí, ale i přesto je zdravým a chutným zpestřením jídelníčku dětí i dospělých.
Výživová hodnota ve 30 g pomazánky je následující: energie 159,9 kJ; kalorie 38,22 kcal; bílkoviny 4,29 g; sacharidy 1,5 g; tuky 1,68 g.
Přírodní druh Perovskia atriplicifolia pochází z Afghánistánu, Iránu, Tibetu a Himálaje. Přestože byla botanikům známa již dříve, jako okrasná rostlina je používána přibližně od roku 1990 a od té doby si díky mimořádné dekorativnosti a nenáročnosti získala mnoho obdivu a příznivců. Ve své domovině byla perovskie používána v lidovém léčitelství a sušené listy se používaly jako tabák, ke kouření. Rostlina Perovskia atriplicifolia je charakteristická velkým množstvím levandulím podobných květenství, ale také stříbrným olistěním. Perovskie prospívá na slunečném stanovišti, v sušší, propustné, hlinitopísčité zemině. Každý rok na jaře se provádí zpětný řez výhonů na cca 15 cm výšky, čímž se podpoří tvorba nových výhonů, na nichž perovskie vykvétá. Od jara do podzimu vytváří svým stříbrným olistěním zajímavý barevný efekt ve výsadbách, v létě pak vyniká velkým množstvím modrých květů, atraktivních pro včely a motýly. Rostlina je mrazuvzdorná do -28 °C.
Množení rozmarýnu není náročné. Buď ho můžete vypěstovat ze semen, která se vysévají na jaře (březen). Následně pěstujeme při teplotě okolo 20 stupňů celsia. Do záhonu pak mladé rostlinky sázíme v červnu, a to do sponu přibližně 30 x 30 cm. Druhým způsobem množení je řízkování. Ze zdravé, měkké a ještě nezdřevnatělé rostliny odřízněte velmi ostrým nožem konce výhonků (řízky) 10 – 15 cm dlouhé, a to nejlépe v letním období. Zapíchejte je do vzdušné zeminy v květináči (smíchané s pískem) a půdu kolem lehce přitlačte. Aby se vám výhonky nezlomily, udělejte si předem tyčkou nebo kolíkem v hlíně dírky a z části rostliny, která „půjde pod zem“ otrhejte listy. Umístěte květináč na světlé místo (ne ale na přímé slunce) a udržujte mírnou vlhkost substrátu. Vzhledem k tomu, že se často všechny řízky neuchytí, dejte jich do jednoho květináče větší počet. Tvorba kořenů je ukončena do jara následujícího roku.
Smetence, také někdy nazývané jako pakety, se moc v naší republice neujaly, nemají u nás tradici. Výhodou smetenců je skutečnost, že je možné je použít pro každou rámkovou míru. Smetenec je potřeba nejprve usadit, včely si musí vystavět nové plásty a první plod se začne líhnout nejdříve za 21 dní.
V průběhu měsíce července si můžete snadno rozšířit stav včelstev na svém včelíně právě formou smetence. Je několik způsobu, jak to lze provést, ale především musíte mít k tomuto účelu kladoucí matku.
Smetenec lze udělat tak, že z několika úlů smetete do rojáku za pomoci smyku alespoň 0,5 kg včel. Do rojáku následně pověsíte v uzavřené klícce matku a roják na několik hodin odložíte do studené místnosti. Smetenec musíte trochu pokrmit alespoň medocukrovým těstem. Nachystáte si nový úl a na něj položíte další prázdný nástavek. Po několika hodinách smetenec vysypete do úlu a matku v uzavřené klícce pověsíte mezi rámky. Za dva až tři dny ji uvolníte přes medocukrové těsto.
K usazení smetence lze také použít narkotizační prostředek Apinar. Smetenec tak nemusíte vůbec ukládat do studené místnosti – včely v rojáku mírně narkotizujte, a když přestanou hučet, můžete je přímo vysypat do úlu. V tomto případě lze matku přidat takzvaně naostro vhozením mezi včely. Místo Apinaru můžete také použít Ledek 30.
Mnoho včelařů se snaží zlepšit svůj chov objednáním matek od známých chovatelů nebo rozmnožovacích chovů. Po dodání pak mnozí řeší dilema, jak novou matku přidat. Mezi časté jevy totiž patří neúspěch při přidání, což znamená nejen finanční ztrátu, ale i další komplikace při nápravě osiřelého včelstva. V podstatě nejde jen o přidání matky, ale o vytvoření nového včelstva, kterým můžeme rozšířit svůj stav nebo jím nahradit ta včelstva, která nevyhovují našim chovatelským požadavkům.
Matka zaslaná od nějakého chovatele byla na cestě v obálce přibližně dva dny. I když má v klícce doprovodné včely, není to pro ni vůbec přirozené prostředí. Pouze s několika včelami musela vzdorovat různým nepříznivým vlivům. Vyzvednete-li si matku z pošty, je důležité, aby se zklidnila. Proto ji i s osazenstvem dejte na zastíněné a teplé místo, kde není průvan. V žádném případě ji nevystavujte slunečním paprskům. Dejte také pozor, abyste ji nedali na místo, které navštěvují rádi mravenci. Nezapomeňme přejet po klícce ve vodě namočeným prstem. Toto můžete opakovat několikrát, zvláště když se rozhodnete pracovat až příští den.
