Téma: 

využití plodů ačokči

Jak se pěstuje ačokča

Využití plodů ačokči

Plody zbavené semen lze plnit masitou nádivkou podobně jako plněné papriky. Ačokča se také používá k přípravě leča, smaženice, můžeme ji nakládat do skladkokyselého nálevu jako okurky či kapie, lze ji používat jako zeleninu do polévky či rizota. Syrové plody se dají použít do různých druhů salátů.

Zdroj: Jak se pěstuje ačokča
Zveřejněno dne: 13.5.2013

Diskuze: kde seženu semena ačokči

Prosím kdo poradí,kde seženu semínka ačokči.
Děkuji.

Zdroj: diskuze Kde seženu semena ačokči
Odesláno dne: 6.4.2017 uživatelem gereg josef
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

Jak se pěstuje ačokča

Pěstování ačokči

Podmínky pro pěstování

Ačokča je poměrně náročná na živiny, základem pro její pěstování je humózní, propustný substrát. Nesnáší těžké a udusané půdy. Tato rostlina vyžaduje slunné místo a hodně vody. Ačokča začíná plodit v srpnu a během vegetačního období může být přihnojována hnojivy na zeleninu.

Výsadba a pěstování

Ačokča je teplomilná rostlina. V našich klimatických podmínkách bývá předpěstovávána v květináčích, do kterých se vysévá v březnu. Stejně jako paprice se jí bude líbit ve fóliovníku nebo na okenním parapetu. Dva děložní lístky jsou podobné lístkům okurky, jinak jsou listy ačokči velmi dekorativní. V polovině května by rostlina měla dosahovat výšky 10–15 cm a je potřeba ji přesadit ven, na určené místo, a to přibližně 25 centimetrů od sebe, na jeden metr čtvereční byste měli mít asi čtyři rostlinky. Nechcete-li ačokču předpěstovávat, můžete ji vysévat přímo na záhon začátkem května. Ke každé rostlině si musíte připravit oporu, podobně jako u okurek, a výhony k ní pravidelně vyvazovat.

Květenství a plody

V červnu po zakořenění se vám rostlina začne bohatě rozrůstat. Je doporučováno výhonek zaštípnout, když dosáhne dvou metrů. Rostlina se pak začne rozvětvovat a podpoří se tím tvorba plodů. Ačokča roste velmi rychle a bohatě plodí až do mrazů. Květy má drobné, nažloutlé nebo nazelenalé. Teprve z těchto květů se tvoří plody.

Plod je bobule podobná okurce nebo zelené paprice, na konci zašpičatělá, s bílou, nahořklou dužinou. Vnitřek plodu je po dozrání dutý. Pro konzumaci jsou vhodné plody ve velikosti 3–10 cm, nejlépe v období, dokud jsou semena bílá a měkká. U starších plodů je zapotřebí zbavit se před konzumací starých, zralých, tvrdých semen, kterých bývá v jenom plodu šest až dvanáct. Na jedné rostlině za jeden den uzraje až deset plodů.

Další využití rostlin ačokča

Pokud by vám plody nechutnaly, můžete ačokču použít jako okrasnou, dekorativní rostlinu k plotům, suchým stromům, altánům, pergolám, které za krátký čas bohatě obroste. Její květy jsou pastvou pro včely a obrovskou výhodou je, že tuto rostlinu zatím nenapadají žádné nemoci ani škůdci.

Zdroj: Jak se pěstuje ačokča
Zveřejněno dne: 13.5.2013

Diskuze: Re: Re: kde seženu semena ačokči

Já Vám semínka ačokči pošlu. Nejraději bych chtěla na výměnu semínka trvalek, pokud nějaká máte.
S pozdravem Hana Kynclová

Zdroj: diskuze Kde seženu semena ačokči
Odesláno dne: 20.5.2017 uživatelem Hana Kynclová
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

Jak se pěstuje ačokča

Léčivé účinky ačokči

Plody ačokča obsahují důležité látky pro náš organismus, jako například beta-karoten, vitamíny B1, B2, C, uhlohydráty, rostlinné bílkoviny, soli a minerály, vápník, hořčík, fosfor, selen, železo a zinek.

