Téma: 

veka

Vajíčkový salát

Vajíčkový salát s bramborem

Ingredience: 6–7 vajec, 200 g studených vařených brambor, 180 g sterilizovaných sladkokyselých okurek, 160 g základní neředěné domácí majonézy, 80–100 g syrové cibule, 55 g plnotučné hořčice, sůl, mletý pepř, špetka cukru, trocha láku z okurek, dvě kapky worcesterské omáčky, 1 veka

Postup: Vajíčka rozpůlíme a nakrájíme na jemné proužky nebo je protlačíme mřížkou. Vychladlé, ve slupce uvařené brambory oloupeme a nakrájíme na velmi drobné kousky. Okurky nasekáme na malé kostičky. Cibuli oloupeme a nakrájíme buď na velice jemné proužky, nebo na drobné kostičky.

Připravíme majonézu: Asi hodinu předem vyndáme vejce a rostlinný olej z lednice, aby měly stejnou teplotu. Oddělíme dva žloutky a dáme je do šlehací nádoby. Přidáme špetičku soli. Šlehačem, případně ruční šlehací metlou, vyšleháváme vejce se solí a zároveň po kapkách přidáváme olej. Když majonéza zhoustne, můžeme zesílit pramínek. Majonéza je hotová, když je tuhá a nepadá z metly. Na závěr do majonézy zašleháme hořčici, špetku cukru a trochu citronové šťávy. Na dva žloutky spotřebujeme 110 až 130 g oleje, u větších žloutků budeme oleje potřebovat víc.

Majonézou spojíme připravenou směs. Je-li moc hustá, opatrně přikápneme lák z okurek. Dochutíme mletým pepřem, dvěma kapkami worcesteru, opatrně dosolíme. Dobře zamícháme. Protože používáme vařené brambory, dáme vajíčkový salát alespoň na hodinu do chladu, aby chutě prolnuly. Podáváme s pečivem nebo mažeme na plátky veky.

Tipy:

Zejména mladá šťavnatá cibulka někdy může v salátu hořknout. Anebo také některé děti nemají příliš rády chuť cibule. Proto můžeme nakrájenou cibuli před použitím spařit – dáme ji do sítka, prolijeme vařící vodou a necháme vykapat a zchladnout.

Další „vychytávka“ s cibulí: Když nemáme kyselé okurky, můžeme cibuli pár minut povařit v láku z vody, octa, soli a trochy cukru. Scedíme a hned propláchneme studenou vodou. Cibule jednak dostane příjemně sladkokyselou chuť, ale také krásně zkřehne.

Rychlý recept: 6 vychladlých vajec natvrdo nakrájíme na proužky nebo protlačíme salátovou mřížkou. Doplníme jednou krájenou cibulí a přidáme jednu malou dobrou majonézu. Rozmícháme, dochutíme lžící plnotučné hořčice, solí a mletým pepřem. Nemusíme nechávat odležet, vajíčkový salát podáváme hned s pečivem. Už tato podoba je chutná a v podstatě jí nikdo nic nevytkne.

Zdroj: Vajíčkový salát
Zveřejněno dne: 16.6.2017

Plněné papriky

Vhodné přílohy

Přílohy k plněným paprikám volíme dle přípravy a chuti. Nejčastěji to bývá knedlík, rýže, brambory, chléb, veka či bageta. Chléb, veku i bagetu můžeme potřít ochuceným olejem (s bylinkami nebo česnekem) a dát zapéct. Toto je vynikající příloha v letních dnech. Vše můžeme zakončit sklenkou dobrého vína.

Zdroj: Plněné papriky
Zveřejněno dne: 1.5.2015

Zeleninový César salát

Jak dělají salát „kluci v akci‟

Ingredience: 2 kuřecí prsa, špetka kari, mletý pepř, sůl, olivový olej, 4 plátky anglické slaniny, 1 římský salát, 150 g parmezánu, 2 žemle (popřípadě veka nebo bageta).

Ingredience na dresink: 2 žloutky, střik vinného octa, 1 lžička dijonské hořčice, 1 lžička krystalového cukru, mletý pepř, sůl, 100 ml oleje, stroužek česneku, 4 ančovičky.

