Téma: 

zákysová kultura

Kefírové mléko

Domácí výroba kefírového mléka

Kefírové mléko je možné vyrobit i doma, má to své výhody (je čerstvé, chutné), ale potřebujeme na to kefírovou násadu, neboli kefírové či tibetské houbičky. Kefírová houba je vlastně společenství různých druhů kvasinek a bakterií.

Recept na domácí kefírové mléko

Ingredience: 500 ml nesvařeného mléka, 2 lžíce kefírové houby

Technologický postup: Tibetskou kefírovou houbu dáme do nádoby, přelijeme mlékem a promícháme lžičkou. Hrneček nebo sklenici přikryjeme čistou látkou, gázou nebo papírovým ubrouskem a zagumičkujeme. Při pokojové teplotě ponecháme 24 hodin houbu pracovat. Po této době by měl kefír zhoustnout a chutnat příjemně nakysle. Fermentovat jej můžeme nechat i déle, podle chuti. Nápoj ve sklenici občas promícháme lžičkou, aby se ke kefírovým houbičkám dostalo více mléka. Během kvašení se může začít oddělovat syrovátka – neznamená to nic špatného, po promíchání se vše opět spojí. Hotový kefír důkladně promícháme a poté přecedíme přes plastové sítko a uchováváme jej v lednici. Houbu vrátíme do nádoby, zalijeme mlékem a proces opakujeme. Někteří lidé houbu proplachují ve vodě, ovšem zkušení „kefíromilci“ to nepovažují za nutné ani vhodné. Houba bude bez takových zásahů rychleji pracovat, proplachování je pro ni nepřirozené. Kefírová kultura dovede mléko zpracovat i při nízkých teplotách, například v ledničce, proces však trvá déle – až týden.

Zdroj: Kefírové mléko
Zveřejněno dne: 11.7.2016

Kefírové mléko

Kefírové mléko při hubnutí

Zakysané mléčné výrobky skýtají mnoho dalších pozitiv než jen lepší snášenlivost. Pokud chcete žít zdravě, je vhodné je zařadit do každodenního jídelníčku.

Zakysané mléčné výrobky, jako je kefírové mléko, acidofilní mléko, jogurtové mléko, ABT mléko, podmáslí a další, jsou také skvělými pomocníky při hubnutí, přičemž je můžete využít coby skvělou alternativu svačiny nebo třeba jako doplněk ke snídani.

Je však potřeba volit výrobky nízkotučné, nebo nanejvýš polotučné, abyste dodrželi limitovaný energetický příjem během dne.

Také je nutné si uvědomit, že každý z výše uvedených produktů je připravován jiným způsobem – zkvašován jinou kulturou přínosných bakterií. Ne každému tak budou vyhovovat stejné produkty, je dobré si to vyzkoušet na vlastní kůži a zajisté poznáte, který ze zakysaných mléčných výrobků vám vyhovuje nejvíce.

Záleží totiž na vašem původním osídlení střeva bakteriemi, dále na tom, zda užíváte nějaké léky, ale i na formě, jakou je probiotická kultura podávána.

Probiotika (bakterie mléčného kvašení) obsažená v zakysaných mléčných výrobcích vám dopomohou ke zdravému osídlení střeva, podpoří prevenci i léčbu různých zánětlivých stavů, posílí vaši imunitu.

Díky probiotikům obsaženým v těchto výrobcích můžete předcházet i takovým gynekologickým obtížím, jako jsou kvasinkové infekce.

Konzumace zakysaných mléčných výrobků je tedy vhodná nejenom tehdy, když se snažíte hubnout, ale i jako prevence před všemožnými zdravotními komplikacemi. Takže pokud zařadíte zakysané mléčné výrobky v redukčním režimu, prospějete tak nejenom své linii, ale i střevní mikroflóře.

Navíc tyto produkty obsahují ve své nízkotučné a polotučné variantě velmi malé množství kalorií (kolem 250 kJ na 100 g), proto se hodí například jako ideální svačina mezi jednotlivými hlavními jídly.

Pro zvýšení účinnosti probiotik je dobré konzumovat dostatek vlákniny, která je v podstatě zdrojem živin pro tyto bakterie mléčného kvašení. Nezapomeňte ale, že pro účinnost zakysaného preparátu je nezbytné, aby obsahoval minimálně sto milionů živých bakterií.

