Téma: 

virové

Choroby a škůdci vinné révy

Virové choroby

Virová mozaika (Alfalfa mosaic virus)

  • příznaky: listům žloutne žilnatina a objevují se na nich světle zelené až žluté skvrny. Pokud jsou keře silně napadené, listy zcela zežloutnou, réva nekvete a po několika letech odumírá
  • ochrana: proti virovým onemocněním bohužel neexistuje žádná účinná ochrana. Napadené keře je třeba okamžitě zlikvidovat. Prevencí je důsledně kontrolovat vysazované sazenice. Chorobu přenáší savý hmyz, ale zdravý keř může nakazit i řízek či roub z nemocné révy
  • fotografie této choroby najdete mimo jiné tady: virová mozaika foto.

Virová svinutka révy vinné (Grapevine leafroll virus)

  • příznaky: svinování a předčasný opad listů, nízká plodnost a celkové chřadnutí révy
  • ochrana: chemické prostředky jsou proti této chorobě neúčinné. Důležitá je tedy prevence – zakoupit zdravé sazenice
  • fotografie této choroby najdete mimo jiné tady: virová svinutka révy vinné foto.

Obávaná jsou také virová onemocnění, která přenáší savý hmyz.

Zdroj: Choroby a škůdci vinné révy
Zveřejněno dne: 16.1.2015

Diskuze: Re: ivetaazdenek@email.cz

Recept na čaj z olivových lístků
Vezměte 10-20 zralých nepoškozených olivových listů ze zdravé rostliny. Důkladně je opláchněte ve vodě a mírně osušte. Mokré lístky umístěte na suchém a chladném místě po dobu 3 až 7 dní, dokud nebudou zcela vysušeny. V případě potřeby pak vezměte 10 až 15 sušených olivových listů na šálek vody a dejte je do nádoby vařit na 5 minut. Sejměte z plotýnky a nechte ještě listy plavat v převařené vodě po dobu 2-3 minut, dokud tekutina nedostane krásnou zlatavou barvu, pak teprve podáváme. Můžete přidat cukr, pokud si přejete. Čaj se dá pít teplý, ale vynikající je i studený.
Ještě zmíním léčivé účinky:
- snižuje krevní tlak
- snížuje predispozice ke krevním sraženinám (posiluje účinky Warfarinu)
- léčí cukrovku
- léčí infekce virové, bakteriální a plísňové

Zdroj: diskuze Ivetaazdenek@email.cz
Odesláno dne: 2.8.2016 uživatelem Kamča

Pěstování růží

Choroby růží

Růžím škodí nepříznivé podmínky prostředí – mráz, sucho, nadbytek vláhy a podobně. Dále pak živočišní škůdci, houbové, bakteriální a virové choroby a plevely. Důležitá je tedy správná výživa, zálivka, odstraňování odkvetlých květů a planých výhonů. V době, kdy se zjara začínají nalévat pupeny, preventivně 1x za 14 dní postříkejte rostliny prostředky proti černé skvrnitosti listů a jiným houbovým chorobám. Opadané listí na podzim vždy pohrabejte a spalte, nebo ještě lépe odneste do popelnice.

Zdroj: Pěstování růží
Zveřejněno dne: 24.11.2014

Čarověník

Čarověník zakrslý

Čarověníky jsou velice zajímavé, zakrslé, metlovité formy klasických dřevin, které se sem tam objeví v korunách většinou jehličnatých stromů, ale i listnáčů a bylin. Jedná se o velmi vzácně se vyskytující jev způsobený buď genetickou mutací, nebo častěji vlivem patogenních organismů, jako jsou virové či houbové choroby. Další příčinou mohou být i škůdci, například roztoči, ploštice či mšice. Jelikož rozmanitost čarověníků je opravdu veliká, uplatní se také v širokém spektru sadovnických úprav. Ty nejmenší lze použít k osázení nejrůznějších nádob a truhlíků, například v kombinaci s kameny a plazivými kultivary jalovců. Výborně se hodí na osázení hrobů. Většími kousky lze zkrášlit střešní zahrady, vřesoviště a skalky. Největší a nejstarší kusy se hodí do předzahrádek a rodinných zahrad.