  • Konzumace čerstvých plodů pomáhá tělu metabolizovat cukry a zlepšovat psychickou pohodu.
  • V syrovém stavu rostlina velmi dobře pomáhá proti cukrovce.
  • Šťávou lze léčit zánět středního ucha.
  • Listy mají protizánětlivé účinky.
  • Sušený plod se používá při léčbě i prevenci nemocí oběhového systému.
  • Plody snižují hladinu cholesterolu v krvi a snižují krevní tlak.
  • Může napomáhat při snižování nadváhy.
  • Pomáhá zpomalovat stárnutí buněk a příznivě je ovlivňuje.

Zdroj: Jak se pěstuje ačokča
Zveřejněno dne: 13.5.2013

Choroby rajčat

Hniloba špiček plodů

Hnilobu špiček plodů řadíme mezi fyziologické nemoci, protože je způsobena nedostatkem vápníku a vody v době zvětšování plodů. Onemocnění se projevuje ve formě pravidelných a poměrně velkých hnědých či černých skvrn na špičce plodů (na květním konci). Později tyto skvrny porůstají různými houbami (nejčastěji houbou Alternaria tenuis, která osídluje odumírající rostlinné pletivo), proto je hniloba špiček plodů některými pěstiteli považována za onemocnění houbového původu a vyhledávají tak chemickou ochranu postižených rostlin. Jak jsme se ale již zmínili, hniloba špiček plodů rajčat má fyziologický původ a bývá zapříčiněna špatnou výživou a nedostatkem vláhy v období intenzivního růstu plodů. Onemocnění se vyskytuje často na půdách vydatně hnojených dusíkem a draslíkem, protože tyto živiny brzdí příjem vápníku, kterého může být v zemině dostatek.

Ochranou je nenechat přeschnout půdu v okolí rostliny, udržovat rovnoměrný růst hnojením, zálivkou a pravidelným mulčováním. Velmi účinné jsou postřiky hnojivy s vysokým obsahem vápníku přímo na list, aplikované v sedmi- až desetidenním intervalu.

Zde si můžete prohlédnout příznaky tohoto onemocnění: černání špiček rajčat foto.

Zdroj: Choroby rajčat
Zveřejněno dne: 17.8.2015

Diskuze: Pěstování Ačokči

Zajímám se o pěstování ačokči, chtěla bych vyzkoušet. Na internetu jsem se dočetla, že je možné ji pěstovat i ve skleníku, že sice se doba do prvních dobů nezkrátí, ale je možné ji vysadit dříve. A tak by mě zajímalo, zda s tím má někdo zkušenost a kolik prostoru ačočka ve skleníku zabere. Nebo mám dát předpěstovat do skleníku a pak přesadit na venkovní záhon? Dá se přesazovat? Díky.

Zdroj: diskuze Ačokča návod na pěstování
Odesláno dne: 6.4.2017 uživatelem Sabina
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

Rakytník - jeho pěstování a využití

Rakytníkový čaj

Rakytník patří k velice zajímavým bylinkám, ze kterých se připravují zdravé čaje. Příprava rakytníkového čaje není vůbec složitá. Potřebujete jen jednu až dvě polévkové lžíce usušených rakytníkových plodů. Následně tyto usušené rakytníkové plody uvařte ve vodě. Vařte je po dobu pěti minut a poté vše sceďte. Rakytníkový čaj by se měl vždycky připravovat čerstvý a popíjet ještě teplý. Čaj se dá připravit rovněž ze sušených či čerstvých listů, popřípadě z kůry nebo čerstvých výhonků. V takovém případě je dávkování jedna čajová lžička na čtvrt litru vody.

Odvar z listů a větví funguje údajně proti průjmu, semena jako projímadlo.

Zdroj: Rakytník - jeho pěstování a využití
Zveřejněno dne: 2.11.2015

Diskuze: opadávání nezralých durancií

V tomto období 7.7.2017 mě začnout padat zelené plody durancií,opakujese to už třetím rokem.Začal jsem je pořádně zalívat ,ale padání jsem nezabránil.Opadlo asi 70% plodů.děkuji za radu nebo vysvětlení.