Zdroj: Kefírové mléko
Zveřejněno dne: 11.7.2016

Aronie

Víno z aronie

Ingredience: 450 g cukru, kvasinková kultura, špetka živné soli

Technologický postup: Plody rozemeleme, vylisujeme a necháme odkalit. Na litr šťávy přidáme 450 g cukru, zákvas čisté kvasinkové kultury a 0,16 g živné soli. Kvašení vína je bouřlivé a probíhá při teplotě 20 °C. Nakonec víno podle chuti přisladíme.

Zdroj: Aronie
Zveřejněno dne: 13.6.2016

Kardamon

Kardamom versus koriandr

Koriandr setý roste planě v oblasti Středomoří a jako koření jej lidé pěstují a používají více než 3500 let. O jeho léčivých účincích se zmiňovala každá kultura.

Koriandr je příbuzný kmínu, anýzu a kopru a představuje jednu ze základních součástí indického koření.

Koriandr se lidově označuje jako čínská nebo indická petržel. Listy koriandru jsou známy také pod pojmem „Cilantro“.

V koriandru se nacházejí tuky, bílkoviny, třísloviny, pektin a cukry, dále velké množství vitamínů A, B1, B2 a C. Koriandr v podobě čaje pomáhá při nadýmání: uvolňuje křeče hladkého svalstva a podporuje tvorbu žaludečních šťáv. Čaj připravený ze semen koriandru také zlepšuje chuť k jídlu. Koriandr se přidává do některých mastí používaných při revmatismu. Je účinný při léčbě kožních vyrážek. Pomáhá při zánětech močového ústrojí. Díky své výrazné vůni se využívá i v aromaterapii. Jeho silice pak našla uplatnění při výrobě parfémů.

Nadměrné užití koriandrových semínek i natě údajně u mužů snižuje sexualitu a u žen zastavuje menstruaci.

Koriandr se řadí k malému množství plodin, které se v kuchyni zužitkovávají úplně celé. Kromě semen se využívají i koriandrové listy a kořen.

Koriandr je velmi oblíbený nejen v indické kuchyni, ale i v té evropské. V indické kuchyni představuje důležitou složku různých kari koření nebo garam masaly.

V Evropě se koriandr používá při pečení pečiva, kdy se často kombinuje s kmínem. Typické aroma koriandru se využívá i při výrobě klobás nebo při pečení masa a ryb. V české kuchyni je oblíbená kombinace koriandru a hub, proto se koriandr přidává do houbových omáček, polévek nebo nakládaných hub. Používá se rovněž při nakládání okurek nebo kysaného zelí. Hodí se také k jehněčímu, vepřovému či hovězímu masu.

Čerstvé listy koriandru bývají výtečnou součástí orientálních pokrmů z masa (především dušených), čatní, polévek, restované zeleniny. Abychom koriandr neznehodnotili a neztratili cenné látky, přidáváme jej až na konci tepelné úpravy nebo jím pokrm zdobíme.

Koriandr a kardamom jsou součástí kari koření a garam masaly. Každé koření má typickou chuť a vůni.

Zdroj: Kardamon
Zveřejněno dne: 13.9.2016

Kyška

Kysané mléčné výrobky

Řada zakysaných nápojů obsahuje probiotické kultury, které jsou důležité pro správnou činnost střev a podporují imunitní systém. Jsou bohaté na vápník, který je zásadní pro prevenci osteoporózy. Jejich pití vám prospěje, pokud užíváte antibiotika, máte problémy s pletí, býváte vystaveni často stresu anebo držíte dietu.

Základem kysaných mléčných výrobků je pasterované mléko, do kterého se přidávají bakterie mléčného kvašení. Liší se druhem použitých mikroorganismů, konzistencí a tučností. Kysané mléko je lépe stravitelné než mléko sladké, obsahuje totiž méně laktózy (mléčného cukru). Je tak vhodnou alternativou pro jedince, kteří trpí alergií na mléko. Obsah vápníku je stejný jako v normálním mléce, ale kyselé prostředí napomáhá jeho lepšímu vstřebávání.

Kyška je nápoj hodně podobný zákysu. Je to druh zakysaného mléčného výrobku vznikajícího pomocí smetanové kultury.