Zdroj: Čarověník
Zveřejněno dne: 14.12.2014

Choroby rajčat

Co znamená kroucení listů u rajčat

Kroucení listů rajčat může mít více příčin. Jednak je mohou způsobovat škůdci jako mšice nebo svilušky. Další příčinou může být takzvaná abiotická porucha, způsobená jak nedostatkem vody v půdě, tak i přemokřením. Na této poruše se může podílet i nadbytek dusíku nebo draslíku, otrhání většího počtu listů najednou či velké kolísání denních a nočních teplot. Kroucení listů však může zapříčinit také stolbur (Potato stolbur phytoplasma). Je-li rajče napadeno tímto parazitem, který je menší než viry, ale větší než bakterie, listy rostliny se začnou stáčet podle střední žilky směrem nahoru, jsou malé a předčasně vadnou. V neposlední řadě stojí za kroucením listů také některé virové choroby. Ale v jejich případě objevíte i další příznaky, jako jsou třeba skvrny na listech. Tato virová onemocnění se nejčastěji přenášejí z příbuzných rostlin z čeledi lilkovité.

Jelikož má kroucení listů u rajčat mnoho příčin, nelze uvést jeden konkrétní způsob ochrany. Objevíte-li škůdce, tak použijte fungicidní přípravky, domníváte-li se, že je důvodem špatná výživa, pak rostlinu pravidelně přihnojujte a rovnoměrně zalévejte, zjistíte-li, že jde o virové onemocnění, pak napadené rostliny zlikvidujte. Někdy kroucení listů vznikne jen jako reakce na šok z přesazení (u malých sazenic), pak by měl problém po čase sám odeznít a nové listy již porostou normálně.

Zde najdete fotografie rajčat postižených tímto problémem: kroucení listů rajčat foto.

Zdroj: Choroby rajčat
Zveřejněno dne: 17.8.2015

Kalendář pro vinaře - červen

Houbové choroby v červnu

Když „provětrávací“ prevence nestačí - jakými „zbraněmi“ teď musíme zasáhnout proti houbovým chorobám?

Z toho, co jsem uvedla o sprchávání jako důsledku srážek v době kvetení vyplývá, že takzvaně „do květu“ bychom aplikovat postřiky raději neměli. Po odkvětu a v době vegetace vůbec je nutné pravidelně kontrolovat zdravotní stav révy a to podle vývoje počasí vyhledávat příznaky buď peronospóry (pokud je počasí deštivé) nebo příznaky padlí (pokud je sucho). Aplikovat přípravky proti těmto dvěma chorobám doporučuji drobným pěstitelům podle výskytu příznaků. Sice existují signalizační postupy, jak vývoj chorob v daném čase předpovídat, ale jsou značně náročné. Tak náročné, že ti, kteří je ovládají, je poskytují profesionálním vinařům jako placenou službu. Avšak drobný pěstitel si jistě najde chvíli na to, aby vinici pravidelně procházel, a příznaky výskytu houbových chorob jistě najde včas.

Pokud byl chemický zásah proti houbovým chorobám před květem proveden přípravkem s preventivním účinkem, je možné použít přípravky kontaktní. Proti peronospoře použijeme opět přípravky na bázi mědi, např. FOLPAN, CUPROXAT, či DITHANE, proti padlí např. KUMULUS, KARATHANE nebo CABRIO TOP.

Po odkvětu je však nutné vzít v úvahu možnost výskytu další houbové choroby a tou je šedá hniloba, dříve zvaná plíseň šedá, latinsky Botrytis cinerea. Ta škodí především na květenstvích a později především na hroznech. Květenství mohou zasychat a upadat. Působení plísně šedé známe nejvíce z doby, kdy hrozny zrají. Projevuje se hnilobnými skvrnami na bobulích, které jsou touto plísní napadané postupně - nejprve uvnitř hroznu (kde je déle vlhko) až k povrchovým bobulím, což je nebezpečné hlavně u odrůd s hustým hroznem. Takto napadené hrozny se nehodí ke sklízení. Toto houbové onemocnění je pro pěstitele pohromou - není závislé na teplotě, k jejímu zdárnému rozvoji stačí dostatek vlhkosti. Proto zůstává nepřítelem révy i na podzim, v září či říjnu – tedy pokud prší. Nicméně boj s plísní šedou je nutné začít již po odkvětu, proto se o tom zmiňuji už teď. Kromě preventivního kvalitního provedení všech zelených prací doporučuji v tomto případě určitě provést také preventivní chemické ošetření po odkvětu, například přípravkem MELODY COMBI. Zde je vidět bobule uvnitř hroznu napadené plísní šedou:

Doposud jsme se zabývali houbovými chorobami a v březnu jsme také věnovali pozornost bakteriálním a fytoplazmatickým onemocněním. Existují však ještě další révové choroby...

Systematicky jsou zařazené do skupiny „viróz“ a virům podobných mikroorganizmů, nazývaných „viroidy“ a „virózám podobná onemocnění“. Jsou způsobovány původci tak drobnými, že ani nemají buňky. Viry jsou tvořeny DNA s bílkovinným obalem a viroidy RNA s bílkovinným obalem. Mají některé společné vlastnosti: mohou se vyskytovat v „latentním“ stavu, což znamená, že za normálních podmínek se navenek neprojevují, nejsou tedy rozpoznatelné pouhým okem. Aktivují se tehdy, když je keř nějakým způsobem zesláblý, třeba po poškození mrazem, kroupami nebo po opakovaném přetěžování nadměrným zatížením při řezu. Takováto onemocnění se do rostlin dostávají při výrobě sazenic s podnožovým nebo roubovým materiálem nebo prostřednictvím přenašečů, jako jsou například hlístice či larvy puklic. Také se mohou přenášet pylem při generativním množení – to ale zajímá spíše šlechtitele; běžný pěstitel obvykle nemnoží révu semeny (ono to také není tak jednoduché).

Příznaky u takovýchto jednotlivých onemocnění jsou odlišné; důsledkem jejich rozvoje je, obecně řečeno, zmenšování listové plochy, což ovlivňuje míru fotosyntézy a často je provází sprchávání, které má za následek podstatné snížení množství a kvality sklizně, keře postupně slábnou. Problém je, že virová onemocnění u rostlin se běžně nedají léčit.

To tedy znamená, že žádný postřik nepomůže?

My lidé na nemoci virového původu dostáváme antivirotika, ale rostliny virů jen tak zbavit nemůžeme. Pokud jsou keře silně napadené, dříve nebo později zajdou. Jediné řešení, jak se virózám vyhnout, je preventivní opatření, spočívající v tom, že se takto napadeným rostlinám vyhneme už při vysazování sazenic révy. To znamená, že sadbu bychom měli nakupovat u prodejce, který garantuje zdravotní stav, nejlépe rovnou u školkaře, který smí prodávat jen zdravý certifikovaný materiál. Rozhodně, pokud se chcete virózám u révy vyhnout, nedoporučuji nakupovat sadbu na trzích nebo prodejních výstavách, kde prodejce často nemá představu ani o nabízených odrůdách, natož o zdravotním stavu sazenic.

A když už jsme si takto napadené rostliny vysadili, jak potom takové onemocnění vlastně rozpoznáme?

Určit virové choroby pouhým pohledem není snadné, protože vizuální posouzení je subjektivní. Pro vědecké nebo šlechtitelské účely se virózy prokazují serologickými testy, například metodou ELISA, která se používá i v humánní medicíně.