Následující den od dodání včely vytvořte umělý roj smetením cca 1,5–2,5 kg včel všech kategorií do dobře větraného rojáčku. Na 1 kg musíte smést včely z cca sedmi plástů 39 x 24 cm. Je v podstatě zcela lhostejné, zda na tvorbu použijete jedno včelstvo, nebo včelstev několik. V období vrcholného rozvoje včelstev můžete z jednoho včelstva odebrat až 1 kg včel. Pro tvorbu se používá smyk a rojáček s kruhovým otvorem ve víku a plně zasíťovaným dnem nebo je zasíťování na dvou protilehlých stranách rojáčku. Velice důležité však je, abyste smétali včely všech kategorií, to znamená, že oklepáváte včely z plástů s otevřeným mladým i starším plodem, včely ze zavíčkovaných plástů, mezistěn, stavebních rámků. Zbytek doplňte včelami z medníků. Nebojte se ani toho, že se vám do smetence dostanou létavky. I ty bude nový roj potřebovat. Pokud nesmétáte nesáté včely, můžete je velice lehce porosit slabým roztokem nebo jen vlažnou vodou (zvláště jsou-li včely z více včelstev). Samozřejmě dávejte bedlivý pozor na to, aby do smetence nebyla náhodně smetena matka. Ten, kdo má matky značené, to má jednodušší.
Poté odneste rojáček do tmavé místnosti (ještě ne chladné) a počkejte asi 2 hodiny, dokud včely nezačnou „brečet“. Zůstane-li smetenec po této době v klidu, smetli jste do něho matku, a je lépe si takovýto smetenec již ponechat. Pro novou matku utvořte nový stejným způsobem, tentokrát musíte být ale pozornější. Na dobu „věznění“ si připravte matku tak, že ji vypustíte i s doprovodnými včelami na okno, kde ji opět vychytíte a uzavřete do klícky s medocukrovým těstem bez doprovodných včel. Před přidáním můžete včely v rojáčku ošetřit fumigací. Doprovodné včely z klícky usmrťte a spalte. Po zmíněných cca 2 hodinách udeřte rojákem o zem a zavěste do něj matku v klícce několik centimetrů pod otvor, na který nasaďte láhev s prosakovacím krmítkem a jedním litrem medového nebo cukerného roztoku v poměru 1 : 1. Roztok musí být chladný. Záleží jen na vás, zda otvor v klícce uzavřete tak, aby včely matku nemohly vysvobodit ještě před usazením. Včely by měly mít možnost matku z klícky vyvést. Rojáček s umělým rojem pak odneste do studeného a tmavého sklepa. Čím studenější, tím lepší. Včely se musí kolem matky skutečně semknout a utvořit hrozen jako v přirozeném roji nebo zimním chomáči. Tímto dojde k dokonalému scelení celého organismu. Větší chlad tomu velmi napomáhá, zvláště když jste utvořili smetenec silnější. Za dobu věznění se může stát, že včely roztok odeberou, pak jim dodejte nový. Nezapomeňte, že spěchem zde nic nevyřešíte.
Nyní máte skutečný roj. Včely v rojáku většinou již vystavěly srdíčko s dělničinou, ve které už naleznete vajíčka. Roj usaďte do nového úlu vystrojeného jako pro skutečný roj třetí, ještě lépe až čtvrtý den navečer. I když jsou v roji starší včely i létavky, nemusíte se bát, nevrátí se ani jediná, i kdybyste je usadili ihned vedle těch včelstev, ze kterých jste je odebírali. Roj usaďte náběhem do úlu, který je vybaven 1 souší, zbytek tvoří mezistěny a stavební rámky. Včely putují klidně do nového příbytku a téměř vždy mezi nimi uvidíte matičku, která se mezi nimi již cítí skutečně jako doma. Po usazení včelstvo podnítíte vlažnějším roztokem (vždy po ukončení letu včel). Příští den se již roj bude skutečně chovat jako roj a překvapí vás velkou aktivitou. Není-li žádná snůška, musíte roj mírně podněcovat až do doby, kdy jsou vystavěny mezistěny. Při podněcování má přednost opět med a medová voda.
Zhruba po týdnu roj podpořte cca dvěma plásty s vybíhajícím plodem a zkontrolujte kladení matky. Přibližně od desátého dne začíná roj pozvolna slábnout tím, jak se včely upracovávají. Než by se začal líhnout první plod, mohl by roj zeslábnout až o 25 %. Přidáním plodu tomuto předejdete a nová matka bude stále obklopena mladuškami. Toto opatření je jakýmsi vylepšením, ale není bezpodmínečně nutné, zvláště tvoříte-li smetenec v červnu. Další rozšiřování provádějte většinou mezistěnami nebo jen stavebními rámky. Při rozšiřování nezapomínejte, že 2 vyběhlé plodové plásty znamenají včely cca pro 6 plástů.
Pokud dáte novému roji dostatek prostoru, a bude-li mít pravidelný přísun potravy, vybudujete z něj do zimy prvotřídní včelstvo o síle cca 2 velkých nástavků.
Patofyziologicky jde o nedostatek plazmatických bílkovin (zejména albuminů), jehož důsledkem je pokles onkotického tlaku krve. Klesá tak zpětné vstřebávání vody z intersticia do kapilár, tekutina pronikající do intersticia zvětšuje jeho hydrostatický protitlak a po ustavení rovnováhy se tvorba otoku zastaví. Úbytek intravaskulární tekutiny aktivuje systém R-A-A, který ovlivněním renálních funkcí způsobí zadržování vody.
Diagnostika
Anamnéza a fyzikální vyšetření. Diagnostika se opírá na první místě o průkaz hypalbuminémie. Na místě je dále vyšetření syntetické funkce jater, biochemie moči, sono břicha.
Příčiny
Jde buď o nedostatečný přísun bílkoviny potravou, nebo ztrátu krevních bílkovin. Nedostatečný přísun bývá u poruch příjmu potravy, dysfagií, malabsorpčních stavů či nádorových onemocněních. Zvýšená ztráta bílkovin může probíhat močí v podobě proteinurie, stolicí u exsudativní enteropatie či do výpotků (ascites, fluidothorax).