Kefír je kvašený nápoj vznikající z mléka a kefírových zrn. Kefírová zrna obsahují kombinaci specifických mléčných bakterií a kvasinek, které žijí ve vzájemné symbióze. Během prokysávání dochází v malé míře k alkoholovému kvašení a tvorbě vitamínu B. Kefír má svěží a pikantní, lehce nahořklou chuť. Působí příznivě na trávení, podporuje chuť k jídlu a je lehce stravitelný. Skutečnost, že kefír pění, je dána přítomností oxidu uhličitého, proto také lehce perlí. Kefírové mléko se liší tím, že obsahuje méně kvasinek než kefír.

Acidofilní mléko je nápoj, k jehož výrobě se používá kultura Lactobacillus acidophilus. Jedná se o bakterie mléčného kvašení, které výrazně ovlivňují správné složení střevní mikroflóry. Acidofilní mléko rovněž obsahuje vitamín B12. Jeho chuť je výrazně kyselejší. Má podobné účinky jako kefír a vyrábí se s ovocnými příchutěmi.

Zákys vzniká kysáním mléka a smetanové kultury. Má probiotické účinky, čímž pozitivně působí na střevní mikroflóru a zvyšuje obranyschopnost organismu. Pravidelné pití zakysaných mléčných výrobků zlepšuje stav střevní sliznice a celkově upravuje trávení. Vyrábí se bez příchuti, ale i v mnoha ochucených ovocných variantách. Kyška je termín víceméně ekvivalentní zákysu. Je to druh zakysaného mléčného výrobku vznikajícího pomocí smetanové kultury.

Podmáslí je vedlejším produktem vznikajícím při výrobě másla. To se dělá ze sladké nebo zakysané smetany. U nás se téměř veškeré máslo vyrábí ze sladké smetany. Pokud nepochází ze zakysané smetany, musí se do podmáslí zákys přidat. Hrubým složením se podmáslí podobá mléku. V porovnání s mlékem má podmáslí nižší podíl sušiny a vyšší podíl lecitinu. Má mírně nakyslou chuť. Je vhodné i pro lidi s poruchami jater, kvůli nízkému obsahu tuku (maximálně do 1,5 %) se hodí také pro redukční diety.

Zdroj: Kyška
Zveřejněno dne: 19.12.2016

Domácí plísňový sýr

Recepty na plísňový sýr

Základem je pasterizované mléko s vlastnostmi vhodnými pro výrobu sýra. Používá se nejen kravské mléko, ale také ovčí, kozí či buvolí. Jak tučné je mléko, tak tučný je výsledný sýr. Obsah tuku u mléka se upravuje odebráním nebo přidáním smetany.

Sýr tvoří pevné látky z mléka, které se oddělují pomocí srážení. Vlastnosti jako vzhled, chuť a vůně, oka v sýru nebo povrchovou či vnitřní plíseň ovlivňují kultury mikroorganismů a ušlechtilých plísní, které se přidávají ještě před srážením.

Rozlišuje se takzvané kyselé a sladké srážení. Kyselé srážení se děje pomocí bakterií mléčného kysání. Ty přetvoří laktózu na kyselinu mléčnou, díky níž se vysráží kasein. Touto metodou se dnes vyrábějí tvarohy a olomoucké tvarůžky.

Sladké srážení probíhá pomocí syřidla, což je enzym, který mléko srazí, aniž by se zvýšila kyselost. Dříve byl získáván ze žaludku telat, dnes je možné ho vyrobit synteticky i z rostlin.

Z vysráženého mléka vzniká sýřenina. Ta se míchá pomocí sýrařské harfy, zahřívá se na teplotu 50 až 60 stupňů a přitom odtéká syrovátka, dokud sýřenina nedosáhne požadované pevnosti. Dále se hmota lisuje do tvarů a mírně se osolí a může se prodávat. Takto například vznikají čerstvé sýry typu Lučina. Nebo se bochníky a jiné tvary vkládají do solného roztoku a nechají se dále zrát v podmínkách optimálních pro činnost bakterií. Oka v sýru způsobují plyny, které vznikají právě působením bakterií. Eidam zraje 2 měsíce, Ementál 6 měsíců, Parmazán 2 roky.