Zdroj: diskuze Opadávání nezralých durancií
Odesláno dne: 8.7.2017 uživatelem Krejčiřík Květoslav
Počet odpovědí: 0

Rakytník - jeho pěstování a využití

Rakytník zpracování

Rostlina se využívá skoro celá: plod, trny, kůra a olej. Přičemž kůra a trny mají protinádorovou aktivitu díky obsahu alkaloidu hippopeinu. Léčivý olej je přítomen ve všech částech rostliny, ale nejvíce v plodu. Olej se jednoduchým způsobem po nadrcení dužiny nechá odstát nebo se ze sušiny a semen lisuje. Také se připravuje olejový extrakt, kdy se za studena nebo i za tepla drcené semeno a nasušené zbytky po lisování dužiny vkládají do oleje po čas nepřímo úměrný teplotě. Vzhledem k obsahu flavonoidů se doporučuje olej i plody uchovávat v temnu.

Při sklizni čerstvých plodů získáte obvykle malé množství plodů, zato velké množství bolestivých šrámů, bez ohledu na pomůcky, šikovnost a ochranné prostředky. Lepší verzí je nechat plody na větvičkách zmrznout a potom je z nich oklepat. Chce to alespoň minus 10 °C. Potom je práce celkem snadná a rychlá. Rakytník můžete dále skladovat v mrazáku nebo jej zpracujte lisováním či jinak konzervací. Z větviček můžete naloupat kůru za účelem výroby extraktu proti rakovině. Zbylé dřevo se nasuší a použije do samovárku na odvar velmi kyselého čaje. Pozor, opakovaně zmrzlé plody bělají a ztrácejí trpkost i léčebné vlastnosti.

Plody se zpracovávají na džem, marmeládu, povidla, kompot, sirup, limonádu, džus, prášek či křížaly.

Zdroj: Rakytník - jeho pěstování a využití
Zveřejněno dne: 2.11.2015

Pěstování krásných kamélií

Další využití kamélie

Kamélie je díky svým krásným, dlouhotrvajícím květům skvělým dekorativním prvkem, ale má i další využití. Dřevnaté stonky lze využít v řezbářství či jako dobré palivo. Dále například z odrůdy Camellia oleifera se lisuje kvalitní olej a z Camellia sinensis si můžete uvařit výborný čaj.

Zdroj: Pěstování krásných kamélií
Zveřejněno dne: 8.3.2015

Diskuze: Plody pouze na jednom keři

Dobrý den,
chtěla bych se zeptat ohledně plodů. Minulý rok jsme koupili 2 keře borůvek, které jsme zasadili. Tento rok sklízím borůvky pouze z jednoho keře. Nevíte, kde je problém?
Předem moc děkuji. Eva

Zdroj: diskuze Plody pouze na jednom keři
Odesláno dne: 15.7.2015 uživatelem Eva
Počet odpovědí: 0

Rakytník - jeho pěstování a využití

Recepty s rakytníkem

Sirup pro děti – jeden kilogram vylisované šťávy, jeden a půl kilogramu cukru, jedna lžička kyseliny citronové. Po rozpuštění cukru ve studené šťávě nalijte do lahví a uložte v chladu a temnu.

Šťáva pro diabetiky – vylisovanou neslazenou šťávu nalijte do sklenic s uzávěrem a při teplotě osmdesát pět stupňů zavařujte cca půl hodiny.

Marmeláda z rakytníku – kilogram plodů, půl kilogramu cukru, jeden vanilkový cukr, jeden pektogel, špetka kyseliny citronové. Plody rozvaříme a přidáme ostatní ingredience, krátce povaříme a vše rozmixujeme ponorným mixérem. Necháme malinko povařit a ještě horké plníme do sklenic, které uzavřeme a otočíme dnem vzhůru. Nemusí se již sterilovat.

Rakytníkový med – sušené rozemleté plody smícháme s včelím medem.

Elixír života – jeden díl sušeného rozemletého rakytníku, tři díly destilátu (vodka, koňak). V uzavřené láhvi necháme louhovat tři týdny, občas protřepeme a po scezení dáme do menších tmavých lahviček.