Virové onemocnění, se kterým se můžeme setkat nejčastěji, se jmenuje virová svinutka révy, její vědecký název je Grapevine associated virus 1-10 (virové choroby se označují anglicky, používá se zkratka GLRV 1-10). Český název celkem výstižně popisuje příznaky, podle kterých se dá poznat. U takto napadených keřů dochází ke svinování okrajů starších listů směrem do rubu, což na začátku může vypadat jako mírné prohnutí listové čepele mezi nervaturou, které laikovi může připadat jako přirozené zvlnění listů. Při silném projevu výskytu svinutky může docházet až k úplnému stočení listových čepelí. Povrch listů je hrubší, často dochází k předčasnému odbourávání chlorofylu a objevuje se interkostální chloróza, jak jsme o ní mluvili při projevu nedostatku hořčíku. Růst keřů oslabuje, což se spolu se sprcháváním hroznů odrazí na malých výnosech. Příznaky svinutky révy jsou rozpoznatelné již v první polovině vegetace, koncem června a v červenci. Některé odrůdy jsou na toto virové onemocnění dost náchylné, např. Chrupka bílá a Chrupka červená, odrůdy rodu Rulandské, Chardonnay, Müller Thurgau nebo Veltlínské zelené. Zde je fotografie, na které je svinutka na odrůdě Müller Thurgau na začátku vegetace:

Druhou často uváděnou virovou chorobou je vějířovitost révy. Dříve se označovala jako roncet révy. V odborné literatuře se uvádí pod označením Grapevine funleaf virus (GFLV). Způsobuje několik změn v přirozeném růstu keřů a proto je dosti dobře rozpoznatelná. Především na listech dochází k značnému otevření řapíkového výkroje, až do 180°, i více a povrch listové čepele je zdrsnělý. Hlavní cévní svazky v jednotlivých lalocích listu se tím pádem uspořádají do tvaru vějíře – odtud český název této choroby. Může také docházet k odbarvování pletiv okolo cévních svazků. Dále je pro tuto nemoc typické, že jednotlivá internodia nevyrůstají jedno z druhého přímo, tedy pod úhlem 180°, nýbrž tento úhel je menší. Internodia vyrůstají „cikcak“ a zároveň jsou také kratší. Některá internodia mohou být dokonce tak zkrácená, že mezi dvěma nody s očky téměř nejsou vidět. Tomuto jevu se říká dvojitá očka. Také se internodia mohou vidličnatě rozdvojit. Květenství sprchává, jako u většiny viróz. Důsledky výskytu vějířovitosti jsou obdobné, jako u svinutky. A jestli jsem vás už dost postrašila, jedna dobrá zpráva: toto onemocnění se v praxi objevuje jen velmi zřídka.

Přesto jste ho zmínila...

Mám pro to dobrý důvod. Protože se může stát, že na listech najdeme první dva uvedené příznaky, tedy otevření úhlu řapíkového výkroje a zdrsnělost povrchu listů, případně náznak deformace listů. Úplně stejným způsobem réva reaguje na použití některých chemických přípravků ze skupiny herbicidů nebo desikantů. Samozřejmě že je nepoužil pěstitel, ale byly použity někde v okolí za méně vhodných meteorologických podmínek a vítr je zanesl na révu – čemuž se říká úlet. Pokud takovéto změny na listech najdeme, musíme hledat další příznaky roncetu, které jsem před chvílí popsala, abychom rozpoznali úlet herbicidu před vějířovitostí a zůstali v klidu – proto jsem se o této chorobě zmínila. Tady je vidět list poškozený úletem herbicidu:

Zdroj: Kalendář pro vinaře - červen
Zveřejněno dne: 9.8.2016

Kalendář pro vinaře - březen

Pomůže zelené hnojení?

To se ve vinicích také běžně používá. Vhodné jsou speciální směsky rostlin na zelené hnojení (určitě v nich nechybí rostliny z čeledi Bobovitých, jako například vikev, jetel nebo vičenec, protože na jejich kořenech žijí hlízkové bakterie, které umí vázat a dále zpracovávat vzdušný dusík). Obvykle se vysévají v druhé polovině vegetace, sekají se a ve druhém roce se zapravují do půdy tak, aby nebyly ve vinici v době, kdy už réva potřebuje dostatek vody, to znamená v době kvetení.

A co takové zahrádkářské využívání každého centimetru půdy, třeba tím, že pod keři révy se pěstuje zelenina, jahody nebo letničky? Je to možné?

Samozřejmě ano. Záleží na vlastním uvážení. Koneckonců každý správný zahrádkář dbá jak na hnojení, tak na zálivku, takže révě taková konkurence nebude vadit.