Tavené sýry se vyrábějí roztavením tvrdého sýra horkou párou a přidáním tavicích solí fosfátů a citrátů, které způsobují, že roztíratelná konzistence vydrží.

Recept na domácí sýr

Ingredience: 12 l mléka, 5 ml syřidla, sůl, voda, směs koření

Technologický postup: 10 až 12 l mléka (neupravené, domácí) zahřejte na 63 °C (provedete takzvanou termizaci, při níž by se podle pravidel měla vysoká teplota udržovat po dobu 30 minut) a po zchladnutí na 40 °C vmíchejte jeden kelímek dobré zakysané smetany. Po 20 minutách, kdy se v mléce namnoží naočkovaná mikrobiální kultura, důkladně vmíchejte 5 ml syřidla zředěného trochou vody. Důkladně vše promíchejte a opět zahřejte na 40 až 50 °C. Po 30 až 60 minutách vznikne takzvaná sýřenina, která má konzistenci pudinku. Sýřeninu promíchejte čistou rukou, dokud se nezačne na povrchu srážet syrovátka. Část jí slijte, abyste dál nezahřívali celý objem (některé postupy doporučují sýřeninu nakrájet nožem na kostky). Na dně kastrolu se musí usadit tuhá sraženina, kterou je třeba scedit. Přes cedník hmotu zároveň důkladně vymačkejte. Tento základ sýra můžete promíchat s libovolnými bylinkami či kořením dle chuti (osvědčila se například kořenicí směs na grilovaný sýr). Základ sýra vraťte do děrované nádoby, šikovně jej zatižte a nechejte 12 až 24 hodin lisovat (záleží na tom, jak tuhý sýr požadujete). Nakonec bochník rozdělte na části, které namočíte na tři hodiny do slané lázně (160 g soli/1 l vody). Sýr pak získá slanou chuť. Další možností je, že sýr nemusíte nechávat zrát, ale rovnou ho podávat.

Domácí sýr trochu jinak

Ingredience: 4 l syrového mléka, mléčná kultura (náhrada kysaná smetana, podmáslí s živou kulturou nebo jogurtem), 2 lžičky syřidla, sůl

Technologický postup: Mléko zahřejeme na 72 až 74 °C, pak ho zchladíme na teplotu 30 °C a naočkujeme 2 lžičkami mléčné kultury, například smetanové sušené kultury Laktoflora. Řádně promícháme a necháme asi 30 minut stát. Poté při teplotě 27 až 30 °C přidáme 1 až 2 lžičky syřidla. Opět důkladně promícháme a necháme v klidu stát při pokojové teplotě po dobu asi 2 hodin. Srážení probíhá pozvolna. Vytvořenou tužší sýřeninu lehce pokrájíme asi na třícentimetrové čtverce. Počkáme další půlhodinu až hodinu, dokud nevystoupí na povrch syrovátka. Použít můžeme i jiný „výrobník“ − třeba uzavřenou čistou nádobu, kterou proděravíme asi milimetrovými otvory, vzdálenými od sebe po obvodu 2,5 až 3 cm (na spodku nádoby i méně). Pak naběračkou polotovar o objemu asi 3 l zbavíme zbylé syrovátky. Například pomocí síta nebo jemné utěrky přichycené k okraji velkého hrnce. Uvolňující se syrovátku necháme odkapávat asi24 hodin. Hmotou můžeme také občas pohnout, aby syrovátka mohla snadněji vykapávat, ale raději jen zpočátku, později už jde i o pohledný tvar bochánku. (Speciální výrobník lze převracet, takže sýr svůj tvar neztratí.) Hotový sýr na povrchu z obou stran i z boku osolíme, zabalíme (například do alobalu) a uložíme do chladničky. Sůl do sýru rovnoměrně pronikne a hned následující den ho můžeme konzumovat.

Domácí Hermelín

Postup výroby sýru typu Hermelín je obdobný jako u receptu „Domácí sýr trochu jinak“. Potřebujeme však termofilní mléčnou hermelínovou kulturu (1 lžičku na 4 l mléka). Dále pokračujeme až k solení jako v předchozím postupu. Po nasolení sýra však Hermelín musíme uložit do uzavřené nádoby (například do hrnce s pokličkou), nejlépe na mřížkovou podložku tak, aby k sýru měl i ze spodní strany přístup vzduch. Takto uložený sýr přemístíme do místnosti se stálou teplotou 14 nebo 15 °C. Sýr musíme denně obracet. Zraje 10 až 14 dní. Zralý sýr uložíme do chladničky při teplotě 4 až 6 °C.