Zdroj: Rakytník - jeho pěstování a využití
Zveřejněno dne: 2.11.2015

Diskuze: Využití dvouděložných rostlin

Moc jste mi tímto článkem pomohli. :D

Zdroj: diskuze Využití dvouděložných rostlin
Odesláno dne: 12.5.2013 uživatelem David
Počet odpovědí: 0

Choroby rajčat

Praskání rajčat

Praskání rajčat, které se projevuje prasknutím slupky plodu poblíž stopky, často ve tvaru kroužku, způsobuje podle některých pěstitelů nadměrný přísun vody. Po zálivce buněčná stěna nevydrží napětí vyvolané náhlým přísunem vody a praskne. Podle jiných praskání plodů rajčat nezpůsobuje nadbytek vláhy, ale nepravidelná závlaha, kdy po suchu přijde větší množství vody, což se může stát i u plodů, které jsou k ránu hodně oroseny. Někdo uvádí, že rajčata praskají po přehnojení dusíkem.

Prevencí je nenechat vyschnout půdu kolem rostliny. Zalévejte pravidelně, nejlépe brzy ráno a potom až večer. Pěstují-li se rajčata ve skleníku, pak je důležité větrání. Při praskání plodů může nezřídka dojít k napadení rostlin nejrůznějšími houbovými chorobami, puklina totiž působí jako vstupní branka infekce. Takové plody proto co nejdříve z rostliny odstraňte. Nejméně problémů mívají pěstitelé, kteří pěstují rostliny pod střechou v nádobách nebo ve skleníku a dbají na správnou péči. Také velmi záleží na druhu rajčat. Pěstitelé doporučují například odrůdy Money Maker, Torino, Tipo, Parto a Strillo.

Na těchto fotografiích si můžete prohlédnout, jak vypadají popraskané plody rajčat: praskání rajčat foto.

Zdroj: Choroby rajčat
Zveřejněno dne: 17.8.2015

Diskuze: Re: Sklizeň rakytníku

Říjen je na sklizeň rakytníku dobrý čas. Sběr plodů vyžaduje trochu cviku a zručnosti, protože rakytník bodá svými ostny a jeho plody jsou velmi měkké. Plody rakytníku se nejlépe získají tak, že nastříháte větvičky rakytníku a i s plody je dáte na hodinu zmrznout do mrazáku. Pak s těmito zmrzlými větvičkami zatřepete a plody se snadno samy oddělí a spadnou na připravenou podložku.

Zdroj: diskuze Sklizeň rakytníku
Odesláno dne: 26.10.2016 uživatelem Olda
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

Sagina subulata – irský mech

Irský mech využití

Využití irského mechu (Sagina subulata) je v celku hojné. Vytváří nádherné koberce, proto je často používán jako náhrada za trávník. Nelze ho však využít jako klasický zátěžový trávník, slouží pouze k dekoraci. Dále je vhodný jako ozdoba, výplň mezi velkými kameny nebo dlaždicemi. Hojně se jím osazují skalky, okraje chodníků, různé svahy a podobně.

Zdroj: Sagina subulata – irský mech
Zveřejněno dne: 19.10.2014

Diskuze: pěstování rajčat po sezone

Dobrý den,

mám keříčková rajčata doma za oknem v truhlíku, pěstuji je poprvé, bude mi plodit rostlina i příští rok nebo rostlina po sběru posledních rajčat uhyne?
Mám tam poměrně dost ještě zelených plodů a mám obavu, že již nestihnou dozrát, mám rostlinu zbavit okolních listů a větviček nebo to ničemu nepomůže?

Děkuji moc.
Sandra

Zdroj: diskuze Pěstování rajčat po sezone
Odesláno dne: 31.8.2016 uživatelem Sandra
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

Rakytník - jeho pěstování a využití

Léčivé účinky rakytníku

Kvality rakytníku objevili již naši předkové, o čemž svědčí i písemné doklady. Rakytníkové plody v sobě mají ohromné množství vitamínů A, B, C, D, E, K. Co se vitamínu E týká, rakytník ho má v sobě nejvíce z veškerých rostlinných plodů. Rakytník obsahuje také karoten, z něhož se tvoří vitamín A. Množstvím karotenu se dokonce rakytník vyrovná mrkvi. V rakytníku jsou obsaženy též minerální látky, barviva, sacharidy, oleje, organické kyseliny a flavonoidy jako rutin či kvercetin.