Zmiňovala jste se o polohách pro révu nevhodných, protože umožňují rozvoj houbových chorob. Co dál révě hrozí?

Kromě houbových chorob, jejichž výskyt se řeší buď preventivními opatřeními, nebo používáním prostředků na ochranu před nimi, můžeme rozpoznat také virové či bakteriální choroby. Virózám, houbovým chorobám a škůdcům se budeme věnovat později, až budou aktuální jejich příznaky.

Teď si povíme o dvou bakteriálních onemocněních révy, které se navenek projevují pomalu, protože v napadených rostlinách mohou přežívat v tzv. latentním stavu. Původci mohou být v rostlinách přítomni celé roky, ale onemocnění se projeví až tehdy, kdy jsou keře nějakým způsobem oslabené. Například po předchozích suchých letech, po mrazivých zimách, při poškozování částí keřů kroupami nebo jen při opakovaném přetěžování nadbytkem oček při řezu.

Prvním z těchto „nepřátel“ révy je Bakteriální nádorovitost, kterou způsobují dva druhy baterií: Agrobacterium tumefaciens a Agrobacterum vitis. Projevy obou druhů jsou stejné – na napadených keřích se při jejich oslabení mohou vytvářet nádory. Většinou se vyskytují na starém dřevě, tedy na kmenech a ramenech, ale také se mohou objevit na místě srůstu podnoží a roubů, a to i u nově vysazených sazenic. Nádory vypadají tak, jako kdyby se z vnitřku dřeva tlačilo na venek něco, co vypadá jako pukancová kukuřice nebo kousky polystyrenu. Malé nádory, zpočátku bílé, měkké, do konce vegetace zhnědnou a zdřevnatí. Keře postupně slábnou a mohou i uhynout. Prvotní nákaza se dostává do vinice s nákupem infikované sadby. Do dalších rostlin se dostává z půdy prostřednictvím řezných ran a dál se šíří cévními svazky. Napadené části keřů je proto nutné odřezat a ihned spálit mimo vinici, aby nedocházelo k dalšímu šíření půdou. Samozřejmě, že je lepší prevence než likvidace. Prevence spočívá v nákupu zdravé sadby u renomovaných školek. Zde se můžete podívat na odřezaný kmínek napadený Bakteriální nádorovitostí:

Odřezaný kmínek napadený Bakteriální nádorovitostí

Druhým podobným „nepřítelem“ je tzv. Fytoplazmové žloutnutí nebo červenání listů révy, způsobované stejným původcem, který u brambor způsobuje stolbur – registrované karanténní onemocnění. U révy se tato fytoplazmóza projevuje komplexem příznaků: celé listy nebo části listů ztrácejí chlorofyl a zbarvují se do žluta (bílé odrůdy) nebo do tmavě červena (modré odrůdy). Pokud se toto onemocnění projevuje na částech listů, je hranice odbarvení dána nervaturou. Také může dojít ke ztrátě barviva u všech listů či u několika keřů. Mladé hrozny mohou zasychat, zaměkající hrozny často uvadají, keře slábnou a také mohou uhynout. Toto onemocnění se šíří s napadenou sadbou, ale také má přenašeče: tím je Žilnatka vironosná, případně další křísi, kteří sají na napadených rostlinách např. svlačce rolního, kopřivy dvoudomé a na rostlinách čeledi Lilkovitých. Podobně jako u předchozí nemoci je prevencí nákup zdravé sadby a dále odstraňování těchto plevelů. U takto nemocných keřů se doporučuje odstranění napadených částí. U mladých rostlin nebo u silně napadených keřů se dokonce doporučuje úplná likvidace. Toto onemocnění je rozšířeno především na Moravě, ale i v Čechách se mohou vyskytnout takto napadené keře.

V dubnu si povíme třeba to, jak se bránit proti svilušce, hálčivci a vlnovníku, a jak révu hnojit.

Text: © Hanka Synková a © Ludmila Svobodová

Zdroj: Kalendář pro vinaře - březen
Zveřejněno dne: 27.4.2016


Sitemap | RSS