Zdroj: Domácí plísňový sýr
Zveřejněno dne: 29.2.2016

Romadur

Romadur a zdraví

Romadur je v Česku jedním z reprezentantů měkkých sýrů, který navíc zraje pod mazem. Do výrobníku, jehož objem je dělen přepážkami pro postupné zpracovávání mléka s cílem semikontinualizace výrobního procesu, se napouští postupně pasterované mléko o tučnosti 1 %, ohřáté na teplotu přibližně 30 °C. Do mléka se přidá zvolená smetanová kultura a syřidlo. Po 60 minutách se vytvoří gel, který je sýrařskými harfami krájen a promícháván při zvolené teplotě. Vzniklé sýrové zrno se vypouští na odkapní pohyblivý pás a sýrová sraženina, zbavená částečně syrovátky, se plní do skupinových perforovaných forem, kde se dále zbavuje syrovátky odkapáváním při převracení forem. Sýry jsou z forem vyklepávány na nerezové rošty. Rošty jsou stohovány a celé stohy se sýry jsou ponořeny do solné lázně. Po prosolení, které trvá přibližně 6–8 hodin, a následném oschnutí jsou sýry postříkány suspenzí obsahující bakterie produkující maz. Následně jsou sýry na roštech v paletách umístěny ve zracích sklepích s řízenou teplotou 16 až 18 °C a vlhkostí 90 %. Po době zrání, která trvá přibližně 3–4 týdny, jsou sýry baleny a expedovány.

První písemné doklady o výrobě českého sýra pocházejí z 10. století, na sklonku 19. století existovalo v Čechách okolo 150 menších sýráren, do 50. let u nás vyráběly sýry především menší soukromé nebo družstevní sýrárny, respektive mlékárny, skutečná velkovýroba začala až po úplném znárodnění průmyslu po komunistickém převratu v roce 1948. Po roce 1989 do původně socialistických podniků vstoupil často mezinárodní kapitál.

Romadur je významným zdrojem řady důležitých živin. Především to jsou bílkoviny (převážně kasein), jejichž obsah v sýrech kolísá podle jejich druhu. V závislosti na obsahu sušiny a tuku se obsah bílkovin pohybuje od 6 % do téměř 30 %. Mléčné bílkoviny řadíme mezi bílkoviny plnohodnotné, protože obsahují všechny esenciální aminokyseliny v dostatečném množství. Sýry obsahují relativně menší množství syrovátkových bílkovin (0,4–0,5 %) a laktózy (0,3–0,4 %) ve srovnání s ostatními mléčnými výrobky. Zřejmě z těchto důvodů můžeme předpokládat, že konzumace sýra vede k menšímu vzestupu inzulinémie, tedy plazmatické hladiny inzulinu, než při příjmu stejného množství jiného mléčného výrobku. Další důležitou živinou, kterou sýry obsahují, je vápník. Obsah vápníku v sýrech závisí zejména na obsahu sušiny, do určité míry i na použité technologii. Zvláště důležitý je příjem vápníku u dětí. Dostatečný přísun vápníku má také velký význam u starších lidí, kteří často trpí osteoporózou – chorobou nedostatečného obsahu vápníku v kostech.

Spotřeba sýrů je tedy z hlediska výživového nízká a bylo by žádoucí ji zvýšit. Sýry jsou také dobrým zdrojem většiny vitaminů, především vitaminů rozpustných v tucích, jako jsou vitaminy A, D a E, a některých vitaminů skupiny B, zejména vitamin B2.

Výživové údaje Romaduru uvedené ve 100 g: energetická hodnota 1140 kj (272 kcal), tuky 20 g (z toho nasycené mastné kyseliny 13 g), sacharidy 1,5 g (z toho cukry 1,5 g), bílkoviny 22 g, sůl 2,5 g. Alergenem je mléko.