Keře rakytníku dožívají i sta let. Rakytníku se také někdy přezdívá sibiřský ananas.

Rakytník se dá užívat vnitřně i zevně. Využít lze i jeho tonizujících účinků na lidské tělo. Pokud se rozhodnete konzumovat čerstvé plody, pak si tím zlepšíte celkový zdravotní stav. Využívat můžete i rakytníkový olej.

Pozor na rakytníkové trny, kterých se od třetího roku na rostlině vyskytuje velké množství (délka až 8 cm). Trnům se asi nevyhnete při sklizni, jejich špičky se často po dostatečně hlubokém zabodnutí odlomí tak, že nevyčnívají z kůže ven a způsobují dost velkou bolest.

Zdroj: Rakytník - jeho pěstování a využití
Zveřejněno dne: 2.11.2015

Rakytník - jeho pěstování a využití

Rakytníkový olej

Rakytníkový olej připravíme tak, že plody rakytníku usušíme na mírně teplém a vzdušném místě, musí si zachovat svou původní barvu a vůni. Potom je rozdrtíme a zalijeme slunečnicovým nebo olivovým olejem, na vnitřní užívání je nejlepší panenský, aby byla drť dobře zakrytá. Necháme 3 až 4 týdny stát na teplém místě. Denně protřepáváme. Přecedíme, zbytek protlačíme přes řídké plátno, skladujeme v tmavé sklenici na chladném místě. Užíváme vnitřně 3x denně 1 lžičku.

Olej z plodů obsahuje navíc karoteny a je tedy více oranžový. Je-li čistý, je tak oranžový, až je rudočerný. Olej z listů je pak s menším množstvím karotenů jen nažloutlý. V rakytníkovém oleji jsou rozpuštěny snad všechny možné olejové vitamíny, a proto se užívá pro zdraví zvláště při zánětech v zažívacím traktu, žaludečních vředech, Crohnově chorobě, zanesených žlučovodech, rakovině, zácpě, jaterních chorobách, poleptaném jícnu a hemoroidech. Doporučuje se užívat i při arteroskleróze, zvýšeném cholesterolu, poruchách prokrvení, infarktech, mrtvicích, trombózách, poruchách břišních mízovodů, při nedostatku olejových vitamínů a antioxidantů, únavnosti, v rekonvalescenci – vlastně téměř kdykoliv, když se necítíte dobře. Doporučuje se užívat olej 1–4x denně 1 lžičku, ale ne na noc.

V případě polypů a rakoviny střev se osvědčilo užívání směsi rakytníkového oleje a měsíčkového lymfoleje v poměru 1 : 2, a to 2–3x denně 1 lžíce (podle snášenlivosti).

Zevně se rakytníkový olej používá na rány, popáleniny, nežity, křečové žíly, omrzliny, bércové vředy a změněnou či atrofovanou pokožku na nohách, na poševní záněty, hemoroidy.

Zdroj: Rakytník - jeho pěstování a využití
Zveřejněno dne: 2.11.2015

Jak se pěstuje saturejka

Využití saturejky

Saturejka může být pro svou ostrou chuť přidávána do všech jídel, kde se používá pepř. Saturejka je oblíbená v italské, španělské, francouzské a v neposlední řadě i americké kuchyni. Výbornou chuť dodá marinádám na grilované maso, polévkám, salátům, pokrmům ze zeleniny a luštěnin, své místo má při přípravě masa na různé způsoby, velmi dobře poslouží při uzení masa či přípravě zvěřiny.

Saturejka má i další pestré využití. Používá se jako prostředek k odkašlávání, podporuje trávení, účinkuje proti průjmu, působí proti nadýmání, podporuje chuť k jídlu a má protizánětlivé účinky. Je také součástí aromatických koupelí. Kvetoucí vrcholky rostlin působí svíravě a antisepticky. Svařená s vínem bývá užívána k odstranění nečistot z těla.