Postup: Žemle nakrájíme na kostky a ve středně vyhřáté troubě je vysušíme dokřupava. Česnek a ančovičky nakrájíme najemno. V míse vymícháme dohladka žloutky s vinným octem, cukrem, hořčicí, pepřem a solí a postupně (za stálého míchání) přiléváme olej, až získáme majonézovou emulzi. Poté vmícháme ančovičky s česnekem a dáme do lednice vychladit. Kuřecí prsa očistíme, ochutíme špetkou pepře, kari a solí, lehce zakápneme olejem a vše vetřeme do masa. Maso opečeme na troše olivového oleje dozlatova společně s plátky slaniny. Salát natrháme na kousky a promícháme s dresinkem. Na talíř klademe salát, nakrájená kuřecí prsa, slaninu, krutony a zdobíme hoblinami parmezánu.

Zdroj: Zeleninový César salát
Zveřejněno dne: 20.5.2015

Jaternice

Jaternice nebo jitrnice

Co se týká názvu, stává se, že ještě někdo používá i název jaternice. Tohle pojmenování se k nám dostalo z němčiny překladem ze slova Leberwurst. Dnes je slovo jaternice už zastaralé, ale občas ho někdy někdo použije. Správná jitrnice se pozná podle toho, že nemá bílý prstýnek. Z jednoho prasete se dá připravit až 60 jitrnic.

Slovo jaternice používali naši předci, a to z toho důvodu, že se do nich mlela syrová játra.

Není jitrnice jako jitrnice. Všude je dělají jinak, někde masovější, jinde s větším podílem housky. Liší se i v použitém koření a dalších přidaných surovinách. Jsou místa, kde přidávají kroupy, jinde rýži nebo česnek. Základními surovinami je ale vždy méně hodnotné maso. Rozlišit bychom měli i dva základní druhy jitrnic:

  • Moravské – připravují se z masa z vařené hlavy, vařené kůže, syrových jater, vývaru, koření.
  • České – připravují se z laloku, bůčku, vnitřností (plíce a slezina), jater, kůže, bílého pečiva, vývaru, koření.

Jitrnice se nejčastěji koření solí, pepřem, mletým novým kořením, majoránkou, mletým zázvorem, přidává se i česnek a v některých regionech i cibule. Poměr surovin je různý podle krajů a tradic.

Ze všeho nejdřív si musíte namlít nebo nakrájet pomocí kolébky podřadné maso, které se nehodí ani do tlačenky. Jde například o hlavu, uši, všelijaké odřezky, kůže, plíce a další vnitřnosti. Do směsi se přidá třený, nikoliv mačkaný česnek. Je to proto, aby se netvořily „cucky“. Směs se okoření majoránkou, novým kořením, pepřem, solí (někde přidávají i kroupy). Přidá se natrhaná buchta (v horším případě veka nebo žemle) a spaří se vřelou polévkou ze zabijačky.

Masová směs se pak plní (naráží) do čistých vepřových střívek. Ta se na zabijačce musí otočit naruby, aby se dokonale vyprala (očistila). Je třeba je přeprat minimálně v deseti vodách. To, že jsou střeva čistá a připravená pro plnění, se pozná podle toho, že vržou mezi prsty. Takto omytá střeva se uchovávají ve vodě se solí a octem.

Pak je šikovný řezník nařeže na délku jitrnic (cca 20 cm) a zašpejluje na jednom konci. To se dělá jako při pletení. Pak se otevřený konec střívka vezme mezi dva prsty a tlakem se sevřenou pěstí druhé ruky vhání směs masa do střívka nebo pomocí narážečky. Na druhém konci se zašpejluje a jitrnice je připravena k vaření nebo pečení.

Jitrnice se vaří ve velkém hrnci s vodou teplou 70 až 80 °C asi deset minut nebo čtvrt hodiny, protože všechno, co je uvnitř, je už jednou vařené, kromě krupice. Voda, ve které se vaří jitrnice, se nesmí nikdy vařit (bublat). Pak se vytáhnou z teplé vody a vloží se do studené vody. Pokud taková jitrnice plave, je hotová.

Zdroj: Jaternice
Zveřejněno dne: 25.4.2016


SiteMAP