V těhotenství není nutné mít strach ze zrajících sýrů, mezi něž patří i Romadur. Bakterie, které tento sýr obsahuje, jsou zdraví prospěšné. Tento sýr má navíc méně tuků, než je běžné v ostatních sýrech, a dostatek bílkovin a vápníku, což je právě v době těhotenství zvlášť důležité. Obava z konzumace těchto sýrů vznikla pravděpodobně tehdy, když se objevila bakterie leptospiróza. Kontaminace touto bakterií však byla způsobena nedodržením hygienických zásad výrobcem při výrobě, byla tedy ojedinělá a není tak již důvod se obávat, že by se v těchto sýrech mohla znovu objevit.

Zdroj: Romadur
Zveřejněno dne: 4.1.2016

Domácí výroba sýra

Jak si doma vyrobit vlastní sýr

Sýry je možné připravovat jednak z tvarohu, jednak ze sýřeniny získané enzymatickým působením syřidla.

Varianta I

Ingredience: Na počátku cesty k sýru stojí mléko, musí jít o mléko čerstvé, ne nějaké vysoce trvanlivé, odtučněné a všeho zbavené. Dále potřebujete startovací kulturu, syřidlo, camembertskou kulturu, případně chlorid vápenatý (pro kupovaná homogenizovaná mléka). Dále budete potřebovat hrnec, ve kterém budete dělat sýr, několik lžic a lžiček, metličku, dlouhý nůž, naběračku, teploměr, kus plátna na odkapání sýřeniny.

Postup: Mléko zahřejte ve vodní lázni na 37 °C. Do zahřátého mléka vmíchejte startovací kulturu, třeba jogurt Hollandia, a to 3 lžíce. Nechte ho hodinu až dvě přiklopené bez míchání při 37 °C. Domácí mléko vytvoří vždy krásnou sýřeninu, u kupovaného mléka je lepší vmíchat před syřidlem pár kapek chloridu vápenatého, sýřenina bude pevnější. Syřidlo rozmíchejte v převařené vychladlé vodě. Na 2 litry mléka lžičku syřidla do panáka vody. Panáka nalijte do mléka za stálého míchání metličkou, po minutě začněte míchat v opačném směru, aby se mléko ustálilo, a přiklopte. Sýřenina by měla vzniknout do hodiny, lze počkat i dvě hodiny, déle už to nemá cenu, v případě stálé tekutosti musíte svůj pokus vzdát. Sýřenina se dlouhým nožem nakrájí na čtverečky kolmo a pak i v ostrém úhlu vůči dnu hrnce, aby vznikly zhruba stejné centimetrové kusy, nechá se chvíli ustát, aby vystoupila syrovátka. Sýrové zrno slijte přes lněné plátno, zavažte a nechte odkapat půl hodiny. Výsledkem je základní sýrová hmota, výchozí surovina k výrobě nejrůznějších sýrů.

Varianta II – bez syřidla

Ingredience: 1 kg tvarohu, 1 l mléka, 1 lžička jedlé sody, 1 lžíce másla, kmín, sterilovaná zelenina, čerstvá zelenina, hrášek, paprika, vejce natvrdo – vše dle chuti

Postup: Tvaroh vložíme do hrnce a zalijeme mlékem. Přivedeme téměř k varu, aby se tvaroh v mléce jemně natavil. Netrvá to příliš dlouho. Pak mléko i s tvarohem slijeme, tedy lépe řečeno syrovátku, protože mléko se srazí. V cedníku nám zbyde natavený tvaroh, který vložíme do hrnce, ve kterém již máme lžíci másla. Osolíme, můžeme přidat kmín nebo vlastní koření dle chuti a jedlou sodu. Hmotu v hrnci postupně zahříváme. Tvaroh se začne pomalu tavit. V tuto chvíli už je třeba mít připravenou formičku, nejlépe teflonovou na biskupský chlebíček, či srnčí hřbet, plastovou krabičku, hrníček, cokoli. Pokud chcete zkusit barevný sýr typu rolády, je třeba mít připravený hrášek, kukuřici, kapie na kousky, vejce natvrdo, vše hezky promíchat a přidat k sýru těsně před naléváním do formy. Vše je pak nutné nechat uležet do druhého dne v chladu.