Zdroj: Jak se pěstuje saturejka
Zveřejněno dne: 13.5.2013

Kyselina mravenčí

Využití ve včelařství

Kyselina mravenčí se ve včelařství využívá k tlumení varroázy. Zjednodušeně lze říci, že účinná koncentrace par kyseliny hubí roztoče, ale nepůsobí zhoubně na včely. Někteří kleštíci hynou okamžitě po aplikaci, jiní ve včelstvu ještě několik dnů až týdnů přežívají poškození a umírají později. Kyselina mravenčí je účinná i proti roztočům na zavíčkovaném plodu.

Příliš vysoká koncentrace par kyseliny mravenčí v úle (předávkování) ale může způsobit ztráty matek, poškození plodu, přestávku v plodování.

Účinnost ošetření kyselinou mravenčí podle různých zdrojů kolísá. Zevrubně lze říct, že jedna aplikace dlouhodobého odpařovače zahubí 60–80 % roztočů, dvě aplikace 90–98 % roztočů. Je-li v celoročním ošetřování včelstev počítáno ještě s dalším (jiným) léčením v bezplodém období (například amitrazem nebo kyselinou šťavelovou), není potřeba klást na účinnost odpařovačů takové nároky (snížení rizik z předávkování).

Kritický přirozený spad, určující počátek léčby, se v různých zdrojích značně liší od 2 do 10 roztočů, záleží také na části roku. Předpokladem je zabezpečení podložek proti ztrátám spadlých roztočů. Vložení aplikátoru s kyselinou mravenčí do úlu se doporučuje v podvečer nebo po ránu, obecně ve chvíli, kdy teploty nepřesahují 20 °C. Při tropických dnech s teplotami nad 30 °C (u některých aplikátorů 25 °C) se ošetření doporučuje neprovádět či odložit (vlastní omezená zkušenost toto ale nepotvrzuje).

Výpary kyseliny mravenčí jsou těžší než vzduch, mají tedy tendenci klesat. S vyšší teplotou se odpařování zrychluje (při 30 °C je cca 15x rychlejší než při 10 °C).

Odpařovače by se měly umisťovat buď vedle plodu (alespoň ob rámek nebo zcela ke stěně úlu), nebo nad plod, umístění do podmetu se doporučuje jen zřídka (u jednonástavkových oddělků). Výrobci aplikátorů kyseliny mravenčí si většinou vymiňují nepoužívat je v době nasazených medníků pro konzumní med.

V případě vysokého přirozeného denního spadu v průběhu sezóny (více než 2 roztoči za den) může být v mezidobí použita ještě odlehčovací aplikace formou krátkodobého odpařovače 85% kyseliny mravenčí, která má za cíl zejména snížení populace foretických roztočů. Množství kyseliny pro jednu aplikaci se liší podle druhu použitého odpařovače a síly včelstva. Pohybuje se zhruba v rozmezí 100 až 360 gramů (u běžného včelstva).

Aplikaci kyseliny mravenčí odparem není dobré provádět souběžně se zakrmováním. Často ale bývá doporučována mezi krmeními. Pro pozdní podzimní ošetření není kyselina mravenčí příliš často doporučována kvůli nízkým teplotám, když už, tak 85%.

Zdroj: Kyselina mravenčí
Zveřejněno dne: 6.11.2015

Dýně - druhy

Muškátová dýně

Tato méně známá dýně má pevnější strukturu než třeba máslová, krásně voní a její sytě oranžová dužina dodá pokrmům zajímavý vzhled. Využít ji můžete nejen na polévku, ale také na kompoty nebo do orientálních jídel.

Tento druh tykve postrádá barevnou rozmanitost plodů, s níž se setkáváme u tykve obecné a velkoplodé. Mladé a nevyzrálé plody jsou zelené, zralé plody získávají krémovou barvu, často s voskovým povlakem.

Tykev muškátová patří k teplomilným druhům a u nás lze pěstovat jen některé odrůdy. Jejich dužnina je poměrně vodnatá, i když ne tolik jako u cuket. Výhodou je, že jadřinec je obsažen jen v rozšířené koncové části.

Zdroj: Dýně - druhy
Zveřejněno dne: 23.1.2017


SiteMAP