Recept na sýr s pomocí citronu

Ingredience: 2 litry mléka, 2 lžíce citronové šťávy, sůl (podle chuti)

Postup: Mléko nalijeme do kameninové nádoby, přidáme citronovou šťávu a směs zvolna zahříváme asi na 94 °C nebo těsně pod bod varu. Zahřáté mléko odstavíme z ohně, přikryjeme a necháme v klidu, dokud se mléko nesrazí, což může trvat 30 minut až dvě hodiny, podle teploty v místnosti. Potom vyložíme větší cedník čistou utěrkou, přes kterou přelijeme sražené mléko. Pak rohy utěrky svážeme a sýr necháme nejlépe v chladničce, až se všechna syrovátka scedí. Takto upravenou hmotu můžeme ochutit bylinkami.

Recept na sýr tvarůžky

Ingredience:1 kg nízkotučného tvarohu (měkký, balený jako máslo), 1–2 kolečka originálních olomouckých tvarůžků, 3 lžíce soli, kmín, pivo nebo mírně osolená voda

Postup: Tvaroh dáme do mísy (ne kovové), ke které máme poklici, přidáme sůl, nadrobno nakrájená kolečka tvarůžků a kmín. Vše důkladně promícháme a necháme v teple zrát asi 1 týden (pokud je teplo, může to trvat i kratší dobu), musí nám vzniknout mazlavá hmota, je nutné vše alespoň jednou denně promíchat, vzniklá hmota jde po týdnu mazat na chleba, a pokud ji nesníme jen tak (je totiž moc dobrá), můžeme pokračovat ve výrobě tvarůžků. Naposledy pořádně promícháme již hodně voňavou hmotu, nabereme si jí trochu do ruky a vytvarujeme z ní malý koláček nebo váleček (ale ten se někdy láme), čím nižší placka bude, tím rychleji pak dozrává a bude k jídlu. Skládáme buď na talíře, nebo na nerezovou mřížku (ne na železo, obtiskly by se černé proužky). Jestliže je dáme na talíře, je nutné každý den výrobky otočit, zrají asi 4 dny. Oschlé tvarůžky vykoupeme v pivě nebo slané vodě a dáme do chladna, nejlépe asi do teploty kolem 14 až 18 °C. Každý den, nebo alespoň obden, je vykoupeme v pivě nebo slané vodě a za 7 až 10 dní máme vlastní tvarůžky.

Domácí výroba kozího sýra

Ingredience: 10 litrů kozího mléka (ze kterého vznikne asi 1,4 kg měkkého sýra), smetanová kultura nebo bílý jogurt, chlorid vápenatý, syřidlo, bylinky, chilli, česnek nebo kopr – podle chuti, sůl

Postup: Nejdříve mléko přeceďte, poté jej nalijte do nerezového hrnce a vložte do něj potravinářský teploměr. Zahřejte na teplotu 65 °C a při této teplotě udržujte cca půl hodiny. Mléko je třeba nechat vychladnout na teplotu 32 °C. Pak přidejte smetanovou kulturu anebo obyčejný bílý jogurt (je možné nahradit i zakysanou smetanou). Dále se do mléka přidává chlorid vápenatý (dávkování je uvedeno na lahvičce). Po dalších 30 minutách vytáhněte z mléka teploměr, přidejte syřidlo (objednat se dá třeba přes internet, stejně jako smetanová kultura), které je třeba mírně naředit vodou. Mléko opatrně promíchejte a asi po minutě míchání nechte dalších 50 minut stát. Během této doby probíhá proces sýření a syrovátka se oddělí od základu sýra. Ztuhlou hmotu nakrájejte ostrým nožem „cik cak“ (postupujeme pomalu a opatrně) na malé kousky. Vznikne takzvané zrno, které se oddělí od syrovátky. Přeceďte přes plátno do nádoby nebo formiček. Ve formičkách můžeme sýrovou hmotu dochutit bylinkami, chilli kořením, česnekem nebo koprem. Po odtečení syrovátky přiklopte formy dalším sítem a vše obraťte. Sýr se musí obrátit znovu za hodinu a naposledy za další čtyři hodiny. Hmota by měla zrát nejlépe celou noc. Ráno se ze sýrů odstraní formy a sýry se vykoupou v plastové vaničce se šesti litry vody, v níž je rozpuštěn asi kilogram soli. Vzniklý sýr se podobá tvarohu a má čerstvou svěží chuť.

Zde můžete vidět video s výrobou sýrů.

Zdroj: Domácí výroba sýra
Zveřejněno dne: 21.10.2015


Sitemap | RSS